BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Podobné dokumenty
Imunitní systém.

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Funkce imunitního systému

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Játra a imunitní systém

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

15 hodin praktických cvičení

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

CZ.1.07/1.5.00/

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Výukové materiály:

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Struktura a funkce imunitního systému

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

MUDr Zdeněk Pospíšil

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

ANTIMIKROBIÁLNÍ MOLEKULY NESPECIFICKÉ IMUNITY

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Imunopatologie. Luděk Bláha

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

MUDr. Martina Vachová

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

HLA - systém. Marcela Vlková

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Imunitní mechanismy. Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Imunitní systém, transplantace

Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity

Nativní a rekombinantní Ag

Základy imunologie. Anatomie a fyziologie Vyšetřovací metody Imunodeficity Imunopatologické stavy Imunosupresivní léčba Alergické reakce

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Morfologie krvinek 607

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

VÝZNAM ADJUVANTNÍCH PROSTŘEDKŮ V MODERNÍCH VAKCÍNÁCH

Transkript:

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. akad. rok 2018/2019

ORGANIZACE PŘEDNÁŠKY 1. Biochemie imunitního systému 2. Metabolismus eikosanoidů 3. Organizace letního semestru

IMUNITNÍ SYSTÉM Základní homeostatický mechanizmus Obranyschopnost rozpoznání cizího Autotolerance rozpoznání vlastního Imunitní dohled vnitřní škodliviny IS pracuje na principu anticipace

ORGÁNY IMUNITNÍHO SYSTÉMU Primární lymfatické orgány (dřeň, tymus) Sekundární lymfatické orgány (uzliny, slezina, plaky) BUNĚČNÉ KOMPONENTY Neutrofily Eosinofily Basofily Mastocyty Monocyty makrofág, dendritická buňka B-lymfocyt T-lymfocyt NK buňka

BUNĚČNÉ SLOŽKY NEUTROFIL MONOCYT EOSINOFIL LYMFOCYT PLAZMATICKÁ BUŇKA BASOFIL IgE/IgG

IMUNITNÍ SYSTÉM Imunogen a antigen Protein, komplexní sacharid, lipid Hapten

DEPRESE ÚZKOST AKNÉ EKZÉM RÝMA PŘECITLIVĚLOST BOLESTI ZÁNĚTLIVÉ STAVY ZÁNĚTY ZÁCPA PRŮJMY IBD

ANTIGEN Cizorodost MW > 10 kda Komplexní struktura

MOLEKULY BÍLKOVIN MAJÍ RŮZNÉ TVARY KOLAGEN MYOSIN OVALBUMIN

ANTIGEN Cizorodost MW > 10 kda Komplexní struktura Epitop (sekvenční a konformační) Dominující epitop

ANTIGEN A EPITOP PROSTOROVÁ STRUKTURA 3D PROTILÁTKA

ZKŘÍŽENÁ REAKTIVITA ZALOŽENA NA PODOBNOSTI PROSTOROVÝCH STRUKTUR VYSKYTUJÍCÍCH SE V RŮZNÝCH BÍLKOVINÁCH. ZKŘÍŽENÁ REAKTIVITA PYL BŘÍZOVITÝCH JABLKO, LÍSKOVÝ OŘECH, BROSKEV, MERUŇKY, CELER, SÓJA LATEX AVOKÁDO, BANÁN, KIWI ROZTOČI KORÝŠI A MĚKKÝŠI PELYNĚK MRKEV, CELER FUCHS, Martin. Potravinová alergie a intolerance. Praha: Mladá fronta, 2016. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3757-0. X

MECHANIZMY IMUNITY NESPECIFICKÉ SPECIFICKÉ MECHANICKÉ CHEMICKÉ MIKROBIÁLNÍ CÍL: ELIMINACE PATOGENU A IMUNOLOGICKÁ PAMĚŤ

? MECHANIZMY IMUNITY NESPECIFICKÉ SPECIFICKÉ MECHANICKÉ CHEMICKÉ MIKROBIÁLNÍ CÍL: ELIMINACE PATOGENU A IMUNOLOGICKÁ PAMĚŤ VIRUS, BAKTERIE, PLÍSEŇ, PARAZIT

NESPECIFICKÉ MECHANIZMY Kůže Epitely a sliznice Žaludek BARIÉRY Chemická a buněčná výbava Fagocytóza a cytotoxické buňky Komplement

SPECIFICKÉ MECHANIZMY Antigenně specifické mechanizmy Reakce: Buněčně zprostředkované: T-lymfocyty Humorálně zprostředkované: Protilátky Imunologická paměť

NESPECIFICKÁ VS. SPECIFICKÁ IMUNITA Vrozená První linie obrany Funguje okamžitě Nespecifiká reakce Cíl:eliminace Získaná Čas Specifická reakce Cíl:eliminace paměť

PRINCIPY FUNGOVÁNÍ IS 1. Aktivace nespecifických mechanizmů (chemické struktury MO) 2. Aktivace efektorových mechanizmů 3. Aktivace antigenně specifických mechanizmů

CYTOKINY, ADHEZIVNÍ MOLEKULY A Fc RECEPTORY Interleukiny IL-1, 6 Chemokiny Interferony INF-α-β-γ Faktory stimulující kolonie - diferenciace Faktory nekrotizující nádory (cytotoxicita, apoptóza) Pleiotropní, redundantní, auto/endo/parakrinní cytokinová síť Adhezivní molekuly Integriny, lektiny, muciny Fc receptory FcεRI

MECHANIZMY NESPECIFICKÉ IMUNITY

NESPECIFICKÁ IMUNITA I. Buněčná složka Vysoká fagocytární aktivita (neutrofily, granulocyty, makrofágy) II. Humorální složka Komplement

ROZPOZNÁVACÍ MECHANIZMY FAGOCYTŮ PAMP (pathogen associated molecular patterns) Endotoxin G Proteoglykan G+ Glukany, mannany Interakce lektin-glykoprotein

LIKVIDACE MIKROORGANIZMŮ Opsonizace, komplement, fagocytóza Složka Obsah Antimikrobní látky Myeloperoxidasa, lysosym, laktoferin Proteázy Elastasa, kolagenasa Hydrolázy Katepsiny, fosfolipáza Interakce: Fc-receptor částice aktivace NADPH oxidasy

LIKVIDACE MIKROORGANIZMŮ

ŽÍRNÉ BUŇKY Pojivové a slizniční Obrana proti parazitárním infekcím Metabolizmus k.arachidonové: Leukotrieny prostaglandiny

ŽÍRNÁ BUŇKA A ALERGICKÁ REAKCE IgE IgE

ŽÍRNÁ BUŇKA A ALERGICKÁ REAKCE ANAFYLAKTICKÝ ŠOK KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM SLABÝ PULS, NÍZKÝ TLAK, ZTRÁTA VĚDOMÍ TRÁVICÍ SYSTÉM ZVRACENÍ, BOELSTI BŘICHA, PRŮJEM KŮŽE OTOK, ZARUDNUTÍ, VYRÁŽKA, SVĚDENÍ RESPIRAČNÍ SYSTÉM KAŠEL, PÍSKOTY, KRÁTKÝ DECH, SEKRECE

KOMPLEMENT Pohotová reakce C1-C9 Jedna z hlavních efektorových drah zánětu Syntéza: játra, monocyty, makrofágy

KOMPLEMENT Klasická cesta aktivace Alternativní cesta aktivace Lektinová cesta aktivace

Alternativní cesta aktivace komplementu C3-konvertáza C3b + C3a C3 C3b C5-konvertáza C5 LÝZA

Klasická cesta aktivace komplementu C1 C4, C2 C3 C3a + C3b

Osmotická lýza buňky

KOMPLEMENT C3a a C5a chemotaxe C3b opsonizace C5b-C9 - osmotická lýza

MECHANIZMY SPECIFICKÉ IMUNITY

PROTILÁTKY

B- a T- LYMFOCYTY BRozeznávaní antigenu Produkce protilátek TAdaptivní imunita Kontrola imunitní reakce Podtřídy CD4+ a CD 8+ TH Tc

SPECIFICKÁ IMUNITA I.Buněčná složka T a B buňky APC buňky (dendritické, makrofág, B-ly) II. Humorální složka: protilátky

ANTIGENNĚ SPECIFICKÉ RECEPTORY

IMUNOGLOBULINY H řetězce: μ, δ, γ, α, ε L řetězce: κ, λ

IMUNOGLOBULINY Hypervariabilní a konstantní úseky

IZOTYPY IMUNOGLOBULINŮ

IMUNOGLOBULINY

PROTILÁTLKY MONO A POLYKLONÁLNÍ

INTERAKCE ANTIGEN-PROTILÁTKA

INTERAKCE ANTIGEN-PROTILÁTKA Coulombické interakce Van der Waalsovy síly Vodíkové vazby Hydrofobní interakce Polární/nepolární prostředí

AFINITA A AVIDITA Asociační konstanta (106-1012) a afinita Interakce: jedno vazebné místo jeden epitop

PREZENTACE PEPTIDOVÝCH FRAGMENTŮ HLA Význam: vazba peptidových fragmentů

PREZENTACE PEPTIDOVÝCH FRAGMENTŮ HLA Význam: vazba peptidových fragmentů A/ produkovaných buňkou

PREZENTACE PEPTIDOVÝCH FRAGMENTŮ HLA Význam: vazba peptidových fragmentů A/ produkovaných buňkou B/ pohlcených buňkou

HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX (MHC I)

HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX (MHC II)

VAZBA PEPTIDU NA MOLEKULU MHC

BUNĚČNÁ IMUNITA TH1 TH2 (zánětlivá a pomocná reakce) TC NK imunologie

PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ PROTILÁTKOVÁ ODPOVĚĎ Další imunizace- sekundární fáze vedoucí ke zvyšování kvality Ig

PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ PROTILÁTKOVÁ ODPOVĚĎ Setkání s antigenem vede k interakci: B-lymfocyt: stimulace (plazmatická/paměť) Pohlcení: APC 1.Protilátky IgM (sekundární lymf. orgány) 2. Protilátky IgG (izotypový přesmyk) Cíl: produkce paměťových buněk s vysokoafinními imunoglobuliny

SOUHRN IS se vyvinul jako účinný systém obrany před infekčními a toxickými činiteli Kooperativita vrozené a adaptivní reakce Schopnost tvorby enormního počtu protilátek cca 108 Imunologická paměť

METABOLIZMUS EIKOSANOIDŮ Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. akad. rok 2018/2019

EIKOSANOIDY Oxygenované deriváty: di-homo-γ-linolenové kyseliny (C20:3 ω-6) Arachidonové kyseliny (C20:4 ω-6) Eikosapentaenové kyseliny (C20:5 ω-3) Prostanoidy (prostaglandiny, prostacykliny, thromboxany) Leukotrieny

POLYENOVÉ MASTNÉ KYSELINY ω-6 Kyselina linolová ω-3 Kyselina eikosapentaenová Kyselina linolenová

SYNTÉZA NENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN KYSELINA PALMITOVÁ 16:0 KYSELINA STEAROVÁ 18:0 K. PALMITO-OLEJOVÁ 16:1, ω-7 KYSELINA OLEJOVÁ 18:1, ω-9 20:3, ω-7 22:3, ω-9 Δ9 Δ6,5,4 desaturázy

SYNTÉZA NENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN KYSELINA LINOLOVÁ 18:2, ω-6 KYSELINA LINOLENOVÁ 18:3, ω-3 K. DHG 20:3, ω-6 KYSELINA EPA 20:5, ω-3 K. ARACHIDONOVÁ 20:4, ω-6

SYNTÉZA EIKOSANOIDŮ COX K. DHG 20:3, ω-6 KYSELINA EPA 20:5, ω-3 K. ARACHIDONOVÁ 20:4, ω-6 LOX P LT, LP P P LT, LP: leukotrieny, lipoxiny P: prostanoidy (prostaglandiny a tromboxany) COX: cyklooxygenáza (prostaglandin-h-syntáza) LOX: lipooxygenáza LT KYSELINA DHA 22:6, ω-3

SYNTÉZA EIKOSANOIDŮ COOH CH3 2 O2 cyklooxygenasa COX PGG2 peroxidasa thromboxansynthasa PGH2 prostacyklinsynthasa

SYNTÉZA EIKOSANOIDŮ COOH CH3 2 O2 cyklooxygenasa Inhibitory COX: Aspirin Indometacin Ibuprofen Kortikoidy PGG2 peroxidasa thromboxansynthasa PGH2 prostacyklinsynthasa

SYNTÉZA EIKOSANOIDŮ COOH CH3 O2 5-lipooxygenasa 5-HPETE Lipoxiny a leukotrieny 5-HPETE: 5-hydroperoxyeikosatetraenoát

SYNTÉZA EIKOSANOIDŮ K. ARACHIDONOVÁ 20:4, ω-6 KYSELINA EPA 20:5, ω-3 Poruchy metabolizmu lipidů Ateroskleróza Poruchy funkce trombocytů Hypertenze Chronické záněty Alergická onemocnění

LETNÍ SEMESTR Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol akad. rok 2018/2019

Průběžné testy ZIMNÍ SEMESTR LETNÍ SEMESTR 1. Průběžný test 2. Průběžný test 1. Průběžný test ZÁPOČET ZÁPOČET ZKOUŠKA

Hodnocení průběžného testu LETNÍ SEMESTR: 1 průběžný test = celkem 30 bodů 65% úspěšnost = 19,5 bodů POZOR: Souhrnný test (30 bodů) 75 % úspěšnost = 22 bodů

Průběžný test LETNÍ SEMESTR Průběžný test 1.- 5.4.2019 Kruhy 7,8 = výjimečně v čase přednášky v pátek! ZS+ LS = ZÁPOČET

Souhrnný test PÍSEMNÝ TERMÍN: LETNÍ SEMESTR (SIS) Pátek 24.5.2019 DALŠÍ PÍSEMNÉ A ÚSTNÍ TERMÍNY: - bude upřesněno

Souhrnný test PÍSEMNÝ TERMÍN: ZIMNÍ SEMESTR (SIS) Úterý 23.4.2019 ÚSTNÍ TERMÍNY: - SIS (první polovina května)

Zkouškové období Předtermín: druhá polovina května Zkouškové období: 27.5.-30.6.2019 Kromě: 10.-14.6. 2019 Opravné termíny: 1.9.-16.9. 2019 SIS

Zkouška START: všichni přihlášení ráno (propadnutí termínu!) HARMONOGRAM DNE: 30 min odstup 1. PÍSEMNÁ ČÁST: (Test) 2. ÚSTNÍ ČÁST: 2 struktury 2 otázky (obecná a speciální biochemie) ZNÁMKA: je výsledkem systematické práce studenta.