Přijímací test na obor český jazyk a literatura - test z literární části - 2. června 2003 varianta B

Přijímací test na obor český jazyk a literatura - test z literární části - 2. června 2003 varianta B 1. Stručně vysvětlete termín kancionál a uveďte jeden příklad: 2. Seřaďte chronologicky (číslicemi) uvedená díla české literatury 19. století podle data 1. vydání:... Kytice z pověstí národních... Písně kosmické... O jazyku českém (dvojí rozmlouvání)... Písně otroka... Ohlas písní českých... Večerní písně 3. Označte řádek obsahující pouze jména badatelů, kteří se podstatně podíleli na poznávání české barokní literatury a kultury: A Bedřich Fučík, Závis Kalandra, František Xaver Salda B. Oldřich Králík, Arne Novák, František Svejkovský C. Václav Černý, Vladimír Macura, Mojmír Otruba D. Zdeněk Kalista, Alexandr Stich, Josef Vašica 4. Označte řádek, který nejlépe charakterizuje význam a postoje Jana Nerudy: A. básnický mluvčí je věštcem a vyvolencem, bohatá obraznost a imaginace, dekorativnost, uvádění lidského osudu do kosmických a mýtických souvislostí, zřetel ke čtenářskému vkusu B. ironický vztah k soudobé české společnosti, zájem o sociální problematiku, využívání žurnalistických postupů v próze, víra v pokrok a moderní civilizaci C. odmítání velkých historických látek, idylický obraz všedního městského života, uvádění nových strofických forem a žánrů, orientace výhradně na české prostředí D. politická angažovanost a individualistická revolta, tvůrce moderní sociální balady, v poezii převažuje přírodní lyrika, autor vlastenecky výchovných fejetonů 5. K významným nakladatelským podnikům v Čechách v 19. století patřily například: A. Atlantis, Ladislav Kuncíř, Melantrich B. Aventinum, Dobré dílo, Lidové nakladatelství C. Hermann a synové, František Borový, Vyšehrad D. Jan Hostivít Pospíšil, Jan Otto, J. R. Vilímek 6. Podle F. X. Saldy (Boje o zítřek, Duše a dílo) má literární kritik usilovat především A. o maximálně objektivní pohled na umělecké dílo, který akcentuje společenskou podmíněnost umělecké tvorby B. o specificky literární metodologickou vyhraněnost, o oproštění díla od historických a společenských souvislostí a postižení jeho umělecké specifičnosti C. o osobní a intuitivní přístup k uměleckému dílu, o tvořivé domýšlení estetických a mravních intencí v něm obsažených D. o přiblížení se k uměleckému dílu z ryze subjektivního, náladového hlediska, o vyjádření jedinečného, vlastního prožitku 7. Almanach na rok 1914 A. byl posledním předválečným protestem mladých, anarchismem ovlivněných literátů (St. K. Neumann, F. Gellner, J. Mahen); odmítal formami artistnost a složitou obraznost symbolistně-dekadentní generace, čerpal z venkovského i městského folklóru (lidová píseň, šantánový popěvek) B. spojil představitele předválečné modemy (St. K. Neumann, O. Theer, bratři Čapkové), zaujaté konkrétní skutečností, dynamikou všedního života a moderní civilizací; básnické představitele uskupení spojovalo i užití volného verše C. vypjatou citovostí, snově a groteskně deformovaným viděním skutečnosti představoval ve své době jedinou reakci na německý expresionismus; zejména v prozaické části (R. Weiner, L. Klima, básnické prózy B. Reynka) zapůsobil svým katastrofismem a sociálním chiliasmem

varianta B - str. 2 D. znamenal pro zúčastněné autory (St. K. Neumann, V. Dýk, J. Karásek ze Lvovic) posun od dosavadní dekadentní stylizace a satanismu ke klasicistním ideálům zákonnosti a řádu; spojoval je i důraz na formální stránku uměleckého díla 8. Označte řádek obsahující pouze tituly děl, která v 10. letech 20. století vstřícně reagovala na vlnu vitalistického či naturistického okouzlení životem: A. A. Sova: Lyrika lásky a života, I. Olbracht: O zlých samotářích, F. Gellner: Radosti života B. F. Šrámek: Splav, St. K. Neumann: Kniha lesů, vod a strání, K. Toman: Sluneční hodiny C. J. Durych: Na horách, V. Dýk: Síla života, K. a J. Čapkové: Zářivé hlubiny D. J. Uher: Kapitoly o lidech kočovných, B. Reynek: Rty a zuby, K. Čapek: Loupežník 9. Označte řádek obsahující pouze tituly děl, které je možno zařadit do oblasti baladické prózy 30. let 20. století: (Odhodů -1 bod) A. Josef Čapek: Kulhavý poutník, Marie Majerová: Havířská balada, Marie Pujmanová: Život proti smrti B. Josef Čapek: Lelio, Jan Čep: Zeměžluč, František Langer: Periférie C. Josef Čapek: Psáno do mraků, Ladislav Klíma: Slavná Nemesis, Vladislav Vančura: Markéta Lazarova D. Josef Čapek: Stín kapradiny, Karel Čapek: Hordubal, Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník 10. Označte řádek, který nejlépe charakterizuje tvorbu a cíle příslušníků Skupiny 42: A inspirace konkrétním každodenním, obvykle městským životem; syrovost a nemelodičnost, často zachycuje jen útržky nebo fragmenty skutečnosti; teoretikem byl Jindřich Chalupecký B. návaznost na melodickou a harmonizující linii spirituální poezie 30. let; melancholická lyrika, často podmíněná náboženským prožitkem skutečnosti; teoretikem byl Kamil Bednář C. rozvíjeli podněty předválečného surrealismu; bezperspektivnost společenské situace jen prohlubuje deformovaný a diskontinuální obraz reality v jejich tvorbě; teoretikem byl Jindřich Heisler D. zdůrazňování společenské odpovědnosti a politické angažovanosti umělce, v protektorátních podmínkách realizované jen verši v ilegálním tisku (větší význam měli výtvarníci, ktefí se ke skupině hlásili); teoretikem byl Jiří Kolář 11. Označte řádek obsahující pouze jména autorů, jejichž tvorba byla ve druhé polovině 20. století výrazně podmíněna vlastní náboženskou vírou: A. Bedřich Fučík, Eva Kantůrkova, Pavel Kolmačka, Rudolf Křesťan B. Jakub Deml, Ivan Klíma, Jiří Kolář, Ivan Slavík C. Jan Karafiát, Martin C. Putna, Bohuslav Reynek, Ludvík Vaculík D. Jiří Kuběna, Václav Renč, Zbyněk Rotrekl, Karol Sidon 12. Označte řádek obsahující pouze jména literátů, kteří v první polovině dvacátého století aktivně usilovali (odbornými studiemi, překlady aj.) o sblížení mezi německou a českou kulturou: A. Adalbert Stifter, Georg Trakl, Emanuel Rádi B. Bertold Brecht, Gustav Meyrink, Otokar Fischer C. Franz Kafka, Egon Erwin Kisch, Hanuš Bonn D. Max Brod, Pavel Eisner, Milena Jesenská 13. Přečtěte si pozorně uvedené úryvky ze známých českých básní a do závorek napište jména jejich autorů: A: Za trochu lásky šel bych světa kraj / šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, / šel v ledu - ale v duši věčný máj, / šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, / šel pouští - a měl v srdci perly rosy. / Za trochu lásky šel bych světa kraj, / jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. (...) B: Tak málo mám krve a ještě mi teče / z úst. / Až bude růst / nade mnou tráva, až budu hnít, / kdo na moje místo, / kdo zdvihne můj štít?... (...) C: Trápím se, trápím, myslím si, / kde bych tě nejraděj potkal. // Ulice střídám, parky a nábřeží, /Bojím se krásných lží. /Bojím se lesa... (...) D: Sbohem a kdybychom se víckrát nesetkali / bylo to překrásné a bylo toho dost / Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali / možná že nepřijdem že přijde jiný host.. (...)

varianta B - str. 3 E: Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, / zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá, / zda zatím neskončil váš nebezpečný věk / Jste mrtva? Poproste tedy svůj náhrobek, / aby se nadlehčil... (...) 14. Určete autory následujících ukázek (vybírejte z těchto možností: K. Čapek, B. Hrabal, A. Jirásek, J. Neruda, J. Škvorecký, L. Vaculík, V. Vančura, J. Zeyer): A: Dále jsem tento týden uviděl v tramvaji dvě slovácké dolenky : ženy asi padesátileté, ve faldovaných černých sukních, tmavé jupce a krásném starodávném vlňáku. Obě měly pěkné tenké polní nožky. Co tu děláte? zeptal jsem se. Jsme na rekreaci, odpověděly. A kde býváte? - Toť, v Parkhotelu. - Máte to tam pěkné? - Máme, máme, interhotel! Tož samí lepší lidé! - Co považujete za lepší lidi? - No, finští hokejisté, a tak. - Tomu říkáte lepší lidi? Lepší lidi jste přece vy! začínal jsem se zlobit. My? Měl byste vidět, jak škaredě na nás personál hledí... - Na to nedbejte. V interhotelu jsou vždycky zkažení, podřadní lidé. B:... tam jak jsem ševcoval, měli tam dceru Mařenu, břicho jak tuplák, poprsí jak Marie Terezie a ten zadek jak chlívek nebo kašnu, povídají, dneska budeš u nás spát, tak mi ustlali u sporáku, a k ránu mi ta Mařena šáhla po obličeji a položila mi ty prsy na prsa a já jsem sebou hodil, protože jsem už tenkrát byl háklivej jak saskej kurfiřt, a rozrazil jsem si hlavu o kamna a vymačoval jsem si tu ránu v putýnce a celá rodina seskákala z postelí a radovala se, budeme chystat svatby, ale já jsem se nedal, jak Goethe jsem řekl, že jsem slabej na prsa a spíš mám sklon k básničkám, tak se toho zalekli... C: Dívka, do které se pan Koberec zamiloval, byla hezká, právě ale žádný div krásy. Byla vůbec první, do které se pan Koberec blíže zadíval, a tu se často a upřímně divil, jak mohl pánbůh něco tak krásného dovést. Začal být básnickým, vlasy její byly mu drahý hedváb, oči černý démant v stříbře, zuby nejbělejší kostí vyslovený pojem krásy, jazejček hravé dítě, nosejček nesmírně pokoušlivý, prsa sněhové zvonky, a vše ostatní tak půvabné jako francouzská veselohra, kterýchžto veseloher ostatně pan Koberec pro obsažené v nich necudnosti nemiloval. D: V stínu ohromné broskve, pokryté sněhem nesčíslných květů, chvějících se vánkem a blyštících se rosou, seděla dívka na hřbetu azumými šupinami pokrytého draka. Ze stříbrného hrdla bílé vázy, postavené za drakem, pnuly se něžné zelené pruty vrby a visely až na čisté čelo dívky. Držela v ruce gitaru ze santálového dříví a vyluzovala plektrem ze slonové kosti proud sladké melodie z kovových strun. Při šramotu kroků pozvedla hlavu. Byla podobna zlaté luně v černém oblaku, oči její byly jako dvě zázračná temná, zlatými jiskrami sršící ptáčata, ústa jako purpurový květ. Byla to krásná Zjandy, pýcha harému. A:... B:... C:... D:... Výchozí text: Konečně je vyvráceno nestydaté Ihářství, že prý Rakousko je sídlem ***** Prapor pokroku byl u nás zdánlivě sic svinut, teď však předstihli jsme dobu o šedesát minut. (J. Haussmann) 15. Které z následujících slov patří na vynechané místo ***** ve výchozím textu? A. tmářství B. reakcionářství C. vizionářství D. zpátečnictví 16. Který z následujících titulů nejlépe vystihuje text básně, a je tak nejspíše i jejím názvem? A. Letní čas B. Rakouská vlajka

C. Údajné pomluvy D. Zpátky ne varianta B str. 4 17. Jednotlivé úseky románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka jsou přeházené. Uspořádejte je tak, aby byla dodržena textová návaznost: A. Mně se všude v Čechách líbí, odpověděl Švejk, na svěj cestě našel jsem všude velice dobrý lidi. B. Nemám. C. Nikoliv, to já nemyslím. Za patnáct let vyšetřovali jsme jenom jedenáct vražd. Loupežných z nich bylo asi pět a šest ostatních takových obyčejných, které za moc nestojí. D. Nu, a jak se vám v Čechách líbí? E. Strážmistr přitakal hlavou: U nás je lid velice dobrý a milý. Nějaká ta krádež nebo rvačka, to nepadá na váhu. Jsem zde již patnáct let, a když to vypočítám, přijde najeden rok asi tři čtvrtiny jedné vraždy. F. Strážmistrovi ihned napadlo, že je to lepší, aspoň nebude nešťastníka nikdo oplakávat. Zadíval se přitom do dobrácké tváře Švejkovy a zaklepal mu náhle v záchvatu dobromyslnosti na rameno, naklonil se k němu a optal se ho otcovským tónem: G. To myslíte nedokonalou vraždu? otázal se Švejk. H. Závodčí přivedl Švejka a strážmistr mu přátelsky kynul, aby si sedl, a počal se ho znovu vyptávat, má-li rodiče. L:... 2.:... 3.:... 4.:... 5.:... 6.:... 7.:... 8.:... 18. Výchozí text: Měříme-li čas četby, který je nutný k tomu, abychom daný úsek textu přečetli, získáváme časovou míru textu, která nám dovoluje porovnávat řád vyprávěného příběhu v textu s chronologickým časovým uspořádáním představitelného příběhu. Ve shrnutí se obě časové formy ocitají ve vztahu diskrepance. Trvání vyprávění je podstatně kratší než faktické trvání vyprávěných událostí. (Úvod do literární vědy) Na základě výchozího textu rozhodněte, ve kterém z následujících úryvků se nejvýrazněji uplatňuje rozpor mezi časem příběhu a časem čtení příběhu (zaškrtněte jeden z úryvků): A. Matematika? volal jednoho po druhém podle abecedy, nevšímaje si pohlaví. Školník Coufal dával na chodbě pozor, aby se nedomlouvali. Jeho plíce každou chvíli divoce zatoužily po nikotinu a on předstíral výzvědný výpad za roh chodby, aby mohl potáhnout z doutníku, ukrytého za bustou básníka-buditele. B. Ohlédla se po babičce. Babička Zimová seděla ve svém křesle, z jedné strany bílou vlnu, z druhé strany hnědou vlnu. Z hnědé vlny pletla. Šedivou hlavu měla na stranu, hleděla na tmavou obrazovku televizoru a usmívala se. Maminka Zimová uhodla, že myslí na dědečka. C. Těžké dveře dílny byly pootevřeny jen na štěrbinku; aby se jimi protáhla, musela se zploštit skoro na tloušťku papíru. V dílně nebylo vidět človíčka, jen půltucet rozmontovaných automobilů. Bílá kočka došla k stařičké Pragovce, sedla si vedle zadní nápravy a dvakrát zamňoukala. D. Tikal se mrknutím přesvědčil, jak vypadá situace ve třetí lavici u okna. Mandlovo-kaštanová dívka hleděla na ředitele s klidným zájmem. Zato její baculatá sousedka jevila krajní nepokoj; brada sejí chvěla, jako by jen stěží zadržovala pláč. Násilně laskavý úsměv na tváři nejvyššího pedagoga školy naráz zhasl. (P. Kohout, Nápady svaté Kláry)

Výchozí text: NEKLID Ó co mne uhranulo v mladém lese, tam kde jsem včera pod modříny stál? Nad spletí větví, jimiž vítr třese, neklidný měsíc kamsi pospíchal. varianta B str. 5 Skloň se až ke mně, teplý, měkký větře, až k trávě sesterské, kde mrtví spí, vanoucí dálka ať mi s čela setře světelné kapky lidských úzkostí. I mně pod šerým křídlem Lucifera daleko odtud stesk a zmatek jal a zahnal sem, bych za večera pahorek, topol, tmu zas uhlídal, a do vlasů mi zase napadaly střepinky ráje ze stromů, jež spaly. (Jan Zahradníček: Jeřáby) 19. Popište báseň z hlediska strofického uspořádání, určete její metrům a charakterizujte rým: 20. Vyznačte v textu a popiskou k vyznačení určete v básni tropy (metafora, metonymie, oxymóron atd.) a figury (aliterace, anafora, apostrofa apod.). 21. Najděte v básni motivy, které vyjadřují náladu lyrického mluvčího (já), a pokuste se vysvětlit, jak se podílejí na celkovém smyslu básně: 22. Stručně (v několika větách) se pokuste báseň interpretovat. Do svého výkladu zahrňte i úvahu nad titulem básně (využijte i zadní stranu papíru):

varianta B - sír. 6 Výchozí text: Přišla opět v botkách s vysokými podpatky, které činily její malou nohu zcela maličkou, a držíc v ruce vyšívanou kabelku zasedla mezi svými přáteli, aby jim vyprávěla, že odešla od kapelníka, který žárlil a naléhal na svatbu. Že nyní má milence, ženatého člověka, který jí zaplatil útulný pokoj s nábytkem. Avšak málokdy bývá doma, prchá mu, aby mohla protančit noci. Tančí v bálových místnostech pod bílými lustry jasně svítícími, kde září barevné žárovky červené a zelené z palem, v koutech sálu, z portiér oken. Tančí na šibnnkách, plesech a večírcích s rozcitlivělými pieroty a dominy, kteří se hrdličkují s rusalkami, tančí a pozoruje vojáka, který bije kolumbínu, jež jest mu nevěrna s pánem v rokoku, ač již s vojákem se zpronevěřuje svému harlekýnovi, tančí a znavuje své tanečníky, měníc zamoučněného šaška za rudého Falstaffa, kterého pak vystřídá hnědým orientálcem s falešným červeným plnovousem. Tančí tak: hlavu má pohozenou vzad, tělo zakloněné. Svět se kolem točí, celá země se točí pod jejími střevíci. Přeměňuje rytmus basy v pohyby nohou, tesknotu houslí ve vlnění ramen, trylky klarinetů v záblesky očí a zákmity zubů... Tančí až do rána, až do bezdeché únavy, jest šílena tancem, a všichni, kdož se na ni dívají, jsou šíleni. I při vzpomínce přivírala oči, zvětšené úzkým podmalováním, a v radosti luskala prsty. (František Langer: Včasná smrt) 23. Jaký je vztah rámcového mluvčího (vypravěče) a postavy? Který z těchto dvou subjektů v text dominuje? Z čeho lze vyčíst vztah dominantního subjektu k tématu? 24. Jaké téma se v daném úryvku objevuje a jak je toto téma rozvíjeno? 25. Na čem se zakládá literárnost (knižní a poetická stylizace) textu?