Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa)

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle 6 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracované podle přílohy č. 3 zákona pro záměr Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) Červen 2007

2/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) Seznam použitých zkratek BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka Cl - Chloridy CO Kysličník uhelnatý CxHy Uhlovodíky ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČR Česká republika ČSN Česká státní norma ČSPH Čerpací stanice pohonných hmot DSP Dokumentace pro stavební povolení DÚR Dokumentace pro územní rozhodnutí DZS Dokumentace pro zadání stavby EIA Environmental Impact Assesment Posouzení vlivů na životní prostředí EVL Evropsky významná lokalita HGP Hydrogeologický průzkum CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast podzemní akumulace vod IČO Identifikační číslo organizace k.ú. Katastrální území KÚ Krajský úřad L A Hladina akustického tlaku LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor MÚK Mimoúrovňová křižovatka MZd Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí N NO NO 2 NO X NUTS NV OO OP PD PHM PID PO ZOV RDS SO 2 SP SSÚD TKO ÚP ÚPD ÚR ÚSES VKP VÚC ZCHÚ ZS ŽP Nebezpečný odpad Oxid uhelnatý Oxid uhličitý Oxidy dusíku La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (územní statistické jednotky) Nařízení vlády Ostatní odpad Ochranné pásmo Projektová dokumentace Pohonné hmoty Pražská integrovaná doprava Ptačí oblast Zásady organizace výstavby Realizační dokumentace stavby Kysličník siřičitý Stavební povolení Středisko správy a údržby dálnice Tuhý komunální odpad Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní rozhodnutí Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Velký územní celek Zvlášť chráněné území Zařízení staveniště Životní prostředí

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 3/136 OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 5 A.1. Obchodní firma...5 A.2. IČO...5 A.3. Sídlo...5 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele...5 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU... 7 B.I. Základní údaje... 7 B.I.1.Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1...7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...7 B.I.3. Umístění záměru...8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí...9 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru...17 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...20 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků...20 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...20 B.II. Údaje o vstupech...22 B.II.1 Půda...22 B.II.2 Voda...22 B.II.3 Surovinové a energetické zdroje...22 B.II.4 Nároky na dopravní infrastrukturu...24 B.II.5 Nároky na jinou infrastrukturu...26 B.III. Údaje o výstupech...27 B.III.1 Ovzduší...27 B.III.2 Hluk a vibrace...28 B.III.3 Voda...31 B.III.4 Odpady...31 B.III.5 Riziko havárií...34 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...35 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...35 C.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání...35 C.1.1.1 Širší území...35 C.1.1.2 Potenciálně dotčené území a jeho využívání...36 C.1.1.3 Rozvoj území podle územního plánu...37 C.1.2 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž...38 C.1.2.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES)...38 C.1.2.2 Zvláště chráněná území, území přírodních parků...40 C.1.2.3 Významné krajinné prvky, památné stromy...40 C.1.2.4 Lokality Natura 2000...42 C.1.2.5 Území historického, kulturního nebo archeologického významu...43 C.1.2.6 Území hustě zalidněná...45 C.1.2.7 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení...47 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny...48 C.2.1. Klimatické poměry...48 C.2.2. Ovzduší...51 C.2.3. Hluk...55 C.2.4. Geomorfologie...57 C.2.5. Geologie...58 C.2.6. Hydrogeologie a podzemní voda...63 C.2.7. Povrchová voda...65 C.2.8. Půda...66 C.2.9. Seismicita...73 C.2.10. Radonové riziko...73 C.2.11. Flora...73 C.2.12. Fauna...74 C.2.13. Krajina...75

4/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) C.2.14. Turistika...76 C.2.15. Chráněná území podle zvláštních zákonů...78 C.2.16. Ochranná pásma, provozovny...78 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...79 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti... 79 D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo...79 D.1.2 Vliv na ovzduší a klima...83 D.1.3 Vlivy na hlukovou situaci (a jiné fyzikálně biologické charakteristiky)...85 D.1.4 Vlivy na vodu...89 D.1.5 Vlivy na půdu...92 D.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje...95 D.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy...96 D.1.8 Vlivy na krajinu a chráněná území...100 D.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...102 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci... 104 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice... 106 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů... 107 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů... 108 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...109 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...115 F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení... 115 F.2. Další podstatné informace oznamovatele... 115 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...117 H. PŘÍLOHY...125 Údaje o zpracovateli... 135 Grafické přílohy oznámení 1. Celková situace dálnice D3 ve Středočeském kraji 1:100000 2. Přehledná situace ortofotomapa 1:25 000 3. Situace osídlení 1:25 000 4. Situace příroda (ÚSES, EVL, VKP atd.) 1:25 000 5. Situace geofaktorů (CHLÚ, poddolování, voda) 1:25 000 6. Přehledná situace dříve uvažovaných variant 1:100000

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 5/136 A.1. Obchodní firma Ředitelství silnic a dálnic ČR Závod Praha A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.2. IČO 65993390 A.3. Sídlo Na Pankráci 56 145 05 Praha 4 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Martin Höfler Na Pankráci 56 145 05 Praha 4

6/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa)

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 7/136 B.I. Základní údaje B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa). Záměr je zařazen do kategorie I, položka 9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic. Předkládaná zpráva je Oznámením ve smyslu 6 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 163/2006 Sb., v rozsahu podle přílohy č. 3 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Celková délka tahu D3 mezi Prahou (napojení na Pražský okruh) a hranicemi Jihočeského a Středočeského kraje u Mezna (napojení na rozestavěnou stavbu 0306) je cca 58,9 km. Trasa je rozdělena na 5 stavebních úseků (0301 až 0305). Hranice jednotlivých staveb jsou upraveny z hlediska předpokladu možného etapového zprovozňování. Předmětem záměru je novostavba části dálnice D3 v délce 25,5 km, která umožní nové spojení Prahy s Benešovem (společně s Václavickou spojkou). Je složena ze tří staveb 0301, 0302 a 0303, které jsou společně označeny jako I. etapa. Součástí stavby je 6 mimoúrovňových křižovatek, 7 velkých mostů, 8 9 tunelů o celkové délce 3 700 4 550 m (podle varianty obchvatu Libeř). Na trase jsou uvažovány i Středisko správy a údržby dálnice u Netvořic a odpočívka Dunávice s patřičným vybavením. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120. V rámci stavby jsou kromě výše uvedených řešeny další objekty menší mosty, přeložky cest a silnic, odvodnění dálnice, přeložky a úpravy dotčených inženýrských sítí apod. Dálnice je navrhována tak, aby v roce 2030 byla schopna přenést očekávané dopravní zatížení. Tab. 1 Dopravní zatížení dálnice D3 v roce 2030 (voz/*den) Úsek Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Praha Psáry 41 250 3 600 3 950 Psáry Jílové 40 390 5 530 1 980 Jílové Hostěradice 35 060 3 070 4 020 Hostěradice Netvořice 32 930 2 920 4 040 Netvořice - Chrášťany 31 190 2 740 4 190 Zdroj: Studie [3]Prognóza intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, CityPlan, 01/2007

8/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) B.I.3. Umístění záměru Záměr leží v oblasti Středních Čech (NUTS 2 CZ02), Středočeském kraji (NUTS 3 CZ020) a ve dvou okresech. Tab. 2 Umístění záměru Okres NUTS 4 Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Praha západ CZ020A Jesenice 539325 Jesenice u Prahy 658618 Zlatníky-Hodkovice 539881 Zlatníky u Prahy 793221 Psáry 539597 Dolní Jirčany 736414 Psáry 736422 Libeř 539422 Libeň u Libeře 682551 Libeř 682560 Okrouhlo 539511 Okrouhlo 709719 Jílové u Prahy 539333 Jílové u Prahy 660094 Luka pod Medníkem 688754 Petrov 539546 Petrov u Prahy 719757 Kamenný Přívoz 539368 Kamenný Přívoz 662879 Hostěradice 662861 Benešov CZ0201 Krňany 529974 Krňany 674516 Lešany 530051 Lešany nad Sázavou 680389 Břežany u Lešan 680371 Netvořice 530298 Netvořice 704121 Dunávice 704105 Maskovice 704113 Chleby 532878 Chleby u Týnce nad Sázavou 651168 Chářovice 532886 Chářovice 723631 Týnec n.s. 530841 Krusičany 675407 Chrášťany 532037 Chrášťany u Benešova 653969 Václavice 532061 Václavice u Benešova 775959 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Na základě výsledků vyhodnocení byla navržena a projednána řada variant, z nichž jako všeobecně nejpřijatelnější byla po dohodě s MŽP v roce 1994 potvrzena varianta v koridoru připravovaném ŘSD ČR, dále označovaná jako stabilizovaná, procházející západně od Jílového u Prahy s přemostěním Sázavy v prostoru Luka pod Medníkem. V devadesátých letech minulého století byly zpracovány dokumentace pro hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 244/1992 Sb. a tyto pak v roce 1996 předloženy na MŽP ČR. Zároveň byly (vyjma úseku 0301) zpracovány dokumentace pro územní rozhodnutí. Ve studii [4] došlo k úpravě staničení jednotlivých úseků. Z důvodu provozuschopnosti a návaznosti staveb na stávající komunikační systém jsou posunuty začátky a konce úseků takto: I. etapa zahrnuje stavbu D3 0301 0303 napojenou na Václavickou spojku zakončenou mimoúrovňovou křižovatkou u Benešova. Tuto etapa je z hlediska dopravních potřeb nutno investičně připravovat a realizovat jako první. II etapa zahrnuje zbývající úsek, stavbu D3 0304 až 0305-I. Výstavbou poslední části dojde ke kompletnímu převedení tranzitní dopravy na dálniční systém, dle předložených

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 9/136 předpokládaných intenzit dopravy k zeslabení dopravy po stávající I/3 s dopadem snížení počtu automobilů na D1 směr Praha. Možnosti zprovozňování jsou v závislosti na možnost propojení na stávající silniční systém pouze dvě: a) Výstavba celého úseku stavba 0301 0305-I - Tato varianta je ideální konečné řešení, které však znamená vypracování, projednání, odsouhlasení, výkup pozemků a v neposlední řadě realizaci a s tím spojenou finanční připravenost a kapacitu stavební výroby na celý dálniční úsek v délce 58,9 km. b) Výstavba na dvě etapy : I.etapa úsek D3 0301 0303 včetně Václavické spojky II.etapa úsek D3 0304-0305/I Princip etapizace výstavby řeší jako první nejkritičtější oblast kolem Prahy, odlehčení na stávající silnici I/3 od Benešova a na dálnici D1 mezi Prahou a Mirošovicemi s tím, že v době uvedení do provozu již bude také zprovozněn jižní segment Pražského okruhu. Výstavba druhé etapy D3 0304-0305/I se však nepředpokládá dlouhodobě odkládat. Výhodou navrhovaného řešení je, že etapizaci výstavby lze v případě nutnosti obrátit a začít II. etapou s napojením na I/3 přes Václavickou spojku. Související záměry I. etapa dálnice D3 může být uvedena do provozu pouze za předpokladu, že budou společně či v předstihu zprovozněny i další stavby: - Pražský okruh (stavby 512 514), který rozvede dopravu z D3 na objezd kolem Prahy a propojí ji s dálnicemi D1 a D5. V současné době jsou rozestavěny stavby 513 a 514, stavba bude uvedena do provozu před dokončením dálnice D3. - Václavická spojka jako cca 6km dlouhá novostavba dvoupruhové silnice umožní napojení Benešova a provizorně propojí D3 od Prahy se silnicí I/3 směrem na jih. Pro kapacitně bezproblémové fungování křižovatkového uzlu Červené Vršky v Benešově je žádoucí současné zprovoznění severovýchodní části obchvatu Benešova. - Ideální situace by nastala, pokud by byla současně zprovozněna i II. etapa dálnice D3 v úseku Václavice Mezno. Další stavby kraje doplní dopravní řešení a napojí okolní obce na I. etapu D3: - Současně s výstavbou D3 nutno řešit napojení města Jílové a to dle ÚP, kde se řeší jižní a severní obchvat a propojení silnic II/105 a II/104 na dálniční systém. Obchvat je v situacích vyznačen, vychází z ÚP Jílového u Prahy. Nutno časově a technicky řešit v souvislosti s výstavbou D3. - Pro připojení Týnce nad Sázavou a přilehlé oblasti bude nutno realizovat přivaděč Týnec nad Sázavou napojený na MÚK. také tento přivaděč je nutno řešit v souvislosti s postupem výstavby D3. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským významem. Dálnice D3 převezme funkci kapacitního spojení hlavního města Prahy s oblastí jižních Čech, napojuje oblast Tábora a Českých Budějovic na republikovou síť dálnic a

10/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) rychlostních silnic a ve směru na jih na silniční a dálniční síť v Rakousku přes hraniční přechod Dolní Dvořiště. Dálnice D3 leží na hlavním mezinárodní silničním tahu E 55, který vede ze Skandinávie přes Spolkovou republiku Německo, Českou republiku, Rakousko a Itálii do Řecka. Dálnice D3 je rovněž zařazena do doplňkové sítě TINA evropských dopravních koridorů, které byly schváleny 2. Panevropskou konferencí v roce 1994. Všechny předchozí prognózy vývoje dopravy se v průběhu doby ukázaly jako podhodnocené. V r. 1996 bylo předpokládáno, že intenzita dopravy na D1 bude v r. 2020 v úseku Praha Mirošovice 75 tisíc vozidel, tato intenzita je zde dosahována již v současnosti a dálnice vyhovuje pouze díky přestavbě na šestipruh. Skutečná intenzita na silnici I/3 je již nad úrovňovou intenzitou (kapacitou) podle ČSN 73 6101 (tabulka 5), což podstatně snižuje úroveň kvality dopravy. Technický stav stávající silnice I/3 a její směrové vedení jsou s ohledem na dopravní zátěže a bezpečnost silničního provozu nevyhovující. Dochází k trvalému narušování životního prostředí a ohrožování bezpečnosti obyvatel při silnici I/3 (zejména v sídlech Benešov, Olbramovice a Miličín). Způsobem, jak zlepšit bezpečnost a tím i snížit nehodovost je oddělení dálkové, místní a radiální dopravy výstavbou nové dálnice. Realizací a zprovozněním dálnice D3 dojde na silnici I/3 ke snížení dopravních intenzit a s tím spojenému příznivému poklesu hlukové a imisní zátěže. Přesunem významného podílu motorové dopravy na dálnici dojde mj. i k výraznému zvýšení bezpečnosti obyvatel v tomto koridoru. Stanovení intenzit pro dálnici D3 mezi Prahou a Českými Budějovicemi bylo v minulých letech několikrát aktualizováno na základě výsledků sčítání dopravy na stávající silniční síti. Pro Oznámení je použita práce CityPlan z ledna 2007 [3]. Vývoj dopravního zatížení komunikací ovlivněných záměrem je uveden v kap. B.II.4. Ze zpracovaných prognóz dopravy a sčítání dopravy plyne, že stávající silnice mezi Mirošovicemi, Benešovem a Táborem je kapacitně zcela nevyhovující pro stávající provoz. V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. Tím byla zablokována další příprava této dálnice, zastaven přísun finančních prostředků pro zajištění projektové dokumentace a přerušeny všechny činnosti, vedoucí k získání všech povolení a stanovisek. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. Výstavbou dálnice dojde k podstatné úspoře času (cca 30%), úspoře pohonných hmot (cca 15%). Dále dojde k podstatnému snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí v přilehlých obcích a městech v oblasti kolem Prahy, kde došlo v posledních letech k mohutnému rozvoji bydlení, generujícímu radiální dopravu do Prahy za prací. Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem prostorem Jílového z hlediska dopravního umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1 a splňuje dopravní požadavky v rámci pražského regionu tj. optimálně umožňuje urbanizaci prostoru Jílového, který nemá v současné době odpovídající silniční spojení

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 11/136 s Prahou. Po realizaci dálnice D3 lze předpokládat obnovení významu města Jílové u Prahy v jižní části Pražského regionu a zahrnutí tohoto perspektivního území do vnitřní příměstské zóny.v rekreačních dnech umožní trasa D3 výrazně odlehčit silnicím I/3, II/105, II/603 a II/102 neboť převezme značnou část dopravy do středního Povltaví a dolního Posázaví. Koridor takto navrhované dálnice je zahrnut jako veřejně prospěšná stavba do VÚC Pražského regionu i do ÚP VÚC okresu Benešov. Závazné části ÚP VÚC byly vyhlášeny 18.12.2006, Pražského regionu vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 a okresu Benešov vyhláškou č. 5/2006. Zvažované varianty Dálnice D3 je připravována mnoho let, od roku 1970 probíhají studijní práce se snahou stabilizovat trasu v území. Zvýšený tlak na ochranu životního prostředí od počátku 90. let vedl k novému prověření celého území mezi Vltavou na západě a dálnicí D1 plus silnicí I/3 na východě metodikou tzv. krajinářského vyhodnocení. Území ve středočeském regionu, v němž byly trasy navrhovány, je zhruba vymezeno dálnicí D1 a silnicí I/3 na východě a údolím Vltavy na západě. Přehled všech zvažovaných variant (pokud se je podařilo zjistit) je znázorněn v příloze č. 6. Varianty při zpracování VÚC Koncept ÚP VÚC okresu Benešov byl dokončen v říjnu roku 2000. Veřejné projednání konceptu se konalo dne 28. 8. 2001. Zde byly ze strany MŽP jako dotčeného orgánu státní správy uplatněny dvě nové studie, ověřující možnosti dalších způsobů řešení kapacitního silničního spojení v koridoru Praha Tábor České Budějovice, jež reprezentují v zásadě i ostatní dříve prověřované varianty co do vlivů na životní prostředí: Prověření možnosti rekonstrukce silnice I/3 v úseku Mirošovice Mezno na kapacitní čtyřpruhovou komunikaci rychlostního charakteru (pořizovatel MŽP, zpracovatelé Ing. Lumír Zenkl ZESA ČB a RNDr. Vojtěch Vyhnálek EIA SERVIS s.r.o. ČB; 07/2001) a Studii alternativního řešení k dálnici D3 v úseku Praha Chotoviny (pořizovatel Občanské sdružení Krajina 2000, zpracovatel Jaroslav Míka, Atelier PROMIKA; 08/2001). Na základě následných jednání ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a Pražského regionu, konaných dne 25. 9. 2001 a 22. 10. 2001 na MŽP byl pořizovatelem přijat požadavek MŽP na zahrnutí obou dodatečně zpracovaných studií do konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a ÚP VÚC Pražského regionu. Zároveň MŽP potvrdilo, že do procesu stabilizace koridoru již nevnese žádné další varianty. Tento závěr MŽP potvrdilo ve svém stanovisku ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov (č.j. 2439b/OPVŽP/01AM ze dne 27. 9. 2001) a ÚP VÚC Pražského regionu (čj. 710b/OPVŽP/02MS ze dne 27.05. 2002).. Od 1. 1. 2001 přešla podle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích a navazujícího zákona č. 132/2001 Sb. pořizovatelská a schvalovací funkce pro územní plány velkých územních celků na kraje. Na podkladě těchto skutečností rozhodl Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje posoudit požadované varianty dálnice D3 v rámci 2. verze konceptu ÚP VÚC okresu Benešov s tím, že posouzení vlivů na životní prostředí dle 14 zákona č. 244/1992 Sb. bude zpracováno v celém rozsahu sledovaných variant na území Středočeského kraje, tzn. společné i pro řešené území ÚP VÚC Pražského regionu. Proces posuzování vlivů rozvojových koncepcí se v době zpracování SEA[12] řídil zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Důvodem dopracování posouzení ÚP VÚC Pražského regionu podle zákona č. 244/1992 Sb.

12/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) je skutečnost, že zpracování hodnocené územně plánovací dokumentace bylo zahájeno před 1. květnem 2004, tj. před nabytím účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Tento postup byl v souladu s Metodikou posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (MŽP ČR, květen 2004). Rozsah posouzení Projednání SEA dokumentace předcházelo posouzení výše uvedených studií prověřujících alternativní řešení vedení dálnice D3 [13], zpracovaných po dokončení konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov. Na podkladě stanovisek MŽP ke konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a ke konceptu ÚP VÚC okr. Benešov byly pro posouzení vybrány tyto varianty: Varianta stabilizovaná = koridor D3 dle dlouhodobé přípravy ŘSD ČR a dle konceptů ÚP VÚC Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov; Varianta Zenkl Vyhnálek = dle studie Ing. Zenkla a RNDr. Vyhnálka včetně dílčích subvariant Drachkovské a Chvojenské v úseku Benešov - Bystřice a západní a východní u Miličína; Varianta PROMIKA = dle studie Atelieru Promika včetně dílčích subvariant Říčanské spojky, obchvatu Benešova a úseku Olbramovice - Miličín; Varianta nulová = stávající dvoupruhová silnice I/3 s pouze s dílčí sledovanou přestavbou (tj. neúplné MÚK v úseku Mirošovice Benešov na úplné, rozšíření silnice v prostoru Benešova na kategorii S 11,5, obchvat Olbramovic v kategorii S 11,5) ; Začátky tras jsou v jednotlivých variantách různé, v závislosti na bodu jejich napojení na trasu pražského silničního okruhu. Konec všech variant je shodně umístěn do MÚK Mezno. Stručný popis variant Varianta stabilizovaná Trasa D3 zpracovaná v souladu s koncepcemi MDS na úrovni dokumentace k územnímu řízení, respektive v úseku stavby 0301 na úrovni studie. S výjimkou počátečního úseku (stavba 0301), který je v prostoru Libře dosud sledován ve dvou variantách, jsou ostatní úseky na základě předchozích ověření (viz výše) řešeny invariantně. V celém rozsahu je trasa navržena v kategorii D 26,5/120. Trasa vychází z pražského silničního okruhu v MÚK Zlatníky. Obchvat Libře je řešen ve dvou variantách západní a východní s tunelovým úsekem o délce cca 1 445 m. Dále pokračuje v koridoru západně od Jílového s navazujícím přemostěním údolí Sázavy v prostoru Luka p. Medníkem a dále v ose Hostěradice Netvořice Chrášťany Maršovice Voračice - Mezno hranice okresu Benešov. Celková délka trasy je 59,8 km. V trase je navrženo celkem 10 mimoúrovňových křižovatek s průměrnou vzdáleností 6,64 km. Jako doprovodná komunikace se předpokládá využít stávající silnice I/3 (+ D1, případně II/603). Nepříznivá vzdálenost doprovodné komunikace od vlastní trasy D3 však limituje její využitelnost při provozních poruchách v jednotlivých mezikřižovatkových úsecích D3. Varianta Zenkl - Vyhnálek Úvodní úsek trasy až do prostoru Chrášťan, respektive Neštětic je shodný s variantou stabilizovanou. Předložená varianta je navržena v parametrech dálnice, které jsou v souladu s ČSN 63 6101 a splňuje tak předpoklady zadání. variantníé řešení se netýká se však I. etapy dálnice D3 a není dále popisována.

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 13/136 Varianta Promika Cílem je pokus o nalezení alternativy k výše navrhovaným variantám vedeným územím Jílovska. Koridor vychází z trasy pražského silničního okruhu u Lipan (západně od Říčan) a dále pokračuje jako tzv. Říčanská spojka ve dvou subvariantách: východní v těsném souběhu s dálnicí D1 a po jejím překřížení v prostoru Mnichovic (MÚK Mnichovice) dále pokračuje západně od Mirošovic a Senohrab s napojením na stávající silnici I/3 v MÚK Čtyřkoly; západní dálnici D1 kříží v MÚK Skalka a po průchodu mezi Velkými Popovicemi a Kunicemi se na stávající I/3 napojuje jižně od Senohrab. V dalším pokračování se předpokládá rozšíření stávající I/3 na čtyřpruhovou, v kategorii R 24,5 až D 26,5/120, s využitím stávající stopy až po severní okraj Benešova u Prahy. Průchod územím města Benešov je opět řešen ve dvou subvariantách: západní - představuje přeložku stávající trasy v nové přes východní hranici Konopišťského parku, které je uvažováno s vedením trasy v hloubeném tunelu. východní - obchvat města, které obchází po severním, východním a jižním okraji zastavěného území. Jižně od Benešova je již invariantní trasa vedena v nové stopě se západním obchvatem Bystřice u Benešova, odsunutým od okraje stávající zástavby. Následně koridor rychlostní silnice využívá stopu dnešní I/3, k níž bude přistavěn levý pás až po MÚK Zahradnice (severně od Olbramovic). Tato část je jižně od území I. etapy a není zde dále popisována. Na celkové délce trasy varianty Promika (cca 61 km) je navrženo 23 mimoúrovňových křižovatek; tomu odpovídá jejich průměrná vzdálenost 2,77 km. K tomu, aby bylo možno uvést návrh do souladu s normou, by bylo nutno vypustit nejméně polovinu z navrženého počtu křižovatek. Ve všech předložených variantách je navržen poměrně velký počet směrových oblouků o poloměru menším než 1 250 m které nesplňují předpoklady normy pro danou návrhovou rychlost. Nulová varianta Představuje stávající dvoupruhovou silnici I/3 navazující na dálnici D1 u Mirošovic (D1 v úseku Praha Mirošovice rozšířena na šestipruh) s respektováním současně prováděných a investičně připravovaných stavebních úprav a s dílčí sledovanou přestavbou. V úseku Mirošovice Benešov se jedná o přestavbu neúplných stávajících mimoúrovňových křižovatek na úplné. Návrh respektuje současný stav přípravy této investice, která neumožňuje následné rozšíření silnice I/3 v místě mostních objektů na čtyřpruh. Nulová varianta byla použita jako varianta referenční k výše uvedeným variantám aktivním. Nulová varianta nesplňuje základní podmínku řešení, kterou je spojit českobudějovickou a táborskou sídelní aglomeraci s hlavním městem Prahou kapacitní čtyřpruhovou silnicí kategorie D nebo R. Zhodnocení variant V Posouzení [13] byly varianty vyhodnoceny s následujícím závěrem: Pořadí jednotlivých posuzovaných variantních koridorů z hlediska vlivů na složky životního prostředí od nejvhodnější po nejméně vhodnou: NULOVÁ STABILIZOVANÁ ZENKL - VYHNÁLEK PROMIKA

14/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) s následujícím komentářem: Varianta stabilizovaná představuje nejlepší řešení ve vztahu k ochraně obyvatelstva a obytné zástavby před negativními vlivy dopravy (imisní zátěž ovzduší, hluková zátěž) a to jak z hlediska vlastního vedení koridoru, tak z hlediska snížení dopravní (a tedy i hlukové a emisní) zátěže na navazující silniční síti. Jako nejšetrnější je klasifikována též z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody a ochrany kulturně historických hodnot území. Vedení koridoru ve zcela nové stopě má za následek relativně největší dopady na zájmy ochrany přírody a krajiny. S výjimkou ovlivnění krajinného rázu a zásahu do lesních porostů však nejsou tyto vlivy hodnoceny jako závažné. Problémovým úsekem této varianty je průchod krajinářsky hodnotným a rekreačně silně využívaným územím západně od Jílového u Prahy se zásahem do chatové zástavby v prostoru Kamenná Vrata a Luka p. Medníkem. Řešit je třeba také průchod výhradním ložiskem cihlářské suroviny Dolní Jirčany. Varianta Zenkl Vyhnálek (v drachkovské subvariantě) je v úvodním úseku shodná s variantou stabilizovanou a v rámci VÚC Pražský region přebírá její environmentální klady i zápory. Horší hodnocení z hlediska vlivů na obyvatelstvo podél trasy dálnice v této variantě (především v okrese Benešov) vyplývá z toho, že v jižní části okresu vrací dopravní zátěž do hustě osídleného koridoru stávající silnice I/3. Příznivější morfologické poměry, tunelové řešení a částečné využití stávající silnice I/3 umožňují do určité míry snížit zásahy do lesních porostů. Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, horninového prostředí a ochrany památek jsou vlivy této varianty víceméně srovnatelné s variantou Stabilizovanou. Za problematické lze považovat především řešení jižní části trasy s tunelovým úsekem (ovlivnění podzemních vod) a navazujícím obchvatem Miličína procházejícím navrženým přírodním parkem Česká Sibiř. Varianta Promika je celkově klasifikována jako nejhorší a to i přes příznivý výsledek hodnocení vlivů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Relativně nejmenší zásah do přírodních nebo přírodě blízkých území je dán snahou o maximální využití stávajícího silně urbanizovaného koridoru silnice I/3. Jako zcela nevyhovující je tato varianta klasifikována z hlediska ochrany obyvatelstva před hlukem a emisemi z dopravy. V případě důsledků pro stav životního prostředí některých sídel na navazující silniční síti lze její případnou realizaci považovat za kontraproduktivní. Negativní dopady na rekreační funkci obcí podél tzv. Říčanské spojky je srovnatelný s dopady stabilizované varianty na rekreační funkci Jílovska. Jako nejhorší je varianta klasifikována také z hlediska ochrany vodních zdrojů (ochranná pásma II. stupně) a ochrany kulturních hodnot území (konopišťskýo areál). Varianta Promika v předložené podobě nesplňuje podmínky zadání, neboť použité návrhové prvky neodpovídají požadavkům normy ČSN 73 6101. Pokud by tato varianta měla být prosazována jako reálná, bylo by nezbytné v podrobnější dokumentaci návrh zásadně přehodnotit, upravit a prokázat jeho soulad s požadavky norem. Varianta nulová jako referenční; zjištěné výsledky dokladují zcela nevyhovující současný stav dopravní zátěže jižní části Pražského regionu a části území okresu Benešov podél silnice I/3. Důsledkem této situace je výrazně nejhorší hodnocení této varianty z hlediska vlivů na obyvatelstvo (imise, hluková zátěž). Navržené úpravy trasy v této variantě (přestavba křižovatek, rozšíření v prostoru Benešova, východní obchvat Olbramovic) jsou z tohoto pohledu jen dílčím řešením. Nejlepší hodnocení z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí je dáno skutečností, že tato varianta není s výjimkou výše zmíněných záměrů spojena žádnými dalšími stavebními aktivitami. V závěru posouzení je konstatováno, že z hlediska vlivů na životní prostředí je jako relativně nejpřijatelnější hodnocena varianta stabilizovaná se západním obchvatem obce Libeř, že na podkladě analýzy dopravně-technických a dopravně-inženýrských aspektů jsou varianty

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 15/136 Stabilizovaná a Zenkl - Vyhnálek (v Drachkovské subvariantě) považovány za víceméně rovnocenné a že z hlediska vytvoření podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj dotčeného území Pražského regionu má varianta Stabilizovaná (resp. Zenkl - Vyhnálek, vedená ve shodné stopě) zásadní význam pro oblast Dolního Posázaví (Jílovsko), jehož nevyhovující dopravní vazby na hlavní město Prahu jsou limitem dalšího rozvoje obytné, výrobní a především rekreační funkce. V dalším pokračování na území okresu Benešov představuje varianta Stabilizovaná příležitost rozvoje pro mikroregiony v jeho západní části a v přilehlé části okresu Příbram (Neveklovsko, Sedlecko, Sedlčansko). Závěr Projednání této dokumentace proběhlo v listopadu 2003. Ve věci rozporu mezi MŽP ČR (prosazujícím var. Zenkl Vyhnálek) a Krajským úřadem Středočeského kraje (prosazujícím var. stabilizovanou) rozhodla vláda ČR na svém zasedání dne 14.12. 2005 (dle 136 Stavebního zákona) o výběru koridoru pro dálnici D3 ve variantě stabilizované (usnesením č. 1643/2005). Na území Pražského regionu musí být navrhována navazující trasa koridoru dálnice D3 rovněž ve variantě stabilizované. Další varianty posuzované konceptem nebudou v návrhu sledovány. Posuzované varianty v Oznámení Varianty západně od Libře V rámci studie [6] byly v prostoru Psár, Libře a Jílové u Prahy navrženy dvě varianty vedení dálnice D3 a to varianta ZV a varianta ZZ. V tomto prostoru se jedná o velmi komplikované území jak z hlediska konfigurace terénu tak i z hlediska obytné zástavby sloužící k trvalému bydlení a k rekreačním účelům a též k významnému zásahu do krajinného rázu okolní krajiny včetně zásahu do rozsáhlých lesních porostů. Z výše uvedeného pohledu se jeví výhodnější varianta ZZ (potvrzená ÚP VÚC Pražského regionu), problematické je však vedení této varianty v prostoru obce Libeř, kde se těsně přimyká k obci. Z toho důvodu bylo v rámci studie [4] prověřeno vedení varianty ZZ tak, aby byla odkloněna do větší vzdálenosti od obce včetně jejího zahloubení s cílem, aby dopad na životní prostředí v obci byl co nejmenší. Celkem byly zpracovány tři varianty. Varianta ZZ1 Varianta je situovaná v úseku od lokality Na Ovčíně až po údolí Zahořanského potoka co nejdále od obce Libeř a v dalším průběhu do prostoru obce Jílové u Prahy je vedena ve stopě varianty ZZ. Od původní varianty ZZ se mezi MÚK Psáry a lokalitou Na Ovčíně odklání východním směrem cca o 100 m z důvodu vyhnutí v současné době nepoužívané vojenské lokalitě. V lokalitě Na Ovčíně kříží původní variantu ZZ, a v dalším průběhu je oddálená až o cca 350 m západním směrem. V lokalitě Kamenná Vrata navazuje na původní variantu ZZ. V prostoru přechodu přes údolí Zahořanského potoka je vedena v území, které není v připravovaném ÚP obce Libeř vymezeno pro vedení dálnice D3. Výškové řešení varianty ZZ1 je dáno požadavkem v prostoru obce Libeř trasu dálnice D3 zahloubit tak, aby se minimalizoval zásah do okolní krajiny. Dále je výškové řešení v dalším průběhu ovlivněno požadavkem zachovat již navržené řešení mimoúrovňové křižovatky se sil. II/104 jak směrově tak i výškově. V přechodu přes údolí Zahořanského potoka se snížilo přemostění tak, aby výškově nepřesahovalo novou zástavbu v západní části obce Libeř, což vyžaduje v úseku od lokality Na Ovčíně návrh tunelu o délce cca 1200 m pro ochranu zástavby v severní a v severozápadní části obce a zachování propojení území směrem a možnost rozvoje zástavby. V úseku mezi tunelem a mostem přes údolí Zahořanského potoka

16/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) se po obou stranách navrhuje zřídit zemní val osázený zelení pro eliminaci dopadu dálnice D3 v prostoru obce Libeř na životní v prostředí v obci a na okolní krajinu. V dalším průběhu je niveleta z výše popsaných důvodů navržena ve stoupání 4,5 % což neodpovídá požadavkům ČSN 736101, pro překročení požadované hodnoty je nutno mít souhlas MD ČR. Varianta ZZ2 Varianta je v úseku MÚK Psáry až přemostění údolí Zahořanského potoka totožná s variantou ZZ1. Od přemostění až k MÚK se sil. II/104 je dálnice navržena v tunelu. Tímto řešením dojde k eliminaci střetů s rozsáhlou rekreační zástavbou. Návrh řešení je ovlivněn zachováním již stabilizované MÚK se sil. II/104. Výhodnější by bylo tunel prodloužit cca o 200 m směrem k Sázavě a v lokalitě Kamenná vrata niveletu dálnice umístit hlouběji. Tímto řešením by se dosáhlo v tomto úseku snížení podélného spádu na normových 4%. Řešení však vyžaduje úpravu připojovacích větví křižovatky. Tato varianta jde též kombinovat s variantou ZZ3. V úseku od MÚK Psáry až přemostění údolí Záhořanského potoka by řešení bylo dle varianty ZZ3 a v dalším průběhu dle varianty ZZ2. Varianta ZZ3 Varianta je situovaná do území vymezeném v SÚP obce Libeř pro vedení dálnice D3 a v dalším průběhu do prostoru obce Jílové u Prahy je vedena ve stopě varianty ZZ. Trasa varianty ZZ3 je od původní varianty ZZ od MÚK Psáry až po lokalitu Na Ovčíně vedena stejně jako ZZ1. V lokalitě Na Ovčíně kříží původní variantu ZZ, od které je oddálená cca o 150m západním směrem. V lokalitě Kamenná Vrata navazuje na původní variantu ZZ. Výškové řešení varianty je dáno požadavkem v prostoru obce Libeř trasu zahloubit tak, aby se minimalizoval zásah do okolní krajiny. Dále je výškové řešení v dalším průběhu ovlivněno požadavkem zachovat již navržené řešení mimoúrovňové křižovatky se sil. II/104 jak směrově tak i výškově. Dle požadavku se v přechodu přes údolí Zahořanského potoka snížilo přemostění tak, aby výškově nepřesahovalo novou zástavbu v západní části obce Libeř, zásady řešení jsou stejné jako u varianty ZZ1. V dalším průběhu je niveleta z výše popsaných důvodů navržena ve stoupání 4,5%, což neodpovídá požadavkům ČSN 736101, pro překročení požadované hodnoty je nutno mít souhlas MD ČR. V tomto úseku se návrh z hlediska tunelů a dopadu do krajiny a zástavby jeví srovnatelný s původní variantou ZZ. Varianty severně od Netvořic (kolem Lešan) Vedení dálnice kolem Lešan bylo prověřeno studií Valbek [5], byly navrženy tři varianty. Varianta 1 Trasa byla převzata z DÚR [9] a byly na ní provedeny dílčí úpravy směrového a výškového řešení. V souběhu se stávající silnici II/105 je dálnice vedena tak, aby silnice byla zachována s výjimkou úpravy v místě MÚK Netvořice, kde bude upravena. Dále trasa vedena podle původního návrhu. Je minimalizován rozsah zemních prací, sníženy hloubky zářezů a výšky násypů. Pro ochranu přírodního prvku lesa je navržen hloubený přesypaný tunel délky 350 m s následným zalesněním, vodoteče jsou přemostěny. Varianta 2 Trasa je převzata z návrhu obce Lešany, který posunuje dálnici směrem od obce do lesního komplexu. Trasa je s ohledem na ochranu obytných a rekreačních ploch a na polohu nově

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 17/136 realizovaných vodních zdrojů vedena ve vzdálenosti cca 450 600 m západně od stávající silnice II/105. Pro snížení zásahů do lesa je v místech křížení vršků niveleta snížena tak, aby bylo možno vytvořit podpovrchové úseky. Celkem jsou navrženy tři přesypané tunely délky 410, 350 a 300 m u nichž je předpokládáno opětovné zalesnění. Varianta 3 Varianta je kombinací předchozích variant, oddaluje dálnici od Lešan a silnice II/105 a omezuje zásah do lesního porostu a snižuje dělící efekt varianty 2. Jsou zde navrženy dva přesypané objekty délky 4140 a 380 m, u kterých se předpokládá opětovné zalesnění Předmětem předkládaného Oznámení je výsledná varianta Stabilizovaná v koridoru určeném schválenými územními plány VÚC. Vzájemné posouzení rozdílného vedení variant u Libře a Lešan je provedeno v kap. E. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Vstupní podklady Podklady pro zpracování oznámení jsou uvedeny v kap. F.2. Technické podklady byly zpracovávány v různých obdobích a proto byla zpracována studie [4], která všechny předchozí práce přehledně shrnula. Stavba 0301 byla navržena v r. 2000 [6], kdy byly posouzeny varianty východního (ZV) a západního (ZZ) obchvatu Libře, při zpracování ÚP VÚC byla z dalšího sledování vyloučena východní varianta. V rámci studie [4] byly v r. 2006 podle připomínek zainteresovaných stran zpracovány modifikace západní varianty ZZ1 ZZ3, popisované v kap. B.I.5, které přesahovaly i do stavby 0302. Stavba 0302 byla v úrovni DÚR [8] vyprojektována v r. 1996, v roce 2000 byla zpracována studie úpravy trasy [7] s cílem ji v rámci koridoru optimalizovat a zmenšit její působení na životní prostředí. Stavba 0303 byla v úrovni DÚR [9] vyprojektována v r. 1996, v roce 2005 byly zpracována studie variant trasy u Lešan [5] a jako nejvhodnější vybrána varianta 2, která byla zahrnuta do studie z r. 2005 [4]. Stavba byla v rámci studie [4] zkrácena k MÚK Chrášťany. Technické řešení Předmětem oznámení je kombinovaná trasa dálnice D3 tak, jak byla definována ve studii [4] s přihlédnutím ke dříve zpracovaným projektům. Z toho vyplývá, že technické údaje z jednotlivých prací je nutno podrobit kritickému zkoumání a některé nelze převzít vůbec (např. zemní práce). V uvedených technických podkladech pro Oznámení byly navrhovány různé kategorie dálnice od D26,5/120 po D28/120 v závislosti na platné ČSN v době zpracování. Podle současně platné ČSN 73 6101 z října 2004 je čtyřpruhová dálnice navrhována v kategorii D 27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). V místech většího stoupání jsou navrženy přídavné pruhy pro pomalá vozidla. Celková délka záměru je 25,5 km.

18/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) Směrové vedení posuzovaných úseků je dáno především napojujícími body u Jílového, Hostěradic, Netvořic a Chrášťan, jinak je vedení trasy podřízeno snaze vyhnout se zjištěným možným střetům se zástavbou, ochrannými pásmy a přírodními územími. Tomu odpovídá i použití minimálních možných směrových poloměrů. Pahorkatinné a vrchovinné území vyžaduje použití maximálních podélných spádů a výškových oblouků s relativně malými poloměry. Značná část dálnice je navržena v podélném spádu okolo 4 %. Přes toto řešení dosahují zářezy v kratších úsecích hloubky 20-30 m, zde jsou však navrženy tunely (většinou hloubené, přesypané). Násypy by dosahovaly výšky až 30 m, v místech překonávaných depresí jsou navrženy mosty. Výškovou výjimkou je přechod přes řeku Sázavu, kde dálnice přemosťuje údolí téměř cca 110 m nad hladinou řeky. Odvodnění dálnice je navrženo kanalizací, svedenou do sedimentačních nádrží. Ochrana obcí v blízkosti dálnice proti hluku je řešena návrhem protihlukových stěn, případně valů. Bilance zemních prací byla orientačně stanovena pouze v některých podkladech. Konečné směrové i výškové vedení trasy není však určováno snahou o vyrovnanou bilanci, ale především požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel, které nutí projektanty trasu vést dále od obcí, zahlubovat a tím zřizovat tunely. Z těchto důvodů vznikne zatím neurčený přebytek materiálu, který bude nutno umístit na skládku nebo hledat její využití, hornina v trase je prakticky všude vhodná do násypů, značná část těžené horniny bude vhodná pro zpracování na štěrk. Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Křížení se všemi komunikacemi (silnice, železnice, polní cesty) jsou navržena mimoúrovňová (vedou buď pod mostem dálnice nebo mostem přes dálnici). Součástí stavby budou přeložky křižujících komunikací (včetně výstavby potřebných mostů) a inženýrských sítí a ochranná opatření. Na okolní silniční síť bude dálnice napojena mimoúrovňovými křižovatkami.

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 19/136 Tab. 3 Přehled navržených mimoúrovňových křižovatek Název MÚK km Stavba Křižující Vzdál. silnice km Tvar křižovatky Účel Psáry 3,5 0301 účelová kom. 2,5 osmičkovitá nové propojení Psáry Libeň, bude zařazena do jako silnice III. třídy do silniční sítě, slouží pro Psáry, Libeň, Libeř, Okrouhlo, Zahořany Jílové 9,1 0301 sil. II/104 5,6 deltovitá napojení Jílového a Petrova, dále pro Luka p.m., Studené, Kabáty Hostěradice 14,0 0302 sil. II/106 4,9 deltovitá napojení Hostěradic, Kamenného Přívozu a Krňan Netvořice 17,3 0303 II/105 3,3 deltovitá napojení Netvořic a okolí Lešany, Vysoký Újezd Týnec n.s. 20,8 0303 silnice III.třídy 3,5 osmičkovitá v rámci výstavby přivaděče Týnec nad Sázavou Chrášťany 25,2 0303 Václavická spojka 4,4 trubkovitá napojení Chrášťan, Václavic, Krusičan, připojení Benešova Václavickou spojkouí Dále jsou uvedeny nejvýznamnější objekty záměru Tab. 4 Přehled navržených tunelů Umístění km Stavba Délka m Účel Na Ovčíně 5,100-6,340 0301 1240 ochrana Libře a přilehlého území Kamenná Vrata 7,420-7,840 0301 420 les, pod lesní cestou, biokoridor Svatováclavské 8,690-8,980 0301 290 osídlení, les Lázně U Obrázku 9,400-9,500 0302 100 migrace a polní cesta Kopanina 10,640-10,885 0302 245 les, silnice Hůrka 11,385-11,740 0302 355 les, chaty Na Komáru 14,650-15,060 0303 400 migrace a les V Koláči 16,040-16,390 0303 350 migrace a les Roholec 16,840-17,140 0303 300 migrace a les Tab. 5 Přehled navržených velkých mostů Umístění km Stavba Délka m Účel Zahořanský potok 6,630-7,240 0301 610 přemostění údolí Zahořanského potoka s ojedinělou zástavbou Sázava 12,050-13,050 0302 1000 přemostění Sázavy a přilehlého území včetně chatové zástavby a železniční trati Netvořický potok 19,580-20,120 0303 540 přemostění Netvořického potoka a silnice III. třídy Kromě těchto velkých mostů je navržena řada přemostění dálnice pro převedení komunikací, případně migračních tras a další mosty na dálnici přes menší údolí, silnice a biokoridory. Navržené objekty jsou v dalším textu zmiňovány, pokud mají souvislost s ochranou ŽP. U Dunávic v km cca 22,0 (stavba 0303) je navrhována oboustranná odpočívka s kapacitou podle platné vyhlášky MD. Součástí odpočívky bude ČSPH včetně WC a občerstvení. Celá I. etapa bude udržována z SSÚD, navrhovaného u Netvořic v km cca 19,9 v sousedství mostu přes Netvořický potok.

20/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: 2010 Dokončení 2014 Předpokládané termíny jsou ovlivněny postupem investorské přípravy, především projednáváním potřebných rozhodnutí, souhlasů a výjimek. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Středočeský Obec: Jesenice, Zlatníky-Hodkovice, Psáry, Libeř, Okrouhlo, Jílové u Prahy, Petrov, Kamenný Přívoz, Krňany, Lešany, Netvořice, Chleby, Chářovice, Týnec nad Sázavou, Chrášťany, Václavice B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Tab. 6 Výčet rozhodnutí Rozhodnutí Zákon Vydává Územní rozhodnutí 183/2006 Sb. o územním Stavební úřad plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Stavební povolení 183/2006 Sb. o územním Stavební úřad plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Souhlas se zásahem do VKP 114/1992 Sb. o ochraně Obecní úřad obce s rozšířenou působností přírody a krajiny Výjimka ze základních podmínek 114/1992 Sb. o ochraně Orgán ochrany přírody ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin a silně ohrožených druhů přírody a krajiny Povolení kácení zeleně rostoucí 114/1992 Sb. o ochraně Orgán ochrany přírody mimo les Souhlas s dotčením pozemků určených k plnění funkcí lesa, využití území do 50 m od okraje lesa přírody a krajiny 289/1995 Sb. o lesích Stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů Trvalé a dočasné odnětí PUPFL 289/1995 Sb. o lesích Orgán státní správy lesů Výjimka z ochranného pásma 20/1987 Sb. o státní Obecní úřad obce s rozšířenou působností národní kulturní památky památkové péči Zásah do vodních toků 254/2001 Sb. o vodách vodoprávní úřad Povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami 254/2001 Sb. o vodách vodoprávní úřad Změna rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemní komunikací 266/1994 o drahách drážní správní úřad Povolení zřízení křižovatky 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Povolení připojení k dálnici, silnici 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Příslušný silniční správní úřad Ministerstvo dopravy Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Místní úprava provozu 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a) na silnici I. třídy, místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření

Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) 21/136 Rozhodnutí Zákon Vydává příslušného orgánu policie, b) na dálnici ministerstvo po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, c) na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. d) na veřejně přístupné účelové komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. Rozhodnutí o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu orgán ochrany zemědělského půdního fondu

22/136 Dálnice D3 Středočeská stavby 0301-0303 (I.etapa) B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda Převážná část plánované trasy nového úseku dálnice D3 od silničního okruhu kolem Prahy u Jesenic k Chrášťanům je vedena po zemědělských pozemcích, pouze v menších úsecích dotýká pozemků určených k plnění funkci lesa a pozemků označených jako ostatní. Pro přehlednost nebyly zábory děleny podle dalších hledisek, podrobné dělení bude provedeno v rámci Dokumentace o hodnocení vlivů. Zábory jsou stanoveny orientačněpodle existujících podkladů, zahrnují i mimoúrovňové křižovatky, odpočívky a středisko správy a údržby dálnice.. Tab. 7 Orientační zábor půdy Kultura Trvalý zábor Zastoupení Dočasný zábor Zastoupení (ha) (%) (ha) (%) ZPF 161,427 84 16,616 43 PUPFL 16,683 8,5 19,294 50 Ostatní plochy 14,441 7,5 2,615 7 Celkem 192,551 100 38,525 100 Pozn.: V tabulce uvedené velikosti záborů jsou pouze orientační, změřené zpracovatelem této části dokumentace z dostupných podkladů schematický zákres tělesa komunikace do mapových podkladů 1 : 25 000. Záborový elaborát v době zpracování nebyl k dispozici. Dočasné zábory pro potřeby výstavby nebyly v Oznámení zjišťovány. V tabulce uvedené dočasné zábory představují zábory na místě budoucích tunelů, které jsou plánované jako tunely hloubené. S ostatními skutečnostmi, které mají vliv na velikost dočasných záborů se v rámci Oznámení neuvažuje. B.II.2 Voda Pro samotný provoz dálniční komunikace je třeba užitková voda pro údržbu vozovek a tunelových úseků. Pro provoz odpočívky a SSÚD bude nutno zajistit pitnou vodu buď z nových zdrojů určených pouze pro tento účel, nebo připojit areály na veřejnou vodovodní síť. Množství pitné vody pro odpočívky není možné v současné době stanovit, protože v rámci stavby dálnice jsou odpočívky řešeny pouze plošně bez vybavení. Vybavení odpočívek budou řešit provozovatelé jednotlivých zařízení. Potřeba pitné vody pro SSÚD bude 4 300 m 3 /rok. Pro potřebu výstavby budou zařízení staveniště napojena na veřejný vodovod, bude osazeno měřidlo spotřeby vody podle pokynů správce vodovodu, případně bude voda dovážena. Voda bude použita pro sociální zařízení stavby, případně pro kropení při zemních a demoličních pracích. Při provozu Dálnice B.II.3 Surovinové a energetické zdroje Provoz na samotné dálnici nevyžaduje žádné suroviny. Pro zimní údržbu dálnice včetně odpočívek je třeba pro průměrnou zimní sezónu 540 t chemického posypu. Pro provoz tunelů je třeba elektrická energie pro osvětlení, větrání a pro zajištění chodu ostatních technologií.