Prodlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ

Podobné dokumenty
Výsledky výpočtů a skutečnost. Tunely prodloužení trasy metra A

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

Tunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy. Projektové řešení Zahradnického tunelu

OLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A

Tunel Poľana. Ing. Jiří Břichňáč Ing. Jiří Kocian Ing. Ján Papcún

TECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA

GEOTECHNICKÝ MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ STANICE NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN

Staveniště na Vypichu

Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč

Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.

HORNINOVÉ INJEKTÁŽE PŘI RAŽBĚ PRŮZKUMNÉ ŠTOLY BLANKA V PRAZE

PROJEKT SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST. Ing. Libor Mařík, Ing. Zuzana Nováková IKP Consulting Engineers, s. r. o.

Realizace ražené části stanice Nádraží Veleslavín

Královopolské tunely Brno

Rekonstrukce tunelu Alter Kaiser-Wilhelm. Ing. Jiří Tesař, obchodní ředitel,

TUNELY V TURECKÉM ISTANBULU

Ražené tunely Olbramovický a Tomický I. na trati Votice Benešov u Prahy

SOD 05 Stanice Veleslavín

HISTORIE A SOUČASNOST ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Libor Mařík IKP Consulting Engineers, s. r. o.

TECHNOLOGIE TBM zkušenosti z výstavby metra V.A. Ing. David Cyroň, Metrostav a.s.

TUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU

PODZEMNÍ STAVBY BF06. Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka

Ing. Jan Panuška, Subterra a.s.

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

3 Základní požadavky na konstrukci objektů a zdůvodnění

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014. autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera

VÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU

Ing. Martin Čermák, INSET s.r.o. Tunelářské odpoledne 3/2012 Systém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka

Zařízení staveniště E2

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

Systém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka

Obsah přednášky :00 1

Ohlédnutí za výstavbou prodlouženého áčka

Sada 3 Inženýrské stavby

NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA

PROJEKT ZPEVŇUJÍCÍCH INJEKTÁŽÍ - TUNEL DOBROVSKÉHO

Příčiny havárií v Jablunkovském tunelu

TUNEL PRAHA - BEROUN

Tunelový řetězec Granitztal

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ TUNELU BRUSNICE

GT DOZOR A MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR PRAHA ČESKÉ BUDĚJOVICE - LINZ

PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV

Výstavba metra v Helsinkách ve Finsku. Ing. Václav Pavlovský, Ing. Aleš Gothard Metrostav a.s., divize 5

Tunelový komplex Blanka aktuální stav

Geotechnický průzkum hlavní úkoly

RAŽBA DVOUKOLEJNÉHO TUNELU METRA POD ZÁSTAVBOU V ULICI STOUPAJÍCÍ NA TRASE IV.C2 V PRAZE

Královopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta

14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY

OCHRANA POVRCHOVÉ ZÁSTAVBY PŘED VLIVY TUNELOVÁNÍ Tunelářské odpoledne č.1/2010

VÝSTAVBA PODZEMNÍCH KOLEKTORŮ V CENTRU PRAHY K REALIZACI

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

METRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.

NRTM Nová rakouská tunelovací metoda

PROBLEMATICKÉ SITUACE PŘI RAŽBĚ TUNELŮ SLIVENEC SOKP 514 A JEJICH ŘEŠENÍ V RÁMCI GEOTECHNICKÉHO MONITORINGU

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Definitivníkonstrukce ražených úsekůna stavbětunelového komplexu Blanka

METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA

VÝSTAVBA METRA IV.C1 (HOLEŠOVICE - LÁDVÍ), TRAŤOVÝ ÚSEK TROJA - KOBYLISY

Geotechnický průzkum

Realita versus matematické modelování

Projekt dvoukolejných železničních tunelů Malá Huba a Hněvkovský I. na traťovém úseku Zábřeh - Krasíkov

Stavba druhé tunelové trouby dálničního tunelu Horelica

MATEMATICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNÉ CHOVÁNÍ TUNELŮ REALIZOVANÝCH PODLE PROJEKTŮ IKP Consulting Engineers, s.r.o.

Jiří Krajíček Subterra a.s. specialista podzemních staveb Divize1

Obr. 26 Schematické znázornění přípravy stříkaného betonu a) suchý SB; b) mokrý SB

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra geotechniky TUNEL PRACKOVICE

Vpříportálových úsecích, kde nepříznivé geotechnické

T E R M I N O L O G I E

NUMERICKÝ MODEL PRŮZKUMNÉ ŠTOLY A TUNELŮ LAHOVSKÁ

Havárie tunelu Jablunkov z pohledu vlivu změn vlastností horninového prostředí

TUNEL EJPOVICE - GEOTECHNICKÝ MONITORING

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. 6 dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ )

STAVEBNÍ TECHNIKA 19. STOLETÍ JEŘÁBOVÝ NOSIČ BAUER MC 64 HLOUBENÉ TUNELY LETNÁ POLYFUNKČNÍ OBJEKT 3NITY A FIRMA LANNA A FRÉZA BC 32 V BRATISLAVĚ

PROJEKTOVÁNÍ KOLEKTORU VODIČKOVA V CENTRÁLNÍ OBLASTI PRAHY

ZHODNOCENÍ TERÉNNÍCH ZKOUŠEK PRO TUNEL MRÁZOVKA

ZAJIŠTĚNÍ PILÍŘŮ A RAŽBA ROZPLETŮ NA TUNELECH MRÁZOVKA

Ing. Pavel Šípek RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.

Tunely Siglu a Olafs na Islandu. Ing. Ermín Stehlík, Metrostav a.s.

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

TUNEL SPITZENBERG SPITZENBERG TUNNEL

PROVÁDĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB - II. část

MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ TRATĚ PRAHA - BEROUN

Hloubená část stanice Nádraží Veleslavín s ulicí Evropská

Průzkum rizika havárií podzemních staveb

EXTENSION OF METRO LINE "A" IN PRAGUE - SECTION V.A DEJVICKÁ (EXCLUDING) MOTOL. EIA Non Technical Summary

délky cesty Jako dvoukolejné tunely.

Dílce ostění se ukládají erektorem, prostor mezi dílcem a horninou se vyplňuje injektáží, případně se dělá zakládka

Ražba tunelů na dopravní stavbě Modernizace trati Votice Benešov u Prahy

Geotechnický monitoring při stavbě tunelu Vestec Lahovice na silničním okruhu kolem Prahy, stavba 513

Zkušenosti s aplikací stříkané hydroizolace ve stanici Veleslavín

Projektování kolektoru Revoluční - Dlouhá

TUNEL KLIMKOVICE, dálnice D47

PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY

Tunely stavby 513 Silničního okruhu kolem Prahy předpoklady projektu a první zkušenosti z realizace

GEOTECHNICKÝ MONITORING PŘI STAVBĚ SILNIČNÍCH TUNELŮ LOCHKOV. Radek Bernard, Jakub Bohátka

ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Fakulta stavební ČVUT v Praze

S-609, S-610 TBM Metro Praha PREZENTACE stroje TBM EPB pro projekt Metro VA

FILAMOS, s.r.o. Hatě 546, Příbram III, Česká republika, Tel: , Fax: Oblasti použití strojů

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství. Podzemní stavitelství PŘEDNÁŠKY

Transkript:

Prodlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ HOCHTIEF Solutions AG Niederlassung Frankfurt, Verkehrsprojekte und Hohlraumbau

Rozdělení trasy na TBM-Ražby a ražby NRTM TBM ražby NRTM ražby

Chronologie postupu ražeb traťových tunelů: 1. Přistupová štola Kateřina, 2. Startovací šachta, 3. Montážní komora souběžně se startovací šachtou, 4. Dvoukolejný tunel Motol-Vypich 5. Tunel obratových kolejí, 3 2 1 5 4

1. Přistupová štola Kateřina: Délka 165 m Příčný profil (plocha výrubu) 38 m2 Poloměr trasového oblouku R=353 m rychlost postupu ražeb 2,3 m/den Přístupová štola Kateřina

Stavební jáma a zajištění portálu Vypich

Průběh geologických vrstev v počátku ražeb M ornice a hlíny A antropogenní navážky S - prachovce, prachovcovité hlíny P - pískovce

Prachovce v nadloží Pokus o jištění jehlování zarážením hřebíků

Úspěšné jehlování nasazením samovrtných jehel

Úspěšné jehlování nasazením samovrtných jehel, úpatní ražba

Zvodnělé pískovce v počvě

Detail puklinových výronů

Dočasně konzervované výrony vody

2. Startovací šachta Hloubka šachty 34 m Průměr šachty 24,8 m Jištění šachty: 88 vrtaných pilot hloubky 36 m, průměr piloty 120 cm, přesnost vrtu 1% Startovací šachta

Hloubení šachty v úrovni jílovců a prachovců

Dokončená šachta s vyraženými zárodky pro TBM

Definitivní šachta se zasunutou první razící hlavou

3. Montážní komora: Délka 67 m Příčný profil (plocha výrubu) 90 m2 Vzororové profily o osové vzdálenosti 6,5 a 5,8 m Poloměr trasového oblouku R=630 m Montážní komora

4. Dvoukolejný tunel Motol-Vypich: Délka 681 m Příčný profil (plocha výrubu) 87 m2 Vzororové profily o osové vzdálenosti 3,7 a 4,5 m Poloměr trasového oblouku R=630 m a 800 m Rychlost postupu ražeb 2,5 m/den

Rozrážka z přístupové štoly Kateřina do tunelu montážní komory Zvodnělá base pískovců ve vrchlíku štoly a tunelu Početné a vydatné výrony, vyplavování stříkaného betonu

Horizontalně členěné ražby dvoukolejného tunelu ve stabilní hornině (břidlice bohdaleckého souvrství, ordovik)

Vyražená kalota a opěří do staničení TM 480, listopad 2010 před předávkou TBM týmu.

Zpětná dobírka a uzavírání dna, prosinec 2010

Kompletní dokončené primární ostění dvoukolejného tunelu připravené k předávce

Pohled ze startovací šachty do dvoukolejného tunelu, sloužícího jako jako montážní komora pro TBM stroj. V pozadí Montáž předávacího místa dpravních transportních pásů, zaústění přístupové štoly

5. Tunel obratových kolejí ražený ze stavební jámy KU1 do stanice Motol Změna projektu: rozdělení na raženou a hloubenou část KU1

Základní technická data: Stavební jáma KU1 šířka 28 m, délka 30 m, max. hloubka 24,2 m jištění vrtanými piloty 900 mm, osová vzdálenost 2 m kotvení pramencovými kotvami bez převázek až v 6 kotevních úrovních Ražený tunel obratových kolejí Délka tunelu 217,7 m profil o osové vzdálenosti 6,5 5,8 4,5 m Průměrná plocha výrubu 90 m2 bez nasazení mikropilot rychlost postupu ražeb: 2,5 m/den bez mikropilot 1,5 m/den pod mikropilotami Hloubený tunel obratových kolejí Délka úseku 189,6 m jištění přísvahové vrtanými piloty, údolní strana záporovým pažením, v části pod vedením vysokého napětí milropiloty 114 mm

Stavební jáma KU1 Příjezdová rampa

Stavební jáma KU1 Tunel obratových kolejí do stanice Motol

Tunel obratových kolejí zarážka ražba prvých 65 m

Tunel obratových kolejí geologicky podmíněný nadvýlom na TM 65, nestabilní čelba

Tunel obratových kolejí Geologicky podmíněný výval Geotechnické podmínky: Jílovce a prachovce, šedé až světle hnědošedé, nesoudržné, silně až tence laminované s vložkami zvětralých a polámaných křemenců. Zvýšené riziko odpadů z čelby. Konvergence: Konvergence překročily varovný stav mezní přijatelnosti, sedání dosahuje 50 mm, sedání bez náznaku útlumu. Trhlina v opěří na pravé straně tunelu.

Tunel obratových kolejí Mikropilotový deštník systém ROBIT

Prstencové korunky s unašečem navařené na mikropilotové rouře. Rotuje pouze prstenec, roura je tažena příklepem. Mikropiloty system ROBIT, průměr 143 mm

Vrtná pilotní hlava s bajonetovým uzávěrem

Osazený mikropilotový deštník

Výplň mikropilot injektážní směsí

Pohled na úsek tunelu ražený pod ochranou mikropilotového deštníku tunel obratových kolejí

Stanice Červený Vrch Přístupová štola z ulice Kladenské Délka 222 m Příčný profil (plocha výrubu) 35 m2 Větrací šachta průměr primárního ostění 6,4 m Výhybna délka 15 m

Stanice Červený Vrch Přístupová štola z ulice Kladenské Zařízení staveniště uprostřed obytné zástavby pod Billou

Počátek ražeb pod ochranou mikropilotového deštníku

Geotechnické podmínky: Z počátku pevné prachovce a jílovité břidlice černé až tmavošedé, s vložkami polámaných křemenců přechází do poruchové zóny. Poruchové pásmo z podrcených, střípkovitých jílovitých břidlic s tektonicky porušenými polohami křemence.

Čelba tangující v levéčásti poruchové pásmo

Stanice Červený Vrch Situace stanice s výtahovou šachtou a eskalátorovým tunelem Technická data: Délka stanice 197 m Plocha výrubu 235 m2 Postup ražeb: vertikálně členěné ražby

Podélný řez

Postup ražeb podle zadání (rozrážka nebyla předmětem zadání) Postup ražeb po prvním dodatečném geologickém průzkumu ( 3 vertikální vrty) Postub ražeb po druhém dodatečném geologickém průzkum (další dva vertikální vrty z povrchu a čtyři horizontální vrty z čelby přístupové štoly)

Podelnýřez postranní štolou, postup ražeb při vertikálním členění výrubu

Postup vertikalně členěných ražeb s postranními štolami

Vůz metra v Budapešti v roce 1896 Vůz metra v Praze v roce 2011 D ě k u j i z a p o z o r n o s t