MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl (výluný dovoz): rozšíit spotebu nahradit chybjící suroviny 5.Dnes navíc : Tlak na efektivnost tuzemských výrobc Specializace ekonomik (komparativní výhoda) 6. Teorii komparativní výhody objevil už Ricardo zaátkem 19. století **********slide 12/2,3**********
MA K12/ 2 Komparativní výhoda odvy PPF 1 zem A PPF 0 potraviny odvy PPF 1 zem B PPF 0 potraviny
MA K12/ 3 Píklad : dv autodílny A,B, autodílna A je mén efektivní v motorech i v karoseriích: Ped specializací : Tržba A Tržba B Zisk A Zisk B Motory 10 000 10 000 2 000 3 000 karoserie 10 000 10 000 1 000 5 000 celkem 3 000 8 000 Po specializaci : Tržba A Tržba B Zisk A Zisk B Motory 20 000 0 4 000 0 karoserie 0 20 000 0 10 000 celkem 4 000 10 000 Ob dílny vydlávají po specializaci víc.
MA K12/ 4 7. Jak to? Oba pešli na službu, ve které jsou (relativn, vzhledem k druhé možné služb) lepší (Dílna A je v motorech jen o 50 % mén efektivní, v karoseriích je ale 5 krát % mén efektivní. 8.Pesto existují kvóty, cla, dovozní pirážky. Pro? a) Neekonomické dvody (argumenty) Nezávislost zem Amerikanizace Vývoz technologií nebezpeným režimm b) (Sporné) ekonomické argumenty : ochrana odvtví v zájmu nap. zemdlc imigranti berou práci odveta za opatení jiné zem Ale : odvety vedou ke spirále, ochrana domácích producent dlouhodob oslabuje ekonomiku c) racionální (?) ekonomické úvahy
MA K12/ 5 ochrana nedosplého rozvíjejícího se oboru (jižní Asie tahounem pvodn státem podporovaná elektronika) ochrana proti dumpingu (vývozu nezamstnanosti), ochrana proti vývozu ekologického zatížení útlumové programy snižující sociální újmu nap. horník ochrana proti rostoucímu deficitu obchodní bilance s njakou zemí 9. Mnový kurz : cena domácí mny vyjádená v zahraniní mn (mnách) 10. Mnový kurz se realizuje na mnovém trhu ********slide MAK12/6***
MA K12/ 6 Mnový trh eští vývozci nabídka cizích mn poptávka po CZK Investoi nakupující CZK za cizí mnu Mnový kurz eští dovozci nabídka CZK poptávka po cizích mnách Investoi nakupující cizí mnu za CZK
MA K12/ 7 11. Apriciace (zhodnocení ) mny a depriciace (znehodnocení ) mny je dsledkem zmn relace nabídky a poptávky na tchto trzích, které se blíží k dokonale konkurennímu globálnímu trhu 12. Rozlišovat s revalvací resp. Devalvací = zámrné (vyvolané) zhodnocení nebo znehodnocení mny 13. Rovnováha nastane pi takovém kurzu, kdy jsou stejné oekávané míry výnosu z CZK a z devizových aktiv 14. Platí (zhruba) : Oekávaný výnos z CZK = úrok z CZK - oekávaná depriciace CZK Podmínka úrokové parity : Úrok z CZK = Úrok z USD + oekávaná depriciace CZK oproti USD 15. CB mže ovlivnit kurz zmnou i.r. i zmnou oekávání.
MA K12/ 8 16. Teorie íká, že kurz mn konverguje k pomru cenových hladin. Ale : reáln parita kupní síly (zhruba stejná kupní síla 1000 CZK v R a 50 DM v SRN) neexistuje. 17. Pro? Pekážky ZO Náklady spojené s vývozem zboží Existují neobchodovatelné statky (taxi v Berlín nemže nahradit taxislužba v R) Nestejná úrove neobchodovatelných pozitivních externalit (infrastruktura) Existují rozdíly v kvalit zboží Oekávání propadu mny chudých zemí Nestejná oekávaná inflace Oekávaná intervence státu do mnového kurzu 18. Intervence státu do mnového kurzu : nákup (za devizové rezervy) resp. prodej vlastní mny. Pro? a) snaha zabránit výkyvm b) posílit dvru v mnu c) vylepšit obchodní bilanci
MA K12/ 9 19. Pozn : devizové rezervy R se pohybují okolo 10 miliard USD 20. Režimy mnového kurzu a) fixní kurz urený CB (protiinflaní kotva) b) zavšení na mnu nebo na koš mn (pípadn i s pedem daným režimem devalvace na adu msíc dopedu) c) kurzové fluktuaní pásmo : CB intervenuje jen když hrozí vyjetí z tohoto pásma d) floating : voln plovoucí kurz
MA K12/ 10 21. Mnová krize : hluboký pád mny zpsobený útkem investor od této mny Píklady : a) Asijská mnová krize 1997. V té dob dvojciferný rst v regionu. Rst byl podporován masivním dovozem kapitálu. Ceny na kapitálovém trh rostly rychleji než odpovídalo rstu ekonomiky (bublina). Banky mly pebytek finanních prostedk a pjovaly na riskantní akce. Bublina praskla, když se vytratilo optimistické oekávání zahraniních investor b) Mexická mnová krize 1994 : dsledek politické nestability, který vyvolal útk investor c) Brazilská mnová krize : brazilská vláda v úsilí zvládnout tícifernou inflaci ukotvila kurz, což krátkodob snížilo inflaci (z 3000% na 2%). To pilákalo investory. Ale : antiinflaní politika vyvolala deficit státního rozpotu, stát vyhlásil neschopnost platit závazky, což vyvolalo útk investor
MA K12/ 11 22. Zkušenost : udržování stabilního kurzu je riskantní, hrozí ztráta dvry. Ale: kolísání kurzu též škodí. Jako už mnohokrát : trade-off, spíše národohospodáský cit než striktní pravidla. 23. Platební a obchodní bilance zahraniního obchodu Platební bilance porovnává platby do a ze zahranií. Má ti ásti : a) Bilance bžného útu (zachycuje platby za vývoz a dovoz zboží a služeb, dchody (mzdy, zisky, úroky, dary) Rozlišuje se bilance zboží, bilance služeb (cestovní ruch, doprava), bilance dchod a pevod b) Bilance finanního (kapitálového) útu : zachycuje vývoz a dovoz kapitálu c) Zmna devizových rezerv (pokles : znam.+)
MA K12/ 12 24. Bilance je vždy úetn vyrovnaná, tj. musí platit, že souet tchto tí složek je nula: nap. nepokryje-li stát deficit sub a) pebytkem sub b), musí zbytek uhradit z devizových rezerv nebo si pjit 25. Nco jiného je rovnováha platební bilance : saldo bžného útu + saldo kapitálového útu = 0 = zmna devizových rezerv Mechanismus dosahování rovnováhy platební bilance : voln plovoucí (pohyblivý) mnový kurz. 26. Ale : determinaty bžného a finanního (kapitálového) útu nejsou stejné : 27. Finanní (kapitálový) úet platební bilance)závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu i.r. v zahranií a u nás (vyšší diferenciál piláká více investor) 28. Obchodní bilance (bžný úet platební bilance) závisí na reálném mnovém kursu = nominální mnový kurz krát podíl cenových hladin
MA K12/ 13 29. Rst domácího HDP je obvykle doprovázen zhoršením obchodní bilance, nebo ihned zvyšuje dovozy (investic) 30. Rst zahraniního (nap. Nmeckého) HDP je obvykle doprovázen zlepšením obchodní bilance, nebo ihned zvyšuje poptávku ze zahranií 31. Rst investic zvyšuje úrokovou míru, což vylepšuje bilanci kapitálového útu. Rst úrokové míry vyvolá apriciaci (zhodnocení) CZK, což zhoršuje obchodní bilanci 32. I dovoz kapitálu (investice zahraniních investor) je obvykle doprovázen zhoršením obchodní bilance, nebo vyvolá rst úrokové míry a tím vyvolá apriciaci (zhodnocení) CZK, což zhoršuje obchodní bilanci 33. Je otázkou, zda je ideálem pebytek. Asi ne : Japonsko má pebytky, USA schodky. Pebytek obchodní bilance obvykle vyvolá odvetná opatení ze zahranií
MA K12/ 14 34. Jak moc vadí zahraniního dluh? Rst zahraniního dluhu (tj. když nové pjky pevyšují splátky starých pjek a úroky) vede k apriciaci mny, k zhoršení obchodní bilance. Vyšší splácení zahraniního dluhu vede k depriciaci mny a k zlepšení obchodní bilance (nicmén mandarinky podraží) 35. Mezinárodní mnové instituce : IMF centrální banka centrálních bank (nadnesen) pjování zemím, kde hrozí nakažlivá nestabilita poskytování konzultací Ale: pomoc se poskytuje jen když stát poslouchá rady, tedy jde o nátlak (ve prospch bohatého Západu???) WB : z financí rozvinutých zemí se financují vybrané rozvojové projekty v tetím svt, tedy jakási nadnárodní komerní banka, ale jejím motivem není zisk
MA K12/ 15 36. Friedman : kritika IMF zprava : pináší neefektivní alokaci úspor pináší podceování rizika morální hazard smíchává (škodliv) soukromé a veejné riziko 37. Nejastjší kritika : nikomu neodpovídají, vedou ke globalizaci nevýhodné pro malé státy 38. Bez velkých protest psobí WTO (world trade organisation): odbourávání pekážek zahraniního obchodu, postupn co do výrobk a služeb, kapitálu, pracovní síly
MA K12/ 16 39. S problémy tetího svta souvisí nedostatený ekonomický rst. Dv pojetí : Ekonomický rst je možno chápat jako : a) rst potenciálního produktu, chápaného jako dlouhodobý rstový trend b) rst reálného HDP, což ovšem neumožuje dobe odlišit krátkodobé výkyvy (nap. nad potenciální produkt) 40. sub a) : zde je implicitn pedpoklad, že dlouhodob se HDP dostane na úrove potenciálního produktu, který je ovlivnn pouze ze strany nabídky 41. Svtový GDP roste o 3% ron, 1% v dsledku rstu K, 1% v dsledku demografického nárstu a 1 % v dsledku V+V pokroku
MA K12/ 17 42. Kde je hlavní motor rstu? Ne v pírodních zdrojích (viz Švýc., Japan). Ale : existují názory, že ekonomický rst je na úkor pírodních zdroj v globálním pohledu Ano akumulace kapitálu vetn investic do výzkumu a do vzdlání. Ano v investicích do infrastruktury (doprava, spoje) Ano odstraování pekážek v zahr. obchodu Ano v privatizaci (posilování privátního sektoru na úkor státního)
MA K12/ 18 43. Lze pozorovat nkolik hlavních tendencí v rostoucí ekonomice : Kapitál roste rychleji než práce a pírodní zdroje. To se oznauje jako prohlubování kapitálu (v rozvoj. zemích chybí kapitál, proto zde není rst!). To je urychlováno privatizací (posilováním privátního sektoru na úkor státního) V poslední dob se prohlubuje (akumuluje) nejrychleji lidský kapitál (investice do vzdlání a výzkumu rostou v zemích s rstem nejrychleji) Výnosnost kapitálu neklesá, prohlubování kapitálu je kompenzováno technickým pokrokem Kapitálová náronost (Y/K) neroste Rostou prmrné reálné mzdy (v rozvoj. zemích nkde až Mathusiánská rovnováha Sudán, Siera Leone) Rst podílu mezd na všech dchodech (roste na úkor zisk ale jen v úhrnu!!) Roste nerovnost v píjmech (ale to i v chudých zemích tetího svta)
MA K12/ 19 44. Které ješt nedávno uznávané tendence rstu pestávají platit: Rst je podmínn vysokou stabilní mírou úspor(8%) (USA rostou, PS siln klesá) Klíem k nastartování ekonomického rstu není zahraniní kapitál, ale tržní ekonomický systém v dané zemi (zdá se, že ob podmínky jsou nutné) Úrove je dána dobou, která uplynula od nastartování rstové trajektorie, nebo tempo rstu je de facto dáno. Ale : tempo rstu závisí na pízni zahraniních investor, která mj. závisí na politice (lákání investor). Proto dochází k pedjíždní (které tato teorie vyluovala) 45. Rst USA z 99% vysvtlitelný trendem, jen málo lze krátkodob pekonat hospodáskou politikou.