Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.20 Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Michal Krátký, Sagittaria Termín: Leden 2011

Obsah 1 Úvod...3 2 Název průzkumu...3 3 Cíl průzkumu...3 4 Použitá metodika...3 5 Výsledky...4 6 Bibliografické údaje...10 7 Seznam použitých informačních zdrojů...10 Příloha č. 1: Fotodokumentace...12 Přílohač. 2: Mapa dílčích ploch a vegetace v PR Skučák...18 Příloha č. 3: Mapa významných druhů v PR Skučák...19 Příloha č. 4: Mapa pořízených fotografií...20 2

1 ÚVOD Zpráva o realizaci projektu obsahuje výsledky dostupných zdrojů a historických dat o předmětném chráněném území - Přírodní rezervace Skučák a výsledky nalezených druhů při pochůzkách provedených v průběhu roku 2010. 2 NÁZEV PRŮZKUMU Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák 2.20 3 CÍL PRŮZKUMU Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev v Přírodní rezervaci Skučák a návrh vhodného managementu k udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. 4 POUŽITÁ METODIKA Samotný průzkum probíhal podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). V roce 2010 v návaznosti na průzkumy z předcházejících let probíhá flóristická inventarizace vyšších rostlin a mapování vývoje vegetace na území PR. Území bylo rozděleno na 9 dílčích částí (viz níže). Každá vymezená plochy byla v rámci průzkumu procházena a byl zaznamenán výskyt jednotlivých taxonů v každé části zvlášť do připraveného škrtáku. V rámci návštěvy, pokud bylo možno, byla provedena fotodokumentace významných druhů a jevů. Terénní poznámky ze škrtáků byly převedeny do excelové tabulky (viz Příloha č. 1). Do terénní mapy byly zaznamenávány výskyty zastoupených společenstev, které jsou zpracovány do mapové přílohy (viz Příloha č. 2). Při zpracování výsledků byly použity jména taxonů podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002), jména syntaxonů podle přehledu rostlinných společenstev ČR (Moravec et al., 1995). Míra ohrožení taxonů bude posuzována dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub & Procházka 2000). Pro determinaci taxonů bylo použito Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002), a Květena ČR (Hejný, Slavík B. 1988, 1990, 1992, a Slavík 1995, 1997, 2000). 3

5 VÝSLEDKY 5.1 PŘÍRODNÍ REZERVACE SKUČÁK Lokalita PR Skučák se nachází v těsné blízkosti obce Rychvald v nadmořské výšce cca 210 m n. m. Území náleží do fytogeografického okresu 83 Ostravská pánev (Hejný, Slavík 1988). Gemorfologicky dle Demka (1987) náleží území do Severních vněkarpatských sníženin, celku Ostravské pánve, okrsku Orlovské plošiny. Dle klimatické mapy náleží území PR do mírně teplé oblasti MT10 (Quitt 1971). Podloží tvoří kvartérní hlíny, spraše, písky a štěrky. Půdu v okolí rybníka tvoří typický glej přecházející do fluvizemě glejové. Potencionální přirozenou vegetaci dle mapy potencionální přirozené vegetace (Neuhäuselová 1998) tvoří střemchová jasenina. Území PR je tvořeno rybníkem s 5 ostrovy a břehovými porosty a původně mělčím horním rybníkem dnes přeměněným na rozsáhlou rákosinu a přiléhající luční společenstva a na ně navazující olšiny. V této rákosině byly vyhloubeny dvě tůně pro vytvoření vodních biotopů více či méně izolovaných od vlastního rybníka pro vodní vegetaci a živočichy. Bližší charakteristiku území uvádí Vansa (1983) a Hrabovský (1994). Dle zřizovacího předpisu slouží rezervace k ochraně rostlinných společenstev s plavínem štítnatým a vodního ptactva. 5.1.1 Vymezení jednotlivých částí území Území PR bylo mapováno v devíti níže popsaných částí. Tyto části byly v rámci průzkumu procházeny pěšky v brodících kalhotech. a) luční komplex Luční komplex se nachází v jihovýchodní části území tvořený mozaikou různých lučních společenstev v závislosti na podmáčení ploch. V rámci této plochy jsou vytvořena různá společenstva, která se v průběhu let prostorově mění. V posledních letech se zde projevuje mírné zaklesnutí hladiny podpovrchové vody způsobené vypuštěním rybníka při jeho odbahňování a následným snížením hladiny v rybníce při obnově populací plavínu štítnatého. Společenstva zde volně přechází z přilehlé rákosiny (svaz Phragmition communis) přes společenstva vysokých ostřic k vlhkým pcháčovým až psárkovým loukám. V roce 2010 byly některé části velmi zvodněné díky vydatným dešťům v průběhu května. Z tohoto důvodu se vytvořily ve sníženinách mělčí tůně s výskytem bublinatky jižní. Některé sušší části luk jsou ruderalizované třtinou křovištní nebo kopřivami. b) nově vybudovaná tůň Nově vybudovaná tůň amébovitého tvaru postupně osidlovaná vodní vegetací. Tůň byla vybudována při odbahnění rybníka v roce 2004. Tůň je sycená jednak napojením přes rákosinu na rybník a dále také přívodním kanálem odvádějící vodu z olšiny. V tůni byl vybudován velký středový ostrov a pak menší ostrůvek v jižní části tůně. Nejbližší okolí břehů tůně je pravidelně po vybudování koseno k potlačení rozrůstajícího se rákosu. Na ostrovech se pomalu začínají uchycovat náletové dřeviny. U přítokové části od přívodního kanálu se postupně rozrůstá kolonie Hottonie palustris. c) starší tůň Tůň v severní části rákosiny s příkrými břehy a dvěma ostrovy jako deponie vytěžené zeminy. Tůň vybudovali rybáři v roce 2001 jako refugium pro repatriaci plavínu štítnatého z prostředků Programu péče o krajinu. Tůň je hluboká cca 1 m. V roce 2002 zde byly zaznamenány semenáčky plavínu štítnatého a v roce 2004 zde byl plavín vysazen v počtu 20 ks. Tito jedinci byli nalezeni na obnaženém dně u výpusti rybníka a částečně přeneseni do této tůně, částečně uchovávání v kultivaci Sagittarie v Olomouci. Břehy a ostrovy jsou zarostlé náletem olše, které z velké části zastiňují tůň. Od roku 2008 je již tůň bez nálezu plavínu štítnatého. 4

d) rybník Poměrně plochý rybník s původně bohatou vodní vegetací. Za období od vyhlášení chráněného území proběhl postupný ústup vodních rostlin z rybníka díky intenzivnímu rybnikářskému hospodaření spojeného s krmením ryb, přihnojováním a vápněním. Díky tomu došlo ke kumulaci většího množství sedimentu na dně rybníka. Vlivem těchto faktorů došlo k postupnému vymizení téměř většiny vodních makrofyt. Tento stav se radikálně změnil v roce 2004-5 kdy byly provedeny práce na odbahnění rybníka a obnově starých a vytvoření nových ostrovů. Po odbahnění se na obnaženém dně vytvořily porosty rákosin s dominantními druhy Phragmites australis, Typha latifolia, Typha angustifolia, Schoenoplectus lacustris, Glyceria maxima a dalších. Tyto druhy pak byly doplněny po zaplavení vodou i vodními makrofyty, převážně druhy Potamogeton lucens a také semenáčky Nymhoides peltata. Bohužel v rybníce poté došlo k invazi plůdku karase stříbřitého a jeho následnému přemnožení. Poté začala vodní vegetace znovu řídnout a mizet. V roce 2008 se snižovalo zastoupení orobinců v litorálu a mírně stouplo zastoupení Carex riparia. V roce 2010 byla z počátku vegetační sezóny velmi dobrá průhlednost vody umožňující v mělčích částech rybníka dopad slunečních paprsků až na dno. Tento aspekt umožnil dobrý rozvoj vodní vegetace a zarostení vodního sloupce submerzními rostlinami v mělčích částech rybníka. Litorální porosty tvořené převážně rákosem, v menší míře pak orobinci, zblochanem vodním a v příbřežní části i sítinou rozkladitou postupně snižují svůj rozsah oproti situaci po odbahnění rybníka. e) přívodní kanál Přívodní kanál odvádí vodu z olšiny a napájí nově vybudovanou tůň. V tomto kanále se v roce 2007 znovu objevila Hottonia palustris. Od roku 2008 se populace rozrůstá a vyplňuje prakticky celou plochu přívodního kanálu až do tůní. V roce 2010 byl přívodní kanál zcela zarosten žebratkou, která vytvořila i větší kolonii u zaústění do amébovité tůně. f) olšina Olšina při východním okraji území vzniklá částečně přirozeným náletem olše. g) rákosina Rozsáhlá rákosina rozkládající se ve východní polovině sledovaného území s dominantními porosty Phragmites australis. U dělící hráze rybníka a rákosiny je přepouštěcí objekt a na něj navazující volná vodní hladina táhnoucí se východně dovnitř rákosiny. Uprostřed rákosiny je vytvořeno několik oček s rozvolněným rákosem nebo s volnou hladinou. h) ostrovy Veškeré ostrovy v rámci rybníka i tůní byly vytvořeny či opraveny při budování tůní a odbahnění rybníka. Dominanty zde tvoří rákos, orobince, náletové dřeviny vrby a olše nebo ruderální vegetace s kopřivou a pcháčem. Nejsevernější ostrov rybníka je bez vegetace s rozprostřeným štěrkem pro hnízdění racků a dalších ptáků. i) břehové porosty Břehové porosty rybníka jsou poznamenány několika faktory. Prvním z nich je uložení sedimentu při odbahnění rybníka v roce 1974. Bylinné patro proto tvoří především ruderální poroty. Dalším faktorem ovlivňující vegetaci je existence zahrádky na západním břehu. V břehových porostech se také vyskytují drobné skládky odpadků a zahradního odpadu. V břehovém porostu severního břehu se tak vyskytuje Matteuccia struthiopteris, která zde pravděpodobně takto zplaněla. 5.1.2 Zjištěné taxony na území PR Skučák Viz tabulka v příloze 1 (soubor xls, jen v elektronické verzi na CD/DVD). 5

5.1.3 Zjištěná rostlinná společenstva v PR Skučák V rámci průzkumy byly zaznamenány následující společenstva: Třída Lemnetea řád Lemnetalia minoris Svaz Lemnion minoris Lemno-Spirodeletum Společenstvo volně plovoucích rostlin na hladině rybníka se závislostí výskytu na fyzikálních vlastnostech prostředí (proud vody, směr větru). Výskyt je vázán na eutrofní stojaté a mírně tekoucí vody. Společenstvo velmi řídce zastoupené převážně v litorálních porostech rákosu a orobinců a jejich okolí na rybníce, na vybudovaných tůních, v přívodním kanálu a v podmáčených místech v luční části a v olšině. řád Lemno-Utricularietalia Svaz Utricularion vulgaris Utricularietum australis Společenstvo submerzní rostlin vyskytující se v zálivu rybníka u nápustního kanálu, v nově vytvořené tůni a v drobných zaplavených tůňkách u dělící hráze v rámci lučního komplexu. řád Hydrocharitetalia Svaz Hydrocharition Ceratophylletum demersi Společenstvo vyskytující se na volné ploše rybníka zatím jen v malých pokryvnostech. Jeho zastoupení však v některých částech litorálu postupně výrazně vzrůstá. To je způsobeno především vyšší průhledností vody v důsledku odclonění odlehlejších částí od vlivu rybí obsádky. Při větším přemnožení způsobuje nadměrné zarůstání vodního sloupce a následné úhyny ryb v důsledku kyslíkového deficitu během vegetační sezóny. Toto riziko na rybníce hrozí při uvolněných obsádkách ryb. Pro potlačení druhu je nejlepší metodou zimování rybníka a dále pak nasazení meliorační obsádky těžších forem kapra. Nasazení těžších forem amura bílého má k potlačení růžkatců menší efekt než předcházející způsoby. Třída Potametea řád Potametalia Svaz Nymphaion albae Nymphoidetum peltate Společenstvo rostlin eutrofních vod kořenujících ve dně a vytvářející na hladině natantní listy. Velmi prořídlá společenstva vytvořena v litorálních porostech především při severní a východní části rybníka. Nupharo lutei-nymphaetum albae Společenstvo rostlin eutrofních vod kořenujících ve dně a vytvářející na hladině natantní listy. V roce 2008 společenstvo nebylo nalezeno. Na rybníce a ve staré tůni byly vysazeni jedinci leknínů z komerčně prodávaných kultivarů (růžová forma). Druhy snáší i větší zabahnění rybníka s větší mocností sedimentu. V takových biotopech se pak však rozmnožují spíše vegetativně. Při zimování dochází k vymrzání oddenků stulíku i leknínu. Svaz Magnopotamion Potametum lucentis Na rybníce jde o velmi hojný typ vegetace vyskytující se roztroušeně po celém rybníce a především v nově vytvořené tůni. Velký rozsah tohoto společenstva se vytvořil po odbahnění rybníka. Další vývoj společenstva je závislý na intenzitě rybnikářského hospodaření udržujícího dobré průhlednosti vody během vegetační sezóny. Svaz Parvopotamion 6

Potametum crispi Společenstva eutrofních a mezotrofních vod. Rdest kadeřavý se rozmnožuje semeny a turiony. Vzhledem k biologii druhu vytváří pouze rozvolněná společenstva a spíše se vyskytuje jako doprovodný taxon jiných asociací vodních rostlin. Na rybníce se vyskytuje roztroušeně společně s ostatními rdesty. Parvopotamo-Zannichellietum palustris Společenstva eutrofních a mezotrofních vod s tendencí šíření po hnojení rybníků. Na Skučáku se vyskytuje roztroušeně po ploše rybníka a tůní. řád Callitricho-batrachietalia Svaz Batrachion aquatilis Hottonietum palustris Společenstvo ponořených vodních rostlin mělkých stojatých vod podmíněných dočasným vynořením. Společenstvo s žebratkou je vytvořeno v přívodním kanále. Jeho dlouhodobá existence je nejasná vzhledem k jeho normálnímu meziročnímu kolísání. Pro jeho podporu je nutné zajistit rozkolísanost vodního režimu. V roce 2008 došlo k rozrůstání populace v přívodním kanále od olšiny směrem k tůni. Batrachietum circinati V roce 2010 bylo nalezeno toto společenstvo při březích rybníka u hráze. Třída Phragmito Magnocaricetea řád Phragmitetalia Svaz Phragmition communis Typhetum angustifoliae Světlomilné společenstvo mezotrofních a eutrofních vod převážně zastoupené jedním dominantním druhem. Roste v litorálních lemech mrtvých ramen řek, jezerech, rybnících, tůních, terénních sníženinách a v mírně tekoucích vodách. Ve srovnání s Typha latifolia roste ve větších hloubkách (60-130 cm). Na Skučáku se vyskytuje roztroušeně až vzácně společně s následujícím společenstvem. V roce 2008 pokračoval trend ústupu společenstva z litorálu rybníka po jejich vytvoření při odbahnění rybníka. Velikost jejich ústupu bude závislá na intenzitě rybničního hospodaření. Typhetum latifoliae Světlomilné společenstvo mezotrofních a eutrofních vod převážně zastoupené jedním dominantním druhem. Roste v litorálních lemech mrtvých ramen řek, jezerech, rybnících, tůních, terénních sníženinách a v mírně tekoucích vodách a také v antropicky podmíněných plochách se znečištěnou vodou. Na rybníce se vyskytuje roztroušeně v litorální části rybníka s mírně ustupujícím trendem. Phragmitetum communis Společenstvo mezotrofních a eutrofních vod. Jedná se o velmi stabilní společenstvo s velkou schopností se vegetativně množit. Při vysokých obsádkách postupně ustupuje a porost se rozpadá na podryté jednotlivé trsy, které se posléze uvolňují v plovoucí ostrůvky. Nejčastěji se vyskytující společenstvo tohoto svazu na území PR vyskytující se částečně na rybníce, ostrovech a na ploše velké rákosiny. Sparganietum erecti Společenstvo vytváří litorální porosty eutrofních stojatých a mírně tekoucích vod s hlubšími sapropelovými půdami a rozkolísaným vodním režimem. Na Skučáku se společenstva nachází v plošně menším rozsahu v severním litorálu rybníka a v obou tůních. Scirpetum lacustris Společenstvo vytváří litorální porosty eutrofních stojatých a mírně tekoucích vod především teplejších oblastí. Na Skučáku se společenstvo objevilo po odbahnění rybníka roztroušeně v litorálu severní a východní části. řád Oenanthetalia aquaticae svaz Oenantion aquaticae Butomo-Alismatetum plantaginis-aquaticae Společenstva osidlující stanoviště s kolísajícím vodním režimem na okrajích vodních 7

nádrží, potoků a řek. Sekundárně se vyskytují také v rybnících, kanálech, zavodnění příkopy a materiálové jámy. Porosty se šíří v prvních letech po vytvoření nádrží, objevují se na obnažených dnech a velmi krátce po zaplavení. Později ustupují konkurenčním druhům, především orobincům. Společenstvo se na Skučáku vyskytuje v břehových partiích východního břehu, nátokové části a při březích nové tůně. řád Nasturtio-Glycerietalia svaz Sparganio-Glycerion fluitantis Leersietum oryzoidis Společenstva pobřežních porostů malých vodních toků. Po přístupu organických látek mají tendenci k šíření. Na Skučáku pouze ve fragmentu na břehu západní hráze. Další vývoj společenstva je těžko odhadnutelný. řád Magnocaricetalia svaz Caricion gracilis Caricetum gracilis Caricetum ripariae Caricetum acutiformis Caricetum vesicariae Caricetum vulpinae Výše zmíněná společenstva rostou v litorálech přirozených i antropogenních vodních nádrží, říčních ramen a materiálových jam stojatých a mírně tekoucích mezotrofních a mírně eutrofních vod. Na Skučáku se vytváří především na okraji rákosin přecházející v louku a po obvodu tůní (především nové). Pro podporu těchto společenstev je třeba zachovat podmáčení ploch (i kolísavě) a jednou za čas provést odstranění biomasy v termínu červenec srpen. V místech s tendencí expanze rákosu (především kraje tůní) je potřeba provádět kosení každoročně. Phalaridetum arundinaceae Společenstva osidlují především zazemněná říční ramena, litorální zónu vodních nádrží přirozeného i antropogenního původu a mírné terénní sníženiny v aluviích řek. Na Skučáku se vyskytuje v mozaice luční části v depresích především ploch ponechaných ladem. Třída Molinio-Arrhenathretea řád Molinietalia Svaz Deschampsion cespitosae Poo trivialis-alopecuretum pratensis Svaz Calthion palustris Angelico sylvestris-cirsietum oleracei Cirsietum rivularis Scirpetum sylvatici Filipendulo ulnariae-geranietum palustris Lysimachio vulgaris-filipenduletum ulmariae Společenstva vlhkých luk závislé na různém stupni jarního zaplavení. V PR Skučák vytváří mozaiku ve vlhkostním gradientu od rákosin a vysokých ostřic luční části. Jejich stav je hodně poznamenaný dlouholetou absencí managementu s expanzí třtiny křovištní, kopřivy a dalších ruderálních druhů. Třída Alnetea glutinosae řád Alnetalia glutinosae Svaz Alnion glutinosae Carici acutiformis-alnetum glutinosae Mokřadní olšina částečně zřejmě vzniklá přirozeným náletem ve východní části území. Společenstvo je částečně narušeno výsadbou monokultury jasanu ztepilého pozvolna prosychající. 8

5.1.4 Hospodaření v PR Skučák Hospodaření v PR Skučák je v několika rovinách. V první řadě se jedná o rybniční hospodaření realizované pomocí nájemce rybníka Rybářství Rychvald. Hospodaření na rybníce významně ovlivňuje průhlednosti vody, stav vodní vegetace a v neposlední řadě i faunu vázanou na rybník. V minulosti až do odbahnění rybníka v roce 2005 docházelo k nasazení příliš velkých obsádek ryb včetně nepůvodních druhů amura bílého a tolstolobika bílého. Vyšší obsádky byly částečně zapříčiněny neúplným slovením rybníka při pravidelných každoročních výlovech. Po odbahnění nebyly do rybníka nasazeny žádné ryby, ale z povodí se sem dostal karas stříbřitý, který se neúměrně pomnožil a způsobil opět silný zákal vody během vegetační sezóny. Proto se poslední roky nasazují do rybníka dravé ryby pro tlumení výskytu karase. Hospodaření v luční části a v rákosině je zadáváno AOPK ČR, střediskem Ostrava a jsou koseny jednou ročně luční enklávy ve východní části a okolo nově vybudovaných tůní. Na podzim a v zimním období je každoročně sečena část rákosiny pro odstranění hromadící se biomasy. Pro další hospodaření v PR doporučuji extenzivní rybářské hospodaření s nasazením dravých ryb pro potlačení invazních nepůvodních ryb a jejich celkové slovení při výlovech. Částečné letnění nebo zimování rybníka pro podporu rozvoje litorálních porostů. V luční části provádět pravidelné kosení travních porostů jednou ročně, plochy s větší ruderalizací s výskytem třtiny křovištní sekat v dřívějších termínech (květen červen), optimálně však 2x ročně. 5.1.5 Sledované významné druhy rostlin Komentován je výskyt pouze u vybraných druhů, zbylé druhy budou uvedeny v souhrnné zprávě. Tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides Sw.) Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako ohrožený druh C3, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Druh byl v minulosti na lokalitě nalezen na jednom místě u vjezdu na loviště v západní části PR. V roce 2009 byl druh nalezen i na obnaženém dně podél východní hráze rybníka oddělující rybník od rákosiny. V roce 2010 druh zatím nebyl potvrzen. Místo nálezu z roku 2009 bylo letos zatím přeplaveno vodou. Výskyt po částečném opadu vody je pravděpodobný Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) (S.G.Gmel.) O. Kuntze Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako kriticky ohrožený druh C1, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny je klasifikován také jako kriticky ohrožený druh 1. Druh se na lokalitě vyskytuje s přestávkami celá desetiletí nejméně od roku 1933. V devadesátých letech druh z rybníka vymizel. Poté byl autorem přechodně nalezen v roce 2003 a v roce 2004 na obnaženém dně. Po odbahnění rybníka se populace obnovila ze semenné banky. V roce 2006 a 2007 však populace vlivem zákalu vody a vlivu nadměrného výskytu plevelných ryb (karase stříbřitého) opět značně prořídla. V roce 2008 tento trend nadále pokračoval a v roce 2009 druh definitivně vymizel. Pro obnovu plavínu štítnatého je stěžejní vyzimování rybníka a postupné pomalé napouštění v počátku vegetační sezóny při udržování dobrých průhledností vody. Stěžejní je zamezení pronikání karase stříbřitého z povodí do rybníka instalací hustší mřížky na přítoku, slovením pokud možno všech ryb z rybníka a nasazení dravců (štika, candát) pro potlačení případného potěru. V roce 2010 jsou zatím podmínky pro výskyt druhu optimální. Průhlednost vody v mělčích částech rybníka je až na dno. I přes tuto skutečnost druh nebyl na lokalitě zaznamenán. Rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako silně ohrožený druh C2, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Druh se v území vyskytuje v nově vybudované tůni a v mělkých okrajích rybníka, hojněji v nápustní části rybníka u dělící hráze. V roce 2010 je zastoupen v 9

rybníce v poměrně bohaté populaci. Rozvoj tohoto druhu lze přičítat dobrým průhlednostem vody až na dno v počátku této vegetační sezóny. Rdest světlý (Potamogeton lucens L.) Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako druh vyžadující další pozornost C4a, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Druh se na lokalitě vyskytuje hojně v obou tůních i na ploše rybníka každoročně ve velké populaci. 6 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE Mandák M. a kol. (2007): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce 2007. Ms. [Depon. in: KÚ Moravskoslezského kraje] Ostrava. Hrabovský S. (1994): Přírodní rezervace Skučák, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1987. Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava. Krátký M., Faina R. (2001): Ochrana plavínu štítnatého. Sagittaria, Olomouc. Krátký M. (2002): Zhodnocení stavu pobřežní a litorální vegetace na lokalitách s výskytem druhu Nymphoides peltata. Sagittaria, Olomouc. Krátký M. (2003a): Zhodnocení stavu pobřežní a litorální vegetace na lokalitách s výskytem druhu Nymphoides peltata. Sagittaria, Olomouc. Krátký M (2007): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Skučák kód ZCHÚ: 395 Moravskoslezský kraj, okres Karviná, k.ú. Rychvald. Sagittaria, Olomouc. Krátký M (2008): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Skučák kód ZCHÚ: 395 Moravskoslezský kraj, okres Karviná, k.ú. Rychvald. Sagittaria, Olomouc. Koutecká V. (1996): Průzkum vodních a mokřadních druhů makrofyt vybraných lokalit v k.ú. Rychvald. Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava, p. 10. Neuschlová Š (1985): Přehled druhu zjištěných v SPR Skučák, Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava. Vansa M. (1983): Státní přírodní rezervace Skučák, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava. Weissmannová H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek X., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. 7 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Čech, L., Kočí, M. et Prausová, R. (2005): Floristická inventarizace. In Kolektiv (2005): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha. DEMEK, J. [eds.] (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky, Hory a nížiny. Praha: Academia. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1990): Květena České republiky 2. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1992): Květena České republiky 3. Academia, Praha. Holub J. & Procházka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic - 2000. Preslia 72: 187 230. Jatiová M. et Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Arca JiMfa Třebíč. Kubát K., HroudaL., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha. 10

Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995, p. 29. Neuhäuselová a kol. (1998) Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky Academia Praha. Oťaheľová h. (1995): Lemnetea. Potametea. ln.: Valachovič M. (ed.), Rastlinné spoločenstvá Slovenska 1. Pionierska vegetácia, p. 131 179, Bratislava. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geographica 16, Brno. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) Příroda, Praha, 18: 1-166. Pyšek, P., Sádlo, J. et Mandák, B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, 74 (2): 97-186 Slavík B. [ed.] (1995): Květena České republiky 4. Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1997): Květena České republiky 5. Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (2000): Květena České republiky 6. Academia, Praha. Valachovič M. [eds.](2001): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 3. Vegetácia mokradí, Bratislava, 434 pp. 11

PŘÍLOHA Č. 1: FOTODOKUMENTACE Obr. 1: Luční komplex s porostem pcháčových luk Obr. 2: Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) 12

Obr. 3: Porost s rdestem ostrolistým (Potamogeton angustifolius) Obr. 4: Plocha 3 starší tůň zarostlá náletem 13

Obr. 5: Přívodní kanál s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) Obr. 6: Mokřadní olšina 14

Obr. 7: Bublinatka jižní (Utricularia minor) Obr. 8: Společenstvo s Rdestem světlým (Potamogeton lucens) 15

Obr. 9: Plocha 7 Rákosina s očkem s volnou hladinou prorostlou submerzní vegetací Obr. 10: Plocha 2 Nová tůň se submerzní vegetací 16

Obr. 11: Pohled na rybník z hráze 17

PŘÍLOHAČ. 2: MAPA DÍLČÍCH PLOCH A VEGETACE V PR SKUČÁK 18

PŘÍLOHA Č. 3: MAPA VÝZNAMNÝCH DRUHŮ V PR SKUČÁK 19

PŘÍLOHA Č. 4: MAPA POŘÍZENÝCH FOTOGRAFIÍ 20