Testování fotokatalytické aktivity nátěrů FN z hlediska jejich schopnosti odbourávání polutantů ze vzduchu dle následujících ISO standardů:

Podobné dokumenty
Stanovení fotokatalytické aktivity vzorků FN1, FN2, FN3 a P25 dle metodiky ISO :2013

Komerční fotokatalytické nátěry Technologie pro čištění vzduchu Srovnávací studie.

Fotokatalytická oxidace acetonu

VYUŽITÍ UV ZÁŘENÍ A OZONIZACE PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ LÉČIV

LABORATOŘ OBORU I. Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek. Umístění práce:

Využití faktorového plánování v oblasti chemických specialit

NANOTECHNOLOGIES FOR NEW MATERIALS, INNOVATIONS AND A BETTER LIFE. FN-NANO s.r.o.

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Příloha k průběžné zprávě za rok 2015

Projekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky

Finální zpráva MĚŘENÍ PARAMETRŮ KOMPRESOROVÉ JEDNOTKY NAPÁJENÉ Z REGULÁTORU FA ERAM SPOL S R.O. doc. Ing. Stanislav Mišák, Ph.D. Strana 1 (celkem 15)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

Experimentální metody EVF I.: Vysokovakuová čerpací jednotka

Testovací komora pro porovnávání snímačů tepelné pohody

TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ BRNO SPOL. S R.O. Zkušební laboratoř měření znečišťujících látek č akreditovaná ČIA Zeleného 50, Brno

1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní

Zpráva č.: CALLA CE ZPRÁVA O STUDII HODNOCENÍ PŘESNOSTI

9 Charakter proudění v zařízeních

PROJEKT IP PŘÍSTROJ NA MĚŘENÍ KOMFORTU DLE JIS L 1099

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

VLASTNOSTI PRODĚRAVĚNÝCH PAROZÁBRAN

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ

Vliv relaxace betonu na hodnotu vnitřních sil od sedání podpěry mostu. Lenka Dohnalová

Elektrolytické vylučování mědi (galvanoplastika)

TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ BRNO SPOL. S R.O. Zkušební laboratoř měření znečišťujících látek Zeleného 50, Brno

STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ

Obrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]

Ultrajemné částice a zdraví - první zkušenosti s měřením v projektu přeshraniční spolupráce Cíl 3. Helena Plachá, Miroslav Bitter

Univerzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Konzervační činidla pro kolagenní historické materiály Zpráva za rok Magda Součková. Experimentální část - pokračování

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

PROTOKOL číslo: / 2014

Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy

KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ VLHKOSTI BIOMASY

Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Magda Součková

VYHODNOCENÍ LABORATORNÍCH ZKOUŠEK

Návod pro laboratorní úlohu: Komerční senzory plynů a jejich testování

PROJEKT CENTRUM PRO INOVACE V OBORU

LABORATORNÍ ZKOUŠKY VZORKY LABORATORNÍ ZKOUŠKY. Postup laboratorních zkoušek

APLIKACE FOTOKATALYTICKÝCH PROCESŮ PRO ČIŠTĚNÍ KONTAMINOVANÝCH VOD

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

Konzervační činidla pro kolagenní historické materiály Zpráva za rok Magda Součková

11. Odporový snímač teploty, měřicí systém a bezkontaktní teploměr

Smlouva o DÍLO na realizaci akce

Laboratoře integrované automatizace

Protokol o zkoušce č. 311/12

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/ Ostrava Poruba

Laboratorní úloha Diluční měření průtoku

Oznámení o zakázce. Dodávky

Analýza sálavého toku podlahového a stropního vytápění Výzkumná zpráva

Studie přesnosti (interní klinická) Zpráva o testování

Měření spotřeby tepla

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Četnost brýlové korekce v populaci

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký.

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Vliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

Video Jak si vytvořit samočistící fasádu (

Zpráva ze vstupních měření na. testovací trati stanovení TZL č /09

Protokol o srovnání POCT EUROLyser CRP s akreditovanou metodou stanovení CRP imunoturbidimetricky na analyzátoru Unicel DxC 800

Únik plynu plným průřezem potrubí

Warszawa, ul. Filtrowa 1, tel , fax Výpočet koeficientu prostupu tepla u oken systému Pol-Skone a Skandynawskie

Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor

Protokol č. 23/02/18. Datum měření: Datum vydání zprávy:

STANDARDNÍ OPERAČNÍ POSTUP 02/09 Ústav stavebního zkušebnictví, Fakulta Stavební, Vysoké učení technické v Brně Veveří 95, Brno

Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku

Ekotech ochrana ovzduší s.r.o. Zkušební laboratoř Všestary 15, Všestary. SOP 01, kap. 4 5 (ČSN EN )

BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

VYJÁDŘENÍ. Palackého třída, náměstí Jana Pernera, Pardubice. Měření hluku z dopravy porovnání výsledků zkoušek

Monitoring těkavých organických látek

Projekt FRVŠ č: 389/2007

Adsorpce barviva na aktivním uhlí

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Cirkulační vzduchový zemní výměník tepla

TEPELNÁ BILANCE EXPERIMENTÁLNÍCH KAMEN

Smlouva o DÍLO na realizaci akce

VLIV PERFOTACE KONTAKTNÍHO ZATEPLOVACÍHO SYSTÉMU NA VLHKOSTNÍ CHOVÁNÍ KONSTRUKCE

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

TECHNICKÝ LIST PROTECTAM FN 2 KOMPOZITNÍ FUNKČNÍ NÁTĚR

NÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH

Ing. Radovan Nečas Mgr. Miroslav Hroza

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu.

Ústav fyziky a měřicí techniky Laboratoř chemických vodivostních senzorů

Korozní experimenty konstrukčních materiálů pro technologie CCS

DIFÚZNÍ MOSTY. g = - δ grad p (2) Doc. Ing. Šárka Šilarová, CSc. Ing. Petr Slanina Stavební fakulta ČVUT v Praze

Analýza sálavé charakteristiky elektrických topných

DOKUMENTACE K PILOTNÍ JEDNOTCE MIKROSÍTA/UV

NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM NATIONAL TECHNICAL MUSEUM VÝZKUMNÁ LABORATOŘ

Ředění roztoků 1. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript:

Laboratorní protokol: TPK 570/13/2016 Testování otokatalytické aktivity nátěrů FN z hlediska jejich schopnosti odbourávání polutantů ze vzduchu dle následujících ISO standardů: a) odbourávání NOx: ISO 22197-1 b) odbourávání acetaldehydu: ISO 22197-2 c) odbourávání ormaldehydu: ISO 22197-4 d) odbourávání toluenu: ISO 22197-3 Zadavatel: Advanced Materials-JTJ s.r.o Adresa: Kamenné Žehrovice 23, PSČ 273 01 Vypracoval: Technopark Kralupy VŠCHT Praha Žižkova 7 278 01 Kralupy nad Vltavou Pro. Dr. Ing. Jose Krýsa Ing. Michal Baudys, Ph.D. Ředitel Technoparku Kralupy: Ing. Milan Petrák Datum: 5. září 2016 1

Testování otokatalytické aktivity nátěrů FN z hlediska jejich schopnosti odbourávání polutantů ze vzduchu dle následujících ISO standardů Zadavatel: Advanced Materials-JTJ s.r.o, Kamenné Žehrovice 23, PSČ 273 01 Kontaktní osoba: Ing. Jan Procházka Vypracoval: Pro. Jose Krýsa, krysaj@vscht.cz Ing. Michal Baudys, Ph.D., baudysm@vscht.cz 2

Obsah 1 Zadání... 4 2 Použitá metodika... 4 2.1 Experimentální aparatura... 4 2.2 Pracovní postup... 5 2.3 Výpočty... 7 2.3.1 Odbourávání NOx... 7 2.3.2 Odbourávání acetaldehydu... 8 2.3.3 Odbourávání ormaldehydu... 9 2.3.4 Odbourávání toluenu... 9 3 Výsledky a diskuze.... 10 3.1 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání acetaldehydu (ISO 22197-2)... 10 3.2 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání ormaldehydu (ISO 22197-4).. 12 3.3 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání toluenu (ISO 22197-3)... 13 3.4 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání NOx (ISO 22197-1)... 14 3.5 Porovnání množství odbouraných polutantů u jednotlivých metod... 16 4 Závěry... 17 3

1 Zadání Otestovat otokatalytickou aktivitu dodaných vzorků z hlediska jejich schopnosti odbourávat polutanty ze vzduchu. Dodaný nátěr FN2 byl aplikován na betonové kvádříky o rozměru 10x5 cm (tloušťka 2 cm). Aplikace byla provedena pomocí malířského válečku a to ve dvou vrstvách, kdy druhá vrstva nátěru byla nanesena po 24 hodinách od aplikace první vrstvy. Nanesené vzorky byly podrobeny testování dle následujících standardních ISO metod: a) odbourávání NOx: ISO 22197-1 b) odbourávání acetaldehydu: ISO 22197-2 c) odbourávání ormaldehydu: ISO 22197-4 d) odbourávání toluenu: ISO 22197-3 2 Použitá metodika 2.1 Experimentální aparatura Pokusná aparatura pro testování otokatalytické aktivity dle standardů ISO je schematicky znázorněna na Obr.2.1. Hlavní části aparatury jsou shodné v případě všech užitých testů, rozdíl je ve výstupní analýze. V případě organických polutantů je analýza prováděna pomocí plynové chromatograie, v případě stanovení úbytku NOx pomocí chemiluminiscenčního analyzátoru. Společné prvky obou aparatur tvoří příprava zvlhčeného vzduchu, kde je proud vzduchu veden z tlakové láhve přes hmotnostní průtokoměr a rozdělen na dvě větvě, z nichž jedna větev je vedena přes promývací baňku naplněnou destilovanou vodou. Požadovaná vlhkost vzduchu (50%) je provedena nastavením rozdílných průtoků vzduchu ve vlhké a suché větvi pomocí jehlových ventilů. Proud modelového polutantu (NO, toluen, ormaldehyd, acetaldehyd) je veden přes hmotnostní průtokoměr a je smíšen se zvlhčeným vzduchem pro dosažení požadované počáteční koncentrace (1 ppm v případě NO a ormaldehydu, resp. 5 ppm v případě toluenu a acetaldehydu). Poté je proud plynu veden pomocí vícecestného ventilu mimo reaktor na tzv. by pass, přičemž druhá poloha ventilu umožňuje zavedení proudu plynu do reaktoru. Z reaktoru je část plynu odváděna do digestoře a část je vedena na analýzu pomocí plynové chromatograie (toluen, ormaldehyd, acetaldehyd) či chemiluminiscenčního analyzátoru (NOx). Vlastní schéma otoreaktoru je znázorněno na Obr. 2.2. 4

2.1: Schéma experimentální aparatury pro stanovení otokatalytické aktivity dle ISO 22197 2.2: Schéma experimentálního otoreaktoru (1 krycí sklo, testovací vzorek, 4 distanční podložky, 5 mezera mezi testovaným substrátem a krycím sklem 5 mm. 2.2 Pracovní postup Na hmotnostních průtokoměrech jsou nastaveny požadované průtoky pro dosažení vstupní koncentrace modelového polutantu. Jehlovými ventily je nastaven takový průtok suchého resp. vlhkého vzduchu pro dosažení vlhkosti 50%. Před vlastním experimentem byly vzorky předaktivovány UV zářením po dobu 24 hodin (2x zářivka Eiko, emisní maximum 351 nm, intenzita UV A záření 3 5

mw/cm 2 ). Před vlastním otokatalytickým experimentem byla změnou vzdálenosti od zdroje nastavena požadovaná intenzita UV záření 1 mw/cm 2 (zdroj záření: 2x zářivka Eiko. emisní maximum 351 nm). V první ázi byl plyn veden mimo reaktor (na tzv. by pass) do získání ustálené počáteční koncentrace. Reaktor byl zakryt hliníkovou olií z důvodu zamezení průniku UV záření a ventilem byl přívod plynu zaveden do reaktoru. Z důvodu adsorpce polutantu dochází k snížení výstupní koncentrace modelového polutantu. Experiment je v tomto uspořádání veden 30 minut pro obnovení počáteční vstupní koncentrace. Pokud po 30 minutách je výstupní koncentrace polutantu nižší než 90% hodnoty počáteční koncentrace, je v adsorpčním experimentu pokračováno do té doby, než je dosaženo 90%-ní hodnoty vstupní koncentrace polutantu. Po ázi adsorpce je započat vlastní otokatalytický experiment odkrytím hliníkové ólie. V tomto uspořádání probíhá experiment po dobu 3 hodin (degradace toluenu, ormaldehydu a acetaldehydu) resp. 5 hodin v případě degradace NOx. V případě degradace toluenu acetaldehydu a ormaldehydu je otokatalytická aktivita kvantiikována množstvím zdegradovaného polutantu v poslední hodině testu. V případě degradace NOx je otokatalytická aktivita vyjádřena množstvím odbouraného NOx během otokatalytického experimentu. Podmínky jednotlivých testů dle metodiky ISO jsou sumarizovány v Tab. 2.3. Norma ISO 22197-1 ISO 22197-2 ISO 22197-3 ISO 22197-4 polutant NO acetaldehyd toluen ormaldehyd koncentrace 1 5 5 1 polutantu (ppm) celkový průtok plynu 3 1 0,5 3 (dm 3 /min) čas vlastního 5 3 3 3 otokatalytického experimentu (hod.) Intenzita záření 1 1 1 1 (mw/cm 2 ) Vyhodnocení otokatalytické aktivity množství odbouraného NOx v průběhu testu 2.3: Souhrn parametrů standardních testů ISO množství zdegradovaného acetaldehydu v poslední hodině testu množství zdegradovaného toluenu v poslední hodině testu množství zdegradovaného ormaldehydu v poslední hodině testu 6

2.3 Výpočty 2.3.1 Odbourávání NOx Množství zdegradovaného NOx se vypočte dle vztahu (1), kde n NOx n ads n NO n NO2 n des množství zdegradovaného NOx (mikromol) množství naadsorbovaného NOx (mikromol) množství zdegradovaného NO (mikromol) množství vzniklého NO 2 (mikromol) množství desorbovaného NOx (mikromol) n NOx = n ads + n NO n NO2 n des (1) množství adsorbovaného NOx (n ads) se vypočte dle vztahu (2), kde φ NOi φ NO φ NO2 vstupní koncentrace NO (ppm) výstupní koncentrace NO za reaktorem (ppm) výstupní koncentrace NO 2 za reaktorem (ppm) celkový průtok plynu (dm 3 /min) n ads = 22,4 ( (φ NOi φ NO) dt φ NO2 dt) (2) množství desorbovaného NOx (n des) se spočte dle vztahu (3), kde: φ NO φ NO2 výstupní koncentrace NO za reaktorem (ppm) výstupní koncentrace NO 2 za reaktorem (ppm) celkový průtok plynu (dm 3 /min) n des = 22,4 ( φ NOdt + φ NO2 dt) (3) 7

množství odbouraného NO (n NO) se vypočte dle vztahu (4), kde φ NOi φ NO počáteční koncentrace NO (ppm) výstupní koncentrace NO za reaktorem (ppm) celkový průtok plynu (dm 3 /min) n NO = 22,4 ( (φ NOi φ NO) dt) (4) Množství vzniklého NO 2 (n NO2) se vypočte dle vztahu (5), kde: n NO2 = 22,4 ( φ NO2dt) (5) φ NO2 výstupní koncentrace NO 2 za reaktorem (ppm) celkový průtok plynu (dm 3 /min) 2.3.2 Odbourávání acetaldehydu Množství zdegradovaného acetaldehydu v mikromolech v poslední hodině testu (n A) je vypočteno dle vztahu (6), kde: R A představuje konverzi acetaldehydu (vypočtená dle vztahu (7) (%) φ A0 φ A počáteční koncentrace ormaldehydu (ppm) koncentrace ormaldehydu na výstupu z reaktoru (ppm) celkový průtok plynu v dm 3 /min při standardních podmínkách (dm 3 /min) n A = R A φ A0 1,016 60 100 22,4 (6) 8

R A = 100 φ A0 φ φ A0 Pro případ, že by konverze acetaldehydu R A byla nižší než 5%, či vyšší než 95% se výsledek označuje s dovětkem konverze nižší než 5% resp. konverze nad 95%. 2.3.3 Odbourávání ormaldehydu Množství zdegradovaného acetaldehydu v mikromolech v poslední hodině testu (n F) je vypočteno dle vztahu (8), kde: R F představuje konverzi ormaldehydu (vypočtenou dle vztahu (9)) (%) (7) φ F0 φ F počáteční koncentrace ormaldehydu (ppm) koncentrace ormaldehydu na výstupu z reaktoru (ppm) celkový průtok plynu v dm 3 /min při standardních podmínkách (dm 3 /min) n F = R F φ F0 1,016 60 100 22,4 (8) R F = 100 φ F0 φ φ F0 Pro případ konverze ormaldehydu nižší než 5% se výsledek uvádí s dovětkem konverze nižší než 5% a množství zdegradovaného ormaldehydu se vypočte dle vztahu (10). Naopak pro případ konverze vyšší než 95% se výsledek uvádí s dovětkem konverze vyšší než 95% a množství odbouraného ormaldehydu se vypočte dle vztahu (11). 2.3.4 Odbourávání toluenu n F = 0,136φ F0 n F = 2,585ϕ F0 Množství zdegradovaného toluenu v mikromolech v poslední hodině testu (n T) je vypočten dle vztahu (12), kde: (9) (10) (11) 9

R T představuje konverzi toluenu (vypočtenou dle vztahu (13)) (%) φ T0 φ T počáteční koncentrace toluenu (ppm) koncentrace toluenu na výstupu z reaktoru (ppm) celkový průtok plynu v dm 3 /min při standardních podmínkách (dm 3 /min) n T = R T φ T0 1,016 60 100 22,4 (12) R T = 100 φ T0 φ φ T0 Pro případ, že je konverze toluenu nižší než 5%, či naopak vyšší než 95% se výsledek označuje s dovětkem konverze nižší než 5%, resp. vyšší než 95%. (13) 3 Výsledky a diskuze. 3.1 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání acetaldehydu (ISO 22197-2) datum testu: 1. září 2016 teplota laboratoře ( C) 24 C relativní vlhkost lab.(%) 37 Počátek experimentu 9:19 Reaktor tma 9:57 UV zap. 10:35 UV vyp. 13:34 3.1: Podmínky testu 10

c actealdehyd 3.2: Průběh otokatalytického experimentu odbourávání acetaldehydu Průběh otokatalytického experimentu je znázorněn na grau 3.2. Na grau je znatelný pokles koncentrace po započetí ozařovací áze experimentu, kdy dochází k poklesu z počáteční hodnoty 5 ppm na hodnotu 2,7. Odbourávání probíhá s konverzí 46% a množství odbouraného acetaldehydu v poslední hodině testu činí 6,2 mikromol. R A 46% 6,2 mikromol n A 6 5 4 3 2 1 0 9:07 10:19 11:31 12:43 13:55 15:07 3.3: Výsledek testu odbourávání acetaldehydu by pass UV vyp. UV zap. čas 11

3.2 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání ormaldehydu (ISO 22197-4) datum testu: 31. srpen 2016 teplota laboratoře ( C) 22,5 C relativní vlhkost lab.(%) 31 Počátek experimentu 8:40 Reaktor tma 9:08 UV zap. 9:35 UV vyp. 12:39 3.4: Podmínky testu neexponovaného vzorku c ormaldehyd (ppm) 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 8:24 9:36 10:48 12:00 13:12 by pass UV vyp. UV zap. čas 3.5: Průběh otokatalytického experimentu odbourávání ormaldehydu Na Obr. 3.5 je znázorněn průběh experimentu odbourávání ormaldehydu. Z výsledku je zřejmé, že po započetí ozařování vzorku dochází k úbytku ormaldehydu 31% čemuž odpovídá množství odbouraného ormaldehydu 2,6 mikromol v poslední hodině testu. R F 31% 2,6 mikromol n F 3.6:Výsledky testu odbourávání ormaldehydu 12

C toluen (ppm) 3.3 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání toluenu (ISO 22197-3) Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání toluenu bylo realizováno na pracovišti Ústavu anorganické technologie VŠCHT Praha. Aparatura byla sestavena dle schématu na Obr. 2.1. datum testu: 2.9.2016 teplota laboratoře ( C) 24,8 relativní vlhkost lab.(%) 40 Počátek experimentu 11:08 Reaktor tma 11:49 UV zap. 12:18 UV vyp. 15:12 3.7: Podmínky testu 7 6 5 4 3 2 1 0 11:02 12:14 13:26 14:38 15:50 by pass UV vyp. UV zap. čas 3.8: Průběh otokatalytického experimentu odbourávání toluenu Průběh otokatalytického experimentu v případě toluenu je zaznamenán na Obr. 3.8. Odbourávání toluenu probíhá s konverzí 34%, čemuž odpovídá odbourané množství toluenu 2,4 mikromol v poslední hodině testu. R T 34% 2,4 mikromol n T 3.9: Výsledek odbourávání toluenu 13

C (ppm) 3.4 Stanovení otokatalytické aktivity pomocí odbourávání NOx (ISO 22197-1) datum testu: 6.9 2016 teplota laboratoře ( C) 23 relativní vlhkost lab.(%) 39 Počátek experimentu 6:01 Reaktor tma 6:17 UV zap. 6:48 UV vyp. 11:50 3.10:Podmínky testu odbourávání NOx 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 5:45 6:57 8:09 9:21 10:33 11:45 12:57 NO NO2 NOx 3.11:Průběh otokatalytického experimentu odbourávání NOx n ads n des n NO n NO2 n NOx 3.12: Výsledky testu odbourávání NOx 0,06 mikromol 0,09 mikromol 32 mikromol 21 mikromol 11 mikromol 14

c NOx (ppm) V následujícím případě byl užit vzorek vrstvou nátěru FN2, který byl v předchozí ázi testován pomocí odbourávání acetaldehydu a ormaldehydu. Na rozdíl od předchozího experimentu 3.11,( kde byl po skončení testu vypnut přívod kalibračního plynu s cílem posouzení množství NOx desorbovaného ze vzorku), byl v tomto případě po skončení experimentu vypnut zdroj UV záření. datum testu: 5.9. 2016 teplota laboratoře ( C) 24 relativní vlhkost lab.(%) 40 Počátek experimentu 6:56 Reaktor tma 7:13 UV zap. 7:33 UV vyp. 12:35 3.13: Podmínky testu u vzorku, který byl již testován na acetaldehyd a ormaldehyd 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 6:28 7:40 8:52 10:04 11:16 12:28 13:40 NO NO2 NOx 3.14: Průběh otokatalytického experimentu u vzorku, který byl již testován na ormaldehyd a acetaldehyd n ads 0,1 mikromol n des - n NO 39 n NO2 27 n NOx 12 3.15: Výsledky testu odbourávání NOx u vzorku, který byl testován na ormaldehyd a acetaldehyd Při porovnání průběhu otokatalytických experimentů (gray 3.11 resp. 3.14) je patrný velmi podobný průběh otokatalytického experimentu. Plyne, že provedení testů otokatalytické aktivity pomocí 15

odbourané množství (mikromol) ormaldehydu a acetaldehydu výrazně neovlivňuje aktivitu vzorku, výsledné množství odbouraného NOx je velmi podobné 11 resp. 12 mikromol (viz Tab. 3.12 resp. Tab. 3.15). 3.5 Porovnání množství odbouraných polutantů u jednotlivých metod 14 12 10 8 6 4 2 0 acetaldehyd ormaldehyd toluen NOx 3.16: Porovnání odbouraného množství polutantů u jednotlivých metod Na Obr. 3.16 je znázorněno porovnání množství odbouraných polutantů u jednotlivých metod stanovení otokatalytické aktivity. Je možno konstatovat, že nanesený vzorek FN2 vykazuje schopnost otokatalyticky odbourávat acetaldehyd, ormaldehyd, toluen a NOx. Odbourané se liší dle užitých ISO metod. V případě organických polutantů se pro výpočet uvažují průměrné hodnoty koncentrace v poslední hodině testu, zatímco v případě NOx je pro výpočet užita rozdíl integrálních hodnot koncentrací NO a NO 2 během pětihodinového experimentu. Z tohoto důvodu je množství odbouraného NOx vyšší v porovnání s organickými polutanty. 16

4 Závěry Dodané vzorky byly otestovány pomocí standardních ISO metod z hlediska jejich schopnosti odbourávat polutanty ze vzduchu. Lze konstatovat, že nátěr FN2 je schopen odbourávat všechny testované polutanty a to jak organické (ormaldehyd, acetaldehyd, toluen) tak i NOx. Vzorek otestovaný pomocí ormaldehydu a acetaldehydu byl opětovně testován pomocí NOx. Bylo zjištěno, že testovaný vzorek vykazuje stejnou otokatalytickou aktivitu jako vzorek čerstvě nanesený, který nebyl testován pomocí organických polutantů. Z výše uvedených poznatků plyne praktické využití testovaného nátěru FN2 pro odbourávání polutantů ze vzduchu, a to zejména při aplikaci na velkých plochách jako jsou např. povrchy budov. 17