Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.11 Botanický inventarizační průzkum v PP Hraniční meandry Odry Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Šárka Cimalová, Ph.D. Termín: 2. 1. 2011
Obsah 1 NÁZEV PRŮZKUMU...3 2 CÍL PRŮZKUMU...3 3 POUŽITÁ METODIKA...3 4 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HRANIČNÍ MEANDRY ODRY...3 5 VÝSLEDKY...4 5.1 FLORISTICKÝ PRŮZKUM...4 5.2 PRŮZKUM ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV:...5 5.2.1 Lesní vegetace...5 5.2.2 Nelesní vegetace...5 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ...10 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ...11 8 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ...13 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ...13 10 PŘÍLOHY...14 2
1 NÁZEV PRŮZKUMU Botanický inventarizační průzkum v PP Hraniční meandry Odry (kód 2.11) 2 CÍL PRŮZKUMU Zpracování floristického průzkumu cévnatých rostlin Inventarizace rostlinných společenstev Započetí sledování iniciálních stádií sukcese odtrženého meandru Porovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na území Doporučení vhodných opatření při údržbě území umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany Vytvoření nálezové databáze zjištěných dat s doplňkovými údaji 3 POUŽITÁ METODIKA Opakovaná terénní šetření probíhala od pozdně jarního období roku 2010. Převážná část výzkumu spadala do letního vegetačního období. Návštěva byla provedena i zkraje podzimu. Třetí závěrečná dílčí zpráva obsahuje informace o stavu a průběhu zpracovávaného inventarizačního botanického průzkumu, který probíhal dle použité Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.1 Floristická inventarizace, jejíž hlavní náplní byla aktuální floristická inventarizace území se zvláštním zřetelem na podchycení výskytu výše uvedených taonů, dále ostatních ochranářsky významných druhů rostlin (zvláště chráněných druhů, druhů Červeného seznamu) a zavlečených druhů (Pyšek et al. 2002). Pozornost je zaměřena na podchycení výskytu invazních druhů rostlin, zejména křídlatky (r. Reynoutria), hojně se vyskytující v širší zájmové oblasti. Při mapování byl využit přístroj GPS s min. přesností měření 10 m. Pořízena byla také fotodokumentace s přesnou lokalizací snímků. Výzkum související s inventarizací rostlinných společenstev probíhal dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.2 Inventarizace rostlinných společenstev. Jeho náplní je inventarizace rostlinných společenstev vymezených podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001). Zjištěné výstupy jsou převedeny do digitálního prostředí NDOP. Nomenklatura taonů cévnatých rostlin je sjednocena podle práce Kubát et al. (2002), názvy syntaonů jsou uvedeny podle práce Chytrý et al. (2001) a Moravec et al. (1995). Informace o taonech doplňuje stupeň ochrany dle Vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb., dále jejich zařazení do Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2002) a Červeného seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (Sedláčková & Plášek 2005). Taony jsou také rozděleny na původní a nepůvodní invazní, naturalizované (zdomácnělé) a přechodně zavlečené neofyty a archeofyty vyskytující se v květeně České republiky podle práce Pyšek et al. (2002). 4 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HRANIČNÍ MEANDRY ODRY Přírodní rezervace Hraniční meandry Odry s výměrou 126,36 hektarů se nachází v katastrálním území Kopytov, Nový Bohumín, Starý Bohumín. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 2006. Nadmořská výška území se pohybuje od 193-198 m. n m. Předmět ochrany dle zřizovací vyhlášky z roku 2006: a) úsek meandrujícího toku Odry na česko-polské hranici od soutoku s Olší po Starý Bohumín, b) lužní porosty navazující na vodní tok a stálé i periodické vodní plochy, 3
c) evropsky významná lokalita Meandry Dolní Odry. Pro toto území byl vyhotoven plán péče (Kočárek et Koutecká 2006). Je platný od roku 2006 do roku 2017. Koutecká věnovala území ve snaze zajistit ochranu meandrujícímu toku Odry několik prací (Koutecká 1998, 2007; Koutecká et al. 1998). Konkrétními předměty ochrany této lokality jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperární a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (Kočárek et Koutecká 2006). Z dalších společenstev se vyskytují Batrachion fluitantis, Batrachion aquatilis, Parvopotamion, Oenanthion aquaticae, Phalaridion arundinaceae, Salicion triandrae a v rámci svazu Salicion albae asociace Salici-Populetum. Potenciální přirozenou vegetaci zájmového území představují lužní lesy svazu Alnion incanae, asociace Querco-Ulmetum (Neuhäuslová 1998). Hlavním a dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny v přírodní památce Hraniční meandry Odry je zachování přirozeného vývoje vodního toku a přírodních stanovišť vázaných na tok. Souvisejícím zájmem je zachování a podpora populací významných a chráněných druhů rostlin a živočichů, zvláště pak těch, které tvoří předmět ochrany (Kočárek et Koutecká 2006). Nejcennější ekosystémy přírodní památky jsou přímo závislé na dynamických změnách koryta, podmiňovaných přirozenými procesy. Mezi určující náleží v první řadě povodně. 5 VÝSLEDKY 5.1 FLORISTICKÝ PRŮZKUM V průběhu vegetační sezóny roku 2010 bylo na území PP Hraniční meandry Odry nalezeno 192 taonů cévnatých rostlin, jejichž přehled a kategorizace je uvedena níže v tabulce (tab. 2). Doplňující informace o druzích jsou uvedeny v samostatné příloze (složka DB). Vzhledem k charakteru území, které tvoří meandrující tok a přiléhající lužní polohy lesní vegetace, je zde předpokládán i potvrzen vyšší podíl nepůvodních druhů (tab. 1), které jsou zavlékány přírodním biokoridorem řeky Odry. Polohy blíže toku jsou nejvíce ovlivňovány záplavami a osídleny větším podílem invazních, zejména neofytních druhů. Na rozsáhlých plochách (především ve společenstvech svazů Phalaridion arundinaceae a Salicion albae) dominují křídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinensis i R. bohemica), také se objevuje Helianthus tuberosus, Impatiens glandulifera, Solidago canadensis, popř. Echinocystis lobata. Zastoupeny jsou rovněž invazní dřeviny: Robinia pseudacacia, Rhus hirta a Acer negundo. Invazně se chová i Parthenocissus quinquefolia, jenž je obvykle považován za naturalizovaný neofyt (Pyšek 2002). Odlesněné plochy krajiny pokrývají polní kultury, které byly v minulosti mnohem častějším typem krajinného pokryvu studovaného území, než jsou v současnosti (Kočárek & Koutecká 2006). Tento typ stanovišť obsazují z nepůvodních druhů na území severní Moravy častěji archeofyty (Cimalová 2009) - taony zavlečené již od dob neolitického zemědělského osídlení (většinou se jedná o neinvazní naturalizované druhy), než neofyty objevující se ve střední Evropě až od 15. století (Pyšek 2002). Obě skupiny nepůvodních druhů významně zvyšují celkovou druhovou bohatost území, přestože nepřispívají k cennosti společenstev. Invazní neofyty naopak způsobují v poměrně krátkém časovém úseku jejich ochuzování. V lesních a agrárních partiích se téměř nevyskytují vzácnější taony (uvést lze Alisma plantagoaquatica, Aphanes arvensis a Euphorbia stricta). Z tohoto pohledu jsou mnohem cennější mokřadní společenstva, zejména mokřady protrženého meandru u Bohumína, které osidlují vzácné druhy jako Bolboschoenus yagara, Butomus umbellatus, Cyperus fuscus, Leersia oryzoides, Najas marina, Najas minor, Peplis portula, Potamogeton lucens, P. nodosus, P. trichoides, Schoenoplectus lacustris, Senecio sarracenius a Trapa natans (Koutecká 2007). Tyto druhy v roce 2010, kdy byly zvýšené stavy hladiny Odry i během letních měsíců, bohužel nebyly potvrzeny. Níže (tab. 3) je informativně uveden přehled informací o vzácných druzích převzatý z aktuálního plánu péče (Kočárek & Koutecká 2006). V příloze 1 je uvedeno srovnání historických nálezů v několika předchozích letech. 4
5.2 PRŮZKUM ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV: V PP Hraniční meandry Odry se vyskytují nejčastěji smíšené lužní lesy svazů (Alnion incanae a Salicion albae). Převážná část lesních porostů byla založena po druhé světové válce a výsledný stav je těmito zásahy ovlivněn i v současné době (Kočárek & Koutecká 2006). Nacházíme proto do značné míry stejnověké porosty s chudším keřovým patrem. Samotný tok Odry, který je přirozeně meandrující a při záplavách mění koryto, způsobuje remodelace terénu také uvnitř lesa a vnášením dalších diaspor mění druhovou skladbu lesních společenstev. 5.2.1 Lesní vegetace Tok Odry lemují vrbo-topolové měkké luhy svazu Salicion albae s výskytem dominujících dřevin druhů Sali alba, Sali fragilis, popřípadě Populus nigra. Tyto lužní porosty jsou místy obohaceny dosadbami dalších dřevin. Nejčastěji se jedná o Populus canadensis a Acer platanoides. Často je silně pozměněno bylinné patro, ve kterém celkem běžně dominují invazní druhy, zejména křídlatky rodu Reynoutria, ale také Impatiens glandulifera nebo Helianthus tuberosus. Lokálně se poblíž toku vyskytují i společenstva vrbových křovin svazu Salicion triandrae s vrbou trojmužnou (Sali triandra), vrbou nachovou (Sali purpurea) a vrbou košíkářskou (Sali viminalis). V území PP Hraniční meandry Odry se podél toku Odry formuje i tvrdý luh svazu Alnion incanae, jenž je ale méně spjat s vodním režimem než měkký luh svazu Salicion albae. Můžeme rozlišit jednak vegetaci podsvazu Ulmenion s výskytem Quercus robur, Acer pseudoplatanus a Tilia cordata, ale také podsvaz Alnenion glutinoso-incanae se zastoupením taonů Frainus ecelsior, Alnus glutinosa, a vzácněji A. incana. Uvnitř kompleů tohoto luhu lze nalézt monodominantní porosty hlohů (Crataegus sp.), výsadby akátu (Robinia pseudacacia), dubu červeného (Quercus rubra), smrku (Picea abies) i eempláře jedle (Abies alba). 5.2.2 Nelesní vegetace Součástí PP Hraniční meandry Odry jsou i společenstva stojatých a tekoucích vod, která se nacházejí v slepých a periodických ramenech Odry, na Malém Kališoku (Kališčoku) a částečně jsou vázána na Bajčůvku (Bajcůvku) a Bohumínskou stružku. Jedná se o svaz společenstev okřehkovitých rostlin eutrofních stojatých vod - Lemnion minoris s dominujícím okřehkem menším (Lemna minor) a, bohužel nepotvrzená, společenstva svazů Oenanthion aquaticae, Parvopotamion, Batrachion aquatilis a Batrachion fluitantis. V litorálu vodních nádrží byla lokálně zaznamenána společenstva rákosin stojatých vod (Phragmition communis) s rákosem obecným (Phragmites australis). Břehy tekoucích vod (nejčastěji Odry) osidlují převážně společenstva říčních rákosin svazu Phalaridion arundinaceae s monodominantní chrasticí rákosovitou Phalaris arundinacea. V roce výzkumu byla tato vegetace díky záplavám většinou vyvinuta jen mozaikovitě a byla střídána náplavy bez vegetace, popřípadě společenstvy křídlatek. Na kontaktní zóně souše a vodního toku Odry byla sporadicky zaznamenána společenstva bahnitých říčních náplavů (svaz Bidention tripartitae) s výskytem jednoletých druhů plané původní i nepůvodní flóry (Echinocystis lobata, Bidens frondosa, Persicaria hydropiper, Chenopodium album) a typických kulturních plodin (Solanum lycopersicum). Také tato vegetace je aktuálně většinou nahrazena čerstvými štěrkovými náplavy bez vegetace a je opět zasažena výskytem invazních křídlatek. Z nelesní vegetace nacházíme v PP Hraniční meandry Odry maloplošně také společenstva psárkových luk svazu Alopecurion pratensis, jež jsou většinou ruderalizována, popřípadě tvoří mozaiku s ruderální vegetací. Vymezení biotopů je součástí samostatné tabulky vypracované v Arc-View Gis (soubory ve složce VektorovaData). Doplňkové údaje v tabulce o dominantních druzích, stavu společenstva a perspektivách vývoje jsou zpracovány a kategorizovány dle metodiky MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005). 5
Tabulka č. 1: Kategorizace nepůvodních taonů vyskytujících se v PP Hraniční meandry Odry (Pyšek et al. 2002): neofyty invazní: Acer negundo, Bidens frondosa, Echinocystis lobata, Helianthus tuberosus, Impatiens glandulifera, Impatiens parviflora, Populus canadensis, Quercus rubra, Reynoutria japonica, Reynoutria sachalinensis, Reynoutria bohemica, Rhus hirta, Robinia pseudacacia, Solidago canadensis, Solidago gigantea, Veronica persica neofyty naturalizované: Erigeron annuus, Oalis fontana, Parthenocissus quinquefolia, Trifolium hybridum neofyty přechodně zavlečené: Aesculus hippocastanum, Solanum lycopersicum archeofyty invazní: Apera spica-venti, Cirsium arvense, Melilotus sp., Plantago major, Tanacetum vulgare, Tripleurospermum inodorum archeofyty naturalizované: Arctium lappa, Arctium tomentosum, Armoracia rusticana, Bromus sterilis, Capsella bursa-pastoris, Cichorium intybus, Convolvulus arvensis, Euphorbia helioscopia, Geranium dissectum, Juglans regia, Lamium purpureum, Lapsana communis, Lathyrus tuberosus, Lepidium ruderale, Medicago lupulina, Myosotis arvensis, Papaver rhoeas, Pastinaca sativa, Prunus domestica, Pyrus communis, Silene latifolia subsp. alba, Sinapis arvensis, Sonchus oleraceus, Thlaspi arvense, Tragopogon dubius, Vicia hirsuta Tabulka č. 2: Přehled taonů vyskytujících se na území PP Hraniční meandry Odry stupeň ohrožení taon Název taonu Vyhláška Červený Červ. seznam původní nepůvodní 395 seznam Moravskosl. ČR kraje archeofyt neofyt Acer negundo Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Aesculus hippocastanum Achillea millefolium Agrostis stolonifera Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata Allium ursinum Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Anthriscus sylvestris Apera spica-venti Aphanes arvensis C3 C3 Arctium lappa Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Athyrium fili-femina Betula pendula Bidens frondosa Bromus inermis Bromus sterilis Calamagrostis epigejos Calystegia sepium Campanula rapunculoides Capsella bursa-pastoris 6
Název taonu Vyhláška 395 stupeň ohrožení Červený Červ. seznam seznam Moravskosl. ČR kraje původní Care hirta Care pallescens Care vulpina Centaurea pseudophrygia Cerastium holosteoides Chaerophylum aromaticum Chenopodium album Cichorium intybus Cirsium arvense Cirsium rivulare Convolvulus arvensis Cornus sanguinea Crataegus monogyna Crepis biennis Dactylis glomerata Daucus carota Deschampsia caespitosa Dipsacus fullonum Dryopteris fili-mas Echinocystis lobata Elymus caninus Elytrigia repens Equisetum arvense Erigeron annuus Euonymus europaea Euphorbia helioscopia Euphorbia stricta C3 C3 Festuca arundinacea Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Filipendula ulmaria Frainus ecelsior Galeopsis tetrahit Galium aparine Galium mollugo Geranium dissectum Gernium pratense Geum urbanum Glechoma hederacea Helianthus tuberosus Heracleum sphondylium Holcus lanatus Humulus lupulus Hypericum perforatum Impatiens glandulifera Impatiens parviflora Juglans regia Knautia arvensis Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Lathyrus pratensis Lathyrus tuberosus archeofyt taon nepůvodní neofyt 7
Název taonu Vyhláška 395 stupeň ohrožení Červený Červ. seznam seznam Moravskosl. ČR kraje původní Lemna minor Lepidium ruderale Leucanthemum vulgare Lolium perenne Lotus corniculatus Lycopus europaeus Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Medicago falcata Medicago lupulina Melilotus sp. Mentha longifolia Myosotis arvensis Myosotis palustris agg. Myosoton aquaticum Oalis fontana Papaver rhoeas Parthenocissus quinquefolia Pastinaca sativa Persicaria amphibia Persicaria hydropiper Petasites hybridus Phalaroides arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa compressa Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Populus nigra C3 C2 Populus tremula Populus canadensis Potentilla anserina Potentilla reptans Prunus avium Prunus domestica Prunus padus Pyrus communis Quercus robur Quercus rubra Ranunculus repens Ranunculus sceleratus Reynoutria japonica Reynoutria sachalinensis Reynoutria bohemica Rhus hirta Robinia pseudacacia Rosa canina archeofyt taon nepůvodní neofyt 8
Název taonu Vyhláška 395 stupeň ohrožení Červený Červ. seznam seznam Moravskosl. ČR kraje původní archeofyt taon nepůvodní Rosa multiflora - - - Rubus idaeus Rubus sp. - - - Rume crispus Rume obtusifolius Sali alba Sali caprea Sali fragilis Sali purpurea Sali triandra Sali viminalis Sambucus nigra Scrophularia nodosa Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Sinapis arvensis Solanum lycopersicum Solidago canadensis Solidago gigantea Sonchus oleraceus Spirodela polyrhiza Stachys palustris Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria media Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense Tilia cordata Tilia platyphyllos Torilis japonica Tragopogon dubius Trifolium hybridum Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Typha latifolia Ulmus glabra Ulmus laevis Ulmus minor Urtica dioica Valeriana officinalis Verbascum densiflorum Veronica beccabunga Veronica persica Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola arvensis neofyt 9
Tabulka č. 3: Přehled vzácných taonů vyskytujících se na území PP Hraniční meandry Odry k roku 2006 (Kočárek & Koutecká 2006) aktuální početnost nebo vitalita popis biotopu druhu populace v ZCHÚ kotvice plovoucí mikropopulace (několik rostlin) tůňka v protrženém meandru Trapa natans leknín bělostný Nymphaea candida několik trsů (zřejmě vysazený) podél jižního a západního břehu Malého Kališčoku řečanka menší několik drobnějších trsů mladých rostlin tůňky v protrženém meandru Najas minor sněženka podsněžník Galanthus nivalis několik malých trsů na okraji měkkého luhu u řeky v km toku 3,5 starček poříční Senecio sarracenicus několik desítek rostlin vitální populace měkký luh v km toku 3,5 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Ohrožující faktory souvisejí s přirozeně funkčním biokoridorem řeky Odry přinášejícím diaspory invazních neofytů, které sice krátkodobě zvyšují druhovou diverzitu území, ale v důsledku působí její ochuzování. Problematické jsou zejména druhy rodu Reynoutria. Jedná se o silně invazní rod, původně východoasijských druhů, jenž byl zavlečen do ČR, odkud byl posléze popsán i jejich kříženec. V území PP Meandry Odry jsou křídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinensis a R. bohemica) v současné době hojně přítomny nejen v různých typech biotopů samotného území, ale také v okolních porostech mimo chráněné území. Tato skutečnost v kombinaci s opakovaným rozléváním toku znamená dostatečný zdroj diaspor a opětovné zavlékání i v budoucnu. V tomto typu území byla bohužel nedostatečně ošetřena prevence, která je ovšem vzhledem k invazivnosti křídlatek velmi náročná. Území PP Hraniční meandry Odry je v současnosti doslova zamořeno těmito taony a výhledově se tato situace zlepšovat jednoznačně nebude. Břehy meandrů by sice bylo možno dočasně křídlatek zbavit, ale uvnitř luhu je dosavadní známý způsob likvidace pomocí totálních herbicidů na bázi Glyfosátů kombinovaný s kosením těžko uplatnitelný. Problematické nejsou pouze křídlatky. Také další nepůvodní druhy mohou vcelku rychle obsadit volné niky, popřípadě nahradit v konkurenci slabší druhy. Potvrzen je výskyt netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera) a slunečnice topinamburu (Helianthus tuberosus), které jsou problematické již ve vyšší části toku Odry v CHKO Poodří. Z dalších taonů, které by měly být monitorovány lze jmenovat Echinocystis lobata, Acer negundo, Populus canadensis, Quercus rubra, Rhus hirta, Robinia pseudacacia, Solidago canadensis, popřípadě Solidago gigantea. Řeka ve své funkčnosti přináší při zvýšených stavech kromě rostlinného také různý antropogenní materiál (špatně rozložitelné lidské odpadky - PET lahve, pneumatiky), který lokálně znečišťuje území a jelikož není odklízen, zůstává v PP. Plán péče (Kočárek & Koutecká 2006) také zmiňuje a předkládá řešení skládky stavebního odpadu na pravém břehu Odry západně od Kopytova. K možným ohrožujícím faktorům patří rovněž práce spojené s úpravou břehů toku a opravami tzv. povodňových škod (kácení lesních porostů, budování přístupových cest). V roce 2010 byly opravy břehů také prováděny a jejich následky bohužel řešeny ČIŽP (Hlinka, ústní sdělení). Posledním ohrožujícím faktorem by mohlo být zamezení funkčnosti volně meandrujícího toku násilnými břehovými úpravami, které by neumožňovaly rozlevy, převrstvování břehových náplavů a změny koryta. 10
7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Péče o lesní porosty spočívá v kombinaci umělé a přirozené obnovy (Kočárek et Koutecká 2006). Další zásahy se provádějí formou vyžínání, ochranou proti zvěři a likvidace náletů včetně výmlatků náletů invazního Acer negundo. Přibližování je zajištěno při zámrazu nebo poklesu hladiny podzemní vody, nejlépe koňmi event. lehkou mechanizací. Péče o nelesní pozemky je prováděna kosením trvale travních ploch 1-2 ročně lehkou mechanizací, likvidace křídlatky je prováděna 2-3 ročně před odkvětem herbicidy na bázi glyfosátů. První aplikaci postřiku je nutno provést nejdříve až v druhé dekádě VIII. měsíce. Postřik je třeba provádět na vzrostlé rostliny před jejich rozkvětem, čímž se může první aplikace posunout až na počátek IX. měsíce. Druhý postřik je nutno opakovat po sedmi až 14 dnech od první aplikace. Třetí postřik se provádí rovněž v intervalu sedmi až 14 dnů. Po posledním postřiku je vhodné uschlou biomasu křídlatky pokosit tak, aby v následujících letech byla zlepšena průchodnost terénu při následné likvidaci zbylých jedinců tohoto druhu. V dalších následujících dvou letech je nutno repelent opět opakovaně aplikovat na zbylé rostliny při stejném postupu, jak je uvedeno výše až do úplného vymizení křídlatky. Důležitý je také monitoring těchto ploch, neboť semena křídlatky mají velmi dobrou přeléhavost semen (až 20 let) jejichž klíčivost se s věkem zvyšuje. Rovněž je však nutné systematicky postupovat u rostlin v okolí tohoto ZCHÚ, nejlépe již od pramenné části povodí (Kočárek et Koutecká 2006). V rámci péče o rostliny není pro terestrické ekosystémy navržen speciální management, vyjma likvidace křídlatky u skupiny Senecio sarracenicus v rameni u Šulce; vodní ekosystémy viz příslušná stanoviště (Odra, Malý Kališčok). Dále je doporučen management geograficky nepůvodních druhů (křídlatka, javor jasanolistý). V případě pohybu (posunutí) koryta Odry v rámci vývoje meandrů bude dána přednost vodnímu toku před dalšími předměty ochrany (např. lužními lesy). Jedná se o přirozenou dynamiku meandrujícího toku, kdy na jedné straně meandru dochází k boční erozi a na druhé straně je materiál ukládán. Postupnou sukcesí se utváří na náplavech nový lužní les jako klimaové stádium vývoje společenstev navazujících částí nivy řeky. Hlavní předmět ochrany přirozeného meandru je na většině území zajištěn. Dochází ke stržovým jevům a opakujícím se sukcesním změnám na čerstvých štěrkových a písečných náplavech. Doporučeno je citlivě odstraňovat povodňové škody v souladu s předměty ochrany. Problémem je zejména množství křídlatky (Reynoutria sp.), a to jak na náplavech a březích, tak uvnitř luhu. Cesta cílené účinné likvidace v celoplošném měřítku rezervace je na zvážení ve vztahu k velké finanční náročnosti. Lze provádět řízenou likvidaci tohoto taonu v případě, že bude zajištěna alespoň malá účinnost. V tomto typu území byla nedostatečně ošetřena prevence, která je ovšem vzhledem k invazivnosti křídlatek velmi náročná. Je nutné zajistit uvolnění a udržet bez invazních druhů alespoň nejzajímavější části přírodní památky s mokřadními taony. Likvidace musí být obecně velkoplošná a dlouhodobá, jinak je neúčinná, jelikož křídlatky jsou hojně přítomny také v okolních porostech mimo chráněné území a to v kombinaci s opakovaným rozléváním toku působí jejich opětovné zavlékání. Nejcennější části území je možno udržet opakovaným každoročním zásahem dle plánu péče. Mapování společenstev a sledování účinnosti zásahů na populace křídlatek se souběžným monitorování druhové skladby území je možno např. zadat také jako témata bakalářských či diplomových prací. Vzhledem k výskytu dalších invazních taonů je doporučeno sledovat výskyt a provádět případně likvidaci i následujících taonů. Dle plánu péče Acer negundo, dále se jedná se o Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Echinocystis lobata, Populus canadensis, Quercus rubra, Rhus hirta, Robinia pseudacacia. 11
V PP Hraniční meandry Odry se vyskytly vzácné taony vázané na polní kultury. Aktuální plán péče (Kočárek & Koutecká 2006) navrhuje převedení polních kultur v chráněném území na trvalé travnaté plochy s osevem. Bylo by možno ponechat mozaiku obou typů kultur a na polích zajistit dlouhodobě snížené užívání herbicidních prostředků na jejich okrajích. Pravděpodobně se takto částečně děje, jelikož okraje polí jsou obecně méně zasaženy postřiky. Zejména z tohoto důvodu na nich bývá prováněn botanický průzkum segetální vegetace (Cimalová 2001). Významné je další sledování stavu vzácných rostlinných společenstev odtrženého meandru. Aktuálním plánem péče (Kočárek & Koutecká 2006) je také navrženo provedení revitalizace drobných toků (Bajcůvky a Bohumínské stružky), což by jednoznačně přispělo k zvýšení jejich druhové bohatosti. Mělo by se však zabránit možnému rozšíření křídlatek na nově vzniklé břehy. 12
8 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ KOČÁREK, P. & KOUTECKÁ, V. Plán péče o přírodní památku Hraniční meandry Odry na období 2006 2017. Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí, 2006. KOUTECKÁ, V. Návrh významných krajinných prvků na pověřeném území MěÚ Bohumín. In: KOUTECKÁ, V., KOTÍK, J. ET KOTÍKOVÁ, Š. Návrh VKP okresu Karviná. Ms., depon. in: Městský úřad Bohumín, odbor životního prostředí a komunálních služeb (část pro Bohumín), 1995. KOUTECKÁ, V. Vývoj meandrů Odry při povodni v červenci roku 1997. Živa, Praha, 6/1998, s. 263-264. KOUTECKÁ, V. Závěrečná zpráva podrobného mapování biotopů soustavy NATURA 2000 lokality T0059 Hraniční meandry Odry. Ms., depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2002. KOUTECKÁ, V. Změny druhové skladby rostlin v protrženém meandru Odry u Bohumína. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42. 2007, Sv. 22. s. 139-147. KOUTECKÁ, V. et al. Příroda okresu Karviná. Okresní úřad Karviná, referát životního prostředí. 1998. KOUTECKÁ, V., FORAL, M. & TÍŽKOVÁ, V. Odra Bohumín (Chalupki) km 1,458 3,248 (20,8 21,7). Hraniční znaky 5/8 7/3 R PŠ. Varianta II průpich. Biologické hodnocení. Ms., depon. in: GHE, a. s., Ostrava, 2001. RAST, G., OBRDLÍK, P. & NIEZNANSKI, P. [eds.] Atlas niv Odry. WWF, Deutschland, 2000. ŠUHAJ, J. Hraniční meandry Odry/ Graniczne meandry Odry. WAW, Racibórz, 2009. 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ CIMALOVÁ, Š. Segetální plevelová vegetace severní a střední Moravy. Ms., Disert. pr., depon. in: KB, PřF MU, Brno, 2001. ČECH, L., KOČÍ, M. & PRAUSOVÁ, R. Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostl. společenstva, biotopy). In: JANÁČKOVÁ, H. ET ŠTORKÁNOVÁ, A. [eds.] Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR. 2005. CHYTRÝ, M., KUČERA, T. & KOČÍ, M. [eds] Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha: 2001, s. 105-108. Informační systém životního prostředí (ISŽP). Moravskoslezský kraj. 2008 [online]. [cit. 2009-12- 25]. Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/pamatky/hranicnimeandry-odry-111/ KOČÁREK, P. & KOUTECKÁ, V. Plán péče o přírodní památku Hraniční meandry Odry na období 2006 2017. Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí, 2006. KOUTECKÁ, V. Vývoj meandrů Odry při povodni v červenci roku 1997. Živa, Praha, 6/1998, s. 263-264. KOUTECKÁ, V. Změny druhové skladby rostlin v protrženém meandru Odry u Bohumína. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42. 2007, Sv. 22., s. 139 147. KOUTECKÁ, V. et al. Příroda okresu Karviná. Okresní úřad Karviná, referát životního prostředí. 1998. KOUTECKÁ, V., FORAL, M. & TÍŽKOVÁ, V. Odra Bohumín (Chalupki) km 1,458 3,248 (20,8 21,7). Hraniční znaky 5/8 7/3 R PŠ. Varianta II průpich. Biologické hodnocení. Ms., depon. in: GHE, a. s., Ostrava, 2001. KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER, J., & ŠTĚPÁNEK, J. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. MORAVEC, J. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. (2nd.ed.). Severočeskou Přírodou, Sv. 1, 1 206. NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 1998. PYŠEK, P., SÁDLO, J., & MANDÁK, B. Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, Praha, 2002, č. 74, s. 97 186. Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. 1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/inde.php?frame&show_one=1&id=12486 13
10 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapa rostlinných společenstev Příloha č. 2: Fotodokumentace Příloha č. 3: Lokalizace fotografií, výskyt sledovaných vzácných druhů rostlin Příloha č. 4: Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry 14
Příloha č. 1: Mapa rostlinných společenstev 15
16
Příloha č. 2: Fotodokumentace Foto č. 1: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, meandrující tok, oba břehy porůstají dominující vrby (Sali fragilis, S. alba) a křídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinensis, R. bohemica) GPS: 49 55'53.36"N, 18 20'42.44"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 Foto č. 2: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, vrby (Sali fragilis) a křídlatky (Reynoutria sp.); patrný je nedávný rozlev přilehlého toku Odry GPS: 49 55'53.36"N, 18 20'42.44"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 17
Foto č. 3: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, Invazní taony v pobřežních společenstech: loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), křídlatky (Reynoutria sp.); patrný je nedávný rozlev přilehlého toku Odry GPS: 49 56'04.29"N, 18 20'36.63"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 Foto č. 4: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, písčitý náplav Odry po jarním zvodnění částečně bez vegetace. Roztroušeně se vyskytuje nejčastěj Phalaris arundinacea. GPS: 49 56'04.97"N, 18 20'38.30"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 18
Foto č. 5: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, malá lokalita žabníku jitrocelového (Alism plantago-aquatica); mokřina v lesním porostu na levém břehu poblíž soutoku Bajčůvky a Odry GPS: 49 55'31.55"N, 18 20'23.88"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 Foto č. 6: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, písčitý náplav bez vegetace GPS: 49 55'38.99"N, 18 19'55.91"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 19
Foto č. 7: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, štěrkový náplav bez vegetace po jarním zvýšeném stavu vody GPS: 49 55'38.99"N, 18 19'55.91"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 Foto č. 8: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, lem pšeničné pole s máky vlčími (Papaver rhoeas), pomněnkou rolní (Myosotis arvensis), violkou rolní (Viola arvensis) a dalšími taony GPS: 49 56'25.416"N, 18 20'29.99"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 1.7.2010 20
Foto č. 9: Lokalita: PP Hraniční meandry Odry, pohled na materiál přinesený řekou při jarních rozlevech. GPS: 49 56'22.882"N, 18 20'18.448"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 4.7.2010 21
Příloha č. 3: Lokalizace fotografií, výskyt sledovaných vzácných druhů rostlin 23
Příloha č. 4 Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Acer campestre Acer negundo Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Aesculus hippocastanum Agrostis stolonifera Achillea millefolium Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata Allium ursinum Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Anemonoides nemorosa Anemonoides ranunculoides Anthriscus sylvestris Apera spica-venti Aphanes arvensis Arctium lappa Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Athyrium fili-femina Batrachium sp. Batachium circinatum Batachium fluitans Betula pendula Bidens cernua Bidens frondosa Bidens tripartita Bolboschoenus yagara Bromus inermis Bromus sterilis Butomus umbellatus Calamagrostis epigejos 25
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Calystegia sepium Campanula rapunculoides Capsella bursa-pastoris Care hirta Care pallescens Care vulpina Carpinus betulus Centaurea jacea Centaurea pseudophrygia Cerastium holosteoides Ceratopnhyllum demersum Cichorium intybus Cirsium arvense Cirsium rivulare Convolvulus arvensis Cornus sanguinea Crataegus monogyna Crepis biennis Cyperus fuscus Dactylis glomerata Daucus carota Deschampsia caespitosa Dipsacus fullonum Dryopteris fili-mas Echinocystis lobata Eleocharis acicularis Eleocharis palustris Elodea canadensis Elymus caninus Elytrigia repens Equisetum arvense Erigeron annuus Euonymus europaea Euphorbia helioscopia Euphorbia stricta Festuca arundinacea Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra 26
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Ficaria verna Filipendula ulmaria Frainus ecelsior Gagea lutea Galanthus nivalis Galeobdolon luteum Galeopsis tetrahit Galium aparine Galium mollugo Geranium dissectum Geranium phaeum Geranium pratense Geum urbanum Glechoma hederacea Helianthus tuberosus Heracleum sphondylium Holcus lanatus Humulus lupulus Hypericum perforatum Chaerophylum aromaticum Chenopodium album Chenopodium ficifolium Chenopodium polyspermum Impatiens glandulifera Impatiens parviflora Iris pseudacorus Juglans regia Juncus effusus Knautia arvensis Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Lathrea squamaria Lathyrus pratensis Lathyrus tuberosus Leersia oryzoides Lemna minor Lepidium ruderale Leucanthemum vulgare 27
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Lolium perenne Lotus corniculatus Lycopus europaeus Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Medicago falcata Medicago lupulina Melilotus sp. Mentha longfolia Myosotis arvensis Myosotis palustris agg. Myosoton aquaticum Myriophyllum spicatum Najas marina Najas minor Nymhaea candida Oalis fontana Papaver rhoeas Parthenocissus inserta Pastinaca sativa Peplis portula Persicaria amphibia Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Persicaria maculosa Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa compressa Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis 28
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Poa trivialis Populus alba Populus nigra Populus tremula Populus canadensis Potamogeton crispus Potamogeton lucens Potamogeton nodosus Potamogeton pectinatus Potamogeton trichoides Potentilla anserina Potentilla reptans Primula elatior Prunus avium Prunus domestica Prunus padus Pyrus communis Pyrus pyraster Quercus robur Quercus rubra Ranunculus repens Ranunculus sceleratus Reynoutria sp. Reynoutria japonica Reynoutria sachalinensis Reynoutria bohemica Rhus hirta Robinia pseudacacia Rorippa amphibia Rosa canina Rosa multiflora Rubus idaeus Rubus sp. Rume crispus Rume maritimus Rume obtusifolius Sagittaria sagittifolia Sali alba Sali caprea 29
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Sali fragilis Sali purpurea Sali triandra Sali viminalis Sambucus nigra Scrophularia nodosa Schoenoplectus lacustris Senecio sarracenius Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Sinapis arvensis Solanum lycopersicum Solanum tuberosum Solidago canadensis Solidago gigantea Sonchus oleraceus Sparganium erectum Spirodela polyrhiza Stachys palustris Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria media Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense Tilia cordata Tilia platyphyllos Torilis japonica Tragopogon dubius Trapa natans Trifolium hybridum Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Typha latifolia Ulmus glabra Ulmus laevis 30
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PP Hraniční meandry Odry Kočárek & Koutecká Koutecká Šuhaj Cimalová 2006 2007 2009 2010 Umus minor Urtica dioica Valeriana officinalis Verbascum densiflorum Veronica beccabunga Veronica persica Viburnum opulus Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola arvensis 31
32