TEORIE PRÁVA Právní normy (pojem, struktura, působnost) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz
Právní norma objektivně existující, obecně závazné pravidlo, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státním donucením) právní norma není totožná s textem právního předpisu Různé druhy vět výroky konstatují, že něco je hodnotové soudy vyjadřují postoj mluvčího k realitě normy konstatují, že něco by mělo být Mody normativnosti příkaz (něco musí být) zákaz (něco nesmí být) dovolení (něco může ale nemusí být)
Základní charakteristiky (atributy) právní normy: a) regulativnost preskriptivní charakter (říká, co má být) b) obecnost vztahuje se na všechny případy daného druhu a neurčitého počtu c) formální určitost dodržení formálních podmínek platnosti právní normy d) závaznost ukládá povinnost (nejde jen o doporučení) e) vynutitelnost (sankcionalizování) státem
Struktura (kondicionálních) právních norem Hypotéza (H) stanoví podmínky pro uplatnění dispozice Dispozice (D) stanoví samotné pravidlo chování Sankce (S) stanoví postih za porušení pravidla chování H D Jsou-li splněny podmínky stanovené v hypotéze, vzniká povinnost jednat podle dispozice dané normy. ~D S Není-li splněna povinnost vyplývající z dispozice, povinnost strpět sankci.
Vybrané druhy právních norem a) Podle možnosti stran odchýlit se od jejich textu Kogentní právní normy jejich použití nelze vyloučit ani omezit odchylným projevem vůle (normy tzv. přísně zavazující) Dispozitivní normy možnost dohodnout si jiný obsah práv a povinností, než který tato norma stanoví pokud si strany smlouvy nedohodnou něco jiného, tyto normy platí a jsou pro ně závazné
b) Právní normy s alternativní nebo kumulativní hypotézou alternativní hypotéza stačí, je-li splněna jedna z více podmínek; jsou používány spojky nebo, a nebo apod. kumulativní hypotéza všechny podmínky musí být splněny současně; jsou používány spojky a, i, jakož i, rovněž Příklady norem s alternativní a kumulativní hypotézou 304 Trestního zákoníku Pytláctví Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby 309 Trestního zákoníku Vlastizrada Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky ( 310), teroristického útoku ( 311), teroru ( 312) nebo sabotáže ( 314),
c) Podle úplnosti či neúplnosti vymezení hypotézy, dispozice nebo výčtu sankcí s taxativní (úplným, uzavřeným) výčtem nelze přihlédnout k jiným okolnostem, uložit jinou sankci apod. demonstrativním (příkladným) výčtem umožňuje přihlédnout i k jiným okolnostem, vztáhnout i na další skupiny subjektů apod. užívají se formulace například, zejména, jiné relevantní okolnosti Příklady použití taxativního a demonstrativního výčtu v právních normách 11 přestupkového zákona (1) Za přestupek lze uložit tyto sankce: a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci, e) zákaz pobytu. 41 Trestního zákoníku Polehčující okolnosti Soud jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých, b) spáchal trestný čin v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností, c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti,
Právní normy s teleologickou strukturou (také označované jako finální normy) nestanoví konkrétní pravidlo chování, ale pouze cíl, jehož má být dosaženo jednající subjekt je tak vázán pouze k tomu, aby usiloval o dosažení tohoto cíle; konkrétní způsob, jak jej dosáhnout (způsob jeho chování) je však ponechán na jeho volbě např. směrnice EU, státní rozpočet Příklad: ČR vyvine úsilí k zajištění postupné slučitelnosti jejích právních předpisů s právními předpisy Společenství (čl. 69 úmluvy o přidružení ČR k ES)
Působnost právních norem stanoví okruh případů, kdy se normy uplatní 1)Věcná působnost vymezení okruhu věcí, chráněných hodnot či skutkových charakteristik případů, na které se norma použije (skutková podstata trestného činu vraždy, krádeže, pytláctví, podplácení, ublížení na zdraví, šíření poplašné zprávy, omezování osobní svobody; ublížení na zdraví úmyslné či z nedbalosti)
2) Prostorová působnost stanoví, na jakém území norma působí Normy mohou platit pro celé území státu či jen jeho část (obecně závazné vyhlášky a nařízení měst a krajů) Princip teritoriality (všichni na území daného státu) Princip personality (občané státu i jsou-li v zahraničí) Extrateritoriální místa platí zde právní řád daného řádu i když se tato místa nacházejí mimo jeho území státu (zastupitelské úřady, lodě pod jeho vlajkou, letadla v něm registrovaná)
3) Osobní působnost stanoví, na koho se právní normy vztahují může být omezena např. na občany ČR, osoby vykonávající určitou profesi apod. Výsady a imunity Absolutní imunita (hmotněprávní imunita, indemnita) daná osoba je zcela mimo jurisdikci daného státu (diplomaté cizího státu, členové komor za projevy a hlasování) Relativní imunita (procesněprávní exempce) existuje překážka bránící trestnímu stíhání (členové obou komor Parlamentu ČR nutno požádat o vydání)
4) Časová působnost stanoví kdy, resp. od kdy norma vyvolává právní účinky Norma začne působit nabytím účinnosti Působnost normy zaniká: a) účinností novelizace (přímé či nepřímé) b) zrušením právní normy (derogací) c) zrušením nálezem Ústavního soudu ČR d) uplynutím času, naplněním účelu apod. Derogace může být a) generální (ruší se všechny právní normy odporující nové právní úpravě; zrušovací ustanovení neuvádí taxativní výčet rušených norem) b) taxativním výčtem rušených norem
Retroaktivita (zpětné působení zákona) Obecně platí nepřípustnost retroaktivity retroaktivita porušuje právní jistotu (zákaz platí výslovně v trestním právu) I) Retroaktivita pravá podmínky pro vznik, změnu či zánik subjektivních práv a povinností jsou stanoveny až ex post a vztahují se i na jednání, k němuž došlo před jejich účinností II) Retroaktivita nepravá podmínky pro vznik, změnu a zánik subjektivních práv a povinností platí nadále podle předchozí právní úpravy; mění se však konkrétní obsah právních vztahů (konkrétních práv a povinností)
Platnost právních norem platností se stává předpis součástí právního řádu Podmínky platnosti zákona: Formální a obsahové předpoklady Projít řádně legislativním procesem Řádně vyhlášen předepsaným způsobem Pro vyhlášení slouží Sbírka zákonů (Sb.) Sbírka mezinárodních smluv ČR (Sb.m.s.) Věstník kraje Úřední deska obce
Účinnost právních norem schopnost zakládat práva a povinnosti (závaznost a vynutitelnost státní mocí) Legisvakance doba mezi nabytím platnosti a účinnosti Alternativy nabytí účinnosti: a) Dnem stanoveným v právním předpise (v tzv. přechodných a závěrečných ustanoveních) b) Dnem vyhlášení (toto musí být v právním předpise výslovně stanoveno) c) Patnáctým dnem po vyhlášení (vždy není-li výslovně stanoveno jinak) d) Dnem jinak v právním předpise stanoveným