SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU

. č.29 Z P R A V O D A J SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU březen 2019.

OBSAH: Úvodem. (red.) 2 Změny v adresáři. 2 Zápis ze schůze SčP, pobočného spolku ČSO, v České Lípě. (M. Honců) 3 Výsledky monitoringu hnízdění čápa bílého (Ciconia ciconia) v Libereckém, Středočeském a Ústeckém kraji, a v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina v r. 2018. (S. Chvapil) 8 Odchytová akce na Jizerce v roce 2018. (I. Svoboda) 14 Husice nilské opět zimují na Podřipsku. (S. Chvapil) 16 Sčítaní vodních ptáků na Českolipsku 12. - 20. 1. 2019. (M. Honců) 17 Úhyn jeřába popelavého (Grus grus) pod el. vedením. (M. Honců) 20 Akce pro veřejnost 2018 a 2019. (red.) 21 Zajímavosti z německé literatury přelomu 19. a 20. století Druhy ptáků oblasti od Hradčanských stěn po Dubské Švýcarsko. (Felix Schad-Roodvalk, LOTOS 60 1912) 24 Představujeme: Metodická příručka pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině. Metodika AOPK ČR. (V. Zámečník) 36 ÚVODEM. Možná si někdo již všiml, že zařazujeme do zpravodaje historické články z dobových tiskovin, vztahující se k severočeskému regionu. Dobrý překlad je náročný a tak vzhledem k jazykové vybavenosti dnešní generace tiskneme německy s krátkými informativními souhrny v češtině. Němčina přelomu 19. a 20. století má na rozdíl od té současné svá specifika a je otázkou, zda dobové texty prošly také jazykovou úpravou. Pokud někoho problematika předložená v dobových článcích zajímá hlouběji, jistě si dá tu práci dobrat se z německého textu relevantní informace. Děkujeme všem přispěvatelům za čas věnovaný přípravě textů pro toto číslo zpravodaje. SvI. ZMĚNY V ADRESÁŘI. O všech členech ČSO, kteří projevili zájem o pobočku, nemáme v poslední době dostatečný přehled. V současnosti to obecně funguje tak, že pokud se lidé přihlásí do pobočky (v přihlašovacím formuláři) hned při přihlášce do ČSO, tak jakmile proběhne platba, stanou se členy, a z databázeje je automaticky odeslán email (info) na pobočku. Pokud se někdo přihlásí k pobočce později než s přihláškou, většinou je upozorněn, aby pobočku sám kontaktoval, a je to jen poznamenáno v databázi. Pokud přihlášený o sobě nepodá informaci jednateli pobočky, o takovém členu-nečlenu nemáme povědomí a od pobočky se mu nedostává žádných informací. Nechodí-li Vám od pobočky žádná pošta, dejte o sobě vědět přímo jednateli M. Honců. (honcu@muzeumcl.cz). Stále se vrací některé emailové adresy jako nedostupné (D. Granát, R. Jelínková). 2

ZÁPIS ZE SCHŮZE SČP, POBOČNÉHO SPOLKU ČSO. Schůze se uskutečnila v zasedací místnosti Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj 16. 2. 2019 v Doksech v čase 10:00-15:00 hodin. Schůze se zúčastnili: M. Bacílek, J. Bindasová, Z. Drazský, P. Edelmann, M. Honců, M. Horák, St. Chvapil, Z. Jahoda, D. Jahodová, R. Kopecký, P. Lumpe, L. Malý, J. Myška, M. Pulpán, G. Ritschel, J. Rubeš, J. Rutterle, J. Rípová, I. Svoboda, K. Šrubař, J. Štastný, Z. Tajbl, L. Tajblová, M. Ticháčková, J. Vaník, A. Vondra, M. Vostřák, V. Zámečník (28) Omluveni: P. Benda, P. Kurka. M. Podhrázský, M. Pudil, Z. Škodová, Z. Vitáček, P. Vonička. Program Rekapitulace činnosti za roce 2018, připravovaný monitoring druhů přílohy I v ptačích oblastech, monitoring ptáků v ptačích oblastech v r. 2019, sýček obecný, jeřábi, labutě a čápi v referátech specialistů, zprávy ze sekretariátu ČSO v Praze, DVD Heinrich Lumpe a jeho Vogelreich v Ústí n. Labem, diskuse, činnost v roce 2019. Přednáška: Do Norska za papuchalky. Rekapitulace činnosti za r. 2018 (P. Lumpe) Práce s veřejností Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 140 místech v ČR, na území pobočky na 18 místech. Evropský ptačí festival v ČR proběhl na 39 místech, na území pobočky na 10 místech. Světový den mokřadů 2. února, k výročí úmluvy o mokřadech, terénní akce v tomto období nemá smysl, pokud jsou rybníky zamrzlé. Jizerka pořádá se v polovině září, komornější akce pro kroužkovatele limitovaná kapacitou chaty, obvykle se vystřídá 10-15 lidí. Kroužkování ptáků na rybníku Zrcadlo u Kopidlna. Práce členů v pracovních skupinách (pro průzkum brodivých, pro výzkum labutí a hus, bahňáků, pro výzkum a ochranu jeřába popelavého, pro dravce a sovy). Liniové sčítání ptáků a jeho nový formát LSD, využívající nové technologie, celostátní program zaměřený na hnízdící ptáky. Zjišťuje trendy početnosti běžných druhů ptáků. Sčítání hnízdících rorýsů na budovách. Ve dnech 4. - 6. 1. 2019 proběhlo první sčítání zimujících ptáků na krmítkách. Na 14.000 pozorovatelů zaznamenalo cca 10.000 sčítání. Kroužkovací projekty. CES vyhodnocuje se úspěšnost hnízdění, v rámci pobočky se chytá dlouhodobě na 5 místech, RAS 3

vyhodnocuje meziroční přežívání ad. ptáků, chytá se na 11 místech. Zimní sčítání vodních ptáků. Publikační činnost Vydávání Kominíčka, Zpravodaje Severočeské pobočky ČSO v r. 2018 bylo realizováno č. 27 a 28. Podíl několika členů pobočky na vyhodnocení tříleté periody monitoringu PO Českolipsko 2011-2013. Bylo publikováno v r. 2018 ve sborníku Příroda vydávané AOPK Praha, na schůzi P. Lumpe předal autorské výtisky spolupracovníkům. Připravovaný monitoring druhů přílohy I v ptačích oblastech (P. Lumpe) Organizace monitoringu byla nabízena pobočkám, které mají právní subjektivitu, nemohou jej provádět patronátní skupiny (bez právní subjektivity). Akce je náročná na provedení, finančně není dostatečně pokrytá. Pro její řízení prostřednictvím ČSO by se musel najmout nový pracovník, plánované finanční prostředky sotva stačí pokrýt jeho zaplacení, nestačily by již pokrýt výdaje na zaplacení práce terénních pracovníků. Protože se k realizaci nikdo nepřihlásil (ČSO, ani žádná z poboček), byla akce odložena na rok 2020 a bude se jednat o nových podmínkách výběrovéhé řízení. Monitoring ptáků v ptačích oblastech (podle přítomných zástupců) Monitoring PO Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady (M. Honců) V roce 2018 proběhl monitoring 3 druhů, předmětů ochrany přírody pro danou oblast - jeřába popelavého, lelka lesního a motáka pochopa, v tříletých periodách je monitorován slavík modráček středoevropský a skřivan lesní. Monitoring ptačích oblastí od r. 2014 přestal být řízen shora a pokračuje jen díky nadšení několika členů patronátní skupiny. Jeřáb popelavý byl monitorován v jarním termínu (22. - 23. 3.) za účasti 17 pozorovatelů se srazem na Břehyni a přinesl zjištění 23-24 párů a asi 100 ex. v oblasti celého Českolipska. U motáka pochopa pokračuje setrvalý stav výskytu, jenž představuje v PO 9-10 párů. Lelek lesní byl v r. 2018 monitorován ve dvou termínech, v červnovém za účasti 12 pozorovatelů bylo v bývalém VVP Ralsko zjištěno cca 25 teritorií, v červencovém termínu při chladnějším počasí za účasti pouze 5 pozorovatelů byl výsledek slabší. Slavík modráček zjištěn na Novozámeckém rybníku a na Břehyni. U skřivana lesního zaznamenán pokles na cca 10 hnízdních párů. Monitoring sýčka obecného (M. Ticháčková) V posledních letech došlo k poklesu populace sýčků v ČR až o 90%. Tento katastrofální úbytek spočívá ve způsobu zemědělského obhospodařování, jehož důsledkem je i úbytek potravy pro sýčka. Vymizela přírodní hnízdiště, sýček nachází útočiště na statcích a farmách, ojediněle se objeví v sídlišti 4

měst. Na území ČR se vyskytuje méně než 100 párů, nejpočetnější je populace v severních Čechách. Sledování jeřába polelavého pomocí barevného značení (M. Ticháčková) Při sledování populace jeřábů popelavých se v Evropě používají plastové kroužky typu ELSA, na levou nohu se umisťuje národní kód (kombinace bílá, červená, bílá pro ČR), na pravou nohu individuální kód. Kroužkují se nevzletná mláďata, která jsou po odchycení do 20 minut vypuštěna. V ČR bylo označeno takto 43 mláďat, kroužkování provádí trojice M. Ticháčková, P. Lumpe a J. Štastný, která za poslední 2 roky počet okroužkovaných jeřábů téměř zdvojnásobila, v roce 2018 bylo okroužkováno 12 juv. V roce 2017 byl první jeřáb vybaven GPS-GSM vysílačkou díky podpoře ZOO Ostrava. Dobíjení je zajišťováno přes solární panel. Tato vysílačka byla použita na Českolipsku, druhá vysílačka byla dána jeřábovi v roce 2018 ve Slezsku. Labutě severních Čech (D. Jahodová, Z. Jahoda) Kroužkování labutí Jahodovi provádějí na Českolipsku, Litoměřicku, Liberecku a v části Děčínska. V tomto území v roce 2018 zjištěno téměř 100 párů. Všechna mláďata se však nedožijí dospělosti, již v červenci je jich bývá méně. Na rozdíl od Pardubicka, kde labutě jsou na hnízdištích víceméně stálé, v naší oblasti mění hnízdiště a vznikají hnízdiště nová. Bylo uvedeno několik příkladů neobvyklého chování, např. výměna partnerů, a případy zranění či otravy. Zajímavý byl případ nápadného velikostního rozdílu mezi 5 staršími a šestým, nejmladším, mládětem. Řada labutí přezimuje v Praze na Vltavě, v současné době zaznamenáno 41 labutí v poli řepky u Zahrádek. Priorita práce Jahodových spočívá v záchraně labutí. V Doksech na Máchově jezeře byla zachráněna labuť se zlomenou nohou, na Čepelském rybníku ryzachráněna labuť se zlomeným křídlem. Velký problém jsou háčky a vlasce, časté jsou případy se spolknutým rybářským háčkem na vlasci, např. mládě v Příšovicích proto muselo být utraceno. Z. Jahoda informoval o spolupráci s Východodočeskou pobočkou ČSO. Jahodovi chtějí rozšířit svoji působnost v rámci celé Severočeské pobočky, a to do Frýdlantského výběžku a části Liberecka, resp. do oblasti Mělníka, potřebují pomoc s vyhledáváním labutí. Pan Jahoda požádal SčP ČSO o spolupráci s koordinátory z těchto území. M. Honců slíbil, že Jahodovým dodá seznam členů SčP ČSO kteří v těchto oblastech bydlí, aby se případně do projektu zapojili. M. Pulpán sdělil, že na Děčínsku při pátrání po hnízdištích labutí navštívil až 70 ploch, musí se kontrolovat nejen rybníky, ale i vodní toky. Monitoring čápů bílých (St. Chvapil) Jako koordinátor čápů bílých, provádí jejich monitoring včetně kroužkování ve značné části Čech, kraj Vysočina není úplně obsazen. V roce 2017 bylo 5

na Českolipsku kontrolováno 7 hnízd se 17 juv, v roce 2018 6 hnízd s 21 juv. V Libereckém kraji v roce 2018 45 juv. Hnízdo. Na výšce hnízda nezáleží, hnízdo může být vysoké až 3 m, pokud hnízdo trouchniví, neobsadí ho, průměr hnízda má asi 3 m, výška výstelky asi 20 cm. Na hnízdo snáší čápi všechno možné, např. nalezena lidská zubní protéza, srnčí kost, igelitové pytle, provázky, vlasce. Hnízda vydrží na jednom místě po mnoho let. V Německu mají hnízdo, které vydrželo přes 100 let. Hnízdo čápa může vážit až 900 kg. Nejvíce je komínových hnízd, méně na stromech. Pokud hnízdo zaroste náletovými bylinami, obvykle je čápi opouští. Samice snáší 3-4 vejce, výjimečně 6-7 vajec. Před r. 1929 vyvedeno v jižních Čechách 7 juv., v Tvrdošovcích bylo vyvedeno 6 juv. a totéž množství mláďat ve Vlachově Březí. Čápi sedí na hnízdě do vylíhnutí mláďat 27-33 dní, v sezení se střídají oba čápi z páru, doba vyvedení trvá 55-65. Dospělí čápi chrání mláďata před nepohodou roztaženými křídly, později asi po 2 měsících se pečovací reflex vytrácí, dospělí opouští hnízdo až na 2 hodiny. Během této doby při nižší teplotě či dešti mláďata mohou prochladnout. Kroužkování se provádí často za pomocí hasičů a jejich techniky, žebřík má délku 12,80 m. Výjimečně čápi bílí i v případě zcela zdravých jedinců u nás přezimují, v současně době je evidován jedinec zimující na Českolipsku v oblasti mezi Zahrádky a Stvolínkami. Čápa bílého u nás hnízdí asi 700 párů, čápa černého 350-400 párů. Čápi bílí se dožívají 8, 10, nebo 13 let, nejstarší čáp u nás se dožil 23 let, v Německu 27 let. Rusové kroužkovali v oblasti Pobaltských republik čápa, který se dožil přes 30 let. Zprávy ze sekretariátu ČSO v Praze (V. Zámečník) Na konci roku 2018 měla Česká ornitologická společnost 3 500 členů. Nově projevilo zájem o ČSO asi 1000 lidí. Příspěvky se platí na jiném č. účtu, je možné platit kartou. Pokračuje budování rezervace Josefovské louky. Díky novým projektům (např. vybudování ptačníku) se pozvedl přírodovědný význam území. Vyskytuje se čolek velký, hnízdí 4 druhy chřástalů, čejka chocholatá, bekasina otavní, v blízkém okolí hnízdí ostříž, na tahu se zdržuje významné množství bahňáků. V roce 2018 se podařilo vykoupit cca 6 ha církevních pozemků od biskupství v Hradci Králové. K udržování biotopu přirozenou cestou byli z Milovic přivezeni divocí koně. Zmínil se o projektu sýčka, projekt je financován z darů. V roce 2018 zjištěno v severních Čechách 56 teritorií (Ústecko a okolí). Sýček zde hnízdí výhradně v budkách. Sýčkové jsou vypouštěni na nových lokalitách a je nezbytné sledovat příčiny případného úhyny a je nutná znalost genetické variability. Rozjel se projekt na zjišťování otrav, ornitoložka Klára Hlubocká je dvacátým zaměstnancem ČSO. K vyhledávání se využívá cvičený pes, při usvědčování travičů byl jeden případ předložen soudu. 6

Byla vypracována petice pro ochranu ptáků v zemědělství, pod názvem Vraťme život do krajiny. V naší krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982. Vinou intenzivního zemědělství se česká krajina místy stává krajinou bez života. Spolupracuje se s myslivci, kterých je více, mají s ornitology podobné zájmy a protesty mají pak větší váhu, byla zahájena spolupráce se členy Evropského parlamentu při prosazování projektu na ochranu koroptve, dropa velkého a sýčka obecného. Členské exkurse v roce 2019 jsou plánovány do Itálie, Gruzie a Kazachstánu, do Stolových hor v Polsku i do delty Dunaje v Rumunsku. Z tuzemských exkurzí se plánuje návštěva Třeboňska i vodní nádrže Rozkoš či Josefovských luk. (Více na: https://www.birdlife.cz/exkurze/) Do liniového sčítání LSD se již zapojilo 60 lidí, smysl je upřesnit sběr dat. Změny v organizování členských schůzí. Poslední velká jarní schůze ČSO, na které se vždy řešily otázky vyžadující hlasování, se uskutečnila 9. 3. v Praze ve Vršovicích. V dalších letech budou schůze takového významu organizovány na podzim jako dvoudenní výjezdní mimo Prahu. Vyzval k publikování článků v Sylvii. Na místě byla možnost zaplatit členské příspěvky a Sylvii na roce 2019. M. Ticháčková v diskusi uvedla, že všechny zastávky v Doksech jsou prosklené, bez siluet dravců či jiných nálepek, bylo by třeba tyto plochy ošetřit, aby se předešlo úrazům ptáků. Starostka Doks však není nakloněna nápravě. Film Heinrich Lumpe a jeho Vogelreich v Ústí n. Labem (A. Vondra) Krátký film na DVD představený A. Vondrou již loni na setkání jeřábníků na Břehyni. Je z produkce zoologické zahrady v Ústí n. L. ve spolupráci s Němci, a zábavnou formou přibližuje údaje o Dr. h. c. Heinrichu Lumpe, ústeckým obchodníkem, mecenášem, nadšeným ornitologem a ochráncem přírody, jehož Vogelreich v Ústí n. L. lze považovat za předchůdce tamní zoologické zahrady. Do Norska za papuchalky (J. Štastný) Začátkem června 2018 navštívil J. Šťastný na 3 týdny Norsko. Cestoval autem, expedičním způsobem, jídlo a pití i ostatní potřeby vezl s sebou. Snímky pořizoval fotoaparátem značky Canon se 400 mm teleobjektivem. Norsko má řadu národních parků, příroda je k neuvěření zachovalá. Navštívil např. NP Rondane, NP Jotunheimen, resp. Jostedalsbreen, ostrov Runde, ledovce, jezera, fjordy či laguny, pořídil řadu krajinných záběrů, z rostlin je pozoruhodná bříza zakrslá, suchopýry, lišejníky, složení fauny je pestré, bohatství představují ptáci. Fotografoval např. potáplice severní, jíkavce severní, kolihu velkou, konipasa lučního, bělořity šedé, kulíky zlaté, lindušky horské, modráčky tundrové, bělokury rousné, rybáky obecné, ústřičníky velké, alku malou, chaluhy příživné, kajky mořské, ale také tereje bílé a papuchalky bělobradé. Zapsal Miroslav Honců 7

VÝSLEDKY MONITORINGU HNÍZDĚNÍ ČÁPA BÍLÉHO (CICONIA CICONIA) V LIBERECKÉM, STŘEDOČESKÉM A ÚSTECKÉM KRAJI, A V OKRESE PELHŘIMOV (KRAJ VYSOČINA) V ROCE 2018. Následující tabulky podávají stručný heslovitý přehled o výsledcích monitoringu hnízdění čápů bílých v kraji Libereckém, Středočeském, Ústeckém a v okrese Pelhřimov (kraj Vysočina) v roce 2018. Výsledky pozorování a hnízdění doporučujeme zadávat do webových stránek výše uvedených krajů www.sever.capiweb.cz i celostátního webu ČSO cap.birdlife.cz. Liberecký kraj: Lokalita Okres Výsledek Poznámka Cvikov I. Česká Lípa HPo komín Cvikov II. - : - EP nevhodná, bez materiálu Česká Lípa - Robeč - : - HPm3 sloup s podložkou na budově Dobranov - : - HPm5 železný stožár Doksy I. - podnik Folobal - : - EP železný sloup, bez materiálu Doksy II. - OZS - : - EP komín, bez materiálu Dubnice u Stráže pod - : - HPm3 železný stožár Ralskem Jezvé - : - HPm3 komín Kravaře I. - : - HO komín Kravaře II. - : - EP dřevěný sloup bez materiálu Lindava - : - HC jen zbytek hnízda na komínku, (HC?) Mimoň - : - HB2 komín Pihel - : - HPo komín Stvolinky - : - HPm4 komínek na ploché střeše Trávník u Cvikova - : - EP dřevěný sloup, nová EP Velký Grunov - Brniště - : - HPm3 komín Velký Valtínov - : - EP betonový sloup Zákupy - : - HPo železná konstrukce, 2JT Arnoltice Liberec HO stožár elektr. vedení u silnice (HC?) Dětřichov - : - HB1 komín na budově v ZD Dolní Řasnice - : - HPm2 stožár elektr. vedení + 2V Frýdlant - : - HPm2 komín na střeše budovy Horní Ŕasnice - : - HO slehlé, nízké hnízdo Chotyně - : - HPm3 komín Chrastava - : - HPo komín Jablonné v Podještědí I. - : - HO komín bývalého kostela Jablonné v Podještědí II. - : - HPm4 komín, kovovýroba S-Salus Jindřichovice pod Smrkem - : - HB2 komín u čp. 206 8

Nová Ves - : - HPm3 komín podniku Enroll. + 1V Nové Město pod Smrkem - : - HPm3 komín, + 1JT + 1 juv. po výletu zraněn Osečná - : - HPm3 komín Pertoltice - : - HC špatný stav hnízda, (HC?) Postřelná - : - HB1 umělé hnízdo na bříze bělokoré Příšovice - : - HB1 komín, 5 m na budově Raspenava - : - HPm2 komín, + 1JT Václavice - : - HO betonový sloup Višňová - juta - : - HC chladící věž (HC?) Višňová - tělocvična - : - HPo podl. na komínku (střecha), úhyn 1 ad. Jilemnice Semily EP na komíně bývalého pivovaru Levínská Olešnice - : - HO komín v ZD Libštát - : - HPm2 komín bývalé cihelny + 2JT Všeň-Mokrý - : - HPo nízký komín na střeše, + 1V Souhrn Liberecký kraj: ČESKÁ LÍPA LIBEREC SEMILY CELKEM Středočeský kraj: 11xH, 6xEP, 1xHC, 9xHPa, 3xHPo, 6xHPm (4xHPm3, 1xHPm4, 1xHPm5), 21JZG, 2,33JZa, 3,5JZm, 1xHO, 1xHB2, na 5 hnízdech okroužkováno 18 pulli. 18xH, 2xHC, 10xHPa, 2xHPo, 8xHPm (3xHPm2, 4xHPm3, 1xHPm4), 22JZG, 2,2JZa, 2,75JZm, 4xHO, 3xHB1, 1xHB2, na 7 hnízdech okroužkováno 20 pulli., 3JT, 1 juv. úhyn, 1 adult. úhyn, 3V 3xH, 1xEP, 1xHO, 2xHPa, 1xHPo, 1xHPm2, 2JZG, 2JT, na 1 hnízdě okroužkována 3 pulli. 32xH, 7xEP, 3xHC, 21xHPa, 6xHPo, 15xHPm, (z toho 4xHPm2, 8xHPm3, 2xHPm4, 1xHPm5), 45JZG, 2,14JZa, 3,0JZm, 6xHO, 3xHB1, 2xHB2, na 13 hnízdech okroužkováno 41 pulli., 4JT, 3V, 1 adult. úhyn, 1 juv. uhyn po vylétnutí z hnízda. Lokalita Okres Výsledek Poznámka Hodětice Benešov HPm3 komín bývalého lihovaru +1JT Chleby - Vojtěchov - : - HO komín bývalé kotelny Chotýšany - : - HO komín Loket - : - EP sloup, jen trochu větví Miličín - : - HE komín Nesvačily - : - HO hydroglobus Netluky - : - HB1 komín Neveklov - : - HPm3 komín bývalé pekárny Sázava - : - EP cihlový komín Tomice - Dvůr Semtín - : - HPm3 komín Čapí hnízdo Třebešice - : - HB1 komín bývalého lihovaru Vlašim - : - HO betonový sloup (HC?) 9

Votice - : - HB1 komín Ochrana fauny Zdislavice - : - HPo komín mlýna, vznik v r. 2017 Hostomice Beroun EP cihlový komín, bez materiálu Žebrák - : - EP komínek, bez materiálu Kačice Kladno HPm4 komín bývalého mlýna Krakovany I. Kolín HPo komín Krakovany II. - : - EP železný sloup, bez materiálu Nesměň - : - HB2 komín bývalé cihelny Žiželice - : - HPm3 komín ve firmě Crocodille Červené Janovice Kutná HO železná konstrukce, rozpadlé hnízdo Hora Kralice - Chlístovice - : - HB1 komín bývalé kotelny Tupadly - : - HB1 komín bývalého pivovaru Uhlířské Janovice - : - HB2 komín Žehušice - : - HO hranatý komín, býv. zahradnict. (HC?) Březno Mladá HPm3 komín s nástavcem, bývalé Bol. zahradnictví Buda - : - HO komín 7 m, hnízdo rozpadlé, (HC?) Dolní Bousov - : - HPm3 samostatný žel. stožár po elektrického vedení Hoškovice u Mnichova - : - HPm2 hnízdo na topolu Hradiště Chudíř - : - HB2 betonový sloup Jabkenice - : - HB1 hnízdo na stromě Kněžmost - : - EP na komíně sběrného dvora, HB1 Koprník - : - HPm3 sloup na louce Kosořice - : - HPm3 komínek na přízemní budovy Matrovice - : - HB1 sloup po elektrickém vedení, slehlé Mnichovo Hradiště - : - HPm3 komín + 2JT Pěčice - : - HPm3 komín, cca 22 m Střehom - : - HO dřevěný sloup, hnízdo slehlé, (HC?) Ujkovice - : - EP na dubu, bez materiálu Žďár - : - HB1 na javoru klenu Dlouhopolsko Nymburk HB2 samostatný komín, 25 m Hořátev - : - HPo samostatný komín Choťánky I. - : - HPm1 komín na střeše + 3JT 10

Choťánky II. - : - EP železný stožár, cca 12 m od Ch. I. Sokoleč - : - EP železný sloup, bez materiálu Březnice Příbram HPo komín pivovaru Herold. Chrást - : - HB1 komín v ZD Kosova Hora - : - HPm3 komín Milín - : - HPm3 železná konstrukce na komíně Nechvalice - : - EP v ZD na senážní věži Rožmitál pod Třemšínem - : - HPm3 komín Sedlec-Prčice - : - HPo cihlový komín, 10 m Stará Huť u Dobříše - : - HPm2 komín + 1JT Tochovice - : - HO 2 železné tyče, sušení hasičských hadic Třebnice u Sedlčan - : - HB1 komín na budově Třebsko - : - HPm1 sloupek na střeše MŠ Zalužany - : - HPm2 železezném sloupu na ploché střeše ZD, + 1JT Jesenice u Rakovníka I. Rakovník HPo komín, hnízdo na nástavci Jesenice u Rakovníka II. - : - EP dřevěný sloup, bez materiálu Nový Dům - : - EP komín statku, samota Souhrn Středočeský kraj: Okres BENEŠOV Použité zkratky (mezinárodní symboly) 12xH, 2xEP, 4xHPa, 1xHPo, 3xHPm (3xHPm3), 9JZG, 3xHB1, 1xHE, 4xHO, 2,25JZa, 3JZm. Nekroužkováno. BEROUN KLADNO KOLÍN KUTNÁ HORA MLADÁ BOLESLAV NYMBURK PŘÍBRAM RAKOVNÍK 0XH, 2XEP 1xH, 1xHPa, 1xHPm3, 3JZG, 3JZa, 3JZm. Nekroužkováno. 3xH, 1xEP, 2xHPa, 1xHPo, 1xHPm3, 3JZG, 1xHB2, 1,5JZa, 3JZm. Nekroužkováno. 5xH, 2xHB1, 1xHB2, 2xHO, 0JZG 13xH, 2xEP, 7xHPa, 7xHPm (1xHPm2, 6xHPm3), 20JZG, 2xHO, 3xHB1, 1xHB2, 2,85JZa, 2,85JZm, 2T. Na 4 hnízdech kroužkováno 12 pulli. 3xH, 2xEP, 2xHPa, 1xHPo, 1xHPm1, 1JZG, 1xHB2, 0,5JZa, 1,0JZm. Nekroužkováno. 11xH, 1xEP, 8xHPa, 2xHPo, 6xHPm (1xHPm1, 2xHPm2, 3xHPm3), 14JZG, 2xHB1, 1xHO, 1,75JZa, 2,33JZm, 2JT. Na 4 hnízdech okroužkováno 9 pulli. 1xH, 2xEP, 1xHPa, 1xHPo 11

CELKEM Ústecký kraj: 49xH, 12xEP, 25xHPa, 6xHPo, 19xHPm, (2xHPm1, 3xHPm2, 14xHPm3), 50JZG, což je průměr 2,67 pulli. na 1 hnízdo, 1xHE, 9xHO, 10xHB1, 4xHB2, 2JZa, 2,63JZm, 8JT. Na 8 hnízdech bylo okroužkováno 21 pulli, což je průměr 2,61 pulli. na 1 hnízdo. Lokalita Okres Výsledek Poznámka Česká Kamenice Děčín HO železná konstrukce, slehlé hnízdo Děčín-Nebočady - : - EP na komíně Transport kabel Horní Habartice - : - HB2 komín Karlovka- Horní Bukovina - : - EP sloup, HB1 Rožany I. - : - HC komín, jen zbytek hnízda, (HC?) Rožany II. - : - EP betonový sloup Šluknov - : - HO komín teplárny Varnsdorf - : - EP na betonovém komíně u stanice PH Verneřice I. - : - HO komín, Kovos, Verneřice II. - : - HO sloup Verneřice III. - : - HC stožár elekt. vedení, odstraněno Veselé u Děčína I. - : - HPm3 sloup elektrického vedení Veselé u Děčína II. - : - EP komín, železný kruh Chomutov Chomutov HPm4 stromové hnízdo v ZOO Otvice - : - HO sloup, špatný stav hnízda Vrskmaň - : - HO betonový sloup Zaječice-Vrskmáň II. - : - HPo betonový sloup, 5V, úhyn 1 adult. Dobříň Litoměřice EP komín v Cemex (Holcim), kamenivo Úštěk - : - EP komín bývalé chmelárny Starý Týn - : - EP dřevěný sloup Lenešice Louny HPm2 komín kotelny ZŠ + 1V Duchcov Teplice HO na bříze bělokoré Chabařovice Ústí n./l. HPm3 komín bývalého lihovaru Souhrn Ústecký kraj: DĚČÍN CHOMUTOV LITOMĚŘICE 6xH, 5xEP, 1xHC, 1xHPa, 1xHPm3, 3JZG, 1xHB2, 4xHO, 3JZa, 3JZm. Na 1 hnízdě okroužkována 3 pulli. 4xH, 2xHP, 1xHPo, 1xHPm4, 4JZG, 2xHO, 2JZa, 4JZm, 5V. Na 1 hnízdě byla okroužkována 4 pulli. Úhyn 1 adult. 0xH, 3xEP 12

LOUNY 1xH, 1xHPa, 1xHPm2, 2JZG, 2JZa, 2JZm, 1V. Na 1 hnízdě okroužkována 2 pulli. TEPLICE 1xH, 1xHO ÚSTÍ N. L. 1xH, 1xHPa, 1xHPm3, 3JZG, 3JZa, 3JZm CELKEM 13xH, 8xEP, 1xHC, 5xHPa, 1xHPo, 4xHPm (z toho 1xHPm2, 2xHPm3, 1xHPm4), 12JZG, 7xHO, 1xHB2, 2,4JZa, 3JZm, 6V. Na 3 hnízdech bylo okroužkováno 9 pulli. Úhyn 1 adult. Okres Pelhřimov - kraj Vysočina: Lokalita Okres Výslede k Poznámka Božejov Pelhřimov HPm2 komín, sběrný dvůr, + 1V Bystrá - : - HO betonový sloup Horní Cerekev - : - HPm2 hranatý komín na střeše, + 1JT Jiřice - : - EP železný stožár, 10 m Kámen - : - HPo betonový sloup, 8 m Kamenice nad Lipou - : - HPm2 komín bývalého pivovaru Lhota u Kamenice n. Lipou - : - EP železná podl. na střeše budovy Lhotice - : - HPm3 samostatný komín Mnich - : - HO vysoký smrk (HC?) Pacov - : - EP desková podložka na budově Pelhřimov I. - : - HPo komín U Prostředního mlýna Pelhřimov II. Skrýšov - : - HPm3 nízký komín, sklad škobáren, +1JT Počátky I. - : - HPm3 železný sloup, 3 m, na střeše, Počátky II. - : - HO hranatý komín, 4 m, na střeše Rodinov - : - HC komín kotelny ZD, v r. 2017 shozeno Těšenov - : - HB2 betonový sloup, 10 m Věžná - : - HB2 sloup, 16 m Vlčetín - : - HO samostatný komín Žirovnice I. - : - HO komínek, 2,5 m, na přízemní budově Žirovnice II. - : - HO komínek, budova pošty CELKEM: 19 monitorovaných lokalit, včetně EP. Z toho: 16xH, 3xEP, 8xHPa, 2xHPo, 6xHPm (z toho 3xHPm2, 3xHPm3), 15JZG, 2xHB2, 6xHO, 1,87JZa, 2,6JZm, 2JT, 1V. Na 4 hnízdech okroužkováno 10 pulli. Použité zkratky (mezinárodní symboly): H - počet fyzicky existujících čapích hnízd Ha - celkový počet obsazených hnízd HPa - počet hnízd obsazených párem HPm - hnízdo s vyvedeným mládětem HPm1 - hnízdo s vyvedeným 1 mládětem 13

HPm2 - hnízdo vyvedenými 2 mláďaty HPm3 - hnízdo s vyvedenými 3 mláďaty HPm4 - hnízdo s vyvedenými 4 mláďaty HPm5 - hnízdo s vyvedenými 5 mláďaty HPx - hnízdo o kterém nejsou žádné informace o výsledcích hnízdění. HPo - hnízdo obsazené párem bez mláďat HE - hnízdo obsazené jen jedním /lichým/ čápem HB1 - hnízdo navštívené jen jedním čápem HB2 - hnízdo navštívené párem čápů HO - hnízdo neobsazené po celé hnízdní období HC - zaniklé hnízdění EP - neobsazená umělá hnízdní podložka JZG - počet vyvedených mláďat JZa - průměrný počet mláďat na hnízdo obsazené párem JZm - průměrný počet vyvedených mláďat na úspěšné hnízdo JT - počet uhynulých mláďat na hnízdě V - vejce (rozbitá nebo neoplozená) NH - počet nově postavených nebo obsazených hnízd Stanislav Chvapil ODCHYTY NA JIZERCE V ROCE 2018. Čtrnáctý ročník odchytové akce na Jizerce se uskutečnil ve dnech 14. až 21. 9. 2018. Týden Babího léta se mimořádně vydařil, až na dvě mrazivá rána o weekendu s teplotou až 2 C, každý další slunečný den bylo ráno o dva stupně více, a v polovině týdne odpolední teplota stoupala i přes 20 C. Také silnější vítr obvyklý pro tuto lokalitu foukal jen jeden den. Za sedm denních odchytů se podařilo okroužkovat rekordní počet ptáků, dokonce o cca 160 ex. více než na Červenohorském sedle za 7!! týdnů (k 21. 9.). Celkem byli okroužkováni 1903 jedinci 37 druhů. Budníček pruhohlavý (již 3. zde chycený) z 15. 9. je nejčasnější datum zastižení v ČR. Kromě toho se podařilo chytit datla černého, sýce rousného, kulíška nejmenšího a krahujce obecného. Nejpočetnějším druhem je budníček menší (400), červenka obecná (318), králíček ohnivý (297), králíček obecný (203) a pro tuto lokalitu neobvyklé počty pěnice černohlavé (131). Na odchytech se podílelo 12 kroužkovatelů, z nichž cca polovina strávila na lokalitě pouze 2 4 dny. V záhlaví tabulky pod zkratkami jmen kroužkovatelů je odchytové úsilí - počet odchytových dnů a metry natažených sítí. I. Svoboda (IvS), J. Mikšíček (JiM), J. Sládeček (JiS), K. Novotný (KaN), L. Praus (LiP), M. Hanzlíková (MaH), M. Pudil (MaP), M. Ticháčková (MaT), M. Brožová (MiB), M. Prokopová (MiP), P. Lumpe (PeL) a P. Vaněk (PVa). 14

Σ IvS JiM JiS KaN LiP MaH MaP MaT MiB MiP PeL PVa Dny / m sítí 350m ± 6,5/42 3,5/24 2,5/35 5,5/30 2,5/36 2,5/ 6/42 5,5/27 2,5/ 6/40 3,5/18 2/22 bělořit šedý 1 1 budníček menší 400 69 26 11 51 17 12 44 80 10 46 15 19 budníček pruhohl. 1 1 budníček větší 7 5 2 cvrčilka zelená 2 2 čečetka tmavá 16 4 3 1 6 2 červenka obecná 318 78 6 15 47 13 19 33 20 2 54 26 5 čížek lesní 194 15 42 33 7 1 3 31 2 13 47 datel černý 1 1 drozd brávník 1 1 drozd kvíčala 2 1 1 drozd zpěvný 4 1 2 1 kos černý 7 1 2 3 1 krahujec obecný 1 1 králíček obecný 203 8 11 21 16 42 12 30 4 24 30 5 králíček ohnivý 297 19 4 11 24 44 17 80 25 26 34 11 2 křivka obecná 1 1 kulíšek nejmenší 1 1 lejsek černohlavý 1 1 linduška lesní 6 5 1 linduška luční 24 19 4 1 pěnice černohlavá 131 57 7 2 20 2 12 12 6 5 8 pěnice slavíková 3 3 pěnkava obecná 15 8 1 4 2 pěvuška modrá 80 12 6 2 10 2 5 14 5 6 12 6 rákosník obecný 1 1 rehek domácí 9 6 2 1 rehek zahradní 16 6 3 1 5 1 strakapoud velký 3 1 1 1 střízlík obecný 8 3 1 2 2 sýc rousný 1 1 sýkora koňadra 17 4 1 1 7 4 sýkora lužní 3 2 1 sýkora modřinka 13 2 5 1 1 1 1 2 sýkora parukářka 8 1 2 3 1 1 sýkora uhelníček 101 4 4 4 25 13 10 4 11 3 13 9 1 šoupálek dlouhop. 6 1 1 1 1 2 CELKEM 1903 326 130 73 239 148 83 225 203 86 205 96 89 Letos se sejdeme v termínu 13. až 20. září 2019 Ivan Svoboda 15

HUSICE NILSKÉ OPĚT ZIMUJÍ NA PODŘIPSKU. Ve Zpravodaji Severočeské pobočky ČSO č. 27/2018 jsem na str. 17. a 18. psal o zimování velkého hejna husic nilských (Alopochen aegyptiaca), až 50 ex. v zimě 2017/2018 společně s jedním samcem husice rezavé (Tadorna ferruginea). Husice se zdržovali od listopadu 2017 do konce března 2018 na levém břehu Labe v k. ú. obce Račice (okres Litoměřice) nad račickým jezem (N 50 28.0936, E 14 21.1334). Většinou se pásli na travnatých loukách u řeky, nebo na zeleném osení polních ozimů. Na lokalitě husice zimují opět v zimní sezóně 2018/2019 a mezi nimi je opět stejný samec husice rezavé jako v předešlé zimě. Dne 6. 11. 2018 zde bylo pozorováno 14 husic nilských (M. Pišvejc), 14. 12. počet jedinců stoupl na 33 ex. Dne 16. 12. bylo sečteno 31 ex. (J. Rubeš), 18. 12. počet husic stoupl na 34 ex. (S. Chvapil). Koncem prosince 2018 pracovníci Povodí Labe, závodu Dolní Labe v Roudnici n./l. káceli na lokalitě mohutný suchý topol černý (Populus nigra), husice byly vyplašeny a odlétli. Dne 31. 12. 2018 se pásl na poli se zeleným ozimem jen 1 pár husic. Ptáci se ale vrátili a dne 6. 1. 2019 bylo na louce již 37 ex. husic nilských (S. Chvapil, V. Jenčová), 13. 1. bylo sečteno 38 ex. (S. Chvapil, V. Jenčová) a stejný počet byl zjištěn 19. 1. (Adam Boldiš) a 20. 1. (S. Chvapil, V. Jenčová, M. Vanžura, J. Vanžurová). Dne 25. 1. bylo u Labe 40 ex. (S. Chvapil), 27. 1. uvádí Pavel Brandl minimálně 37 ex. Dne 30. 1. Š. a F. Vidnerovi pozorovali 40 ex., týž den sečetli S. Chvapil a V. Jenčová 41 ex. Dne 4. 2. bylo na lokalitě 40 ex. (M. Pišvejc), 16. 2. počet klesl na 30 ex. (S. Chvapil, V. Jenčová). Při monitoringu dne 23. 2. 2019 bylo zjištěno 32 ex. (S. Chvapil, V. Jenčová). Husice byly rozptýlené, většinou již v párech, část jedinců plavala po vodě řeky Labe. 16

Různorodost ve zbarvení peří je u těchto vrubozobých ptáků nápadná, jsou zde patrné rozdíly mezi samci (ti jsou větší) a samicemi, mladými a adultními jedinci. Žádná z husic není kroužkovaná, jsou velmi plaché, při jakémkoliv vyrušení hned vzlétnou, včetně samce husice rezavé. Husice mají na lokalitě výhodné mikroklima, na labských březích se většinou nedrží sníh, v údolní nivě jsou mrazy velmi mírné, většinou je zimní teplota nad 0 C. Pro ptáky je zde dostatek vhodné potravy, trávy na rozlehlé louce, zelené ozimy na přilehlých polích a částečně i živočišná složka jako jsou červi a různý hmyz. Je velmi pravděpodobné, že miniregion u Labe v k. ú. obce Račice na Podřipsku se stane pravidelným zimovištěm těchto exotických ptáků. Stanislav Chvapil SČÍTANÍ VODNÍCH PTÁKŮ NA ČESKOLIPSKU 12. AŽ 20. 1. 2019. S týdenním odkladem (18. 1. 2019) proběhlo na Českolipsku zimní sčítání vodních ptáků. Ve složení S. Vondra, M. Honců, K. Filip a Kv. Hlávka jsme provedli kontrolu Novozámeckého a Heřmanického r. Z Dokských rybníků provedena kontrola Máchova jezera a Břehyně, resp. rybníky čističky u Starých Splavů, pro zámrz vynechán Poslův r., r. Pateřínka a Čepčí r. Holanské rybníky zůstaly na bedrech R. Kopeckého. Díky K. Hlávkovi, který kromě rybníků v okolí České Lípy a Svitávky v Zákupech přidal další kontroly v sobotu odpoledne 18. 1. a v neděli 19. 1. a zejména zjištěním jeřábů 17

přispěl k vysvětlení jejich aktuálního stavu, jež činí 48 ex. Kontrolu na Ploučnici mezi Borečkem a Brennou provedl Z. Veselý již 12. 1. 2019. O kontrolu 2 úseků Ploučnice v okolí České Lípy se postaral M. Honců 19. 1. Dodatečně jsem požádal J. Brožka o sdělení výsledků na jeho úsecích v okolí Mimoně až po Hamr které byly provedeny 12. 1. Z pozoruhodných druhů byla zjištěna na Ploučnici kachnička karolinská, ledňáček říční, morčák velký a volavka bílá, Na zamrzlých rybnících rep. v jejich okolí jeřáb popelavý, husa velká, kachnička mandarínská, ledňáček říční, skorec vodní a volavka bílá. Ploučnice: Druh ptáka / úsek 1 2 3 4 5 6 Σ Kachna divoká 375 5 240 104 20 64 808 Kachna karolínská 1 1 Kormorán velký 5 5 Labuť velká 5 2 7 Ledňáček říční 1 1 Morčák velký 1 1 Polák chocholačka 2 2 Slípka zelenonohá 1 1 Volavka popelavá 1 1 2 Volavka bílá 1 5 6 1. 24057 úsek Mimoň, ústí Panenského potoka po Boreček, 12. 1. (J. Brožek) 2. 22058 úsek Boreček - Brenná, cca 13 říčních km, (64,3-50,4 km) sčítání provedeno z lodě mezi 10:00-15:00 hod., 12. 1. (Z. Veselý) 3. 24051 úsek žel. mostu v České Lípě po Stružnici, 20. 1. (M. Honců) 4. Robečský potok, přítok do Ploučnice, 20. 1. (M. Honců) 5. Svitávka u Zákup, 19. 1. (Kv. Hlávka) Rybníky Českolipska Druh ptáka / lokalita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Σ Čáp bílý 1 1 Čírka obecná 10 10 Husa velká 2 20 22 Jeřáb popelavý 48 48 Kachna divoká 78 120 300 95 40 633 Kachna mandarín. 1 1 18

Kormorán velký 22 22 Labuť velká 8 2 2 4 3 19 Ledňáček říční 1 1 Skorec vodní 2 2 Volavka bílá 5 1 2 1 9 Volavka popelavá 12 2 4 18 1. 22045 Holanské rybníky - (skupina 10 rybníků kolem Holan v pořadí Jílovka, Bažantnice, Velká Komora, Kravský, Holanský, Nohavice, Milčanský, Dolanský, Mlýnský, Nebeský, Koňský), 6. 1. (KF, MH, RK, AV) 2. 22046 Novozámecký rybník - chráněný formou NPR, součást PO Českolipsko, 19. 1. (KF, MH, AV, KH) 3. Odkalovací rybníky čističky u Starých Splavů, tři menší rybníky, do prvního z nich vtéká voda asi 15 C teplá, 19. 1. (KF, MH, AV, KH) 4. 22047 Dokeské rybníky - (Máchovo j., Břehyně, vynechán Čepelský, Poselský r. a Velka Pateřínka, 19. 1. (KF, MH, AV), Břehyně chráněna jako NPR, Máchovo jezero ochranným pásmem NPP Swamp, tyto jsou součást PO Českolipsko, 5. 22048 Hradčanské rybníky (Hradčanský r. vypuštěný a bez vodních ptáků, (KF, MH, AV), další nebyly pro zámrz zkoumány tj. Držník, Strážovský, Vavrouškův a Černý rybník, chráněné formou PR, součást PO Českolipsko) 6. 22053 Hvězdovské rybníky - (Hvězdov I -IV, Ploužnický, Novodvorské), 12. 1. (J. Brožek) 7. 22049 Stráž p. Ralskem - Hamr na Jezeře - přehrada Horka, Pustý r., rybník v Hamru a Černý r., který je chráněn formou PP., 12. 1. (J. Brožek) 8. Bohatický rybník - 12. 1. (J. Brožek), 19. 1. (Kv. Hlávka) 9. 22044 Heřmanický rybník - rozloha 17ha, součást PO Českolipsko, 19. 1. (KF, MH, AV, KH) 10. Stružnické rybníky - zahrnuje 3 menší rybníky, 4. rybník vypuštěn, jsou chráněné formou PP, 19. 1. (Kv. Hlávka) 11. Cihelenské rybníky - 4 menší rybníky chráněné formou PP, 19. 1. (Kv. Hlávka) 12. Manušické rybníky - skupina 7 rybníků, jsou chráněné formou PP, 19. 1. (Kv. Hlávka) Použité zkratky u společných akcí: KF (K. Filip); MH (M. Honců); AV (A. Vondra); RK (R. Kopecký); KH (Kv. Hlávka) Zapsal Miroslav Honců 19

ÚHYN JEŘÁBA POPELAVÉHO (GRUS GRUS) POD EL. VEDENÍM. Jeřáb byl nalezen 18. 2. 2019 kolem 10:00 hod. na louce pod elektrickým vedením severně od rybníka Nohavice v soustavě Holanských rybníků, při silničce na Čapí Dvory. Nálezcem byl Květoslav Hlávka, z České Lípy, spolupracovník, fotograf a ornitolog. Nálezce kontaktoval nejprve M. Honců, který doporučil předání kadaveru preparátorovi muzea M. Štěpánskému k uložení a event. k preparaci na pracovišti v Červeném domě. Jeřáb byl nalezen již ztuhlý, bez ornitologických kroužků, pravděpodobně mladý ex., ale již plně vybarvený jedinec s červenou 20

2 čepičkou na hlavě. Při zběžném ohledání byl bez viditelného poranění či poškození. Od soboty až do pondělí (16. - 18. 2. 2019) byla v oblasti velká mlha. V sobotu 16. 2. ráno jsme kolem 9:30 hod. oblastí projížděli s K. Šrubařem při cestě na schůzi SPCSO do Doks. Od monitoringu ptactva jsme museli upustit, neboť nebylo vidět na víc než 30 m. V neděli tudy projížděl R. Kopecký a jeřáb zde ještě neležel. V pondělí 18. 2. zde byl na kontrole K. Hlávka. Je velmi pravděpodobné, že jeřáb vletěl v mlze do drátů elektrického vedení. O kadaver jeřába se musel přetahovat s místním myslivcem, který tudy projížděl, ale nakonec po prohlášení K. Hlávky, že jeřáb bude předán do muzea k preparaci, myslivec ustoupil a jeřába vydal. O převzetí jeřába byl posléze informován ředitel VMG Zd. Vitáček, který nálezci napsal poděkování a informaci, že jeřáb byl zaevidován pod evidenčním číslem 387/2019 a že bude preparován na dermoplastický preparát a následně s datací a nálezovými okolnostmi bude uložen v muzejní sbírce OMČ/002-04-12/080002 ve vlastnictví Libereckého kraje. Jedná se o první doklad uhynulého jeřába na Českolipsku. (Dokumentace místa s úhynem jeřába popelavého - K. Hlávka) Miroslav Honců AKCE PRO VEŘEJNOST V ROCE 2018 - EVROPSKÝ FESTIVAL PTACTVA. Roudnice - Vycházka do přírody spojená s pozorováním ptáků a ukázkou jejich odchytu za účelem kroužkování. Dne 6. října 2018 od 8:30 do 12:00 hod. na trase z Roudnice n. L. podél řeky Labe po levém břehu, proti proudu, kolem obce Dobříň a podél přírodní památky Dobříňský háj k tůni u řeky. Délka cesty 3,5 km. Počasí se vydařilo, klidno, oblačno, bez 21

deště, teplota přes den 16 C. Vedl Mgr. Stanislav Chvapil, u ornitologických sítí asistovali Josef Hodek a Ing. Martin Kocábek Počet účastníků: 58, z toho 19 dětí. Celkový počet pozorovaných druhů ptáků: 26. Celkový počet jedinců: 320. Bez holubů věžáků 25 druhů a 264 jedinců. Počet jedinců jednotlivých druhů (seřazeno podle počtu jedinců): Poř. Druh ptáka Poř. Druh ptáka číslo číslo 1. 164 kachna divoká 14. 4 sýkora modřinka 2. 56 holub domácí (věžák) 15. 4 vrabec polní 3. 15 sýkora koňadra 16. 2 červenka obecná 4. 9 kormorán velký 17. 2 labuť velká 5. 9 vrabec domácí 18. 2 mlynařík dlouhoocasý 6. 8 špaček obecný 19. 2 holub hřivnáč 7. 6 racek chechtavý 20. 2 sýkora babka 8. 5 brhlík lesní 21. 1 pěnice černohlavá 9. 5 kos černý 22. 1 pěvuška modrá 10. 5 racek stříbřitý 23. 1 puštík obecný 11. 5 sojka obecná 24. 1 strakapoud velký 12. 5 volavka popelavá 25. 1 slípka zelenonohá 13. 4 rehek domácí 26. 1 žluna zelená CELKEM 26 druhů CELKEM 320 jedinců Z celkové počtu ptáků odchyceno a kroužkováno: Celkem 22 ex. v 8 druzích. Z toho kroužkovali: Stanislav Chvapil - 13 ex., 8 druhů (1 brhlík lesní, 1 červenka obecná, 2 mlynařík dlouhoocasý, 1 pěnice černohlavá, 1 pěvuška modrá, 2 sýkora babka, 2 sýkora koňadra, 3 sýkora modřinka) Martin Kocábek: 9 ex., 2 druhy (2 brhlík lesní, 7 sýkora koňadra). V rámci ptačího festivalu vycházce do přírody předcházela ve středu 3. října přednáška Naši draví ptáci s digitálními snímky a nahrávkami hlasů, v sále městské knihovny v Roudnici nad Labem od 18:00 hodin. Provedl: Stanislav Chvapil, s technikou vypomohl Miroslav Vanžura. Zúčástnilo se 32 osob, z hoto 3 děti. Stanislav Chvapil TERMÍNY JARNÍCH AKCÍ VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU 2019. Křižany s přespáním. Sraz účastníků v Křižanech na louce u vodárny (50 44 24.16 N, 14 56 19.04 E) v pátek 10. 5. 2018 v 17:00, popřípadě v sobotu 11. 5. 2018 v 5:00 ráno, předpokládaný konec akce 11. 5. cca v 10:00 11:00 hod. Přespání ve vlastních stanech (nebo jinak). Na programu ornitologická vycházka, ukázky kroužkování ptáků, povídání o ptačím životě, večerní vycházka za hlasy lesa, opékání buřtů, ranní 22

probouzení s ptačím zpěvem, hry pro děti i dospělé. Doporučujeme teplejší a vlhkuodolné oblečení a obutí. Vlastní dalekohled vítán. Bližší informace může dodat: Martin Pudil (tel. 734 755 791, martin.pudil@muzeumlb.cz) nebo Jitka Feřtová (jitka.fertova@nature.cz) Duchcov v neděli 12. 5. 2019 zvou členové České společnosti ornitologické a Bílinské přírodovědné společnosti všechny milovníky přírody na jarní vycházku spojenou s pozorováním a určováním ptačích druhů podle vzhledu i podle zpěvu. Sraz je jako každoročně v 7:00 hodin. v Zámecké zahradě u Sfingového rybníka. Trasa povede Zámeckou zahradou směrem k lužním lesům. Vycházka bude zakončena u Dubského rybníka, kde za příznivého počasí proběhne ukázka kroužkování ptáků. Pro děti budou opět připraveny krátké soutěže. S sebou doporučujeme vhodný oděv (podle počasí), pevnou obuv, dobrou náladu, dalekohled, foťák, svačinu. Povedou: Miroslav Horák, Martina Hanzlíková, Pavel Vít Mělník 3. - 4. 2019 Sraz v pátek 3. května po 16:00 hodině na tradičním místě na levém břehu Vltavy u cyklistického odpočívadla, asi 1,5 km nad soutokem s Labem. Večerní táborák, spaní ve vlastních spacácích. Ranní vítání začíná v sobotu 4. 5. ve 4:30 hod., zájemci mohou dorazit i kdykoli během sobotního dopoledne. Připravena bude ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Předpokládaný konec v sobotu do 12:00 hodin. Pořádá Česká společnost ornitologická, Regionální muzeum Mělník a Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Organizují Libor Praus, tel.: 605 522 692 (praus@muzeum-melnik.cz), Petr Lumpe tel.: 728 158 417 (petr.lumpe@nature.cz,). Česká Lípa Vítání ptačího zpěvu v České Lípě proběhne v neděli 5. 5. 2019 se srazem účastníků před hlavní budovou muzea, náměstí Osvobození 297 v 9:00 hodin Trasa procházky vede z centra na JZ okraj České Lípy k Holému vrchu a podél Ploučnice do Dubice, kde proběhne ukázka odchytu ptáků do ornitologických sítí a jejich kroužkování. Vycházku spojenou s poznáváním hlasu ptáků vede M. Honců, kroužkování obstarávají P. Lumpe a M. Ticháčková. Kontakt: M. Honců 731 484 907 Honcu@muzeumcl.cz Frýdlant Sraz v sobotu 27. 4. v 7:30 hodin. u motelu Na Rozcestí (Daniela). Vycházka podél Řasnického potoka, za dobrého počasí ukázka kroužkování. Vede Jiří Mikšíček (tel.: 731 833 034). Hrubá skála Sraz v sobotu 4. 5. v 6:00 hodin na parkovišti u Věžického rybníka. Několika kilometrový okruh za poslechem ptačích zpěvů přírodní rezervací Podtrosecká údolí, zakončený ukázkou odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá ČSO ve spolupráci s Domem přírody Českého ráje, AOPK ČR Správou CHKO Český ráj a ZO ČSOP Bukovina. Vede Vojtěch Šťastný (tel.: 739 425 076, stastny.vojta@seznam.cz). Více na: https://www.birdlife.cz/pozvanka-na-vitani-ptaciho-zpevu-2019/ 23

ZAJÍMAVOSTI Z NĚMECKÉ LITERATURY PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ. Lotos Přírodovědecký časopis. Svazek 60; č.1. leden 1912. s.15-24 Felix Schad-Roodvalk: Druhy ptáků. (Biologická stanice Doksy v Čechách). Druhy ptáků od oblasti Hradčanských stěn po Dubské Švýcarsko. (Zvláštní pozornost je věnována oblastem rybníků od Doks a Jestřebí Stvolínky). Předběžný seznam Felix Schad-Roodvalk, Berlin-Steglitz. Téměř před rokem jsem zpracoval Ptactvo Velkého rybníka (Máchova jezera - Ornis des Großteiches), které se trochu lišilo od tohoto přehledu. Práce byla tedy určena jako dodatek k dílu týkajícího se Velkého rybníka, které měl tehdy v úmyslu opublikovat vedoucí Biologické stanice Doksy pan Priv.- Doz. Dr. Victor H. Langhans. Snažil jsem se striktně dodržovat Langhansovu výzvu: napsat Ptactvo Velkého rybníka - a z mých ornitologických deníků jsem vzal pouze údaje týkající se tohoto rybníka. Již tehdy jsem vyjádřil své obavy: - pokud se jedná o hnízdící ptáky, je asi možné hovořit o místní avifauně v takto vymezené oblasti, pokud ale budou do přehledu zahrnuty i tažní ptáci, považuji za nezbytné, aby pozorování (a jejich zaznamenávání) byla rozšířena na větší oblast kolem centra. O správnosti mého názoru jsem se však musel v uplynulém roce opakovaně přesvědčovat. Zatímco má zdejší pozorování se vždy týkala především Velkého rybníka (a Břehyně), získal jsem v průběhu let ornitologické údaje z rozlohy cca 56.000 ha a zdálo se mi, že pokud jde o ptactvo rybníků, oblast Doks (Hirschberg), Máchova jezera (Großteich), Břehyňského rybníka a okolních vřesovišť (Heideteich), Poselského rybníka (Poselteich), a na severu: Hradčanského (Kummer-), Držníku (Dirnsten-), Strážovského (Straßteich) a Vavrouškova rybníka (Wawrauschkenteich) od oblasti Holanských rybníků (Habstein-Drumer Gebiet) Novozámeckého rybníka (Hirnsener Teich), rybníka Jílovka (Lettenteich), Nohavice (Großhose-), Holanského rybníka (Hohlener) atd., nelze dobře oddělit. Takže zatímco Avifauna Máchova jezera by kvůli jednostrannému a omezenému lokálnímu zaměření byla vždy jen zlomkem místní avifauny, 24

doufám, že přehled, který je nyní předkládán pro rybniční plochy dané oblasti, ačkoli není úplně dokonalý, přece jen je ucelený, který by měl přispět k poznání ptáků v severních Čechách, jelikož dotčená oblast splňuje všechny podmínky pro výskyt endemických, jakož i dočasně pobývajících druhů, které jsou vázané na přítomnost vody, rákosin a mokřadů. Myslím, že místní rybničnatou oblast lze vcelku dobře nazvat severočeskou obdobou jihočeských Třeboňských rybníků, ležících na stejné zeměpisné délce. Od orografického i hydrologického popisu sledované oblasti, jak jsem předeslal v mém prvním přehledu, musím bohužel upustit pro nedostatek prostoru. Avšak v I. části připravované práce, z níž je zde uveden krátký výtah, je věnována zvláštní část. Na tomto místě bych chtěl ještě splnit potěšující povinnost a všem pánům, jejichž přátelská vstřícnost mi při sběru a prověřování studijního a pracovního materiálu velmi pomohla, vyjádřil své upřímné poděkování. W e i ß w a s s e r, v prosinci 1911 Překlad úvodní části: SvI & Petr Lumpe Lotos Naturwissenschaftliche Zeitschrift. Band 60; Nr. 1. Jänner 1912. s.15-24 Felix Schad-Roodvalk : Die Vogelarten. (Aus der biologischen Station zu Hirschberg in Böhmen.) Die Vogelarten aus der Gegend vom Kummergebirge bis zur D a u b a e r S ch w e i z. (Mit besonderer Berücksichtigung der Teichgebiete von Hirschberg i. B. und Habstein-Drum.) Vorläufiges Verzeichnis von Felix Schad-Roodvalk, Berlin-Steglitz. Vor nunmehr fast einem Jahr hatte ich bereits eine vom vorliegenden Verzeichnis etwas abweichende»ornis des Großteiches«aufgestellt; sie war als Anhang zu einer den Größteich betreffenden Arbeit gedacht, welche damals der Leiter der»biologischen Station Hirschberg«, Herr Priv.-Doz. Dr. Viktor H. Langhans, zu publizieren beabsichtigte. Ich hatte mich bei jener Aufstellung möglichst streng an den Wortlaut der durch Herrn Dr. Langhans an mich ergangenen Aufforderung gehalten: eine»ornis des Großteiches«zu verfassen, und hatte meinen ornithologischen Tagebüchern lediglich die den Großteich betreffenden Daten entnommen. Schon damals hatte ich meine Bedenken geäußert: soweit es sich um Brutvögel handelt, ist es ja wohl angängig, die»lokalornis«eines so beschränkten Gebietes zu besprechen, sobald aber auch Strichvögel 25

in eine derartige Zusammenstellung Aufnahme finden sollen, halte ich es des Zusammenhanges halber für dringend geboten, die Beobachtungen (und deren Aufzeichnung) auf ein möglichst großes, ihren Mittelpunkt gewissermaßen peripherisch umschließendes Gebiet auszudehnen. Von der Richtigkeit dieser meiner damaligen Ansicht mußte ich mich aber gerade im verflossenen Jahr wiederholt überzeugen Hatten auch von jeher meine Beobachtungen in der hiesigen Gegend vorzüglich dem Großteich (und Heideteich) gegolten, so hatte ich doch beim Sammeln ornithologischer Daten im Laufe der Jahre über ein Gebiet von rund 56.000 ha Aufschluß erhalten und es schien mir, daß sich, was vor allem die Teichornis anlangt, das Gebiet von Hirschberg (Großteich, Heideteich, Poselteich, sowie im Norden: Kummer-, Dirnsten-, Straßteich und Wawrauschkenteich einerseits), von dem Habstein-Drumer Gebiet (Hirnsener Teich, Lettenteich, Großhose- und Hohlener Teich etc. anderseits) nicht gut trennen lasse. Während also jene»ornis des Großteiches«stets nur das Fragment einer Lokalornis gewesen wäre, das seiner Einseitigkeit wegen immer nur von lokal sehr beschränktem Interesse hätte bleiben müssen, hoffe ich mit dem nunmehr vorliegenden Verzeichnis ein für das Teichgebiet der hiesigen Gegend, wenn auch nicht vollkommen lückenloses, so doch an sich ziemlich einwandfreies Ganzes geschaffen zu haben, das zur Kenntnis der nordböhmischen Vogelwelt insofern beitragen dürfte, als das besprochene Gebiet in seiner Gesamtheit alle jene Bedingungen erfüllt, an die das Vorkommen von endemischen wie auch nur vorübergehend sich aufhaltenden Formen der an das Vorhandensein von Wasser, Schilf und Sumpf gebundenen Vögel geknüpft ist. Ich glaube das hiesige Teichgebiet mit gutem Recht das nordböhmische Pendant der unter gleicher Länge liegenden südböhmischen Wittingauer Teiche nennen zu können. Von einer orographischen wie hydrographischen Beschreibung des Beobachtungsgebietes, wie ich sie meinem ersten Verzeichnis vorausgeschickt hatte, muß ich diesmal Raummangels halber leider Abstand nehmen, doch ist einer solchen im I. Teil einer in nächster Zeit zur Vollendung gelangenden ausführlichen Arbeit, deren auf kurze Schlagworte reduzierter Auszug hier vorliegt, ein spezieller Abschnitt gewidmet. An dieser Stelle möchte ich schließlich noch einer angenehm empfundenen Pflicht nachkommen und allen jenen Herren, durch deren freundliches Entgegenkommen mir beim Sammeln und Sichten von Studien- und Arbeitsmaterial über so manche Schwierigkeit hinweggeholfen wurde, meinen verbindlichsten Dank ausdrücken. W e i ß w a s s e r, im Dezember 1911. 26

Systematische Uebersicht. I. Ordnung: Passeres. 1. Familie: T u r d i d a e. Erithacus philomela Bechst. Soll in der Gegend früher hin und wieder enschienen sein, doch ist die Existenz dieses Vogels zumindest für die nächste Umgebung des Großteiches entschieden zweifelhaft. luscinia L. In der engeren Umgegend nicht häufig, aber wiederholt brütend gefunden. Außerdem in der Gegend von Münchengrätz und Stranow. rubeculus L. Ueberall häufig, vor allem in der Nähe von Hirschberg und in den Anlagen der Stadt. cyaneculus Wolf. Soll sich angeblich zur Zeit des Frühjahr-Zuges in der Nähe des Hirnsener Teiches aufhalten. Ruticilla tithys L. Häufig in der ganzen Gegend, besonders um Hirschberg und Heidemühl. phoenicura L. Wie d. vorige, aber etwas weniger zahlreich. Accentor modularis L. Als Brutvogel bestätigt, ist jedoch nicht übermäßig häufig. Saxicola oenanthe L. Am Bösig brütend; auch bei Weißwasser im Sommer 1910 wiederholt einzelne Exemplare beobachtet. Pratincola rubetra L. Häufig, an der S. W. Seite des Großteiches und bei Thamühl brütend. rubicola L. Obwohl diese sp. im allgemeinen sonst häufiger zu sein pflegt als die vorige, so ist sie doch hier geradezu selten, die Brut sehr fraglich. Turdus merula L. Ueberall in der Umgebung häufig. musicus L. wie d. vorige, in der nächsten Nähe des Teiches etwas häufiger als jene. pilaris L. Im Winter fast regelmäßig als Gast. iliacus L. Zusammen mit der vorigen am Zug beobachtet, überwintert aber nie. viscivorus L. Zufolge der allenthalbeu durch den»nonnenfraß«herbeigeführten Lichtung der Bestände scheint diese sp. neuerer Zeit zahlreicher in hiesiger Gegend aufzutreten, obwohl sie schon früher keineswegs selten war. Locustella naevia Bodd. Ziemlich häufig vom Mai an, Brut für den Großteich selbst fraglich. fluviatilis Wolf, wie d. vorige, brütend wiederholt an den nördlich des Kummergebirges gelegenen Teichen angetroffen. Calamodus schoenobaenus L. An manchen Stellen des Großteiches und am Hirnsener Teich wohl allenthalben nistend, sonst aber sicher der seltenste Rohrsänger dieser Gegend. aquaticus Temm. Ebenfalls gar nicht häufig, für den Hirnsener Teich angeblich Brutvogel, am Großteich fraglich. 27

Acrocephalus arundinaceus L. Häufig an allen größeren Teichen der Gegend, die individuenreichste sp. palustris Bechst. In den Jahren 1908 und 1909 je zwei Paare brütend beobachtet. streperus Vieill. Nicht besonders häufig, brütet aber stellen weise. Hypolais philomela L. Nicht häufig, als Brutvogel in den Anlagen der Stadt, Phylloscopus rufus Bechst. Ziemlich selten, brütet am Mühlberg. trochilus L. Im Kummergebirge als Brutvogel häufig. sibilator Bechst. Vielleicht etwas weniger zahlreich als der vorige, aber immerhin häufig. Sylvia nisoria Bechst. Selten, nur einmal brütend gefunden im Burnaytal, außerdem bei Wordaň im Sommer 1911. (Fürstenbruck.) atricapilla L. Häufig, aber in steter Abnahme begriffen. simplex Lath. Speziell in Hirschbergs nächster Umgebung etwas häufiger, sonst selten: sporadisch in einzelnen Teilen des Kummergebirges. curruca L. Nicht besonders häufig, brütet aber regelmäßig in den Hirschberger Stadtanlagen und bei Heidemühl. Sylvia L. Häufig in der Umgebung des Teiches und im N. O. Teil des Kummergebirges. 2. Familie: T i m e l i d a e. Anorthura troglodytes L. Sehr häufig allenthalben. Cinclus cinclus aquaticus Bechst. Ziemlich selten, am Polzenbach (nördlich des Kummergebirges) und bei Drum einigemal beobachtet. 3. Familie: P a r i d a e. Regulus regulus L. Sehr häufig. ignicapillus Temm. ex Brehm. Weniger häufig als der vorige, jedoch manchmal mit diesem zusammen. Panurus biarmicus L. Soll um Weißwasser beobachtet worden sein. Remizus pendulinus L. In der Schulsammlung von Dobern befindet sich ein Nest dieser sp., welches vor ca. 12 Jahren in dortiger Gegend gefunden worden sein soll. Auch für den Winter 1911 wird sie aus der Gegend des Hirnsener Teiches gemeldet. Pegithalus caudatus L. Häufig in der ganzen Gegend. Aarus major L. Sehr häufig. ater L. Viel weniger häufig als die vorige, ortweise sogar selten. cristatus L. Häufig. coeruleus L. Häufig, besonders im Kummergebirge. palustris L. Wie major. Silta europaea L. Wie P. coeruleus, aber in den Buchenbeständen des Kummergebirges noch zahlreicher als jene. 4. Familie: C e r t h i i d a e. Certhia familiaris L. Etwas weniger häufig wie Sitta. 28

5. Familie: A l a u d i d a e. Otocorys alpestris L. Im Jahre 1874 zwischen B.-Leipa und Kleineicha mehrere Stück gefangen. Alauda arvensis L. Häufig als Brutvogel allenthalben. Lullula arborea Linn. Ziemlich selten, aber als Brutvogel sporadisch bestätigt. Galerida cristata L. wie arvensis. 6. Familie: M o t a c i l l i d a e. Anthus trivialis L, Häufig in der ganzen Gegend. pratensis L. wie d. vorige. campestris L. Selten, vorübergehend im Herbst, so u. and. 1909 auf den Feldern bei Kummer zu 6 Exempl. beobachtet. spipoletta L, Fast jeden Winter von November an einzeln und in kleinen Flügen. Motacilla alba L. Häufig. boarula L. Ziemlich häufig bei Thamühl und nördl, des Kummergebirges, auch in der Gegend von Dauba; mitunter überwinternd. Budytes citreolus Pall. Scheinbar selten, nur 5 Exempl. im Frühjahr 1908 und 2 Exempl. 1910 bei Heidemühl gesehen. flavus L. Fehlt in der nächsten Nähe als Brutvogel unbedingt, ist im April und September aber stets in einigen Exemplaren für eine Zeit zu sehen. Brutvogel bei Reichstadt und Münchengrätz. 8. Familie: F r i n g i l l i d a e. Plectrophenax nivalis Linn. Im Jahre 1897 bei Niedergruppai und 1889 bei Oberpolitz je ein größerer Flug beobachtet, einige Exemplare wurden geschossen, resp. gefangen. Miliaria calandra Linn. Als Strich- und Standvogel ziemlich häufig, besonders in der Gegend von Wordaň. Emberiza citrinella L. Sehr häufig. hortulana Linn. Zusammen mit der folgenden am Herbstzug 1907 bei Hirschberg; ein sicheres Gelege 1910. cia Linn. Nur im Herbst 1907 etwa 10 Stück bei Weißwasser beobachtet, neuerdings 2 Stück bei Neudorf (Weißwasser). schoeniclus L. Häufig an beiden Teichen. Loxia curvirostra L. Häufig in der ganzen Gegend, besonders im nördl. Teil des Kummergebirges und am Bösig. pityopsittacus Bechst. Selten; im Winter in kleinen Flügen (1908, 1910). bifasciata Brehm. Soll öfters geschossen, resp. gefangen worden sein, ich konnte aber keines der fraglichen Exemplare auftreiben. Pyrrhula pyrrhula L. Nicht häufig; in der ganzen Gegend nur im Winter, Brut nur einmal am Pfützeberg (Kummergebirge) und einmal bei Neuschloß konstatiert. Coccothraustes coccothraustes L. Im Kummergebirge vom Spätsommer an oft beobachtet, im Winter ortweise häufig. 29

Serinus serinus L. Ziemlich häufig als Brutvogel. Chrysomitris spinus L. Ungleich seltener als der vorige, aber brütend; häufig im Herbste der Jahre 1907, 1908 und 1910, 1909 nur ganz sporadisch. Bei Hirschberg speziell, wie überhaupt in der ganzen Gegend südlich des Kummergebirges scheint diese sp. zu fehlen. Carduelis carduelis L. In den freien Tälern des Kummergebirges brütend, sonst nicht sehr häufig im Herbst stets große Schwärme. Acanthis linaria L. Zur Zugzeit auf den Feldern bei Kummer sowie bei Reichstadt wiederholt beobachtet. Acanthis (linaria) Holbölli Brehm. (Eine Uebergangsform von dem langschnäbeligsten L. longirostris zu linaria L.) Im November 1902 im Schilf des Polzenbaches bei B.-Leipa 1 Exempl. gefangen. cannabina L. Nicht häufig, brütet aber in der Nähe des Mühlberges am Heideteich. flavirostris L. Zur Zugzeit mit dem vorigen fast regelmäßig gefangen. Fringilla coelebs L. Sehr häufig, vor allem im Kummergebirge. montifringilla L. Im Winter 1908 wurden 4 Exempl. bei Bösig gefangen. Ich hielt diesen Vogel lange Zeit in hiesiger Gegend für selten, wie ich aber neuerdings erfahre, ist derselbe an den Futterplätzen in Neuschloß regelmäßiger Wintergast. Chloris chloris L. Allenthalben häufig als Brutvogel. Passer domesticus L. In Hirschberg nicht übermäßig lästig, die Nester werden vielfach zerstört. montanus L. Einzeln überall, in Weißwasser sogar in den Stadtanlagen, als Brutvogel. 10. Familie: S t u r n i d a e. Sturnus vulgaris L. In der ganzen Gegend häufig; im Herbst große Flüge im Schilf der Teiche nächtigend. 11. Familie: O r i o l i d a e. Oriolus oriolus L. Nicht besonders selten; als Brutvogel außer am Heideteich und Großteich vor allem in der Umgebung des nördlich des Kummergebirges gelegenen Straßteiches und Dirnstenteiches. 12. Familie: G o r v i d a e. Pyrrhocorax pyrrhocorax L. Ein einzelnes Exemplar am 26. April 1908 im Wellnitztal bei Reichstadt getroffen. Nucifraga caryocatactes L. Oefters am Herbstzug beobachtet, auch mehrfach erlegt, besonders auch im Vorwinter 1911. Garrulus glandarius L. Sehr häufig, besonders im Kummergebirge. Pica pica L. Ebenfalls in der ganzen Gegend sehr häufig. Lycus monedula L. Am Bösig, bei Habstein, am Barbarakirchl bei Neugarten, sowie in den div. Felspartien des Kummergebirges und der übrigen Gegend nistend. 30

Gorvus corone L. Entschieden seltener als gemeinhin angenommen wird, jedenfalls viel weniger häufig als die beiden anderen sp. cornix L. Sehr häufig das ganze Jahr über. frugilegus L. Bedeutend seltener als die vorige, aber in der Zeit von Mitte Oktober bis etwa Ende Februar stets in ungeheueren Schwärmen. 13. Familie: L a n i i d a e. Lanius minor. Gm. Nicht sehr häufig; als Brutvogel bei Wellnilz gefunden (Reichstadt). excubitor L. Am Herbstzug und im Winter 1908, sowie im Winter 1909 einzelne Exemplare wiederholt in den Obstbaumalleen der Gegend beobachtet; Brut sichergestellt bei Wordaň (Fürstenbruck). Senator L. Ebenfalls selten, doch fand ich von 1907 1909 am Fuße des Schraubenberges regelmäßig ein brütendes Paar, 1910 konnte ich nirgends in der Gegend ein Exemplar dieser sp. finden. Als Brutvogel bestätigt für die Gegend von Stranov-Krnsko. collurio L. Sehr häufig. 14. Familie: M u s c i c a p i d a e. Muscicapa grisola L. Häufig, besonders bei Heidemühl und im Kummergebirge (Südabhänge). atricapilla L, Selten, 1906 am Herbstzug bei Niemes (Rollberg) beobachtet. collaris Bechst. Ziemlich selten, 1908 und 1909 zu 2, resp. ein Paar brütend gefunden bei Hühnerwasser und Bösig; am 8. u. 13. Mai 1911 im»fasangarten«bei Neuschloß 6 Paare beobachtet. parva Bechst. Nicht selten am Zug, außerdem 2 Pärchen bei Blottendorf brütend gefunden. Ampelis garrulus L. Vielfach am Herbstzug und im Winter, im Sommer niemals. 15. Familie: H i r u n d i n i d a e. Hirundo rustica L. Sehr häufig. Chelidonaria urbica L. wie die vorige, etwas weniger zahlreich, mancherorts aber auch wieder häufiger als jene. Clivicola riparia L. In Steinbrüchen und Sandgruben allenthalben Kolonien; in der nächsten Umgebung des Großteiches fehlt dieser Vogel. II. Ordnung: Strisores. 1. Familie: C y p s e l i d a e. Apus apus L. Sehr häufig. 2. Familie: C a p r i m u l g i d a e. Gaprimulgus europaeus L. Häufig; besonders im N. W. Teile des Kummergebirges und in der Gegend von Fürstenbruck (Wordaň). 31

III. Ordnung; Picariae. 1. Familie: P i c i d a e. Picus viridis L, In der ganzen Gegend häufig. canus Gm. Fehlt in der Hirschberger Gegend; regelmäßig brütend westlich von Bakov (Revier Klokočka). Dendrocopus major L. Häufig in der ganzen Gegend brütend, aber merkwürdigerweise mit Vorliebe in den Buchenbeständen des Kummergebirges. medius L. Selten; im Kummergebirge aber öfters als Brutvogel beobachtet, auch im sog.»fasangarten«bei Neugarten. minor L. wie canus (Bakov), nur beobachtete ich ihn auch wiederholt in den Obstbaumalleen um Hirschberg; auch im»fasangarten«bei Neugarten brütet er. Dryocopus martius L. Sehr häufig im Kummergebirge, aber auch sonst in der Gegend keinesfalls selten. Jynx torquilla L. Häufig. 2. Familie: M e r o p i d a e. Merops apiaster L. Als Irrgast im Jahre 1885 bei Johannestal. 3. Familie: A l c e d i n i d a e. Alcedo ispida L. Am Großteich eine höchst seltene Erscheinung, an den Wasserläufen der weiteren Umgebung aber nicht gerade selten, wenigstens zur Winterszeit; auch an dem Verbindungsbach zwischen dem Großteich und dem Heideleich, sowie am Kummerteich, aber nicht brütend. 4. Familie: C o r a c i i d a e. Coracias garrula L. Als Strichvogel; brütend bis zum Jahre 1910 im Revier Klokočka; 1910 im Tale zwischen der Station Bösig und Weißwasser, außerdem alljährlich im Revier Zdiar ein Paar. 5. Familie: U p u p i d a e. Upupa epops L. Sehr selten; brütend nie gefunden. 6. Familie: C u c u l i d a e. Cuculus canorus L. Sehr häufig in der ganzen Gegend, vor allem im nördlichen Teil des Kummergebirges. IV. Ordnung: Raptatores. 1. Familie: S t r i g i d a e. Strix flammea L. Nicht häufig; brütend nur an wenigen Orten getroffen, so z. B. einmal bei Heidemühl, dann am Schloßturm zu Weißwasser sowie am Barbarakirchl bei Neugarten. Glaucidium noctua Retz. Häufig allenthalben, vor allem im Kummergebirge und um Neuschloß. Nyctala Tengmalmi Gm. Wahrscheinlich häufiger als man annimmt; zweimal erlegt bei B.-Leipa. 32

Syrnium aluco L. Sehr häufig in der ganzen Gegend, wie Glaucidium noctua. Asio otus L. wie die vorige. accipitrinus Pall. Regelmäßig am Heideteich; Brut fraglich, die größere Anzahl im Herbst dürfte wohl auf Zuzug aus dem Norden zurückzuführen sein, worunter natürlich ebenfalls junge Exemplare sein können. Bubo bubo L. In einigen Revieren dieser Gegend früher verhältnismäßig wenig selten; neuerdings Wiedereinbürgerungsversuche in der Daubaer Schweiz; im Kummergebirge im Frühjahr 1909 ein festgestellt; neuerdings Dezember 1911, ein junges bei Přihraz (Münchengrätz) gefangen. 2. Familie: F a l c o n i d a e. Falco peregrinus Tunst. Früher nicht selten, 1909, 1910 und 1911 neuerdings ein Paar im Kummergebirge; weniger selten bei Bakov. subbuteo L. Nicht besonders häufig; Brutvogel im Kummergebirgeund bei Habstein, sowie am Schischkenberg bei Hohlen und in der Daubaer Schweiz. aesalon Tunst. Im Winter fast regegelmäßig in der Gegend zu einzelnen Exemplaren, auch 1911 (Nov.) bereits wieder bei Neuschloß erlegt. Tinnunculus tinnunculus L. Sehr häufig im nördlichen Teile des Kummergebirges; außerdem am Bösig sowie allenthalben in der ganzen Gegend Brutvogel. vespertinus L. Im Jahre 1897 und 1911 je ein Exemplar im Revier Gruppai erlegt; außerdem im Sommer 1907 mehrere Stück beim Städterei-Berg (Hirschberg) beobachtet; obwohl ich keinen dieser Vögel erlegte, ist doch jeder Irrtum ausgeschlossen, da mir der Vogel aus Süd- Steiermark allzugut bekannt ist. Milvus milvus L. Vereinzelt fast regelmäßig am Zug, wenn auch viel spärlicher als früher. korschun S. G. Gmehn. wie der vorige, aber weitaus seltener. Pernis apivorus L. Nicht selten zur Strichzeit; brütend zweimal im Kummergebirge getroffen, u. zw. 1908 und 1909, am Willhoschtberge bei Drum brütend in den Jahren 1908 und 1911; wiederholt in der Gegend erlegt. Circaetus gallicus Gm. In der Nähe von B.-Leipa vor Jahren öfters erlegt; zwei Exempl. der Fostlehranstalt Reichstadt stammen ebenfalls aus der nächsten Umgebung. Pandion haliaëtus L. Am Großteich, wie überhaupt an allen Teichen dieser Gegend früher im Herbst durchaus nicht selten, wurde wiederholt geschossen, zuletzt (1908?) noch 5 Exempl.; Horstgelegenheit fehlt. Haliaëtus albicilla L. Wie der vorige zur Zeit der Herbstfischereien in früheren Jahren oft geschossen, zuletzt 1909. Buteo buteo L. Nicht selten; 1910 in der engeren Umgebung vier Horste bekannt. 33

Buteo Zimmermannae Ehmke Buteo desertorum Dud. Eine dieser beiden Formen beobachtete ich hier des öfteren, doch ist es unsicher, welche von beiden; desertorum wurde in zwei Exemplaren erlegt, davon allerdings eines bei Haida. Archibuteo lagopus Brünn. Im Winter 1908/09 auf den Feldern bei Kummer einmal 4, das zweitemal 3 Stück sichergestellt, sonst nie beobachtet; bei Drum und Neugarten wurde dieser Vogel indessen schon öfters erlegt (auch im Januar 1911). Aquila chrysaëtus L. Als Irrgast wiederholt erlegt. naevia Wolf oder pomarina C. L. Brehm. Unsicher, ob diese sp. vor Jahren hier erlegt wurde; zu sehen bekam ich das Exempl. leider nicht. Accipiter nisus L. Sehr häufig. Astur palumbarius L. Häufig; 1910 in der engeren Umgebung drei Horste. Circus aeruginosus L. 1910 zum erstenmal brütend am Großteich gefunden; 1909 fehlte diese sp. in der Gegend als Brutvogel, in allen vorhergehenden Jahren am Heideteich regelmäßig gebrütet, ob auch am Hirnsener Teich, ist mir nicht bekannt. cyaneus L. Zwischen Hirschberg und Dauba, sowie in Münchengrätz nicht übermäßig selten, bei Dobern und auch Neugarten öfters erlegt, so auch 1910 und 1911; in der zuerst angeführten Gegend in den letzten Jahren regelmäßig als Brutvogel bestätigt. pygargus L. Selten; am Frühjahrszug 1910 bei Weißwassser ein altes erlegt. macrurus Gm. Ein Exemplar im Frühjahr 1909 bei Niemes geschossen, wohl ebenso wie die vorige nur als Irrgast in dieser Gegend, da 1905 ebenfalls nur ein einzelnes Exemplar in der Nähe von Beichstadt erlegt wurde. 3. Familie: V u l t u r i d a e. Gyps fulvus Gm. Als Irrgast 1911 ein altes am Willhoschtberg bei Hohlen erlegt. (Schluß folgt.) 34

ZOOLOGIE obratlovců, GAISLER JIŘÍ, ZIMA JAN NAKLADATEL: Academia; rok vydání 2018; EAN 9788020027023; cena 476.- Od prvního (1983) i druhého (2007) vydání této komplexní zoologické učebnice se výrazně změnily názory na systematiku a fylogenezi, ale i na ekologii a chování obratlovců. Objevily se nové obory, jako vývojová genetika nebo molekulární fylogenetika. Třetí vydání vychází z původních textů, ale předkládané informace jsou přizpůsobovány novým poznatkům a názorům. Byla přijata fylogenetická koncepce považující bezlebečné kopinatce za bazální skupinu strunatců. Významně jsou přepracovány části věnované fylogenezi paryb, paprskoploutvých ryb, plazů a ptáků. U těchto taxonů byly v poslední době získány nové znalosti vycházející především z podrobných molekulárních analýz. U každé velké skupiny obratlovců je doplněna krátká kapitola s poznatky o genomu a jeho evoluci. Na všech taxonomických úrovních jsou opraveny údaje o počtech známých druhů a jejich případném stupni ohrožení. Řada dalších drobných úprav přispívá k aktualizaci prezentovaných poznatků. Převzato z webu nakladatelství ACADEMIA GENIALITA PTÁKŮ Ackerman Jennifer NAKL: KAZDA VÁCLAV; vydání: 2018; 352 str. ISBN 978-80-907420-6-2; cena 358.- (258.- Megaknihy). Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. Jennifer Ackerman (narozena 1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. Převzato z webu knihy.cz 35

Metodická příručka pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině. metodika AOPK ČR Autor: ZÁMEČNÍK Václav Ilustrace/foto: HOŠEK Jan Nakladatel: AOPK ČR Vyšlo: září 2013 Formát: Brožovaná, 92 stran ISBN: 978-80-87457-81-8 Z obsahu: Úvod. Faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě ohrožení a možnosti ochrany vybraných ptačích druhů zemědělské krajiny. Čáp bílý (Ciconia ciconia). Moták lužní (Circus pygargus). Koroptev polní (Perdix perdix). Drop velký (Otis tarda). Chřástal polní (Crex crex). Čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Sova pálená (Tyto alba). Skřivan polní (Alauda arvensis). Ťuhýk obecný (Lanius collurio). Strnad obecný (Emberiza citrinella). Legislativní ochrana: Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Mezinárodní úmluvy. Legislativní ochrana polních ptáků v rámci Společné zemědělské politiky EU. Možnosti financování péče o ptáky v zemědělské krajině praktický management. Orná půda. Travnaté a travinobylinné pásy. Pásy chemicky neošetřované obiloviny. Neoseté okraje polí (úhorové pásy). Potravní políčka pro ptáky. Plošky pro skřivany. Pásy pro hmyz. Strniště. Zamokřené plochy v polích. Travní porosty. Louky. Pastviny. Obnova podmáčených ploch na travních porostech. Nelesní zeleň. Sady ovocných dřevin. Vinice. Literatura. Příručku je možné stáhnout ve formátu.pdf na webové stránce: http://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/19.pdf Obálka: Samec husice nilské 25. února 2019 na Labi u Račic (LT). Foto: S. Chvapil KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ pobočného spolku. Vydává SčP ČSO jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů v el. podobě +10 archiv. výtisků. Příspěvky posílejte el. poštou do redakce na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, případně jako listovní zásilku na pracoviště CHKO Kokořínsko Máchův kraj, Komenského č. 48, 472 01 Doksy (na s poznámkou: Kominíček) nebo na regionální kontaktní adresy pobočky. Novou webovou stránku pobočky najdete na: http://severoceskapobocka-cso.webnode.cz Redakční rada: Ing. P. Benda, Ph.D; RNDr. M. Honců; Ing. P. Lumpe; K. Novotný; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 31. března 2019 uzávěrka č.30-21.08.19 36