Mining map UEF Josef

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Základní důlní mapa UEF Josef Mining map UEF Josef Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Geodézie a kartografie Geoinformatika Ing. Michal Seidl, Ph.D. David Hanousek Praha 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal. V Praze dne: 16. května 2014... David Hanousek 3

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Michalu Seidlovi, Ph.D. a Ing. Tomáši Jiříkovskému, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, cenné rady a odborný dohled. Pak děkuji své rodině za podporu během zpracovávání mé práce. 4

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou základní důlní mapy UEF (Underground Educational Facility) Josef. V práci je popsán kompletní postup vytvoření důlní mapy, od zaměření šachty přes zpracování naměřených dat až po vytvoření kresby v systému DULMAP. Projekt na postupné zmapování celé štoly prostřednictvím bakalářských prací vede Ing. Tomáš Jiříkovský, Ph.D. Klíčová slova UEF Josef, URC Josef, podzemní laboratoř Josef, štola Josef, základní důlní mapa, mapování, bezhranolové měření délek, program MicroStation, DULMAP 5

Abstract This bachelor's thesis is about creating of mining map of the Josef Underground Educational Facility. The thesis describes the complete process of creating a mining map from data measuring through data processing to create drawings in DULMAP. Ing. Tomáš Jiříkovský, Ph. D. is chief consultant for project of gradual mapping of all drift through bachelor's thesis. Key words Underground Educational Facility Josef, Josef Regional Underground Research Centre, Josef Underground Laboratory, Josef Gallery, mining map, mapping, non-prismatic distance measurement, program MicroStation, DULMAP 6

Obsah Úvod... 8 1 Štola Josef... 9 1.1 Popis štoly... 9 1.2 Historie hornické činnosti... 10 1.3 Současnost... 11 1.4 Projekty... 12 2 Právní podklad... 13 2.1 Základní důlní mapa... 14 2.2 Účelové mapy a dokumentace... 18 3 Měření... 19 3.1 Přípravy a bodové pole... 19 3.2 Použité přístroje a pomůcky... 22 3.3 Podrobné měření... 25 4 Zpracování dat... 28 4.1 Výpočet seznamu souřadnic... 28 4.2 O programu DULMAP... 28 4.3 Práce v MicroStation - DULMAP... 29 4.3.1 Založení zakázky a import dat... 29 4.3.2 Kresba mapy... 29 5 Výsledky... 34 Závěr... 35 Použité zdroje a literatura... 37 Seznam zkratek... 39 Seznam obrázků... 40 Seznam tabulek... 41 Seznam příloh... 42 7

Úvod Tato bakalářská práce pojednává o tvorbě základní důlní mapy. Úkolem práce je zaměření podzemních prostor klasickými geodetickými metodami, vypočtení souřadnic bodů a vytvoření mapy podle vyhlášky č. 435/1992 Sb. o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. Záměrem práce však není vytvořit plnohodnotnou základní důlní mapu, avšak důlní mapu, která svou formou a obsahem se základní důlní mapě blíží. Účelem práce je provést měření v režimu základní důlní mapy a tak vytvořit dosud chybějící mapu části štoly a pak také připravit data pro vytvoření geografického informačního systému. Výsledná mapa není přímo základní důlní mapa z důvodu absence zaměření specifických prvků souvisejících s geologickými jevy. Pro zjednodušení popisu postupu je tento fakt zanedbán a v práci je použito označení ZDM. Kvůli plánovanému GIS je práce koncipována tak, aby výsledná data byla pokud možno standardizována podle předchozí bakalářské práce Gertrúdy Paštékové a zároveň, aby mohla být propojena s výsledky bakalářské práce Elišky Beránkové zpracovávající navazující část štoly. Téma je aktuální zejména z důvodu očekávaného budoucího rozvoje URC Josef. Práce se skládá z pěti kapitol. V úvodní kapitole je popsána samotná štola Josef, základní údaje o štole společně s historickým vývojem lokality v blízkém okolí štoly. V druhé části je rozebrán legislativní podklad, kterým se tvorba ZDM řídí. Třetí část se věnuje činnostem provedeným v rámci příprav na měření, jako je vytvoření kódovací tabulky. Dále se zabývá použitou přístrojovou technikou. Na závěr je podrobně vysvětlen způsob zaměření lokality, problémy měření v podzemních prostorách štoly a jejich možná řešení. Ve čtvrté kapitole je vysvětlen postup zpracování naměřených dat pro výpočet souřadnic bodů, popsány vlastnosti programu DULMAP. Převážná část kapitoly se věnuje postupu tvorby ZDM a účelových důlních map v programu MicroStation s nadstavbou DULMAP. Jsou zde popsány použité značky a barevná značení. Závěr části osvětluje tisk výsledné mapy. Poslední kapitola shrnuje dosažené výsledky, zpracované výstupy a popisuje obsah příloh. 8

1 Štola Josef 1.1 Popis štoly Bývalá průzkumná štola Josef, v níž je situováno stejnojmenné středisko Podzemní laboratoře Josef, se nachází přibližně 50 km jižně od Prahy mezi obcemi Čelina a Smilovice u Slapské přehrady. Důlní dílo Josef je součástí zlatorudního revíru Psí Hory. Průzkumná štola prochází severním směrem napříč řč horninovým masivem Veselého vrchu. Masiv tvoří slabě metamorfované vulkanické a vulkanosedimentární horniny (bazalty, andezity, ryolity, tufy, tufity) s mladšími intruzivními horninami (granodiority, albitické žuly). Důlní komplex tvoří dvojice vstupních portálů, ze kterých vedou dva souběžné tunely délky 80 m o průřezu 40 m 2. Dál vede páteřní štola o celkové délce 1835 m a velikostí příčného řezu 14 až 16 m 2. Výška nadloží je 90-110 m. Z páteřní štoly vedou liniová průzkumná díla s velkým počtem rozrážek. Na konci páteřní štoly ústí na povrch 110 m vysoký větrací komín. Celková délka chodeb dosahuje hodnoty téměřř 8 km. Štola je přístupná i pro veřejnost, kdy ve více jak 5 km zprovozněných podzemních chodbách probíhají prohlídky i pro neodbornou veřejnost. [1] Obr. 1: Lokalizace štoly Josef [3] 9

1.2 Historie hornické činnosti Z nalezených pozůstatků staré hornické činnosti lze odvodit, že k těžbě zlata v této lokalitě docházelo už za dob Keltů v 2. a 1. století př. n. l. Zlato tehdy získávali především z rozsypů a rýžovišť. Po odchodu Keltů zůstala ložiska dlouho nevyužita. K hlavnímu rozvoji místní těžby došlo až na přelomu 13. a 14. století, kdy byly v celém revíru budovány úklonné šachtice a štoly, ve kterých se těžily křemenné žíly. Zlatonosná ruda byla pak v rudních mlýnech rozdrcena a zlato se z rozemleté rudy oddělovalo amalgamací. Na konci 14. století však došlo opět k úpadku těžby kvůli zvyšování provozních nákladů, vytěžení přístupnějších partií zlatonosných žil, technickým problémům při dolování ve větších hloubkách a také nepříznivé politické situaci. Po krátkém a rozsahem omezeném obnovení těžby v 16. století zůstala oblast bez hornické činnosti až do konce 20. století. [1] Až v letech 1977 1980 proběhl rozsáhlý regionální revizní průzkum hornin Jílovského pásma, který zjistil možnou přítomnost významného zlatonosného zrudnění. Následný podrobný místní průzkum v letech 1980 1990 měl určit rozsah a kvalitu zásob zlata. Součástí průzkumu bylo geologické mapování, geofyzikální průzkum, geochemický průzkum, průzkum pomocí vrtů až do hloubky 300 600 m a báňský průzkum z nově ražené štoly Josef. Ražba průzkumné šachty začala v roce 1981 a trvala 10 let. Během té doby byla vybudována síť chodeb a průzkumných rozrážek ve známých ložiskách Čelina a Mokrsko - východ, dále bylo prozkoumáno nově objevené ložisko Mokrsko - západ, jehož využitelné zásoby byly odhadnuty na 75 t zlata. Přičemž celkový potenciál všech ložisek činí 130 t zlata, což je více než se dosud vytěžilo na území celé ČR. Rovněž to znamená, že tato lokalita patří mezi nejbohatší ložiska zlata v Evropě. Experimentální těžbou ložiska Čelina v letech 1989 1991 však bylo z 19 500 t rudniny získáno pouze 21,5 kg zlata. Důvodem je fakt, že se zde zlato nevyskytuje v podobě žil, ale je rozptýlené v hornině. Těžba rudniny by musela být prováděna povrchově a k separaci zlata by docházelo tzv. kyanidovou metodou v chemických bazénech. Vzhledem k jasně negativním ekologickým následkům a ohrožení významného vodního zdroje (minimální vzdálenost k Vltavě) byly doposud všechny plány na průmyslovou těžbu zastaveny. 10

Po skončení průzkumných prací v polovině 90. let byla štola opuštěna a ponechána bez využití. V roce 2000 byly z bezpečnostních důvodů zabetonovány oba přístupové portály. ČVUT pak v roce 2003 nalezlo pro štolu uplatnění a v následujících dvou letech podniklo kroky k obnově štoly. Uzavřelo smlouvu s Ministerstvem životního prostředí ČR o zapůjčení štoly pro vzdělávací a výzkumné účely a také se dohodlo se společností Metrostav a.s. na zprovoznění štoly. V srpnu 2005 byl pro Báňskou záchrannou službu znovu zpřístupněn jeden z portálů. Po kontrole podzemních prostor byl portál opět uzavřen. Až v srpnu 2006 došlo k definitivnímu otevření obou portálů a zahájení rekonstrukce podzemních prostor. Dosud bylo zrekonstruováno prvních 600 m štoly a práce nadále pokračují jak v podzemí, tak v povrchovém areálu URC. [1] 1.3 Současnost Od června roku 2007 zde CEG vede samostatné pracoviště FSv ČVUT, nejprve pod názvem Podzemní výukové středisko Josef (UEF Josef) a poté jako Podzemní laboratoř Josef. Od roku 2010 zde navíc CEG díky dotaci z Operačního programu oprav a inovací, začalo budovat Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef. Vznikl tak oplocený areál s opravenou administrativní budovou poskytující moderní zázemí jak pro CEG, tak pro soukromé subjekty provádějící zde vlastní výzkum. Součinností UEF a URC Josef tak vzniká pracoviště v ČR naprosto unikátní a v Evropě velmi vzácné. UEF Josef slouží hlavně k výuce předmětů souvisejících s podzemním stavitelstvím a to především pro studenty ČVUT. Výuku zajišťuje CEG, katedra speciální geodézie a katedra geotechniky. Výuka je výrazně prakticky zaměřená, jelikož si zde studenti mohou v reálných podmínkách vyzkoušet různá měření, experimenty a laboratorní zkoušky. Úzká spolupráce vysokoškolských pracovišť s podnikatelskou a vědeckou sférou tak zvyšuje kvalifikaci studentů a přispívá k rozvoji výzkumné činnosti. [1] [2] 11

1.4 Projekty CEG se v první řadě zabývá výzkumnou a experimentální činností. K tomuto účelu provozuje UEF a URC Josef tak, aby měla co nabídnout jak domácím, tak zahraničním, vědeckým či podnikatelským subjektům a mohla se s nimi podílet na nejrůznějších projektech. K těm největším a nejzajímavějším patří především projekty zabývající se problematikou nakládání s radioaktivním odpadem. Mezi nejvýznamnější zrealizované projekty patří: TIMODAZ - vliv tepla na stabilitu ostění Mock-Up-Josef - výzkum inženýrských bariér pro ukládání vysoce radioaktivních odpadů v hlubinných úložištích NORM - využití celosvětově používaných norských klasifikací horninových masivů pro zvýšení kvality vstupních parametrů při návrhu monitorovacích systémů podzemního skladování a ukládání plynu FORGE - studium transportu plynů skalním prostředím v podmínkách, které lze předpokládat v hlubinném úložišti vysoce radioaktivních odpadů [1] [2] 12

2 Právní podklad Legislativu, kterou je potřeba dodržet při tvorbě základní důlní mapy, tvoří především vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb. o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. [4] Tato vyhláška upravuje vedení, doplňování a uchovávání důlně měřické dokumentace pro právnické a fyzické osoby při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ve smyslu zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb. 1 Vyhláška je koncipována do sedmi částí, z nichž některé části pro dané téma převyšují svou důležitostí části ostatní. Z toho důvodu mají v této práci větší prostor a jsou z nich i citovány vybrané pasáže. Uvedená vyhláška byla novelizována dalším předpisem č. 158/1997 Sb. V rámci této novelizace je kladen velký důraz na odpovědnost za vedení důlně měřické dokumentace. Zvýšené kompetence jsou dány hlavnímu důlnímu měřiči, jenž kromě toho, že rozhoduje o volbě měřítka důlních map, o vyhotovování účelových důlních map, jejich obsahu a doplňování, tak získává další pravomoc v rozhodování o ukládání dokumentace a digitální důlně měřické dokumentace. 2 V 2 je rozdělena odpovědnost za tvorbu, vedení, přebírání a správnost důlně měřické dokumentace mezi pracovníky organizace, důlního měřiče a hlavního důlního měřiče. Hlavní důlní měřič zodpovídá za správnost a úplnost vyhotovené dokumentace a její odborné vedení, což potvrdí svým podpisem. Dále rozhoduje o převzetí dokumentace vyhotovené jiným útvarem organizace nebo jinou organizací do souboru dokumentace. Zatímco důlní měřič zodpovídá pouze za správnost a úplnost jednotlivých měření a částí dokumentace, které prováděl nebo řídil, což také potvrdí svým podpisem. 3 1 vyhláška č. 435/1992 Sb. 1 2 komentář k vyhlášce č. 435/1992 Sb. 3 vyhláška č. 435/1992 Sb. 2 13

V 6-8 je dáno, že do důlního polohového bodového pole patří základní a podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu. Jedná se o body, jejichž poloha byla určena polygonovým nebo jiným měřením a jejichž dokumentace je vyhotovena v souřadnicovém systému S-JTSK. Body jsou stabilizovány na bezpečných místech tak, aby je zřizovací organizace ochránila před poškozením nebo zničením. 4 Volbu měřických metod určuje 9 tak, že při výběru měřických metod je nutné zohlednit účel a význam zaměřovaných skutečností. K měření je nutno využít takových metod, aby zajistily dostatečnou přesnost a vnitřní kontrolu. 5 2.1 Základní důlní mapa Specifikací základní důlní mapy se zabývá 14 v bodech 1 až 9. (1) Základní důlní mapa je technickým a právním dokladem organizace, vedeným pro činnosti podle 1. Vyhotovuje se trvalým způsobem jako originál na základě údajů získaných vlastním měřením nebo převzatých údajů podle 2 odst. 6. (2) Jako originál digitální základní důlní mapy se též považuje digitální model základní důlní mapy na paměťových mediích; grafický tiskový výstup pak je obrazem základní důlní mapy. (3) Základní důlní mapou při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a na povrchu se rozumí zejména: a) základní průzkumná mapa při provádění geologicko-průzkumných prací na ložiscích nerostů na povrchu a při inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém průzkumu, b) základní důlní mapa při hlubinném dobývání nerostů, c) základní mapa lomu při povrchovém dobývání nerostů, d) základní mapa při těžbě ropy a zemního plynu sondami, e) základní mapa při těžbě loužením sondami, f) základní mapa provedených prací na povrchu při činnostech prováděných hornickým způsobem podle 3 písm. g) a h) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., g) základní mapa zvláštních zásahů do zemské kůry. 4 vyhláška č. 435/1992 Sb. 6-8 5 vyhláška č. 435/1992 Sb. 9 14

(4) Základní důlní mapa obsahuje zákresy všech základních hornických, geologických a technických údajů i správních objektů a údajů, které jsou nutné pro vedení prací. Pro použití značek důlních map platí část pátá této vyhlášky a příloha č. 3. (5) Originál základní důlní mapy se vyhotovuje na podkladě, jehož srážlivost v žádném směru nepřekročí hodnotu jedné promile, v měřítku 1 : 500, 1 : 1000 nebo 1 : 2000, jednotně pro území celého dobývacího prostoru či pracoviště. O volbě měřítka základní důlní mapy rozhoduje hlavní důlní měřič. (6) Klad listů základní důlní mapy navazuje na dělení evidenční jednotky (triangulačního listu) v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální. (7) Nedodržení kladu listů základní důlní mapy je přípustné, je-li možné celý dobývací prostor, případně celé ložisko zobrazit na jediný mapový list. Strany rámu mapových listů je možno posunout ve směru os souřadnicového systému. Ve směru osy X je lze posunout o 100 m a jejich celé násobky, ve směru osy Y o 25 m a jejich celé násobky. Posunutí mapového listu se na něm vyznačí. (8) Dva sousední mapové listy stejného sloupce je možno spojit v jeden list dvojnásobného formátu. (9) Základní důlní mapa při činnosti podle 1 v podzemí se vyhotovuje pro horizonty (patra), sloje nebo lávky mocných slojí, pro žíly nebo žilové uzly. Na základě citovaných odstavců je tedy základní důlní mapa technický a právní doklad, kdy každá změna nebo oprava oproti původnímu stavu dokumentace by měla být řádně zdokladována a zdůvodněna. V základní důlní mapě je zakázáno mazat, škrábat či jinak odstraňovat chybně uvedené údaje. V případě, že je nutno opravit chybně uvedený údaj, je třeba původní, chybný údaj červeně přeškrtnout tak, aby zůstal čitelný, a o takovéto změně pořídit záznam s datem opravy potvrzený hlavním důlním měřičem. Podobné případy oprav a změn při vedení důlně měřické dokumentace digitální formou řeší 17 odst. 7 vyhlášky. 6 6 vyhláška č. 435/1992 Sb. 14 15

Obsah základní důlní mapy tvoří: (1) V základní důlní mapě se uvádějí tyto mimorámové údaje: a) označení listu, b) souřadnicový a výškový systém; při použití jiného než předepsaného výškového systému nutno uvést výškový rozdíl, c) klad listů s vyznačením jejich rohů, hranic dobývacího prostoru, vyšrafováním předmětného listu a označením mapových listů, uvedených v kladu listů, d) vysvětlivky, e) o založení základní důlní mapy, f) o doplňování základní důlní mapy, g) o obnovení základní důlní mapy, h) těžený nerost, i) dobývací metoda, použitá technologie, j) název organizace, k) název ložiska, l) název dobývacího prostoru, m) název základní důlní mapy, n) měřítko základní důlní mapy, o) pořadové číslo listu (podle vlastního kladu listů), p) evidenční číslo základní důlní mapy, q) souřadnice čtvercové sítě na jižním a východním okraji rámu listu, r) o nedělitelných součástech základní důlní mapy 16

(2) V základní důlní mapě se zakreslují značkami podle části páté a přílohy č. 3. a) čtvercová síť o rozměrech 100 mm x 100 mm, případně jiná souřadnicová síť, b) státní hranice a hranice katastrálních území, c) hranice chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem podle zvláštních předpisů, 172/1992 Sb., 364/1992 Sb.) dobývacích prostorů, ochranných pilířů, orientačních bezpečnostních celíků, ochranných celíků, ochranných pásem vrtů, případně jiná omezení činností podle 1 včetně uvedení čísla rozhodnutí, jímž byla hranice stanovena, d) základní a podrobné důlní bodové pole, e) průzkumné vrty, štoly a šachtice, f) základní geologické údaje, plochy odpisů zásob ložiska, g) důlní a podzemní díla, související s činností podle 1 s technologickými údaji, h) zařízení a objekty sloužící k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu, větrání a hasičské ochraně, i) údaje o dřívější hornické činnosti a ostatní činnosti v podzemí, j) údaje o objektech a místech zvláštní důležitosti, k) úplná důlní situace v pásmu nejméně 100 m za hranicí dobývacího prostoru, l) linie profilů a řezů, m) vrty a sondy, n) správní, sociální a technologické objekty a zařízení, o) krasové a jiné dutiny přírodního charakteru, p) odkaliště, odvaly, výsypky, skládky, úložiště odpadů a rekultivované plochy a další důležité skutečnosti, které vzniknou při činnostech podle 1 (5) Technologické objekty a zařízení se do základní důlní mapy zakreslují, zůstanou-li na místě nejméně tři roky. O jejich zakreslení rozhoduje hlavní důlní měřič. (6) Za členění údajů z komplexní databáze digitální základní důlní mapy do jednotlivých vrstev grafického systému odpovídá hlavní důlní měřič; obsah vrstev se uvede v Přehledu vrstev a jejich obsahu, který bude průběžně doplňován. /7/ V případě změn a oprav v digitální základní důlní mapě hlavní důlní měřič zajistí, aby její původní stav byl dokladován a rozhodne o způsobu dokladování. 7 7 vyhláška č. 435/1992 Sb. 17 17

2.2 Účelové mapy a dokumentace Jak již bylo jednou řečeno, základní důlní mapa je svou náplní a charakterem právním dokladem a nedoporučuje se na ní pracovat. Naopak účelové mapy, jak již jejich název naznačuje, jsou pro vyhotovování map účelnější a má smysl takovou dokumentaci zpracovávat. Provozní důlní mapa je typickou pracovní mapou, jež obsahuje přiměřeně údaje a další skutečnosti podle účelu a potřeb organizace a slouží tak ke všem možným pracím. K dalším účelovým důlním mapám, které jsou vedeny na podkladu provozní důlní mapy, patří: 8 - mapa větrání - mapa zdolávání havárií, jež obsahuje i údaje mapy větrání, doplněné o další údaje - základní mapa závodu (provozovny) Grafickou částí dokumentace se zabývá pátá část vyhlášky. Ke znázornění skutečností, vzniklých při činnostech podle 1, se používá v závislosti na měřítku a druhu grafické dokumentace, mapové generalizace, která se provede: a) zjednodušením obrysů a tvarů znázorněných předmětů, b) zobrazením předmětů nebo jevů symbolicky, tj. značkou, c) kombinací způsobů a) a b). Dále jsou v této pasáži stanovena pravidla pro orientaci, rozměry a barevné vyznačení značek. Pro mapu v měřítku 1 : 500 je důležité, že velikost značek uvedená v příloze č. 3 se zdvojnásobí. 9 V neposlední řadě se vyhláška zabývá způsoby evidence a uchovávání dokumentace. Jsou zde stanoveny požadované časové lhůty, počty kopií a způsob ochrany jednotlivých druhů zápisu dokumentace. 10 8 vyhláška č. 435/1992 Sb. 21-25 9 vyhláška č. 435/1992 Sb. 30-34 10 vyhláška č. 435/1992 Sb. 35-37 18

3 Měření 3.1 Přípravy a bodové pole Před samotným měřením byla nejprve provedena podrobná rekognoskace mapované části štoly. Na jejím základě bylo zjištěno, že pro zaměření prostoru nedostačuje stávající bodové pole, avšak že nebude potřeba vytvářet polygonový pořad. Bylo rozhodnuto, že pro zaměření podrobných bodů postačí metoda měření z dočasně stabilizovaných rajónů a volných stanovisek. Dále byly zvoleny všechny prvky, které se mají zaměřit a zobrazit v mapě. Vzhledem k faktu, že měření probíhalo samostatně bez asistence, nebylo možné vytvářet polní náčrt a bylo proto nutné vytvořit a posléze používat kódovací tabulku. (Tab. 1) Tabulka kódů byla nejprve vytvořena v programu MS Excel ve formátu.csv, podle obdobné tabulky vytvořené Gertrúdou Paštékovou. [5] Tabulka pak byla zpracována v Trimble Business Center. [11] Výsledná tabulka ve formátu.fxl byla posléze nahrána do přístroje. Tab. 1: Tabulka zaměřovaných prvků s jejich kódy prvek kód prvek kód kamery kam lékárnička lek el. vypínač elv semafor sem el. zářivka elz stanoviska st el. světlo els počva pocva el. rozvaděč elr výztuha ostění vyst el. zásuvka elzas vzduchotechnika vzduch řez svislý rezs dveře, vrata dvere hasící přístroj hasp vrt vrt osa kolejí kol telefon tel vodovod vedení vodv zeď zed vodovod T kus vodte wc wc vodovod uzávěr voduz ostatní ost 19

Obr. 2: Schéma štoly Josef s vyznačením zaměřované oblasti [1] 20

Mapování určené oblasti Mokrsko - západ je připojeno do sítě S-JTSK a Bpv prostřednictvím trvale stabilizovaného bodového pole, které zde v rámci svých prací zaměřili Jan Varyš a poté i Martin Fencl. Souřadnice byly vypočteny vyrovnáním obou měření. 11 Podrobné měření vychází z bodů 522, 523, 524 a 6021. Body označené číslem 500 jsou stabilizovány plnou bronzovou nebo mosaznou tyčkou, v jejímž zakulaceném hrotu se nachází důlek pro přesnou centraci. Tyče jsou umístěny pod úrovní podlahy tak, aby v době kdy se s nimi nepracuje, byly zakryty kovovou deskou připevněnou ocelovými šrouby k povrchu. Oproti tomu body 6000 jsou ve štole signalizovány malými odraznými štítky. Přesné umístění a souřadnice jednotlivých bodů popisují geodetické údaje o ZDBP. [6] [7] Obr. 3: Schéma ložiska Mokrsko - západ s vyznačením ZDBP a zaměřované oblasti [1] 11 údaje od Ing. Tomáše Jiříkovského, Ph.D. 21

3.2 Použité přístroje a pomůcky Trimble M3 Obr. 4: Totální stanice Trible M3 [8] Obr. 5: Menu Trimble Access [9] výrobní č. C652369, evidenční. č. 6, ič. 11100007 Totální stanice Trimble M3 je malá, lehká, kompaktní, mechanická totální stanice z dílny Trimble. Mezi její hlavní přednosti patří: - možnost měření délek bez hranolu (až 300 m) - volitelná úhlová přesnost 1", 2", 3" nebo 5" - barevný dotykový displej + displej v II. poloze - laserový pointer dalekohledu, vytyčovací světlo, laserová olovnice - operační systém Windows CE Net a polní SW Trimble Access Operační systém Windows CE Net je úsporný operační systém reálného času (RTOS) určený pro zařízení s nedostatkem úložného místa. Kromě své jednoduchosti a přehlednosti umí reagovat na události v okolí TS v reálném čase. Umožňuje například on-line spojení s kanceláří a další funkce. [8] [9] 22

Trimble Access je univerzální, modulární, polní SW pro TS a GPS. Tento komplexní SW se stará nejen o sběr a správu dat, ale umožňuje i polní řešení různých výpočetních úloh. Dále umožňuje tvorbu různých šablon, měřických stylů, transformačních klíčů, kódování měření a kresby a různé další funkce. Klíčovou schopností je možnost exportovat různá data z TS v mnoha různých formátech. Standardním výstupem je strojem vypočtený seznam souřadnic, avšak bylo využito i dalších výstupů jako surové měření ve formátu.sdr. Předností je i kompletní překlad do češtiny včetně nápovědy. Český jazyk je ale bohužel v některých případech neobratný a doslovný překlad je pak nepřesný či drobně zavádějící. Například určení volného stanoviska je označeno jako protínání. V následujících tabulkách (Tab. 2 a Tab. 3) jsou uvedeny důležité technické specifikace použitého modelu TS, Trimble M3 s 5" úhlovou přesností. [8] [9] Tab. 2: Vybrané technické parametry Ustanovky nekonečné jemné Centrovač laserová olovnice (4 úrovně) Paměť 128 MB RAM, 128 MB Flash Výdrž baterie 7,5 až 20 hodin Rozměry (Š x H x V) 149 mm x 145 mm x 306 mm přístroje 3,8 kg Váha (přibližně) baterie 0,1 kg transportní kufřík 2,3 kg Rozsah pracovní teploty - 40 C až + 60 C Zvětšení dalekohledu 30x Minimální vzdálenost zaostření dalekohledu 1,5 m Typ kompenzátoru, rozsah dvouosý, ± 3,5 23

Tab. 3: Měření úhlů a délek Přesnost měření úhlů dle DIN 18732 (vodorovná i svislá) samostatný hranol 6,25 cm Rozsah dálkoměru bezhranol (bílý povrch) odrazný štítek 5x5 cm: hranol Přesnost měření délek bezhranol 5" / 1,5 mgon 1,5 m až 5000 m 1,5 m až 300 m 1,5 m až 300 m (3 + 2 ppm x D) mm (3 + 2 ppm x D) mm Velice důležitým parametrem z hlediska bezpečnosti práce je zařazení použitých laserů do bezpečnostních tříd. Laser v EDM patří do I. třídy (možno trvalý pohled do svazku paprsků), zatímco laserová olovnice a pointer při bezhranolovém měření patří do II. třídy (kontinuální a viditelné záření, přímý pohled do zdroje možný, oko ochrání mrkací reflex). [8] [10] Mezi další použité pomůcky patří: - stativ - minihranol Leica (konstanta hranolu -16.9 mm) - hranol Leica (konstanta hranolu -34.4mm) - 2x stojánek na hranol - svinovací dvoumetr - nastřelovací hřeby - kladivo - barevný sprej - baterka Bezpečnost práce v podzemních prostorách vyžaduje tyto pomůcky: - žlutá reflexní vesta - důlní přilba - důlní svítilna 24

3.3 Podrobné měření V následující podkapitole jsou popsány všechny činnosti prováděné v terénu. Vzhledem k rozsahu mapované oblasti probíhalo zaměřování štoly postupně. Rovněž kvůli rušnému provozu ve štole neprobíhalo mapování systematicky od jednoho konce k druhému, nýbrž náhodně, vždy v místech, kde to provoz štoly zrovna umožňoval. Měření probíhala konkrétně ve dnech: 27.11. 2013, 10.2., 12.2., 26.2., 12.3. a 5.4. 2014. Při zakládání zakázky byly do TS zadány konstantní parametry: atmosférické podmínky pro fyzikální korekce a měřítkový koeficient o hodnotě 0,99985901. 12 Vzhledem ke schopnosti Trimble Access zakládat nové joby podle naposled otevřeného, nebylo nutné tuto část opakovat. To platí i pro naimportované soubory jako kódovací tabulka. Pro první seznámení se strojem byla nejprve zaměřena záchranná komora na konci ložiska. Zaměření však proběhlo z rajónu, jehož souřadnice byly určeny až později. Jednotlivá stanoviska pro měření podrobných bodů byla volena tak, aby z nich byl co nejlepší výhled a byla z nich zaměřena co možná největší oblast štoly, přičemž však nesměla znemožňovat průjezd vozidel. Společně pak síť musela pokrýt celou mapovanou oblast, s výjimkou částí štoly využívaných pro jednotlivé experimenty. Vzhledem k pravidelné vzdálenosti 23-27 m mezi jednotlivými rozrážkami postačovala pro zaměření hlavní chodby a krátkých rozrážek stanoviska umístěná v jednotlivých křižovatkách. Ta pak doplnily body 523, 524 a trojice rajónů umístěných v přístupných rozrážkách. Všechna stanoviska byla podle plánu určena buď jako rajóny z trvale stabilizovaných bodů ZDBP, nebo byla určena metodou volného stanoviska s orientací na dva známé body ZDBP. Z jednotlivých stanovisek byly polární metodou určeny a s kódem zaregistrovány podrobné body předmětů měření. Pouze několik podrobných bodů bylo s pomocí figuranta zaměřeno metodou polární kolmice. Tvar chodeb byl určen pomocí měření řezů, což je skupina devíti charakteristických bodů. Kvůli absenci náčrtu byla důslednému kódování podrobných bodů věnována zvláštní pozornost, a proto došlo jen k několika chybám při měření řezů. 12 údaje od Ing. Tomáše Jiříkovského, Ph.D. 25

Během měření však došlo k jiným, závažnějším chybám, které musely být napraveny. Jedná se o špatnou přípravu souřadnic bodového pole, která vedla 10.2.2014 omylem k měření v souřadnicovém systému Josef, a ne správně v systému S-JTSK. Další chybou byla záměna označení dvojice zaměřených rajónů (7005, 7006) z bodu 523, kvůli této chybě se podrobné body nacházely v jiné chodbě. Bod 7006 nebyl použit a byl posléze znovu zaměřen a označen jako 7009. Obě hrubé chyby nebylo možné opravit ve stroji či SW TBC, nýbrž musely být odstraněny ručním zpracováním surového měření v programu Groma, viz kapitola 4.1 Výpočet seznamu souřadnic. Všechna měření, s výjimkou měření dne 5.4.2014, byla prováděna samostatně bez figuranta, proto naprostá většina podrobných bodů byla zaměřena bezhranolovou metodou za pomocí laserového pointeru. Pokud se jedná o specifika měření v podzemních prostorách při malé či nulové viditelnosti, pak měření s figurantem je na rozdíl od samostatného měření jen minimálně ovlivněno. Figurant může pro zefektivnění práce umisťovat odrazný hranol a pro rychlejší orientaci v prostoru na něho či na zaměřovaný podrobný bod také posvítit důlní svítilnou. Problém nastává při samostatném měření, cílení na neosvětlený hranol umístěný na vzdálené orientaci je velice obtížné až nemožné. Proto bylo nutné vždy dojít umístit hranol a před něho umístit baterku tak, aby jej osvětlovala. Při měření podrobných bodů výše zmíněná situace nenastává, jelikož metoda bezhranolového měření není závislá na osvětlení. Menší problémy nastávají pouze v důsledku nedostatečného odrazu paprsků EDM od některých typů povrchů vyskytujících se v podzemí. Konkrétně Trimble M3 nebyl schopen zaměřit pogumované potrubí vzduchotechniky, specificky nakloněné a mokré skály. Řešení takových případů spočívalo v drobné změně cíle, či použití náhradního odrazného materiálu jako obal hranolu, desky či dokonce prst. Dalším problémem ve špatně osvětlených a monotónních prostorách tunelů je ztráta perspektivy, kdy bez navigace figuranta nebo velice zdlouhavého ověřování polohy každého zaměřovaného bodu dochází při měření řezů k odchylkám vzdálenosti jednotlivých bodů od myšlené roviny řezu. Posledním nedostatkem měření je absence zaměření části rozrážky označované jako M-SCH-Z/ JP-57, měření se kvůli provozu a způsobu využití rozrážky omezilo pouze na první řez. 26

Všechny metody použité k zaměření štoly postačují k dodržení mezní hodnoty střední souřadnicové chyby 0,14 m u jednoznačně identifikovatelných podrobných polohopisných bodů. Obr. 6: Schéma rozmístění stanovisek a ZDBP v rozrážkách s jejich označením [1] 27

4 Zpracování dat 4.1 Výpočet seznamu souřadnic Výrobky Trimble, preferují práci v souřadnicích, proto díky volbě TS, proběhl výpočet souřadnic již během samotného měření v terénu. Seznamy souřadnic z jednotlivých zakázek pak byly vyexportovány v několika fixních a uživatelských formátech. Kvůli výše zmíněným měřickým chybám a způsobu zaměření záchranné komory byla dále vyexportována měřená data ve formátu.sdr k jobům z 27.11.2013, 10.2. a 26.2.2014. Měřená data byla zpracovávána v SW Groma (v.9.2). [12] Nejprve byly zpracovány zápisníky měření vzhledem k orientacím v obou polohách dalekohledu a poté byly vypočítány souřadnice podrobných bodů pomocí tzv. polární metody dávkou. Nakonec byly jednotlivé seznamy souřadnic spojeny do textového souboru ve formátu.txt s vnitřním uspořádáním dat: číslo bodu Y X Z kód. Kopie výsledného seznamu souřadnic pro kresbu mapy byla opravena o duplicitní a nadbytečné body. 4.2 O programu DULMAP Pro kresbu ZDM byl využit SW MicroStation V8i [13] od společnosti Bentley Systems s nejaktuálnější verzí nadstavby DULMAP v13 [14] od společnosti HSI. SW DULMAP je aplikační nadstavba prostředí MicroStation, která obsahuje nástroje pro modelování lomu s možností vytvářet důlní mapy dle příslušné technické legislativy. DULMAP využívají především báňské společnosti jakožto zpracovatelé důlních zaměření. Jeho základní funkcí je vytváření a údržba datové základny geografického informačního systému o důlní lokalitě. K tomu je potřeba nejprve vytvořit model skutečného stavu lomu. DULMAP zachovává všechny funkce MicroStationu a proto umožňuje klasickou kresbu, navíc však obsahuje a nabízí značky, linie, klady mapových listů a další funkce pro kresbu jak důlních map podle norem BÚ, tak map velkých měřítek podle normy ČSN 013411. Kresbu lze vytvářet ručně nebo automaticky zpracováním zápisníku kódovaného měření. 28

4.3 Práce v MicroStation - DULMAP 4.3.1 Založení zakázky a import dat Při zakládání zakázky v DULMAP je nutné zvolit přednastavené výkresy, které má zakázka obsahovat, jejich měřítko a dimenzi, ve které budou vyhotovovány. Pro ZDM byly všechny výkresy založeny v měřítku 1:500 ve 3D. Prvky zakreslované pomocí integrovaných nástrojů DULMAPu, je možné umístit pouze do stanovených typů výkresů podle zmíněných norem. Tímto SW DULMAP pomáhá zajistit, že v patřičných typech výkresů budou umístěny pouze prvky do nich náležející. Vzhledem k nenalezení nástrojů pro editaci seznamu souřadnic připojeného běžným způsobem pomocí nástroje SW DULMAP, byla pro import souboru se seznamem souřadnic zvolena aplikace MDL. Tato funkce spouští systém Groma a umožňuje práci s daty. Před importem souboru lze např. nastavit podobu importovaných dat pomocí atributů zobrazení. Po dokončení importu bylo nutné pomocí nástrojů Zobrazení vrstev a Změnit atributy prvku jednotlivé kategorie dat přemístit do vhodných vrstev výkresu, případně takové vrstvy nejprve pomocí Správce vrstev vytvořit. Pro zvýšení přehlednosti velkých souborů dat je vhodné vytvořit a postupně takto připojit dílčí seznamy souřadnic pro různé typy objektů, jako např. bodové prvky, inženýrské sítě a počva s řezy, přičemž každý z nich může navíc mít jiné vizuální nastavení. 4.3.2 Kresba mapy Vzhledem k nesystematickému postupu měření, které nesmělo omezovat důlní provoz, nebylo možné automaticky generovat kresbu mapy pomocí kódů. Měřené body by totiž musely mít takový sled, jak mají být spojeny linií. Zaměření prostoru z každého stanoviska by vyžadovalo přesné dodržování pořadí zaměřování bodů. Automatické generování kresby by narušily body, které nejsou přímo viditelné a bez pomocí figuranta je nelze ve správném pořadí zaměřit. Mapa proto vznikala ručně pomocí nástrojů DULMAP, které se nacházejí v panelu Kresba. Nabídka nástrojů je rozdělena do kategorií a mění se podle právě aktivního výkresu. Jednotlivé nástroje jsou předem definované buňky (bodové značky), linie, či plošné útvary a jejich kresba probíhá automaticky do předvolených, správných vrstev. Program DULMAP obsahuje velkou škálu značek definovaných vyhláškou BÚ i některé další značky. (Tab. 4) Neobsahuje však všechny značky z vyhlášky, a proto bylo nutné některé vytvořit a doplnit. (Tab. 6) 29

K tomu slouží knihovny buněk, ve kterých je možné bodové symboly vytvářet a editovat. Jednu takovouto knihovnu (knihovna_buněk2.cel) vytvořila Gertrúda Paštéková [5], od které byla převzata a upravena. Tab. 4: Značky použité v ZDM, definované vyhláškou BÚ Značky v základních důlních mapách Číslo Předmět Značka Vysvětlivky 01.1.01 Rám souřadnicové sítě tloušťka čáry 0,18 mm, přesažení 5 mm, popis souřadnicové sítě - výška písma 1,8 mm 01.1.02 Průsečík souřadnicové sítě délka ramen křížků 4mm, rozměry souřadnicové sítě 100 x 100 mm 01.1.03 03.1.04 04.1.22 Souřadnicová síť na rámu Stabilizovaný bod polohového důlního bodového pole s výškou bodu Vrt vodorovný pozitivní ústí vrtu délka čáry 5 mm na vnější straně mapového rámu. Popis souřadnicové sítě výška písma 1,8 mm výška se uvádí s přesností na cm 06.2.02 Chodby v ložisku 08.1.05 Záchranná stanice - pomocná průměr kroužku d = 5mm, červeně T 5 08.1.17 Rozvaděč pevný obdélník 6 x 4 mm, délka čáry 2 mm, vzdálenost šraf 1 mm, černě 14.1.86 Osa železniční koleje - jednokolejné hektometry kroužkem d=1mm 30

Přestože podle vyhlášky nepatří osa kolejí do ZDM, nýbrž do účelových důlních map, byla zde její důležitost považována za tak vysokou, že je zakreslena v ZDM. Pro tvorbu ZDM chybí v programu DULMAP pouze značka rozvaděč pevný. Při kresbě účelových map byly použity značky v Tab. 5, které jsou definovány vyhláškou BÚ, ale nebyly součástí programu DULMAP. Tab. 5: Značky ÚDM definované vyhláškou BÚ Značky v účelových důlních mapách Číslo Předmět Značka Vysvětlivky 14.1.92 Telefon důlní čtverec a = 5 mm černě 14.1.98 Hasicí přístroj z=5 mm, v=5 mm, červeně T5 17.1.33 Osvětlovací těleso kroužek d=4mm, tloušťky čáry 0,5mm, černě, čára jako tečna kroužku o délce 6mm Tab. 6: Značky definované v DULMAP, které nejsou ve vyhlášce Předmět Zapínací bod osvětlení Vedení stlačeného vzduchu Vodovodní potrubí Vodovodní výpusť Budovy plechové (objekty a místa zvl. význ.) Značka Vysvětlivky vypínač č (spínač), černě zeleně modře modře stropní ochranná plechová výztuha, modře 31

Pro zákres následujících účelových prvků ve štole není ve vyhlášce BÚ ani v programu DULMAP definovaná značka. (Tab. 7) Tab. 7: Značky bez definice ve vyhlášce či DULMAPu, převzaté od Gertrúdy Paštékové Předmět Značka Elektrická zásuvka Kamera Při zakreslování některých prvků je nutno brát také v potaz a zobrazit druh použitého materiálu. Ve vyhlášce BÚ 13 je stanovena tabulka barev pro jednotlivé materiály vyskytující se v důlních prostorách. (Tab. 8) Tab. 8: Tabulka barevného vyznačení materiálů podle vyhlášky Druh materiálu Barva Označení Technicolor dřevo žlutá T 3 cihlové zdivo, pěnosilikátové tvárnice červená T 5 betonové tvárnice, beton zelená T 15 železo modrá T 12 sádra modrá T 10 popílek, jíl žlutá T 2 voda modrá T 12 plyn žlutá T 3 vzduch (užitkový) zelená T 29 Po dokončení kresby všech zaměřených prvků pro všechny výkresy bylo pro vytvoření tiskového výstupu nutné nejprve zapnout či vypnout jednotlivé vrstvy tak, aby byl zobrazen správný obsah ZDM a nastavit pohled na celou mapu ze správného ortogonálního pohledu, orientovaného k severu (pohled shora). Poté byl pomocí nástroje Výstupy - Důlní mapa vložen mapový rám a mimorámové údaje. Do formuláře se ručně vyplnily pouze údaje o zpracovateli, odběrateli a lokalitě měření. Nomenklatura kladu listů, křížky sítě, měřítko a další formální náležitosti jsou vytvořeny automaticky. 13 vyhláška č. 435/1992 Sb. Příloha 3, část první, Díl 00, Kapitola 2 32

Vzhledem k zakrývání prvků plochami výše položenými a nemožností změnit priority vrstev v 3D výkresu v použité verzi MicroStationu, bylo nutné provést export souboru do 2D a zde upravit prioritu zobrazení jednotlivých vrstev tak, aby se vytiskly všechny prvky mapy. Teprve poté bylo možné vytisknout ZDM. V tomto případě se zaměřené území rozprostírá na ploše jednoho mapového listu v měřítku 1:500, rozměr ISO A1. Do ZDM byly zařazeny následující vrstvy výkresů. Tab. 9: Seznam vrstev a jejich obsah zobrazených v ZDM Výkres Vrstva Obsah Důlní mapa Body podrobné důlní Trvale stabilizované body ZDBP Důlní mapa Hrany řezů spodní hrany počvy Důlní mapa Plocha_podlaha plocha počvy Důlní mapa Objekty a místa zvl. význ. zdi, výztuhy, rozvaděč pevný, záchranná stanice Důlní mapa Vlečky a tratě osa železniční koleje Důlní mapa Popisy místní názvy Důlní mapa VMIMORAM rám mapy a mimorámové údaje Geologický průzkum Vrty z hlubiny vrt vodorovný pozitivní 33

5 Výsledky Výsledkem zaměření štoly jsou: vytištěná ZDM v měřítku 1:500 ve formátu A1 a digitální výkresy obsahující zaměřené skutečnosti pro ZDM a další účelové důlní mapy. Důležitými dílčími výsledky jsou seznamy souřadnic: výchozích bodů (Tab. 9), použitých stanovisek (Tab. 10) a podrobných bodů. V rámci příloh se v digitální formě na CD nachází originální data z měření, protokoly o výpočtu souřadnic, opravené seznamy souřadnic a vybrané fotografie a schémata popisující štolu Josef. Dále zde jsou soubory MicroStationu a DULMAPu. Jedná se o tři výkresy ve formátu 3D: Důlní mapa.dgn, Inženýrské sítě.dgn, Geologický průzkum.dgn a jeden exportovaný výkres pro tisk ZDM ve formátu 2D: Důlní mapa_2d.dgn. Na přiloženém CD jsou rovněž umístěny knihovny buněk a čar a výsledné tiskové výstupy. Tab. 10: Seznam souřadnic výchozích bodů ZDBP Číslo bodu Y [m] X [m] Z [m] 522 753602.660 1079930.851 295.519 523 753827.467 1079949.760 296.805 524 753975.495 1079963.280 297.557 6021 753977.940 1079955.717 - Tab. 11: Seznam souřadnic stanovisek Číslo bodu Y [m] X [m] Z [m] 7000 753977.977 1079954.106 297.819 7002 753950.994 1079960.857 297.630 7003 753926.268 1079958.247 297.606 7004 753824.148 1079982.592 297.214 7005 753852.007 1079951.310 297.128 7008 753876.626 1079953.580 297.471 7009 753828.669 1079939.296 297.019 7010 753777.366 1079945.623 296.565 7011 753802.752 1079946.929 296.839 7012 753900.158 1079955.455 297.596 34

Závěr Úkolem této bakalářské práce bylo zaměření západní poloviny ložiska Mokrsko západ v režimu základní důlní mapy a vytvoření důlní mapy, která svou formou a obsahem se co nejvíce blíží základní důlní mapě. Klasickými geodetickými metodami bylo provedeno zaměření určeného prostoru, pomocí totální stanice Trimble M3. Poloha většiny bodů byla určena přímo v terénu polním SW Trimble Access. Po zjištění absence možností pro výpočet chybějících souřadnic v SW TBC, byl pro výpočet souřadnic zvolen program Groma. Pro vyhotovení kresby byl již předem zvolen program MicroStation s nadstavbou DULMAP. Software DULMAP se velice osvědčil, neboť výrazně usnadňuje a zrychluje kresbu pomocí nadefinovaných nástrojů a funkcí pro kresbu jednotlivých prvků mapy odpovídajících vyhlášce Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb. Další použité značky, které program neobsahuje, byly podle zmíněné vyhlášky vytvořeny a uloženy do knihovny buněk. Vyhotovené výkresy obsahují všechny zaměřené prvky v tematicky rozdělených vrstvách. Volbou zobrazení patřičných vrstev je možné vytvářet různé mapové výstupy. Kresba probíhala ve výkresech obsahující všechny tři dimenze, a proto se výsledný soubor podobá digitálnímu modelu. Před tiskem mapy byl pro správné zobrazení všech prvků proveden export výkresu Důlní mapa do formátu 2D. Pro navázání či práci s výslednými výkresy je nutné mít buď přístup k licenci programu DULMAP, nebo musí být nejprve SW MicroStation doplněn o použité knihovny buněk a čar. Volba klasických geodetických metod pro zaměření nepravidelného tvaru neupravených stěn chodeb štoly způsobila nepřesnosti ve výsledné mapě. Jelikož se měření jednotlivých řezů muselo omezit jen na několik, základních bodů, jsou jejich sejmuté tvary jen značně hrubé. Pro případné další bakalářské práce zabývající se mapováním zbylých částí štoly, by pro účelové důlní mapy bylo žádoucí a pro plnohodnotnou ZDM dokonce nutné zvýšení počtu měřených bodů. Při vytváření této práce se nezdařilo uskutečnit zaměření oblasti podle plánu tak, aby bylo možné posléze využít v programu DULMAP automatickou tvorbu kresby pomocí kódů. 35

Přesto bych pro další měření ve štole doporučil tuto možnost prostudovat a pokusit se jí využít. Pro tento postup je ale skutečně nutné důsledně dodržovat pořadí měření. Což se při zaměřování oblasti Mokrsko západ kvůli provozu ve štole nepodařilo. Vzhledem k absenci ostatních prvků mapy v páteřní štole by zde navýšení počtu měřených bodů určujících tvary řezů nemělo výrazně navýšit čas v terénu. Pro měření v prozatím nepřístupných oblastech štoly s rozrážkami bych navrhl změnit technologii měření z klasických geodetických metod pomocí totální stanice na laserové skenování. Členitost prostor a provoz ve štole přímo vybízí k použití této moderní metody, která výrazně zvyšuje podrobnost zaměření a přitom minimalizuje čas strávený v terénu. Jedinou nevýhodou je složitost a časová náročnost následného zpracování mračen bodů a jejich vyhodnocení. Časová a tedy i ekonomická efektivita této metody by v porovnání s klasickým geodetickým zaměřením nemusela být výhodná, což ale v rámci bakalářských prací není prvořadé. Navíc by takovýto druh dat byl pro plánovaný GIS štoly větším přínosem než prosté geodetické zaměření. V rámci této práce nebylo možné se detailně věnovat problematice tvorby důlních map ze všech úhlů pohledu s využitím různých postupů a technologií měření a vlastního zpracování dat při mapování. Oblast štoly nabízí mnoho možností pro témata navazujících bakalářských a diplomových prací. 36

Použité zdroje a literatura [1] Podzemní laboratoř UEF Josef [online]. Plone Foundation a jiní. [vid. 2014-06-04]. Dostupné z: http://www.uef-josef.eu/ [2] Centrum experimentální geotechniky [online]. Plone Foundation a jiní. [vid. 2014-06-04]. Dostupné z: http://ceg.fsv.cvut.cz/ [3] Národní geoportál INSPIRE [online]. CENIA. [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map [4] Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem [5] PAŠTÉKOVÁ, Gertrúda. Základní důlní mapa Podzemní laboratoře Josef : Bakalářská práce. Praha : ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2013. 40 s. [6] VARYŠ, Jan. Polohové připojení a zaměření základního důlního bodového pole štoly Josef : Diplomová práce. Praha : ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2012. 61 s. [7] FENCL, Martin. Polohové zaměření a připojení základního bodového pole štoly Josef : Bakalářská práce. Praha : ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2013. 41 s. [8] Trimble M3, GEOTRONICS Praha, s.r.o. [online]. GEOTRONICS Praha, s.r.o. [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.geotronics.cz/geodeticke-pristroje/totalni-stanice/trimble-m3 [9] Trimble Access, GEOTRONICS Praha, s.r.o. [online]. GEOTRONICS Praha, s.r.o. [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.geotronics.cz/geodetickepristroje/software/trimble-access-polni-software/trimble-access [10] POSPÍŠIL, Jiří. Teorie fungování terestrických skenovacích systémů. Fyzikální principy skenovacích systémů. Bezpečnost práce. [přednáška]. Praha: ČVUT, 25. 2. 2014. In: Přednášky 154LSK [online]. [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://k154.fsv.cvut.cz/vyuka/geodezie/lsk.php 37

[11] Trimble Business Center. [online]. Trimble Navigation Limited. (Copyright 2014). [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.trimble.com/survey/trimble-business-center.aspx [12] Groma. [online]. Geoline, spol. s.r.o. (Copyright 2014). [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://groma.cz/cz/ [13] MicroStation. [online]. GISoft. (Copyright 1995-2014). [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: www.gisoft.cz/microstation/ [14] DULMAP. [online]. HSI, spol. s.r.o. (Copyright 2009). [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.hsi.cz/document/dulmap/ [15] BAYER, Tomáš. Úvod do programu MicroStation PowerDraft [online]. (Copyright 2007). [vid. 2014-04-06]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/~bayertom/files/mst.pdf [16] SÝKORA, Petr. MicroStation V8 XM edition Podrobná uživatelská příručka. 1. vyd. Praha: Computer Press, a.s., 2007. 664 s. ISBN 978-80-251-1523-7 [17] RATIBORSKÝ, Jan. Geodézie 10. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2000. 234 s. ISBN 80-01-02198-X [18] FORMANOVÁ, Pavla. a KUBÍN, Tomáš. Geodézie 1,2 Návody na cvičení. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2009. 136 s. ISBN 978-80-01-04393-6 [19] NOVÁK, Zdenek. a HÁNEK, Pavel. Geodézie v podzemních prostorách. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1998. 117 s. ISBN 80-01-01255-7 38

Seznam zkratek 2D, 3D dvoudimenzionální rozměr, trojdimenzionální rozměr Au Aurum = zlato Bpv Balt - po vyrovnání BÚ Báňský úřad CEG Centrum experimentální geotechniky ČBÚ Český báňský úřad ČR Česká republika ČVUT České vysoké učení technické EDM Electronic distance meter FSv Fakulta stavební GIS Geografický Informační Systém GPS Global Positioning System JTSK Jednotná trigonometrická síť katastrální SW Software TBC Trimble Business Centre TS Totální stanice UEF Underground Educational Facility URC Underground Research Centre ZDBP Základní důlní bodové pole ZDM Základní důlní mapa 39

Seznam obrázků Obr. 1: Lokalizace štoly Josef [3]... 9 Obr. 2: Schéma štoly Josef s vyznačením zaměřované oblasti [1]... 20 Obr. 3: Schéma ložiska Mokrsko - západ s vyznačením ZDBP a zaměřované oblasti [1]... 21 Obr. 4: Totální stanice Trible M3 [8]... 22 Obr. 5: Menu Trimble Access [9]... 22 Obr. 6: Schéma rozmístění stanovisek a ZDBP v rozrážkách s jejich označením [1].. 27 40

Seznam tabulek Tab. 1: Tabulka zaměřovaných prvků s jejich kódy... 19 Tab. 2: Vybrané technické parametry... 23 Tab. 3: Měření úhlů a délek... 24 Tab. 4: Značky použité v ZDM, definované vyhláškou BÚ... 30 Tab. 5: Značky ÚDM definované vyhláškou BÚ... 31 Tab. 6: Značky definované v DULMAP, které nejsou ve vyhlášce... 31 Tab. 7: Značky bez definice ve vyhlášce či DULMAPu, převzaté od Gertrúdy Paštékové... 32 Tab. 8: Tabulka barevného vyznačení materiálů podle vyhlášky... 32 Tab. 9: Seznam vrstev a jejich obsah zobrazených v ZDM... 33 Tab. 10: Seznam souřadnic výchozích bodů ZDBP... 34 Tab. 11: Seznam souřadnic stanovisek... 34 41

Seznam příloh Příloha č. 1: Fotografie ze štoly Josef a schéma podzemí v topografické mapě Příloha č. 2: Protokoly o výpočtu souřadnic bodů v programu Groma Příloha č. 3: Seznam souřadnic všech bodů Příloha č. 4: Geodetické údaje o ZDBP Příloha č. 5: Výtisk ZDM v měřítku 1:500 ve formátu A1 Elektronické přílohy na přiloženém CD: Tematicky rozdělené složky: P1_Fotografie_a_planky - fotografie ze štoly Josef - schéma podzemí na podkladu topografické mapy P2_Original_data_mereni - vyexportovaná data měření z TS - tabulka kódů - poznámky z měření P3_Protokoly_Groma - protokoly o výpočtu souřadnic bodů v programu Groma P4_Seznamy_souradnic - seznam souřadnic a geodetické údaje trvale stabilizovaných bodů ZDBP - seznam souřadnic stanovisek - seznam souřadnic podrobných bodů P5_Vykresy_a_mapy - knihovny buněk - knihovny čar - výkresy ve formátu.dgn: Důlní mapa, Geologický průzkum, Inženýrské sítě, Dulni_mapa_2D - výtisk ZDM ve formátu.pdf 42