Řešení ekologizace lokáln lního vytápění ve městm stě Orlová Ing. Rafał Chłond Mgr. Veronika Hase Seminář: : Problematika emisí z malých zdrojů znečišťov ování Karlov pod Pradědem dem 21. 22. 10. 2010
Obsah prezentace Účel vypracování studie proveditelnosti Stávající zásobování teplem Zásobování el. energií, plynem a tuhými palivy Výchozí situace v řešených oblastech Dotazníkový průzkum Místní zdroje energie Návrhovářešení Závěr
Účel vypracování studie proveditelnosti studie je realizována v rámci aktivit projektu Podpora lokálního vytápění biomasou cílem je stanovení možných náhrad stávajících systémů a zdrojů vytápění vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší ve dvou problematických oblastech města Orlové vypracování náhrad, obnovy či modernizace zdrojů z vytápění fosilními palivy
Zájmové území město Orlová
Bilance potřeb tepla
Stávaj vající zásobování teplem - CZT zdrojem tepla pro město Orlová je elektrárna Dětmarovice horkovodní soustava zásobuje především sídlištní oblast Orlová Lutyně a Orlová Poruba teplem a TUV je zásobováno 8 630 bytů, včetně sídlištní vybavenosti téměř 70% obyvatelstva je napojeno na CZT, dalších 12% je plynofikováno
Stávaj vající zásobování teplem horkovodní síť podle údajů SMO, městské a.s., klesla spotřeba tepla pro vytápění v roce 2009 oproti roku 2006 o 12% a spotřeba tepla pro ohřev TUV o 14%
Spotřeba paliv ve městm stě Orlová obecně má na spotřebu paliv největší vliv délka a teplotní charakter topné sezóny
Emise ze zdrojů REZZO 3 v roce 2008 bylo podle distributorů paliv spalováno poměrně velké množství proplástku což se projevilo i na emisích TE
Zásobování elektrickou energií a zemním m plynem podle údajůčez Distribuce činila spotřeba el. energie v roce 2007 24,8 mil. kwh (maloodběr) průměrná roční spotřeba plynu se dle RWE pohybuje okolo 45,9 mil. kwh, v roce 2009 činila spotřeba plynu v domácnostech 34,4 mil. kwh vzhledem k poddolování území Výhody a Lazů nepřipadá v úvahu rozvoj plynofikace v této oblasti
Zásobování tuhými palivy v zájmovém území a blízkém okolí se nachází v současné době 13 distributorů tuhých paliv zajišťují maloobchodní prodej jak pro město Orlová, tak i pro obyvatele z okolních obcí prodejci nabízejí tyto druhy tuhých paliv: černé a hnědé uhlí, koks, palivové dřevo a dřevěné pelety, uhelné brikety průměrná spotřeba paliva za rok na RD činí 5,5 tuny uhlí/koksu, 4,5 m3 dřeva
Výchozí situace v řešených ených oblastech inventarizace malých zdrojů vytápění
Dotazníkový průzkum probíhal ve spolupráci Výzkumného energetického centra s MěÚ Orlová pracovníci VEC prováděli dotazníkový průzkum u celkem 160 rodinných domů v oblastech Lazy a Výhoda pro průzkum byly vybrány reprezentativní vzory rodinných domů informovanost obyvatel prostřednictvím vyvěšených letáků, letáků do schránek, inzerátů v místních novinách a reportáže v místní televizi
Dotazníkový průzkum základní informace o stavu RD (stávající stav, zateplení, apod.) způsob vytápění a druh paliva roční spotřeba paliva plánovaná změna vytápění
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Lazy Stávající stav rodinných domů v Lazích 15% 8% starší RD novostavba po rekonstrukci 77% Graf 1: Stávající stav RD v oblasti Lazy
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Lazy Stupeň zateplení RD po rekonstrukci v Lazích 25% úplně zatepleno částečně Stupeň zateplení starších RD v Lazích 75% 2% 46% 52% úplně zatepleno částečně nezatepleno Graf 2: Stupeň zateplení RD v oblasti Lazy
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Lazy v oblasti Lazy je cca 35% domů nezateplených Podíl RD dle tepelných ztrát v oblasti Lazy do 10 kw 10 až 20 kw nad 20 kw pokud budou tyto domy zatepleny úplně, ušetří se cca 40% (545 kw) na tepelných ztrátách pokud budou zatepleny částečně (okna + stěny), Graf 3: Podíl RD podle tepelných ušetří se přibližně 30% (390 ztrát (Lazy) kw) na tepelných ztrátách 14% 3% 83%
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Lazy Struktura zateplení RD s vytápěnou plochou do 170 m2 v oblasti Lazy zatepleno + nová okna zateplené konstrukce zateplené jen zdivo zateplená jen střecha bez zateplení zdiva bez zateplení střechy jen nová okna nezatepleno 23% 14% 6% 6% 14% 6% 14% 17% Graf 4: Struktura zateplení RD s nejběžnější vytápěnou plochou (do 170 m2)
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Lazy plánovaná změna vytápění ano 5%, ne 75%, ano (ale nejsou finance) 20% roční náklady na vytápění do 10 000,- 11% 10 000 až 20 000,- 10% 20 000 až 30 000,- 34% 30 000 až 50 000,- 39% nad 50 000,- 6%
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Lazy Podíl paliv na vytápění RD v oblasti Lazy ZP Uhlí Dřevo Elektřina Ostatní (PB, TČ) Graf 5: Podíl paliv na vytápění v oblasti Lazy 3% 1% 24% 10% 62% Podíl kotlů na vytápění RD v oblasti Lazy Kotle na TP s ručním přikládáním Kamna Elektrokotel Přímotop 17% 4% 4% 75% Graf 6: Podíl kotlů na vytápění v oblasti Lazy
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Výhoda Stávající stav rodinných dom ů na Výhodě 50% 50% starší RD po rekonstrukci Graf 7: Stávající stav RD v oblasti Výhoda
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Výhoda Stupeň zateplení RD po rekonstrukci na Výhodě 8% 40% úplně zatepleno částečně nezatepleno Stupeň zateplení starších RD na Výhodě 52% 3% 33% úplně zatepleno částečně nezatepleno 64% Graf 8: Stupeň zateplení RD v oblasti Výhoda
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Výhoda v oblasti Výhoda je přibližně 16% domů nezateplených pokud budou tyto domy zatepleny úplně, ušetří se cca 40% (214 kw) na tepelných ztrátách 63% Podíl RD dle tepelných ztrát v oblasti Výhoda do 10 kw 10 až 20 kw nad 20 kw 4% 33% Graf 9: Podíl RD podle tepelných ztrát (Výhoda) pokud budou zatepleny částečně (okna + stěny), ušetří se přibližně 30% (163 kw) na tepelných ztrátách
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Výhoda Struktura zateplení RD s vytápěnou plochou do 170 m2 v oblasti Výhoda zatepleno + nová okna zateplené konstrukce zateplené jen zdivo zateplená jen střecha bez zateplení zdiva bez zateplení střechy jen nová okna nezatepleno 18% 29% 17% 3% 15% 10% 5% 3% Graf 10: Struktura zateplení RD s nejběžnější vytápěnou plochou (do 170 m2)
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Výhoda plánovaná změna vytápění ano 6%, ne 80%, ano (ale nejsou finance) 14% náklady na vytápění do 10 000,- 6% 10 000 až 20 000,- 18% 20 000 až 30 000,- 33% 30 000 až 50 000,- 37% nad 50 000,- 6%
Dotazníkový průzkum vyhodnocení pro oblast Výhoda Podíl paliv na vytápění RD v oblasti Výhoda ZP Uhlí Dřevo Elektřina Graf 11: Podíl paliv na vytápění v oblasti Výhoda 6% 11% 46% Podíl kotlů na vytápění RD v oblasti Výhoda 37% Kotle na TP automatické Kamna Přímotop Kotle na TP s ručním přikládáním Elektrokotel Kotle na ZP 1% 40% Graf 12: Podíl kotlů na vytápění 3% 2% 6% v oblasti Výhoda 48%
Výpočty roční produkce emisí výpočty budou zaměřeny na emise TZL, SO2, CO a NOx emisní faktory použité do výpočtů vycházejí z projektu Emise POP a těžkých kovů z malých zdrojů a jejich emisní faktory hodnoty emisních faktorů byly stanoveny převážně při provozu kotle blízko jmenovitému výkonu
Výpočty roční produkce emisí Tabulka 6: Emisní faktory použité ve výpočtech
Návrhovářešení zvážení možných a dostupných náhradních řešení pro dané oblasti vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší prvním krokem by mělo být zateplení domu (stěny, střecha, výměna oken a dveří) a maximální snížení tepelných ztrát na základě velikosti tepelných ztrát zvážit možnosti náhrady (dostupnost náhradního řešení, finanční náklady, rentabilita, komfort vytápění)
Návrhovářešení napojení oblasti na stávající CZT ekologicky přijatelnéřešení, problém s dodatečnou výstavbou rozvodových sítí (finanční náklady) a poddolovaností oblasti vybudování CZT na biomasu nutnost výstavby rozvodů tepla a vlastních výměníkových stanic a dodržení zásad efektivity
Návrhovářešení lokální topidla krby a krbová kamna, kachlová kamna kotle pro ústřední vytápění s manuálním přikládáním (zplyňovací kotle) kotle pro ústřední vytápění automatické dodržování postupů správného topení a topení kvalitními palivy
Návrhovářešení solární systémy využití tepla pro ohřev TUV, možnost kombinovaného vytápění (přechodná období jaro a podzim) fotovoltaické panely výroba elektřiny, instalace na střechy, stěny domů tepelnáčerpadla využití nízkoteplotního geotermálního potenciálu
Závěr cílem studie proveditelnosti je navrhnout náhradní řešení, která budou dostupná a povedou ke zlepšení kvality ovzduší v problematických oblastech aby došlo ke zlepšení kvality ovzduší, je zapotřebí nejen změna technologií, ale také změna přístupu obyvatel k topení
Děkuji za pozornost.