Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Regionální odbor zemědělské inspekce v Plzni VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍHO POROSTU NA PRODUKCI A KVALITU PÍCE A NA VLASTNOSTI PŮDY (Výsledky dlouhodobé stacionární zkoušky v Závišíně) Výroční zpráva za rok 2012 Zpracovali: Schválila: Ing. Pavel Tauber Ing. Josef Královec, CSc. Oddělení zemědělské inspekce Ing. Miroslava Váchalová vedoucí OdZI Plzeň Závišín březen 2013
Obsah: VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍHO POROSTU NA PRODUKCI A KVALITU... 2 PÍCE A NA VLASTNOSTI PŮDY (VÝSLEDKY STACIONÁRNÍHO POKUSU V ZÁVIŠÍNĚ)... 2 SOUHRN... 2 ÚVOD... 2 MATERIÁL A METODY... 2 PRŮBĚH TEPLOT A SRÁŽEK V ZÁVIŠÍNĚ... 3 VARIANTY STACIONÁRU V ZÁVIŠÍNĚ... 4 VÝSLEDKY... 5 VÝNOSY SUŠINY... 6 VLIV VÁPNĚNÍ NA PRODUKCI SUŠINY... 7 VLIV ZVÝŠENÉHO HNOJENÍ DUSÍKEM A DRASLÍKEM NA PRODUKCI SUŠINY... 8 PRODUKČNÍ ÚČINNOST DUSÍKATÉHO HNOJENÍ... 9 NEVÁPNĚNÉ KOMBINACE... 9 VÁPNĚNÉ KOMBINACE... 9 BOTANICKÉ SLOŽENÍ POROSTU... 10 KVALITA PÍCE, ODBĚR A BILANCE ŽIVIN... 11 POUŽITÁ LITERATURA:... 12 1
VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍHO POROSTU NA PRODUKCI A KVALITU PÍCE A NA VLASTNOSTI PŮDY (Výsledky stacionárního pokusu v Závišíně) Výroční zpráva za rok 2012 Ing. Pavel Tauber et Ing. Josef Královec, CSc OdZI Plzeň, Lukařskopastvinářská stanice Závišín SOUHRN Pokus probíhá od roku 1969 na travním porostu v Závišíně u Mariánských Lázní v nadmořské výšce 750 m. V roce 1994 byl snížen počet kombinací, nicméně již v roce 1995 byl pokus rozšířen o kombinace s vápněním (vápní se v tříletých intervalech, naposledy na jaře 2010). Po celou dosavadní dobu sledování se každoročně konstatovala nedostatečná úroveň draselného hnojení a hodnocení výsledků bylo poněkud komplikováno absencí vápněné kombinace při nižší hladině dusíkatého hnojení. Z tohoto důvodu byl počínaje rokem 2004 zvýšen počet kombinací a současně byla poněkud zjednodušena metodika. V roce 2012 byla do pokusu nově zařazena kombinace s organickým hnojením. Tato zpráva obsahuje výsledky za rok 2012. ÚVOD Pokus byl založen v roce 1969. V první fázi výzkumu byla předmětem řešení především výše, rozdělení a účinnost dusíkatého hnojení, později se posuzoval vliv dlouhodobého intenzivního hnojení na udržení vysoké produktivity porostů při zachování jakosti píce. Pokus byl uzavřen v r. 1990 v souvislosti s omezováním výzkumu. Plocha však sloužila dále, a to k pozorování vývoje botanického složení porostů po změně intenzity obhospodařování. V roce 1994 bylo rozhodnuto pokus obnovit jako stacionár, i když se sníženým počtem variant. Současným cílem je sledovat změny, k nimž postupem času dochází v produktivitě, v botanickém složení a v kvalitě píce, ale také ve vlastnostech půdy pod trvalým travním porostem. MATERIÁL A METODY Pokus je umístěn v bývalém pastevním areálu Podhora v Závišíně u Mariánských Lázní. Pokusná plocha leží na mírném svahu se severozápadní exposicí v nadmořské výšce 750 m. Stanoviště je charakterizováno dlouhodobou průměrnou roční teplotou 6,4 o C (za vegetaci 12,4 o C) a ročním úhrnem srážek přesahujícím 700 mm (z toho za vegetaci 400 mm). Vegetační období se počítá od března do září. Jednotlivé roky jsou však značně rozdílné, zejména pokud jde o množství a rozdělení srážek (tabulka I). 2
Tabulka I PRŮBĚH TEPLOT A SRÁŽEK V ZÁVIŠÍNĚ Průměr* měsíc 2002 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 teplota o C -3,1 I -1,6-2,8-1,9-5,2 1,7 0,2-4,2-5,4-2,1-0,9-2,1 II 2,2-4,1-4,0-2,9 1,9 1,6-2,4-2,6-2,7-5,0 1,6 III 3,4 3,9 0,8-0,5 3,3 1,3 0,7 1,4 2,8 4,7 5,9 IV 5,4 6,3 7,9 6,9 9,1 6,0 10,0 6,1 8,1 6,4 11,4 V 13,3 13,6 11,9 11,6 12,9 12,4 12,0 9,2 11,5 12,8 14,4 VI 15,7 18,2 15,4 15,8 16,2 16,0 13,1 14,5 14,0 14,8 16,0 VII 16,4 17,1 17,1 21,1 16,8 17,0 16,4 18,9 14,0 17,0 15,1 VIII 17,5 20,2 14,9 13,3 17,7 17,5 17,9 15,8 16,5 18,2 11,8 IX 10,8 12,3 13,2 14,4 12,5 11,8 14,3 10,6 13,9 13,0 6,6 X 5,8 3,8 8,8 10,3 8,1 8,4 6,9 6,2 7,5 7,6 1,4 XI 2,9 3,4 0,9 4,0 0,9 3,1 5,0 2,5 2,7 3,6-2,0 XII -2,7-1,2-2,3 1,6-1,4-0,5-1,6-7,2 1,5-1,2 6,4 průměr za rok 7,4 7,6 6,9 7,5 8,3 7,9 7,3 5,8 7,3 7,6 12,4 průměr za vegetaci 13,2 14,6 13,4 13,9 14,2 13,5 14,0 12,5 13,0 13,7 srážky mm 53 I 38 79 111 38 113 53 30 74 84 164 46 II 114 17 99 72 58 25 112 29 18 41 44 III 78 10 38 93 46 131 86 86 7 40 54 IV 39 33 44 105 13 36 111 34 24 44 63 V 90 49 60 153 153 27 84 81 27 35 73 VI 89 35 73 82 92 45 53 46 91 82 82 VII 67 104 115 39 141 74 117 100 118 113 78 VIII 241 106 94 111 84 60 36 149 82 37 54 IX 103 36 31 51 98 55 31 52 52 30 51 X 107 69 25 69 24 65 75 19 61 52 51 XI 109 29 36 66 156 70 75 125 1 97 53 XII 64 58 94 24 46 59 98 111 159 109 702 úhrn za rok 1139 625 820 903 1024 700 908 906 724 844 404 úhrn za vegetaci 629 363 417 541 581 297 432 462 394 341 Vysvětlivky: * dlouhodobý průměr z let 1901-1950 3
Přírodní podmínky zařazují lokalitu do výrobního typu bramborářskoovesného. Půda je zde středně těžká, písčitohlinitá se silnější štěrkovitostí. Geneticky se jedná o dystrickou kambizem (podle agronomické klasifikace o hnědou půdu kyselou). Matečná hornina je amfibolit. Původní půdní reakce (1969) byla extrémně kyselá (ph 4,2), sorpční komplex nenasycen. Porost byl založen v červenci 1966 výsevem tehdy běžné obchodní směsi pro trvalou louku. V pokusu se dnes sleduje třináct kombinací (tab. II). Úroveň hnojení zůstala shodná s původní metodikou (1969), ale počínaje rokem 2004 došlo k rozšíření o kombinace s vyšší dávkou draslíku a schéma bylo doplněno o vápněnou kombinaci s hnojením 80 kg ha -1 N (kombinace 8), která dosud chyběla. Tato kombinace je v tabulkách II, III a VIII pro přehlednost řazena hned za odpovídající kombinaci 5. Vápní se v tříletých intervalech podle metodik ÚKZÚZ na základě výsledků půdních rozborů, poprvé to bylo na jaře 1995. V souladu s metodikou se mletý vápenec aplikoval opět na jaře 2010, a to podle výsledků půdních rozborů. Množství aplikovaného vápence bylo stanoveno podle pracovních postupů (Čermák, et al. 2005). V roce 2012 byla do zkoušky nově zařazena kombinace 13, hnojená chlévským hnojem v množství, které odpovídá 80 kg ha -1 N. Dvě parcely, nezařazené do hnojení, sloužila ke sledování změn botanického složení, k nimž v porostu dochází po ukončení intenzivního hnojení. Tabulka II VARIANTY STACIONÁRU V ZÁVIŠÍNĚ hnojení v kg ha -1 čistých živin organické vápnění kombinace N P 2 O 5 / P K 2 O / K hnojení 1 - - - - - 2 - - - x - 3-72 / 32 120 / 100 - - 4-72 / 32 120 / 100 x - 5 80 72 / 32 120 / 100 - - 8 80 72 / 32 120 / 100 x - 6 160 72 / 32 120 / 100 - - 7 160 72 / 32 120 / 100 x - 9 80 72 / 32 180 / 150 - - 10 80 72 / 32 180 / 150 x - 11 160 72 / 32 180 / 150 - - 12 160 72 / 32 180 / 150 x - 13 80 102/44,9 79/65,6 - xx x - vápněno na jaře 1995, 1998, 2001, 2004, 2007 a 2010 podle výsledků půdních rozborů (kombinace 8, 10 a 12 se vápní až od roku 2004) xx - (sušený) chlévský hnůj v množství odpovídajícím 80 kg ha -1 N, poprvé v roce 2012 4
Pokusné parcely jsou uspořádány metodou znáhodněných bloků. Kombinace jsou v pokusu čtyřikrát opakovány. Velikost pokusných parcel je 15 m 2 (2,5 m x 6,0 m). Ke hnojení se používají běžná hnojiva: ledek amonný s vápencem (27 % N), superfosfát a draselná sůl. Všemi hnojivy se hnojí jednorázově zjara, jen dusík při hnojení 160 kg ha -1 se aplikuje ve dvou dávkách: na jaře a po první seči. Organické hnojení představuje sušený chlévský hnůj, aplikované množství se řídí obsahem dusíku. Sklízí se motorovou žací lištou. K první seči se přistupuje při výšce porostu kolem 40 cm, termín druhé seče se stanovuje podle průběhu vegetace. V roce 2012 se sklízelo 7. června a 3. září. Na všech kombinacích se zjišťují výnosy zelené píce a sušiny, obsah N, P, K, Ca a Mg) v píci. Botanické složení porostu ve váhových procentech trav, jetelovin a ostatních bylin se v souladu s upravenou metodikou dnes soustřeďuje jen na kombinace 1, 2, 3, 4 a 5). Půdy se analyzují vždy po ukončení tříletého cyklu vápnění: stanovuje se půdní reakce (ph) a obsah přístupných živin. Půdní vzorky byly odebrány také na podzim 2012 a podrobeny rozborům v Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ v Brně (víceleté výsledky budou zpracovány v souhrnné zprávě). Průběžně se sleduje průběh povětrnosti (teploty a srážky). Výnosy sušiny jsou vyhodnocovány analýzou rozptylu při trojnásobném třídění. Tato metoda vychází z nulové hypotézy, která předpokládá, že hodnocený soubor je homogenní a že pokusné varianty se navzájem liší pouze náhodně. Homogenita variant se posuzuje F-testem, v němž náhodná veličina F udává poměr rozptylu dvou jiných náhodných veličin: čitatel je rozptylem průměrů variant kolem celkového průměru, jmenovatel rozptylem uvnitř výběrových souborů. Hustota (Snedecorova) rozdělení četností se v tabulkách uvádí pro kritické hodnoty F pro dvě úrovně pravděpodobnosti ( = 0,05 a = 0,01). Je-li vypočtená hodnota F větší než kritická hodnota udaná v tabulkách, dochází se k závěru, že rozptyl mezi variantami není náhodný. Rozdíly mezi variantami se pak považují za průkazné a nulová hypotéza je tak vyvrácena. Zjištěné rozdíly se porovnávají s vypočtenými hodnotami minimálních průkazných diferencí na pětiprocentní (Dmin0,05) a jednoprocentní (Dmin0,01) hladině významnosti. Minimální průkazné diference jsou uvedeny ve výnosové tabulce a vztahují se pro kteroukoli dvojici hodnot, s nimiž jsou společně orámovány. Do statistického hodnocení výnosů v roce 2012 nebyla ještě zahrnuta nově zařazená kombinace 13. VÝSLEDKY Rok 2012 byl ve srovnání s dlouhodobým průměrem teplejší odchylka od dlouhodobého průměru činila +1,2 o C (teplejší bylo i vegetační období, a to o +1,3 o C). Podle celoročního úhrnu srážek se rok 2012 sice jeví jako vlhký, protože spadlo o 142 mm více, než je dlouhodobý úhrn, ale ve vegetačním období bylo vláhy málo: oproti dlouhodobému průměru byl úhrn srážek nižší (dokonce o 63 mm). Nedostatek vláhy byl zřetelný zejména na počátku vegetačního období, kdy např. v dubnu napršelo o 10 a v květnu o 28 mm méně než činí dlouhodobý průměr. Srážky byly navíc v těchto měsících velmi nerovnoměrně rozděleny, což se projevilo i v produkci první seče. Ve druhé polovině vegetace bylo srážek více, ale velmi často přicházely ve formě přívalových 5
dešťů. Díky vlhčímu počasí se mohla u více hnojených kombinací (6, 7, 11 a 12) uplatnit i druhá dávka dusíku, která se aplikuje až po první sklizni. První sklizeň roku 2012 byla vzhledem k suchému průběhu začátku vegetační sezony poněkud posunuta a její výnosy byly ovlivněny vápněním: na srovnatelné úrovni byly většinou výnosnější vápněné kombinace. Výjimky byly jen dvě - výnos po vápnění byl nepatrně nižší pouze mezi kombinacemi 5 a 8 i kombinacemi 9 a 10, a to o 0,38 respektive o 0,01 t ha -1. Ve druhé sklizni tomu bylo až na jednu výjimku obráceně (u kombinací 5 a 8) a navíc se díky lepším vláhovým podmínkám výrazně projevil vliv druhé dávky dusíku. Výnos přihnojených kombinací překročil 3,5 t ha -1 a u kombinací 11 a 12 (při vyšší hladině draselného hnojení) byl dokonce vyšší než při první sklizni. Celkově bylo nejvyššího výnosu v roce 2012 dosaženo na vápněné kombinaci s vyšším hnojením dusíkem (kombinace 7). Jen o málo nižší (o 0,23 t ha -1 ) byl výnos na odpovídající nevápněné kombinaci 6. Kombinace s vyšší hladinou draslíku byly výnosnější jen při nižším dusíkatém hnojení. Naopak, nejnižší byly výnosy nehnojených kontrol (kombinace 1 a 2), následovaly kombinace hnojené jen fosforem a draslíkem (3 a 4), v obou těchto případech byly nepatrně výnosnější vápněné kombinace. Výnos kombinace s organickým hnojením ležel mezi nehnojenými kontrolami a PK-hnojením. Průkazné rozdíly však byly pro příliš velký rozptyl zjištěných hodnot shledány jen mezi výnosy na opačných stranách výnosového rozpětí. Zřetelněji se vliv hnojení zcela jistě projeví při víceletém hodnocení, které bude předmětem samostatného pojednání (připravovaná zpráva za léta 1995 2012). Tabulka III VÝNOSY SUŠINY Závišín 2012 komb 1 2 3 4 5 8 6 7 9 10 11 12 13 N - - - - 80 80 160 160 80 80 160 160 80 P 2 O 5 - - 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 44,8 K 2 O - - 120 120 120 120 120 120 180 180 180 180 65,6 vápnění - x - x - x - x - x - x - organické hnojení - - - - - - - - - - - - xx výnos sušiny t ha -1 1. seč 0,87 1,71 2,04 2,48 3,30 2,92 3,97 4,24 3,14 3,13 2,96 3,56 1,73 2. seč 1,26 1,08 2,03 2,01 2,32 2,10 3,58 3,54 2,51 2,55 3,99 3,86 2,05 celkem 2,13 2,79 4,07 4,49 5,62 5,02 7,55 7,78 5,65 5,68 6,95 7,42 3,78 D0,05 1,84 minimální průkazná diference (t ha -1 ) D0,01 2,19 x - vápnění na jaře 2010 xx - (sušený) chlévský hnůj v množství odpovídajícím 80 kg ha -1 N, poprvé v roce 2012 6
V roce 2012 se vápnění s výjimkou kombinace 8 (nižší úroveň dusíkatého i draselného hnojení) projevilo nárůstem produkce, zvýšení výnosů však bylo nepatrné a kolísalo jen mezi 0-10 %. Účinnost vápnění byla o 3 7 % vyšší při zvýšené úrovni dusíkatého hnojení (160 kg ha -1 N), je však také třeba přihlédnout k nižší produkci draslíkem lépe zásobené kombinace 11. Nejlépe pak působilo vápnění na nehnojených kontrolách, kde došlo ke zvýšení výnosu téměř o třetinu (tabulka IV). Tabulka IV VLIV VÁPNĚNÍ NA PRODUKCI SUŠINY Závišín 2012 hnojení 0 PK 80N+PK 80N+PK2 160N+PK 160N+PK2 bez vápnění 2,13 4,07 5,62 5,65 7,55 6,95 vápněno x ) 2,79 4,49 5,02 5,68 7,78 7,42 rozdíl 0,66 0,42-0,60 0,03 0,23 0,47 bez vápnění =100% 131 110 89 100 103 107 x ) vápnění na jaře 2010 Velmi zajímavá je interakce mezi dusíkatým a draselným hnojením. Z tabulky V je zřejmé, že dusíkaté hnojení zvyšovalo výnosy i v roce 2012. Při původní hladině draslíku (100 kg ha -1 K) byla produkce na nevápněných kombinacích vyšší o 1,93 t ha -1 (tj. o 34 %), na vápněných dokonce o 2,76 t ha -1 (tj. o 55 %). Je však třeba vzít v úvahu, že tento rozdíl byl ovlivněn také různým výnosem vápněných kombinací, kdy při 80 kg N (kombinace 8) byl výnos nižší (o 11 %) a při 160 kg N (kombinace 7) naopak vyšší (o 3 %) než na srovnatelných kombinacích nevápněných (kombinace 5 a 6). Při vyšší úrovni draselného hnojení pak bylo hnojení dusíkem na nevápněných kombinacích poněkud méně účinné výnos zvýšilo o 1,30 t ha -1 (o 23 %) a podobně tomu bylo po vápnění, kdy byl výnos o 1,74 t ha -1 (tj. o 31 %) vyšší. Zvýšené hnojení draslíkem tedy ovlivnilo výnosy sušiny jen nepatrně, při vyšší úrovni dusíkatého hnojení byla produkce dokonce nižší, a to na nevápněné kombinaci (o 0,60 t) tak po vápnění (o 0,36 t ha -1 ). 7
Tabulka V VLIV ZVÝŠENÉHO HNOJENÍ DUSÍKEM A DRASLÍKEM NA PRODUKCI SUŠINY Závišín 2012 nevápněno vápněno x ) hnojení kg ha -1 N 80 160 rozdíl 80 160 rozdíl výnos sušiny t ha -1 100 kg ha -1 K 5,62 7,55 1,93 5,02 7,78 2,76 150 kg ha -1 K 5,65 6,95 1,30 5,68 7,42 1,74 rozdíl 0,03-0,60 0,66-0,36 100 kg ha -1 K = 100 % 100 92 113 95 x ) vápnění na jaře 2010 Produkční účinnost dusíku, vyjádřená v kilogramech sušiny na kilogram dodaného dusíku, se posuzovala na vápněných i nevápněných kombinacích a při obou úrovních draselného hnojení (tabulka VI). V roce 2012 dusík působil nejlépe na vápněné kombinaci při nižší úrovni draselného hnojení (kombinace 11), kdy byl přírůstek výnosu mezi hnojením 80-160 kg ha -1 N nejvyšší (34,5 kg sušiny na kg dodaného dusíku). Na vápněných kombinacích byla produkční účinnost dusíku vyšší při nižší úrovni draselného hnojení (19-24 kg sušiny). Z energetického hlediska by přírůstek výnosu měl být 15,4 kg sušiny na kg dodaného dusíku (VELICH, 1986). 8
Tabulka VI PRODUKČNÍ ÚČINNOST DUSÍKATÉHO HNOJENÍ Závišín 2012 NEVÁPNĚNÉ KOMBINACE nižší úroveň draselného hnojení kombinace (hnojení) 3 (PK) 5 (80N + PK) 6 (160N + PK) sušina t ha -1 4,07 5,62 7,55 rozdíl kg ha -1 1550 1930 produkční účinnost v kg sušiny na kg N 19,4 24,1 vyšší úroveň draselného hnojení kombinace (hnojení) 3 (PK) 9 (80N + PK) 11 (160N + PK) sušina t ha -1 4,07 5,65 6,95 rozdíl kg ha -1 1580 1300 produkční účinnost v kg sušiny na kg N 19,8 16,2 VÁPNĚNÉ KOMBINACE nižší úroveň draselného hnojení kombinace (hnojení) 4 (PK) 8 (80N + PK) 7 (160N + PK) sušina t ha -1 4,49 5,02 7,78 rozdíl kg ha -1 530 2760 produkční účinnost v kg sušiny na kg N 6,6 34,5 vyšší úroveň draselného hnojení kombinace (hnojení) 4 (PK) 10 (80N + PK) 12 (160N + PK) sušina t ha -1 4,49 5,68 7,42 rozdíl kg ha -1 1190 1740 produkční účinnost v kg sušiny na kg N 14,9 21,8 9
Botanické složení porostu se posuzuje podle podílu trav /T/, jetelovin /J/ a ostatních bylin /B/. V tabulce VII jsou ještě uvedeny roky 2000, 2003, 2006 a 2009 (konce předcházejících cyklů vápnění). Porost se pravděpodobně měnil především v závislosti na hnojení a na průběhu počasí. Počínaje rokem 2004 se vzhledem ke změně metodiky sledují změny botanického složení jen na omezeném počtu kombinací (1 až 5). Za zmínku snad stojí skutečnost, že zastoupení jetelovin se oproti předcházejícím letům opět zvýšilo, a to bez ohledu na vápnění, což lze vysvětlit sušším charakterem začátku vegetačního období, kdy se v porostu mohly lépe uplatnit jeteloviny. Jejich výrazně nižší podíl na kombinaci 5 je důsledkem dusíkatého hnojení, které podporuje růst trav a jeteloviny zastiňuje. Proměnlivé zastoupení ostatních bylin nelze uspokojivě vysvětlit, snad se jedná o projevy jejich vývojových cyklů. Tabulka VII BOTANICKÉ SLOŽENÍ POROSTU Závišín 2006 2012 rok 2000 2003 2006 2009 2010 2011 2012 seč 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 3 4 5 podíl agrobotanických skupin v % váhových T 24 34 32 37 32 45 34 77 42 46 47 44 44 22 J 14 11 14 8 6 6 15 5 4 6 1 4 15 12 B 62 55 54 55 62 49 51 18 54 48 52 52 41 66 T 33 57 43 31 25 50 20 24 61 45 22 22 20 18 J 18 17 15 25 7 7 15 11 3 5 4 9 22 15 B 49 31 42 44 68 43 65 65 36 50 74 69 58 67 T 56 57 64 54 55 58 59 41 53 51 69 43 41 31 J 20 21 10 22 10 10 5 8 3 4 1 26 21 27 B 24 27 26 24 35 32 36 51 44 45 30 31 38 42 T 56 73 53 65 37 53 68 37 76 59 78 38 41 33 J 22 11 18 14 10 10 3 6 1 2 1 24 25 29 B 22 16 29 21 53 37 29 57 23 39 21 38 34 38 T 88 81 73 58 59 57 76 75 73 71 82 61 62 69 J + 2 3 + 5 5 2 3 1 1 + 6 2 7 B 12 7 24 42 36 38 22 22 26 28 18 33 36 24 10
Kvalita píce se posuzovala podle obsahu dusíku a minerálních živin (tabulka VIII). Tabulka VIII KVALITA PÍCE, ODBĚR A BILANCE ŽIVIN Závišín 2012 komb. 1 2 3 4 5 8 6 7 9 10 11 12 13 hnojení v kg ha -1 č.ž. N - - - - 80 80 160 160 80 80 160 160 80 P - - 32 32 32 32 32 32 32 32 32 32 44,8 K - - 100 100 100 100 100 100 150 150 150 150 65,6 vápnění - x - x - x - x - x - x - hnůj - - - - - - - - - - - - xx obsah živin v % sušiny (vážený průměr sklizní) N 1,86 1,93 2,27 2,26 1,62 1,58 1,69 1,71 1,68 1,74 1,68 1,66 2,08 P 0,30 0,35 0,37 0,40 0,31 0,29 0,26 0,28 0,29 0,30 0,24 0,25 0,36 K 1,17 1,32 2,49 2,49 1,98 2,05 1,75 1,57 2,36 2,44 2,14 1,91 1,64 Ca 1,41 2,14 1,33 1,71 0,91 0,95 0,63 0,63 0,86 1,08 0,61 0,72 1,47 Mg 0,45 0,68 0,29 0,41 0,27 0,29 0,23 0,26 0,23 0,31 0,21 0,24 0,43 odběr živin kg ha -1 N 39,6 53,8 92,2 101,5 91,3 79,1 127,2 133,2 95,0 98,9 117,0 123,2 78,6 P 6,3 9,8 15,1 18,2 17,4 14,7 19,7 21,6 16,6 17,2 16,9 18,4 13,6 K 24,9 36,8 101,2 112,0 111,4 102,9 132,4 122,2 133,4 138,8 148,8 141,9 62,1 Ca 30,1 59,6 54,1 76,7 51,1 47,6 47,6 49,4 48,7 61,1 42,4 53,6 55,5 Mg 9,6 19,0 12,0 18,3 15,0 14,6 17,2 20,6 12,9 17,8 14,3 17,6 16,3 bilance dusíku kg ha -1 N hnojení 0,0 0,0 0,0 0,0 80,0 80,0 160,0 160,0 80,0 80,0 160,0 160,0 80,0 odběr 39,6 53,8 92,2 101,5 91,3 79,1 127,2 133,2 95,0 98,9 117,0 123,2 78,6 rozdíl -39,6-53,8-92,2-101,5-11,3 0,9 32,8 26,8-15,0-18,9 43,0 36,8 1,4 bilance fosforu kg ha -1 P hnojení 0,0 0,0 32,0 32,0 32,0 32,0 32,0 32,0 32,0 32,0 32,0 32,0 44,5 odběr 6,3 9,8 15,1 18,2 17,4 14,7 19,7 21,6 16,6 17,2 16,9 18,4 13,6 rozdíl -6,3-9,8 16,9 13,8 14,6 17,3 12,3 10,4 15,4 14,8 15,1 13,6 52,0 bilance draslíku kg ha -1 K hnojení 0,0 0,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 150,0 150,0 150,0 150,0 65,6 odběr 24,9 36,8 101,2 112,0 111,4 102,9 132,4 122,2 133,4 138,8 148,8 141,9 62,1 rozdíl -24,9-36,8-1,2-12,0-11,4-2,9-32,4-22,2 16,6 11,2 1,2 8,1 3,5 x - vápněno na jaře 2010 xx - (sušený) chlévský hnůj v množství odpovídajícím 80 kg ha -1 N, poprvé v roce 2012 11
Produkce odpovídala požadavkům na kvalitní píci, zjištěné hodnoty se pohybovaly v intervalech, které se v tabulkách výživné hodnoty krmiv přisuzují kvalitnímu lučnímu senu (VENCL, 1991). Rozdíly v obsazích živin, zjištěné mezi jednotlivými kombinacemi, je možné vysvětlit hnojením a změnami botanického složení. Zvýšené hnojení draslíkem se projevilo v nepříliš velkém nárůstu jeho obsahu v píci (tabulka VIII), podobně jako tomu bylo mezi nehnojenými kontrolami a kombinacemi hnojenými jen fosforem a draslíkem (kombinace 1 + 2 proti kombinacím 3 a 4). Vyšší obsah vápníku (a hořčíku) v píci byl na vápněných kombinacích zřejmý ještě třetí rok po vápnění, i když rozdíly proti nevápněným kombinacím nebyly příliš výrazné. V téže tabulce je uvedena kromě obsahu živin v píci také jejich bilance. Přebytek dusíku byl zaznamenán v podstatě jen po hnojení 160 kg ha -1 N (tento přebytek byl vyšší při zvýšené úrovni draselného hnojení). Hnojení fosforem bylo (s výjimkou nehnojených kontrol) více než dostatečné, zarážející je v této souvislosti vysoký obsah fosforu v použitém organickém hnojivu. Bilance draslíku byla v roce 2012 záporná jen při nižším hnojení touto živinou, malý přebytek byl zaznamenán při vyšší hladině draselného hnojení a po hnojení chlévským hnojem. POUŽITÁ LITERATURA: ČERMÁK, P. et al., 2005: Pracovní postupy pro agrochemické zkoušení zemědělských půd v České republice, ÚKZÚZ, Brno (33) VELICH, J., 1986: Studium vývoje produkční schopnosti trvalých lučních porostů a drnového procesu při dlouhodobém hnojení a jeho optimalizace. Vysoká škola zemědělská, Praha VENCL, B., 1991: Nové systémy hodnocení krmiv pro skot. Sborník AZV ČSFR, Praha, (148) 12