P! ísp" vek Jana Václava Póla k v!voji slovanské jazykov" dy Tilman Berger Univerzita v Tubinkách
O # em budu mluvit!!ivot a dílo Jana Václava Póla! Pólovy návrhy pro reformu "eského pravopisu! Gramatická kodifikace Jana Václava Póla! Jan Václav Pól jako lexikograf! Záv#re"né poznámky
$ivot a dílo Jana Václava Póla! Johann Wentzl Pohl / Jan Václav Pól (1720 1790)! u"itel "e$tiny na víde%ském Tereziánu a v císa&ské rodin#, pozd#ji také Ante-Kammertürhüter (komorní p&ídv#rn')! ve$el do d#jin jako autor nejhor$í mluvnice "e$tiny, která byla v(bec n#kdy napsána, a to díky kritice Josefa Dobrovského! stal se p&edm#tem seriózního v#deckého pr(zkumu a) na konce 20. století, do té doby se sice v$echny p&íru"ky o n#m zmi%ovaly, ale citáty z jeho d#l se omezovaly na jeho nepoda&ené neologizmy
Díla Jana Václava Póla! Grammatica linguae bohemicae Oder Die Böhmische Sprach-Kunst bestehend in vier Teilen Wien, Prag, Triest 1756. první mluvnice!e"tiny v n#m!in#, dal"í vydání 1764! Neuverbesserte Böhmische Grammatik mit allen erforderlichen tüchtigen Grundsätzen Wien 1773. dal"í vydání 1776 a 1783! Prawopisnost *e"i +echské. *edl%e zalo)ená, te) y dúkazmi obra%ená k Vzite"né Pot&eb# cis. král. Vrozenjnské W#stny Wjdenské, a we$kerého obecli wydaná. Wjde% 1786.! Wahre gegründete böhmische Rechtschreibart mit im Grunde der Sprache bewährten Beweistume zu erforderlichen Gebrauch der K. K. adelichen Akademien, und sämmtlicher Liebhabern dieser Sprache. Wien 1786.
.
Díla, která byla objevena a % v"minul!ch letech! Grund zu allen Sprachen und der ewigen Glückseligkeit. Wien 1759. bro$ura v osmi jazycích,!eská!ást byla p%elo$ena Pólem! ruskopisná u"ebnice pro Franti$ka II./I. z konce 80. let 18. století! rukopisn' n#mecko-"esky slovník z té)e doby byl objeven Václavem Petrbokem v Rakouské národní knihovn# v roce 2002 jde z%ejm# o ten slovník, pro kter& Pól hledal subskribenty v první polovin# 80. let a kter& nakonec nevy"el, mimo jiné proto$e Dobrovsk& podporoval rychlé vydání prvního Tomsova slovníku (1788) tento slovník bude vydán v rámci grantu DFG
Bro% ura z roku 1769
Za# átek slovníku
Pólovy návrhy pro reformu # eského pravopisu! t&eba rozli$ovat t&i fáze návrh( od roku 1756 do dvou traktát( z roku 1786: návrhy z roku 1756, které se z"ásti opírají na Rosu a které jsou obsa)eny jen v textu mluvnice, ale nejsou realizovány v p&íkladech a p&ílohách v mluvnici z roku 1776 jsou realizovány v$echny star$í návrhy, Pól dodal dva dal$í v Pravopisnosti z roku 1783 p&istupuje k dal$ím opravám dosavadního systému
První návrhy! psaní ou místo dosavadního au! psaní ú místo dosavadního '! rozli$ování te"ky, která se u)ívá nad souhláskami ((, ), *, %, $,!), a oblouku, kter' se u)ívá nad samohláskami (#, z&ídka +,,)! m#kkost se p&ed i nemusí ozna"ovat zvlá$,, nap&. narjzenj! nemají se u)ívat sp&e)ky R$ a C$, ale má se psát - a.
Pozd" j#í návrhy! grafém # se nemá u)ívat v spojeních n#, t#, d#, ale má se psát (e, )e, *e # se u)ívá jen po retnicích m#, p#, m#, v#! dlouhé j se má u)ívat jen ve verbálních koncovkách, v nominálních se má psát krátké i, sr. krá/(eg//i schöner vs. krá/(eg//j er verschönert 1786! nemá se u)ívat sp&e)ka //, ale má se psát "
Reakce na Pólovy návrhy! Dieß gründet sich auf die itzige Aussprache. Ist dieser Grund hinreichend von einem Gebrauche, der sich durch 250 Jahre erhielt, abzugehen? Dobrovsk& o návrhu psát ou místo au! pozd#j$í literatura &íká málo o Pólov'ch návrzích a soust&e-uje se na to, )e Dobrovsk' s ním nesouhlásil! mírn#j$í postoj nov#j$í doby je spí$e ten, )e se návrhy neujaly, proto)e nenavázaly na tradici
Gramatická kodifikace Jana Václava Póla! v#t$inou se p&edpokládá, )e p&ejal kodifikaci Rosovu (Dobrovsk' dokonce mluvil o $patném p&ekladu Rosy)! Vykyp#lová (2005) poukazuje na postupnou reformu duálov'ch forem ve vydáních mluvnice! dal$í post&ehy: od roku 1776 Pól rozli$uje u adjektiv mezi mu)sk'm a st&edním rodem, sr. krásn&, krásného vs. krásn&, krásn&ho od prvního vydání mluvnice Pól poukazuje na spojení vidu a "asu, kde)to pro Rosu je vid spí$e zále)itostí slovotvorby, nejv'razn#ji je to v u"ebnici pro Franti$ka I.
Jan Václav Pól jako lexikograf! Pól je dne$ním +ech(m nejspí$e znám' jako tv(rce divn'ch novotvar( jako cito( (nos) strunobijec (klavír)!istonosoplena! ale t&eba &íct, )e v#t$ina t#ch p&íklad( je mu p&ipsána omylem (pocházejí od Ryvoly nebo jsou pozd#j$í v'mysly)! jeho návrhy jsou obsa)eny u) v prvním vydání, ve "tvrtém vydání slovní"ek se zhruba 6.000 slovy a seznam nutn'ch sloves
Komentá! e k Pólov!m návrh& m! silná variace lexém(, Pól "asto navrhuje n#kolik variant pro jeden n#meck' lexém (a naopak): Bradj%, Holj! Bartscherer Wywogka, wywog(ence, wywog(enik, wegym#cyn Invalid, Ausgemusterter Kn#ho-Schowna, Kn#hárna Bibliothec
Variace mezi vydáními! rozdíly mezi vydáními: Koch Natur Ziegel kucha& p&íroda cihla 1756 strogj! p%irozenost dla$ka 1783 wa%i! kúrka, pregz rukop. wa%j! rozwa dla$ka, kúrka, pregs
Dal#í komentá! e! t&eba rozli$ovat mezi ("asto $ílen'm) vym'cením germanizm( a úsilí o tvo&ení terminologie! náhrady germanizm( se nesetkaly s pochopením a byly v#t$inou odmítnuty, sr. p&ípady, kde cizí slovo z(stalo: "kola/u!na, cihla/dla$ka p&ípady, kde cizí slovo bylo nahrazeno jin'm: puntík/telka/ te!ka, vin"ovati/k&$iti/p%áti
Dále o terminologii! terminologické návrhy jsou také vysmívány, ale t&eba &íct, )e se fakticky tolik nerozli$ují od novotvar( obrozenecké doby p%ednosta, m#")anosta, dwornosta, konjrnosta wa%i!, srv. dne$ní slovo va%i! sr. Wörterbuch slowná% slownjk
Shrnutí! Pólovy návrhy byly v souladu s tím, co bylo v jeho dob# zapot&ebí, to vyniká z toho, )e ta slova, která cht#l nahradit, pozd#ji zmizela! jeho &e$ení byla z"ásti dost originální, ale p&íli$ vzdálená od tradice! t&eba p&iznat, )e se v n#kter'ch p&ípadech dost vzdaloval od zdravého rozumu
. K!zjm w""em prjgemn!ho popoledni!