Závěrečná zpráva Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů Český svaz ochránců přírody, základní organizace 56/02 Břeclav Listopad 2009
Úvod Projekt Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů byl podpořen z finančních prostředků Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity v roce 2009. Nositel projektu (příjemce dotace): Český svaz ochránců přírody, základní organizace č. 56/02 Břeclav Břetislavova 8 690 02 Břeclav IČ: 60680768 Zástupce: Otakar Pražák, předseda; František Krause, hospodář Osoba odpovědná za realizaci projektu: Mgr. Libor Opluštil; libor.oplustil(at)email.cz Metodika Projekt byl zaměřen na provedení monitoringu populace sýčků obecných na zájmovém území o rozloze přibližně 720 km 2 v zemědělské oblasti jižní Moravy. Řešené území leží v okresech Brno-venkov a Břeclav a svými okraji zasahuje i do okresu Vyškov a Hodonín. 2
V rámci projektu byl prováděn terénní monitoring populace sýčků obecných a to dvěma metodami: 1) přehráváním teritoriálních hlasů samců sýčků obecných z kazetového magnetofonu v časovém intervalu od setmění do půlnoci; (standardní dlouhodobě používaná metoda) 2) instalací hlasových záznamníků Olympus DS-55 a následnou analýzou získaných nahrávek pomocí speciálního software - 4Musics Converter, Raven 1.1 Lite, Raven Pro 1.3; (nová metoda) Příklady instalace hlasových záznamníků (ve vyrobených ochranných pouzdrech): 3
Ukázky vybavení potřebného pro monitoring sýčků obecných (nahoře: provokace hlasovými nahrávkami; dole: pořizování nahrávek akustického monitoringu): 4
Výsledky A) Výskyt sýčků obecných v zájmovém území Na základě terénního průzkumu byl zjištěn výskyt sýčků obecných na 3 lokalitách v zájmovém území. Jednalo se o areály fungujících zemědělských podniků (2 případy) a jeden volající samec byl zaznamenán v prostoru bývalého výrobního podniku (tiskárny). V tomto areálu probíhaly v průběhu roku 2009 přípravné práce na budování solární elektrárny spojené s terénními úpravami a demolicí nevyužívaných budov lokalita bude proto sledována i v dalších letech, abychom zjistili případné dopady těchto změn na výskyt sýčků. Hlas volajícího samce sýčka byl zjištěn díky hlasovému záznamníku, na přehrávání hlasových nahrávek v letošním roce sýček nezareagoval. V případě výskytu sýčků ve výše zmíněných dvou areálech zemědělských podniků se jedná o potvrzení jejich předchozího výskytu (jde o hnízdní lokality). V těchto lokalitách byla prokázána přítomnost sýčků prostřednictvím obou metod (hlasové provokace i záznamníky). Ačkoliv byly záznamníky instalovány i ve volné krajině ovocných sadech, u zahrad na okrajích obcí, parcích, nebyl výskyt sýčků nikde jinde potvrzen. Na nahrávkách u lidských sídel je často zaznamenán výrazný rušivý šum (např. projíždějící auta, štěkot psů z obce, hluk z dálnice, motory větráků ze zemědělských provozů), což ztěžuje nebo přímo znemožňuje identifikaci zvuků. Důsledkem umístění záznamníků v těchto lokalitách byla nízká kvalita některých nahrávek, což na druhou stranu přineslo cenné zkušenosti nejen pro další práce v rámci projektu, ale i pro monitoring sýčků v dalších letech. Údaje o přesné lokalizaci výskytu sýčků budou uvedeny v databázi AOPK Nálezová data, všechny lokality jsou v okrese Brno -venkov. Zjištěná hustota populace (3 potenciální páry na 720 km2) odpovídá hodnotě 0,42 páru/100 km2. 5
Ukázky spektrogramů nahraných záznamů hlasu sýčků obecných: Obr. 1: Volání samce oproti typickému táhlému volání ( půjď ) je zajímavé protažení do vyšší frekvence v závěru volání (lokalita 1) Obr. 2: Volání samce teritoriální volání (lokalita 2) Z ukázek spektrogramů je patrné, že při analýze hlasových nahrávek je třeba největší pozornost zaměřit na pásmo frekvencí kolem 1000 khz (osa y ), ve kterém se nacházejí typické teritoriální hlasy sýčků. Mezi nahrávkami jednotlivých jedinců existují 6
rozdíly, které mohou být dány konkrétní situací. Bude zajímavé srovnat charakteristiku spektrogramů ze stejných lokalit v dalších letech, protože pokud by byly obdobné, dalo by se uvažovat o možnosti identifikace jedince (zejména samce sýčka). Tento předpoklad si ale vyžádá více srovnávacího materiálu. Na ose x spektrogramů je uveden čas v sekundách, zajímavá je prakticky stejná (asi 5-6ti sekundová) pauza mezi jednotlivými voláními. Během realizace projektu se bohužel nepodařilo zaznamenat a identifikovat hlas samice, který je méně nápadný a tišší než teritoriální volání samce. Budeme se o to pokoušet v příštích letech, kdy se pokusíme zachytit časnější fázi toku (např. březen). V letošním roce nebylo v zájmovém území prokázáno úspěšné hnízdění sýčků, což je také důvodem, proč na záznamnících nejsou nikde zachyceny očekávané hlasy mláďat na hnízdě (syčení hladových mláďat). V obsazené budce na jedné z lokalit výskytu zůstala po sezóně 4 opuštěná vejce, hnízdění bylo z nezjištěných důvodů neúspěšné. V ostatních dvou lokalitách sýčci hnízdí v dutinách v budovách, ale ani v těchto případech nebyla v průběhu hnízdní sezóny mláďata pozorována. Ukázky spektrogramů nahraných záznamů hlasů dalších ptačích druhů: Další hlasy, které byly na nahrávkách zachyceny, patří nejčastěji puštíkům, slavíkům, čejkám a žábám. Právě hlas čejky chocholaté se v některých případech velmi podobá hlasu sýčků a je obtížné je od sebe jednoduše rozeznat. Navíc čejky se často vyskytují na polích v okolí zemědělských podniků a ochotně v noci reagují na hlasové provokace teritoriálními hlasy sýčků. Při přehrávání hlasů sýčků se často ozývají také puštíci, kteří svými hlasovými projevy ale pravděpodobně negativně ovlivňují ochotu sýčků reagovat a obhajovat teritorium. Na následujících spektrogramech jsou ukázky hlasů puštíků (samec i samice), trylků slavíka (společná nahrávka) a dále spektrogram hlasu čejky. 7
Obr. 3: Na spektrogramu je červeně vyznačena sekvence s typickým voláním samce puštíka obecného (na kmitočtu cca 1000 khz). Obr. 4: Červeně vyznačená sekvence zachycuje hlas samice puštíka obecného v reakci na volání samce. Volání samice je v rozmezí cca 2200-3000 khz. 8
Obr. 5-6: Třetí ze zachycených druhů je slavík obecný (samec), jehož trylky noční písně jsou na spektrogramu také červeně vyznačeny. 9
Obr. 7: Ukázka části spektrogramu zvukové nahrávky, který byl předmětem diskuse mezi členy pracovní skupiny akustického monitoringu (ČSO - pobočka Vysočina) nakonec jsme se shodli, že se nejedná o hlas sýčka, ale čejky (podobná charakteristika spektrogramu, s obdobným časovým rozpětím, jenže výše položená; čejku prozradil třetí z hlasů s typickým trylkem na závěr). Pro přesnou detekci vyselektovaných sekvencí používáme kvalitní sluchátka, což umožňuje se současným sledováním běžících spektrogramů získat spolehlivé výsledky. B) Srovnání použitých metod monitoringu sýčků obecných Přítomnost sýčků v zájmovém území byla prokázána s pomocí obou metod - hlasovou provokací teritoriálními hlasy samců sýčků i pořízením a analýzou zvukových nahrávek (akustický monitoring). Obě metody mají své výhody a nevýhody, na základě jejich využívání během realizace projektu jsme zpracovali následující přehled: Provokace pomocí hlasových nahrávek Výhody Jednoduché technické vybavení (magnetofon, kazeta) Nevýhody Krátký časový úsek monitoringu na dané lokalitě (zpravidla 15-20 minut) Okamžité vyhodnocení stavu (odposlech) Závislost na aktuálním stavu počasí na dané lokalitě (déšť, vítr) a na dalších rušivých vlivech (přítomnost lidí, hlučný provoz Možnost operativní reakce 10
pozorovatele na místní podmínky atd.) Neopakovatelnost situace (v případě nejednoznačného rozpoznání hlasu) Individuální a ne vždy spolehlivé reakce sýčků na přehrávané hlasové provokace Vyprovokování zpravidla jen hlasu obhajoby teritoria (omezení přirozených hlasových projevů sýčků např. samic) Použití hlasových záznamníků (akustický monitoring) Pokrytí velkého časového úseku (celá noc) Bezobslužné pořizování záznamů několik nocí za sebou Nezávislost na aktuálním stavu počasí (nepromokavé pouzdro záznamníku) Nutnost náročnějšího technického vybavení (záznamníky, počítač, speciální software) a vyšší nároky na dovednosti obsluhy při analyzování nahrávek Výsledky jsou k dispozici až po vyhodnocení záznamů Riziko chyby techniky (vybité Možnost archivace dat (lze se baterie) nebo obsluhy (špatné vrátit se k nahrávkám a dále je nastavení) posuzovat, srovnávat výsledky) Riziko odcizení vybavení (a s nimi i nahrávek - výsledků) Snadná prezentace dat akusticky, graficky Vyšší náklady na cestovné a čas (2x cesta tam a zpět - umístění a Jednoznačná prokazatelnost následné vyzvedávání výsledků záznamníků) Možnost analýzy dalších zvuků (jiné druhy, okolnosti) V rámci realizace projektu jsme přispěli k optimalizaci metody akustického monitoringu započatou Ing. Janem Savickým. Jednalo se zejména o vylepšení ochranných obalů (pouzder) hlasových záznamníků, na jejichž výrobu jsme úspěšně využili obal od mléka (Tetrapack) a provedli další drobné vnitřní úpravy (plastové jazýčky na snadnější vytahování záznamníků z pouzder a plastové zarážky zabraňující kontaktu záznamníku s 11
molitanem - pro snížení rizika navlhnutí záznamníku). Pracovní postup výroby ochranného pouzdra včetně doprovodných fotografií zašleme zájemcům na vyžádání. V průběhu projektu jsme byli v kontaktu se členy neformální pracovní skupiny ornitologů zaměřené na praktické využívání akustického monitoringu. Tato skupina je vedená ing. Janem Savickým, který se intenzívně věnuje vývoji vlastního software pro usnadnění a zefektivnění analýzy pořízených hlasových nahrávek. Cílem je maximální zpřístupnění této metody ornitologické praxi. Tato výměna zkušeností a informací je pro všechny zúčastněné velmi užitečná a bude v budoucnu pokračovat. Závěry a doporučení V rámci projektu byl proveden monitoring populace sýčků obecných v zájmovém území jižní Moravy, kde byly na 720 km2 zjištěny 3 lokality s výskytem sýčků obecných. Populační hustota dosahuje velmi nízké, avšak v ČR nyní obvyklé, hodnoty 0,42 páru/100 km2. Tento výsledek dokládá nutnost cílené ochrany vhodných biotopů a druhu a potřebu provádění praktických opatření (instalace hnízdních budek zabezpečených před predátory, eliminace rizikových faktorů, vhodný management biotopů). Ve lokalitách výskytu zjištěných během projektu budou v následujících letech prováděna opatření, která sníží rizika těchto lokalit pro sýčky obecné a bude zde také propagována ochrana sýčků zacílená na místní obyvatele a pracovníky tak, aby byla zajištěna jejich spolupráce v případě nálezu poraněných jedinců nebo ohrožení hnízdiště atd. Během realizace projektu byla v praxi testována nová metoda akustického monitoringu, která se dobře osvědčila a prokázala svou vysokou efektivitu a přínos. Zvýšené nároky na technické a personální zvládnutí této metody jsou kompenzovány charakterem získaných výsledků (celonoční zvukové záznamy) a zejména velkým objemem získaných informací (časový objem nahrávek). Nová metoda akustického monitoringu významně zefektivňuje práci při monitoringu a umožňuje zachycení dosud neznámých hlasových zvuků a projevů, které mohou být následně analyzovány a detekovány. Při realizaci akustického monitoringu je nutná důslednost a pečlivost např. v nastavení záznamníků a poté při zpracování dat, zejména zpočátku prací je chybovost větší a teprve postupné získávání zkušeností umožňuje plně rozvinout všechny silné stránky této moderní bioakustické metody. 12
Určitým problémem při monitoringu sýčků obecných je najít vhodné umístění záznamníků tak, aby nebyly blízko zdrojů hluku (větráky v ZD, hluk ze silnice atd.). Přesto dosavadní zkušenosti ukazují, že prostředí, ve kterém se sýčci nyní vyskytují, má poměrně vysokou hladinu šumu a rušivých vlivů (lze řešit odcloněním, nasměrováním a také náročnější úpravou záznamu v počítači). Velmi důležitou pomůckou jsou kvalitní sluchátka, která umožňují posuzovat vybrané sekvence nahrávek a usnadňují determinaci pořízených zvukových záznamů. Pro úspěšnou aplikaci této metody se ukazuje jako velmi užitečné vytvořit v budoucnu společnou databázi vybraných zvukových záznamů a odpovídajících spektrogramů obdoby určovacích klíčů. To umožní porovnání výsledků a usnadní a zpřesní analýzu nahrávek. Výsledky projektu jsou prezentovány také na http://www.ochranaptaku.webnode.cz/, které jsou věnovány aktivitám ČSOP Břeclav vyvíjeným na ochranu sýčků obecných a dalších ohrožených druhů. O výsledcích projektu a získaných zkušenostech budou informováni všichni členové Skupiny pro ochranu a výzkum sýčků obecných v ČR (při ČSO) a také kolegové v rámci Mezinárodní pracovní skupiny pro ochranu a výzkum sýčků obecných (ILOWG). Zpracoval: Mgr. Libor Opluštil 13