ZKAPACITNĚNÍ OBCHVATU CHLUMČAN SILNICE I/7

Transkript

1 . Oznámení záměru podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 3 ZKAPACITNĚNÍ OBCHVATU CHLUMČAN SILNICE I/7 Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR Na Pankráci 546/ Praha 4 P.O.Box 21 Podklad k podání žádosti o prodloužení platnosti stanoviska Zpracovatel dokumentace:

2 , Vlastina 23/889, Praha 6 via.service@seznam.cz , Zakázka č Oznámení záměru podle 6 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 3 Zkapacitnění obchvatu Chlumčan silnice I/7 Podklad k podání žádosti o prodloužení platnosti stanoviska Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Na Pankráci Praha 4 Výtisk č. 1 Počet stran 121 Počet příloh 6 Datum dokončení V/2008 Dokumentace je platná jako celek a žádná její část nesmí být jakkoliv šířena bez písemného souhlasu autora, Vlastina 23/889, Praha 6, IČ: , Registrován u: KOS v Praze, Spisová značka: odd. C, vložka 82540, Bankovní spojení: Komerční banka a.s., pobočka Kladno, nám. Starosty Pavla 14, č. účtu: /0100

3 Oznámení je zpracováno v souladu s přílohou č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů. Obsah: ÚVOD 3 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 7 A.1. Obchodní firma 7 A.2. IČ 7 A.3. Sídlo 7 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 7 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 7 B.I. Základní údaje 7 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru 7 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 8 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 10 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 11 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 12 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 12 B.II. Údaje o vstupech 13 B.II.1. Půda 13 B.II.2. Chráněná území 13 B.II.3. Ochranná pásma 13 B.II.4. Voda 14 B.II.5. Ostatní surovinové a energetické zdroje 14 B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 16 B.III. Údaje o výstupech 18 B.III.1. Ovzduší 18 B.III.2. Odpadní vody 20 B.III.3. Odpady 23 B.III.4. Ostatní 25 B.III.5. Doplňující údaje 27 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 27 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 27 C.1.1. Územní systém ekologické stability 27 C.1.2. Chráněná území 30 C.1.3. Krajina resp. krajinný ráz 32 C.1.4. Klima 34 C.1.5. Ovzduší 35 1

4 C.1.6. Voda 36 C.1.7. Půda 40 C.1.8. Horninové prostředí 46 C.1.9. Fauna a flora 50 C Hlukové pozadí 54 C Území historického, kulturního nebo archeologického významu 54 C Obyvatelstvo a území hustě osídlená 55 C Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 55 C Hmotný majetek 55 C Ochranná pásma 56 C Ostatní 56 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 57 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 60 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 60 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 95 D.3. Údaje o možných nepříznivých vlivech překračujících státní hranice 98 D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů 98 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů 105 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 105 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 106 F.1. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 106 F.2. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů 107 LITERATURA 107 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 109 H. PŘÍLOHY 114 Fotopříloha Grafická presentace výsledků rozptylové studie dle aktualizovaných dat z DÚR Mapa Situace širších vztahů Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánů ochrany přírody pokud je vyžadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 2

5 ÚVOD Stavba Zkapacitnění obchvatu Chlumčan silnice I/7 představuje záměr, který již byl posouzen v procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a ke kterému Krajský úřad Ústeckého kraje vydal dne pod zn. 307/05/ŽPZ/57 souhlasné stanovisko s doporučením přípravy záměru ve variantě B (tj. realizace rychlostní komunikace R7 v nové trase v plné šířce kategorie R 25,5/100 a pro doprovodnou komunikaci využití podstatné části stávající silnice I/7). Tato stavba silnice R7 v úseku kolem Chlumčan je napojena na navazující stavby silnice R7, ve svém počátečním úseku je směrově upravena v souvislosti se změnou stavby obchvatu Sulec a končí napojením na již vybudovaný obchvat Loun. V současné době oznamovatel a investor ŘSD ČR má na tuto stavbu zpracovanou DÚR, která upřesňuje údaje a závěry v posouzené Dokumentaci EIA a zajišťuje navazující správní řízení. Předkládané Oznámení bylo vyžádáno Ministerstvem životního prostředí ČR jako podklad k podání žádosti o prodloužení platnosti stanoviska (viz příloha). Tato výzva navazovala na písemnou žádost investora z 10/9/07 o prodloužení platnosti stanoviska dle 10 zákona č. 100/01 Sb. Podstatou tohoto nového Oznámení je popis záměru, životního prostředí v zájmovém území a hodnocení vlivů. Pozornost je věnována již pouze variantě B, která byla doporučena závěrečným stanoviskem Krajského úřadu Ústeckého kraje. Jsou posouzeny případné změny v jednotlivých složkách životního prostředí zájmového území a v technickém řešení záměru. Tam, kde k významným změnám nedošlo, vychází hodnocení vlivů záměru z původní Dokumentace EIA. Naopak tam, kde ke změnám došlo, jsou tyto skutečnosti zohledněny v hodnocení. Oznámení také zapracovává podmínky souhlasného stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje. 3

6 Souhrn konstatovaných změn (pakliže byly) oproti předchozí Dokumentaci EIA kapitola komentář A. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola A. Údaje o oznamovateli bez faktických změn. B.I.1.- B.I.9. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 jsou kapitoly B.I.1.- B.I.9. bez faktických změn. B.II.1. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 došlo v kapitole B.II.1. Půda k dílčímu zvýšení záboru ZPF, který však není s ohledem na celkovou délku trasy významný a děje se v rámci identických BPEJ. B.II.2. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.II.2. Chráněná území bez faktických změn. B.II.3. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.II.3. Ochranná pásma bez faktických změn. B.II.4. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.II.4. Voda bez faktických změn. B.II.5. Změny v kapitole B.II.5. Ostatní surovinové a energetické zdroje oproti předchozí dokumentaci EIA jsou zcela nevýznamné a splývají s pozadím resp. přesností výpočtů. B.II.6. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu k žádné změně. Pouze byly použity jiné údaje o dopravních intenzitách, vycházející z novějšího sčítání. Tato skutečnost byla zohledněna v akustické studii, která byla zpracována v DÚR a výsledky převzaty do tohoto Oznámení a dále byly tyto vyšší dopravní intenzity zohledněny v rozptylové studii, zpracované v rámci tohoto Oznámení. B.III.1. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole B.III.1. Ovzduší k žádné faktické změně. Jak již bylo výše uvedeno, byly pouze použity jiné údaje o dopravních intenzitách, vycházející z novějšího sčítání. Tato skutečnost byla zohledněna v rozptylové studii, zpracované v rámci tohoto Oznámení. B.III.2. Změny v kapitole B.III.2. Odpadní vody jsou oproti předchozí dokumentaci EIA zcela nevýznamné a splývají s pozadím resp. přesností výpočtů. B.III.3. Díky přesným údajům z DÚR mohlo dojít v kapitole B.III.3. Odpady ve srovnání s předchozí dokumentaci EIA k výraznému zpřesnění údajů o odpadech. Ve vztahu k posouzení vlivů je však opět možno konstatovat absenci negativního vlivu. B.III.4. Díky přesným údajům z DÚR a nově vypracované akustické studii mohlo dojít v kapitole B.III.4. Ostatní ve srovnání s předchozí dokumentaci EIA k výraznému zpřesnění údajů o vlivech na akustickou situaci území. B.III.5. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.III.5. Doplňující údaje bez změn. C.1.1. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.1. Územní systém ekologické stability k žádné významné změně. C.1.2. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.2. Chráněná území k žádné významné změně. C.1.3. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.3. Krajina a krajinný ráz k žádné významné změně. C.1.4. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.4. Klimatické charakteristiky k žádné významné změně. C.1.5. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.5. Kvalita ovzduší k žádné významné změně. C.1.6. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.6. Voda k žádné významné změně. C.1.7. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.7. Půda k žádné významné změně. Odklon trasy není natolik významný, aby postihoval kvalitativně odlišné půdy. C.1.8. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.8. Horninové prostředí k žádné významné změně. C.1.9. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.1.9. Fauna a flora k žádné významné změně. C Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Hlukové pozadí k žádné významné změně. C Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Území historického, kulturního nebo archeologického významu k žádné významné změně. 4

7 C C C C C C.2. D.I.1. D.I.2. D.I.3. D D D.I.5. D.I.6. D.I.7.1. D.I.7.2. D.I.7.3. D.I.8. D.I.9. D.I.10. D.I.11. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Obyvatelstvo a území hustě osídlená k žádné významné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení k žádné významné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Hmotný majetek k žádné významné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Ochranná pásma k žádné významné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C Ostatní k žádné významné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny k žádné změně. Zpřesněné hodnocení vlivů na akustickou situaci a na kvalitu ovzduší je diskutováno v odpovídajících kapitolách. Detailně je diskutována problematika propustnosti území pro velké obratlovce. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů k žádné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima k žádné faktické změně. Jak již bylo výše uvedeno, byly pouze použity jiné údaje o dopravních intenzitách, vycházející z novějšího sčítání. Tato skutečnost byla zohledněna v rozptylové studii, zpracované v rámci tohoto Oznámení. U žádné z modelovaných látek nehrozí nebezpečí významně negativního ovlivnění kvality ovzduší. V rámci DÚR byla vypracována nová zpřesňující akustická studie. Díky těmto údajům mohlo dojít ve srovnání s předchozí dokumentaci EIA k výraznému zpřesnění dat o vlivech akustického tlaku na hlukovou situaci v zájmovém území. Závěry této nové hlukové studie potvrzují výsledky presentované v předchozí Dokumentaci EIA. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 zde nedošlo k žádné faktické změně. Údaje presentované v kapitole D Podzemní voda jsou díky datům pořízením pro DÚR oproti předchozí Dokumentaci EIA výrazně zpřesněny. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 zde nedošlo k žádné faktické změně. V DÚR je rozpracována varianta odkanalizování doporučená v závěrečném Stanovisku. Údaje presentované v kapitole D Povrchová voda jsou oproti předchozí Dokumentaci EIA výrazně zpřesněny. Údaje presentované v kapitole D.I.5. Vlivy na půdu jsou oproti předchozí Dokumentaci EIA výrazně zpřesněny, přičemž došlo k určitému navýšení záboru ZPF, nicméně v rámci stejných BPEJ. S ohledem na délku trasy nelze rozdíl považovat za významný. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje k žádné podstatné změně. Díky údajům v DÚR je kvantifikace záboru presentovaná v tomto Oznámení výrazně zpřesněna. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.7.1. Vlivy na faunu k žádné změně. Komentář k ekoduktu je presentován v posledním odstavci kapitoly č. C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.7.2. Vlivy na flóru k žádné významné změně. Změna oblouku silnice postihuje stejný typ stanovišť, tj. ornou půdu, jako v předchozím případě. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.7.3. Vlivy na ekosystémy k žádné významné změně. Změna oblouku silnice postihuje stejné ekosystémy, tj. agroekosystém, jako v předchozím případě. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.8. Vlivy na krajinu a krajinný ráz k žádné významné změně. Změna oblouku silnice není natolik výrazná, aby jakýmkoliv způsobem ovlivnila krajinný ráz zájmového území. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky k žádné změně. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.10. Vlivy na ÚSES, VKP, zvláště chráněná území a území navržená k zařazení do sítě Natura 2000 k žádné změně. Nadregionální biokoridor K21, lokální biokoridor č. 40 podél Cítolibského potoka a VKP Smolnický potok budou překlenuty mostními tělesy. Oproti předchozí dokumentaci EIA nedošlo v kapitole D.I.11. Vlivy záření k žádné změně. 5

8 D.I.12. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.12. Vlivy na dopravu, antropogenní systémy, jejich složky a funkce k žádné změně. D.I.13. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.13. Vlivy navazujících a souvisejících staveb k žádné změně. D.I.14. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.I.14. Ostatní vlivy k žádné změně. D.II. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole D.II. k žádné změně. Hodnocení zůstává stejné. D.III. Kapitola D.III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice zůstává beze změn. D.IV. Suma navržených opatření presentovaných touto kapitolou je úplným seznamem podmínek definovaných Souhlasným stanoviskem vydaným k původnímu posouzení vlivu záměru na životní prostředí (č.j. 307/05/ŽPZ/57 z 12/11/2005). Dále jsou převzaty podmínky, které vyplynuly v rámci zpracování DÚR. D.V. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 došlo v této kapitole k výraznému zpřesnění informací a snížení míry neurčitostí, což je zde také konstatováno. E. Porovnávána byla pouze doporučená varianta B s variantou nulovou. Výsledky srovnání nicméně vycházejí identicky jako v předchozí dokumentaci EIA. F.1. Kapitola F.1. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech zůstává beze změn. F.2. Kapitola F.2. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů zůstává bez faktických změn. Navíc je pouze konstatován přístup k prezentaci opakujícího se Oznámení. Literatura Kapitola zůstává beze změn. G. Kapitola je netechnickým shrnutím tohoto Oznámení a jako taková zahrnuje všechny změny (pakliže byly) oproti předchozí Dokumentaci. H. V kapitole jsou nově presentovány grafické (mapové) výstupy z nově provedené rozptylové studie a jsou zde presentována vyjádření k souladu s ÚPD a k vyloučení vlivů na území Natura

9 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma Ředitelství silnic a dálnic ČR A.2. IČ A.3. Sídlo Na Pankráci Praha 4 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Michal Vojtíšek náměstek ŘSD ČR pro výstavbu Čerčanská 2023/ Praha 4 tel.: Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola A. Údaje o oznamovateli bez faktických změn. B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Dle zákona č. 100/01 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění - spadá stavba do kategorie II. (Záměr vyžadující zjišťovací řízení), bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I). Zkapacitnění obchvatu Chlumčan silnice I/7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Kapacita komunikace: R 25,5/100 Délka úseku R7: cca m 7

10 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) NUTS II: CZ04 Severozápad Kraj (NUTS III): CZ042 Ústecký kraj obec katastrální území Chlumčany (566233) Chlumčany u Loun (651753) Vlčí u Chlumčan (651761) Smolnice ( ) Smolnice u Loun (751111) (jen okrajově) Cítoliby (542571) Cítoliby (617822) (trasa vede těsně za hranicí k.ú) Místo stavby: prostor jižně, západně a severozápadně od obce Chlumčany Hranice územních jednotek B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Předkládaný záměr se týká výstavby rychlostní komunikace R7 v úseku obchvatu obce Chlumčany. Záměr je v současné době uvažován pouze v jediné, doporučené variantě B, obcházející obec na západě. S ohledem na konfiguraci terénu lze uvažovat s kumulací vlivů navazujících úseků R7 (které nejsou předmětem tohoto Oznámení) vzhledem k odkanalizování povrchu při přívalových deštích a jejich svedení do recipientů. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí B.I.5.1 Zdůvodnění potřeby záměru Posuzovaný úsek R7 je součástí programu výstavby rychlostní komunikace R7 Praha Slaný Louny Chomutov. Tato komunikace patří k vymezeným tahům vybrané silniční sítě a má umožňovat spojení hlavního města Prahy s průmyslovou severní částí republiky a dále zajistit napojení na silniční síť SRN. Vybudování čtyřpruhové rychlostní komunikace R7 8

11 v úseku Chlumčan je zároveň navrhováno na základě Globálního plánu revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech schváleného usnesením vlády č. 122 z roku Hlavním konkrétním důvodem realizace stavby jsou vysoké dopravní intenzity na stávající komunikaci, která svými technickými a bezpečnostními parametry tomuto faktu neodpovídá. U stávající komunikace byla přípustná intenzita dopravních proudů vozidel překročena již v roce B.I.5.2. Navržené varianty Vzhledem ke směrovému vedení navazujících úseků a ke geomorfologickým podmínkám v okolí obce Chlumčany byl navržen pouze jeden logický koridor. V rámci tohoto koridoru byly původně vytyčeny dvě varianty. V rámci předchozího uzavřeného procesu EIA byla závěrečným stanoviskem odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje doporučena varianta B. Toto oznámení se proto zabývá pouze touto variantou. Na začátku obchvatu Chlumčan navazuje na obchvat obce Sulec, který je připraven ve čtyřpruhovém uspořádání. Silnice klesá podélným sklonem k Chlumčanům, přičemž sleduje současné směrové řešení silnice až do místa, kde již navazuje na obchvat Loun. Tento obchvat, který je nyní vybudován v dvoupruhovém uspořádání, bude v etapové výstavbě zkapacitněn na uspořádání čtyřpruhové. Jedná se o vybudování nové rychlostní komunikace v plné šířce kategorie R 25,5/100 a pro doprovodnou komunikaci bude využito podstatné části stávající sil. I/7. Doprovodná komunikace je vedena mimo obec a tím odpadnou možná negativní stanoviska obyvatel obce ke zhoršení životního prostředí. Výškové řešení jak sil. I/7, tak doprovodné komunikace vychází příznivě a zcela vyhovují ČSN. Provedení kategorie R 25,5/100 celým úsekem je bezproblémové, a to bez nutnosti šířkově upravovat stávající mostní objekty. Bude možné zachovat čerpací stanici a stávající autobusové zastávky na sil. I/7, která se stane doprovodnou komunikací. Oproti stavu, který byl posuzován v rámci procesu EIA, došlo v DÚR k mírné úpravě trasování silnice, a to díky změně tvaru křižovatky, kterou konči předchozí úsek. Trasa však stále vede identickými biotopy, jak tomu bylo původně. Ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí se jedná o změnu nevýznamnou. Celková situace 9

12 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru B.I.6.1. Stavebně technické řešení obchvatu a nově budovaných objektů 1. Popis stávajícího stavu Stávající silnice I/7 v daném úseku je volné cca 9 m, přičemž šířka samotné vozovky činí 7 m. V úseku podjezdu pod železniční tratí Kralupy Louny dosahuje podélný sklon silnice 6 %. Železniční podjezd umožňuje převedení silnice kategorie R 25,5. Další mosty v tomto úseku vybudované na silnici I/7 však jsou z prefabrikátů ŽMP a KA 67 a je nutné jejich snesení a vybudování minimálně nové nosné konstrukce. Nezbytnost realizace akce vyplývá ze zařazení do programu výstavby komunikace R7. 2. Technické řešení komunikace Technické řešení spočívá ve využití stávající trasy I/7 jako doprovodné komunikace v úseku od mimoúrovňové křižovatky u Sulce po obchvat Loun. Rychlostní komunikace R 7 by pak byla nově vybudována v celé šířce v souběhu se stávající trasou silnice I/7. Toto řešení by nemělo žádný negativní vliv na souvisle zastavěné území obce Chlumčany oproti stávajícímu stavu. Navržená trasa silnice R7 jde ve většině úseku stavby v nové trase mimo stávající silnici I/7, která bude sloužit jako doprovodná komunikace pro vozidla bez oprávnění pro silnice pro motorová vozidla. Původní silnice I/7 přejde po zprovoznění tahu R7 do vlastnictví Ústeckého kraje jako silnice II/607. Staničení hlavní trasy silnice R7 je orientováno ve směru Praha Louny. V začátku řešeného úseku navazuje trasa silnice R7 na stavbu úseku obchvatu obce Sulec. V konci řešeného úseku silnice R7 navazuje na již provozovaný úsek obchvatu Loun, a to v prostoru mimoúrovňové křižovatky Louny východ. V závěrečném cca 0,6 km dlouhém úseku se proto dostává postupně do trasy původní silnice I/7 a tato bude v potřebném rozsahu přeložena. V km 7,0 (resp. km 1,0 dle DÚR) je navržena kosodélná mimoúrovňová křižovatka se silnicí III/22932 (není součástí tohoto Oznámení), kde se trasa R7 začíná odklánět od původní silnice. Důvodem je především vymístění navržených křižovatkových větví mimo stávající silnici. Vykřížení obou komunikací je řešeno mostem na silnici R7 přes silnici III/ Úrovňové napojení větví mimoúrovňové křižovatky na silnici III. třídy je zajištěno dvěma malými okružními křižovatkami. V km 7,750 (resp. km 1,750 dle DÚR) je navržen rámový most přes regionální biokoridor. V dalším úseku trasa klesá maximálním povoleným sklonem 4,5 % a dostává se přitom postupně do zářezu hloubky až 18 m. Důvodem je potřeba vykřížit stávající trať ČD v km 8,830 (resp. km 2,830 dle DÚR) pod nově navrženým železničním mostem. Za železničním mostem se navržená trasa silnice R7 znovu vrací do těsného souběhu se stávající silnicí I/7. Tento souběh je patrný zejména v místě překlenutí údolí Smolnického potoka, kde je navržený šestipolový most v maximální možné míře směrově, výškově i polohou pilířů kopírující stávající silnici I/7. Osová vzdálenost obou mostů je cca 40 m. V dalším úseku se v důsledklu těsného souběhu se stávající silnicí I/7 bude jednat o přisypání stávajícího náspu. Na silnici R7 jsou navrženy další tři mostní objekty v km 0,500 (resp. km 3,500 dle DÚR) přes železniční trať ČD, v km 9,570 (resp. km 3,570 dle DÚR) přes Cítolibský potok a v km 9,660 (resp. km 3,660 dle DÚR) přes silnici III/22941 do Cítolib. 10

13 3. Doprovodná komunikace Realizací záměru v doporučené variantě B je možné současně získat nejen kvalitní a potřebám bezpečného provozu vyhovující rychlostní komunikaci, ale současně i velmi dobrou doprovodnou komunikaci s možností zachování stávajících napojení komunikací i okolních aktivit (čerpací stanice PHM, možnost obnovení provozu dříve velmi oblíbeného motorestu ap.). Na doprovodné komunikaci bude využito stávajících mostů, které svými parametry pro tento účel vyhovují bez úprav. 4. Odvodnění komunikace Odvodnění povrchu zpevněných ploch komunikace bude zajištěno příčným a podélným sklonem vozovky. Srážkové vody budou odtékat do otevřených patních příkopů, zpevněných betonovými tvárnicemi, uloženými do pískového lože. V rovinatých úsecích bude sklon příkopů nejmenší dovolený, tj. 0,3 %. Trasa navrhované komunikace neprochází pásmem hygienické ochrany vodních zdrojů. Odvedení vod z komunikace je navrhováno silničními příkopy a v místech dostředného klopení vozovky středovou kanalizací. Příkopy budou zatravněné, případně zpevněné. Stávající otevřené odpady, které jsou bez stálého nebo s minimálním průtokem, budou rovněž případně upraveny zpevněním. 5. Bezpečnostní opatření V nebezpečných úsecích a u jednotlivých překážek budou osazena ocelová svodidla. 6. Rekultivace ploch dotčených dočasným záborem ZPF Pozemky, které budou narušeny dočasným záborem půdy budou rekultivovány tak, aby byly obnoveny biologické, chemické a fyzikální vlastnosti půdy. 7. Přeložky inženýrských sítí km 7,0 8,5 (resp. km 1,0 2,5 dle DÚR) přeložka trasy venkovního vedení 22 kv Stávající trasa souběžného venkovního vedení koliduje s oběma variantami řešení budoucí komunikace a vedení bude proto upraveno tak, aby vyhovovalo ČSN Vedení je ve správě SČE Louny. Délka úpravy činí cca 1,5 km. km cca 9,75 (resp. km 3,75 dle DÚR) přeložka plynového potrubí DN 300 V prostoru údolí Smolnického potoka je za stávající situace vedeno plynové potrubí, které se může dostat do střetu s výstavbou pilířů mostního tělesa při realizaci obou variant. 8. Vegetační úpravy Vegetační úpravy zahrnují kompletní ozelenění nově vybudované silnice R7 včetně náhradních výsadeb. B.I.6.2. Úroveň navrženého technického řešení V souladu s kategorizací silniční a dálniční sítě do roku 2030 bude rychlostní komunikace v řešeném úseku v kategorii podle připravované revize ČSN : R 25,5/100. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby: po r Předpokládaný termín dokončení výstavby: dva roky od zahájení 11

14 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Ústecký Obec: Chlumčany (566233) Smolnice (566721) Cítoliby (542571) Následující přehled uvádí stav zpracované územně plánovací dokumentace vztahující se k zájmovému území. Druh územně plánovací dokumentace: Změny a doplňky Úpn SÚ Chlumčany Vlčí Území: k.ú. Chlumčany, k.ú. Chlumčany Vlčí Stav: Schválen Zpracoval: Urbanistický ateliér Ústí nad Labem Datum zpracování: 1995 Uloženo: Městský úřad Louny, odbor územního plánování Vztah územně plánovací dokumentace k záměru Územní plán Chlumčan se bez bližšího hodnocení zmiňuje o komplexní přestavbě silnice I/7 na čtyřpruh. V případě dalších obcí zasahuje I/7 do jejich katastrálních území pouze okrajově a jejich územní dokumentace (je-li nějaká) ji neřeší. Ve věci výstavby komunikace R7 uskutečnil investor několik jednání se zástupci obce, přičemž tito výrazně preferují variantu B (tj. variantu sledovanou tímto Oznámením). B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 1. Městský úřad Louny odbor výstavby - územní rozhodnutí podle ustanovení 92 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - stavební povolení podle ustanovení 115 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 2. Městský úřad Louny odbor životního prostředí - stavební povolení podle ustanovení 15 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) 3. Městský úřad Louny odbor dopravy (speciální silniční úřad) - stavební povolení podle ustanovení 115 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004jsou kapitoly B.I.1.- B.I.9. bez faktických změn. 12

15 B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Vzhledem k tomu, že se jedná o liniovou stavbu, dojde při realizaci záměru k významnému záboru půdy. Trvalý zábor vyjadřuje veškerou plochu zemědělské půdy, která bude odejmuta zemědělské výrobě. Doporučená varianta B v původním trasování vyžadovala trvalý zábor ve výši cca 12,1 ha. V rámci změny oblouku došlo také ke změně rozsahu záboru, který nyní činí v odpovídajícím úseku cca 15,3 ha. Vedle trvalého záboru vznikne i potřeba dočasných záborů, které budou po dokončení stavebních prací rekultivovány. Dočasný zábor vyjadřuje zabranou zemědělskou půdu nezbytně nutnou k provedení stavby. Jedná se o mezisklady sejmuté ornice (deponie zemin), prostory k dočasného umístění stavebních objektů, přístupových cest, atd. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 došlo v kapitole B.II.1. Půda k dílčímu zvýšení záboru ZPF, který však není s ohledem na celkovou délku trasy významný a děje se v rámci identických BPEJ. B.II.2. Chráněná území Komunikace se nedostává do konfliktu s žádným maloplošným ani velkoplošným zvláště chráněným územím ani s jeho ochranným pásmem ve smyslu zákona 114/1992 Sb. Nejbližší maloplošné chráněné území je paleontologická lokalita lom v Březnu u Postoloprt (přírodní památka č. 1960). Nejbližší velkoplošné chráněné území je CHKO Český kras. Obě území jsou zcela mimo dosah jakýchkoliv vlivů. V kontaktu s trasou se nenachází žádná lokalita zařazená do soustavy evropsky významných stanovišť - NATURA 2000 (SPA, SCI). Trasa se nedostává do střetu s žádným chráněným ložiskovým územím. Trasa mimoúrovňově protíná osu nadregionálního biokoridoru, který je v tomto prostoru zároveň chápán i jako funkční regionální biokoridor, dále protíná dva nefunkční lokální biokoridory, jeden úrovňově a druhý mimoúrovňově. Všechny tyto údaje však již platí i pro stávající silnici I/7. V širokém okolí trasy se nikde nenachází chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani ochranné pásmo přírodních minerálních vod. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.II.2. Chráněná území bez faktických změn. B.II.3. 0chranná pásma Trasa se nedostává do střetu s pásmem hygienické ochrany vodních zdrojů. Detaily o ochranných pásmech uvádí kapitola C Ochranná pásma. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.II.3. Ochranná pásma bez faktických změn. 13

16 B.II.4. Voda Období výstavby Během výstavby komunikace bude třeba pokrýt potřebu především užitkové vody z místních zdrojů. Tato voda bude zapotřebí pro stavební práce spojené s betonováním, úpravou zpevněných ploch a provozem stavebních strojů. Bude kryta z místních zdrojů povrchové vody Smolnického potoka a z veřejného vodovodu. Čerpání vody podzemní se neplánuje. Potřeby pitné vody bude kryta z místního vodovodu, přičemž se bude jednat o zanedbatelné množství. Období provozu Během provozu nebude komunikace vyžadovat žádné lokální zdroje vody k pokrytí provozních účelů. Souhrn Lze konstatovat, že výstavba ani provoz silnice nebudou mít zvláštní nároky na spotřebu pitné či užitkové vody. Budou kryty ze stávajících zdrojů vody v oblasti a nevznikne potřeba otevírání a čerpání nových zdrojů vody. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 je kapitola B.II.4. Voda bez faktických změn. B.II.5. Ostatní surovinové a energetické zdroje Období výstavby Kromě pohonných hmot a mazadel nebudou během výstavby použity suroviny, materiály či nástroje mající potenciálně negativní vliv na životní prostředí či negativně ovlivňující zdraví obyvatel. Pohonné hmoty a mazadla budou na stavbu dopravována v barelech. K přečerpávání bude docházet jak mimo zájmové území, tak také v něm. Bude proto třeba věnovat pozornost nebezpečí úniků. Množství nelze předem stanovit. Spotřeba materiálu na výstavbu samotného povrchu vozovky (bez náspů) při mocnosti 0,6 metru bude přibližně následující: délka vozovky = m x šířka = 25,5 m x mocnost 0,6 m = m 3 Nejedná se o množství, které by svým přemístěním znamenalo vybočení z mezí typických pro daný typ stavby a daný region. Nebude mít v regionu ani zásadní vliv na čerpání těchto materiálů a nevznikne potřeba otevírání nových lomů. Přičemž se bude jednat o následující suroviny: kámen, štěrk, makadam, asfaltový beton či živičná směs. Lze předpokládat, že ani další stavební materiály: betonové a ocelové profily mostního tělesa nebudou představovat problém pro životní prostředí. Detailní výpočet skrývky orniční a podorniční vrstvy zeminy pod navrhovaným silničním tělesem byl proveden v SW Inroads. Staničení (km) Délka úseku (m) Mocnost orniční vrstvy (m) Celková mocnost humózních vrstev (cm) Třída těžitelnosti 1,38 2,

17 2,03 2, ,53 2, ,77 2, ,83 2, ,90 3, ,21 3, ,32 3, ,73 4, ,08 4, Na základě detailního záborového elaborátu, zpracovaného v rámci DÚR lze očekávat přebytek m 3 zeminy. Celkový přebytek ornice bude činit cca m 3. Jelikož výše uvedené hodnoty zohledňují i přilehlý úsek R7 km 0,00 1,38, bude faktický přebytek posuzovaného úseku nižší. Tento přebytek orné půdy bude použit pro další zemědělskou činnost, případně pro úpravu náspů, resp. svahů. Lze doporučit kontrolu zeminy, zda není kontaminována, či dotčena starou ekologickou zátěží. V tomto případě by bylo nutno uložení na skládku nebezpečného odpadu či do zařízení určeného k regeneraci kontaminovaných substrátů. Období provozu Jediný surovinový zdroj během provozu komunikace je posypový materiál používaný v zimním období. Lze uvažovat použití rozmrazovacího média s převažujícím podílem NaCl, a to v množství 1 2 kg/m 2 za rok (resp. za zimní období). V případě větších dopravních intenzit (nad za den) dokonce 2 3 kg/m 2 za rok (resp. za zimní období). Jiné zdroje uvádějí cca 15 t/km u dvouproudých silnic a 25 t/km u čtyřproudých silnic a nejnovější šetření prováděné na dálnici D11 hovoří o 16 t/km čtyřproudé silnice za klimatických podmínek typických pro nížinu. Následující tabulka sumarizuje odhad množství posypového materiálu, které bude aplikováno na čtyřproudou vozovku o aktivní šířce (4 x 3,5 m) za rok (resp. za zimní období). Jedná se o vzdálenost mezi sousedními úseky R7 obchvat Sulce až obchvat Loun. Celkové množství aplikovaného NaCl, jehož původem bude vozovka R7 v posuzovaném úseku Délka trasy (m) Aktivní šířka (m) Množství NaCl * Množství NaCl ** Redukce na aplikaci solanky MT 47,5 MT 33,3 MT Poznámka: * 1 2 kg/m 2 za rok (resp. za zimní období) ** 16 t/km za rok (resp. za zimní období) Následující tabulka porovnává dvě varianty odkanalizování podle zaústění. Množství NaCl splavovaného z povrchu vozovky R7, podle míst zaústění do recipientu s přihlédnutím k navazujícím úsekům R7, které nejsou součástí tohoto oznámení Zaústění do recipientu Odkanalizovaná trasa R7 Délka (m) Aktivní šířka (m) Množství NaCl * Množství NaCl ** Redukce na aplikaci solanky Smolnický p. km 6,0 9, (z toho m mimo z.ú.) Cítolibský p. km 9,1 10, (z toho m Varianta odkanalizování B 14 43,4 86,8 MT 49,6 MT 34,72 MT 14 25,2 50,4 MT 28,8 MT 20,16 MT 15

18 Poznámka: mimo z.ú.) * 1 2 kg/m 2 za rok (resp. za zimní období) ** 16 t/km za rok (resp. za zimní období) Údaje z posledního sloupce byly převzaty do dalšího výpočtu. Elektrická energie, zemní plyn a tepelná energie Žádný z výše uvedených energetických zdrojů nebude během výstavby čerpán v míře přesahující průměr dané oblasti; provoz obchvatu pak bude zcela bez nároků. Změny v kapitole B.II.5. Ostatní surovinové a energetické zdroje oproti předchozí dokumentaci EIA jsou zcela nevýznamné a splývají s pozadím resp. přesností výpočtů. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 1) Silniční síť v zájmovém území Celé širší území představuje důležité komunikační spojení mezi uhelným severočeským regionem a ostatními oblastmi republiky, zvláště pak mezi středními a severozápadními Čechami. Plánovaná koncepce rozvoje dopravní sítě a přepravních vztahů v území vychází z dlouhodobých záměrů, které jsou vázány na výhledové dopravní prognózy v oblasti nadregionálních vztahů v nadřazených trasách. Pro celkový vývoj v široké zájmové oblasti je, v rámci vnějších vazeb, rozhodující silniční komunikace I/7. Její trasa je situována v jihozápadní poloze od zastavěného území obce. Vnější silniční síť: Silnice III/22941 Cítoliby Černčice zastupuje skupinu komunikačních tahů s lokální funkcí. Trasa je v územním plánu vedena ve stávající stopě a prochází intravilánem severní části Chlumčan za tratí ČD. Její kategorie zůstává S 7,5/60. Silnice nevykazuje mimo zastavěnou část obce podstatné dopravní závady a není navržena její směrová ani výšková změna. Silnice třetí třídy III/00725a Chlumčany Vlčí je prakticky celá v intravilánu obce. Silnice napojuje sídlo na nadřazený tah první třídy I/7. Po realizaci čtyřpruhu bude vazba na tento tah přerušena. Místní silniční síť: Kategorie místních komunikací je zastoupena soustavou obslužných MK, zpřístupňujících objekty bydlení, vybavenost, výrobní provozy ap. Do této skupiny dopravních tras jsou dále zařazeny průtahové trasy vnějších silnic, které mají v zastavěné části obce charakter místních komunikací. Navrhované úpravy místních komunikací a silničních průtahů (viz Úpd): - rekonstrukce krajince u Magmy a povrchu vozovky v křižovatce s místní komunikací vedenou do centra na silničním průtahu III/ rekonstrukce krytu vozovky nájezdu silnice III/00725a na tah I/7 - úprava krytu vozovek na křižovatkách sil. III/00725a s místními komunikacemi v obci - úprava narušených živičných krytů vozovek v centru obce - rekonstrukce MK zpřístupňující hřbitov - zpevnění vybraných prašných cest a místních komunikací v Chlumčanech živičnou úpravou - zpevnění hlavních přístupových cest v části obce Vlčí - návrh nových přístupových MK do nové zástavby rodinných domů 16

19 2) Železniční síť v zájmovém území Železniční doprava je zastoupena tratí č.110 Slaný Černčice Louny, která je v území stabilizována. Trasa rychlostní komunikace silnice I/7 v km 8,725 kříží jednokolejnou železniční trať Kralupy Louny (km ČD 82,28995). Trať prochází nad silnicí I/7 mostním objektem ČD ev.č V km 9,422 kříží I/7 stejnou trať podruhé v km ČD 91,65086, tentokrát pod silnicí mostem 7-040a. Předpokládané záměry: - rekonstrukce přejezdu trati na místní komunikaci spojující centrum obce s lokalitou pod malým Chlumem. - zřízení nové zastávky ČD Chlumčany Vlčí v jižní části obce - v dlouhodobé výhledu obnova vlečky do bývalého cukrovaru 3) Ostatní dopravní síť v zájmovém území Zemědělská doprava využívá nezpevněné polní cesty, které navazují na silniční síť. Pěší doprava je soustředěna do prostoru intravilánu obcí k objektům vybavenosti. Trasy určené pro chodce jsou vedeny podél komunikačních tahů. Problémy existují s dlouhodobým odstavováním vozidel. Navržena je výstavba parkoviště o kapacitě P 10 podél ulic poblíž centra obce a plocha o kapacitě nejméně dvou nákladních automobilů u komunikační spojky na Černčice. Pro potřeby akustické a rozptylové studie byly použity intenzity dopravy poskytnuté hlavním inženýrem projektu. Jedná se zároveň o údaje použité v DÚR. Intenzity dopravy byly získány ze sčítání dopravy z roku 2005 a přepočteny na výhledový rok Ve srovnání s údaji použitými v původní Dokumentaci se jedná o hodnoty výrazně konzervativnější. Následující tabulka porovnává obě situace. Pro účely nové akustické studie (DÚR) resp. rozptylové studie byly použity hodnoty pro rok Dopravní intenzity v zájmové oblasti (za 24 hod) úsek typ automobilu nasčítáno r prognóza r data zohledněná v původní Dokumentaci EIA osobní lehká nákladní těžká nákladní motocykly silnice I/7 (4-0760) aktualizovaná data z DÚR typ automobilu nasčítáno r prognóza r osobní lehká nákladní těžká nákladní motocykly Stavbou budou přímo či nepřímo dotčeny následující komunikace a inženýrské sítě: - stávající trasa I/7 v průtahu obcí využitá jako doprovodná komunikace - trať ČD Kralupy Louny - venkovní vedení 22 kv - plynové potrubí v prostoru údolí Smolnického potoka 17

20 Detaily viz kapitola: B.I.6.1. Stavebně technické řešení obchvatu a nově budovaných objektů. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu k žádné změně. Pouze byly použity údaje o dopravních intenzitách, vycházející z novějšího sčítání. Tato skutečnost byla zohledněna v akustické studii, která byla zpracována v DÚR a výsledky převzaty do tohoto Oznámení a dále byly tyto vyšší dopravní intenzity zohledněny v rozptylové studii, zpracované v rámci tohoto Oznámení. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Zdroje znečištění ovzduší vlivem výstavby a provozu na rozšířeném obchvatu lze rozdělit na: 1) Liniové - Vzhledem k tomu, že se jedná o liniovou stavbu, je třeba za zdroj znečištění ovzduší považovat celý obchvat. Nejzávažnějšími škodlivinami jsou oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NO X ), uhlovodíky (C X H Y ) a prašný aerosol, případně i benzen. Vliv olova (Pb) bude vzhledem k nárůstu motorů s katalyzátory málo významný. Hodnoty CO, NO X resp. NO 2, C X H Y a benzenu mající původ v dopravě obchvatu, byly zjištěny z předpokládaných intenzit dopravy řazených do kategorií (osobní automobily, lehké nákladní automobily a těžké nákladní automobily) a emisních faktorů vztahujících se k dané kategorii. Emise byly vypočítány pro jednotlivé dílčí úseky a modelem byla následně zjišťována jejich disperze do okolí. Zohledněn byl sklon vozovky, rychlost jízdy a předpokládané složení vozového parku. K výpočtu emisní bilance byly použity emisní faktory publikované na serveru MŽP. Emisní faktory úsek látka začátek km 7,9 km 7,9 9,0 km 9,0 konec OA LNA TNA OA LNA TNA OA LNA TNA stoupání CO 0,3704 0,2705 3,0107 0,5450 0,3279 3,8002 0,3704 0,2705 3,0107 NOx 0,2565 0,3853 2,9418 0,3482 0,5346 4,1861 0,2565 0,3853 2,9418 benzen g/km 0,0040 0,0012 0,0045 0,0051 0,0014 0,0052 0,0040 0,0012 0,0045 CxHy 0,0407 0,0716 0,2587 0,0520 0,0881 0,2986 0,0407 0,0716 0,2587 PM10 0,0034 0,0884 0,0794 0,0034 0,1226 0,1036 0,0034 0,0884 0,0794 klesání CO 0,1773 0,2676 2,0025 0,1220 0,2578 1,9654 0,1773 0,2676 2,0025 NOx 0,1345 0,1995 1,1257 0,0948 0,1310 0,9032 0,1345 0,1995 1,1257 benzen g/km 0,0036 0,0009 0,0050 0,0037 0,0009 0,0057 0,0036 0,0009 0,0050 CxHy 0,0366 0,0560 0,2856 0,0376 0,0573 0,3250 0,0366 0,0560 0,2856 PM10 0,0034 0,0576 0,0519 0,0034 0,0513 0,0530 0,0034 0,0576 0,0519 Poznámka: hodnoty viz server MŽP, vycházející z výpočtů pomocí SW MEFA 18

21 Sklonové parametry komunikace úsek (km) sklon (%) varianta B začátek km 7,9 +/- 2,30 7,9 9,0 +/- 4,50 km 9,0 konec +/- 1,59 Při stanovení celkového množství škodlivin emitovaných vlivem dopravy byly použity intenzity dopravy uvedené v kapitole B.II.4. Nároky na dopravu a jinou infrastrukturu. Celkové množství emitovaných škodlivin (t/rok) vlivem automobilového provozu Varianta NOx CO CxHy susp. částice benzen B 6,22 7,81 0,98 0,24 0,05 Následující tabulka uvádí výpočet množství škodlivin emitovaných automobilovou dopravou na jeden metr obchvatu. Množství emitovaných škodlivin (g/sec/1m) vlivem automobilového provozu úsek NOx CO CxHy susp. částice benzen varianta B začátek km 7,9 0, , , , , ,9 9,0 0, , , , , km 9,0 konec 0, , , , , Při zohlednění potřeby převozu rozhodujících množství zemin a stavebních materiálů spojených s rozšířením obchvatu byl proveden hrubý odhad množství plynných škodlivin emitovaných nákladními automobily. Odhad se opírá o emisní faktory pro těžké nákladní automobily (hodnoty viz server MŽP) při rychlosti 20 km/hod a vzhledem k částečnému pohybu v náročném terénu mimo vozovku byly hodnoty navýšeny o 30%. Údaje shrnuje níže uvedená tabulka. Časové či prostorové rozložení těchto škodlivin by však bylo pouhou spekulací. Hrubý odhad celkového množství škodlivin (t) emitovaných v prostoru zájmového území vlivem automobilového provozu spojeného s výstavbou obchvatu v průběhu dvou let varianta NOx CO CxHy susp. částice B 0,41 0,65 0,15 0,02 Během delších suchých období se za provozu komunikace dále může projevit vliv zvýšené prašnosti, který by měl být řešen odpovídajícími provozními opatřeními ze strany správce komunikace - kropení. 2) Plošné - Potenciálním plošným zdrojem mohou být nezpevněné stavební plochy, z kterých se může šířit polétavý prach. Tento zdroj připadá v úvahu pouze ve fázi výstavby a jeho vliv je velmi omezený. Potenciální plošné zdroje (parkoviště techniky, mezisklad deponií, atd.) bude třeba umístit co nejdále od objektů obytné zástavby. 3) Bodové - Mohou se vyskytnout pouze ve fázi výstavby vlivem nahloučení stavební techniky a jejich význam je zanedbatelný. Ve srovnání s výstupy Dokumentace EIA z roku 2004 nedošlo v kapitole B.III.1. Ovzduší k žádné faktické změně. Jak již bylo výše uvedeno, byly pouze použity jiné údaje o dopravních intenzitách, vycházející z novějšího sčítání. Tato skutečnost byla zohledněna v rozptylové studii, zpracované v rámci tohoto Oznámení. 19

22 B.III.2. Odpadní vody 1. Obecně Během provozu na zkapacitněném obchvatu nebudou vznikat žádné odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. Jediné splaškové vody vzniknou v omezeném množství v průběhu výstavby ze sociálních zařízení. Jejich odstraňování se musí dít v souladu s Nařízením vlády ČR č. 61/2003 Sb. Dešťová voda, odtékající z povrchu komunikace, je dle ČSN klasifikována na základě původu a typu znečištění jako znečištěná dešťová voda odtékající ze znečištěných povrchů komunikací. Hlavním zdrojem znečištění vody odtékající z povrchu vozovky budou chloridy obsažené v posypových solích během zimní aplikace. 2. Srážkové úhrny Pro celé zájmové území jsou platné údaje z obce Lenešice: průměrný roční srážkový úhrn mm, průměrný srážkový úhrn za zimní období (listopad březen) mm. Z těchto srážkových úhrnů bylo stanoveno celkové množství vody odtékající z povrchu vozovky, a to následujícím způsobem: objem odtékající vody = srážkový úhrn (m) x koeficient odtoku x plocha komunikace (m 2 ). Koeficient odtoku zohledňuje množství vody vypařené do ovzduší. Pro zimní období činí 0,9, pro celý rok 0,8. Následující tabulka uvádí bilanci srážkových vod odtékajících z povrchu vozovky do jednotlivých recipientů podle varianty odkanalizování. Zohledněny jsou i interferující úseky komunikace R7 ležící vně posuzovaného úseku, ale svým pravděpodobným odspádováním kumulující vlivy posuzovaného úseku. Bilance srážkových vod odtékajících do recipientů z komunikace (zohledněny jsou i interferující úseky komunikace R7, ležící vně posuzovaného úseku) Recipient Délka trasy (m) Zpevněná plocha (m 2 ) Objem ročního odtoku (m 3 ) Objem zimního odtoku (m 3 ) l. s -1 Smolnický p. ( ) Cítolibský p. ( ) (z toho m mimo z.ú.) (z toho m mimo z.ú.) Varianta odkanalizování B , ,36 Poznámka: Zpevněná plocha = celková zpevněná plocha povrchu (jízdní pruhy + krajnice resp. chodník) 3. Kontaminace vody vlivem provozu na silnici Původ látek znečišťujících dešťovou vodu Zdroj znečištění znečišťující látky Výfukové plyny Pb, Ni, sloučeniny N, fenoly, uhlovodíky, PCDD, PCDF, rez, částice Otěr brzdových obložení Cr, Ni, Cu, Pb, Zn, částice Otěr pneumatik Cd, Zn, rez, organické sloučeniny, pryž, S, Pb, Cr, Cu, Ni Otěr povrchu komunikace Si, Ca, Mg, asfalt, dehet, Pb, Cr, Cu, Zn, Ni, částice Otěr značení komunikací TiO 2, rozpouštědla Úkapy motorů Pb, Ni, Zn, organické látky, oleje, tuky, uhlovodíky, Cu, V, Cr Koroze, obrus Al, Cu, Fe, Co, Mn, Cd, Zn 20

23 Stavební hmoty Minerální látky, pojiva (asfalt, vápno, cement), stavební hmoty Nákladní i osobní doprava zatěžuje dešťové vody dvěma dalšími skupinami závadných látek PAH a nitrofenoly. Sloučeniny těchto dvou skupin jsou toxické, karcinogenní a stabilní jak ve vodě, tak v půdě (data viz Synáčková 2000). Sloučeniny dusíku a fosforu Obsah dusíkatých forem zjištěných různými autory v odpadní vodě z komunikací Forma N koncentrace + N-NH 4 (mg/l) 0,2 2,4 - N-NO 3 (mg/l) 0,6 1,1 - N-NO 2 (mg/l) 0,02 0,21 N c (mg/l) 5,9 6,5 N org (mg/l) 3,0 Průměrná koncentrace fosforečnanů ve vodách z komunikací činila 1,5 mg/l. Další autoři uvádějí rozmezí P c v odpadních vodách z komunikací v rozmezí 0,55 1,66 mg/l (data viz Synáčková 2000). Látky organického původu Průměrné hodnoty znečištění povrchových vod organickými látkami majícími původ v povrchu komunikací uvádí následující tabulka: ukazatel průměrná hodnota CHSK Cr (mg/l) BSK 5 (mg/l) 8-28 C org (mg/l) (data viz Synáčková 2000) Ropné látky Benziny, petroleje, mazací oleje a další výrobky z ropy patří ke skupině látek stanovovaných po extrakci jako nepolární extrahovatelné látky (NEL). Ve vodě jsou omezeně rozpustné, mohou se v ní proto vyskytovat v několika různých formách volné, emulgované, rozpuštěné a nasorbované na pevných částicích unášených vodou. Obsah NEL v odpadních vodách z komunikací se obvykle pohybuje řádově v desetinách mg/l až v jednotkách mg/l. V dešťových vodách z dálnic se obsah NEL pohybuje od 0,001 mg/l do 3,1 mg/l. Přitom nebyl zjištěn výraznější rozdíl mezi letním a zimním období. V době krátkodobých intenzivních dešťů byl zjišťován obsah NEL mg/l. Na vozovkách mimo město byly naměřeny hodnoty v rozmezí 2 28 mg/l (data viz Synáčková 2000). Polyaromatické uhlovodíky (PAH) Vznikají při spalování pohonných hmot v motorech. V odpadních vodách z komunikací jsou součástí nerozpustných látek, na kterých jsou sorbovány. Představují závadné látky, některé mají karcinogenní vlastnosti (data viz Synáčková 2000). Dioxiny Termín dioxiny se vztahuje na 219 různých látek s podobnými vlastnostmi, ale s rozdílnou toxicitou. Tvoří je dvě skupiny sloučenin podobných strukturou avšak odlišných svými chemický chováním polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Dioxiny vznikají při spalování pohonných hmot. Bylo však 21