Ing. Karel Potměšil Analytik potmesil@cyrrus.cz WEEKLY REPORT 14.5. 18.5.2007 18.5.2007 Týdenní komentář Výsledky hospodaření několika společností ovlivňovaly v týdnu vývoj na pražské burze. V pondělí oznámila údaje o své výkonnosti v prvních třech měsících roku společnost Zentiva. Zde zůstaly skutečné hodnoty na všech úrovních za očekáváními trhu, když se firmě nevedlo na domácím českém trhu, kde tržby stagnovaly. Na minimálním růstu zisku měly také podíl vyšší náklady na výzkum a vývoj a především na marketing. Ty by se ovšem měly v dalších čtvrtletích pozitivně projevit na tržbách, jejichž celoroční projekci firma potvrdila. O poznání lepší výsledky představila v úterý společnost Unipetrol. Ta překonala provozním a čistým ziskem výrazným způsobem očekávání. Čistý zisk proti loňskému roku firma zdvojnásobila, také díky tomu, že se letos neopakovaly odstávky, které ovlivnily hospodaření v loňském roce. Unipetrol také v pátek silně reagoval na zprávu, že 16 % podíl v České rafinérské koupila italská společnost Eni, údajně za 500 milionů euro. Tato cena by, bez jakýchkoli prémií, ocenila podíl 51 % držených Unipetrolem na 1,53 miliardy euro, tedy jen o málo méně, než je tržní kapitalizace Unipetrolu. Ve čtvrtek pak výsledky hospodaření za první čtvrtletí oznámil ČEZ. Jeho tržby díky teplé zimě očekávání nesplnily. Ovšem čistý zisk ve výši 12,68 miliardy korun je naopak předčil. ČEZ během týdne také podepsal implementační smlouvu v Bosně a Hercegovině, kam do společného podniku s místní firmou ERS investuje až 1,4 miliardy euro, což představuje největší českou investici v zahraničí. V neposlední řadě o způsobu prodeje části státního podílu v ČEZu jednala tento týden vláda. Index PX 1 900 1 700 1 500 1 300 1 100 2.1.2006 25.4.2006 21.8.2006 13.12.2006 10.4.2007 Očekávané události Dat. Čas Událost Očekávání CZ 21.5. 9:00 Maloobchod. tržby (březen) 6,4 % PL 21.5. 14:00 Ceny výrobců (duben) 2,5 % HU 21.5. 14:00 Nastavení úrokové sazby 7,75 % EU 22.5. 11:00 Obchodní bilance (březen) 3,0 mld US 22.5. 14:30 Objed. zboží dld. spotřeby 0,9 % EU 23.5. 11:00 Nové prům. objed. (březen) 1,0 % PL 23.5. 14:00 Jádrová inflace (duben) 1,6 % GE 24.5. 8:00 Soukromá spotřeba 1Q -0,5 % GE 24.5. 8:00 Domácí poptávka 1Q 0,6 % HU 24.5. 9:00 Maloobchod (březen) -0,2 % US 24.5. 16:00 Prodeje nových domů 860 tisíc GE 25.5. 8:10 GfK spotřebitel. důvěra 6,0 PL 25.5. 10:00 Nezaměstnanost (duben) 13,7 % PL 25.5. 10:00 Maloobchod. tržby (duben) 18,9 % Superspad Závěr [lok.měna] Mcap [EUR] w/w P/E P/BV DY CETV 1 881,0 2,4-3,0 % 82,1 3,6 0,0 ČEZ 1 066,5 22,8-1,1 % 20,7 3,0 1,9 Telefónica O2 586,0 6,8-0,2 % 22,8 2,1 7,7 Erste Bank 1 668,5 18,6 3,1 % 18,3 2,4 0,9 Unipetrol 271,4 1,8 11,0 % 21,5 1,2 0,0 Komerční banka 4 057,5 5,6 1,9 % 16,8 3,0 6,2 Philip Morris 10 995,5 1,1 2,8 % 15,8 3,6 5,5 Zentiva 1 403,0 1,9-4,6 % 24,2 4,5 0,7 Orco 3 507,6 0,9 5,7 % 9,9 3,5 0,8 ECM 1 811,0 0,2-0,7 % 8,8 2,0 0,0 Pegas non. 812,0 0,3 6,6 % 9,6 4,5 0,0 Magyar Telekom 930,0 3,9-10,7 % 12,8 1,8 15,4 TPSA 22,3 8,2-0,9 % 14,4 1,7 0,0 MOL 22 310,0 9,8-4,5 % 7,4 1,8 2,3 PKN Orlen 47,3 5,3-2,5 % 10,0 1,1 0,0 PKO BP 52,1 13,8 3,1 % 22,3 4,8 1,5 PEO 245,0 10,8-4,7 % 21,9 4,4 3,7 OTP 9 640,0 10,8-2,1 % 13,2 3,4 2,2 Egis 19 500,0 0,6-2,0 % 9,0 1,5 0,6 Gedeon Richter 39 405,0 2,9 3,9 % 16,2 2,5 1,5 KGHM 99,1 5,2-6,5 % 5,8 2,1 10,1
Bankovnictví Největší maďarská banka OTP zveřejnila v úterý před otevřením trhů své hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku. Na nich se projevily nově konsolidované společnosti v Rusku, Srbsku a Černé Hoře. OTP dosáhla o 9,4 % vyššího čistého zisku než před rokem. Zisk tak činil 50,4 miliardy forintů. Celkově zahraničí vytvořilo 24,8 % této hodnoty. Podíl zahraničních dcer banky tak stále narůstá, když loni v prvním čtvrtletí byl jen 12,3 %. Podobně jako v prvním kvartále, tedy asi 24 %, by se mělo zahraničí na výsledcích společnosti podílet i v případě celoročních výsledků. Výsledky v úterý oznámila také největší polská banka, polostátní PKO BP. Tato společnost překonala dosaženým ziskem ve výši 672,5 milionů zlotých očekávání trhu ve výši 598 milionů. Proti loňskému roku došlo ke zvýšení o téměř 200 milionů zlotých. Firmě se dařilo zvyšovat jak úrokové příjmy, tak i příjmy z poplatků a provizí. Dalším pozitivním jevem bylo snížení administrativních nákladů o 7 %, byť zde má banka stále prostor pro další zlepšení. Jako bývalý monopol má banka rozsáhlou pobočkovou síť a náklady vyšší než konkurence. Výsledky jako celek jsou podporovány dobrým výkonem polské ekonomiky, jež se odráží v růstu zadlužování podniků i domácností, zvláště v rychlém rozvoji hypotečních úvěrů. Objem půjček PKO vzrostl meziročně o 22 %, vklady se zvýšily o 8 %. Banka má střednědobý plán do roku 2012, podle nějž chce zvýšit čistý zisk i tržby na dvojnásobek a také si hodlá udržet pozici jedničky na místním trhu před slučujícími se bankami Pekao a BPH. Telekomunikace Členské státy EU se dohodly předběžně se zákonodárci na snížení cen za použití mobilních telefonů v zahraničí. Regulace kritizovaná telekomunikačními operátory tak stanový koncovou cenu pro odchozí hovor na 49 centů za minutu, velkoobchodní limit bude 30 centů. Cena za příchozí hovor bude 24 centů. Postupně mají ceny i nadále klesat. Na druhou stranu by mělo omezení po třech letech skončit, trh by se tak měl po této době vrátit k normálnímu konkurenčnímu fungování. Podle polského tisku, jež se odkazuje na generálního ředitele společnosti TPSA, potřebuje místní telekomunikační trh investice až 15 miliard zlotých do vybudování služeb širokopásmového připojení k internetu služeb televize. TPSA se ostatně letos právě na tuto část trhu hodlá soustředit, čímž by si ráda vylepšila své tržby. Počet uživatelů mobilního internetu u společnosti TPSA by měl během tohoto roku vzrůst o 10 %. TPSA také v červnu nabídne novou službu pro klienty v oblasti pevných linek. Jim nabídne možnost neomezeného volání za měsíční paušál 100 zlotých. Zákazníci nyní za minutu místního volání platí 20 grošů, za meziměsto dvojnásobek V ČR byla v týdnu spuštěna v komerčním provozu nová síť U:fon, která bude prostřednictví sítě CDMA konkurovat stávajícím operátorům včetně společnosti Telefónica O2. Problémem U:fonu je prozatím chabé pokrytí, když jeho signál je možno zachytit jen v části Prahy, Pardubickém a Hradeckém kraji. Firma ovšem hodlá pokrytí rychle navyšovat. Energetika Společnost ČEZ by se mohla s Mosteckou uhelnou v červnu dohodnout na společném podniku, který by měl postavit novou elektrárnu v Počeradech. Šlo by o zdroj s výkonem 1 300 MW, jehož výstavba by si vyžádala investice ve výši 40 až 60 miliard korun. Do provozu by měla být elektrárna spuštěna v roce 2014. ČEZ má prozatím dodávky uhlí od Mostecké uhelné zajištěny do roku 2012, na dalších padesát let má předběžnou smlouvu, kterou ovšem Mostecká uhelná zpochybňuje. Případný společný podnik by tak tento problém patrně vyřešil ke spokojenosti obou stran. Uhelnou elektrárnu bude ČEZ stavět také na Balkáně. Zástupci ČEZu a bosenskosrbské energetické společnosti ERS podepsali 16. května implementační smlouvu, která zajišťuje vklady do podniku Nove elektrarne RS. V ní bude mít ČEZ podíl 51 %. Podnik bude stavět nový zdroj Gacko II o výkonu 600 až 700 MW, modernizovat stávající elektrárnu Gacko I o výkonu 300 MW a postará se i o rozvoj přilehlého uhelného dolu. Investice ve výši 1,4 miliardy euro je největší zahraniční investicí české firmy. ERS má nově zájem na společné projekty v oblasti vodních elektráren, za předpokladu, že se spolupráce s ČEZem osvědčí. ČEZ by se tak mohl dostat k atraktivním projektům staveb nových vodních elektráren v Bosně a Hercegovině. 2/7
V průběhu týdne se také objevily zprávy, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí rádo prodalo svůj málo likvidní podíl v Pražské energetice (14,19 %) a za obdržené prostředky získalo akcie společnosti ČEZ. Jde o podobnou snahu jako v loňském roce, kdy chtělo MPSV vyměnit své akcie v PRE s investiční skupinou J&T za 0,51 % akcií ČEZ. O návrhu jednali ministři ve středu, kdy rozhodli o odložení této akce. MPSV má za úkol předložit nový návrh. Vláda bude o výměně akcií PRE a ČEZ jednat patrně s vybranými zájemci. Jedním z nich zřejmě bude již zmiňovaná J&T, jež v PRE drží zhruba 34 % a zároveň má podíl i ve společnosti ČEZ. Další možností by mohl být prodej majoritnímu akcionáři energetiky, společnému podniku hlavního města Prahy a německé firmy EnBW. Mimo podílu MPSV jednala v týdnu vláda také o prodeji 7 % akcií společnosti ČEZ, z nějž chce získat prostředky pro Státní fond dopravní infrastruktury. Utajované jednání se konalo v pondělí večer. Jeho výsledkem bylo odsouhlasení prodeje 7 % balíku akcií a volba České spořitelny jako zprostředkovatele prodeje. Způsob a dobu prodeje se ovšem vláda rozhodla i nadále tajit, což významným způsobem zpochybňuje její dřívější prohlášení o transparentnosti této transakce. Česká spořitelna zřejmě bude v prodeji fungovat jako zprostředkovatel, který prostřednictvím burzy prodá akcie předem vybranému zájemci za dohodnutou cenu. Stát tak patrně nezíská částku, která by odpovídala aktuálním cenám na trhu. Otázkou zůstává, zda se veřejnost někdy dozví všechny podrobnosti této operace. Na způsob prodeje se z části odborné veřejnosti během týdne snesla kritika, na níž reagovalo vedení burzy, podle kterého je vše v nejlepším pořádku. Příznivce jaderné energie může těšit zpráva z Rakouska, podle níž je žaloba této země na ČR kvůli jaderné elektrárně Temelín nereálná. Potvrzuje se tak názor české strany, že aktivity části rakouské veřejnosti a politické reprezentace proti jaderné energetice nemají valného opodstatnění. Ekologické aktivisty může alespoň částečně ukonejšit plán ČEZu, podle nějž chce v letech 2007 až 2010 investovat cca 540 milionů korun do oprav a technologických úprav malých vodních elektráren. Cílem investic je především navýšit jejich výkon a provozní efektivitu. Ve čtvrtek společnost ČEZ zveřejnila své hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku. ČEZ dosáhl čistého zisku ve výši 12,68 miliard korun, což představuje nárůst o 27 % proti loňským 9,99 miliardám. K růstu čistého zisku přispělo rozšíření skupiny o elektrárny v Polsku a Bulharsku, jejichž výsledky nebyly v loňských výsledcích započteny. Pozitivně působila hrubá marže z výroby a obchodu a také úspory nákladů. Naopak klesla hrubá marže v distribuci a prodeji, když se na ní podepsala letošní velmi teplá zima. Tržby společnosti vzrostly o 8,5 % na 44,12 miliardy, čím zaostala za očekáváním trhu, stejně jako s hodnotou provozního zisku ve výši 16,32 miliardy korun. Nicméně výhled hospodaření pro celý rok společnost ponechala nezměněn, očekává tedy v roce 2007 zisk ve výši 35,1 miliardy korun. S výsledky ČEZu, především v prodeji, je v souladu také zpráva o spotřebě elektřiny v ČR v březnu. V tomto měsíci došlo k poklesu čisté spotřeby o 3,3 %, když nezvykle teplé počasí snížilo potřebu topit. Celková spotřeba elektřiny v ČR klesla na 6 528 GWh z loňských 6 822 GWh. Průměrná teplota byla v březnu 5,9 stupňů Celsia, což je o 2,8 stupně nad dlouhodobým průměrem. Za celé první čtvrtletí klesla čistá spotřeba elektřiny o 6,6 % na 16,05 GWh, domácnosti spotřebu snížily dokonce o 13,8 %. K růstu spotřeby elektřiny došlo u velkoodběratelů, a to o 7,2 %. Skupina ČEZ oznámila v týdnu, že 10. května dokončila program Vize 2008, jehož cílem byla transformace a integrace celé skupiny, za účelem nalezení a dosažení úspor. Program, jak název napovídá, měl pokračovat do roku 2008, ovšem jeho úspěšný průběh jej umožnil zakončit o 1,5 roku dříve. Zatím přinesl úsporu 3 miliardy korun, letos to má být dalších 1,7 miliardy a v dalších letech 2,8 miliardy korun ročně. Během víkendu bude odpojen první blok jaderné elektrárny Temelín. Na bloku proběhne pravidelná zkouška regulačního zařízení reaktoru. Mimo provoz je od začátku května i druhý blok, v němž je měněna část paliva. První blok bude v případě úspěšnosti testů zapojen do provozu v neděli večer, druhý blok bude odstaven až do začátku července. 3/7
Petrochemie Litva hrozí zablokováním dohody mezi EU a Ruskem, která se týká společného obchodu a otázek v energetice. Litvě vadí, že Rusko odmítá zprovoznit ropovod do Mažeikiu (jediné rafinerie v pobaltských státech) a ona tak musí ropu dovážet po moři což je dražší (rafinerii vlastní polský PKN Orlen). Podle litevského prezidenta není opětovné zprovoznění ropovodu technickou záležitostí ale politickým rozhodnutím. Společnost PKN Orlen oznámila v úterý své hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku, kterými výrazně zaostala za očekáváními. Trh v průměru čekal zisk ve výši 300 milionů zlotých, firma dosáhla ovšem pouhých 49,2 milionů. Za hlubokým propadem proti loňským 347,7 milionům zlotých stojí rafinerie v Mažeikiu, která po loňském požáru pracuje jen asi na 50 % a její pokračující opravy si vyžadují značné náklady (Mažeikiu vytvořila provozní ztrátu v tomto čtvrtletí ve výši 334 milionů zlotých). Orlen koupil tuto rafinerii v loňském roce za 2,48 miliardy dolarů, včetně dluhu ve výši 1,6 miliardy euro. Ten navýšil finanční náklady firmy. Určitou náplastí pro PKN by měla být náhrada škody za požár rafinerie ve výši 90 milionů dolarů, kterou by firma měla dostat od pojišťovny. Tržby Orlenu meziročně vzrostly o 19 % na 13,4 miliardy zlotých, což je nepatrně lepší než očekávaná hodnota. PKN Orlen je také jedním z akcionářů telekomunikační společnosti Polkomtel (dalším je např. těžařská KGHM), kteří hodlají vyměnit vedení této firmy včetně jejího generálního ředitele. Za snahou o výměnu je patrně polská vláda, která přes polostátní firmy jako Orlen a KGHM ovládá něco přes 60 % akcií Polkomtelu. U Unipetrolu se již minulý pátek objevila zpráva, že přes 5 % akcií v této společnosti získal Karel Komárek, respektive jeho KKCG Investments. Prodejcem byla minimálně z velké části společnost Goldenfrazil Limited, která si ale i nadále ponechá několik set tisíc akcií Unipetrolu, což jí umožní vykonávat dále akcionářská práva. Společnost Unipetrol, stejně jako její majoritní akcionář PKN Orlen, zveřejnila v úterý své hospodářské výsledky za první tři měsíce roku. Čistý zisk ve výši 1,58 miliardy korun je podstatně lepší než hodnota očekávaná trhem a je téměř dvojnásobný než loni. Tržby společnosti ve výši 20,64 miliardy korun sice zaostaly za očekáváními, ale provozní zisk 2,32 miliardy korun opět předpoklady výrazně předčil (čekalo se 1,6 miliardy korun). Výsledky Unipetrolu byly pozitivně ovlivněny absencí odstávek v tomto roce, Unipetrol ale těžil i ze stabilních rafinérských a petrochemických marží, zlepšení vykázala i dceřiná společnost Benzina. Odstávky ovšem čekají Unipetrol v druhé polovině roku. Plánovaná šestitýdenní odstávka Chemopetrolu se má uskutečnit v třetím čtvrtletí roku. Podíl společnosti v ConocoPhillips v České rafinérské (16 %), o který dříve projevoval zájem i Unipetrol, koupila podle italského tisku společnost Eni za 500 milionů euro. Ta také jedná s dalším akcionářem rafinerie, společností Royal Dutch Shell o dalším navýšení svého podílu. Eni by údajně chtěla Českou rafinérskou plně ovládnout do konce tohoto roku. Ve firmě drží většinový podíl Unipetrol (51 %). Cena 500 milionů euro za podíl Conoca oceňuje 51 %, které v rafinerii drží Unipetrol, na zhruba 43 miliard korun, pro srovnání tržní kapitalizace celého Unipetrolu se v průběhu pátečního obchodování pohybovala kolem 48 miliard korun. Unipetrol se stejně jako Eni k této transakci nevyjádřil. V úterý zveřejnila stejně jako středoevropská konkurence své hospodářské výsledky v prvním kvartále maďarská petrochemická skupina MOL. Ta dosáhla lepšího než čekaného zisku ve výši 59,5 miliardy forintů. Zisk tak sice poklesl meziročně o 47 %, ovšem výsledky byly ovlivněny prodejem části aktivit firmy, které se tak projevily na výsledcích loňského, ale ne již tohoto roku. Dařilo se především petrochemické divizi společnosti. Finanční ředitel MOLu v komentáři k výsledkům uvedl, že firma letos udrží stabilní marže jako v loňském roce, který byl pro firmu dobrý. Výhled vedení společnosti do budoucna je tak i nadále pozitivní. MOL je jednou ze společností, které se zajímají o maloobchod s palivy v Černé Hoře. Jedná se o společnost Bonus, která by se svým budoucím strategickým partnerem mohla hledat ropu a plyn, či také stavět terminál na zkapalněný plyn. Dalším ze zájemců je společnost Ina Industrija Nafte, v níž MOL drží čtvrtinový podíl. Ina také hodlá investovat do bosenské společnosti Energopetrol, když zkusí rozšířit maloobchodní síť v Kosovu. Ina spolu s MOLem vlastní 67 % v Energopetrolu, který koupili loni. V dalších třech letech hodlají do firmy investovat asi 77 milionů euro. 4/7
Farmacie Společnost Zentiva zveřejnila v pondělí výsledky svého hospodaření za první čtvrtletí. Prakticky na všech úrovních jimi zaostala za očekáváními trhu. Tržby společnosti vzrostly na 3,38 miliardy z loňských 3,65 miliard. Nedařilo se ovšem na domácím trhu, zde společnosti tržby prakticky stagnovaly (meziroční růst 0,3 %), a to i přes loňský propad ve výši 16,55 %. Loni se tržby v ČR propadly díky opatřením tehdejšího ministra zdravotnictví Ratha, letos jim v oživení brání plány současné vlády na úspory ve zdravotnictví, které vedou hráče na trhu s léky k opatrnému chování. V zahraničí se dařilo o poznání lépe, tržby zde rostly dvouciferným tempem (Polsko 13,4 %, Slovensko 14 %, Rusko 12,3 %, Rumunsko 27,2 %). Jak pozitivní tak i negativní roli hrály kurzové rozdíly. Ty pomohly tržbám na Slovensku, které se ve slovenských korunách zvýšily o 6,6 %, naopak snížily tržby v Rusku, které zde v dolarech vzrostly o 24,4 %. Společnosti ovšem podstatným způsobem vzrostly náklady. Na výzkum a vývoj o 13 %, na marketing a prodej dokonce o 22 %. Oba tyto druhy nákladů by se ale dříve či později měly pozitivně projevit na dosahovaných tržbách, je tedy pravděpodobné, že současný slabší výsledek bude vykompenzován v následujících obdobích. Provozní zisk firmy zůstal stejný jako loni, stejně jako výsledek z finančních operacích. Díky vyššímu podílu zahraničních trhů mírně klesla efektivní daňová sazba. Čistý zisk firmy se tak meziročně změnil o pouhé 1,6 % na 518,9 milionů korun. Výhled hospodaření společnost ponechala na stejné úrovni, očekává tedy letos růst tržeb i zisku ve výši 10 %, když si hodlá zachovat ziskové marže. Poroste dál prodej na klíčových zahraničních trzích, tedy v Rusku, Polsku, Rumunsku a také na nových strategických trzích jako je Ukrajina. Investice firma letos plánuje v celkové výši 1,4 miliardy korun (zde pochopitelně není započtena akvizice turecké společnosti Eczacibasi za 460 milionů euro, ke které v průběhu týden Zentiva získala povolení od tureckého antimonopolního úřadu). Další zprávou, kterou Zentiva přitáhla v týdnu pozornost trhu, je údajný prodej 13 % této firmy ze strany PPF. Cena podílu při kurzech z tohoto týdne by byla zhruba 7 miliard, přičemž společnosti kolem České pojišťovny a PPF za podíl v roce 2005 zaplatily asi 5,2 miliardy korun. PPF se údajně pokusila podíl v Zentivě prodat již jednou, ovšem neúspěšně. Největším akcionářem společnosti je francouzská farmaceutická firma Sanofi-Aventis s 25 %, dalších 6,4 % drží management a zaměstnanci. Další sektory Společnost Pegas Nonvowens by mohl podle polské deníku převzít polský výrobce podlahových krytin a tkanin Lentex. Ve hře je 43 %, která drží investiční fond Pamplona FOF EM Limited. Největší akcionář Lentexu zájem o převzetí společnosti Pegas potvrdil. Podle něj jsou v tomto oboru jen dvě firmy v Evropě, které by stály za převzetí a jednou z nich je právě Pegas. Rozhodnutí by mělo padnout do 3 měsíců. Společnost Pegas také oznámila, že refinancovala své stávající dluhy novým syndikovaným úvěrem splatným do pěti let, ve výši 150 milionů euro. Transakce obsahuje revolvingový úvěr 130 milionů euro a kontokorentní úvěr 20 milionů euro. Před refinancováním byl dluh Pegasu 138,9 milionů eur. Díky změně by úrokové náklady firmy mohly klesnout o 1,4 milionů euro, což by se např. na loňském zisku projevilo jeho růstem o 5,1 %. Polská těžební společnost KGHM oznámila v úterý konsolidované výsledky svého hospodaření v prvních třech měsících roku. Jde prakticky jen o doplnění nekonsolidovaných výsledků, jež byly zveřejněny 7. 5. Do konsolidovaných výsledků je zahrnuta např. mobilní divize telefonia Dialog. Čistý konsolidovaný zisk firmy klesl meziročně na 807,4 milionů zlotých z 873,3 milionů před rokem. Provozní zisk se propadl o 12 % na 918,3 milionů zlotých. Na výsledcích se podepsal především růst provozních nákladů. CEE Český statistický úřad zveřejnil v úterý březnové údaje o průmyslové výrobě a stavebnictví. Stavebnictví vykázalo, jak je tomu v tomto roce zvykem, opět výrazný růst, podporovaný dvěma zcela rozdílnými zimami, které nahrávaly stavební výrobě v tomto roce, naopak ji tlumily loni. Meziročně se stavební výroba zvýšila o 26,4 %. Růst se pozitivně projevil i na zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebnictví o 0,6 % a v růst jejich mezd. Reálná mzda se meziročně zvýšila o 8,9 %, pro firmy je pozitivní, že produktivita práce rostla ještě mnohem rychleji, konkrétně o 25,1 %. 5/7
Také průmysl dosáhl dobrých výsledků, když zaznamenal růst 12,7 %. Tradičně se dařilo automobilovému průmyslu, výroba dopravních prostředků a zařízení přidala 12,2 %, nejvíce ovšem rostla další česká stálice, tedy výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (růst o 29 %). Také na zaměstnanost má kondice průmyslu podobný vliv jako je tomu ve stavebnictví. Počet zaměstnaných osob meziročně vzrostl o 33,2 tisíc (o 2,9 %), jejich nominální mzda se zvýšila o 7,1 %. Dobrá data z poslední doby doplnila v pátek Česká národní banka údaji o platební bilanci. Běžný účet vykázal v březnu přebytek o 8,3 miliardy korun, přičemž se čekaly jen 2 miliardy. Výsledek pozitivně ovlivnila především obchodní bilance s přebytkem 12 miliard korun. Kladné saldo zaznamenala také bilance služeb. Bilance výnosů skončila schodkem 8 miliard korun. V blízkém okolí jsou zajímavé zvláště výsledky růstu HDP Slovenska a Maďarska. Přestože obě hodnoty jsou diametrálně odlišné ve prospěch Slovenska, zde růst 8,9 % zklamal, když zaostal za optimistickými očekáváními přes 10 %. I tak ale Slovensko zůstává s přehledem nejrychleji rostoucí ekonomikou v regionu. Maďarská ekonomika mezi zeměmi visegrádské čtyřky roste zdaleka nejpomaleji, zde ale hodnota 2,9 % (byť nejnižší od roku 2000) očekávání předčila. Silný vývoz napomohl překonání očekávané hodnoty ve výši 2,55 %. Zahraničí Příliv makrodat v USA v tomto týdnu odstartovala data o vývoj spotřebitelské inflace za duben. Čísla vyšla v jádrovém vyjádření o něco níže než trh očekával (2,3% y/y vs. 2,4%) a potvrdil tak údaje o průmyslové inflaci zveřejněné v předchozím týdnu. Ceny rostly především u energií a potravin, u ostatních kategorií nebyl zřetelný žádný nárůst inflačních tlaků. Průmyslová výroba v dubnu přidala 0,6% a také překonala 0,3% hodnotu očekávanou trhem. Potěšila především aktivita zpracovatelského průmyslu, u těžby naopak došlo k meziměsíčnímu poklesu. Ostře sledovaný stavební sektor čekal na data o počtu nově zahájených staveb, jichž bylo v dubnu 1,53 mil. vs. očekávání 1,48 mil. Na druhou stranu počet vydaných stavebních povolení klesl na 1,43 mil. z březnových 1,57 mil. a nesignalizuje tak významné oživení tohoto segmentu americké ekonomiky. Ten je tak stále přítěží ekonomickému růstu, který zřejmě v příštích měsících bude i nadále slábnout, alespoň podle předstihových indikátorů, které poklesly o 0,5%, ačkoliv se očekávala jejich stagnace. V poslední době nicméně opět pozorujeme oživení na trhu práce, kde již podruhé po sobě poklesl počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti pod hranici 300 tis. (293 tis. vs. očekávání 310 tis.), navíc celkový počet žádostí klesl pod 2,5 mil. Růst ekonomiky eurozóny zůstal i v první letošním čtvrtletí solidní. Mezikvartálně přidal HDP 0,6%, tedy více než trh očekával (+0,5%) a meziročně poskočil na 3,1% (očekávání 2,9%). Za silným růstem stojí i nadále největší ekonomiky Německo a Francie, i když jejich růst poněkud oslabil (v Německu hlavně vlivem zvýšené DPH). V porovnání s USA (1,3%) a Japonskem (2,4%) tak v současné době eurozóna drží první místo mezi světovými ekonomickými centry a je pravděpodobné, že se na špici ještě nějaký čas udrží. Silná byla v letošním prvních třech měsících hlavně investiční aktivita a export, spotřeba domácností mírně oslabila. V uplynulém týdnu byla také oznámena spotřebitelská inflace v eurozóně, která za duben vzrostla o 0,6% a v meziročním vyjádření dosáhla 1,9% (mírně nad očekáváním 1,8%). Inflace tedy zatím zůstala pod cílovou hodnotou Evropské centrální banky, která ovšem stále zastává názor, že je třeba inflační tlaky dále krotit zvyšováním úrokových sazeb. Současný silný růst ekonomiky jí k tomu pochopitelně dává prostor. Průmyslová výroba v EU-13 dosáhla v březnu 3,7% y/y, čímž překonala očekávání trhu (+3,5%) především díky Německu. CZK/EUR 28,205 HDP 5,8 Pribor 3M 2,67 CZK/USD 20,903 CPI 2,5 T-bills yield 1,99 USD/EUR 1,349 Obchodní bilance 12,4 15Y Gov. b. 4,36 6/7
Analýza Jan Procházka petrochemie, energetika, doprava prochazka@cyrrus.cz Marek Hatlapatka Zahraniční trhy + energetika hatlapatka@cyrrus.cz Karel Potměšil Nemovitosti, farmacie potmesil@cyrrus.cz Igor Pečta Telekomunikace petrochemie pecta@cyrrus.cz Trading & Sales Michal Oplt Brno oplt@cyrrus.cz Petr Bánovský Brno banovsky@cyrrus.cz Eduard Tesař Brno tesar@cyrrus.cz Kamil Kricner Praha kricner@cyrrus.cz Marek Šperlich Praha sperlich@cyrrus.cz Marie Kolovratová Praha kolovratova@cyrrus.cz Portfolio management Ondřej Svoboda Brno svoboda@cyrrus.cz Aleš Honsa Praha honsa@cyrrus.cz Corporate finance Tomáš Kunčický kuncicky@cyrrus.cz Výhrada (disclaimer): Informace a investiční doporučení jsou výstupem společnosti CYRRUS, a.s., obchodníka s cennými papíry, se sídlem Brno, Veveří 111 ( společnost ). Společnost je členem Burzy cenných papírů Praha, a.s. ( BCCP ) a podléhá regulaci a dohledu České národní banky. Společnost čerpá informace z důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost. Pokud jsou v investičním doporučení uvedeny informace, které se vztahují k budoucím událostem, jsou založeny na předpokladech a výpočtech společnosti nebo důvěryhodných zdrojů. Skutečnosti, které v budoucnu nastanou, se mohou od uvedených informací významně lišit. Informace mohou být zjednodušeny, neboť mají sloužit výhradně k vytvoření obecné a základní představy o dané otázce či tématu. Investiční doporučení představuje názor společnosti nebo osoby v něm uvedené ke dni zveřejnění a může být změněno bez předchozího upozornění. Interval budoucích změn investičního doporučení není možné předem stanovit. Investoři jsou povinni se o výhodnosti obchodů a investic do jakýchkoli finančních nástrojů rozhodovat samostatně, a to na základě náležitého zvážení ceny, případného rizika a vlastní právní, daňové a finanční situace. Pokud se v investičním doporučení hovoří o jakémkoliv výnosu, je vždy třeba vycházet ze zásady, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích, že jakákoliv investice v sobě zahrnuje riziko kolísání hodnoty a změny směnných kursů a že návratnost původně investovaných prostředků ani výše zisku není zaručena. Obsah dokumentu je chráněn dle autorského zákona, majitelem autorských práv je společnost. Společnost nenese odpovědnost za šíření nebo uveřejnění informací třetími osobami. Upozornění na možné zájmy a střetů zájmů (disclosure): Společnost není tvůrcem trhu na žádné emisi, nicméně nevylučuje, že se v budoucnu může stát tvůrcem trhu kotující vybrané emise zařazené k obchodování na BCCP. Společnost nemá podíl větší než 5% na základním kapitálu žádného emitenta finančních nástrojů, jež jsou obchodovány na regulovaných trzích. Žádný emitent finančních nástrojů, jež jsou obchodovány na regulovaných trzích nemá podíl větší než 5% na základním kapitálu společnosti. Společnost nemá s žádným emitentem finančních nástrojů uzavřenu dohodu týkající se tvorby a šíření investičních doporučení. Emitenti finančních nástrojů kotovaných na regulovaných trzích nejsou společností seznamováni s investičními doporučeními před jejich vydáním. Společnost má zájem o uzavírání smluvních vztahů s emitenty finančních nástrojů, jež jsou obchodovány na regulovaných trzích. Odměna osob, které se podílejí na tvorbě investičních doporučení, je závislá zejména na kvalitě odvedené práce, dosažených výsledcích a celkového zisku společnosti. Osoby, které se podílejí na tvorbě investičních doporučení nejsou finančně ani jinak motivovány k vydání investičních doporučení konkrétního směru a stupně. Společnost uplatňuje v rámci organizace vnitřního provozu vnitřní předpisy, která brání vzniku střetu zájmů ve vztahu k investičním doporučením. Toho je dosahováno zejména důsledným dodržováním čínských zdí mezi jednotlivými organizačními útvary společnosti. Bližší informace o společnosti, službách a analytické výstupy je možno nalézt na www.cyrrus.cz Brno Praha Veveří 111 (Platinium) Radlická 14, Anděl park 616 00 Brno 150 00 Praha 5 - Smíchov tel.: +420 538 705 711 tel.: + 420 221 592 361 e-mail: info@cyrrus.cz, cyrrus@cyrrus.cz www.cyrrus.cz 7/7