Letní smog: 80 km/hod na dálnicích Luca Colombo, Katharina Schumacher V srpnu 2003 bylo v jižním Švýcarsku, vzhledem k dlouhotrvající letní smogové situaci na dálnicích, zavedeno omezení rychlosti na 80 km/hod. Toto neodkladné opatření se za mimořádných poměrů v životním prostředí ukázalo jako osvědčená metoda. Opatření přineslo snížení emisí předních destilátů ozónu, jmenovitě oxidů dusíku. Opatření doplňuje rozsáhlou strategii ke snižování ekologických zátěží. Znečištění ovzduší vzniká z různých zdrojů, např. z průmyslových výrobních procesů, z dopravy nebo ze stavenišť. O emisích mluvíme tehdy, jestliže se nějaká škodlivá látka vypouští do ovzduší a následně se šíří. Koncentrace těchto látek je u zdroje zpravidla vyšší a klesá se zvyšující se vzdáleností od něho. V atmosféře se mohou primární škodlivé látky přeměnit v sekundární. Mezi sekundární látky patří, kromě jiného, ozón. Koncentrace různých škodlivých látek nazýváme imisemi a ty určují to, co označujeme jako znečištění ovzduší. Obrázek 1: Stav nejdůležitějších imisí v roce 2004 v kantonu Tessin (Ticino), přičemž červená linie představuje limitní hodnotu podle nařízení o zachování čistoty ovzduší (LRV). Překročení, která znázorňují neuspokojivou kvalitu ovzduší, jsou označena červenými obdélníky. Škodlivé látky, které za to odpovídají: oxidy dusíku, ozón a jemný prach. Zvláštní topografie a meteorologie kantonu Tessin způsobují v průběhu roku dva zvláštní úkazy znečištění ovzduší. Pro zimní smog jsou na jedné straně charakteristické teplotní inverze. Ty znemožňují výměnu vzduchu během zimy a zadržují polétavý prach, v tom také pověstný PM 10 (-10 pm). Na druhé straně vysoké teploty produkují silné vyzařování a tzv. letní smog, pro který je charakteristickou látkou ozón. I když nelze v současné době označit kvalitu ovzduší jako uspokojivou, bylo v uplynulých letech dosaženo viditelného pokroku. Obrázek 2 ukazuje pokles nynějších znečišťujících látek v ovzduší mezi léty 1990 a 2004. Nejzřetelnější zlepšení se týkají 1
oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidu uhelnatého (CO), olova (Pb) a kadmia (Cd). Jejich koncentrace podstatně klesly. Obrázek 2: pokles nynějších znečišťujících látek v ovzduší mezi léty 1990 a 2004 Co znamená "fotochemický letní smog" a jakými opatřeními se proti němu bojuje? Ozónem při letním smogu se vždy míní přízemní ozón, který je v nejnižších vrstvách ovzduší, a je lidmi vdechován. Nesmí se zaměňovat se stratosférickým ozónem, který tvoří ochranný štít proti ultrafialovému záření a který je spojen s dalším ekologickým problémem, pověstnou "ozónovou dírou". Letní smog je ten druh znečištění ovzduší, které vzniká, když sluneční záření působí na různé znečišťující látky ve vzduchu - zvláště oxidy dusíku (NO x ) a polétavé organické uhlovodíky - a přitom produkují ozón. Přímé důsledky na zdraví jsou různé: podráždění sliznic, záněty dýchacích cest, snížení fyzické výkonnosti a zvýšená citlivost na dráždivost jinými podněty. K dalším důsledkům patří i nižší výnosy v zemědělství. Boj proti znečišťování ovzduší se v Tessinu (ale i v jiných kantonech) opírá o dlouhodobá opatření. Při letním smogu se musí snížit škodlivé látky, především oxidy dusíku, vznikající při dopravě. To znamená, že strategie počítá s určitými strukturálními opatřeními, jako jsou např. přeložení nákladní dopravy na železnici, zlepšení veřejných dopravních prostředků, uplatnění určitých technik na snižování emisí škodlivých látek a další. V kantonu Tessin se již po několik let uplatňují, vedle dlouhodobé strategie, sezónní cílená opatření ke snižování emisí z motorizované individuální dopravy. K tomu přibyla v poslední době i neodkladná opatření. Úřady usilují, kromě jiného, o podporu používání veřejné dopravy. K tomu se např. v létě nabízejí předplatné jízdenky na veřejnou dopravu za poloviční cenu. Úřady rovněž stále častěji informují o aktuální kvalitě ovzduší. Týdenní přehledy zpráv v rozhlasu a časopisech vysvětlují stav kvality ovzduší, čímž se mají lidé přesvědčovat o 2
nutnosti šetrnějšího chování k životnímu prostředí. Vedle toho se publikují doporučení k ochraně zdraví. V létě 2003 se jako neodkladné opatření zavedlo snížení přípustné rychlosti na dálnicích na dobu 6 dní. Snížení rychlosti na 80 km/hod. V horkém létě roku 2003 panovaly ve velkých částech Evropy mimořádné povětrnostní poměry. Dlouhodobé, l40 let trvající, sledování údajů v meteorologické ústředně MeteoSchweiz nemohlo nabídnout žádné srovnání k létu 2003. Počasí se projevilo i v hodnotách ozónu, které téměř nepřetržitě překračovaly hodinové mezní hodnoty LRV 120 µg/m 3 a někdy dosahovaly dokonce mimořádných špičkových hodnot. Zvláště v Mendrisiotto překročily na počátku srpna vícekrát během čtyř po sobě následujících hodin 300 µg/m 3. Takové hodnoty nebyly v 90. letech ojedinělé. Vzhledem k této trvale kritické situaci nařídilo ředitelství místního departementu dne 11.srpna 2003 snížení přípustné nejvyšší rychlosti na rychlostních silnicích kantonu Tessin (A2 a A13) na 80 km/hod. V následujícím dni byla zavedena shodná úprava i v Misoxu. Opatření je zakotveno v článku 3 zákona o silniční dopravě (SVG). Tento článek zákona předpokládá, že jsou přípustná dočasná omezení na základě mimořádných hygienických okolností v ovzduší. Omezení rychlosti bylo po šesti dnech opět zrušeno. Změny počasí vedly k nižším koncentracím ozónu. Podobná opatření se ovšem neprojeví bezprostředně na koncentraci ozónu. Protože se u ozónu jedná o sekundární škodlivou látku, reaguje v životním prostředí pomaleji než primární znečišťovatelé vzduchu. Opatření přesto prokázalo svůj vliv. Na jedné straně pomohlo zvýšit citlivost veřejnosti ve prospěch k ovzduší hygienicky ohleduplnějšího chování. A na druhé straně se projevilo na emise oxidů dusíku, které přímo jsou odvislé od rychlosti. Přispělo tedy ke snížení škodlivých látek ve směsi plynů, kterým je obyvatelstvo vystaveno, s nesporným užitkem pro zdraví. Hodnoty NO x, zjištěné při snížené rychlosti (viz obr. 3) prokazují, že střední hodnoty v této periodě se v blízkosti dálnice (měřící místa Moleno a Camignolo) snížily o 35-45 %. V městských oblastech (měřící stanice Chiasso a Bioggio) se toto snížení pohybovalo mezi 25 a 30 %. Je třeba si povšimnout toho, že naměřené hodnoty v Molenu a Camignolu jsou srovnatelné, protože koncentrace byly měřeny prakticky u jejich zdrojů. Během této periody se snížily i koncentrace ozónu. Důvod pro to lze ovšem odvozovat z nastalého zhoršení počasí. 3
Obrázek 3: Hodnoty NO x zjištěné při snížené rychlosti Na základě sledování dopravy a díky emisním faktorům lze spočítat po jednotlivých týdnech emise oxidů dusíku před, během a po zavedení opatření. V textu uvedená tabulka ukazuje emise oxidů dusíku v kilogramech za den (kg/d) v porovnání k různým týdnům a rychlostem. K tomu je třeba dodat, že během týdne, ve kterém bylo nařízeno snížení rychlosti, se pohybovalo po dálnici méně vozidel. Tabulka ukazuje, že snížení oxidů dusíku, které je možno přímo připsat omezení rychlosti na dálnici, je 21 %, neboli 1 000 kg za den. Týden před zavedením opatření Týden, během kterého bylo zavedeno opatření Týden po zavedení opatření Rychlost 120 km/h 6164 kg/d 4592 kg/d 5130 kg/d Rychlost 80 km/h 5080 kg/d 3627 kg/d 4103 kg/d Strategie sleduje strukturními opatřeními dosáhnout dodržení limitní hodnoty 120 µg/m 3 ozónu (hodinový průměr), která smí být překročena v jednom dni v roce. Tohoto cíle se má dosáhnout dlouhodobými opatřeními v dopravě a v průmyslových zařízeních. Současně s tím by měly přijít i sezónní nadlepšení pro uživatele veřejných dopravních prostředků. Vedle toho vyvolává překročení koncentrací 180 µg/m 3 (informační prahová hodnota v evropském zákonodárství) v celém Švýcarsku informační kampaň, která doplňuje tu strategii, která je v Tessinu již po mnoho let úspěšně aplikována. Omezení rychlosti se v budoucnu uplatní jako neodkladné opatření vždy, když bude dosaženo koncentrace 240 µg/m 3 během 3 po sobě jdoucích hodin a je předpoklad stálého počasí. 4
Literatura: www.ozono-info.ch Název originálu: Sommersmog: 80 km/h auf den Autobahnen Zdroj: Strasse und Verkehr č. 4/duben 2006, s. 17-19 Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS 5