ODBORNÝ POSUDEK PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V OBCI OBŘÍSTVÍ

ODBORNÝ POSUDEK PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V OBCI OBŘÍSTVÍ Objednatel: Obec Obříství Svatopluka Čecha 40 277 42 Obříství Zpracovatel: VHS PROJEKT, s. r. o., IČ: 03508684 Sídlo: Zlončice 144, 278 01 Kralupy nad Vltavou, Kancelář: Přemyslova 153 (budova HECKL), 278 01 Kralupy nad Vltavou tel.: 775 922 074 email: jakoubek@vhsprojekt.cz Zpracovatelský tým: Ing. Martin Jakoubek, autorizovaný inženýr v oborech městské inženýrství, vodohospodářské stavby č. 0008590 Ing. Mikuláš Exner Filip Soudek Kontroloval: Ing. Hana Píšová Datum vypracování: červenec - září 2015

ZADÁNÍ Odborný posudek se zabývá stávajícím stavem území ve správě obce Obříství a dále posouzením a návrhem optimálního vodohospodářského řešení protipovodňových opatření (dále PPO). V rámci posouzení jsou navržena vnější i vnitřní opatření pro eliminaci škod v průběhu příští velké povodně na Vltavě nebo Labi. Součástí posouzení a návrhu je zhodnocení historických povodní, rozbor možných PPO v jednotlivých částech obce, nezbytné úpravy technické a dopravní infrastruktury atd. POPIS SOUČASNÉHO STAVU OBEC OBŘÍSTVÍ A OKOLÍ Obec Obříství se nachází v okrese Mělník nedaleko soutoku Labe a Vltavy (cca 5,7 km). V obci jsou tři místní části: Obříství, Dušníky a Semilkovice. Celé území ve správě obce (katastrální území Úpor a Obříství) se nachází v rovinaté oblasti s nepatrným převýšením (viz obr. 1). Průměrná nadmořská výška zájmového území je 165 m n. m., nejvyšší vrch Na Šibeníku má 176 m n. m. Mělník Vltava k. ú. Úpor Soutok Vltavy a Labe Obříství Labe k. ú. Obříství Neratovice Obr. 1: Snímek terénního reliéfu zájmové oblasti [1] Katastrální území Úpor nacházející se v těsné blízkosti soutoku Labe a Vltavy je využíváno převáženě jako zemědělská půda. Část území v blízkosti soutoku řek je porostlá lesy. Na k. ú. Úpor se také nachází neobydlený statek. Přestože se téměř celé území ve správě obce Obříství nachází v povodí Labe, dochází k výraznému ovlivnění hydrologického režimu soutokem s Vltavou. V důsledku morfologie území dochází při výskytu větších průtoků na jedné z okolních řek k částečnému zaplavení Úpora přibližně každé dva roky. Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 2

Soutok Labe a Vltavy Statek Úpor Vyústění Úporské strouhy do Labe Vyústění Starého Labe do Labe ČOV Plavební komora Trafostanice Jez a MVE Trafostanice Obr. 2: Situace zájmového území [1] V zájmovém území se nachází 4 rybníky a několik nádrží v areálu firmy Arboeko, s. r. o. Vliv rybníků a nádrží na povodňovou situaci v obci Obříství je vzhledem k tomu, že povodně bývají způsobeny zpětným vzdutím od soutoku Labe s Vltavou, zanedbatelný. Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 3

V k. ú. Obříství se nachází několik vodotečí (bezejmenné toky, Korycanský a Byškovický potok) malého významu vzhledem k potenciální povodňové situaci v obci. Tyto vodoteče ústí do Černávky, která protéká v blízkosti obce. Koryto Černávky je silně zaneseno sedimenty. Černávka ústí do slepého ramene Labe Starého Labe. Staré Labe je s korytem Labe propojeno pomocí sdruženého objektu (obr. 5, 6). Jedná se o zpevněný brod (bezpečnostní přeliv hráze) vybavený česlemi na straně u koryta Labe a požerákem se spodní výpustí. Požerákem lze manipulovat s hladinou vody ve Starém Labi. V rámci zpracování připomínek k návrhu plánu povodí Labe [21] bylo navrženo posoudit a případně navrhnout opatření proti zpětnému vzdouvání vody z Labe přes tento sdružený objekt. Po konzultaci s pracovníkem Povodí Labe, s. p. bylo zjištěno, že dlouhý úsek levého břehu Labe směrem k obci Obříství má nižší niveletu než sdružený objekt a takovéto opatření by tedy pravděpodobně na ochranu obce nemělo efekt. Koryto slepého ramene Starého Labe je taktéž silně zaneseno sedimenty. Podle provedeného průzkumu Povodí Labe, s. p. se mocnost nánosů pohybuje mezi 0,6 1,2 m. Při povodni na Labi a dostatečném navýšení hladiny povodňové vlny dochází k přelití brodu a zpětnému vzdouvání vody do Starého Labe. Při stoupající hladině ve Starém Labi dochází nejprve k zaplavení fotbalového hřiště a jeho okolí a poté se záplava postupně šíří směrem k obci. Jako první jsou zaplavovány domy na severovýchodním okraji místní části Dušníky. Zpětné vzdutí vody z Labe poté dále přes slepé rameno postupuje i do Černávky. Vybřežení Černávky přímo neohrožuje obec Obříství, ale dle záplavových území stanovených digitálním povodňovým plánem ČR [26] může dojít při povodni Q 100 k ohrožení areálu firmy Arboeko s. r. o. a okraje zástavby sousední obce Chlumín. V katastrálním území Úpor se nachází Úporská strouha. Strouha je za běžného stavu bez vody (terénní průzkum 08/2015, obr. 7). Koryto strouhy je nejnižším bodem v zemědělsky využívané části řešeného území a při zaplavení Úpora tak hraje důležitou roli pro odtok povodňové vody z okolních polí. Koryto Úporské strouhy je však v úseku cca 150 m před vyústěním do Labe zasypáno, čímž je přerušeno hydraulické propojení s Labem a voda ve strouze tak nemůže volně odtékat. K zasypání koryta pravděpodobně došlo během výstavby nového jezu a původní stav nebyl po dokončení prací obnoven. Mezi komunikací II/101, která prochází obcí Obříství, a korytem Labe se nachází vodoteč označená jako Odpad D (místní název Libišská strouha). Koryto Odpadu D je od hlavní zástavby obce odděleno tělesem komunikace, která se nachází v náspu na levém břehu Odpadu D. Pouze v lokalitě Na Štěpáně je několik nemovitostí (včetně hostince), které se nacházejí v těsné blízkosti Odpadu D (nejsou chráněny komunikačním tělesem). Při déletrvajících deštích zpravidla dochází k vybřežení Odpadu D dříve než na Labi. V takovém případě dochází k ohrožení pozemků za hostincem. V případě následující povodně na Labi patří tyto pozemky a nemovitosti mezi první ohrožené. V tomto případě je však už vliv Odpadu D zanedbatelný. Nedaleko před VD Obříství je strouha zatrubněna a přibližně 50 m za vodním dílem je zaústěna do Labe. Problémy se zpětným vzdutím vody z Labe do koryta Odpadu D nejsou známy. Na levém břehu Labe se v blízkosti obce nachází stavební část jednoho pole původního jezu vybudovaného na začátku 20. století, který je zachován a chráněn jako technická památka. Starý jez byl nahrazen novým automatickým jezem se sektorovými uzávěry, který byl dokončen v roce 1976. Sektorové uzávěry jsou umístěny na spodní stavbě, která je hydraulicky vhodně tvarovaná (Jamborův práh), takže v případě povodně nedochází při sklopení sektorů k nežádoucímu vzdouvání vody. Dle povodňového plánu obce [3] hrozí v jezové zdrži tvorba ledových bariér, jejichž vlivem může dojít ke zpětnému vzdutí vody na Labi. Tato situace však vzhledem k možnosti manipulace na VD Obříství (např. propouštění vody plavební komorou) nepředstavuje pro obec velkou hrozbu. Jez je vybaven Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 4

hladinoměrem. Obec Obříství má v plánu vybudování hlásného systému na ochranu proti povodním. Systém bude napojen právě na tento hladinoměr. Součástí VD Obříství je také malá vodní elektrárna. Souběžně s jezovou zdrží je vybudován laterální kanál, na jehož konci se nachází plavební komora. Plavební komora i jez se nacházejí v k. ú. obce Kly. Podle dostupných informací (Povodí Labe, s. p.) byla provedena v průběhu roku 2015 prohrábka koryta Labe před plavební komorou a za jezem. Prohrábky koryta jsou prováděny po každé povodni nebo cca 2x ročně (obr. 16). Severně od místních částí Semilkovice a Dušníky se nachází čistírna odpadních vod (ČOV, obr. 8). ČOV je vybudována v zemním náspu tak, aby nedošlo k jejímu ohrožení při povodni. Při povodni v roce 2013 dosahovala hladina vody přibližně po horní okraj zemního tělesa. ČOV se v případě výskytu povodně odstavuje. Důvodem pro odpojení ČOV je transformační stanice v ulici Úporská (obr. 9). Tato stanice se nachází na severním okraji obce v místech, kde dochází k prvnímu zaplavování zástavby obce. K zaplavení transformátoru dochází přibližně při průtoku Q 5. Z toho důvodu je ČOV poměrně brzy odstavena, a to i v případě takové povodňové situace, kdy nedojde k ohrožení ČOV ani zástavby v obci. V blízkosti sjezdu k VD Obříství z komunikace II/101 se mezi korytem Odpadu D a Labem nachází druhý transformátor (obr. 10), k jehož zaplavení dochází přibližně při průtoku Q 5. Odpojení toho transformátoru nemá při povodni významné následky na provoz obce, protože dodávku elektrické energie do obce lze zajistit přes jiný okruh vedení. Přesto se však jedná o organizační komplikaci, kterou musí povodňová komise obce za povodňové situace řešit. Ve východní části obce (směrem od ulice Vinohrady k nové zástavbě) je dokumentována vysoká úroveň hladiny podzemní vody. Při povodních dochází k jejímu dalšímu navýšení, což má za následek zaplavování sklepních prostor nemovitostí v řešené oblasti. Na problematiku dlouhodobě přetrvávajícího zaplavení sklepních prostor po povodni 2002 byl zpracován hydrogeologický posudek [27]. V návaznosti na tento posudek byla v roce 2003 zpracována projektová dokumentace (PD) na odvodnění lokality Obříství jih [13]. PD však nebyla dokončena a neřeší novou zástavbu (ul. V. Talicha, ul. M. Zd. Poláka a ul. A. Polívky). V dokumentaci je navrženo několik variant řešení, které uvažují s vybudováním plošné drenážní kanalizace, paralelní rigolové dešťové kanalizace nebo využitím výkopů plánované tlakové kanalizace pro uložení drenážního potrubí. Navrhovaná řešení prozatím nebyla realizována (tlaková kanalizace ano). K výše zmíněné problematice také přispívá stávající stav nakládání s dešťovou vodou v řešeném území. Část obyvatel v zájmovém území na svých pozemcích dešťové vody zasakuje, což napomáhá udržení vysoké hladiny podzemní vody. V ulici Vinohrady se nachází příkop, kterým byla dříve odváděna dešťová voda do Odpadu D (Libišské strouhy). Příkop je však na mnoha místech přerušen vjezdy na soukromé pozemky (bez propustků). Tímto způsobem v ulici vznikla řada bezodtokých příkopů, do kterých je svedena dešťová voda z okolních pozemků a povrchu komunikace (obr. 11). Stojící voda v příkopech se pak postupně vsakuje do podloží, což má také vliv na vysokou hladinu podzemní vody. Na úseku cca 120 m před nájezdem z ulice Vinohrady na komunikaci II/101 je výše zmíněný příkop v ulici Vinohrady zatrubněn. Potrubí vede pod tělesem komunikace II/101 a poté je zaústěno do koryta Odpadu D (obr. 12). Zatrubněný úsek začíná u křižovatky ulic Vinohrady a Vltavská vtokovým objektem s mříží (obr. 13). Za komunikaci (ul. Vltavská), kterou potrubí podchází, se nachází šachta. V době terénního šetření (08/2015) neprotékala potrubím v místě šachty žádná voda (obr. 14), přestože již několik dní pršelo a příkopy v ulici Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 5

Vinohrady byly plné vody. V místě vyústění do Odpadu D však z potrubí vytékala voda. Část potrubí vedoucí pod ulicí Vltavská je tedy pravděpodobně ucpáno a voda do potrubí přitéká netěsnostmi nebo je do potrubí zaústěna dešťová voda z některého z přilehlých pozemků (žádná vpusť však v rámci místního šetření nebyla nalezena). Na stávajícím úseku dešťové kanalizace nebyly během povodní zaznamenány problémy se zpětným vzdutím vody. Obec Obříství nechala v roce 2014 zpracovat nový povodňový plán [3]. Plán bude v blízké době digitalizován a upraven spolu s plánovaným vybudováním hlásného systému napojeného na hladinoměr na jezu Obříství. PRŮCHOD HISTORICKÝCH POVODNÍ Vzhledem k umístění obce blízko soutoku Labe a Vltavy je v historických kronikách zaznamenána celá řada povodní. Jedná se například o povodeň z února 1784, která byla způsobena prudkým táním velké zásoby sněhu. Důsledkem této povodně byl zánik starých Semilkovic, které se nacházely mezi Starým Labem a Úporskou strouhou. Další velké povodně postihly obec např. v letech 1342, 1432, 1451, 1501, 1845, 1890 a 1940 [17]. V nedávné historii byla obec postižená katastrofální povodní v srpnu roku 2002. Dominantní řekou byla při této povodni Vltava. Povodeň probíhala ve dvou vlnách, přičemž ve druhé vlně byl v profilu Praha Malá Chuchle zaznamenám průtok 5160 m 3 /s (>Q 500 ). Od místa soutoku s Labem, které mělo v té době průtok přibližně Q 2 (kulminace v Brandýse nad Labem [18]), poté došlo ke zpětnému vzdouvání vody v oblasti několika kilometrů. Do obce Obříství přitekla voda ze severozápadu od obce Zálezlice. Nejprve bylo zaplaveno zemědělsky využívané území v okolí Starého Labe. Postupným navyšováním hladiny povodňové vlny bylo zaplaveno nejprve fotbalové hřiště a dále domy v blízkosti zámku Obříství a nejníže položené domy v místních částech Semilkovice a Dušníky. Poté došlo k zaplavení areálu firmy Arboeko, s. r. o. a následnému přelití přilehlé komunikace II/101. Voda odsud postupovala směrem na východ k hřbitovu, odkud byl zaplaven zbytek obce Obříství. Na většině území obce byla plošná záplava o hloubce cca 0,5 m. Největší hloubku (cca 2,0 m) měla voda v ulici Od Úpora v místní části Dušníky. V okolí školy a v části ulice Bedřicha Smetany se vytvořili bezodtoké laguny a bylo zde nutno použít čerpací techniku. Následkem povodně bylo zcela zničeno (nebo určeno k demolici) 41 domů [4]. Další povodní byla obec postižena již na přelomu března a dubna v roce 2006. Při této povodni byl v profilu Brandýs nad Labem zaznamenán kulminační průtok 1030 m 3 /s (Q 10 - Q 20 ) a v profilu Mělník průtok 2470 m 3 /s (Q 5 -Q 10 ) [19]. Během povodně došlo k zaplavení fotbalového hřiště a přilehlé vily (č. p. 42; zatopen sklep). Dále byly zaplaveny zahrady a sklepení zámku a přízemí restaurace Na Štěpáně. V průběhu povodně byla odpojena ČOV. Koryta Starého Labe a Odpadu D (Libišské strouhy) byla značně zanesena sedimenty [5]. Poslední povodní, která se vyskytla na území obce Obříství, byla povodeň v červnu 2013. Průtok na Vltavě se v té době v profilech Praha Malá Chuchle a Vraňany pohyboval mezi hodnotami Q 20 -Q 50. Průtok v úseku středního a dolního Labe (Kostelec n. L. Hřensko) se pohyboval taktéž mezi hodnotami Q 20 -Q 50 [20]. Záplava se do obce šířila od Starého Labe a tak bylo opět nejvíce ohroženo fotbalové hřiště a přilehlé nemovitosti a také místní části Dušníky a Semilkovice. Povodní v roce 2013 byly zaplaveny sklepy a některé obytné prostory (většinou 0,3 0,5 m, místy až 1,80 m) v ulicích Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 6

Úporská, Ke Štěpnicím a K Cihelně v místní části Dušníky, dále v lokalitě Na Štěpáně a v okolí fotbalového hřiště a zámku Obříství [6]. VNĚJŠÍ FAKTORY V POVODÍ LABE A VLTAVY V povodí řeky Labe je až po profil Mělník vybudováno 16 vodních děl (přehrad a suchých nádrží). Jedním z účelů většiny těchto děl je i ochranná funkce před povodněmi. Mezi přehrady s největším retenčním objemem v tomto povodí patří (pozn. (Z) zimní provoz, (L) letní provoz): Název Retenční objem [mil. m 3 ] Rozkoš 25,85 (Z), 18,92 (L) Les Království 6,099 (Z), 5,694 (L) Pastviny 4,012 (Z), 3,303 (L) Souš 2,453 Tab. 1: Přehrady s největším retenčním objemem na Labi po profil Mělník [16] Souš Les Království Obříství Rozkoš Pastviny Obr. 3: Zákres významných vodních děl v povodí Labe po profil Mělník [10] Vodní díla uvedená v tabulce č. 1 se však nacházejí v odlehlé horní části povodí Labe a nemají významný vliv na transformaci povodňové vlny v profilu obce Obříství. Ostatní přehrady a suché nádrže, které nejsou uvedeny v tabulce č. 1, také nelze považovat za vodní díla, jejichž pomocí je možné zmírnit průběh povodně v profilu obce Tuhaň, a to ať vzhledem k jejich menšímu retenčnímu prostoru nebo umístění v povodí. Na úseku Labe od Hradce Králové po Obříství se nachází 18 větších pohyblivých jezů. Tyto jezy byly vybudovány především za účelem umožnění splavnění Středního Labe a jejich manipulací lze ovlivnit Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 7

průběh povodní jen minimálně. Možnost zmírnění průběhu povodňové vlny v okolí Mělníka je tedy při manipulaci na stávajících vodních dílech (VD) na Labi velmi omezená, a to do hodnoty průtoků cca Q 1 Q 2. Výše uvedené se však týká jen povodní na Labi. Obr. 4: Velké povodně na Labi v profilu vodočtu Mělník za období 1799-2013 [9] Je třeba uvést, že prakticky ke všem významným novodobým povodním v profilu obce Obříství přispělo vzdutí vody z Vltavy od soutoku z Mělníka (Při povodni v roce 2002 dosáhlo zpětné vzdutí až do Kostelce nad Labem). Z toho důvodu jsou pro určování SPA v povodňovém plánu obce správně uvedeny také hlásné profily Mělník a Vraňany [3]. Průběh povodní na Vltavě lze částečně ovlivnit manipulacemi na Vltavské kaskádě. Z vodních děl Vltavské kaskády je vymezen retenční objem v nádržích Lipno I, Orlík a nově i Slapy (pouze v zimním období; po změně manipulačního řádu [11]). Z výše uvedených vodních děl mají na situaci v Dolním Povltaví a v oblasti soutoku s řekou Labe u Mělníka vliv hlavně manipulace na VD Orlík a Slapy. Pomocí manipulace na těchto VD lze ochránit pražskou aglomeraci a Dolní Povltaví před povodněmi s průtokem do úrovně cca Q 10 (při precizní hydrometeorologické předpovědi až cca Q 20 ). Dále je třeba zmínit, že Vltavská kaskáda nemůže ovlivnit povodně způsobené průtokem Sázavy nebo Berounky. Zvlášť je třeba upozornit na nebezpečí možnosti výskytu povodně dominantně generované z Berounky. Taková povodeň proběhla v roce 1872 s nástupem cca 12 hodin a kulminací cca 3300 m 3 /s. Opakování takovéto hydrologické situace by mělo nedozírné následky pro celé Dolní Povltaví i Polabí. Mezi Prahou a Mělníkem je rozsáhlé mezipovodí, na kterém se nachází několik větších přítoků (např. Botič, Rokytka, Zákolanský potok, Bakovský potok), které také mohou přispět k negativním účinkům povodně v Dolním Povltaví. V současné době probíhá vodoprávní řízení týkající se nově upraveného manipulačního řádu (dále MŘ) VD Orlík. V novém MŘ jsou přerozděleny provozní objemy v nádrži retenční objem je navýšen o cca 30 mil. m 3 na úkor zásobního objemu. Tímto opatřením dojde podle přiloženého posouzení ČVUT ke změně MŘ k oddálení překročení neškodného průtoku v Praze o cca 7 hodin. Různé varianty zvětšení retenčních prostorů v nádrži jsou dle studie Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 8

Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu [24] zpracované ČVUT v Praze 12/2014. Tato studie bude samostatně posouzena zpracovatelem toho posudku do konce září pro sdružení měst a obcí Dolního Povltaví (a dolní části středního Labe). Při povodni v roce 2002 byla překročena maximální hladina v nádrži Orlík o cca 1,5 m, což mělo za následek nekontrolovaný odtok výtahem pro sportovní plavbu a zaplavení vnitřních prostor hráze a posléze i vodní elektrárny. Aby výše uvedenému bylo zamezeno, byla na platě hráze instalována mobilní protipovodňová hradítka. V novém MŘ není uvedena informace o existenci tohoto opatření ani pokyny k tomu, kdy a kde se mají hradítka instalovat. V MŘ VD Orlík dále chybí konkrétní pokyny k manipulacím za stavů, kdy voda v nádrži překročí návrhové parametry (maximální hladina) tohoto díla. V manipulačním řádu je uvedeno, že je nutno manipulovat tak, aby k těmto stavům nedošlo. Při povodni v r. 2002 však k takovému stavu i přes manipulaci na vodním díle došlo a je tedy nutné jasně stanovit postup i pro takto mimořádné události. Stejně tak uvádí MŘ konzumční křivku pro bezpečnostní přeliv pouze do úrovně maximální navrhované hladiny. Přitom stanovení měrných křivek průtoků pro jednotlivá zařízení vodního díla až do úrovně nejvyšší možné hladiny určené kótou koruny hráze či mezní bezpečné hladiny je požadováno například v ČSN 75 2935. Změna manipulačního řádu na vodním díle byla v rámci vodoprávního řízení doložena jediným podkladem - Vodohospodářské řešení nádrže Orlík. Jedná se o výtah z výše uvedeného posudku ČVUT. Doložený dokument se zabývá dopadem změny objemu retenčního (a zásobního) prostoru na ostatní funkce Vltavské kaskády (zajištění hygienického průtoku 40 m 3 /s, zásobování vodou, zajištění plavby atd.). Podklady pro generelní změnu manipulačního řádu takto významného vodního díla by však měly řešit i další důležité jevy a stavy jako např: posouzení potřeby rekonstrukce a zkapacitnění bezpečnostního přelivu, posouzení současné hodnoty neškodného odtoku 1500 m 3 /s vzhledem k původní koncepci Bratránka z roku 1956 (2000 m 3 /s) apod. Výše uvedené nedostatky změny MŘ byly zformulovány v rámci odborného posudku [12], který tvoří přílohu námitek sdružení starostů obcí Dolního Povltaví v rámci vodoprávního řízení. Originál posudku [12] byl v jednom vyhotovení předán obci Obříství. Dne. 14. 7. [25] podala obec Obříství spolu s dalšími 12 městy a obcemi odvolání k ministerstvu zemědělství, které je k 31. 8. 2015 v řešení. Zásadní body odvolání poukazující na nedostatky MŘ jsou: Porušení procesních práv účastníků řízení Nepřezkoumatelnost závěru o objemu retenčního prostoru Absence pokynů pro manipulaci s vodou při mimořádných událostech (v MŘ nejsou vůbec zmíněna protipovodňová opatření na manipulační plošině hráze) Rozpor s technickými normami NÁVRH ŘEŠENÍ Pro snížení negativních dopadů na obec Obříství jsou navržena následující opatření. Opatření jsou rozdělena na vnitřní (týkající se přímo stavu okolí obce) a vnější (organizační). Vnitřní opatření 1. Revitalizace ústí Úporské svodnice Katastrální území Úpor (okres Mělník;708836) se nachází v těsné blízkosti soutoku Labe a Vltavy. Vzhledem k blízkosti soutoku těchto významných řek je rovinatá oblast Úpora Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 9

zaplavována cca každé 2-3 roky. Na tomto území jsou převážně zemědělsky využívané pozemky. Rozvodnice je v této ploché oblasti nevýrazná. Voda nacházející se na části povodí Labe však odtéká do Úporské svodnice, která ústí do Labe. Koryto Úporské svodnice je však v úseku (cca 300 m) před zaústěním do Labe neprůtočné (pravděpodobně během výstavby jezu Obříství došlo k zasypání koryta a původní stav nebyl obnoven). Pro zlepšení odtokových poměrů v oblasti je navrženo tuto část koryta (zaústění strouhy do Labe) zprůchodnit a revitalizovat. 2. Stavební úprava (nebo přemístění) trafostanic v obci Na severozápadním okraji obce Obříství se v ulici Úporská nachází trafostanice, která napájí obecní ČOV. Při průtocích na Labi vyšších než cca Q 5 dochází k jejímu zaplavení. Následný výpadek dodávky elektrické energie přeruší provoz ČOV, přičemž většina obce zůstává nezaplavena a do čistírny tak stále přitéká splašková voda. Pro zlepšení situace při průběhu povodní je navrženo stavebně navýšit objekt trafostanice nebo ji (případně spínací bod) přemístit mimo záplavové území. Druhá problematická trafostanice se nachází u sjezdu z komunikace II/101 k VD Obříství. Stejně jako v předchozím případě dochází k jejímu zaplavení při průtoku cca Q 5. Odpojení této stanice nemá na obec takový vliv, protože je obec možno zásobovat elektřinou pomocí jiné stanice mimo záplavové území. Přesto je však navrženo provedení úprav na trafostanici, protože organizace přepínání okruhu elektrického vedení představuje v průběhu povodně komplikaci a zbytečnou zátěž pro povodňovou komisi. 3. Vyčištění stávajících odvodňovacích prvků na katastrálním území obce a realizace plošného drenážního systému v intravilánu obce V intravilánu obce Obříství je lokalizována vysoká hladina podzemní vody, a to zejména v jihovýchodní části obce. Po opadnutí povodně v roce 2002 zůstala stát voda v okolí obecní školy. K tomu došlo pravděpodobně kombinací morfologie terénu, stavu stávajících odvodňovacích prvků a navýšení hladiny podzemní vody během povodní. V obci Obříství je proto navrženo vyčistit stávající odvodňovací prvky (příkopy, potrubí dešťové kanalizace) a příkopy propojit propustky pod vjezdy. Dále je doporučeno nechat dokončit projektovou dokumentaci odvodnění řešené části obce a příslušná opatření realizovat. Jedná se především o plošnou drenážní kanalizaci (včetně paralelní rigolové dešťové kanalizace, dle návrhu Doc. Šrytra [13]), která by byla napojena na stávající odvodňovací prvky intravilánu. 4. Prohrábka koryta Labe a Starého Labe Při povodních dochází k usazování sedimentů na úseku toku Labe před jezem a plavební komorou Obříství. Aby nedošlo ke snižování průtočné kapacity je nutné po povodních nánosy sedimentů odstranit a tento stav průběžně udržovat. Dále je navrženo provést prohrábku koryta Starého Labe a tím koryto navrátit do původního stavu před povodněmi, které v nedávné historii řešené území postihly. V korytě se v současné době nachází sedimenty mocnosti až 1,20 m, čímž dochází k narušení retenční funkce slepého ramene. Sedimenty naplavené povodněmi jsou tvořeny písčitými a jílovitými Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 10

vrstvami, které pravděpodobně obsahují těžké kovy, což by mělo negativní dopad na ekosystém Starého Labe (rameno je součástí přírodní rezervace Úpor-Černínovsko). 5. Posouzení vybudování ochranné hráze Jako jedno z dalších protipovodňových opatření se nabízí vybudování hráze, která by ochránila obec před povrchovým zaplavením. Vzhledem k morfologii terénu (území s minimálním převýšením) a rozsahu území požadujícího ochranu nejsou uvažovány varianty mobilního (dočasného) hrazení. V úvahu tak přichází následující tři varianty (jednotlivé varianty jsou zakresleny do situace, která je součástí posudku): A. Vybudování hráze kolem celé obce podél Korycanského potoka, Černávky a Starého Labe, parametry hráze: koruna hráze navržena na Q 2002 +0,2m (cca 164,75 m n. m.) délka hráze cca 3265 m hrazená výška cca 0,0 až 5,25 m (max. šířka hráze 24 m) objem hráze cca 74 500 m 3 (investiční náklady cca 201 270 tis. Kč) B. Vybudování hráze kolem celé obce na hranici zástavby, parametry hráze: koruna hráze navržena na Q 2002 +0,2m (cca 164,75 m n. m.) délka hráze cca 3265 m hrazená výška cca 0,0 až 5,25 m (max. šířka hráze 24 m) objem hráze cca 77 720 m 3 (investiční náklady cca 209 850 tis. Kč) C. Vybudování kratší hráze, která by lokálně ochránila jen část obce, parametry hráze: koruna hráze navržena na Q 20 +0,2m (cca 162,20 m n. m.) délka hráze cca 940 m hrazená výška cca 0,0 až 2,7 m (max. šířka hráze 13,8 m) objem hráze cca 14 480 m 3 (investiční náklady cca 39 100 tis. Kč) Rozměry protipovodňových hrází (délku, šířku a výšku) určuje úroveň záplavy, před kterou je řešené území chráněno. Obvykle se navrhují hráze na hladinu odpovídající průtoku Q 20, Q 50, Q 100 nebo Q 2002, ke které je přidána bezpečnostní marže cca 0,2 m. Varianty A a B chrání zastavěnou část obce na návrhovou úroveň odpovídající největší známé povodni, což znamená navrhnout korunu hráze na úroveň hladiny Q 2002 +0,2 m (164,75 m n. m.). To by znamenalo, že hráz by na jihozápadní straně obce měla výšku cca 0,3-1,0 m, ale na severní straně obce (místní část Dušníky) by výška dosahovala 4,5-5,25 m. Taková stavba by byla s největší pravděpodobností technicko-ekonomicky nerentabilní (s nízkou návratností investice) a navíc by představovala výrazný zásah do krajiny kolem obce. Hráz by tedy bylo pravděpodobně vhodnější navrhnout na ochranu před záplavou vyskytující se při nižších průtocích. Při pohledu na záplavová území ([2, 26]; viz výkres 02) je však patrné, že na povodně menšího rozsahu není potřeba budovat takto rozsáhlou protipovodňovou hráz, protože při takových povodních voda k navrhované hrázi ani nedoteče. Z toho důvodu je uvedena varianta C, která uvažuje s lokální hrází ochraňující jen část obce před povodněmi menších průtoků. Hráz by byla napojena na terénní svah nacházející se na pozemcích v blízkosti ulice Ke Štěpnicím. Těleso hráze by bylo vybudováno kolem Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 11

nejvíce postižené oblasti v místní části Dušníky (ulice Ke Štěpnicím, Úporská a K Cihelně). Na druhé straně by byla hráz zavázána do navýšeného terénu v blízkosti komunikace II/101 (ul. Bedřicha Smetany). Návrh varianty C byl uvažován s korunou na úrovni Q 20 +0,2 m, přičemž hladina záplavy Q 20 byla odhadnuta cca 162,0 m n. m. Hráz by tak dosahovala cca do výšky 2,7 m. Pokud by obec měla na vybudování hráze zájem, doporučujeme zpracovat návrh podrobného řešení ochranné protipovodňové hráze na základě geodetického zaměření území. Poté by měla být zpracována riziková analýza včetně odhadu potenciálních povodňových škod a ekonomické efektivnosti navržené hráze. Výsledek této analýzy bude pro obec představovat srozumitelný podklad k rozhodnutí ohledně vybudování protipovodňové hráze. Obec Obříství se nachází v území, kde je zdokumentován paradox hladinové úrovně záplavy vzhledem k povodňovému průtoku. Například při povodni v roce 2013 odpovídala výška zaplavení povodni cca Q 100 (V sousední obci Kly byla hladina záplavy na úrovni 163,26 m n. m., čímž byla překročena stanovená hladina pro povodeň Q 100-162,77 m n. m. [28]). Průtok při povodni z roku 2013 přitom odpovídal hodnotě Q 20-50 na Vltavě i na Labi [20]. Tento jev je pravděpodobně způsoben soutokem Vltavy a Labe a zároveň antropogenními změnami v okolním území (protipovodňové hráze, stav inundace atd.). Z výše uvedených důvodů je důležité nejprve přezkoumat stanovená záplavová území a na validní kalibrované hodnoty navrhnout protipovodňové hráze. Nevhodně navržená protipovodňová hráz by tak mohla při povodňové situaci přetéct, aniž by došlo k výskytu průtoku, na který by byla navržena. Vybudování hráze v obci Obříství není zpracovatelem tohoto posudku doporučeno vzhledem k předpokládané nerentabilitě investice a vzhledem k problematice úrovně záplavy neodpovídající monitorovaným průtokům (viz výše uvedené). Na území obce je zpracovávána komplexní pozemková úprava (KPÚ). V rámci KPÚ by bylo nutno vymezit pozemky pro výstavbu hráze (varianty C). V současné době je již KPÚ ve vysokém stádiu rozpracovanosti a obec s nejvyšší pravděpodobností nedisponuje volnými pozemky o dostatečné ploše, aby mohly být zapracovány do KPÚ pro výstavbu výše zmíněných hrází. Ve východní části obce u nájezdu na Štěpánský most je odlehlá lokalita Na Štěpáně, která se nachází v přímé blízkosti koryta Libišské strouhy (Odpadu D). Jak bylo výše uvedeno, při dlouhotrvajících deštích dochází k rozvodnění této vodoteče, a to ještě před nástupem povodně na Labi. Ochrana této lokality protipovodňovou hrází není vhodná zejména s ohledem na chybějící prostor potřebný pro vybudování zemního tělesa. Variantním řešením by byla pevná hráz tvořená protipovodňovou stěnou utěsněnou dostatečně hluboko do nepropustného podloží (např. štětovou stěnou). Protože nemovitosti v této lokalitě jsou vybudovány jednotlivě v linii podél komunikace II/101, významně narůstá potřebná délka stěny s každým navazujícím objektem určeným k ochraně. Pro ochranu proti povodni do úrovně zaplavení z roku 2002 (návrhová hladina Q 2002 + 0,2 m = 164,54 m n. m.) by byla stěna vysoká cca 3,5 4,5 m. Vzhledem k výšce a délce hráze (cca 180-680 m) a počtu ochráněných objektů je s největší pravděpodobností tato investice nerentabilní a není doporučena její realizace. Při uvažované průměrné výšce stěny 4,0 m, utěsnění do hloubky 7,0 m a ceně cca 10 000 Kč za 1 m 2 byl proveden hrubý odhad investičních nákladů: Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 12

1. Protipovodňová stěna varianta 1 délka hráze cca 180 m počet ochráněných objektů: 3 investiční náklady cca 19 800 tis. Kč 2. Protipovodňová stěna varianta 2 délka hráze cca 680 m počet ochráněných objektů: 9 investiční náklady cca 74 800 tis. Kč S ohledem na to, že investiční náklady na realizaci by převýšily hodnotu chráněných nemovitostí, není doporučeno provádět další analýzu rizik a studii proveditelnosti. Výstavbou takové stěny by byla v neposlední řadě vytvořena optická bariéra v krajině. 6. Aktualizace povodňového plánu a vybudování hlásného systému V povodňovém plánu (PP) v elektronické podobě, který byl zpracovateli posudku obcí poskytnut jako podklad, není uvedena aktuální povodňová komise ORP Neratovice [22]. Seznam členů a kontaktů na ně je nutno aktualizovat a tuto změnu zaznamenat do PP (pokud již výše uvedené nebylo provedeno). Současně je doporučeno zkontrolovat a případně provést aktualizaci zbytku důležitých kontaktů, které jsou v plánu uvedeny. Aktualizace povodňového by měla být prováděna jednou ročně. Do organizační části PP je doporučeno zapracovat pokyny pro odpojení trafostanice v ul. Úporská a ČOV a odpojení trafostanice u sjezdu z komunikace II/101 (společně s přepojením dodávky el. energie na jiný okruh vedení). Při kontrole povodňového plánu nebyly zjištěny žádné další připomínky k věcné ani organizační části. Povodňový plán je doporučeno digitalizovat a realizovat záměr vybudování hlásného systému, se kterým bude povodňový plán provázán (v současné době obcí plánováno). Hlásný systém bude napojen na hladinoměr na jezu Obříství. Vnější opatření 7. Koordinace s plánovaným projektem protipovodňové ochrany areálu SPOLANA, a. s., města Neratovice a obce Libiš, dále s projektem PPO Mělník, případně s PPO dalších obcí. Obecně je nezbytné, aby byly buď eliminovány nebo pečlivě prověřeny účinky vzdutí a nepříznivého ovlivnění průběhu hladinového zaplavení vlivem antropogenní činnosti (výstavbou protipovodňových stěn a hrází) v oblasti soutoku Vltavy a Labe. Např. v roce 2013 byly při povodni s dobou opakování N = 20-50 v sousední obci Kly prokazatelně překročeny modelované úrovně hladinového zaplavení Q 100 až o cca 0,5 m. K dnešnímu dni je známo, že bude pro stavbu PPO areálu SPOLANA, a. s., města Neratovice a obce Libiš vyhotovena dokumentace hodnotící vliv na životní prostředí (EIA). V dokumentaci EIA je nutné posoudit vliv stavby na úroveň hladinového zaplavení obcí dále po toku a navrhnout případná kompenzační řešení. Ke zvažované další etapě výstavby PPO Mělník lze konstatovat, že s ohledem na umístění v blízkosti soutoku Labe a Vltavy by mělo toto opatření pravděpodobně větší negativní vliv na průběh povodní v Dolním Povltaví než realizace PPO areálu SPOLANA, a. s. Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 13

8. Úprava, změna manipulačních řádů VD Vltavské kaskády Navýšením retenčních prostor VD Orlík např. na 120 mil. m 3 a VD Slapy např. na 22 mil. m 3 (na VD Slapy není v letním období retenční prostor vůbec vymezen) a vhodnou manipulací by při velkých povodních na Vltavě mohlo dojít buď ke snížení (transformaci) kulminačního průtoku, nebo alespoň k oddálení okamžiku překročení neškodného průtoku. 9. Zvýšení, přehodnocení max. neškodného odtoku z Vltavské kaskády Zásadní doposud neřešenou otázkou zůstává prověření možnosti zvýšení hodnoty neškodného průtoku v profilu Praha- Chuchle ze současných 1500 m 3 /s např. na původně zvažovanou hodnotu 2000 m 3 /s (rychlejší uvolňování retenčních prostor v nádržích) s touto hodnotou bylo uvažováno v původním řešení Bratránka z roku 1956. K uvedenému je nezbytné specifikovat kritická místa na toku, zvážit míru jejich ohrožení, jejich význam a případně další možnosti jejich ochrany. Např. protipovodňová ochrana pražského metra nebo protipovodňová ochrana hl. města Prahy jsou v současném stavu po zapracování organizačních a technických změn do manipulačních řádů vybaveny a způsobilé pro zvětšení neškodného průtoku na 2000 m 3 /s. Na základě provedení komplexní analýzy kritických míst by měla být stanovena nevhodnější hodnota neškodného průtoku. ZÁVĚR V odborném posudku zabývajícím se návrhem protipovodňových opatření pro zmírnění následků velkých povodní v obci Obříství byl vyhodnocen stávající stav území v intravilánu i extravilánu obce. V posudku je navrženo několik vnitřních protipovodňových opatření. Pro zlepšení odtokových poměrů z katastrálního území Úpor je navržena revitalizace a zprůchodnění zaneseného vyústění Úporské strouhy do Labe. Aby během povodňové situace nebylo nutno odstavovat z provozu ČOV a organizovat přepojení okruhu pro zásobování obce elektřinou, je navržena stavební úprava (navýšení) nebo přemístění dvou trafostanic. Ke snížení negativních důsledků vysoké hladiny podzemní vody v jihovýchodní části obce je navrženo vybudování drenážního systému společně s povrchovou sítí příkopů pro odvedení dešťových vod do stávající dešťové kanalizace (potrubí kanalizace je třeba vyčistit). V posudku je dále navrženo provedení prohrábky koryta Starého Labe pro navrácení do původního stavu před povodněmi, které postihly řešené území v posledních cca 15 letech. Posudek se dále zabývá zhodnocením výstavby protipovodňových hrází na území obce. Vzhledem k předpokládané nízké návratnosti investice a problematice spolehlivého určení úrovně záplavy při povodních (v posudku diskutovaný paradox) není budování hrází doporučeno. Obci je dále doporučeno provést aktualizaci povodňového plánu a realizovat protipovodňový hlásný systém. Posudek se dále zabývá návrhem vnějších (organizačních) opatření. Je navrženo, aby se obec aktivně podílela na koordinaci s plánovanou výstavbou protipovodňových opatření v areálu SPOLANA, a. s., města Neratovice a obce Libiš. Protože povodně obci jsou často dominantně způsobeny průtokem na Vltavě, je doporučeno, aby obec prosazovala úpravu manipulačních řádů VD Vltavské kaskády a souvisejícího provedení analýzy (a případného přehodnocení) maximálního neškodného odtoku z Vltavské kaskády. Navržená vnější opatření představují pro obec důležitou část protipovodňové ochrany, protože jejich přijetím Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 14

lze obec chránit před povodněmi bez nutnosti zásahu do rozsáhlého území v okolí soutoku Labe a Vltavy. V Kralupech nad Vltavou, 25. 9. 2015 Ing. Martin Jakoubek a kol. PŘÍLOHY: FOTODOKUMENTACE SAMOSTATNÉ VÝKRESOVÉ PŘÍLOHY: 01 ZÁKRES DO VODOHOSPODÁŘSKÉ MAPY 02 SITUACE PPO 03 SITUACE PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ Č. 1 04 SITUACE PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ Č. 2 POUŽITÉ PODKLADY: [1] Geoportál ČÚZK, Dostupné online: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ [2] Prohlížečka záplavových území DIBAVOD. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Dostupné online: http://www.dibavod.cz/70/prohlizeckazaplavovych-uzemi.html [3] Povodňový plán obce Obříství, Ing. Jan PAPEŽ fa KOORDINACE, červen-listopad 2014. [4] Zpráva o povodni z roku 2002, obec Obříství. [5] Zpráva o povodni na přelomu března a dubna 2006 v obci Obříství, obec Obříství. [6] Zpráva o povodni v obci Obříství červen 2013, obec Obříství. [7] Územní plán Obříství návrh pro veřejné projednání, Ing. arch. Dana Pokojová, duben 2015. [8] Fotodokumentace Starého Labe, dostupné online: http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podripsko/melnicko/zamecky_les.htm [9] Odborné školení orgánů obcí na téma Příprava řešení krizových situací na Labi v úseku Mělník Hřensko s důrazem na povodně. J. Zídek a L. Drahoslav, Povodí Labe, s. p. 2/2015. Dostupné online: https://pkr.kr-ustecky.cz/media/portal/prezentace_skoleni_obci 2/12)%20POVOD%C3%8D%20LABE%20-%20P%C5%98%C3%8DPRAVA %20%C5%98E%C5%A0EN%C3%8D%20KS%20NA%20LABI%20V%20%C3%9 ASEKU%20M%C4%9ALN%C3%8DK%20-%20H%C5%98ENSKO.pdf [10] Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe Pracovní návrh. ČHMÚ; V.Ú.V. T. G. Masaryka, v. v. i.; Státní podniky Povodí. Praha, prosinec 2014. Dostupné online: http://www.povis.cz/pdf/pzpr_labe.pdf [11] Rozhodnutí o schválení v lednu 2014 provedené aktualizace manipulačního řádu pro Vodní dílo Slapy. Krajský úřad Středočeského kraje odbor životního prostředí a zemědělství. 28. 5. 2014. Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 15

[12] Odborný posudek manipulačního řádu vodního díla Orlík z 02/2015 s návrhem opatření pro snížení negativních účinků příští velké povodně v Dolním Povltaví. VHS PROJEKT Ing. Martin Jakoubek a kol. Duben květen 2015. [13] PD Odvodnění lokality Obříství Jih. Stupeň dokumentace DUR. INPREST, s. r. o.; Projektant specialista: Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. 08/2003. Dokumentace nebyla dokončena. [14] Fotografie povodní 2002 kapitola: Labe od Pardubic do Lovosic. Dostupné online: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?co=la [15] Povodně a jiné katastrofy v historii obce, obec Obříství, dostupné online: http://www.obristvi.cz/povodne.htm [16] Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Vojtěch Broža a kolektiv. Knihy555, Liberec 2005. ISBN 80-86660-11-7. [17] Obec Obříství povodně a jiné katastrofy v historii obce. Dostupné online: http://www.obristvi.cz/povodne.htm [18] Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 za ucelené povodí Labe. Povodí Labe, s. p., duben 2003, Hradec Králové. Dostupné online: http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/zpravy_vhd/zprava8_2002/text/souhrnn azprva_cast_1.pdf [19] Souhrnná zpráva o povodni v březnu 2006 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (24. 3. 13. 4. 2006). Povodí Labe, s. p., květen 2006, Hradec Králové. Dostupné online: http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/zpravy_vhd/zprava%20o%20povodnove %20situaci%2003-2006%20-%20text_cast.pdf [20] Vyhodnocení povodní v červnu 2013 vyhodnocení rozsahu a dokumentace zaplavených území, dílčí zpráva. Povodí Vltavy, s. p., Povodí Labe, s. p., Povodí Ohře, s. p., ČHMÚ. 9/2013-12/2013. Dostupné online: http://voda.chmi.cz/pov13/dilcizprava_du_3_3_rozlivy-final.pdf [21] Návrh připomínek obce Obříství k plánu povodí Labe a plánu zvládání povodňových rizik. VHS PROJEKT, červen 2015. [22] Povodňová komise (PK) města Neratovice (stav: k 19. 1. 2015), dostupné online: http://www.neratovice.cz/vismoonline_actionscripts/file.ashx?id_org=10356&id_ dokumenty=409130 [23] Fotografie povodní 2002 kapitola: Labe od Pardubic do Lovosic. Dostupné online: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?co=la [24] Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu, Závěrečná zpráva. ČVUT, Fakulta stavební, Katedra hydrotechniky. 12/2014. Dostupné online: http://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/studie- CVUT/VltavKas_odb_final.pdf [25] Odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne 29. 6. 2015, č. j. 046058/2015KUSK, ke sp. zn. SZ_046058/2015/KUSK/110. Sdružení měst a obcí Dolního Povltaví. V Kralupech nad Vltavou, 17. 7. 2015. Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 16

[26] Digitální povodňový plán České Republiky. Ministerstvo životního prostředí (digitální verzi zpracoval Hydrosoft Veleslavín, s. r. o.). Datum poslední aktualizace: 29. 4. 2015. Dostupné online: http://www.dppcr.cz/html_pub/ [27] Hydrogeologický posudek Hydrogeologické posouzení lokality (zvýšená hladina podzemní vody) Obříství. RNDr. Šnévajs. Benešov, 12/2002. [28] Studie protipovodňových opatření na ochranu obce Kly Studie proveditelnosti. Hydroprojekt, a. s. Praha, 10/2007. Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 17

ODBORNÝ POSUDEK PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V OBCI OBŘÍSTVÍ FOTODOKUMENTACE Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 18

Obr. 5: Sdružený objekt v místě vyústení Starého Labe do Labe (česle, výtokové potrubí) Obr. 6: Sdružený objekt v místě vyústění Starého Labe do Labe (požerák) Obr. 7: Koryto Úporské strouhy (korytem neprotéká voda) Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 19

Obr. 8: ČOV Obříství (vybudována na náspu, v roce 2002 nezaplavena) Obr. 9: Trafostanice v ul. Úporská (navrženo stavebně upravit) Obr. 10: Trafostanice u sjezdu k VD Obříství z komunikace II/101 (navrženo stavebně upravit) Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 20

Obr. 11: Bezodtoké příkopy v ul. Vinohrady Obr. 12: Vyústění stávající dešťové kanalizace do Libišské strouhy (Odpad D) Obr. 13: Šachta na trase dešťové kanalizace (ul. Vinohrady) Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 21

Obr. 14: Potrubí dešťové kanalizace (potrubím neprotéká voda, přestože v průběhu terénního šetření pršelo) Obr. 15: Vtok do dešťové kanalizace (ul. Vinohrady) Obr. 16: Probíhající prohrábka koryta Labe pod jezem Obříství Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 22

Obr. 17: Levý břeh labe pod jezem Obříství (vyústení Odpadu D do Labe) Obr. 18: Zaplavení k. ú. Úpor při povodni v roce 2002 [23] Obr. 19: Zaplavení obce Obříství při povodni v roce 2002 [23] Odborný posudek protipovodňových opatření v obci Obříství 23