ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP DAČICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2010 TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP DAČICE ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2010 TEXTOVÁ ČÁST ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Zpracovatel: Městský úřad Dačice, odbor stavební úřad, Krajířova 27/I Dačice

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: strana A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 A.1. Úvod... 3 A.1.1. Základní informace... 3 A.1.2. Podklady...... 3 A.2. Stav a vývoj území ORP... 7 A.2.1. Spádové území... 7 A.2.2. Řešené území... 8 A.3. Hodnoty území... 12 A.3.1. Kulturní hodnoty... 12 A.3.2. Přírodní hodnoty... 13 A.3.3. Civilizační hodnoty... 14 A.4. Limity využití území... 14 A.4.1. Kulturní limity... 14 A.4.2. Přírodní limity... 21 A.4.3. Technické limity... 25 A.5. Záměry na provedení změn v území... 26 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...28 B.1. Horninové prostředí a geologie... 28 B.2. Vodní režim... 28 B.3. Hygiena životního prostředí... 30 B.4. Ochrana přírody a krajiny... 33 B.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 34 B.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 35 B.7. Sociodemografické podmínky... 38 B.8. Bydlení a občanská vybavenost... 42 B.9. Rekreace... 46 B.10. Hospodářské podmínky... 47 C. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 51 C.1. Zhodnocení stavu a kvality územních podmínek ORP... 51 C.2. Zhodnocení stavu a kvality územních podmínek obcí... 53 C.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek obcí... 56 C.3.1. Kritéria indikátorů... 56 C.3.2. Určení nevyváženosti a zařazení obcí do kategorií... 57 C.3.3. Kartogram nevyváženosti... 58 D. OHRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ... 59 D.1. Problémy lokálního charakteru... 59 D.2. Problémy nadmístního charakteru... 62 2

A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A1. ÚVOD A.1.1. ZÁKLADNÍ INFORMACE Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1.1.2007, kdy vstoupil v platnost nový stavební zákon zákon č. 183/2006 Sb., novým nástrojem územního plánování. ÚAP zajišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to v dvojí podrobnosti: ÚAP obcí s rozšířenou působností a ÚAP kraje. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace (ÚPD), jejich změn a aktualizací. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán. A.1.2. PODKLADY Podklady mapové: Katastrální mapy r.2007-2010 Ortofotomapa r.2008 Základní mapa RZM 10 r.2007 Územně plánovací podklady a dokumentace: Územní plány obcí r.1996-2009 ÚP VÚC Javořická vrchovina r.2006 ZÚR Jihočeského kraje návrh r.2010 PÚR České republiky r.2009 ÚAP Jihočeského kraje r.2008-2009 Ostatní: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje r.2008 Generel ÚSES ORP Dačice r.2010 Generel krajinného rázu Jihočeského kraje r.2009 Program rozvoje mikroregionu Dačicko r.2006 Program rozvoje Jihočeského kraje r.2007 Celostátní sčítání dopravy r.2005 Plán hlavních povodí r.2009, 2010 Sčítání lidu a bytů r.1869-2010 Registr ekonomických subjektů r.2006-2010 Průzkumy prováděné v terénu r.2008-2010 Podklady jednotlivých odborů města r.2008-2010 Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č.500/2006) a jejich poskytovatelů: číslo sledovaný jev existuje grafika poskytl 1. zastavěné území 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ výkres limitů výkres záměrů problémový výkres 2. plochy výroby 1 MěÚ OSÚ 3. plochy občanského vybavení 1 MěÚ OSÚ 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 1 problémový výkres obce MěÚ OSÚ 5. památková rezervace včetně ochranného pásma 1 výkres hodnot výkres limitů MěÚ OKC NPÚ 3

číslo sledovaný jev existuje grafika poskytl 6. památková zóna včetně ochranného pásma 1 výkres hodnot výkres limitů MěÚ OKC NPÚ 7. krajinná památková zóna 0 MěÚ OKC NPÚ 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 1 výkres limitů výkres hodnot MěÚ OKC NPÚ 9. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 1 výkres limitů výkres hodnot MěÚ OKC NPÚ 10. památka UNESCO včetně ochranného pásma 0 NPÚ 11. urbanistické hodnoty 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 12. region lidové architektury 0 MěÚ OKC 13. historicky významná stavba, soubor 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 14. architektonicky cenná stavba, soubor 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 15. významná stavební dominanta 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 16. území s archeologickými nálezy 1 výkres limitů NPÚ výkres hodnot 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika 1 JčK OZZL 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika 1 výkres hodnot JčK OZZL 19. místo významné události 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ obce 20. významný vyhlídkový bod 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 21. územní systém ekologické stability 1 výkres hodnot výkres limitů problémový výkres AOPK JčK OREG MěÚ OSÚ 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 1 výkres limitů MěÚ OŽP výkres hodnot 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 24. přechodně chráněná plocha 1 výkres limitů MěÚ OŽP výkres hodnot 25. národní park včetně zón a ochranného pásma 0 AOPK 26. chráněná krajinná oblast včetně zón 0 AOPK 27. národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 0 AOPK 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma 1 výkres limitů AOPK výkres hodnot 29. národní přírodní památka včetně ochranného pásma 0 AOPK 30. přírodní park 1 výkres limitů JčK OZZL výkres hodnot 31. přírodní památka včetně ochranného pásma 1 výkres limitů AOPK výkres hodnot 32. památný strom včetně ochranného pásma 1 výkres limitů výkres hodnot MěÚ OŽP AOPK 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 0 AOPK 34. NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 1 výkres limitů AOPK výkres hodnot 35. NATURA 2000 - ptačí oblast 0 AOPK 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním 0 AOPK významem 37. lesy ochranné 1 výkres limitů JčK OZZL výkres hodnot 38. les zvláštního určení 1 výkres limitů JčK OZZL výkres hodnot 39. lesy hospodářské 1 výkres limitů JčK OZZL výkres hodnot 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa 1 výkres limitů JčK OZZL 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 1 výkres limitů VÚMOP výkres hodnot 42. hranice biochor 1 AOPK 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 1 výkres limitů výkres hodnot ZVHS VÚV 4

číslo sledovaný jev existuje grafika poskytl 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma 1 výkres limitů výkres hodnot VAK Pov. Moravy obce VÚV MěÚ OŽP 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod 0 VÚV 46. zranitelná oblast 1 výkres limitů VÚV problémový výkres 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod 1 výkres limitů VÚV výkres hodnot 48. vodní nádrž 1 výkres limitů výkres hodnot VÚV ZVHS Pov. Moravy Pov. Vltavy MěÚ OŽP 49. povodí vodního toku, rozvodnice 1 VÚV 50. záplavové území 1 výkres limitů problémový výkres JčK OZZL MěÚ OŽP 51. aktivní zóna záplavového území 1 výkres limitů JčK OZZL MěÚ OŽP 52. území určené k rozlivům povodní 0 JčK OZZL 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem 1 výkres limitů problémový výkres JčK OZZL ZVHS Pov. Moravy 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany 1 výkres limitů výkres hodnot JčK OZZL ZVHS Pov. Moravy Pov. Vltavy obce MěÚ OŽP 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných 0 MZ pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 0 MZ 57. dobývací prostor 1 výkres limitů OBÚ 58. chráněné ložiskové území 1 výkres limitů ČGS 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 0 ČGS 60. ložisko nerostných surovin 1 výkres limitů ČGS výkres hodnot 61. poddolované území 1 výkres limitů ČGS problémový výkres 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik 0 ČGS 63. staré důlní dílo 1 výkres limitů ČGS 64. staré zátěže území a kontaminované plochy 1 výkres limitů MŽP problémový výkres 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 1 výkres limitů MŽP problémový výkres 66. odval, výsypka, odkaliště, halda 1 ČGS 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 1 výkres limitů VAK obce 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma 1 výkres limitů VAK obce 69. technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 1 výkres limitů VAK obce 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 1 výkres limitů VAK obce 71. výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 1 MěÚ OSÚ 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma 1 výkres limitů E.ON 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 1 výkres limitů E.ON ČEPS 5

číslo sledovaný jev existuje grafika poskytl 74. technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 1 výkres limitů E.ON RWE JMP 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 1 výkres limitů E.ON RWE JMP 76. technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 0 ČEPRO MERO 77. ropovod včetně ochranného pásma 0 MERO 78. produktovod včetně ochranného pásma 0 ČEPRO 79. technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 1 výkres limitů Teplospol obec 80. teplovod včetně ochranného pásma 1 výkres limitů Teplospol obec 81. elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 1 výkres limitů Radiokomunik. O2 Vodafone T-Mobile ČD-Telematika SŽDC HZS MV OKI 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma 1 výkres limitů Radiokomunik. O2 RWE ČD-Telematika Teplospol SŽDC E.ON 83. jaderné zařízení 0 ČEZ 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými 0 JčK OZZL nebezpečnými látkami 85. skládka včetně ochranného pásma 1 výkres limitů MěÚ OSÚ obce 86. spalovna včetně ochranného pásma 0 MěÚ OSÚ obce 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 1 JčK OZZL 88. dálnice včetně ochranného pásma 0 ŘSD 89. rychlostní silnice včetně ochranného pásma 0 ŘSD 90. silnice I.třídy včetně ochranného pásma 1 výkres limitů ŘSD 91. silnice II.třídy včetně ochranného pásma 1 výkres limitů JčK ODSH 92. silnice III.třídy včetně ochranného pásma 1 výkres limitů JčK ODSH 93. místní a účelové komunikace 1 výkres limitů obce 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 0 SŽDC 95. železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 1 výkres limitů SŽDC 96. koridor vysokorychlostní železniční trati 0 MD 97. vlečka včetně ochranného pásma 1 výkres limitů SŽDC 98. lanová dráha včetně ochranného pásma 0 MěÚ OSÚ 99. speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek) 0 MěÚ OSÚ 100. tramvajová dráha včetně ochranného pásma 0 MěÚ OSÚ 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 0 MěÚ OSÚ 102. letiště včetně ochranných pásem 1 výkres limitů MO VUSS MěÚ OSÚ 103. letecká stavba včetně ochranných pásem 1 výkres limitů ŘLP MO VUSS 104. vodní cesta 0 MD 105. hraniční přechod 1 MV OVS 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 1 výkres hodnot KČT MěÚ OSÚ 6

číslo sledovaný jev existuje grafika poskytl 107. objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 1 MO VUSS 108. vojenský újezd 0 MO 109. vymezené zóny havarijního plánování 0 JčK OZZL 110. objekt civilní ochrany 1 výkres hodnot HZS obce 111. objekt požární ochrany 1 výkres hodnot HZS obce 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 1 MV OSM KŘ policie 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria 1 výkres limitů MMR 114. jiná ochranná pásma 1 výkres limitů AOPK ČHMÚ MěÚ OSÚ 115. ostatní veřejná infrastruktura 1 výkres hodnot MěÚ OSÚ 116. počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 1 ČSÚ 117. zastavitelná plocha 1 výkres záměrů MěÚ OSÚ 118. jiné záměry 1 výkres záměrů JčK OREG JčK OZZL Pov. Moravy obce 119. další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy a pod) 1 výkres hodnot AOPK A.2. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ ORP A.2.1. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ Politika územního rozvoje ČR Na základě Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR) schválené usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009 není SO ORP Dačice zahrnut do žádné ze sledovaných rozvojových oblastí, os nebo specifických oblastí České republiky. Z PÚR vyplývá nutnost vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před riziky a přírodními katastrofami, podmínek pro lepší dostupnost území a zkvalitnění infrastruktury a ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. SO by mohlo tvořit spojovací článek mezi důležitými rozvojovými oblastmi:rozvojová oblast České Budějovice (OB10 dle PÚR ČR), Rozvojová oblast Jihlava (OB11 dle PÚR ČR) a Rozvojová oblast Brno (OB3 dle PÚR ČR). Silná pozice těchto rozvojových oblastí ve struktuře osídlení České republiky by mohla snížit riziko dopadů vyplývajících z okrajové polohy ORP Dačic. Pro SO ORP Dačice vyplývá nutnost pracovat na zlepšení dopravní dostupnosti těchto významných center a vytvářet zázemí pro hlavní rozvojové cíle regionu, péčí o památky a krajinu, v součinnosti s živým centrem, nikoli pouze mrtvými památkami, zvýšením standardů služeb, ubytovacích zařízení a zkvalitněním materiálně technického vybavení sportovních a rekreačních zařízení. Region soudržnosti jihozápad Dle Národního rozvojového plánu ČR 2007-2013 je v České republice 5 typů regionů soudržnosti. Region Jihozápad, do něhož je Jihočeský kraj zařazen a tím i Dačicko, je klasifikován jako region rozvíjející se, především zásluhou úspěšného rozvoje Plzeňského kraje a jeho centra Plzně. Obecně však platí, že regiony, které leží mimo rozvojové osy, k nimž patří i Dačicko, jsou zpravidla méně hospodářsky výkonné, působí zde mnohé bariéry rozvoje, např. venkovské osídlení, absence technické infrastruktury (dopravní, komunikační), nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva a jiné. Poloha při hranici s Rakouskem a Německem dává předpoklady k přeshraniční spolupráci obcí a měst podél stávající státní hranice. Jihočeský kraj má všechny předpoklady být regionem bohatým, založeným na přírodním a kulturním dědictví předchozích generací, který dosáhne úrovně vyspělých regionů členských států EU. 7

Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Z nadřazené územně plánovacích dokumentace Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZUR Jihočeského kraje), nevydaný návrh z roku 2010, vyplývá pro ÚAP SO ORP Dačice nutnost respektování veřejně prospěšných staveb (VPS) veřejné infrastruktury, vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a územní systém ekologické stability jako veřejně prospěšná opatření (VPO). ZÚR převzaly záměry ze schváleného ÚP VÚC Javořická vrchovina z roku 2006. SO ORP Dačice není zahrnuta do žádné ze sledovaných rozvojových oblastí nebo specifických oblastí. Nejsou vymezeny žádné rozvojové plochy ani plochy územních rezerv nadmístního významu. Rozvojová osa Slavonicko Dačická (N-OS9) nadregionálního významu ve vazbě na kraj Vysočina a Dolní Rakousko. N-OS9 je vázána na dopravní koridor tvořený silnicí II/406 (Jihlava-Telč-Dačice-Slavonice-hranice ČR-dále Vídeň, St. Polten). Pro Akční plán programu rozvoje kraje pro rok 2007 2013 byly vymezeny hospodářsky slabé oblasti Jihočeského kraje. Oblast Dačicko tvoří 3 OPÚ - Nová Bystřice, Dačice a Slavonice, jedná se o nejvýchodnější okraj Jihočeského kraje při státní hranici s Rakouskem s velkým podílem zemědělské půdy. Jedná se o odlehlou, řídce osídlenou část s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a nejnižší průměrnou mzdou v kraji. Počet obyvatelstva zde klesá nejen přirozeným úbytkem, ale i záporným výsledkem stěhování (- saldo migrace). Rovněž počet obyvatel vyjíždějících za prací je vyšší než počet dojíždějících. Z hodnocení 16 OÚP jsou Dačice na 7. místě (Nová Bystřice 3, Slavonice 4). Program rozvoje mikroregionu Dačicko Tento základní rozvojový dokument obsahuje projekty, které vychází z jednotlivých prioritních oblastí a mají přímou vazbu na realizaci konkrétních akcí. V ÚAP se projeví v okruzích problémů k řešení a záměrů. A.2.2. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Poloha SO ORP Dačice Poloha správního obvodu ORP Dačice je v rámci Jihočeského kraje výrazně okrajová, region leží ve východní části kraje, v sousedství s krajem Vysočina, Jihomoravským krajem a regionem Waldviertel, země Dolní Rakousko. Tato poloha je nevýhodná, neboť do centra kraje je i více než 100 km, naopak mnohem blíže má k centru kraje Vysočina. Uvedená hraniční poloha značně ovlivňuje politický, hospodářský a demografický vývoj území. Historie SO ORP Dačice Do r. 1849 patřilo Dačicko do Jihlavského kraje, jeho zrušením do kraje Brněnského. Dačice se staly sídlem okresního hejtmanství pro jihozápadní Moravu se soudními okresy Dačice, Jemnice a Telč. V r. 1911bylo území dačického politického okresu rozděleno na soudní okresy Dačice, Telč a Slavonice. Vedle českého obyvatelstva zde žila silná německá skupina obyvatel a skupiny židovského obyvatelstva. Z náboženského hlediska šlo o silně katolický kraj, avšak s ostrůvky evangelické tradice. Během 20. století prošlo území dačického okresu mnoha zvraty. Ocitlo se na státní hranici a disponovalo silnou německou menšinou. V r. 1938 došlo k odtržení Slavonicka do třetí říše, konkrétně pod Landrat ve Waidhofenu a.d.t., Ostmark a ve Slavonicích byl zřízen Amtsgericht. Centrum okresu uvnitř protektorátu se na čtyři roky přesunulo z Dačic do Telče. Během války byla zlikvidována židovská menšina a v rámci poválečného odsunu zmizelo německé obyvatelstvo. Zmizením německého etnika z pohraničí znamenalo zničení po staletí budovaných tradic, kdy noví osadníci z vnitrozemí neměli k stávajícímu místu tradiční vztah, navíc většinou neměli zkušenosti s hospodařením. Docházelo k devastaci udržovaných a fungujících míst, některé vesnice úplně zmizely. V r. 1949 byla od okresu odtržena Telč. V r. 1960 dačický okres i kraj Jihlava zanikl a moravské území Dačicka a Slavonicka bylo přičleněno k okresu J. Hradec v Jihočeském kraji. Geografie a morfologie ORP Ačkoliv administrativně je území v současné době začleněno k Jihočeskému kraji, geograficky zapadá do krajinné struktury západní Moravy. Převážná plochost krajiny je narušena nejvyššími hřbety v severozápadní části území. Nejvyšším vrcholem regionu je Javořice (837 m n.m.) v Horáckém regionu. Nejnižší je místo, kde Moravská Dyje opouští Moravu na hranicích s Rakouskem, cca 440 m n.m. v Podhoráckém regionu. Krajina Dačicka má harmonický charakter a typická pro ni je zejména její drobná členitost vytvořená údolími drobných vodních toků a menšími lesnatými celky na vrcholech kopců se zemědělsky využívanými plochy orné půdy. Charakteristickým znakem je vysoká hustota málo lidnatých sídel a obcí s kvalitním životním prostředím a malebností krajiny. 8

Řešené území má přirozené funkční regionální středisko město Dačice, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení. Město Dačice má ve vztahu k okolním obcím správního území centrální polohu. V rámci řešeného území se nachází druhé významné středisko Slavonice, jehož význam spočívá především v atraktivitě a přitažlivosti historických kulturních památek pro cestovní ruch. Dále několik sídel, které jsou perspektivní pro budoucí rozvoj a posílení sídelní struktury řešeného území. Základní charakteristika ORP Území správního obvodu ORP Dačice o rozloze 47 194 ha je tvořené 23 obcemi s 19 870 obyvateli. Je nazýváno bránou Podyjí, regionem Renesance i regionem jihozápadní Moravy. Jedná se převážně o region, typický pro reliéf Českomoravské vrchoviny - nadprůměrný podíl lesních ploch, podprůměrný podíl zemědělské půdy, spadající do méně příznivých oblastí. Jihovýchodní část regionu, typická pro Jižní Moravu, má naopak nadprůměrný podíl zemědělské půdy. Situaci na trhu práce lze hodnotit jako stabilizovanou, i když míra registrované nezaměstnanosti vykazuje velké výkyvy mezi 4-38%. K 31.12.2009 činila 12,8%, tj. dlouhodobě největší ve srovnání s ostatními SO ORP v kraji. Region jako celek zaznamenal v souladu s celorepublikovým trendem úbytek obyvatel. Přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) zaznamenal úbytek (-9 osob), měl výrazněji zápornou bilanci migračního pohybu ( - 106 osob). Celkový úbytek -115 obyvatel je dán vylidňováním venkova, odchodem ekonomicky aktivních lidí do větších center ČR. Sídelní struktura řešeného území je ovlivněna geografickou polohou a morfologií terénu. Jedná se o strukturu osídlení s převahou malých obcí, což se odráží v hustotě zalidnění, která je výrazně podprůměrná (42,1 obyvatel na 1 km2), oproti hustotě zalidnění za celou Českou republiku (130 obyvatel na1 km2). Srovnání základních charakteristik ORP Dačice v rámci Jihočeského kraje Kraj, správní obvody Počet obcí Počet částí obcí Počet ZSJ Výměra v ha Počet obyvatel Hustota obyvate lstva na 1 km 2 do 199 Počet obcí s počtem obyvatel 200-999 1000 a více Počet obcí se statutem města Počet obyvatel ve městech Podíl městského obyvatelstva v % Průměrný věk obyvatelst va Jihočeský kraj 623 1 980 2 579 1 005 680 637 643 63,4 238 285 100 53 411 465 64,5 40,7 Správní obvody obcí s rozšířenou působností Blatná 26 66 82 27 878 13 987 50,2 14 9 3 2 8 106 58,0 41,6 Č. Budějovice 79 184 280 92 384 154 323 167,0 14 46 19 5 110 090 71,3 40,7 Český Krumlov 31 139 198 113 037 41 894 37,1 3 16 12 4 18 737 44,7 39,2 Dačice 23 95 107 47 197 19 870 42,1 8 12 3 2 10 411 52,4 40,5 J. Hradec 58 148 199 93 342 48 017 51,4 28 23 7 7 33 563 69,9 40,6 Kaplice 15 76 100 48 470 19 741 40,7 1 9 5 2 11 366 57,6 38,4 Milevsko 26 103 116 38 512 18 830 48,9 11 10 5 1 9 061 48,1 42,5 Písek 49 157 195 74 167 51 760 69,8 19 25 5 4 37 720 72,9 41,4 Prachatice 44 162 203 83 967 33 830 40,3 19 18 7 5 21 425 63,3 39,5 Soběslav 31 60 79 32 386 22 233 68,7 10 19 2 2 13 863 62,4 41,7 Strakonice 69 153 189 57 405 45 197 78,7 34 31 4 2 26 190 57,9 41,0 Tábor 79 289 349 100 192 80 782 80,6 45 24 10 6 56 991 70,5 41,4 Trhové Sviny 16 90 112 45 234 18 244 40,3 1 11 4 3 11 475 62,9 40,0 Třeboň 25 46 87 53 812 25 378 47,2 9 11 5 4 17 676 69,7 41,3 Týn n/vltavou 14 59 77 26 241 14 114 53,8 7 5 2 1 8 424 59,7 39,1 Vimperk 21 109 153 53 537 17 721 33,1 7 9 5 1 7 802 44,0 40,5 Vodňany 17 44 53 17 919 11 722 65,4 8 7 2 2 8 565 73,1 40,0 Zdroj: ČSÚ 31.12.2009 Páteří území je řeka Moravská Dyje výrazný přírodní fenomén, procházející územím v severo jižním směru a řada méně významných přítoků, pro něž je typické množství drobných vodních ploch a rybníčků, typických pro jihočeskou krajinu. Přibližně v souběhu s řekou prochází i hlavní dopravní koridor (železniční trať a hlavní páteřní komunikace). Komunikace, vzhledem k intenzitě dopravy, tvoří v obcích, kterými prochází urbanistickou bariéru a hygienickou závadu. Tento silný urbanizační prvek však zmírňuje všechny nepříznivé faktory území, 9

ležících na okraji rozvojových oblastí a os, jako je malá hospodářská výkonnost, převažující venkovské osídlení a celkově nízká dynamika růstu. Z hlediska technické infrastruktury je prostor regionu velmi dobře vybaven. Obce jsou z větší části plynofikovány, napojeny na veřejný vodovod, větší centra osídlení mají čistírny odpadních vod, odkanalizování okrajových obcí spádového obvodu je otázkou časové návaznosti jednotlivých investičních akcí. Srovnání základních charakteristik obcí v rámci ORP Název obce Počet obyva tel Nadm. výška První písem ná zprá va Po čet kata strů Po čet částí obce Po čet ZSJ Výměra v ha celkem Země dělská půda v ha Orná půda v ha Nezemě dělská půda v ha Koefici ent ekologi cké stability Vzdále nost od krajské ho města v km ORP Dačice 19 870 x x 85 95 101 47 194 27 898 22 359 19 299 0,84 x x v tom obce: Vzdále nost od obce s rozšíře nou působ ností v km Báňovice 104 516 1327 1 1 1 479 393 346 86 0,30 89,1 12,0 Budeč 229 488 1251 1 2 2 512 385 350 126 0,32 95,9 13,6 Budíškovice 799 512 1353 4 4 4 2 304 1 484 1 286 820 0,63 90,3 12,1 Cizkrajov 552 477 1301 4 4 4 2 582 1 395 1 113 1 185 1,07 84,4 9,5 Červený Hrádek 209 525 1233 1 1 1 679 472 412 206 0,47 93,4 11,1 Český Rudolec 955 511 1343 8 10 11 4 932 1 767 1 183 3 165 2,27 74,6 15,5 Dačice 7 786 577 1183 11 16 19 6 701 4 404 3 699 2 296 0,57 83,3 x Dešná 630 466 1320 7 7 7 3 771 3 083 2 870 688 0,23 93,2 23,2 Dobrohošť 49 515 1399 1 1 1 338 163 132 175 1,29 87,5 5,2 Heřmaneč 93 609 1350 1 1 1 509 261 135 248 1,95 74,2 15,8 Horní Meziříčko 116 555 1361 1 1 1 439 272 206 168 0,89 71,1 21,7 Horní Němčice 94 593 1368 1 1 1 417 273 162 144 1,05 75,2 15,7 Horní Slatina 157 507 1278 1 1 1 582 354 292 228 0,75 93,8 11,5 Hříšice 326 524 1353 2 2 2 1 168 691 583 476 0,81 89,2 6,9 Kostelní Vydří 164 474 1310 1 1 1 651 398 297 253 0,96 84,0 3,1 Peč 404 481 1349 3 3 3 1 815 1 285 1 082 530 0,51 80,6 5,8 Písečné 568 443 1366 7 7 7 3 353 2 159 1 918 1 194 0,57 85,7 16,8 Slavonice 2 625 512 1260 8 7 8 4 579 2 142 1 633 2 437 1,29 77,6 14,2 Staré Hobzí 542 514 1190 4 5 4 2 470 1 438 1 230 1 035 0,81 86,9 10,7 Studená 2 401 618 1365 10 10 11 4 496 2 403 1 294 2 093 1,56 73,4 18,0 Třebětice 300 487 1346 1 1 1 691 475 407 217 0,56 92,5 9,9 Volfířov 707 498 1349 6 8 9 3 279 1 889 1 427 1 391 0,98 79,5 6,6 Županovice 60 512 1353 1 1 1 448 311 303 137 0,40 91,1 22,6 Zdroj: ČSÚ 31.12.2009 Historický popis obcí ORP Dačice Báňovice - První zmínka o vsi je z r. 1327, kdy byly Báňovice uvedeny v listině, kterou Jan Lucemburský rozmnožil Jemnici její práva a majetek. Na vsi stojí novorenesanční kaple z 2. pol. 19. stol. V obci byl postaven k padesáti letům školy v r. 1946 památník, který byl zároveň připomínkou na řídícího učitele Zdeňka Papouška, jež působil v obci a byl umučen Němci v Kasselu. Budeč - V Budči se nachází raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. s kaplí z r. 1672 na místě středověké tvrze, doložené r. 1520. Počátkem 19. stol. zde proběhly klasicistní úpravy. Dále gotický jednolodní kostel Zvěstování P. Marie ze 14. stol. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 obklopená balustrádou. Budíškovice Budíškovice se poprvé připomínají v roce 1353. Na místě původní tvrze vyrostl na konci 17. stol. barokní zámek se starším renesančním jádrem. Uprostřed nádvoří čtvercového půdorysu zdobeného arkádami se nachází šestiboká kamenná kašna s letopočtem 1697. Kolem zámku byl v 18. stol. zřízen park a také obora se vzácnými druhy stromů. Zámek dnes slouží jako domov důchodců. Cizkrajov Obec se nachází na místě zvaném stará tvrz, kde jsou patrny základy hradiště ze 12. 13. stol. Obec má pozoruhodnou obdélníkovou náves patrně zamýšlenou jako tržní středisko městečka z doby kolonizace. Dominantou obce je gotický dvoulodní kostel sv. Petra a Pavla z doby před r. 1500. Na hřbitově stojí 10

černý litinový kříž z r. 1835 připomínající zašlou slávu blízkých bolíkovských železáren, které byly v Dolním Bolíkově založeny v roce 1810. Patřily k nejvýznamnějším podnikům svého druhu na Moravě. V roce 1878 pec zanikla. V obci působila od 2. pol. 16. stol. papírna, jedna z nejstarších na Moravě. Silnou židovskou obec před r. 1848 dodnes připomíná židovský hřbitov. Na zalesněném návrší u Mutné se nachází poutní kostel P. Marie Bolestné tzv. Montserrat. Byl založen roku 1651 a po vzoru kostela ve španělském Montserratu byl v letech 1712-1716 přestavěn z původní kaple na barokní kostel. Dnes jde o významné poutní místo s pravidelnými poutěmi. Červený Hrádek První dochovanou písemnou zmínku o obci nese letopočet 1257. Na ostrohu obtékaném říčkou stávala tvrz, uváděná ještě r. 1585 jako zámek s dvorem, zpustla v 17. stol. Dodnes se zde dochovaly pouze stopy po příkopech a zbytky základů okrouhlé věže. Na návsi je kaple Panny Marie z roku 1840 s ručně malovaným oltářem. V údolí říčky Vápovky se nacházelo oblíbené místo Otokara Březiny. Český Rudolec Leží v oblasti zvané Česká Kanada. První dochovaná zmínka o Českém Rudolci pochází z roku 1343 jako o kolonizační osadě s tvrzí podél poštovní cesty Praha Vídeň. Původně patrně gotická vodní tvrz v obci byla v pol. 19. stol. přestavěna ve stylu anglické romantické novogotiky na zámek nazývaný též Malá Hluboká. Zámek je v současné době zdevastovaný. V Č. Rudolci se dále nachází pozdně gotický dvoulodní kostel sv. Jana Křtitele z pol. 15. stol. Dačice Dačice jsou jedním z nejstarších měst na Českomoravské vrchovině ležící na křižovatce obchodních cest, které spojovaly Znojemsko s Jižními Čechami a Jihlavsko s Rakouskem. První písemná zpráva pochází z r. 1183. Dačice leží na horním toku Moravské Dyje, a proto jsou často nazývány Brána Podyjí. Největšího rozmachu dosáhly v době, kdy Krajířové v Krajku pozvali italské stavitele, kteří proměnili gotické strohé stavby v renezanční měšťanské domy. Vznikla nová radnice, starý i nový zámek a věž kostela sv. Vavřince, špitální kaple a renesanční štíty domů. V době baroka vznikl areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduálského, sousoší Panny Marie a kostel sv. Vavřince, který s přilehlou renesanční věží tvoří dominantu města. Ostatní renesanční a barokní domy padly za oběť požárům. Již v 16. stol. máme zprávy o městské škole. V r. 1820 zde vznikla první lesnická škola na Moravě a rok 1843 přinesl městu světové prvenství ve výrobě první kostky cukru. V roce 1878 byla zřízena továrna na výrobu zemědělských strojů. Současné Dačice jsou přirozeným centrem pro široké okolí. Jde o průmyslové město s historickým jádrem. Je zde fungující síť obchodů, služeb, bank, dobrá dopravní obslužnost, lékařská péče v podobě nemocnice s odbornými ambulancemi, město má různá sportoviště a bohatý spolkový a kulturní život. Dešná Vznik obce se datuje k roku 1320 s převážně německým obyvatelstvem. Místní kostel sv. Jana Křtitele je pozdně gotický, vystavěný v roce 1494, v renesančně upravenou předsíní a barokní kaplí. Zpočátku byl obsazen luteránským knězem. Místní část Plačovice má urbanistickou vzácnou podkovovitou dispozici zdejších domů, které jsou pozdně empírové se středními vjezdy. Tato podoba byla zachována až do dnešní doby díky tomu, že zde nebyla po roce 1945 prováděna žádná výstavba. Dobrohošť Dříve než vesnice se v dobových pramenech objevuje jméno hradu Krumvald či Grumvald, ležícího na katastru obce, dodnes jsou zde patrné jeho zbytky. Ves je poprvé zmiňována k r. 1399. Na návsi se nachází kaple sv. Anny z r. 1767. Heřmaneč První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243. Heřmaneč se nachází mezi hustými lesy a jde o obec s tradicí boje proti nesvobodě. Již v dobách protireformace zde lidé toužili po náboženské svobodě a za II. sv. války bylo 14 občanů vězněno z politických důvodů v koncentračních táborech. Horní Meziříčko Obec leží mezi občas prudkými potoky Dvoreckým a Studenským. Podle první písemné zprávy mívalo Horní Meziříčko svoji tvrz a dvůr. Horní Němčice Horní Němčice se uvádějí již v roce 1368. Na první pohled zde upoutá pozornost pomník památce padlých a vzniku Československé republiky a busta T.G.Masaryka. Horní Slatina První zmínka o obci a kostelu sv. Jiljí se datuje od 1. pol. 13. stol. Významnou památkou je právě kostel sv. Jiljí postavený v pozdně románském slohu a před rokem 1717 barokně upraven. Hříšice První písemná zmínka je z roku 1353. Dominantou obce je kaple sv. Vavřince uprostřed návsi postavená v roce 1775. Kostelní Vydří Poprvé je zmiňováno v roce 1305. Dominantou obce je karmelitánský klášter s kostelem Panny Marie Karmelské. Klášter obývají mniši řádu karmelitánského. Naproti klášteru je v lesním hřbitově hrobka Dalbergů, pánů z Dačic. Dalším kostelem v obci je kostel Navštívení P. Marie. Hlavní kulturní událostí v obci je Velká pouť. Peč Obec je prvně zmíněna v r. 1305. Lidéřovice se honosí kostelem sv. Linharta ze 14. století, který je jedním z nejstarších kostelů ve střední Evropě. Písečné Rozlohou nevelká, historií však bohatá obec v krásném ekologicky čistém údolí Moravské Dyje na hranicích s Rakouskem. V Písečném se dříve setkávaly tři kultury: česká, německá a židovská. 20. stol. 11

znamenalo pro obec velké politické i národnostní změny. Památkou na židovskou kulturu je židovský hřbitov ukrytý v lese. V obci se nachází původně renesanční zámek. Rozsáhlá čtyřkřídlá budova kolem pravoúhlého dvora se dvěmi nárožními věžemi skrývá v sobě pozůstatky gotické tvrze, kdy se jednalo o sídlo chráněné vodou. O této tvrzi se hovoří poprvé v r. 1589. Slavonice Město na pomezí Moravy, Čech a Rakouska ležící ve východním cípu České Kanady. Je ojedinělým souborem goticko renesančních památek. Nejstarší písemná zpráva se pochází z roku 1260. Od 13. stol. zde zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale i obranný systém města. Slavonice byly opevněným gotickým městem až do doby pronikání italské renesance. Město se samo uhájilo při obléhání za husitské revoluce. Největší prosperity se pro Slavninice stalo 16. stol. Slavonice se staly jednou z prvních poštovních stanic na Moravě, kolem roku 1560 tudy vedla frekventovaná cesta z Prahy do Vídně. Rozvoj byl zastaven třicetiletou válkou. Ve 20. stol. došlo ve městě k mnoha politickým, hospodářským i národnostním změnám. V roce 1961 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, což umožnilo renovaci historického jádra města, a došlo tím k uchování cenného souboru renesančních domů s často ojedinělými sklípkovými klenbami. Ve Slavonicích se nachází tři kostely, Nanebevzetí P. Marie, sv. Ducha a Božího Těla, sv. Jana Křtitele, a synagoga. Ve městě je vybudována veškerá potřebná infrastuktura. Staré Hobzí Staré Hobzí je jednou z nejstarších vesnic na moravsko-českém pomezí, poprvé je datováno v roce 1190. Za zmínku stojí historické objekty, jako jsou kostel Nanebevzetí P. Marie dříve sv. Ondřeje, který je pokládán s bílkovským kostelem za nejstarší v celém kraji, a zdejší barokní dvoupatrový zámek stojící v místech bývalé tvrze s kaplí sv. Tomáše, která je pozoruhodným dílem barokního slohu. K budově náleží rozsáhlý park. Mezi Báňovicemi a Novými Dvory stával údajně dřevěný zámek. Studená Studená leží v mělké kotlině Studenského potoka na úpatí nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny Javořice uprostřed lesnaté neporušené přírody. Studená je poprvé zmiňována ve 2. pol. 14. stol. Nejstarší stavbou v obci je původně gotický kostel sv. Prokopa ze 14. stol. přestavěný barokně. Mezi další zajímavosti patří malý renesanční lovecký zámek. Studená je rodištěm a působištěm spisovatelky vesnických románů Vlasty Javořické a zakladatelů tradice masného průmyslu na jihozápadní Moravě. Studená je centrem Podjavořicka. K dispozici je zde základní síť obchodů a služeb. Třebětice Obec se poprvé připomíná v roce 1356. Nejznámější památkou obce je kostel sv. Václava z roku 1854. Postaven byl na místě původní kaple. U obce byl nalezen zachovalý kamenný mlat z kultury volutové (období prvních zemědělců u nás, asi 2500 let př. n. l.). Volfířov Ves je poprvé datována r. 1349. Dominantou je věž sv. Petra a Pavla, který byl vystaven kolem roku 1300. Kostel byl původně nekatolický, většina obyvatel byla ještě roku 1662 věrna kalichu. Velká Lhota založená vyklučováním lesů se ještě v roce 1404 jmenovala Rozseč. Velká Lhota se může pyšnit dvěma evangelickými kostely, dolní byl postaven roku 1784, horní roku 1873. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 vznikly ve Velké Lhotě dvě protestantské církve luterská a reformovaná. Každá si postavila svůj vlastní kostel a faru. Županovice Obec je poprvé zmiňována v roce 1326. U Županovic se kdysi nacházelo nejvýznamnější ložisko železné rudy, která se vozila do železáren v Dolním Bolíkově. A.3. HODNOTY ÚZEMÍ A.3.1. KULTURNÍ HODNOTY V řešeném území se nachází řada kulturních památek, z nichž je neznámější národní kulturní památka zámek Dačice. Památkový potenciál je ve Slavonicích zdůrazněn vyhlášením centra města památkovou rezervací, v Dačicích zdůrazněn vyhlášenou městskou památkovou zónou na nejkvalitnější historické jádro města. Vyhlášení vesnické památkové zóny Plačovice bylo oceněním lidového stavitelství v tomto regionu. Oblast městského centra v Dačicích je současně i nejdůležitějším ohniskem s hlavními významnými prvky městskou dominantou věže kostela, podpořenou méně výraznou dominantou radniční věže a rozvojovými póly historické jádro kolem náměstí Palackého, prostor kolem kostela a prostor před zámkem náměstí Havlíčkovo, se stabilizovaným tradičním uzavřeným prostorem vytvářejícím ulice a náměstí. Nejdůležitější zónou ve Slavonicích a rovněž nejreprezentativnější je městské centrum, v současné době prostorově vymezené hranicí městské památkové rezervace. V tomto prostoru je hlavní dominantou kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží. 12

Kulturní hodnoty jsou prezentované jednak kulturními památkami, památkovými zónami, ale i dalšími církevními stavbami a objekty, které nejsou státem chráněné, ale jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A.4.1. Limity využití území) jsou v řešeném území vyjádřeny tyto kulturní hodnoty: urbanistické hodnoty - prostory urbanisticky cenné, prostory s geniem loci, které jsou dokladem historického vývoje sídel, prostory historických jader měst, prostory původních návsí s okolní zástavbou historicky významná stavba, soubor - drobná architektura kříže, boží muka, smírčí kameny, kapličky a kostely, pomníky, pomníky padlým architektonicky cenná stavba, soubor - jedná se o hodnoty stavitelského umění, které se uplatňují v kompozici sídla a krajiny významná stavební dominanta - objekty určující urbanistickou kompozici sídel - stavební dominanta, která umocňuje a komponuje prostor sídla a krajiny a uplatňuje se nejenom v obrazu sídla, ale i při dálkových pohledech, v obcích obvykle jejich střed, kde je důležitým kompozičním a orientačním prvkem návsi - kostely, zámky, kapličky území s archeologickými nálezy - registrované archeologické naleziště I. a II. kategorie A.3.2. PŘÍRODNÍ HODNOTY Ekologická stabilita území je v průměru vyšší, ekologicky stabilní plochy jsou tvořeny převážně lesními komplexy na západním a severovýchodním okraji území. Území má charakter kotliny se zalesněnými okraji. Střední část území je protékána ve směru sever jih Moravskou Dyjí, která přibírá velké množství drobných vodních toků. Na nich je vybudováno velké množství drobných vodních ploch, které zde spolu s trvalými travními porosty zvyšují diverzitu území, kde je zastoupení lesních porostů nízké. Z hlediska ekologických hodnot jsou důležité drobné lokality v rámci kulturní, odlesněné krajiny - přechodové prvky mezi zastavěným územím a zemědělskou půdou tvořenou drobnou držbou - sady, zahradami Ve volné krajině je patrný trend zalučňování orné půdy, popřípadě převedení části pozemků mezi ostatní plochy. Struktura využití území jednotlivých obcí SO ORP k 31.12 2007 v hektarech katastrální území výměra orná zahrada Sad TTP LPF vodní zastavěné ostatní celkem plochy plochy plochy KES Báňovice 479 346 5-42 50 15 4 18 0,30 Budeč 512 350 12-23 72 16 8 30 0,32 Budíškovice 2 304 1 286 33 4 162 675 18 22 104 0,63 Cizkrajov 2 583 1 089 18-288 1 017 40 19 113 1,12 Červený Hrádek 679 412 6-54 148 8 7 43 0,47 Český Rudolec 4 931 1 183 38 7 577 2 742 93 29 298 2,27 Dačice 6 702 3 698 101 2 624 1 602 135 105 455 0,57 Dešná 3 771 2 873 16 0 194 455 35 29 169 0,23 Dobrohošť 338 130 2-31 155 5 2 14 1,32 Heřmaneč 509 135 5-121 205 6 4 34 1,94 Horní Meziříčko 439 206 3-63 98 43 3 23 0,89 Horní Němčice 417 162 5-105 91 12 3 39 1,05 Horní Slatina 582 292 12-51 183 5 6 34 0,75 Hříšnice 1 168 583 10-98 395 18 10 52 0,81 Kostelní Vydří 651 299 7-93 201 16 6 29 0,95 Peč 1 815 1 082 14-189 386 22 13 109 0,51 Písečné 3 354 1 937 21 1 205 934 35 25 196 0,55 Slavonie 4 579 1 632 48 13 444 1 960 110 45 322 1,29 Staré Hobzí 2 470 1 230 17 2 189 875 23 18 115 0,81 Studená 4 494 1 295 65-1 026 1 495 126 48 418 1,55 Třebětice 691 407 11-58 175 3 8 29 0,56 Volfířov 3 279 1 427 41 2 419 1 078 85 26 202 0,98 Županovice 448 303 2-11 118 3 2 13 0,40 SO ORP Dačice 47 194 22 387 493 25 5 069 15 092 859 442 2 827 0,84 13

Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A.4.2. Limity využití území), jako jsou zvláště chráněná území, památné stromy, přírodní parky, významné krajinné prvky, jsou v řešeném území vyjádřeny tyto přírodní hodnoty: významná zeleň parkově upravené plochy, solitérní stromy, aleje krajinný rámec lesní porosty kompaktní i fragmentované, vodní plochy a toky oblasti a místa krajinného rázu přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa, jeho estetická a přírodní hodnota zdroje nerostných surovin ložiska a prognózní zdroje vyhrazených i nevyhrazených nerostů významný vyhlídkový bod - jedná se o místa, ze kterých je možno shlédnout zajímavé partie sídla, místa dálkových pohledů a vyhlídkové body, ze kterých lze sledovat sídlo a krajinu často více směry migračně hodnotné území - migračně významné území chráněných živočichů A.3.3. CIVILIZAČNÍ HODNOTY Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům apod. Kromě civilizačních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A.4.3. Limity využití území), jako je např. veřejná infrastruktura, jsou v řešeném území vyjádřeny tyto civilizační hodnoty: objekty veřejného vybavení - veřejné občanské vybavením zajišťující základní služby - úřady státní správy, školská zařízení, zdravotní a sociální zařízení, hřbitovy, hasičské zbrojnice, civilní obrana, sportovní areály, hřiště cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka prostupnost krajiny nejen silniční a železniční sítí meliorace investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti A.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A.4.1. KULTURNÍ LIMITY Kulturní památky jsou chráněné podle zákona o památkové péči č. 20/1987 Sb.. A.4.1.1. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Č.rejst. Kód Typ chráněného území Název Od roku 2047 ZM Městské památkové zóny Dačice 1990 3340 ZX Památkové ochranné pásmo Dačice, ochranné pásmo zámku a parku. 250 NP Národní kulturní památky Dačice, zámek Dačice 2001 2076 ZV Vesnické památkové zóny Plačovice vč. ochranného pásma 1990 1007 RM Městské památkové rezervace Slavonice 1961 3147 ZX Památkové ochranné pásmo Zdroj: Monum Net 2010 Slavonice, ochranné pásmo městské památkové rezervace Slavonice. A.4.1.2. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Číslo rejstříku uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 26265 / 3-1751 S Bílkov Bílkov kostel sv. Jana Křtitele v obci M R 52817 / 3-1749 Y Bílkov Bílkov čp.6 vodní mlýn M 30818 / 3-1750 S Bílkov Bílkov čp.10 venkovská usedlost M 18852 / 3-1748 S Bílkov Bílkov čp.63 hrad, zřícenina zbytky v čp. 63 M 35354 / 3-1773 S Budeč Budeč kostel Zvěstování P. Marie M R 85341 / 3-1774 S Budeč Budeč socha sv. Jana Nepomuckého V za kostelem M R H Z R 14

Číslo rejstříku uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 29430 / 3-1772 S Budeč Budeč čp.1 zámek M 23956 / 3-1772 S Budeč Budeč čp.33 fara M R 16762 / 3-1776 S Budíškovice Budíškovice kaplička při čp. 88 M 31210 / 3-1778 S Budíškovice Budíškovice pamětní kámen směr k myslivně Zavadilce M 36691 / 3-1777 S Budíškovice Budíškovice socha sv. Jana Nepomuckého proti zámku M 29143 / 3-1775 S Budíškovice Budíškovice čp.1 zámek M 23159 / 3-1788 S Cizkrajov Cizkrajov tvrz, zřícenina S od kostela, na okraji lesa M 15928 / 3-1783 S Cizkrajov Cizkrajov kostel sv. Petra a Pavla M R 32618 / 3-1784 S Cizkrajov Cizkrajov socha sv. Jana Nepomuckého JV od kostela sv. Petra a Pavla M R 47562 / 3-5902 S Cizkrajov Cizkrajov silniční most přes Bolíkovský most M 34422 / 3-1782 S Cizkrajov Cizkrajov čp.13 fara M R 52443 / 3-1781 Y Cizkrajov Cizkrajov čp.36 vodní mlýn M Červený Červený hrad, zřícenina a archeologické 28183 / 3-1790 S za čp. 49 M Hrádek Hrádek stopy Červený Červený 29058 / 3-1789 S kaple P. Marie náves M Hrádek Hrádek 25352 / 3-1796 S Český Rudolec Český Rudolec kostel sv. Jana Křtitele náves M R 41186 / 3-1797 S Český Rudolec Český Rudolec kaple hřbitovní, sv. Kříže hřbitov JV od obce M R 15038 / 3-1800 S Český Rudolec Český Rudolec boží muka při cestě do Slavonic M 22014 / 3-1801 S Český Rudolec Český Rudolec socha sv. Jana Nepomuckého náves M R 32572 / 3-1798 S Český Rudolec Český Rudolec sloup se sochou P. Marie Immaculaty při cestě do Matějovce M R 14582 / 3-1799 S Český Rudolec Český Rudolec sloup se sochou Panny Marie Pomocné při cestě do Valtínova 30500 / 3-1795 S Český Rudolec Český Rudolec čp.1 zámek M 46807 / 3-1815 S Dačice Dačice I čp. zámek park v ZSJ 02443 Peráček M 33078 / 3-1830 S Dačice Dačice I kostel sv. Vavřince M R 19169 / 3-1814 S Dačice Dačice I městské opevnění - zbytky hradební zdi, zřícenina západní křídlo Státního zámku 42248 / 3-1841 S Dačice Dačice I sloup se sousoším P. Marie Havlíčkovo nám. M R 17999 / 3-1845 S Dačice Dačice I pomník Vincence Hlavy Krajířova M R 21373 / 3-1829 S Dačice Dačice I čp. sýpka v lihovaru, za zámkem u řeky M R 32238 / 3-1839 S Dačice Dačice I kašna Palackého nám. M R 45439 / 3-1838 S Dačice Dačice I kašna Havlíčkovo nám. M R 22560 / 3-1816 S Dačice Dačice I čp.1 Stará radnice Palackého nám. M R 32501 / 3-1817 S Dačice Dačice I čp.2 měšťanský dům Palackého nám. M R 30381 / 3-1818 S Dačice Dačice I čp.8 měšťanský dům Palackého nám. M R 19831 / 3-1819 Y Dačice Dačice I čp.10 městský dům Krajířova M 38530 / 3-1819 S Dačice Dačice I čp.11 městský dům Krajířova M R 15433 / 3-1819 S Dačice Dačice I čp.12 městský dům Krajířova M R 24783 / 3-1819 S Dačice Dačice I čp.13 městský dům Krajířova M R 41261 / 3-1819 S Dačice Dačice I čp.14 městský dům Krajířova M R 37370 / 3-1813 S Dačice Dačice I čp.18 fara Krajířova M R 27591 / 3-1820 S Dačice Dačice I čp.26 městský dům Krajířova M R 35327 / 3-1821 S Dačice Dačice I čp.27 Starý zámek Krajířova M 32665 / 3-1822 S Dačice Dačice I čp.36 měšťanský dům Palackého nám. M R 22759 / 3-1823 S Dačice Dačice I čp.42 měšťanský dům Palackého nám. M R 29280 / 3-1824 S Dačice Dačice I čp.44 měšťanský dům Palackého nám., 9. května M R 53293 / 3-1825 Y Dačice Dačice I čp.52 měšťanský dům M 34029 / 3-1826 S Dačice Dačice I čp.55 měšťanský dům Palackého nám., Antonínská M R 16942 / 3-1827 S Dačice Dačice I čp.62 měšťanský dům Palackého nám. M R 47122 / 3-1828 S Dačice Dačice I čp.65 měšťanský dům Švermova M R 41769 / 3-1836 S Dačice Dačice II boží muka při rozcestí Slavonice - D. Nemčice 47151 / 3-1835 S Dačice Dačice III výklenková kaplička Nejsvětější Trojice směr k Borku M 41935 / 3-1837 S Dačice Dačice III boží muka při cestě do Bolíkova M 31344 / 3-1844 S Dačice Dačice III pamětní kámen silnice z Dačic na Jemnici M R 15310 / 3-1752 S Dačice Dačice III krucifix 46476 / 3-1834 S Dačice Dačice III krucifix při silnici z Dačic směrem k Bolíkovu Jemnická, při mostě přes Dyji H Z R M R M R M M R M R 15

Číslo rejstříku uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 17174 / 3-1843 S Dačice Dačice III socha sv. Jana Nepomuckého 37501 / 3-1842 S Dačice Dačice III socha sv. Prokopa 22086 / 3-1831 S Dačice Dačice III čp.21 klášter Bosých karmelitek (dříve františkánský) Kapetova, při železničním mostu přes Dyji, u čp. 126 při železničním mostu přes Dyji, u čp. 48 Jemnická 33551 / 3-1840 S Dačice Dačice V Starý hřbitov Červený Vrch S nad městem M R 34690 / 3-1850 S Dančovice Dančovice boží muka směr Desná M 46064 / 3-1849 S Dančovice Dančovice čp.32 venkovská usedlost náves M 32890 / 3-1858 S Dešná Dešná kostel sv. Jana Křtitele s farou M 33946 / 3-1859 S Dešná Dešná kaple sv. Kříže a areálem hřbitova JV část obce M R 31786 / 3-1866 S Dešná Dešná výklenková kaplička při silnici do Županovic M 44652 / 3-1865 S Dešná Dešná výklenková kaplička v lese u silnice do Rančířova M 15905 / 3-1860 S Dešná Dešná boží muka směr Chvalkovice M 20744 / 3-1861 S Dešná Dešná boží muka směr Chvalkovice, u čp. 88 M 45729 / 3-1862 S Dešná Dešná krucifix a pokladnička před V průčelím fary M R 22975 / 3-1864 S Dešná Dešná socha sv. Jana Nepomuckého křižovatka Jemnice - Dančovice M R 39430 / 3-1852 S Dešná Dešná čp.3 venkovská usedlost M 26466 / 3-1853 S Dešná Dešná čp.4 venkovská usedlost náves M R 28185 / 3-1854 S Dešná Dešná čp.5 venkovská usedlost M 24429 / 3-1855 S Dešná Dešná čp.6 venkovská usedlost M 28200 / 3-1856 S Dešná Dešná čp.7 venkovská usedlost v obci, čp. 7 a čp. 39 M R 26453 / 3-1857 S Dešná Dešná čp.8 venkovská usedlost M 45004 / 3-1851 S Dešná Dešná čp.45 venkovská usedlost S část obce M R 32729 / 3-1756 S Dobrohošť Dobrohošť hrad Krunvald, zřícenina a archeologické stopy 23896 / 3-1753 S Dobrohošť Dobrohošť kaple náves M 42012 / 3-1754 S Dobrohošť Dobrohošť výklenková kaplička vrch Stařeček M 22690 / 3-1755 S Dobrohošť Dobrohošť kříž při kapli M 25641 / 3-1786 S Dolní Bolíkov Dolní Bolíkov židovský hřbitov JZ od vsi M 40338 / 3-1787 S Dolní Bolíkov Dolní Bolíkov socha sv. Jana Nepomuckého při čp. 36 M 33570 / 3-1888 S Dolní Němčice Dolní Němčice kaple náves M 41974 / 3-1907 S Holešice Holešice kaplička sv. Jana Nepomuckého náves M 38327 / 3-1908 S Holešice Holešice boží muka směr Norovice M 19429 / 3-1914 S Horní Slatina Horní Slatina kostel sv. Jiljí V část obce M R 22790 / 3-1915 S Horní Slatina Horní Slatina výklenková kaplička sv. Antonína při silnici do Budíškovic M 19930 / 3-1916 S Horní Slatina Horní Slatina pamětní kámen při silnici do Budíškovic M 25004 / 3-1925 S Hradišťko Hradišťko boží muka směr Vnorovice M 20581 / 3-1927 S Hříšice Hříšice kaple náves M 47063 / 3-1943 S Chlumec Chlumec boží muka směr Dačice M 26266 / 3-1944 S Chvaletín Chvaletín kaple P. Marie náves M 30279 / 3-1945 S Chvaletín Chvaletín boží muka Z od vsi M 36157 / 3-1791 S Jersice Jersice kaple náves M 23828 / 3-1980 S Kostelní Vydří Kostelní Vydří kostel Navštívení P. Marie M R 37852 / 3-1979 S Kostelní Vydří Kostelní Vydří čp. kostel poutní, P. Marie M R 27607 / 3-1981 S Kostelní Vydří Kostelní Vydří silniční most M 31436 / 3-1976 S Kostelní Vydří Kostelní Vydří čp.2 zámek M 34142 / 3-1978 S Kostelní Vydří Kostelní Vydří čp.58 fara M R 21826 / 3-2077 S Lidéřovice Lidéřovice kostel sv. Linharta M R 103146 P Lipolec Lipolec kostel sv. Lamberta M 35560 / 3-1999 S Lipolec Lipolec smírčí kámen kraj obce, při hlavní silnici do Jindřichova Hradce 36209 / 3-2000 S Lipolec Lipolec čp.5 fara M R 15817 / 3-1998 S Lipolec Lipolec čp.10 venkovská usedlost M 33309 / 3-2022 S Malý Pěčín Malý Pěčín tvrz, archeologické stopy v Jamách M 36376 / 3-2021 S Malý Pěčín Malý Pěčín kaple P. Marie náves M 30735 / 3-2023 S Markvarec Markvarec židovský hřbitov V od vsi M 20184 / 3-2024 S Markvarec Markvarec socha sv. Jana Nepomuckého v parčíku M 14078 / 3-2026 S Maříž Maříž boží muka při silnici do Slavonic M H Z R M R M R M M M R 16

Číslo rejstříku uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 25515 / 3-2025 R Maříž Maříž čp.1 zámek, zřícenina M 17790 / 3-2027 S Matějovec Matějovec kostel sv. Oldřicha a sv. Linharta M R 39426 / 3-2028 S Matějovec Matějovec čp.12 fara náves M R 25570 / 3-2035 S Mutišov Mutišov boží muka při železniční zastávce M 40878 / 3-2036 S Mutná Mutná kostel Panny Marie Montseratské v lese M R 38562 / 3-2037 S Mutná Mutná krucifix při cestě do Cizkrajova M R 41411 / 3-1803 S Nová Ves Nová Ves výklenková kaplička proti čp. 20 M 27579 / 3-2065 S Nové Dvory Nové Dvory výklenková kaplička směr Hobzí M 32209 / 3-2197 S Nové Hobzí Nové Hobzí zvonička okraj vsi M 19207 / 3-2199 S Nové Hobzí Nové Hobzí čp.2 vodní mlýn a zbytky tvrze M 35753 / 3-2198 S Nové Hobzí Nové Hobzí čp.? sýpka? okraj vsi M 36432 / 3-2081 S Nové Sady Nové Sady kostel sv. Oldřicha M 17226 / 3-2083 S Nové Sady Nové Sady socha sv. Jana Nepomuckého náves, při čp. 12 M 24629 / 3-2082 S Nové Sady Nové Sady čp.1 fara M 15048 / 3-2079 S Nové Sady Nové Sady čp.3 venkovská usedlost M 44924 / 3-2080 S Nové Sady Nové Sady čp.4 venkovská usedlost M 27117 / 3-2071 S Olšany Olšany židovský hřbitov směr Heřmanec M 36719 / 3-2072 S Olšany Olšany čp.21 venkovská usedlost náves M 19587 / 3-2073 S Ostojkovice Ostojkovice boží muka směr Baňovice M 21721 / 3-1802 S Penikov Stoječín vodní pila u mlýna čp.24 M R 28161 / 3-2089 S Písečné Písečné židovský hřbitov M 34380 / 3-2090 S Písečné Písečné pamětní kámen při silnici k Chvalkovicům M 17481 / 3-2085 S Písečné Písečné čp.1 zámek v obci M R 33584 / 3-2086 S Písečné Písečné čp.9 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 18448 / 3-2087 S Písečné Písečné čp.32 venkovská usedlost M 41987 / 3-2088 S Písečné Písečné čp.135 židovský dům M 47449 / 3-5711 S Plačovice Plačovice kaple při silnici M 17385 / 3-1874 S Plačovice Plačovice boží muka při silnici do Menhartic M 35561 / 3-1867 S Plačovice Plačovice čp.2 venkovská usedlost M 45211 / 3-1868 S Plačovice Plačovice čp.3 venkovská usedlost M 28193 / 3-1869 S Plačovice Plačovice čp.4 venkovská usedlost M 33223 / 3-1870 S Plačovice Plačovice čp.7 venkovská usedlost M 29052 / 3-1871 S Plačovice Plačovice čp.8 venkovská usedlost M 26275 / 3-1872 S Plačovice Plačovice čp.9 venkovská usedlost M 15882 / 3-1873 S Plačovice Plačovice čp.10 venkovská usedlost M 45370 / 3-2113 S Rancířov Rancířov kostel Nanebevzetí P. Marie M 26506 / 3-2116 S Rancířov Rancířov čp.23 venkovská usedlost M 26524 / 3-2117 S Rancířov Rancířov čp.34 venkovská usedlost M 26511 / 3-2114 S Rancířov Rancířov čp.36 fara M 46790 / 3-2128 S Řečice Řečice boží muka při silnici na Mysletice M 40932 / 3-2129 S Řečice Řečice kříž při kapli M 23585 / 3-2127 S Řečice Řečice čp.1 zámek M 37707 / 3-2131 S Slavětín Slavětín socha sv. Jana Nepomuckého na cestě do Písečné M 47563 / 3-5903 Y Slavětín Slavětín silniční most přes potok M 26494 / 3-2130 S Slavětín Slavětín čp.32 tvrz, částečná zřícenina M 36972 / 3-2171 S Slavonice Slavonice kostel Božího Těla a sv. Ducha SZ za městem na kopci M R 26501 / 3-2169 S Slavonice Slavonice kostel Nanebevzetí P. Marie nám. Míru M R 36453 / 3-2170 S Slavonice Slavonice kostel sv. Jana Křtitele SZ od centra M R 28563 / 3-2172 S Slavonice Slavonice kostel sv. Kříže Nádražní M R 101416 P Slavonice Slavonice kaple Dobrá voda M 46254 / 3-2190 S Slavonice Slavonice kaplička sv. Jana Nepomuckého Na Potoku M R 15901 / 3-2189 S Slavonice Slavonice kaplička sv. Rodiny Stálkovská, při čp. 25 M R 26522 / 3-2132 S Slavonice Slavonice městské opevnění M R 47363 / 3-2185 S Slavonice Slavonice křížová cesta M R 46373 / 3-2188 S Slavonice Slavonice výklenková kaplička Dačická, při čp. 206 M R 17030 / 3-2184 S Slavonice Slavonice boží muka při sil. na St. Hobzí, rozc. Mutná M R 20245 / 3-2182 S Slavonice Slavonice boží muka při rozcestí Chvaletín - Slavětín M R 26767 / 3-2179 S Slavonice Slavonice boží muka při dětském koupališti M R 27648 / 3-2183 S Slavonice Slavonice boží muka při silnici na Dačice M R H Z M R 17

Číslo rejstříku uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 27683 / 3-2181 S Slavonice Slavonice boží muka při čp. 59 M R 32017 / 3-2176 S Slavonice Slavonice boží muka Žižkova, při čp. 377 M R 39602 / 3-2177 S Slavonice Slavonice boží muka M R 46909 / 3-2180 S Slavonice Slavonice boží muka při silnici na Staré Hobzí M R 89018 / 3-2178 S Slavonice Slavonice boží muka za Strážným vrchem M R 34865 / 3-2187 S Slavonice Slavonice socha sv. Jana Nepomuckého Dačická, čp. 60 M R 26496 / 3-2174 S Slavonice Slavonice kašna se sochou P. Marie Immaculaty a kamenná nádrž nám. Míru, ul. B. Němcové M R (soubor) 20282 / 3-2175 S Slavonice Slavonice kašna se sochou sv. Floriána nám. Míru M R 11917 / 3-6073 D Slavonice Slavonice 22518 / 3-2191 S Slavonice Slavonice kanalizační síť - podzemní odvodňovací systém zaniklá ves Pfaffenschlag, archeologické stopy pod historickým jádrem města les u silnice na Stalkov 35778 / 3-2168 S Slavonice Slavonice čp.4 sladovna nám. Míru M R 33442 / 3-2143 S Slavonice Slavonice čp.21 předměstský dům Stálkovská M R 37161 / 3-2157 S Slavonice Slavonice čp.58 zájezdní hostinec, s omezením: bez vozovny a stáje Dačická 23800 / 3-2144 S Slavonice Slavonice čp.440 venkovský dům před Dačickou branou M R 51735 / 3-6075 P Slavonice Slavonice čp.449 měšťanský dům Dačická M R 17769 / 3-5367 S Slavonice Slavonice čp.450 měšťanský dům Dačická M R 26517 / 3-2139 S Slavonice Slavonice čp.451 měšťanský dům nám. Míru M R 42034 / 3-2140 S Slavonice Slavonice čp.453 měšťanský dům nám. Míru M R 47030 / 3-5360 S Slavonice Slavonice čp.454 měšťanský dům nám. Míru M R 85098 / 3-6240 S Slavonice Slavonice čp.456 základní škola nám. Míru M R 21328 / 3-2141 S Slavonice Slavonice čp.459 měšťanský dům nám. Míru M R 46940 / 3-2142 S Slavonice Slavonice čp.460 měšťanský dům nám. Míru M R 26513 / 3-2145 S Slavonice Slavonice čp.461 měšťanský dům nám. Míru M R 26508 / 3-2146 S Slavonice Slavonice čp.462 měšťanský dům nám. Míru M R 26450 / 3-5361 S Slavonice Slavonice čp.463 měšťanský dům nám. Míru M R 22161 / 3-2147 S Slavonice Slavonice čp.464 měšťanský dům nám. Míru M R 20171 / 3-2148 S Slavonice Slavonice čp.465 měšťanský dům nám. Míru M R 26500 / 3-2149 S Slavonice Slavonice čp.466 měšťanský dům s podloubím nám. Míru M R 26495 / 3-2150 S Slavonice Slavonice čp.467 měšťanský dům nám. Míru M R 16938 / 3-5362 S Slavonice Slavonice čp.468 měšťanský dům nám. Míru, Na Potoku M R n Slavonice Slavonice čp.470 měšťanský dům M 26523 / 3-2151 S Slavonice Slavonice čp.471 měšťanský dům nám. Míru M R 17332 / 3-5363 S Slavonice Slavonice čp.473 základní škola nám. Míru M R 26518 / 3-2152 S Slavonice Slavonice čp.476 měšťanský dům nám. Míru M R 19204 / 3-5364 S Slavonice Slavonice čp.477 fara nám. Míru M R 20423 / 3-2153 S Slavonice Slavonice čp.478 měšťanský dům nám. Míru M R 28102 / 3-2154 S Slavonice Slavonice čp.479 měšťanský dům nám. Míru M R 26509 / 3-2155 S Slavonice Slavonice čp.480 měšťanský dům nám. Míru M R 25896 / 3-5365 S Slavonice Slavonice čp.481 měšťanský dům nám. Míru M R 26504 / 3-2156 S Slavonice Slavonice čp.482 měšťanský dům - (hotel Alfa) nám. Míru M R 100912 P Slavonice Slavonice čp.483 měšťanský dům Dačická M R 47419 / 3-5681 S Slavonice Slavonice čp.494 synagoga Jana Švermy M R 47417 / 3-5679 S Slavonice Slavonice čp.507 měšťanský dům Jana Švermy M R 47418 / 3-5680 S Slavonice Slavonice čp.508 měšťanský dům Jana Švermy M R 35718 / 3-5369 S Slavonice Slavonice čp.511 měšťanský dům Horní nám. M R 44656 / 3-5357 S Slavonice Slavonice čp.514 měšťanský dům Horní nám. M R 102039 P Slavonice Slavonice čp.515 měšťanský dům Horní nám. M 12904 / 3-2158 S Slavonice Slavonice čp.517 měšťanský dům Horní nám. M R 47000 / 3-2159 S Slavonice Slavonice čp.518 měšťanský dům Horní nám. M R 14874 / 3-2160 S Slavonice Slavonice čp.519 měšťanský dům Horní nám. M R 17065 / 3-2161 S Slavonice Slavonice čp.520 měšťanský dům Horní nám. M R 18391 / 3-2162 S Slavonice Slavonice čp.522 měšťanský dům Horní náměstí M R 36368 / 3-5358 S Slavonice Slavonice čp.526 měšťanský dům Horní náměstí M R 10456 / 3-6042 P Slavonice Slavonice čp.528 měšťanský dům Horní nám. M R 28405 / 3-5359 S Slavonice Slavonice čp.533 měšťanský dům Horní nám. M R 13828 / 3-2163 S Slavonice Slavonice čp.534 měšťanský dům Horní nám. M R 17977 / 3-2164 S Slavonice Slavonice čp.536 měšťanský dům Horní nám. M R 25761 / 3-2165 S Slavonice Slavonice čp.538 měšťanský dům Horní nám. M R H Z R M R M R M R 18

Číslo rejstříku uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 23168 / 3-5366 S Slavonice Slavonice čp.539 měšťanský dům B. Němcové M R 51596 / 3-6239 P Slavonice Slavonice čp.543 venkovská usedlost Boženy Němcové M R 28393 / 3-2166 S Slavonice Slavonice čp.560 měšťanský dům Nádražní M R 18420 / 3-5368 S Slavonice Slavonice čp.562 měšťanský dům Nadražní M R 30925 / 3-2167 S Slavonice Slavonice čp.563 měšťanský dům B. Němcové M R 47420 / 3-5682 S Slavonice Slavonice čp.570 měšťanský dům B. Němcové M R 40128 / 3-2202 S Staré Hobzí Staré Hobzí kostel Nanebevzetí P. Marie M 28407 / 3-2210 S Staré Hobzí Staré Hobzí kaplička při dvoře Veselíčko M 85407 / 3-2207 S Staré Hobzí Staré Hobzí pamětní kámen pův. u hřbitova; přemístěno ke kostelu 45832 / 3-2203 S Staré Hobzí Staré Hobzí socha P. Marie Immaculaty před zámkem M R 25158 / 3-2204 S Staré Hobzí Staré Hobzí socha sv. Jana Nepomuckého náves M R 33923 / 3-2206 S Staré Hobzí Staré Hobzí socha sv. Josefa J od obce, při cestě na Janov M R 25225 / 3-2208 S Staré Hobzí Staré Hobzí splav a náhon u Louckého mlýna čp. 73 M R 21744 / 3-2200 S Staré Hobzí Staré Hobzí čp.1 zámek M 14139 / 3-2201 S Staré Hobzí Staré Hobzí čp.31 fara, z toho jen: brána a branka při JZ nároží fary čp. 31 M R 28827 / 3-2209 S Staré Hobzí Staré Hobzí čp.47 venkovská usedlost J část obce, při cestě na Janov M R 31665 / 3-2253 S Studená Studená kostel sv. Prokopa nám.? M 35519 / 3-2254 S Studená Studená socha sv. Jana Nepomuckého nám.? M 37581 / 3-2255 S Studená Studená vodní mlýn u silnice pod kostelem M R 28122 / 3-2251 S Studená Studená čp.10 zámek Tyršova M R 26682 / 3-2252 S Studená Studená čp.67 venkovská usedlost Jiráskova M 47448 / 3-5710 S Sumrakov Sumrakov čp.23 venkovská usedlost M 30615 / 3-2078 S Urbaneč Urbaneč kaple sv. Kříže náves M 44146 / 3-6037 P Velká Lhota Velká Lhota kostel evangelický toleranční M 46325 / 3-2367 S Velký Pěčín Velký Pěčín židovský hřbitov les Špitálský M 31758 / 3-2371 S Vlastkovec Vlastkovec architektonizované sochař. dílo - Kalvárie při silnici do Slavonic 31135 / 3-2373 S Volfířov Volfířov kostel sv. Petra a Pavla centrum obce M R 16127 / 3-2374 S Volfířov Volfířov čp.40 fara M 18330 / 3-2380 S Županovice Županovice čp.20 venkovská usedlost M Zdroj: Monum Net 2010 H Z R M R M A.4.1.3. ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY Na základě dosud registrovaných archeologických nalezišť dokládajících osídlení od starší doby kamenné až po raný středověk je řešené území územím archeologického zájmu ve smyslu 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Stávající archeologické naleziště: Typ název Lokalizace Identifikace 1 Studená - kostel sv. Prokopa kostel sv. Prokopa 23-34-05/5 1 židovský hřbitov v lese Židovec, po pravé straně silnice Kostelní Vydří- Myslůvka. 23-43-07/7 1 Nové Sady - kostel sv. Oldřicha kostel sv. Oldřicha 33-21-08/4 1 ZSV Veleš 1 km sz od Hříšic, v údolí Lačnovského potoka 23-43-13/2 1 terasa na levém břehu Dyje 23-43-22/4 1 ostrožna na levém břehu Dyje, Z od dvora Veselíčko 33-21-02/4 1 Rancířov - kostel Nanebevzetí P. Marie kostel Nanebevzetí P. Marie 33-21-13/1 1 trať "U studánky" Z od vsi, na levém břehu vodoteče 23-34-09/4 1 Lipolec - kostel sv. Lamberta kostel sv. Lamberta 23-43-16/2 1 Dačice - jádro vsi jádro vsi 23-43-17/1 1 Slavonice - kostel Božího Těla na výšině SZ od města 33-21-01/4 1 Kostel P. Marie Bolestné Montserrat 33-21-01/2 1 Poloha "Maňhalky" JZ od vsi Horní Pole 23-32-25/5 1 Staré Hobzí - jádro vsi jádro vsi 33-21-02/3 1 temeno a svah návrší asi 1700m V od vsi 33-21-02/1 1 Český Rudolec - zámek (býv. tvrz) zámek (býv. tvrz) 23-34-20/5 1 Volfířov - kostel sv. Petra a Pavla kostel sv. Petra a Pavla 23-43-11/2 1 poloha "U kapličky" terasa na levém břehu Dyje 23-43-22/5 1 Český Rudolec - kostel sv. Jana Křtitele kostel sv. Jana Křtitele 23-34-20/4 19

Typ název Lokalizace Identifikace 1 Český Rudolec - kaple sv. Kříže J od vsi 23-34-20/7 1 Budíškovice - zámek Zámek 23-43-19/4 1 S od vsi mezi vidlicí silnic do Markvarce a Kunžaku 23-34-20/6 1 Písečné - tvrz, později zámek tvrz, později zámek 33-21-07/4 1 Bílkov - zbytky hradu a kostel sv. Jana Křtitele zbytky hradu a kostel sv. Jana Křtitele 23-43-18/2 1 zámek a kostel v Budči ve středu obce nad Budečským rybníkem 23-43-19/1 1 Matějovec - kostel sv. Oldřicha a Linharta kostel sv. Oldřicha a Linharta 23-34-20/1 1 Cizkrajov - kostel sv. Petra a Pavla kostel sv. Petra a Pavla 23-43-21/2 1 Slavonice - jádro města jádro města 33-21-01/1 1 Cizkrajov - tvrziště SZ okraj vsi 23-43-21/3 1 V okraj vsi 23-43-23/3 1 Lidéřovice - kostel sv. Linharta kostel sv. Linharta 23-43-16/3 1 Heřmaneč pole nad rozcestím silnic do Rádlic a Lipnice 23-34-10/4 1 Maříž - býv. tvrz a zámek býv. tvrz a zámek 33-12-10/1 1 ZSV Pfaffenschlag ZSV Pfaffenschlag 33-12-05/1 2 Kadolec - jádro vsi jádro vsi 33-12-05/2 2 Hostkovice - jádro vsi jádro vsi 23-43-16/1 2 Horní Bolíkov - jádro vsi jádro vsi 23-34-05/4 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 33-21-08/1 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 33-21-08/3 2 Dobrohošť - jádro vsi jádro vsi 23-43-18/1 2 Horní Meziříčko - jádro vsi jádro vsi 23-34-09/1 2 Olšany - jádro vsi jádro vsi 23-34-09/6 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 11,5 km zsz od Telče 23-32-25/4 2 Radíkov - jádro vsi jádro vsi 23-34-20/2 2 Lipnice - jádro vsi jádro vsi 23-34-15/1 2 Hluboká - jádro vsi jádro vsi 33-21-18/1 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 23-43-23/2 2 Modletice - jádro vsi jádro vsi 33-21-07/1 2 Slavětín - jádro vsi jádro vsi 33-21-06/1 2 Maršov - jádro vsi jádro vsi 23-34-10/3 2 novověké jádro obce novověké jádro obce 33-21-09/4 2 Dolní Bolíkov - jádro vsi jádro vsi 23-43-21/1 2 středověké a novověké jádro obce Ves 4 km ssv od Dačic 23-43-12/2 2 Horní Radíkov - jádro vsi jádro vsi 23-34-20/3 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 5 km sv od Dačic 23-43-13/1 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 3 km ssz od Dačic 23-43-12/4 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 10 km vých. od Dačic 23-43-19/3 2 Stoječín - jádro vsi jádro vsi 23-34-25/2 2 Skrýchov - jádro vsi jádro vsi 23-34-05/2 2 Peč - jádro vsi jádro vsi 23-43-21/5 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 33-21-09/6 2 Velký Jeníkov - jádro vsi jádro vsi 23-34-09/5 2 Šach - jádro vsi 23-43-11/1 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 33-21-09/5 2 Velká Lhota - jádro vsi jádro vsi 23-43-06/4 2 Jersice - jádro vsi jádro vsi 23-43-13/3 2 Brandlín - jádro vsi jádro vsi 23-34-10/2 2 Hradišťko - jádro vsi jádro vsi 23-43-17/3 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 4,5 km sev. od Dačic 23-43-12/1 2 Dolní Němčice - jádro vsi jádro vsi 23-43-11/3 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 5 km ssz od Dačic 23-43-12/3 2 novověké jádro obce novověké jádro obce, ves 9,5 km zsz od Telče 23-41-21/2 2 ZSV Krokvice (Krokovice) ZSV Krokvice (Krokovice) 33-21-07/3 2 Holešice - jádro vsi jádro vsi 23-43-22/3 2 Horní Němčice - jádro vsi jádro vsi 23-34-10/1 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 23-43-23/1 2 Vlastkovec - jádro vsi jádro vsi 23-43-21/4 2 Mutišov - jádro vsi jádro vsi 33-21-01/3 2 Borek - jádro vsi jádro vsi 23-43-17/2 2 Urbaneč - jádro vsi jádro vsi 23-43-22/1 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 23-43-19/2 2 Markvarec - jádro vsi jádro vsi 23-34-20/8 2 Léštnice - jádro býv. vsi Léštnice - jádro býv. vsi 33-12-10/3 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 8 km ssz od Dačic 23-43-06/2 2 Stálkov - jádro vsi jádro vsi 23-34-25/1 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 18 km jz od Třeště 23-32-25/3 2 Chlumec jádro vsi 23-43-22/6 2 Chvaletín - jádro vsi jádro vsi 33-21-02/2 2 středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 33-21-03/1 2 Vnorovice - jádro vsi jádro vsi 23-43-22/2 2 Manešovice - jádro vsi jádro vsi 23-43-18/3 2 středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce, ves 8,5 km sv. od Dačic 23-43-14/1 2 Radlice - jádro vsi jádro vsi 23-34-15/2 2 Sumrakov - jádro vsi jádro vsi 23-34-05/3 20

Typ název Lokalizace Identifikace 2 Rubašov - býv. ves a dvůr býv. ves a dvůr 23-43-21/6 2 středověké a novověké jádro obce Střed obce. 33-21-08/2 4 lom vlevo od silnice Slavonice - Stálkov 33-12-05/3 4 Modletice - lom cca 400m JV od obce lom asi 400m JV od Modletic 33-21-07/2 Zdroj: NPÚ 2008 A.4.2. PŘÍRODNÍ LIMITY A.4.2.1. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Zvláště chráněná území Zahrnují chráněná území podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Lokalita Natura 2000: Kód Kód NATURA Kate gorie Název Předmět ochrany Rozloha (ha) 2665 CZ0313110 EVL Moravská Dyje lokalita vydry říční '167.6624' 2678 CZ0313119 EVL Rašeliniště Radlice 3031 CZ0610170 EVL Zhejral Zdroj: AOPK 2010 Přírodní památky a přírodní rezervace: lokalita vážky jasnoskvrnné a čolka velkého druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), přechodová rašeliniště a třasoviště '3.1604' '154.1104' Rozloha OP (ha) Datum vyhlášení '22.12.2004 ' '22.12.2004 ' '22.12.2004 ' Na správním území jsou vyhlášeny lokality ZCHÚ v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. U všech MZCHÚ bez vyhlášeného ochranného pásma platí ochranné pásmo ze zákona, které tvoří dle 37(1) zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Kód Kateg orie Název 1777 PP Dědek u Slavonic 2096 PP Dubová stráň 2217 PP Kysibl 1778 PR Mutenská obora 1374 PP Olšina u Volfířova 1368 PP Toužínské stráně 1776 PP Velký Troubný Zdroj: AOPK 2010 Předmět ochrany Mezotrofní rybník s vysokou druhovou diverzitou fyto- i zooplanktonu. Zachování převážně dubových a smíšených porostů s druhově velmi bohatým bylinným patrem. Lesní společenstva lužních lesů a dubohabřin s bohatým bylinným patrem a významnými druhy živočichů vázanými na tyto druhy biotopů. Druhově bohaté jsou i luční enklávy. Zbytek přirozených a polopřirozených smíšených a listnatých porostů Zachovalý komplex potočních a prameništních olšin s hojným výskytem bledule jarní a ochrana populací vzácných živočichů a rostlin vázaných na ekosystém rybníčku. Rulový lom s teplomilnými společenstvy a bohatým výskytem motýlů Mezotrofní rybník s vysokou druhovou diverzitou fyto- i zooplanktonu. Rozloha (ha) Rozloha OP (ha) Datum vyhlášení '2.7867' '8.211' 17.11.1995 '12.0597' 11.11.2000 '11.9782' 24.12.2002 '43.53' '22.02' 17.11.1995 '8.228' 1.1.1988 '3.0667' 1.1.1988 '8.1632' 17.11.1995 Památné stromy Každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Kód Název název k.ú. Vyhl. Počet Dřevina 102905 Karmelitánské lípy Kostelní Vydří 2004 7 Tilia cordata Mill. 102907 Vesecké duby Vesce u Dačic 2004 5 Quercus robur L. 102908 Dub na sídlišti v Dačicích Dačice 2004 1 Quercus robur L. 102909 Zahrádecké duby Malý Pěčín 2004 3 Quercus robur L. 102910 Jasan u Dolního mlýna Řečice 2004 1 Fraxinus excelsior L. Obvod (cm) Výška (m) Stáří 21

102912 Borecký dub Bílkov 2003 1 Quercus robur L. 470 25 250-300 102952 Smrky v lese u Heřmanče Heřmaneč 2002 2 Picea abies (L.) Karst. 334 30 150 102953 Lípy za hotelem Bartušek ve Studené Studená 2002 4 Tilia cordata Mill. 278 23 180 103011 Karmelitánská lípa srdčitá Kostelní Vydří 1988 1 Tilia cordata Mill. 549 20 400 103021 Lípy srdčité v Dačicích Dačice 1988 2 Tilia cordata Mill. 398 26 300 103022 Lípy u Rudoleckého kostela Český Rudolec 1988 4 Tilia cordata Mill. Tilia platyphyllos Scop. 260-389 20 360 103023 Lípy na hrázi rybníka v Rudolci Český Rudolec 1997 7 Tilia cordata Mill. 275-540 18,0-20 250-300 104606 Dvojice klenů v Horním Poli Horní Pole 2005 2 Acer pseudoplatanus L. 404 104635 Marků buk u Sumrakova Sumrakov 2005 1 Fagus sylvatica L. 548 105040 Dvojice jilmů v Budči Budeč 2007 2 Ulmus glabra Huds. 105110 Skrýchovský klen Skrýchov 2008 1 Acer pseudoplatanus L. 480 105152 Slatinská lípa Horní Slatina 2008 1 Tilia platyphyllos Scop. 430 Zdroj: AOPK 2010 Přírodní parky V západní části území byly vyhlášeny v roce 2005 dva přírodní parky: Přírodní park Javořická vrchovina a Přírodní park Česká Kanada. Byly zřízeny k ochraně krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy V řešeném území se nachází velký počet lokalit, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu (registrovány jako významné krajinné prvky): Název Popis Kat. území Výměra (ha) Datum vyhlášení Alej javorů a jasanů na Rožnově alej stromů Matějovec 2006 Alej podél Sumrakovské silnice alej stromů Studená Sumrakov Bývalá pískovna u Stálkova písčitý kázek Stálkov 1,09 2007 Dolní Namšiny výslunné stráně Červený Hrádek 2,92 2005 Hliník u Peče zarůstající hliník Peč Cizkrajov 2008 0,85 2009 Hliník u Sumrakova zarůstající hliník Sumrakov 2,12 2008 Horní Namšiny výslunné stráně Červený Hrádek 3,14 2007 Karhov - Padělky Lipová alej dvouřadá v Českém Rudolci rašelinné louky Světlá pod Javořicí Horní Pole 31,45 2004 alej stromů Český Rudolec 0,14 1999 Lípy, jasany a jírovce ve Studené skupina stromů Studená 2002 Louka nad Velkým Křivým zbytek slatinné louky Dolní Měmčice 1,55 2005 Louky u Obecního rybníka rašelinné louky Lipolec 1,88 2004 Mokřady mezi rybníky Horní a Dolní Šatlava Oboustranné stromořadí lip, jírovců a javorů u silnice Studená-Horní Pole mokřadní porosty Stálkov 4,65 2007 alej stromů Studená Horní Pole Rašeliniště Horní Bolíkov zarůstající rašeliniště Horní Bolíkov 5,73 2003 Rašeliniště Horní Pole - Rusko rašelinné louky Horní Pole 14,73 2003 2000 Stromořadí u kostela Sv. Ducha a křížové cesty alej stromů Slavonice 1999 Tetourova louka mokřadní louka Řečice 3,99 2005 U Hladového rybníka rašelinná louka Matějovec 3,52 2005 Ve vrších komplex remízků Studená 6,17 2003 Zadní louky zarůstající mokřadní louky Horní slatina 5,57 2005 Zámecký park v Českém Rudolci komplex dřevin Český Rudolec 1,24 1999 Zdroj: OŽP 2010 22

Území vyhlášené jako přechodně chráněná plocha: Název Popis Kat. území Výměra (ha) Datum vyhlášení Farský rybník rybník s rozsáhlými litorály Ostojkovice 4,01 1998 Mutišov mezofilní louka Mutišov 0,5 2004 Řečice mezofilní louka Řečice 0,46 2006 Zdroj: OŽP 2010 A.4.2.2. VODNÍ REŽIM Ochranná pásma povrchových a podzemních zdrojů vody Vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů podle zákona 254/2001 Sb. o vodách jsou zakreslena v grafické části. Vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u významných vodních toků v šířce do 8 m, u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry, zákon 254/2001 Sb. o vodách. Záplavové území a aktivní zóna Pro významné vodní toky bylo stanoveno záplavové území Q5, Q20, Q100 a vymezena aktivní zóna záplavového území a to pro řeku Moravskou Dyji dne 5.1.2009, pro Želetavku dne 3.12.2008 a Studenský a Hamerský potok dne 13.2.2007. Bylo stanoveno zátopové území pro tok Vápovka dne 13.7.1994, pro Slavonický potok ve Slavonicích, Bolíkovký potok v Markvarci, Cizkrajově a v Dolním Bolíkově, pro Krokovický potok v Písečném, pro Volfířovský potok ve Volfířově a Toužíně, pro Slatinský potok v Horní Slatině a pro Vyderský potok v Kostelním Vydří dne 30.3.1998 a Olšanský potok (Řečice) pro Červený Hrádek dne 4.11.1998. A.4.2.3. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Chráněná ložisková území Nerostné bohatství je chráněno podle zákona 44/1988 Sb. horní zákon. Číslo ChLÚ Název Surovina Organizace 3490000 Dačice Stavební kámen KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov 26220000 Studená Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu LOM STUDENÁ s.r.o., Kolín 15440000 Horní Němčice Stavební kámen KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov 25810000 Horní Pole Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Lom Horní Pole s.r.o., Strmilov Zdroj: ČGS-Geofond 2010 Ochrana proti sesuvům Na území není evidována lokalita sesuvu. Stará důlní díla, poddolovaná území Na území jsou evidována Českou geologickou službou Geofondem ČR lokality historické důlní činnosti. Jedná se o lokality s plošným i bodovým projevem na povrchu, bez negativních dopadů do využívání území. Poddolovaná území: Klíč Název Surovina Rozsah Rok pořízení záznamu 2747 Županovice u Dešné Železné rudy systém 1987 před i po 1945 2760 Chvalkovice u Dešné Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2576 Vlastkovec Polymetalické rudy ojedinělá 1987 do 18. století 2556 Dolní Radíkov Polymetalické rudy ojedinělá 1987 do 18. století 4916 Český Rudolec Železné rudy ojedinělá 2004 do 19. století Stáří 23

Klíč Název Surovina Rozsah Rok pořízení záznamu Stáří 2587 Radlice u Volfířova Polymetalické rudy ojedinělá 1987 do 18. století 2612 Horní Bolíkov Fluorit-barytová surovina - Polymetalické rudy ojedinělá 1987 do 18. století 2618 Dolní Bolíkov Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2630 Mutná Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2644 Cizkrajov Zlatonosná ruda ojedinělá 1987 do 19. století 2671 Dačice Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2754 Báňovice Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2756 Nové Dvory-Ostojkovice Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2771 Ostojkovice Železné rudy ojedinělá 1987 do 19. století 2694 Hradišťko u Dačic Železné rudy ojedinělá 1987 neznámé 2586 Slavonice Polymetalické rudy ojedinělá 1987 neznámé 2645 Chvaletín Železné rudy ojedinělá 1987 neznámé Zdroj: ČGS-Geofond 2010 Nerostné suroviny, ložiska výhradní, nevýhradní Na území se nachází pět výhradních ložisek nerostných surovin. Převážně jsou dislokovány v severní části správního území. Ložiska jsou využívána, těžena s různou intenzitou provozu. Nerostem je především žula pro hrubou, nebo ušlechtilou kamenickou výrobu. Dobývací prostory: Číslo DP Název Organizace Nerost 70973 Dačice KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov žulorudy, aplit 71179 Studená CREDITFORFEIT a.s. dvojslídný granit 70776 Horní Němčice KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov žula 70009 Sumrakov Obec Studená granodiorit 71148 Horní Pole Lom Horní Pole s.r.o., Strmilov granodiorit Zdroj: ČGS-Geofond 2010 A.4.2.4. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pásmo ochrany prostředí kolem čistírny odpadních vod PHO vyhlášené územním rozhodnutím jsou pro ČOV Dačice Toužín, ČOV Písečné, ČOV Staré Hobzí, ČOV Studená, ČOV Český Rudolec, ČOV Peč, ČOV Cizkrajov a ČOV Kostelní Vydří. Pásmo hygienické ochrany kolem areálů živočišné výroby PHO stanovené územním rozhodnutím jsou pro Dačice Karlov dne 26.2.1999, ZD Staré Hobzí farma Vnorovice dne 26.9.2001, ZD Budíškovice farma Třebětice dne 26.6.2002. Pásmo hygienické ochrany lomu Lom Dačice 300 m od okraje dobývacího prostoru, bylo vyhlášeno na základě posudku z 1.3.1994 sestaveného z posouzení hluku a posouzení vlivu provozu v lomu na znečišťování okolního ovzduší. Boční stěny lomu po celé délce dobývacího prostoru nesmí být těženy včetně lesního porostu. Ochranné pásmo skládky OP skládky tuhého domovního odpadu Borek směrně 300 m (dle grafického zákresu), vyhlášené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 5.5.1994, platí po celou dobu provozu skládky. Ochranná pásma kolem veřejných pohřebišť Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje nejméně 100 m podle zákona o pohřebnictví 256/2001 Sb. 24

A.4.2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A PUPFL Ochrana lesů Lesy jsou chráněny dle zákona 289/1995 Sb. lesní zákon. Část lesních porostů je zařazena do kategorie lesů zvláštního určení, v údolí Moravské Dyje se nachází i lesy ochranné. Ochranné pásmo lesa vzdálenost 50 m od okraje pozemku určeného k plnění funkce lesa. A.4.3. TECHNICKÉ LIMITY A.4.3.1. OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Ochranná pásma komunikací: Silniční ochranné pásmo se stanovuje podle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění, o pozemních komunikacích mimo zastavěné území ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky pro silnici II. a III. třídy a pro místní komunikace I. a II. třídy, 50 m od osy vozovky pro silnici I. třídy. Hlavní silniční trasy jsou: I/23 (J. Hradec) - Strmilov Studená Telč (Brno) II/151 Kunžak - Dačice Moravské Budějovice II/152 Nová Bystřice Slavonice Jemnice (Brno) II/406 (Jihlava) - Telč - Dačice - Slavonice - Rakousko II/407 Nová Říše - Dačice II/408 Horní Němčice - Dačice Jemnice (Znojmo Rakousko) II/409 (Tábor) - Počátky - Studená Slavonice Rancířov - Vratěnín II/410 (Třebíč) - Jemnice Dešná - Rakousko Ochranné pásmo dráhy: Podle zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění, o dráhách, je dáno vzdáleností ochranné pásmu dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. U vleček 30 m od osy krajní koleje. Řešeným územím je vedená jednokolejná železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy Slavonice využívaná pro osobní i nákladní dopravu. Letecká doprava: Letiště Chlumec nemá stanoveny parametry, postupuje se podle platných předpisů. Ochranné pásmo všesměrového majáku a měřiče vzdálenosti Plačovice tvoří mezikruží 100, 200, 300 až 600 m. Ochranné pásmo radiolok. prostředku a letiště Mor. Budějovice Krnčice tvoří kružnice o poloměru 30 km. Ochranná pásma letových koridorů. a další omezení i mimo och. pásma zákon č. 49/1997 o civilním letectví a právní předpis L 14. A.4.3.2. OCHRANA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Ochranná pásma vodovodů a kanalizací: Podle zákona č.274/2001 Sb., v platném znění ochranné pásmo u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, nad průměr 500 mm pak 2,5 m. U vodojemu se ochranné pásmo rovná oplocení. Ochranná pásma plynovodů: Podle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění jsou ochranná pásma u plynárenských zařízení 4 m od objektu, bezpečnostní pásma u VTL 10 m a u VVTL 20 m. Ochranná pásma u vedení plynovodu u STL je 1 m, u VTL a VVTL činí 4 m, bezpečnostní pásmo u VTL do DN 100 je 15 m, do DN 250 je 20 m a nad DN 250 je 40 m, u VVTL nad DN 500 činí 200 m. Ochranné pásmo kabelů katodové ochrany je 1 m na každou stranu od půdorysu. 25

Ochranná pásma teplovodů: ochranná pásma dle zákona č. 458/2000 Sb. o podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích u zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie činí 2,5 m ve vodorovné vzdálenosti měřeno kolmo. Ochranná pásma vedení elektrické energie: Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní a podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a další zařízení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení podle zákona 79/1957 Sb., 222/1994 Sb. a 458/2000 Sb. Ochranné pásmo el. stanice VN podle data realizace činí 2 m u zděné, 7 m nebo 10 m u stožárové trafostanice. Ochranné pásmo el. stanice (rozvodna) VVN činí 20 m. Ochranné pásmo venkovního el. vedení VN podle data realizace činí 2 m pro vedení s izolací, 7 m nebo 10 m pro vedení bez izolace. OP pro venkovní vedení VVN podle data realizace činí 12 m nebo 15 m pro 110V a 20 m nebo 25 m pro 400V, nad 400V pak 30 m nebo 35 m. Ochranné pásmo podzemního vedení činí 1 m. Ochranná pásma kolem telekomunikačních zařízení: K ochraně telekomunikačních zařízení se na základě zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění, o telekomunikacích, zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochranná pásma kolem telekomunikačních zařízení budov TKB, televizních a rádiových vysílačů - v okruhu 500 m. Vyhlášená ochranné pásmo kolem telekom. veží činí 200 m. A.5. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A.5.1. ZÁMĚRY Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY SO ORP Dačice se nachází mimo hlavní rozvojové oblasti a osy. Z PÚR pro SO ORP Dačice vyplývá nutnost zlepšení dopravní dostupnosti rozvojových center a os a vytváření podmínek pro realizaci hlavních strategických cílů rozvoje regionu. A.5.2. ZÁMĚRY ZE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE Z nadřazených územně plánovacích dokumentací Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (návrh) a Územního plánu velkého územního celku Javořické vrchoviny (schváleného v dubnu 2006), vyplývá pro řešení SO ORP nutnost respektování nadřazené veřejné infrastruktury a vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření: doprava : D9/7 - úsek Strmilov - Jilem, homogenizace, VPS ANO D9/9 - úsek Studená (západní okraj) - hranice s krajem Vysočina, homogenizace, VPS ANO D9/8 - jižní obchvat obcí Jilem a Studená, VPS ANO D38/3 - přeložka Dačice, přeložka, VPS ANO D38/2 - úsek Kunžak - Dačice (východ), homogenizace, VPS ANO D52/1 - úsek hranice kraje Vysočina - Dačice (MÚK s II/151), homogenizace, VPS ANO D52/2 - úsek Dačice (západní okraj) - Slavonice, homogen., přeložky, VPS ANO D53/1 - východní obchvat Dačic, obchvat, VPS ANO D53/2 - úsek Dačice - hranice kraje Vysočina (směr Jemnice), homogenizace, VPS ANO D55/1 - úsek u Budče, homogenizace, VPS ANO D55/2 - úsek u Dešné, homogenizace, VPS ANO D17 - železniční trať Slavonice - Fratres, Ž227, VPS ANO technická infrastruktura: Ep8 - VTL, Kunžak - Český Rudolec, vyhodnoceni ZPF NE, VPS ANO Ep22 - územní rezerva, Nová Bystřice - Slavonice, vyhodnoceni ZPF NE, VPS NE 26

V11 - koridor zásobování vodou H.Němčice-Jilem, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Velký Pěčín-Malý Pěčín, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Velký Pěčín- Prostřední Vydří, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Kostelní Vydří-Dolní Němčice, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Kostelní Vydří-vodovod Landštejn, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Lipolec-Hostkovice, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Peč- Lidéřovice, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Peč-Urbaneč, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Cizkrajov- Holešice- Mutná, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Slavonice- Chvaletín-Slavětín, VPS ANO V26 - koridor zásobování vodou Staré Hobzí-Nové Dvory-Vnorovice, VPS ANO V27 - koridor zásobování vodou Bílkov-Dobrohošť, VPS ANO ÚSES : průběh nadregionálních a regionálních biokoridorů a biocenter. vodní nádrž: L/B - územní rezerva pro vodní nádrž Dolní Bolíkov L/H - územní rezerva pro vodní nádrž Vysočany A.5.3. ZÁMĚRY Z ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje (PRVKUK) PRVKUK vymezuje záměry vodovodu a kanalizace zapracované do návrhu ZÚR Jihočeského kraje a ÚP obcí. Program rozvoje Jihočeského kraje Do EU zapojit region návrhem infrastruktury, cestovního ruchu, podpory podnikání. Vytvořit systém propojených sportovních a kulturních aktivit. Vytvořit funkční zdravotní, sociální a vzdělávací systém. Chránit stabilní a produkční krajinu. Chránit cenná území. Program rozvoje mikroregionu Dačicko Podporovat projekty na vybudování průmyslové zóny, rekonstrukce silnice Jihlava-Telč-Dačice-Slavonice včetně obchvatu Dačic, napojení na dopravní skelet ČR. Zlepšit zásobování pitnou vodou a odkanalizování sídel. Zlepšit podmínky pro cestovní ruch, obnovu a údržbu venkovského charakteru krajiny. Podporovat sport, školství, udržení a rozvoj zdravotnických a sociálních služeb. Vytvořit podmínky pro malé a střední firmy, pracovní příležitosti v moderních oborech. Plán hlavních povodí Plán hlavních povodí vymezuje záměry na protipovodňové opatření, revitalizaci vodních toků podporovat tato opatření. A.5.4. ZÁMĚRY ZE SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE V řešeném území jsou v platné ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití, dále veřejně prospěšné stavby a opatření. A.5.5. JINÉ ZÁMĚRY Jedná se o záměry z rozpracované ÚPD (návrhové plochy), záměry z urbanistických a územních studií a další záměry na rozvoj sídel uplatněné zástupci obcí. Dále se jedná o neschválené záměry na vyhlášení nových památných stromů (OŽP Dačice), záměry na rozšíření dobývacího prostoru a CHLÚ (OBÚ Příbram). 27

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Po geologické stránce je území budováno krystalinikem moldanubika, které při západní straně území prostupuje centrální moldanubický masiv. Převažujícími horninami jsou granit, pararula a migmatit. Kvarterního stáří jsou překryvné vrstvy, které jsou zastoupeny zejména eolickými sprašovými sedimenty ve střední a východní části území. Nivy vodních toků jsou vyplněny nivními sedimenty (štěrky, písky, písčité štěrky, popřípadě hlinito-písčité sedimenty). Žuly a granit jsou převážně předmětem probíhající těžby v severozápadní části území, v severostřední části území se těží ortorula. Především na jihu území se nachází vyšší podíl poddolovaného území - stařešiny po těžbě zlata, polymetalických (Ag, Pb, Zn) a hlavně železných rud. Z nerudných surovin byl těžen grafit, vápenec, stavební suroviny a cihlářské hlíny (viz. kap. A.4.2.). Na území se v geologickém podloží vyskytuje vyšší koncentrace radonu. V západní části území převažuje vysoký radonový index, v ostatních částech střední index. SWOT ANALÝZA (B.1) Silné stránky těžená ložiska nerostných surovin, především kámen pro kamenickou dekorační výrobu (žula) v obci Studená a H. Němčice, stavební kámen v obci Dačice, a to včetně stanovených CHLÚ v jihovýchodní části území výskyt cihlářské suroviny geologicky stabilní území, nevyskytující se sesuvy Příležitosti zvýšení poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů (žula, rula, cihl. surovina) Slabé stránky poddolovaná území (viz. problémový výkres) netěžitelná ložiska kovů, uranu apod. pro nízkou kovnatost a malý objem zásob zákaz rozšiřování těžby směrem k zastavěnému území u lomů v blízkosti obcí (Dačice, H. Němčice) Hrozby zvýšení ochrany přírody a životního prostředí v přírodních parcích - pro povrchovou těžbu při zvýšené poptávce střety zájmů, dopravní a hygienické problémy B.2. VODNÍ REŽIM Vodní režim Území SO ORP Dačice patří do povodí Moravy, jen malá západní část zasahuje do povodí Vltavy. Hlavním tokem je Moravská Dyje s hlavními přítoky Bolíkovský potok a Vápovka. Moravská Dyje je levostranným přítokem Dyje (Raabs an der Thaya) na území Rakouska. Dalšími významnými toky území jsou Želetavka (levostranný přítok Dyje) a Hamerský potok (levostranný přítok Nežárky). Na území SO ORP se nachází velké množství převážně malých vodních ploch, z nichž nejvýznamnější jsou vodárenské nádrže Landštejn, Karhov. Do území nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV. Pro území budované krystalickými horninami je charakteristický puklinový oběh podzemních vod. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody o malé vydatnosti, ale dobré jakosti. Podzemní vody vyvřelin ale často obsahují vyšší koncentrace radonu, případně dalších radionuklidů. Akumulace vod v krajině Schopnost krajiny zpomalit odtok velkého množství převážně povrchové vody je výrazně snížena především v místech s velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese atd. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 28

U některých vodních toků protékajících zastavěným územím došlo k jejich regulaci, zatrubnění, napřímení apod. Na řešeném území se často ve velkém rozsahu nacházejí meliorační zařízení (otevřené a zakryté meliorační kanály a svodnice). Problémy s extravilánovými vodami jsou pouze lokální a především na zemědělském půdním fondu. Na hlavních tocích jsou vymezeny záplavová území (viz. kap. A.4.2.). Stav povrchových a podzemních vod Důsledkem transportu nejen živin ale i škodlivin je, že může dojít ke kumulaci škodlivin v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečištění vod podílí zemědělská výroba a intenzivní chov ryb. Vodní útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti, zda umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržovaného ekosystému. Rizikovým stavem byl označen Hamerský a Studenský potok a řeka Moravská Dyje. Jako nejisté či nerizikové pak Želetavka, Vápovka, Bolíkovký a Slavonický potok. SWOT ANALÝZA (B.2) Silné stránky západní část území má vysokou retenční schopnost (trvalý drnový fond, rozptýlená zeleň, lesní porosty, vodní plochy) vyšší procento zeleně i v zastavěném území pomalý odtok dešťových vod velké zastoupení drobných vodních toků a ploch monitoring kvality vod podzemních i nadzemních vymezená záplavová území a aktivní zóny na hlavních tocích (Mor. Dyje, Želetavka, Hamerský a Studenský potok) snížení znečištění odpadními vodami - větší sídla napojena na ČOV zásobení území kvalitní vodou z více zdrojů, na většině vod. zdrojů vyhlášeno ochranné pásmo Příležitosti hospodaření s dešťovými vodami, zvýšení retence vody v krajině a snížení vodní eroze s použitím dotačních programů zlepšení vodního režimu vybudováním navržených vodních nádrží (Bolíkov, Vysočany) revitalizace vodních toků a realizace navržených ochranných nádrží poldrů pro zvýšení retenční schopnosti krajiny (viz. výkres záměrů) snížení obsahu dusičnanů ve vodách dodržením zásad správné zemědělské praxe zlepšení kvality vod budováním ČOV i v malých sídlech (viz. problémový výkres) Slabé stránky malá retenční schopnost v krajině na intenzivně obhospodařovaných plochách orné půdy (východní část území) rychlý odtok vod ze svažitých a meliorizovaných ploch, erozí zanášení vodních toků a svodnic splachy půdy při přívalových deštích regulace a meliorace vodních toků a ploch na většině území znečištění vod především v důsledku zemědělské činnosti a intenzivním chovem ryb východní část území zařazena do zranitelné oblasti výskyt lokálních záplav (viz. problémový výkres) stavby v záplavovém území (Dačice, Č. Hrádek, H. Slatina, Písečné, Slavonice viz. problémový výkres) Hrozby ošetřování plodin pesticidy, enormní rozšiřování ploch energetických plodin, znečišťování vodních toků zastavování ploch v záplavových územích s důsledkem zhoršování průtokových poměrů další snižování retenční schopnosti krajiny nevhodnými zásahy (likvidace roztroušené zeleně, mezí, napřimování vodních toků apod.) 29

B.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B.3.1. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY Řešené území se nachází převážně v mírně teplé klimatické oblasti. Severozápadní část v oblasti chladné. Od východu zasahují nejrozsáhlejší a nejteplejší oblasti MT9 (údolí Moravské Dyje) a MT5 (Novobystřická a Brtnická vrchovina), západním směrem pak MT3 a v nejvyšších partiích na severozápadě pak chladná oblast CH7, v oblasti Javořicka. klimatické charakteristiky MT 3 MT 5 MT 9 CH7 Počet letních dnů 20-30 30-40 40-50 10-30 Počet dnů s teplotou větší než 10 C 120-140 140-160 140-160 120-140 Počet mrazových dnů 130-160 130-140 110 130 140-160 Počet ledových dnů 40-50 40-50 30 40 50-60 Průměrná teplota v lednu -3 - -4-4 - -5-3 - -4-3 - -4 Průměrná teplota v dubnu 6-7 6-7 6-7 4-6 Průměrná teplota v červenci 16-17 16-17 17 18 15-16 Průměrná teplota v říjnu 6-7 6-7 7 8 6-7 Počet dnů se srážkami 1 mm a více 110-120 100-120 100 120 120 130 Úhrn srážek ve vegetačním období 350-450 350-450 400 450 500 600 Úhrn srážek v zimním období 250-300 250-300 250 300 350 400 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-100 60-100 60 80 100 120 Počet zamračených dnů 120-150 120-150 120 150 150 160 Počet jasných dnů 40-50 50-60 40 50 40 50 B.3.2. SOUČASNÝ STAV OVZDUŠÍ Ovzduší - Na území ORP Dačice nebyla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podíl stacionárních zdrojů kategorie REZZO 1 a 2 na území správního obvodu Dačice na celkových krajských emisích znečišťujících látek je zanedbatelný. Sledují se zejména složky znečištění, jako je oxidy dusíku (NO x, zvláště NO a NO 2 ), oxid siřičitý (SO 2 ), polétavý prach (PM), těžké kovy a přízemní ozón (O 3 ). Problémem pro ORP Dačice se jeví pouze přízemní ozón. Celkově lze hodnotit ovzduší jako čisté, díky řídkému osídlení a velkému podílu nezastavěného území. Časté inverzní stavy určuje poloha sídel v údolní nivě Moravské Dyje. Potenciální a existující zdroje znečištění ovzduší REZZO CIZ - AGRO, a.s. (Cizkrajov) farma prasnic a odchovna selat, rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou MASNA Studená, a.s..a.s.a. Dačice s.r.o. (Borek) skládka odpadů S-OO KARLOV, a.s. (Bílkov) - výkrm brojlerů kuřat, výroba krmiv pro hospodářská zvířata Martínkov, družstvo (Dešná) výkrmna prasat, chov prasat Maso Planá, a.s, (Studená) - výroba, zpracování a konzervování masa z masných výrobků STYL, výrobní družstvo knoflíkářů (Studená) - výroba zapínadel, deštníků a slunečníků Zemědělské družstvo Budíškovice rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou Zemědělské družstvo Hříšice (Hříšice, Č. Hrádek, Jersice, Bílkov, M. Pěčín, V. Pěčín) - rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou 30

Znečištění ovzduší výrobou a domácností řešené území je převážně plynofikováno. Problémem jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky). kotelny sídlištní panelové výstavby, kotelna pekárny Znečištění ovzduší dopravou Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší je doprava, stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava převážně v centru měst a na silnici I/23, II/151. Velká koncentrace dopravy má podíl na prašných částicích frakce PM10, podíl na tvorbě oxidu dusíku (NO 2 ) a na produkci těkavých organických látek (VOCs). Tyto limity bývají na území, kterými prochází zatížená komunikace zpravidla překračovány. Znečištění ovzduší záměry - záměry na realizaci bioplynových stanic Chlumec, Cizkrajov, Hříšice, Dešná, Lipolec, Velká Lhota, Budíškovice B.3.3. VODA Přímými recipienty odpadních vod v mnoha menších sídlech jsou převážně tekoucí povrchové vody. Větší obce a výrobny mají vybudované ČOV. V roce 2005 spadlo na řešeném území v průměru 600-750 mm srážek. Jakost povrchových vod se postupně zlepšuje. Průtoky toků jsou většinou nevyrovnané ČHMÚ 2008 Tok BSK 5 CHSK Mn N-NH 4 N-NO 3 TP Dlouhodobý průměrný průtok m 3 /s Moravská Dyje III. III. II. III. III. 2,63 Vápovka III. III. III. III. III. 0,55 Želetavka III. III. II. III. IV. 1,11 Hamerský potok IV. III. II. II. III. 1,73 Studenský potok IV. IV. IV. V. V. 0,25 Slavonický potok IV. V. V. III. V. 0,27 Podzemní voda je v řešeném území vzácnější, vyskytuje se jako voda puklinová. Souvislý obzor tvoří hladina podzemní vody poříční, závislá na srážkovém úhrnu, je ale zpravidla méně hodnotná. B.3.4. HLUK Železniční doprava řešeným územím prochází jednokolejná železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy Slavonice, využívaná pro osobní a nákladní dopravu. K bezprostřednímu ohrožení obytné zástavby hlukem nedochází, v průběhu let se podél tratě rozšířily především průmyslové zóny. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy - viz denní sčítání v roce 2005 dle ŘSD ČR). Stále se zvyšující intenzita dopravy obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršuje životní prostředí. o o intenzita tranzitní dopravy především jde o silnici I./23 ( Strmilov-Studená-Telč-3030aut), II/151 (Kunžak- Dačice-Mor.Budějovice-4500aut), II/406 (Telč-Dačice-Slavonice), II/408 (Dačice-Jemnice), II./409 (Studená- Počátky). Je nutné vymezit plochy dopravní infrastruktury pro dílčí úpravy a případné přeložky za účelem zlepšení napojení na silniční síť vyššího řádu a tím i zlepšení hlukových poměrů v průběhu zástavbou obcí. intenzita cílové dopravy do centra a do průmyslových zón Dačic (15630aut), Studené (4400aut), Slavonic (2300aut). Je nutné v co největší míře zajistit plynulost dopravních tras a zkvalitnit povrch komunikací. Výroba a těžba zejména jde o lom Horní Němčice, pily a truhlárny ve Slavonicích, Budíškovicích, Ostojkovicích, Českém Rudolci a Velkém Pěčíně. a střelnici v Dačicích. U průmyslových podniků TRW DAS Dačice, Centropen Dačice, Heltos Slavonice aj. je zatížení hlukem malé. 31

B.3.5. PŮDA Zatížení půd cizorodými látkami V řešeném území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami koncentrací cizorodých látek. Na území SO ORP Dačice je evidováno několik lokalit starých ekologických zátěží, které jsou pozůstatkem průmyslové výroby nebo důsledkem neodpovídající likvidace odpadu v obcích v I. a II. pol 20. stol.: ZEMSPOL Dešná, Rancířov, Plačovice skládky - Český Rudolec, Matějovec, Dešná, Heřmaneč, Horní Němcice, Chvaletín, Markéta, Nové Sady, Kadolec, Staré Hobzi, Kostelní Vydří TRW DAS Dačice STS Dačice PK Dačice Ing. Jan Čermák Dačice, Dešná, Písečné, Marketa, Županovice HP Slavonice Rizikovost je zaznamenána pouze u STS Dačice, ostatní mají rizikovost nízkou nebo žádnou. Většina zátěží je již sanována a skládky jsou rekultivovány. B.3.6. RADIOAKTIVITA ZEMSKÉHO POVRCHU Radioaktivita zemského povrchu, jak z přírodních tak i umělých zdrojů, je významným faktorem životního prostředí. Přirozená radioaktivita souvisí s geologickým složením řešeného území. Horniny moldanubika se vyznačují středním až vyšším stupněm radonového indexu. Nižší hodnota radonového indexu lze předpokládat v místech s mocnějšími kvarterními sedimenty. Převažuje ve východní části území a západním směrem se hodnota radonového rizika zvyšuje. Nejvyšší riziko výskytu radonu z podloží lze pak očekávat na západě a severozápadě území, v oblasti Novobystřické vrchoviny a Jihlavských vrchů. SWOT ANALÝZA (B.3) Silné stránky dobrá kvalita ovzduší, malé využívání tuhých fosilních paliv, převážná část území je plynofikována, v území není významný zdroj znečišťování nedochází k překračování imisních limitů s výjimkou O 3, žádné dálkové znečištění kvalitní přírodní prostředí, velké plochy lesů, luk, vodních ploch, malý podíl urbanizovaných ploch, převážně nízká dopravní zátěž zlepšování čistoty povrchových vod a průběžné snižování emisí do ovzduší vybudované funkční odpadové hospodářství, centrální skládka v Dačicích a ČOV větších sídel Příležitosti realizace projektů s konkrétním dopadem na výstavbu nízkoenergetických domů odklon průjezdné těžké dopravy mimo zastavěná území (předně v Dačicích, Slavonicích a Studené) využívání nových ekologických zdrojů energie využití dotací pro sanaci starých ekologických zátěží Slabé stránky existence negativních vlivů především zemědělských areálů,které nemají vyhlášeno PHO (viz. problémový výkres) výskyt inverzních situací vlivem reliéfu - údolí Dačické a Jemnické kotliny v západní části území vysoký výskyt radonu z podloží v některých obcích nedořešené zásobování kvalitní pitnou vodou a čištění odpadních vod, včetně vyústění do místních vodotečí negativní vliv průjezdní dopravy na obytnou zástavbu (prašnost, hluk, bezpečnost) především v Dačicích, Slavonicích, Studené existence starých ekologických zátěží a zdrojů znečištění ovzduší (viz. problémový výkres) Hrozby trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže přechod na tuhá paliva a spalování odpadu zvyšující se produkce odpadů, kontaminace vod, překročení kapacity centrální skládky znečišťování ovzduší způsobené rostlinnými alergeny z neudržovaných i hospodářsky udržovaných ploch vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávné technologie a nevhodného umístění stanic, zvýšením dopravního zatížení 32

B.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY B.4.1. PŘÍRODNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Řešené území je charakteristické harmonií přírodního a kulturního prostředí s významnými prvky kulturněhistorických hodnot. Není výrazně zatíženo vysokým podílem civilizačních prvků (dopravy, inženýrské sítě, apod.) Důležitým prvkem je vysoký podíl přirozených vodních toků a počet drobných vodních ploch. Na území se nachází evropsky významné lokality, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy. O kvalitě krajiny jako celku a zejména jejich krajinářských hodnot svědčí vyhlášení dvou přírodních parků, České kanady a Javořické vrchoviny, které zahrnují celou západní a severozápadní část území (viz. kap. A.4.2.). V západní části jsou typickými prvky rozsáhlé komplexy lesních porostů, naopak východní a střední část území je intenzivně využívána pro zemědělství. Významně jsou zastoupeny i drobné krajinné prvky. B.4.2. OBLASTI A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU Krajinný ráz nebyl dosud vymezen, na krajské úrovni je zpracován generel krajinného rázu pro Jihočeský kraj, z tohoto generelu vyplývá hodnocení a ochrana krajinného rázu. Krajinářské hodnocení v řešeném území jde o krajinu kulturní (vyrovnaný vztah mezi přírodou a člověkem) a krajinu relativně přírodní (s převahou přírodních prvků) s vysokou krajinářskou hodnotou. Oblasti krajinného rázu území ORP Dačice je začleněno do oblasti Dačicka, západní část zabíhá do oblasti Novobystřicka a severozápadní část zabíhá do oblasti Jindřichohradecka. Krajina oblasti Dačicka je lesozemědělská a zemědělská, náležející k vrchovině a pozdně středověké sídelní krajině Hercynika. Část spadající do oblasti Novobystřicka a Jindřichohradecka tvoří krajina lesnatá a lesozemědělská. Skladba velkých ploch zemědělské půdy a lesních porostů vytváří větší měřítko. V krajinných panoramatech se objevují lesnaté horizonty s harmonicky zapojenými venkovskými sídly s kulturními dominantami. V krajinné scéně se uplatňuje vysoký podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně a malých rybníků či rybničních soustav. Většinu území tvoří Dačická a Jemnická kotlina, kterými protéká Moravská Dyje a Želetavka s hřbety Brtnické a Novobystřické vrchoviny s dominantními výšinami Javořické vrchoviny. Místa krajinného rázu místa v krajině, která se vyznačují výraznými a čitelnými znaky spoluvytvářejícími estetickou hodnotu krajiny, harmonické měřítko a vztahy. Charakteristické krajinné prostory jsou vedeny pod názvy Písečné, Studená a Nový Svět. B.4.3. BIOREGIONY Na území je zastoupení bioregionů relativně bohaté. Převažujícím bioregionem, který v území dominuje, je bioregion 1.50 Velkomeziříčský. Do okrajových částí pak zasahují bioregiony 1.64 Javořický, 1,23 Jevišovický, 1,46 Pelhřimovský, 1,47 Novobystřický B.4.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability respektuje územně technickou dokumentaci Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR). Na krajské úrovni je regionální a nadregionální ÚSES zpracován v rámci nadřazené územně plánovací dokumentace (ÚP VÚC Javořická vrchovina a návrhu ZÚR Jihočeského kraje). Na lokální úrovni je zpracován generel ÚSES ORP Dačice. Skladebné části jsou zpracovány formou Generelů resp. Plánů ÚSES a zapracovány do územně plánovací dokumentace. Problémem je překryv několika oborových dokumentací a jejich vzájemná návaznost. Z hlediska funkčnosti a existence prvků, převažují existující a funkční skladebné části v západní části území. V zemědělské krajině je část skladebných částí (především lokální úrovně) k založení a realizaci. SWOT ANALÝZA (B.4) Silné stránky v severní a západní části území velká rozloha chráněných území, přírodní parky Javořická vrchovina a Česká kanada Slabé stránky v jihovýchodní části území oblasti a plochy intenzivně zemědělsky využívané se sníženou ekologickou stabilitou (Dešná, Županovice), ohrožené vodní a 33

zajištěná ochrana krajinotvorných prvků - vymezené významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, památné stromy především ve Studené zachovalé prvky zelených enkláv i v urbanizovaných územích, vysoký podíl soliterní zeleně v zastavěných územích i volné krajině (aleje, solitery vzrostlých dřevin), četnost vodních ploch zachování vysoké přírodní a krajinné pestrosti území, vysoký podíl stabilních krajinných formací v území a tím zajištěná funkčnost skladebných částí ÚSES Příležitosti revitalizace historické zeleně a vodních toků, realizace funkčního ÚSES využívání dotačních programů určených pro tvorbu a ochranu krajiny a přírody, realizace komplexních pozemkových úprav rozvoj ekologického zemědělství šetrného k přírodě větrnou erozí, s nízkým podílem roztroušené zeleně výskyt zástavby na plochách ÚSES v urbanizovaném území (Studená, Č. Rudolec, Peč, Slavonice, Písečné viz. problémový výkres) nejsou vymezeny oblasti a místa krajinného rázu na místní úrovni a údolní nivy, nekoordinace prvků ÚSES Hrozby riziko snížené prostupnosti krajiny, další likvidace historických cest neuvážené zastavování krajinářsky vysoce kvalitních prostorů, narušení krajinného rázu nevhodnými stavbami a stavbami s nízkou architektonickou úrovní výstavba fotovoltaické a větrné elektrárny, zahušťování dopravní a technické infrastruktury přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem listnatých dřevin B.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA B.5.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Pedologické poměry : V řešeném území se na vývoji půd podílí kyselé horniny moldanubika překryté hlinitými kvarterními sedimenty. Největší rozlohu tedy zaujímají pokryvy hnědých půd kyselých na žulách i rulách. V údolích svahů pak typické hnědé půdy. V nivě vodních toků Moravské Dyje a Vápovky se vyvinuly nivní půdy na nivních uloženinách. V údolích drobných vodních toku se nacházejí gleje. Zemědělská výroba patří k důležitým prvkům a prioritám území. Ve východní části území jsou zastoupeny bonitované půdní ekologické jednotky 5. vegetačního stupně. Ve střední části 7. vegetačního stupně a v západní části jednotky 8. vegetačního stupně. Investice do půdy: Na SO ORP jsou četně vybudovány investice do půdy ve velkém plošném rozsahu sloužící k odvodnění. Eroze : Vodní eroze se projevuje po celém území SO ORP. Relativně větší projevy jsou ve východní části, v území s dlouhými táhlými svahy nedělenými polními cestami nebo jinými krajinotvornými prvky. B.5.2. POZEMNKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA V řešeném území jsou lesní pozemky zastoupeny v kompaktních celcích v západní části území. Na zbývajícím území jsou situovány do menších porostů, vázány jsou na údolí vodních toků nebo výstupy podloží v jinak zemědělské krajině. Lesní hospodářství má výrazný podíl na krajinotvorné i hospodářské stránce rozvoje území SO ORP Dačice. Mimo plochy v kategorii hospodářského lesa jsou zastoupeny i kategorie lesa zvláštního určení (kategorie 31a, 32a,c,f) a lesy ochranné (21a). Charakter lesních porostů je převážně jehličnatý, místy mají významnější zastoupení listnaté dřeviny, které přispívají ke stabilitě porostů. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované. 34

SWOT ANALÝZA (B.5) Silné stránky velký podíl orné meliorizované scelené půdy především s vyšší produkční schopností ve východní části území (Dešná, Županovice), velký podíl I. a II. třídy BPEJ silná tradice zemědělství a lesnictví vyšší podíl lesních porostů v západní a severní části území kompaktní celky oblasti s relativně vyšším podílem přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů, relativně dobrý zdravotní stav lesů půdy nižší kvality jsou udržovány pastevním hospodářstvím a sečením Příležitosti využití nástrojů revitalizace krajiny, komplexních pozemkových úprav zemědělské a lesní hospodářství, jako ekonomická základna obcí, možnost pěstování energeticky využitelné biomasy, agroturistika podpora tradiční a alternativní ekologicky šetrné formy zemědělství dotační programy na zalesňování pozemků, na zamezení eroze půd apod. Slabé stránky omezení množstvím probíhajících vedení technické infrastruktury a jejich zařízení eroze zemědělské půdy nejen zvýšením pěstování energetických plodin velkoplošné monokulturní obdělávání orné půdy vznik druhotné cestní sítě vlivem zanedbanosti polních cest a nekázní uživatelů Hrozby narušení melioračních soustav novou zástavbou a riziko následného zamokření pozemků, zábory půd I. a II. třídy BPEJ (viz. problémový výkres) znehodnocení půd erozemi a chem. látkami ohrožení porostů imisemi, solením silnic, invazivními druhy rostlin, přemnožením zvěře, v exponovaných polohách riziko námrazy a bořivých větrů B.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA B.6.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Železniční doprava Řešeným územím je vedena jednokolejná železniční trať č.227 Kostelec u Jihlavy Slavonice, využívaná pro osobní i nákladní dopravu. Trasa železnice je v území stabilizována. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě. Silniční doprava Řešeným územím prochází v západně východním směru hlavní dopravní trasy z Jindřichova Hradce přes Telč nebo Moravské Budějovice na Brno. V severojižním směru z Jihlavy přes Dačice nebo Dešnou do Rakouska nebo z Tábora přes Studenou do Rakouska. Hlavní tahy převážně probíhají přes významné střediska osídlení, přes Dačice, Slavonice a Studenou. Hlavní komunikační systém je tvořen průtahy silnic městy a obcemi, jež v zastavěném území mají charakter obslužných komunikací. Nemotorová doprava Řešeným územím vedou značené turistické trasy, které jsou směrovány na hlavní památky a významné pamětihodnosti regionu. Přes území jsou také směrovány značené cyklistické trasy a hipostezky. Velké množství jich vede podél státní hranice s Rakouskem a přírodními parky v západní části území. Některé trasy jsou napojeny na síť tras v Rakousku. Nejvýznamnější je síť stezek Greenways Praha Vídeň využívající trasy vedoucí řešeným územím. Veřejná doprava Veřejná doprava je zajišťována linkovými autobusy příměstskými a dálkovými a železniční dopravou. Autobusové nádraží je v Dačicích, Slavonicích a Studené, v ostatních obcích jsou autobusové zastávky. Četnost spojů je dostatečná. Železniční zastávky i stanice jsou významné pro širší okolí. 35

Letecká doprava Jihovýchodně od Dačic, rovnoběžně se silnicí II/408 se nachází neveřejné letiště, jehož provozovatelem je Aeroklub Dačice. Statická doprava Zvýšení počtu automobilů po roce 1989 se promítlo do nedostatku parkovacích a odstavných stání a stalo se velkým problémem především center měst. B.6.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodovod V převážné míře je v jednotlivých obcích SO ORP Dačice zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod přesahuje 80%. Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. Hlavními zdroji vody jsou vodárenská nádrž Landštejn (2000m 3 ), JÚ Řečice (80m 3 )a nádrž Karhov (650m 3 ). s hlavními skupinovými vodovody Landštejn Dačice a Řečice Dačice. V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení, zřizování nových zdrojů vody i výstavba nových zařízení. Rovněž je plánováno vzájemné propojení samostatných vodovodů do společného skupinového vodovodu. Kanalizace V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV pro čištění produkovaných odpadních vod. Obce nad 2000 obyvatel Dačice, Slavonice a Studená - mají k dispozici kanalizace a vybudované ČOV. I další sídla nad 300 EO mají vybudovanou kanalizaci včetně ČOV. Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace jsou často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Zásobování plynem Řešeným územím prochází trasa zvláštní inženýrské sítě koridor VVTL plynovodů. Další sítě produktovod a ropovod řešeným územím neprocházejí. Převážná část území ORP je protkána trasami VTL plynovodů, čímž je dosaženo poměrně vysokého procenta plynofikace jednotlivých obcí. Postupná plynofikace dalších obcí probíhá podle zájmu a finančních možností obcí a dostupnosti napojení do systému rozvodu zemního plynu. Plynofikace obcí je realizovaná středotlakým plynovodem, a to buď přes vysokotlakou regulační stanici plynu, nebo v návaznosti na již vybudovaný středotlaký systém sousedící obce. Jednotliví odběratelé jsou pak napojeni přes regulátory plynu. Pouze v Dačicích je provozován i nízkotlaký plynovod. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ORP prochází nadřazená síť nadzemního vedení ZVN 400 kv. Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie, u Dačic je provozována solární elektrárna. Celé území je charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Z Telče do Dačic vede nadzemní vedení VVN 110 kv a v Dačicích je vybudovaná rozvodna 110/22 kv. Území ORP je zásobované systémem nadzemních vedení VN 22 kv, které distribuuje elektrickou energii na jednotlivé trafostanice. V Dačicích, Slavonicích a Studené je zrealizováno podzemní kabelové vedení VN 22 kv. V Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina a v ÚP Dačic je navržen koridor pro nadzemní vedení VVN 110 kv Slavětice Moravské Budějovice Jemnice - Dačice. 36

Zásobování teplem Na území ORP jsou pro vytápění využívány zdroje tepelné energie - zemní plyn a pevná paliva. V menší míře i elektrická energie, topné oleje a bioplyn. Systém tepelného hospodářství je vybudovaný v Dešné pomocí bioplynové kotelny (el. výkon 2x500kWh a tepel. výkon 2x550kWh), pro sídliště v Dačicích pomocí plynové a uhelné kotelny (instal. výkon 2,9 MW plyn a 5,9 MW uhlí) a pro sídliště ve Slavonicích pomocí uhelné kotelny (instal. výkon 2,3 kw). Spoje, telekomunikace Na území ORP Dačice zasahuje OP telekomunikačních zařízení (budov TKB, televizních a rádiových vysílačů) Javořice. Nad SO ORP Dačice procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů RWE Transgas, Telefónica O2, zařízení mobilních operátorů Telefónica O 2, T mobile, Vodafone, které pokrývají celé ORP signálem mobilních operátorů. Na území obce Dešná, místní část Plačnice je osazen radiomaják sloužící k navigaci letového provozu. B.6.3. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V Dačicích, Slavonicích a Studené jsou zřízeny sběrné dvory. Z celého ORP je komunální odpad svážen na skládku směsného komunálního odpadu Borek ASA Dačice s halou separovaného odpadu i nebezpečného odpadu, který je následné odvážen. Na území ORP se nenachází spalovna. V obci Studená a S. Hobzí je provozovna se zpracováním autovraků a v Dačicích a Volfířově jejich předúpravna. SWOT ANALÝZA (B.6) Silné stránky hustá dopravní síť silnic II. a III. třídy integrovaná doprava - autobusy - železnice vyznačené turistické, cyklistické a hipo trasy dobrá prostupnost krajinou tranzitní plynovod a elektrické vedení, solární výrobna energie v Dačicích ve většině sídel vybudované rozvody kanalizace, vodovodu a plynovodu v obcích nad 300 EO vybudované ČOV elektrifikace území, telekomunikační síť, internet a televizní signál pokrývá celé území hraniční přechod i pro kamionovou dopravu ve Slavonicích vybudovaný systém likvidace odpadu a třídění odpadu, svoz do Dačic, sběr nebezpečného odpadu, zpracování autovraků ve Studené a S. Hobzí dobrý potenciál území pro využívání obnovitel. zdrojů energie (slunce, vítr) a biomasy Příležitosti napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu homogenizace pro propojení kraje Vysočiny a Rakouska znovu propojení železnice s Rakouskem hustá síť pozemních komunikací málo zatížených automobilovou dopravou vhodné pro rozvoj cyklodopravy Slabé stránky absence silnic I. třídy, špatné napojení na hlavní dopravní trasy a krajské město, nedostatečný počet hraničních přechodů průjezd centry měst (Dačice, Slavonice, Studená) - přetížené křižovatky problémy s odstavením motorových vozidel v centru měst (Dačice, Slavonice, Studená) úrovňové železniční přejezdy s komunikacemi nedostatečný rozhledový úhel (viz. problémový výkres) kolizní střety cyklistických tras s intenzivní motorovou dopravou (viz. problémový výkres), nejsou vybudovány samostatné stezky nevhodné silniční parametry pro tranzitní dopravu, vedení průjezdné dopravy zastavěným územím, jeden silniční most přes Mor. Dyji pro hlavní komunikační skelet v Dačicích řídká a zastaralá železniční siť v menších obcích přestárlý fond dopravní a technické infrastruktury některá sídla do 200 EO nenapojené na vodovod a kanalizaci, velký počet roztroušených obcí kolísavá kvalita a množství pitné vody v obcích s vlastními zdroji Hrozby kolapsy dopravy na průtahu města Dačic, neřešení dopravní situace nedostatečné finanční prostředky obcí na budování a obnovu dopravní a technické infrastruktury vlivem zvyšování cen plynu a elektrické energie přechod k tuhým palivům 37

vybudování obchvatů měst především Dačice, Slavonice, Studená vybudování místní hromadné dopravy dotační tituly k obnově dopravní a technické infrastruktury využívání obnovitelných druhů energie (biomasy, větrné a solární energie) zanášení kanalizace splachy po silných deštích pokles zájmu o veřejnou dopravu, o železniční přepravu B.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B.7.1. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Správní obvod obce s rozšířenou působností Dačice se nachází v Jihočeském kraji a sousedí s krajem Vysočina, Jihomoravským krajem a Rakouskou republikou. Svojí rozlohou, která činní 47 197 ha, lze správní obvod považovat za průměrný správní obvod v Jihočeském kraji. Součástí správního obvodu ORP Dačice je 23 obcí s 107 ZSJ, v nichž žije celkově přibližně 20 tisíc obyvatel. Ve správním obvodě zaujímají hlavní roli centra Dačice a Slavonice. V těchto městech žije více než 52% obyvatel. Hustota osídlení činí 42 obyvatel na kilometr čtvereční, což je více než 3x nižší hustota než je celorepublikový průměr. V SO Dačice dochází k postupnému snižování počtu obyvatel jakožto důsledek přirozeného úbytku a stěhování. Základní demografické údaje o SO ORP Dačice k 31.12.2009 Počet obcí s počtem obyvatel Počet obcí Počet částí obcí Počet ZSJ Výměra v ha Počet obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 do 199 200-999 Počet obcí se statutem města Počet obyvatel ve městech Podíl městského obyvatelstva v % Průměrný věk obyvatelstva 23 95 107 47 197 19 870 42,1 8 12 3 2 10 411 52,4 40,5 Zdroj: ČSÚ 1000 a více B.7.2. POPULAČNÍ VÝVOJ Území SO ORP Dačice se v minulosti demograficky výrazně měnilo, což dokládá graf. Přirozený přírůstek je od roku 1995 do současnosti záporný, kdy největší úbytek byl zaznamenán v roce 2000 a to úbytek 84 obyvatel. Největší úbytek stěhováním byl v roce 2009 a to 106 obyvatel. Vývoj migračního salda ve správním obvodě ORP Dačice v rozmezí let 1995 až 2009 byl značně heterogenní. Celkově dochází ve správním obvodě ORP k úbytku obyvatel. Demografický vývoj správního obvodu ORP Dačice v letech 1995-2009 Celkový přírůstek Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Sňatky Rozvody Potraty 1995-52 -38-14 216 254 280 294 108 50 94 1996-20 -56 36 194 250 297 261 95 42 93 1997-6 -13 7 197 210 287 280 105 39 70 1998-77 -22-55 212 234 242 297 113 43 70 1999-67 -61-6 198 259 271 277 90 55 74 2000-97 -84-13 191 275 249 262 95 42 77 2001-92 -30-62 182 212 226 288 95 48 85 2002-7 -34 27 184 218 297 270 103 50 72 2003-33 -7-26 193 200 236 262 80 48 56 2004-55 -37-18 176 213 257 275 92 49 56 2005-58 -21-37 193 214 266 303 88 46 44 2006-39 21-60 194 173 296 356 97 47 54 2007.. -15 185 206 279 294 100 43 44 2008-18 14. 197 183 252 284 81 49 53 2009-115 -9-106 197 206 219 325 96 49 48 Zdroj: ČSÚ 38

Vývoj počtu obyvatel v rozmezí let 1869 2009 Graf poukazuje na nerovnoměrný vývoj počtu obyvatel v horizontu více než 200 let. Nárůst obyvatelstva do roku 1880, následná stagnace. Do roku 1910 byl vývoj značně homogenní, pak dochází ke strmému snižování počtu obyvatel, jakožto důsledek nejen válečných ztrát, ale i poválečného vystěhování německého obyvatelstva. Od roku 1950 dochází k nárůstu počtu obyvatel. Po roce 1961 k poklesu vlivem rozpadu regionu jihozápadní Moravy a zrušení okresu Dačice. Po roce 1970 následuje celorepublikový nárůst obyvatel. Demokratické zřízení republiky se do SO promítá opět klesajícím trendem počtu obyvatel. Obec Stav k 1.1. Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek,úbytek přiroz. stěhov. celkem Stav k 31.12. Průměrný věk Báňovice 105 1 1-1 - -1-1 104 39,9 Budeč 228 2 1 3 3 1-1 229 38,8 Budíškovice 799 11 28 25 8-17 17-799 42,2 Cizkrajov 555 3 6 12 12-3 - -3 552 40,0 Červený Hrádek 211 2 2-2 - -2-2 209 38,8 Český Rudolec 956 7 3 11 16 4-5 -1 955 41,4 Dačice 7 837 83 67 79 146 16-67 -51 7 786 41,0 Dešná 655 7 6 14 40 1-26 -25 630 40,3 Dobrohošť 48 1 - - - 1-1 49 40,0 Heřmaneč 93-1 2 1-1 1-93 37,5 Horní Meziříčko 117 1 2 3 3-1 - -1 116 41,9 Horní Němčice 94-1 2 1-1 1-94 40,2 Horní Slatina 158 4 3-2 1-2 -1 157 37,6 Hříšice 325 3 5 4 1-2 3 1 326 36,8 Kostelní Vydří 159 2 2 6 1-5 5 164 41,5 Peč 397 8 3 17 15 5 2 7 404 38,3 Písečné 562 3 5 22 14-2 8 6 568 39,1 Slavonice 2 650 18 26 40 57-8 -17-25 2 625 39,8 Staré Hobzí 566 2 7 13 32-5 -19-24 542 40,7 Studená 2 411 21 25 49 55-4 -6-10 2 401 41,8 Třebětice 304 6 2 5 13 4-8 -4 300 39,0 Volfířov 702 9 10 16 10-1 6 5 707 38,4 Županovice 53 3-6 2 3 4 7 60 33,3 ČSÚ 2009 39

B.7.3. STRUKTURA OBYVATELSTVA Struktura obyvatelstva dle věku poukazuje na ekonomické zatížení daného regionu. Počet obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let byl k roku 2009 o 76 obyvatel nižší než v kategorii 65 a více, což je negativní jev. Zastoupení předproduktivní složky a složky postproduktivní je tedy přibližně vyrovnané. Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Dačice k 31.12.2009 Věková struktura v SO ORP Dačice počt obyvatel 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 0-14 let 15-64 let 65 a více věkové kategorie Počet obyvatel k 31.12. 2009 Struktura obyvatel dle věku ve správním obvodě ORP Dačice k 31.12.2009 Název obce Počet obyvatel k 31.12. 2009 celke m v tom ve věku 0-14 let 15-64 let 65 a více let muži ženy celkem muži ženy celke m muži ženy Průměrný věk obyvatels tva k 31. 12. 2009 Přírůstek obyvatelstva v letech 2001-2009 SO ORP Dačice celkem 19 870 2 882 1 520 1 362 14 030 7 221 6 809 2 958 1 180 1 778 40,5 423 v tom obce: Báňovice 104 15 10 5 71 38 33 18 6 12 39,9 4 Budeč 229 36 23 13 159 83 76 34 12 22 38,8 7 Budíškovic e 799 117 64 53 532 287 245 150 60 90 42,2 24 Cizkrajov 552 87 50 37 389 201 188 76 34 42 40,0 22 Červený Hrádek 209 29 15 14 154 87 67 26 10 16 38,8 10 Český Rudolec 955 123 66 57 686 355 331 146 59 87 41,4 61 Dačice 7 786 1 051 549 502 5 575 2 811 2 764 1 160 468 692 41,0 42 Dešná 630 93 48 45 451 246 205 86 34 52 40,3 26 Dobrohošť 49 4 2 2 39 21 18 6 2 4 40,0 5 Heřmaneč 93 23 12 11 60 32 28 10 3 7 37,5 14 Horní Meziříčko 116 14 10 4 86 44 42 16 8 8 41,9 4 Horní Němčice 94 12 5 7 68 36 32 14 5 9 40,2 - Horní Slatina 157 28 15 13 113 55 58 16 8 8 37,6 13 Hříšice 326 65 35 30 217 104 113 44 16 28 36,8 11 Kostelní Vydří 164 16 9 7 122 67 55 26 10 16 41,5 8 Peč 404 67 41 26 289 154 135 48 24 24 38,3 25 Písečné 568 107 56 51 388 194 194 73 32 41 39,1 6 Slavonice 2 625 386 195 191 1 877 985 892 362 137 225 39,8 38 Staré Hobzí 542 79 36 43 382 200 182 81 36 45 40,7-22 Studená 2 401 335 162 173 1 656 853 803 410 157 253 41,8 75 Třebětice 300 52 30 22 203 106 97 45 17 28 39,0 4 Volfířov 707 127 79 48 475 247 228 105 41 64 38,4 27 Županovice 60 16 8 8 38 15 23 6 1 5 33,3 19 Zdroj: ČSÚ 40

Struktura věku poukazuje ve správním obvodě ORP Dačice na heterogenní zastoupení jednotlivých věkových skupin v obcích správního obvodu ORP Dačice. Deset obcí z celkových 23 má počet obyvatel ve věkové skupině 0-14, tedy počet obyvatel v předproduktivním věku nižší než počet obyvatel ve skupině postproduktivní. Jedná se především větší obce (Dačice, Studená). Ostatní obce mají dané rozložení opačné, což poukazuje na pozitivní jev a to vyšší počet osob ve věku předproduktivním než ve skupině osob postproduktivním. Jedná se především o obce ve východní části, je zde velké procento věřících obyvatel. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva ve správním obvodě ORP Dačice v roce 2001 Obec Bez vzdělání Základní a neukonče né Vyuč. a střední odborné bez maturity Obyvatelstvo 15leté a starší Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškol ské Bakalářské Nezjištěné vzdělání SO ORP Dačice celkem 79 4 969 6 981 3 359 462 809 65 125 Báňovice 0 34 28 16 1 6 1 0 Budeč 0 54 61 46 5 11 0 2 Budíškovice 8 278 252 97 12 14 1 3 Cizkrajov 2 165 202 64 6 6 1 12 Červený Hrádek 1 52 91 23 1 9 0 0 Český Rudolec 5 271 343 151 19 39 4 10 Dačice 14 1 585 2 657 1 669 271 419 33 38 Dešná 10 246 231 43 7 16 0 13 Dobrohošť 0 15 13 3 1 1 0 0 Heřmaneč 0 13 36 11 1 2 0 0 Horní Meziříčko 0 35 45 13 0 1 1 0 Horní Němčice 2 21 47 8 1 0 0 1 Horní Slatina 0 48 45 24 0 5 0 1 Hříšice 1 94 111 48 1 7 0 1 Kostelní Vydří 0 41 61 14 3 8 0 2 Peč 1 109 153 29 5 3 0 9 Písečné 6 192 186 48 5 8 2 4 Slavonice 12 662 964 399 54 95 13 19 Staré Hobzí 3 186 185 67 8 17 0 3 Studená 10 584 935 422 43 111 6 7 Třebětice 1 85 94 57 6 9 3 0 Volfířov 2 183 225 104 12 22 0 0 Županovice 1 16 16 3 0 0 0 0 Zdroj: ČSÚ Údaje z posledního sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001 vypovídají o tom, že nejvíce obyvatel starších 15 let žijících v SO ORP Dačice je vyučeno nebo má ukončenou střední odbornou školu bez maturity (celkem 6981 lidí). SWOT ANALÝZA (B.7) silné stránky nižší průměrný věk obyvatel SO relativně dobré věkové složení obyvatelstva SO relativně příznivá sociální soudržnost obyvatel, fungující společenský život v obcích, podpora vzdělávání, kultury a sportu slabé stránky přirozený úbytek obyvatelstva SO vyšší vystěhovávání ze SO než přistěhování vyšší nezaměstnanost a v jižní časti území vysoká míra nezaměstnanosti velká vzdálenost do významných center s pracovními příležitostmi 41

vyšší poptávka po pozemcích pro výstavbu domů než nabídka regionální centrum Dačice, Slavonice postupný nárůst vzdělaných obyvatel SO vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku než v postproduktivním věku ve východní části území větší počet členů domácností a větší počet dětí v rodině Příležitosti zvýšení počtu pracovních míst, rozvoj podnikání zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva atraktivní životní prostředí podpora výstavby, nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat počet obyvatel závislost okolních obcí na regionálním centru Dačice dojížďka za prací, za službami a občanskou vybaveností nízký ekonomický potenciál území, zaměřený převážně na zemědělství a lesnictví, málo pracovních příležitostí více než polovina obyvatel je soustředěna v centrech zhoršující se dostupnost zdravotnické péče, vzdělávacích institucí a soc. služeb vyšší podíl obyvatel v postproduktivním věku než v předproduktivním v celém ORP a hlavně v centrech Hrozby stárnutí populace a s tím spojené ekonomické a sociální zatížení regionu nárůst počtu domů sloužících k rekreaci oproti trvale obydleným hrozba nezaměstnanosti odchodem velkých podniků vylidňování pohraničí, malých obcí zhoršením dostupnosti, nezaměstnanosti rušení občanské vybavenosti škol, nemocnice depopulační trend odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí do větších center B.8. BYDLENÍ A OBČANSKÉ VYBAVENÍ B.8.1. BYDLENÍ Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. Počet bytů i přes klesající počet obyvatel v období 1991-2001 vzrostl, zlepšil se ukazatel počet trvale obydlených bytů/1000 obyvatel, i když je stále nižší než průměr v EU. Přes pokles počtu obyvatel v období 1991-2001, vzrostl počet cenzových domácností. Úplných domácností bylo v r.2001 1935, narůstají menší neúplné domácnosti. Soužití cenzových domácností odpovídá (cca 10%) demografickým statistikám. Úroveň bydlení se v posledním období zlepšila, v podstatě připadá na 1 osobu jedna obytná místnost, obložnost bytů neustále klesá, roste počet m 2 obytné plochy na jednu osobu. Změny v územním rozložení korespondují s vývojem počtu obyvatel, relativní největší nárůst nových bytů je v kvalitním prostředí. Největší koncentrace bytů je v Dačicích a Slavonicích (na sídlišti Červený vrch v Dačicích je 51% všech bytů na území města Dačice). Na rozdíl od situace ve SO ORP Dačice, kde je vysoké procento neobydlených bytů užívaných k přechodnému bydlení (23,11%), v Dačicích je tento podíl pouze 1,9%. Ve SO ORP je to dáno především hojným využíváním těchto prostor pro rekreační účely (víkendové chaty a byty 53,54%), dále pak využitím pouze jako přechodné bydlení (29,88%). Z důvodu nezpůsobilosti k bydlení není obydleno 1,55% bytových prostor. 42

Trvale obydlené byty Neobydlené byty celkem v rodinných domech z toho byty v bytových domech na 1 000 obyvatel na 100 cenzovních domácností celkem podíl na bytovém fondu celkem % na 1 000 obyvatel Zdroj: ČSÚ 2001 1 991 6575 4401 2108 318,2 91,1 1214 15,6 58,8 2 001 6789 4673 2038 334,3 89,2 1569 18,8 77,3 rozdíl v % 3,3 6,2-3,3 x x 29,2 x x Trvale obydlené byty Neobydlené byty 1970 1980 1991 2001 z toho v rodinných domech počet v % celkem sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Báňovice 31 29 32 29 29 100,0 7-3 Budeč 92 83 77 74 65 87,8 39 23 1 Budíškovice 216 213 215 210 193 91,9 60 23 19 Cizkrajov 192 183 189 189 162 85,7 61 43 9 Červený Hrádek 76 79 74 73 66 90,4 34 19 2 Český Rudolec 324 328 328 333 239 71,8 208 177 15 Dačice 1 781 2 289 2 501 2 618 1 507 57,6 264 49 57 Dešná 252 251 223 244 196 80,3 57 27 7 Dobrohošť 13 13 15 15 15 100,0 4 2 - Heřmaneč 34 30 33 26 21 80,8 20 10 5 Horní Meziříčko 40 37 40 36 28 77,8 16 13 - Horní Němčice 41 38 36 34 30 88,2 14 8 1 Horní Slatina 60 57 50 52 51 98,1 23 7 4 Hříšice 82 98 96 106 101 95,3 24 15 1 Kostelní Vydří 78 63 58 55 49 89,1 16 6 1 Peč 116 125 118 131 126 96,2 34 23 - Písečné 235 206 204 199 160 80,4 107 77 14 Slavonice 730 819 857 920 550 59,8 158 28 59 Staré Hobzí 223 206 188 194 167 86,1 44 20 4 Studená 810 878 894 915 601 65,7 239 148 45 Třebětice 70 70 85 83 83 100,0 7 1 2 Volfířov 286 271 243 233 218 93,6 128 118 2 Županovice 21 18 19 20 16 80,0 5 3 - Zdroj: ČSÚ 2001 Velikost bytového fondu Plocha trvale obydlených bytů v m 2 celková obytná Počet obytných místností s plochou 8 a více m 2 Počet osob v bytech m 2 obytné plochy Na 1 trvale obydlený byt připadá obytných místností s plochou 8 a více m 2 osob cenzových domácností Báňovice 3 299 2 240 109 110 77,2 3,76 3,79 1,28 Budeč 7 087 4 519 235 231 62,8 3,26 3,12 1,11 Budíškovice 19 531 12 434 653 714 60,1 3,15 3,40 1,11 Cizkrajov 16 628 11 069 565 578 61,2 3,12 3,06 1,21 Červený Hrádek 6 590 3 958 211 223 55,0 2,93 3,05 1,07 Český Rudolec 27 849 18 227 974 1 006 56,8 3,03 3,02 1,12 Dačice 224 727 145 896 8 030 7 889 55,9 3,08 3,01 1,12 Dešná 19 189 12 699 655 705 53,8 2,78 2,89 1,10 Dobrohošť 1 460 904 45 44 60,3 3,00 2,93 1,00 Heřmaneč 2 464 1 621 93 79 62,3 3,58 3,04 1,12 Horní Meziříčko 3 262 2 065 114 110 57,4 3,17 3,06 1,17 43

Horní Němčice 3 182 2 048 109 94 62,1 3,30 2,76 1,12 Horní Slatina 4 271 2 697 142 144 57,4 3,02 2,77 1,06 Hříšice 10 108 6 347 336 335 59,9 3,17 3,16 1,07 Kostelní Vydří 4 407 2 842 159 149 52,6 2,94 2,71 1,04 Peč 10 984 6 897 367 380 54,3 2,89 2,90 1,08 Písečné 15 104 9 977 512 558 50,6 2,60 2,80 1,16 Slavonice 73 443 47 776 2 567 2 717 53,0 2,85 2,95 1,13 Staré Hobzí 18 218 11 664 589 570 62,0 3,13 2,94 1,12 Studená 76 290 49 042 2 696 2 493 53,8 2,96 2,72 1,10 Třebětice 9 412 5 834 295 297 70,3 3,55 3,58 1,20 Volfířov 21 894 13 934 705 677 60,1 3,04 2,91 1,10 Županovice 1 745 1 187 59 42 59,4 2,95 2,10 1,10 Zdroj: ČSÚ 2001 B.8.2. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Školství Mateřské a základní školy Ve školním roce 2008/2009 bylo na území SO ORP celkem 12 mateřských škol s kapacitou 653 dětí a 10 základních škol s kapacitou 1 652 žáků. Síť mateřských škol se daří i v menších obcích udržet, horší je situace v základním školství. Trendem současné doby je ubývající počet dětí a existující školy mají problémy s naplněním požadovaných stavů. Díky dnešnímu trendu koncentrace žáků do velkých městských škol, v malých obcích jsou postupně rušeny, nemají větší základní školy problém s naplněním počtu žáků. Základní škola je v Budči, Budíškovicích, Č. Rudolci, Dačicích, Dešné, Slavonicích, S. Hobzí, Studené a V. Lhotě. Střední školy a odborná učiliště V Dačicích působí gymnázium (306 studentů), střední škola technická a obchodní (496 studentů) a střední odborné učiliště zemědělské a služeb (290 učňů). Za dalšími možnostmi vzdělávání musejí studenti dojíždět do sousedních krajů (Vysočina, Jihomoravský kraj) nebo správních obvodů Jihočeského kraje (Jindřichův Hradec, České Budějovice). Nejbližší vysoká škola je v Telči (Masarykova univerzita Brno), v Jindřichově Hradci (Fakulta managementu VŠE Praha), v Jihlavě (Vysoká škola polytechnická a Bankovní institut vysoká škola), ve Znojmě (Vysoká škola ekonomická). Speciální školy Základní škola speciální je v Dačicích (50 žáků) a ve Slavonicích (25 žáků). Údaje ze školního roku 2008/2009 Umělecké školy ZUŠ Dačice provozuje třídu i ve Slavonicích, ZUŠ J. Hradec pak třídu i ve Studené. Sociální služby Sociální služby jsou zastoupeny především domy s pečovatelskou službou v Dačicích (60 míst), Slavonicích a ve Studené a domovem důchodců v Budíškovicích. S ohledem na demografický vývoj (stárnutí obyvatel) a zvýšené nároky na tato zařízení v budoucnosti, bude nutno v rámci navržených rozvojových ploch pro bydlení třeba budovat i bezbariérové byty a malometrážní byty pro starší občany. Z dalších sociálních zařízení, které ve městech chybí, jsou např. domácí ošetřovatelská služba, krizové centrum, péče o seniory - domov důchodců, pečovatelská služba - péče o děti, speciální školské zařízení, poradny, zařízení pro zdravotně postižené osoby. Zdravotnické služby Páteří zdravotních a sociálních služeb regionu je nemocnice s poliklinikou s kapacitou 300 lůžek v Dačicích. Nemocnice poskytuje péči velké spádové oblasti regionu. V rámci nemocnice funguje záchranná služba, lékárna, ambulance. Kromě nemocnice působí v Dačicích, ale i ve Slavonicích a Studené řada soukromých ordinací, včetně zubních. V některých větších obcích mají také soukromí lékaři zřízenou ordinaci. Bohužel v současné době došlo k omezení provozu a uzavření několika oddělení nemocnice. Nejbližší nemocniční péče je ve cca 50 km vzdáleném J. Hradci, Jihlavě, Třebíči nebo Znojmě. 44

Kultura Převážná většina kulturních zařízení se nachází v Dačicích a Slavonicích. V ostatních obcích SO není nabídka kulturních zařízení tak rozsáhlá, většinou se jedná o místní knihovny a kulturní domy. Je to dáno především rentabilitou a menším počtem uživatelů. V Dačicích je aktivní sboubor divadelních ochotníků Tyl a Tyláček, Městský dechový orchestr, Spolek přátel historie aj., ve Slavonicích působí Slavonická renesanční společnost, Inspirace Slavonice, ve Velké Lhotě historická společnost VERITAS. Divadla a společenské sály - Městské kulturní středisko v Dačicích a Slavonicích hlavní sál s kapacitou 400 míst k sezení, využíván pro taneční zábavy, koncerty, divadelní představení, estrády, plesy, diskotéky, klubová posezení - Přírodní amfiteátr v zámeckém parku v Dačicích (Rockfest apod.) - Nádvoří zámku v Dačicích konají se zde divadelní představení, (Festival kostky cukru apod.) Kina - V současné době jsou v provozu kina v Dačicích, Dešné a Starém Hobzí Muzea, galerie, ostatní - Dačice Nový zámek sídlo Městského muzea a galerie - Slavonice - Městské muzeum - Dačice a Slavonice Infocentrum - Dačice letecké muzeum Sportovní zařízení V oblasti sportu není postavení Dačic nebo Slavonic tak dominantní, prakticky každá obec má sportovní areál, hřiště, nebo místo, kde lze provozovat různé sportovní aktivity. Regionu chybí zimní kluziště, větší lyžařský vlek, golf, letní aktivity v přírodě u vody, inline dráha apod. Sport v interiéru - Dačice - univerzální sportovní hala - Dačice, Slavonice, Studená - sportovní stadion - Dačice, Slavonice - kuželna - zařízení pro interiérové aktivity s menší kapacitou je možno umístit v rámci obytné zóny, větší zařízení i v rámci komerčních aktivit. Velice významná jsou zařízení pro rehabilitaci. Sport v exteriéru - Dačice Aquapark pro rekreaci u vody - pro prostý pohyb v přírodě slouží stávající a navržené turistické cesty - pro cyklisty jsou navrženy rekreační cyklistické stezky v návaznosti na regionální síť - pro sportovní činnosti jsou to jednak stávající hřiště, jednak navržené nové plochy Obchodní zařízení Obchodní síť je v Dačicích, Slavonicích a Studené soustředěna na centrum měst. V těchto prostorech jsou kromě obchodů umístěny i všechny důležité úřady, instituce, peněžní a bankovní služby. Průvodním jevem je nedostatek parkovacích míst, zejména o víkendu, kdy sem přijíždí za nákupy obyvatelé místních částí a okolních obcí. V Dačicích je obchodní síť rozšířena o nákupní centra, např. Pennymarket, Lidl, kde je sice více prostoru pro parkování, ale je zde omezený sortiment zboží. V ostatních obcích není obchodní síť zastoupena vůbec, nebo pouze základní vybaveností. Ubytování, stravování Služby v oblasti ubytování a stravování jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a je možno je realizovat v rámci ploch občanského vybavení popř. obytné zóny. Na území města Dačic jsou v provozu 2 hotely, 1 motel a 13 restaurací, ve Slavonicích 2 hotely, 4 restaurace a 19 penzionů. Ve Studené 1 hotel a cca 5 restaurací. V ostatních obcích, převážně větších je hostinec a penzion. SWOT ANALÝZA (B.8) Silné stránky převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě obcí, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení Slabé stránky v místech velké koncentrace bytů (obyvatel) v Dačicích chybí pracovní příležitosti a dochází k zatížení dopravy nedostatek bytů, chybějící nabídka bytových objektů různého standardu 45

rozdrobená sídelní struktura, nízká hustota obyvatelstva, historické obce s kvalitní strukturou zlepšující se úroveň bydlení (m 2 obytné plochy na osobu, počet bytů na 1000 obyvatel) převládající podíl bytů I.kategorie a převažující typ bydlení v rodinných domech převážná část bytů je napojena na technickou infrastrukturu dostatečné kapacity a dobrá vybavenost škol i pro tělovýchovu a sport a zájmovou činnost dětí střední školy regionálního významu v Dačicích široká škála kulturních zařízení s dostatečnou kapacitou zařízení pro širokou škálu sportovních aktivit, většina areálů je stabilizována dobrá úroveň i saturace potřeby ubytování v centru Dačic a Slavonic Příležitosti regenerace ploch sídlišť panelového typu vytvoření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou stabilizace a nárůst počtu obyvatel vyvolá tlak na potřebu v základním i vyšším školství, zaměřeném na moderní perspektivní obor stárnutí obyvatelstva klade větší nároky na sociální zařízení získání finančních prostředků na vybavení oddělení nemocnice a získání většího počtu kvalifikovaných zdravotníků posílení významu SO v kulturním dění intenzivnějším využíváním kulturních zařízení, a zlepšením vybavenosti těchto zařízení, zlepšením péče o památky možnosti rozšíření sportovních aktivit typu (scatepark, baseball, tenisová hala, zimní sportovní kluziště, lyžařský vlek) možnosti realizace obchodního zařízení v atraktivních lokalitách, brownfields, na dopravně exponovaných místech rozvoj ubytovacích kapacit pro studenty i cestovní ruch v Dačicích a Slavonicích některé malé obce nemají dostatečnou technickou infrastrukturu vyšší průměrné stáří bytového fondu pokles sítě školských zařízení, chybí některé specializované střední i vyšší školy chybí větší škála sociálních zařízení, omezení péče v nemocnici - uzavírání jednotlivých oddělení chybí areál soustředěných pohybových aktivit, zařízení typu wellness, zimní kluziště, golf, pobyt u vody, inline dráha nedostatečná kapacita specializovaných prodejen, určitých sortimentů nedostatečná kapacita a druhovost kvalitních stravovacích a ubytovacích zařízení v územích, nerušených dopravou, s návazností na sportovně rekreační aktivity nízká občanská vybavenost malých sídel Hrozby další úbytek obyvatelstva, především produktivního a předproduktivního věku vlivem chybějících pracovních příležitostí může způsobit až zánik sídel nedostatečnou údržbou (chátráním) bytového fondu se snižuje atraktivita pro obyvatele, přeměna bytového fondu na rekreační fond rozšiřování živočišné výroby a bioplynových stanic v blízkosti obytné zástavby zrušení nemocnice v Dačicích v důsledku nevyjasněnosti celostátní koncepce zdravotnické péče ČR nedostatek ubytovacích kapacit může být příčinou stagnace návštěvnosti SO B.9. REKREACE Jihočeský kraj spoluvytváří se sousedním Bavorskem a Horním Rakouskem turisticky významný region díky přírodním atraktivitám a krajinnému potenciálu. Dačice a Slavonice mají předpoklady plnit funkci centra cestovního ruchu regionálního významu: tato centra by měla být koncipována jako východiska pro pěší, cykloturistiku, turistiku na běžkách, vodní turistiku apod., doplněná informačními, technickými a ubytovacími službami. Slavonice jsou velmi atraktivní pro své renesanční památky. Dačice nemají atraktivitu z hlediska památek, ale v oblasti kultury. Pro každodenní rekreaci jsou jednak využívány sportovní areály (viz. kap. Občanské vybavení), jednak okolí pro aktivity volného pohybu v přírodě. Hustá síť cyklo, hipo, turistických i běžeckých tras. 46

S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky. Území má potenciál pro zimní i letní sporty, gastronomii, kulturu. Jako region renesance s četnými kulturními památkami a velkým krajinným potenciálem by mohl být vyhledávanou rekreační oblastí s návazností na kraj Vysočina a Dolní Rakousko. SWOT ANALÝZA (B.9) Silné stránky pro každodenní rekreaci je dostatek sportovních zařízení vybudovaný aguapark v Dačicích vhodná území pro pohyb v přírodě (mírný terén, málo zatížené komunikace pro cykloturistiku, běžkařské trasy) dostatek areálů pro soukromou rekreaci rekreační chalupy, zahrádkářské osady kvalitní siť značených turistických tras, cyklotras, hipostezek, běžeckých tras napojených na Greenways Praha -Vídeň velké zastoupení kulturních a přírodních památek, památková rezervace ve Slavonicích, zóny v Dačicích a Plačovicích početné kulturní a sportovní akce Příležitosti rozšíření škály volnočasových aktivit propagací regionu zhodnocení vysokého turistického a rekreačního potenciálu využití zámků jako kulturně společenských center s ubytováním, stravováním, s konáním společenských a sportovních akcí, seminářů a školení Slabé stránky služby a stávající turistická infrastruktura není dostatečně využívána pro cestovní ruch, nedostatečné doprovodné služby pro návštěvníky nedostatek přírodních koupališť, rozhledny, inline dráha, golf, vyhlídkové lety, vodácká turistika apod. chybí centrum zimních sportů (kluziště, vlek apod.) chybí komplexní centrum pohybových a pobytových aktivit, wellness centra Hrozby neuvážená urbanizace turisticky atraktivních míst (hodnotné vesnické celky, přírodní prostředí) vlivem stavebních úprav likvidace vzhledu staveb lidové architektury a venkovského rázu chybějící iniciativa a finanční prostředky pro rekonstrukci památek neodborné zásahy do památ. objektů B.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Dačice jsou významným hospodářským centrem Dačického regionu, jsou pracovištním centrem FUA. Za prací do Dačic dojíždí i velké množství obyvatel kraje Vysočina z Telčska i Jemnicka i z kraje Jihomoravského. Největší firmy, nad 80 zaměstnanců: - TRW-DAS,a.s. (automobilový průmysl v Dačicích) 1000 zaměstnanců - Lesy Český Rudolec,a.s. (lesnická činnost v Č.Rudolci) 500 zaměst. - Centropen,a.s. (výroba psacích a kreslících potřeb v Dačicích) 500 zam. - Maso Planá,a.s. (výroba masných výrobků ve Studené) 250 zam. (omezen provoz) - Nemocnice Dačice 250 zam. (omezen provoz) - PKD,s.r.o. (výroba ocelových konstrukcí v Dačicích)120 zam. - Agrostaving,s.r.o. (stavebnictví v Malém Pěčíně) 100zam.(omezen provoz) - Jistuza (zemeděl. výroba ve Studené) az 100zam. - Stagra,spol. s r.o. (zeměděl. výroba ve Studené) 100zam. - Styl (výroba textilních doplňků ve Studené) 100zam. - CIZ-AGRO,a.s. (zemědělská výroba v Cizkrajově) 90zam. - Heltos a.s. (výroba strojů pro strojírenskou výrobu ve Slavonicích) 90zam. Primární sektor - zemědělství, lesnictví a rybářství bude hrát i v příštích letech významnou roli v ekonomice. Zejména zůstane hlavní aktivitou obyvatelstva obcí SO, od tradičního hospodaření se přechází na ekologické formy, snižuje se živočišná výroba. Sekundární sektor je významně zastoupen lehkým průmyslem - strojírenstvím. Výrobní aktivity jsou především v Dačicích. 47

Terciální sektor díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a služeb obyvatelstvu, do budoucna je třeba rozvoj této složky ještě více urychlit. Název obce Výměra v ha celkem Zeměděls ká půda v ha Orná půda v ha celkem Počet registrovaných subjektů zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod SO ORP Dačice celkem 47 194 27 898 22 359 3 708 382 534 594 865 v tom obce: Báňovice 479 393 346 19 7-4 5 Budeč 512 385 350 44 8 5 6 10 Budíškovice 2 304 1 484 1 286 107 21 19 22 27 Cizkrajov 2 582 1 395 1 113 85 8 10 20 18 Červený Hrádek 679 472 412 29 4 3 9 3 Český Rudolec 4 932 1 767 1 183 179 40 18 29 27 Dačice 6 701 4 404 3 699 1 606 87 227 208 475 Dešná 3 771 3 083 2 870 111 34 4 19 15 Dobrohošť 338 163 132 12 6 1-1 Heřmaneč 509 261 135 17 2 2 3 2 Horní Meziříčko 439 272 206 18 3 6 1 1 Horní Němčice 417 273 162 14 3 5-2 Horní Slatina 582 354 292 29 4 3 6 3 Hříšice 1 168 691 583 49 9 10 6 9 Kostelní Vydří 651 398 297 28 1 10 3 1 Peč 1 815 1 285 1 082 64 7 5 24 7 Písečné 3 353 2 159 1 918 89 13 11 25 14 Slavonice 4 579 2 142 1 633 531 38 89 101 114 Staré Hobzí 2 470 1 438 1 230 114 22 12 29 18 Studená 4 496 2 403 1 294 386 30 64 53 90 Třebětice 691 475 407 36 11 8 7 3 Volfířov 3 279 1 889 1 427 132 22 21 16 19 Županovice 448 311 303 9 2 1 3 1 Zdroj: ČSÚ 2010 Struktura ekonomické základny ukazuje z pohledu odvětví, že nejvíce podnikatelských subjektů podniká ve službách 30%, v průmyslu podniká 14%, ve stavebnictví téměř 15%. V zemědělství podniká 14% podnikatelských subjektů. Ekonomická aktivita dle obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Dačice Název obce Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu celkem (%) Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2007 Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2008 Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2007 Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2008 Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2009 Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2009 SO ORP Dačice celkem 49,4 7,0 6,7 703 12,8 1302 v tom obce: Báňovice 45,5 4,0 2 6,0 3 4,0 2 Budeč 41,1 5,3 5 3,2 3 13,7 13 Budíškovice 41,8 7,7 29 8,5 30 13,5 47 Cizkrajov 46 10,2 28 10,5 29 16,5 44 Červený Hrádek 48 3,7 4 2,8 3 18,7 20 Český Rudolec 50,3 8,5 45 9,5 49 13,2 68 Dačice 51,3 4,7 204 4,3 186 9,2 376 Dešná 47,8 16,3 59 12,8 44 22,8 79 Dobrohošť 38,6 0,0 0 0,0 0 23,5 4 Heřmaneč 46,8 29,7 11 27,0 10 29,7 11 Horní Meziříčko 45,5 8,0 4 6,0 4 18,0 9 Horní Němčice 51,1 12,5 8 16,7 8 31,3 15 48

Název obce Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu celkem (%) Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2007 Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2008 Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2009 Horní Slatina 45,1 7,7 6 6,2 5 15,4 10 Hříšice 41,8 6,4 9 3,6 5 8,6 12 Kostelní Vydří 49,4 3,9 4 6,4 6 12,8 11 Peč 51,3 6,7 14 11,8 25 13,3 28 Písečné 45,7 11,4 32 10,2 27 20,8 54 Slavonice 49 8,6 121 8,0 110 14,7 199 Staré Hobzí 49,5 9,2 28 9,6 30 18,8 54 Studená 51,1 6,4 84 7,4 95 13,5 174 Třebětice 48,1 8,4 12 4,9 7 11,9 17 Volfířov 46,7 8,5 28 7,6 24 14,9 47 Županovice 50 42,9 9 0,0 0 38,1 8 Zdroj: ČSÚ Z celkového počtu více než dvaceti tisíc obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Dačice je necelých 50% ekonomicky aktivních. Nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva je v obcích Županovice, Peč, Studená, Horní Němčice, Dačice a Český Rudolec, kde je podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu větší než ½ všech občanů v obci. Dojíždějící za prací do centra dojížďky Celkem zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví z toho odvětví obchod doprava a telekomun. školství Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2007 Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2008 Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2009 zdravotnictví, soc. činnosti Dojíždějící celkem 1 555 60 780 142 122 69 71 118 v tom: z ostatních obcí okresu celkem 1 135 47 604 114 90 47 45 61 z toho obce: 1) Jindřichův Hradec 18-1 5 3-2 4 Báňovice 18 1 7 2 3-1 1 Budeč 21-9 1 2 3 3 3 Budíškovice 125 14 58 15 9 7 8 5 Cizkrajov 78 1 45 4 5 1 2 8 Červený hrádek 24 2 14 4 1 - - 2 Český Rudolec 124-74 8 10 2 4 6 Horní Slatina 24 2 13 2 2 1 1 1 Hříšice 55 1 32 7 4 2 1 1 Kostelní Vydří 46 9 17 5 3 4 1 1 Kunžak 33 1 17 3 3 3 1 2 Peč 83 1 52 11 8 2 3 1 Písečné 17 1 8 5-1 - 2 Slavonice 162 3 93 14 8 9 4 7 Staré Hobzí 80 3 44 10 7 3 5 3 Studená 27-15 5 2 - - 2 Třebětice 46 1 23 3 5 4 3 3 Volfířov 106 4 64 5 10 2 5 5 z jiných okresů celkem 420 13 176 28 32 22 26 57 z toho obce: 1) Nová Říše 35 1 21 1 1-1 6 Telč 85 3 32 9 3 2 10 16 Jemnice 94 3 41 6 9 9 5 7 Zdroj: ČSÚ 2001 49

SWOT ANALÝZA (B.10) Silné stránky existence centra FUA Dačice, podnikatelský základ pocházející z minula dobrá vzdělanostní úroveň obyvatelstva stabilizované a perspektivní průmyslové zóny dobrá odvětvová struktura, rozvoj a procentuální zastoupení terciárního sektoru kvalifikovaná pracovní síla v tradičních oborech rozmístění menších firem na území SO relativně vysoký podíl ekonomicky aktivních obyvatel zahraniční kapitál v sekundéru Příležitosti vytváření dostatečných zainventovaných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, možnost využití bývalých opuštěných areálů (brownfields) využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií rozvoj služeb spojených s cestovním trhem poloha na hranici s Rakouskem může umožnit sociální a ekonomický rozvoj v rámci evropského prostoru segmentace pracovního trhu využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání a hospodaření využití tranzitu z kraje Vysočina do Rakouska Slabé stránky nízká diverzifikace podniků špatná dopravní dostupnost, poloha mimo hlavní dopravní tahy, image příhraničního regionu vysoká míra nezaměstnanosti, převážně v pohraničí Dešná, Županovice, Písečné, H. Němčice, Heřmaneč chybí vyšší školství nízká podnikatelská aktivita většina výroby soustředěna v Dačicích nízká výkonnost cestovního ruchu zastavění průmyslové zóny v Dačicích solárními kolektory Hrozby postupné snižování kvality podnikatelského prostředí nekoordinováním zájmů podnikatelů a záměrů vylidňování okrajových území s nižším počtem pracovních příležitostí, horší infrastrukturou a problematickým dojížděním za prací i do škol stárnutí populace, úzká specializace EAO další zastavování průmysl. zón a ploch výroby solárními kolektory 50

C. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1. ZHODNOCENÍ STAVUA A KVALITY ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ORP C.1.1. PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (Z) Podmínky pro Z lze hodnotit jako dobré. Jedná se o území s oblastmi, které mají zajištěnou legislativně ochranu přírody. Území má bohatě členěný reliéf, velké zastoupení lesních porostů, vodních ploch i drobné roztroušené zeleně, čisté ovzduší. SO má vysoký podíl orné půdy (80%) s vysokým podílem I. a II. tř. ochrany dle BPEJ ze zemědělské půdy a vyššími podíly lesních celků. Území není zatíženo emisemi ani hlukem. Jedná se o území řídce osídlené. Větší obce mají vybudované ČOV. Západní lesnatá oblast má vysoký koeficient ekologické stability. Východní oblast je intenzivně zemědělsky využívaná a je začleněná do zranitelné oblasti. Ve SO se těží žula a nachází se zde ložiska cihlářské hlíny. Na západě území je vyšší riziko radonu. Zlepšující se jakost vody, obnovování vodních ploch pro zvyšování retenčního potenciálu. Mapa vyhlášených ochranných přírodních území a mapa lesů, vodních ploch a toků a BPEJ 1,2: C.1.2. PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL (S) Podmínky pro S lze hodnotit jako slabé. Centry území jsou 2 města, Dačice a Slavonice, Od roku 2003 se snížil počet obyvatel ve městech z 56% na 52%. Hustota osídlení dosahuje pouze 2/3 hodnoty kraje a 1/3 hodnoty ČR. Věková struktura dosahuje průměru kraje. Od roku 2003 se zvýšil průměrný věk z 38,6 na 40,5 let. Počet obyvatel průběžně klesá především záporným výsledkem stěhování. SO ORP Dačice má větší počet obyvatel nábožensky věřících. Bytový fond charakterizuje v kraji nejvyšší podíl rodinných domů a nejvyšší počet osob na 1 trvale obydlený byt. To se promítá i do největší obytné plochy bytu v kraji a největšího počtu obytných místností. Intenzita bytové výstavby je malá. Občanská vybavenost je zastoupená především v Dačicích, v malé míře i ve Slavonicích a Studené. Ostatní obce mají jen minimální občanskou vybavenost nebo vůbec žádnou. Uzavírání základních škol, obchodů v obcích, absence vyšších škol ve městě, postupné uzavírání jednotlivých oddělení v nemocnici, nedostatek pracovních příležitostí způsobuje vystěhování hlavně mladých a VŠ vzdělaných obyvatel. 51