Obytná hala. Získala díky změnám v dispozici velmi zajímavé proporce a prostor tím nabral zcela jiný rozměr. Členitost je v případě takto prostorného bytu výhodou. Na jedné straně haly je vedena galerie a na druhé jsou po celé šíři rozmístěná střešní okna, která dodávají prostoru světlo, ale nabízí i krásný výhled na starou Prahu.
Tenhle byt snů byste našli v jednom domě na pražském nábřeží u Vltavy. Pochází z dílny studia Donlič. UKLIZENÁ PŮDA
Bar na patře. Pro dlouhé večery jistě přijde vhod. V pozadí je výtah sloužící k servírování jídla a občerstvení. Bar byl navržen v kombinaci nerez-oceli a dýhy běleného dubu. Přísed zajištují barové židle Cubo od firmy Lapalma, která svým pravoúhlím tvarem zcela koresponduje se stylem celého interiéru.
Visící televize. Na nápad televize visící ze stěny přišla architektka Ivana Dombková sama. Asi si to nechám patentovat, směje se. Ocení ho zejména ti, kdo tráví v kuchyni hodně času, nebo chtějí při večerním vaření sledovat třeba zprávy. Šatna. Byla navrřena tak, aby bylo dosaženo maximální praktičnosti a přehlednosti. Přísun světla zajištuje střešní okno, které je podpořeno bodovým osvětlením v podhledu. Dveře. Architekti zvolili posuvné dveře z pískovaného skla, které má matný vzhled a naopak schodiště opisuje čirá skleněná příčka, která se táhne do dalšího patra, kde volně přechází v zábradlí.
Ložnice. Majitelům se jistě zdají příjemné a nerušené sny. Podobně čisté je i zpracování jednotlivý detailů ložnice, přesto si ale zachovává útulnou intimní atmosféru. S výjimkou barových židlí jsem si většinu nábytku navrhla sama, Ivana Dombková, architektka M ezonetový byt o rozloze 420m2 vznikl z ideálního spojení tvárného prostoru, kreativních architektů a především odhodlaných klientů. Ti oslovili pražské studio Donlič. Návrhu se zhostila architektka Ivana Dombková ve spolupráci s Rostislavem Černíkem. Oba dva byli zakázkou absolutně nadšení - šlo totiž o klienty snů, kteří byli jak informovaní, tak velkorysí. Byli díky designovým časopisům velmi zběhlí, a tak jsme mohli jejich vize s čistým svědomím realizovat, komentuje Ivana Dombková spolupráci se zadavateli, kteří nebydlí v Česku celoročně. Nejprve se měnila celá dispozice bytu, kvůli maximálnímu využití prostoru. Architekti se proto následně snažili omezující konstrukci zabalit a skrýt. Pohledově je tak tento prostor velmi členitý. Byt by se dal rozdělit do několika částí. První z nich je obytná hala. V patře jsou pak místnosti nabízející větší intimitu. Další součástí je i samostatný byt pro děti, případně personál. Všechny tyto části mají společný komunikační uzel. To považují architekti za velmi důležité. Skleněné příčky a jednotlivé průhledy umožňují jakousi nepřímou komunikaci, obyvatelé tak podvědomě vědí, kdo kde je. Obytná hala je prostorná a má opravdu velmi reprezentativní charakter. Je partné, že ani architekti ani jejich klienti si příliž na křivky nepotrpí. Celkový design interiéru je velmi striktní a tvarově sterilní. Díky zvoleným materiálům a světlu prostupujícím skrze průhledy je i dostatečně světlý. Dominantní pozici má v hale jídelní stůl, který zaujme proporčním kontrastem. Má velmi masivní nohy a naopak poměrně tenkou desku. Celý je namořený do tmavého odstínu barvy wenge. Je doplněn židlemi pravoúhlého tvaru se subtilní konstrukcí. Sedák a opěrka svým odstínem běleného dubu koresponduje s podlahou. Přísun světla u jídelního stolu podporují dvě závěsná svítidla. V hale je rovněž umístěna kuchyňská linka s barovým přísedem a sofa s potahem z tmavě hnědé kůže, která také vychází z návrhu studia Donlič. S výjimkou mých oblíbených barových židlí, které pro velký úspěch umisťuju skoro do každé své realizace, jsem si většinu nábytku navrhla sama, poznamenává svérázná architektka. To nejexotičtější z bytu ale vzniklo inspi-
Sprcha pod střechou. Sprchový kout je umístěný tak, aby byl praktický a zároveň využil jinak obtížně užité místo přímo pod střechou. Podlaha. Pod dlaždicemi je schované krytalové topení, což je u takto prostorné koupelny dvojnásobné plus. Přijemným detailem je i přesné zarovnání dlaždic s liniemi sprchy. Symetrie. Během očisty navozuje harmonicky stav. Vana i sprcha jsou v jedné ose a k ní jsou kolmo umístěná prtilehlá umyvadla. Architekti použli sanitární techniku Dornbracht a Duravit.
Kimono a čaj. Nízké sezení v japonském stylu sálající zenovou atmosférou je situováno na konci obytné haly. Fakt, že se jedná o kout, který nemá přístup světla, řeší podsvícené dekorativní stěny. C.V. Ivana Dombková (3. 11. 1965) Ing. arch. Ivana Dombková je výjimečnou architektkou s výraznou osobností, kterou dokáže střídavě potlačit, když potřebuje porozumět klientům, a zároveň nechat projevit, když má být kreativní a odlišná. Firmu Design by DONLIČ buduje společně s Rostislavem Černíkem už deset let. Od té doby se studio Donlič stalo výrazným hráčem na interiérovém trhu, ať už jde o přestavbu bytu, půdní vestavbu či stavbu nového domu. Režisérka Alice Nellis o studiu Donlič natočila krátký dokument, to se pak výraznou měrou podílelo na vizuální podobě interiérů jejího filmu Tajnosti. I díky tomu byly oceněné Tajnosti dosud snad jediný český film, který nese výraznou pečeť kvalitního interiérového designu. Ivana Dombková vystudovala Fakultu architektury na VUT Brno, původem je z Opavy. rací Japonskem, které si rodina nesmírně oblíbila. Jde o netradiční místo pro relaxaci v podobě japonského sezení. To vytváří podmanivou intimní atmosféru, a to i díky podsvícený stěnám, které jinak nemají přístup světla. Nebojte se ale, že by místnost příliš zaváněla nějakým meditačním duchem. Naopak - v japonské místnosti najdete dokonce i televizi. Zajímavým prvkem je i zavěšení LCD televizoru na vertikálně uchycené nerezové trubce, umožnující snadné otáčení dle momentální potřeby. Vedle haly je vstup do pracovny, který je skryt v černém pásu dosahující šesti metrů světlé výšky mezi jednotlivými patry. Místnosti a chodby oddělují posuvné dveře z pískovaného skla. Kde to bylo možné, je mechanismus zabudovaný přímo do příčky, tím architekti docílili úspory místa a pochopitelně i lepšího vzhledu. Průhledům do galerie ve vyšším patře naopak nebrání transparentní skleněné příčky. Z haly je vidět na bar, jehož povrch je laděn do nerezu v kombinaci s dýhou běleného dubu. Klienti si nechali navrhnout i závěs na skleničky. I tyto detaily jsou pro ucelený rukopis architekta podstatné. Dalším velmi komfortním řešením je i výtah pro jídlo a občerstvení, který u baru ústí. V intimní části bytu jsou opět bohatě prosvětlené ložnice, a to díky velkým oknům a zvoleným odstínům. Hned vedle je prostorná, otevřená a tím i přehledná šatna. Architekti ji řešili čistě účelově. Povrch šatních skříní je znovu laděn do světlého odstínu běleného dubu. Poslední designovou lahůdkou je velkolepá koupelna. Ta je tak velká, že se klidně může srovnat s rozlohou některých menších bytů. Ale to, co vás na první pohled dostane, je obrovská, solitérně stojící vana uprostřed místnosti, která koupelně zcela dominuje.jak ale architektka vyřešila to, aby to takové vany mohla jít také nezbytná voda? Přívod vody do baterie prochází podlahou a následně jejím tělem. Sprchový kout rozhodně není v koutě, naopak je umístěn na středové ose společně s vanou. Tím, že je umístěn v prostoru, nabízí opět průhled, jak je pro tento byt příznačné. Na protilehlých stěnách jsou symetricky rozmístěná umyvadla se zrdcaldly, která koupelnu opticky rozšiřují. Byt vzbuzuje jedinečné dojmy bez kompromisů. V případě někdejší rozpadlé půdy na pražském nábřeží platí, že si majitelé pro své plány vybrali skvělé architekty a architekti měli štěstí na skvělé klienty.