Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354



Podobné dokumenty
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Nebuněčné organismy - viry

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT podzim 2016 TRANSDUKCE. Ivana Mašlaňová.

Akreditované zkoušky prováděné v Laboratořích CEM

Nebuněčné organismy Viry

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou

Evoluce bakteriálních genomů

SYSTÉMY ZPROSTŘEDKOVANÉHO PŘENOSU DNA

RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA

Nebuněčný život (život?)

Původce Metoda Cena Gastrointestinální soustava Escherichia coli Kultivace 90 Identifikace 300 Stanovení patogenních faktorů

1 Vzorek C, vaginální výtěr

Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE. VŠCHT Praha. Jedovatá stopa IV.

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Pavla Hájková Barbora Soukupová

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

Původce Metoda Cena [Kč]

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

TEST:Mikrobiologiepodz2cz Varianta:originál Tisknuto:02/01/2017

Lékařská mikrobiologie II

Praktické cvičenie č. 2

Odpovědnost vůči partnerovi KATALOG DEZINFEKČNÍCH A ČISTÍCÍCH PROSTŘEDKŮ

Okruhy otázek ke zkoušce

Patogenita Toxiny L5/2015 ( )

virus chřipky nukleová kyselina

Transpozony - mobilní genetické elementy

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY MGR. IVA COUFALOVÁ

Mikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml)

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

Modul 2 Mikrobiologie

Maturitní témata BIOLOGIE

GENETIKA BAKTERIÍ CENTRÁLNÍ DOGMA G-C A-T STRUKTURA DNA MIKROBIÁLNÍ DNA REPLIKACE DNA. retroviry

Využití rep-pcr v bakteriální taxonomii

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Státní veterinární ústav Praha Zkušební laboratoř hygieny potravin a krmiv Sídlištní 136/24, Praha 6 Lysolaje

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

kolónie veľkosť farba tvar hemolýza S. aureus S. epidermidis

Přežívání původců NN na neživých plochách (How long do nosocomial pathogens persist on inanimates surfaces? A systematic review)

Zde je vhodné místo Pro logo podniku Strana 1 (celkem 12) VZOR PŘÍRUČKA SYSTÉMU KRITICKÝCH BODŮ (HACCP) Název firmy

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Globální pohled na průběh replikace dsdna

LABORATORNÍ STUDIE ANTIMIKROBNÍ AKTIVITY CHLOROVÝCH PŘÍPRAVKŮ NA BÁZI DICHLORIZOKYANURANU SODNÉHO

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č. 6.

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

CHOROBY ČLOVĚKA VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI A JINÝMI PARAZITY

Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Mezi námi bacily - trénink

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Bakteriální transpozony

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Obvyklá symptomatika. - průjem. - bolesti břicha, tenesmy - nauzea, zvracení. - celkové, mimostřevní příznaky

Elektromagnetické signály jsou vytvářeny vodními nanostrukturami odvozenými od částí bakteriálních DNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

1. CO JE EVROPSKÝ ANTIBIOTICKÝ DEN A JAKÝ JE JEHO VÝZNAM?

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Vztahy mezi mikroorganismy. Definice pojmů Mikroflóra lidského těla Bakteriální mikrofilmy a jejich význam v medicíně

Stavba virové částice virionu: -nukleová kyselina JEN 1 TYP (1- či 2-řetězcová RNA nebo DNA) -ochranný proteinový obal = kapsida Velikost nm

Digitální učební materiál

Struktura a funkce biomakromolekul

O původu života na Zemi Václav Pačes

Cíle práce. Výběr alternativních metod pro detekci:

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)

GENETICKÁ SPOLEČNOST GREGORA MENDELA INFORMAČNÍ LISTY

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne:

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer


Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

VII. /2016 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne o dalších způsobech vyjadřování nebo uvádění výživových údajů

VAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE

Výskyt infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v ČR rok 2012 a trendy nemocnosti

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

Málo obvyklé nemocniční nákazy

Mikroorganismy v potravinách

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

3 Přehled klinicky nejvýznamnějších bakterií

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály

Transkript:

I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í SVPSB/SPECIÁLNÍ VIROLOGIE Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Bakterifágy I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Význam bakteriéfágů pro člověka Prof. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Cílem je seznámit posluchače s významnými druhy bakteriofágů a jejich významem pro člověka Klíčová slova: bakteriofág Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

SPECIÁLNÍ VIROLOGIE Navazuje na přednášky Obecná virologie a Lidská virologie Soustředí se na: - základní biologickou charakteristiku nejvýznamnějších druhů - význam pro člověka a přírodu

TAXONY VIRŮ řád čeleď podčeleď rod druh

International Committee on Taxonomy of Viruses, ICTV Mezinárodní výbor pro taxonomii virů (International committee for taxonomy of viruses) založen: 1966 Moskva 1 th (1971) 2 th (1976) 3 th (1979) 4 th (1982) 5 th (1991) 6 th (1995) 7 th (2000) 8 th (2005)

KLASIFIKACE VIRŮ 300 250 200 150 100 50 0 1970 1998 2000 2005 řád čeleď rod

KLASIFIKACE VIRŮ 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1994 1998 2000 2005

Z praktických důvodů jsou virové taxony členěny do větších celků podle hostitelů viry baktérií viry řas, hub a prvoků viry rostlin viry bezobratlých viry obratlovců satelity, viroidy, priony

VIRY BAKTERIÍ čeleď: Myoviridae B,A (Enterobacteria phage T4) čeleď: Podoviridae B (Enterobacteria phage T7) čeleď: Siphoviridae B,A (Enterobacteria phage ) čeleď: Corticoviridae B čeleď: Cystoviridae B čeleď: Inoviridae B (Enterobacteria phage M13) čeleď: Leviviridae B

VIRY BAKTERIÍ čeleď: Microviridae B (Enterobacteria phage X174) čeleď: Tectiviridae B čeleď: Fuselloviridae A čeleď: Guttaviridae A čeleď: Lipothrixviridae A čeleď: Rudiviridae A

VIRY BAKTERIÍ 1917: Felix d Herelle: (Can. in Paris): objev bakteriofágů, replikace a lýze Shigella 1946: Dellbruck a Hershey: genetická rekombinace bakteriéfágů Nobelova cena 1969 1952: Alfred Hershey a Martha Chase: pouze DNA je nutná pro replikaci viru. Pouze DNA T2 fága vstupuje do buňky.

VIRY BAKTERIÍ 1952: Lederberg a Norton Zinder: objevili transdukci, pomocí které fág bakterie S. typhimurium může přenést DNA z jedné bakterie na druhou. Nobelova cena 1958 (Lederberg) 1970: Hamilton Smith & Kent W. Wilcox pospali obranné restrikční enzymy bakterií. H. influenzae RE může štěpit DNA fága T7. 1978 Nobelova cena (RE a jejich využití) 1983: zveřejněna úplná sekvence bakteriofága lambda

DNA bakteriofágy

RNA bakteriofágy

Myoviridae (Kolifág T4) izolován kolem roku 1940 model molekulárně-biologického výzkumu dsdna (168 kbp), více než 130 genů Fág Mu (1963, využívá ve svém replikačním cyklu transpozici DNA)

Podoviridae (Kolifág T7) 1945, virulentní fág E. coli dsdna, 39 937 bp, infekční cyklus cca 25 minut fág 29, první objekt, kde byl prokázán kovalentně navázaný protein na koncích dsdna

Kolifág T7

Siphoviridae (kolifág lambda) 1951, mírný fág, hostitelem E. coli a jiné enterobakterie významný biologicky a molekulární model první sekvenovaný virus, dsdna, 48 514 bp, cca 50 genů lytický/lyzogenní cyklus

Microviridae (kolifág X174) 1959 cirkulární ssdna, 5386 nt, cca 11 genů

Kolifág X174

Leviviridae (kolifág MS2) 1961, infikuje vybrané enterobakterie ssrna, kóduje 4 proteiny lýzí se uvolní až 10 000 virových částic na buňku

Kolifág MS2

TOXINY bakteriofágů a nemoci Lysogenní konverze Vibrio cholerae: cholera toxin kódovaný vláknitým fágem Corynebactrium diphtheriae: diphteria toxin Escherichia coli: shiga-like toxin Streptoccocus pyogenes: pyrogenic toxiny Staphylococcus aureus: pyrogenic toxiny Clostridium botulinum: botulin toxiny C1,D

Terapie pomocí fága Vibrio cholerae (1932) Salmonella typhimurium (myš, 1925) Salmonella enteritidis (myš, 1925) Yersinia pestis (krysa, do 1936) Anthrax (myš, do 1936) Streptoccocus (králík, do 1936) Salmonella (slepice, do 1936) Salmonella typhi (1937)!!! Shigella disenteriae (1943)!!! Staphyloccocus aureus (1953)!!! Pseudomonas aureginosa (1988) Salmonella typhimurium (myš, 1991) Současnost: Esherichia coli, Salmonella typhimurium