je také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců.



Podobné dokumenty
Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.

Posouzení dopadu provozu GTE v Tanvaldu na nedaleké hráze

Distribuce hypocenter zemětřesení v epicentrální oblasti Nový Kostel

SEIZMICKÉ ZATÍŽENÍ LOKALITY DOLU JERONÝM V OBDOBÍ KRASLICKÉHO ROJE V ROCE 2008

ZÁPADNÍ ČECHY PŘÍRODNÍ GEODYNAMICKÁ LABORATOŘ. J. Horálek, T. Fischer, J. Mrlina, A Boušková

STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ

SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚVODNÍ STUDIE

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

Projekt Seismologie ve školách

Možnosti včasného varování v seismologii

Seismický roj na hronovsko-poříčském zlomu v lednu 2008

Projekt Seismologie ve školách

Návod k obsluze Bakalářská práce Autor Vedoucí práce Škola Obor Webový systém pro konfiguraci disperzního modelu

Pavel Hejda. Josef Horálek, Petr Jedlička, Václav Polák, Jan Zedník Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D.

Milan Brož 1, Oldřich Levý 2, Jaroslav Štrunc 3

DESET LET GEOTECHNICKÝCH STUDIÍ V DOLE JERONÝM DECADE OF GEOTECHNICAL STUDIES IN JERONÝM MINE

Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy

5.5 Malé vody. kapitola Výskyt a důsledky

MONITORING OF WATER POLLUTION OF ŽELEČSKÝ STREAM UNDER ŽELEČ VILLAGE SLEDOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ŽELEČSKÉHO POTOKA POD OBCÍ ŽELEČ

Uživatelem řízená navigace v univerzitním informačním systému

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Výzkum dvou silných zemětřesení na Kefalonii v r J. Zahradník a kolektiv

Probíhající morfostrukturní výzkum mariánskolázeňského zlomu. Jan Šperl

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Geologie Studijní obor: Geotechnologie

ČESKY. Výlety okolo Kraslic KRAJEM HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.

ZKUŠENOSTI Z PASPORTIZACE LOKALIT PO SOVĚTSKÉ ARMÁDĚ NA ÚZEMÍ ČR (2008/2009) František Pánek

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2011, ročník XI, řada stavební článek č. 16.

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer

Znalecký posudek č /2015

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina a leží na jihovýchod od města Havlíčkův Brod. Obcí protéká vodní tok Šlapanka.

v jihozápadních Čechách

Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č

Satelitní snímek Abúsíru, Sakkáry a Dahšúru Vladimír Brůna. Úvodem

Svoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím, aby byla řádně vedena v evidenci vypůjčovatelů.

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. mobilními vozy ČHMÚ. Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, červen 2013

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Závěrečná zpráva leden 2012

VLIV STÁLÉHO PŘEVODU NA ÚROVEŇ VIBRACÍ A HLUKU PŘEVODOVKY ŠKODA

Modelování magnetického pole v okolí podzemního vysokonapěťového kabelu

Od světových zemětřesení k západočeským zemětřesným rojům. Josef Horálek. Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Seismické oddělení

Smart Temperature Contact and Noncontact Transducers and their Application Inteligentní teplotní kontaktní a bezkontaktní senzory a jejich aplikace

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech

OTEVŘENÁ VĚDA POŘÁDÁ LETNÍ VĚDECKÝ KEMP SÁZAVA

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19.

ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, Olomouc

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Tomáš Vojtek

Co je ZEMĚTŘESENÍ? Historický úvod Co je zemětřesení. Seismické stanice MFF UK v Řecku Seismická stanice Praha Haiti, Chile

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.

Univerzita Karlova v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Dana Červinková. Studium zdrojového procesu řeckých zemětřesení

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

Tomáš Kaláb 1, Jaromír Knejzlík 2

Rušení způsobené provozem radiolokátoru FADR Armády České republiky v Sokolnicích

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

Zemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková

PŘÍKLADY POUŽITÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH METOD PŘI LOKALIZACI HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA

Milan Brož 1, Jaroslav Štrunc 2

Činnost Ústavu geodézie VUT Brno v katastru nemovitostí

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

Koncepce rozvoje silniční sítě v Karlovarském kraji

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. j Imagine the result

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

SEIZMICKÁ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Numerická simulace proudění stupněm s vyrovnávacími štěrbinami

Posouzení seismického zatížení středověkého Dolu Jeroným v České republice

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

Seismické jevy registrované stanicí VRAC v roce 2017

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A PASTI PŘI VÝPOČTU ROZPTYLOVÝCH STUDIÍ z pohledu tvůrce rozptylových studií. Lenka Janatová

Zpracování dat přirozených a indukovaných seismických jevů registrovaných na seismické stanici Ostrava-Krásné Pole (OKC)

Optické komunikace II Optické útlumové články

KONTROLA PŘESNOSTI VÝROBY S VYUŽITÍM MATLABU

Prof.ing. Boleslav Taraba, CSc., Ing. Zdenek Pavelek, PhD.*, Prof.Ing. Pavel Prokop, CSc.**

MAPOVÁNÍ OÁZY El-HAJÉZ. MAPPING the El-HAYEZ OASIS

HROZÍ ČESKU ZAMOŘENÍ VĚTRNÝMI ELEKTRÁRNAMI?

BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. procvičení a zapamatování počítání a měření úhlů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.

FSI analýza brzdového kotouče tramvaje

Prof. Ing. Milan Forejt, CSc. Doc. Ing. Tomáš Podrábský, CSc. Ing. Simona Pospíšilová

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI

Přírodní rizika miniprojekt

Doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., T 4 Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Ing. Markéta Lednická


Cena celkem včetně DPH. E Kč H Kč 52902P ,2 714 Kč Cena bez DPH Cena celkem včetně DPH.

Měření polohy kluzných trnů a kotev v CB krytech georadarem

Transkript:

Radka TILŠAROVÁ 1, Vladimír NEHYBKA 2 ZÁPADNÍ ČECHY 1991-2005 PŘEHLED SEISMICKÉ AKTIVITY PODLE OBLASTÍ WESTERN BOHEMIA 1991-2005 OVERVIEW OF SEISMIC ACTIVITY IN PARTICULAR AREAS Abstract The contribution presents measurement results of local seismic network KRASNET in the Western Bohemia - Vogtland region in 1991-2005. The whole seismo-active territory can be divided into seven particular areas. Overwiev of seismic activity, typical depths of foci and information about the maximal magnitude are given for individual areas. Úvod Seismická aktivita na území západních Čech i na přilehlém německém území (Vogtland) je známá odedávna historicky ze zápisů ve starých kronikách, od počátku 20. století se zemětřesení začala měřit přístroji (Kárník et al. 1957, 1981). Ústav fyziky Země měří v západních Čechách od dubna 1991, kdy zde bylo vybudováno pět stanic Bernov, Jindřichovice, Luby, Počátky a Vackovec (viz tabulka 1), které dohromady tvoří síť KRASNET. Síť byla zvolena tak, aby obklopovala seismicky nejaktivnější zónu okolo obce Nový Kostel, je ale schopna měřit i otřesy ze vzdálenějších oblastí. Technické parametry sítě i metodika zpracování dat byla podrobně popsána v dřívějších pracích (Nehybka et al. 2000, 2003). Další informace o technických parametrech sítě KRASNET, o jednotlivých stanicích, jakož i výsledné bulletiny a mapky seismicity po jedno tlivých letech jsou na internetové stránce www.ipe.muni.cz. Zde je také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců. Tab.1 Konfigurace sítě KRASNET zkratka stanice název stanice zeměpisné souřadnice nadm. výška N [ ] E [ ] [m n. m.] BERN Bernov 50,2321 12,5117 635 JIND Jindřichovice 50,2621 12,6167 722 LUBY Luby 50,2602 12,3592 625 POCA Počátky 50,3191 12,4345 800 VACK Vackovec 50,1413 12,4726 457 Přehled seismické aktivity Všechna lokalizovaná zemětřesení za celou dobu měření sítě KRASNET (od dubna 1991 do konce roku 2005) jsou zobrazena na obrázku 15. Z mapky je zřejmé, že se jevy seskupují do sedmi plošně větších či menších oblastí: oblast 1 - Vackovec-Nový Kostel-Počátky, oblast 2- Kraslice a Klingenthal, oblast 3 - Adorf, oblast 4 - Lazy, oblast 5 - Marktredwitz, oblast 6 - Plauen a oblast 7 - Františkovy Lázně-Skalná-Luby-Markneukirchen. Oblast 1: Vackovec Nový Kostel Počátky Oblast Vackovec Nový Kostel Počátky má úzký protáhlý tvar a kopíruje linii tzv. východního okrajového zlomu, který je pravděpodobně pokračováním mariánskolázeňského 1 RNDr., Ústav fyziky Země, PřF, Masarykova universita, Tvrdého 12, Brno, radka.tilsarova@ipe.muni.cz 2 RNDr., Ústav fyziky Země, PřF, Masarykova universita, Tvrdého 12, Brno, nehybka@ipe.muni.cz 301

hlubinného zlomu. Na jihu začíná u obce Vackovec a táhne se přes Nový Kostel a Počátky až k německé Zwotě. Jde o oblast s nejčastější seismickou aktivitou, téměř 85% všech zaregistrovaných otřesů proběhlo právě zde. Především okolí obce Nový Kostel je známo seismickými roji (Fischer et al., 2003; Nehybka et al., 2004), tzn., že během krátkého časového úseku zde v malém prostoru dojde k velkému počtu různě silných otřesů. Ohniska zemětřesení v této oblasti leží nejčastěji v hloubce od 5 do 10 km (viz obr. 1), jedinou výjimku tvoří miniroj z února 2004, kdy byla překonána hloubka 12 km (viz Nehybka et al., 2004). Na obrázku 2 je zobrazen počet zemětřesení vždy za období tří měsíců. Zřetelně se vydělují období rojů od běžné seismické aktivity. Nejpočetnější roje proběhly v roce 1997 a 2000, další pak v letech 1991, 1993, 1994 a 2004. Na obrázku 3 jsou zobrazena maximální lokální magnituda pro jednotlivá období. Z obrázku je zřejmé, že nejsilnější otřesy byly naměřeny právě během seismických rojů. Nejsilnější otřes v historii měření sítě KRASNET byl zaznamenán během roje v roce 2000 (6.11.2000 ve 23:31 UTC) s magnitudem 3,2. Oblast 2: Kraslice a Klingenthal Jde o dvě poměrně malé lokality VJV od města Kraslice (2A) a severně od Kraslic, které už leží na německém území nedaleko Klingenthalu (2B), viz obr. 15. Z obrázku 4 vyplývá, že seismická aktivita zde není příliš častá, nejvíce jevů bylo sítí KRASNET zaznamenáno v roce 1994 a 2004 v oblasti Klingenthalu. Jevy nejsou příliš silné, doposud nejsilnější naměřené magnitudo mělo hodnotu 0,8 a bylo zaznamenáno 1.11.2004 v oblasti Kraslice (2A). Hloubky ohnisek se pohybují nejčastěji od 5 do 13,5 km, nejvíce jevů v oblasti Klingenthal vzniká v hloubce 10 km, pro obla st Kraslice je nejtypičtější hloubka mezi 8,5 a 9 km (obr. 5). 302

Oblast 3: Adorf Oblast leží jižně od německého městečka Adorf těsně u hranic s Českou republikou. Z obrázku 6 vyplývá, že nejsilnější aktivita v této oblasti byla v roce 1991, šest otřesů bylo sítí KRASNET naměřeno v roce 1994 a od té doby je oblast víceméně klidná. Typická hloubka ohnisek z této oblasti je poměrně velká a je okolo 13 km (obr. 7). Oblast 4: Lazy Oblast Lazy tvoří uzavřenou a osamocenou oblast na území Slavkovského lesa severně od lázní Kynžvart (obr. 15). Nejvíce otřesů zde bylo zaznamenáno v roce 1992, od té doby je aktivita nízká, ale pravidelně se opakující (obr. 8). Otřesy jsou poměrně slabé, nepřesahují magnitudo 1,5. Nejsilnější otřes zde byl zaznamenán 20.12.1997 a měl hodnotu magnituda 1,4. S nejčastější hloubkou ohnisek mezi 6 až 10,5 km (obr. 9) patří Lazy k oblastem s nejmělčími hypocentry. 303

Oblast 5: Marktredwitz, oblast 6: Plauen Seismická aktivita na přilehlém německém území je soustředěna jednak do okolí bavorského města Marktredwitz (oblast 5), jednak na území Saska v poměrně rozsáhlém území jižně od města Plauen (oblast 6). Obě oblasti leží ve velké vzdálenosti od sítě KRASNET. Se vzdáleností klesá přesnost lokalizace zejména pro hloubky, proto je zde neuvádíme. Z obr. 10 je vidět, že seismická aktivita oblasti Marktredwitz je poměrně slabá, za zmínku stojí seismický roj, který zde proběhl 18. - 20.7.2000. Sítí KRASNET bylo z tohoto roje zlokalizováno 36 jevů. Oblast Plauen je aktivnější (obr. 11), od roku 2000 zaznamenáváme ročně desítky jevů. 304

Oblast 7: Františkovy Lázně Skalná Luby Markneukirchen Tato oblast je tvořena několika shluky, které se řadí za sebou do pásu téměř rovnoběžného s linií otřesů v oblasti č. 1 (Vackovec-Nový Kostel-Počátky). Seismická aktivita je víceméně pravidelná, ročně je sítí KRASNET naměřeno okolo deseti jevů (obr. 12). Větší aktivita byla zaznamenána v roce 1996 v okolí městečka Skalná a v roce 2001 v okolí Františkových Lázní. Typické hloubky pro ohniska zemětřesení v celé oblasti jsou 6-7 km a 10-15 km (obr. 13), přičemž v okolí Františkových Lázní je nejvíce jevů registrováno z hloubek 10,5 až 13 km, zatímco severněji v okolí Markneukirchen jsou hypocentra v hloubkách 11 až 16 km. Všechny naměřené otřesy jsou slabší, maximální hodnota magnituda 1,4 byla naměřena 27.4.1997 (obr. 14). Závěr Celé seismicky aktivní území v západních Čechách a přilehlé německé části Vogtland lze rozdělit do 7 oblastí. Nejaktivnější oblastí, do které spadá téměř 85% všech jevů zaregistrovaných sítí 305

KRASNET je oblast 1 (Vackovec-Nový Kostel-Počátky) s typickou hloubkou ohnisek otřesů 5,5-10 km. Zde se vyskytují také jevy s největší hodnotou magnituda, které byly naměřeny vždy v rámci seismických rojů. Ojedinělé otřesy mimo roje jsou slabší. Lokalizované jevy z oblasti 2 (Kraslice, Klingenthal) jsou velmi slabé, nepřesahují hodnotu magnituda 1, nejtypičtější hloubka ohnisek otřesů v této oblasti je 10 km. Seismická aktivita oblasti 3 Adorf byla maximální v prvním roce měření sítě KRASNET (1991), od té doby je registrováno stále méně jevů. Epicentra zemětřesení v oblasti 7 (Františkovy Lázně-Skalná-Luby-Markneukirchen) se seskupují do několika podoblastí, které se řadí do směru rovnoběžného s linií otřesů v oblasti 1 (Vackovec-Nový Kostel-Počátky). Literatura [1] Fischer, T. (2003): The August-December 2000 Earthquake swarm in NW Bohemia: the first results based on automatic processing of seismograms. J. Geodynamics, 35/1-2, 59-81. [2] Fischer, T. & Horálek, J. (2003): Space-time distribution of earthquake swarm in the principal focal zone of the NW-Bohemia/Vogtland seismoactive region: Period 1985 2001. J. Geodynamics, 35/1-2, 125-144. [3] Kárník, V., Michal, E. & Molnár, A. (1957): Erdbebenkatalog der Tschechoslowakei bis zum Jahre 1956. Travaux Géophysiques, No. 69, Praha. [4] Kárník, V., Procházková, D. & Brouček, I. (1981): Catalogue of earthquakes for the territory of Czechoslovakia for the period 1957 1980. Travaux Géophysiques, No. 555, Academia Praha. [5] Nehybka, V. & Skácelová, Z. (2000): Results of seismological measurements by the Kraslice network in the period 1991 1998. Exploration Geophysics, Remote Sensing and Environment, VII. 1-2, 18-28. [6] Nehybka, V. & Tilšarová, R. (2004): Seismické roje v oblasti západní Čechy-Vogtland 1991-2004. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, řada stavební, 4, 2 (Sborník 13. regionální konference Rozvoj seismologie, inženýrské geofyziky a geotechniky ) 211-218. [7] Nehybka, V., Tilšarová, R. & Špaček, P. (2003): The Nový Kostel earthquake swarm 2000 KRASNET measurements. Acta Montana IRSM, AS CR, Series A No. 22 (129), 21-30. 306

Obr.15 Seismická aktivita naměřená sítí KRASNET v období 1991-2005, rozdělení do sedmi oblastí 307

308