Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta. Povodňové události a jejich socio-ekonomické aspekty na vybraném území v povodí řeky Bečvy

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav ekologie lesa Povodňové události a jejich socio-ekonomické aspekty na vybraném území v povodí řeky Bečvy Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. RNDr. Michal Vladimír Marek, DrSc. Konzultant: Mgr. Robert Stojanov, Ph.D. Vypracovala: Eva Jurková Brno 2013

Zadání

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Povodňové události a jejich socioekonomické aspekty na vybraném území v povodí řeky Bečvy vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

Děkuji vedoucímu mé diplomové práce, prof. Ing. RNDr. Michalu V. Markovi, DrSc. za odborné vedení a připomínky. Mgr. Robertovi Stojanovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky a konzultace ke zpracovávanému tématu. Dále děkuji Mgr. Barboře Duží za odborné a cenné rady týkající se kvalitativního výzkumu. Rovněž děkuji Mgr. Mariánovi Pavelkovi Ph.D. za přínosné rady při zpracování diplomové práce a Mgr. Jiřímu Jakubínskému za poskytnutí mapových podkladů.

Abstrakt Diplomová práce Povodňové události a jejich socio-ekonomické aspekty na vybraném území v povodí řeky Bečvy je zaměřena na problematiku povodní ve vztahu k jejich dopadům na vymezené zájmové území. Teoretická část je věnována obecnému popisu povodní, charakteristice řeky Bečvy a socio-ekonomické analýze zájmového území. Předmětem empirické části předkládané diplomové práce je kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo zhodnotit vnímání vybraných skupin lidí na problematiku povodní v povodí řeky Bečvy. Klíčová slova Povodně, protipovodňová opatření, zájmové území, řeka Bečva Abstract The master thesis: Flood occurences and their socio-economi aspects of the selected area in the Becva basin" is focused on the problem of floods in terms of their impacts on a defined interest area. The teoretical part describes the general features of the flood phenomenon and characteristics of the Becva river. Besides that it includes a socioeconomic analysis of the interest area. The empirical part of the thesis is based on a qualitative research. The main objective of this part was to evaluate perception of the flood problem in the Becva basin by selected groups of people. Key words Floods, flood control, area of interest, river Bečva

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE... 8 2. 1 Dílčí cíle diplomové práce... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 3. 1 Definice povodně... 9 3. 2 Charakteristiky povodně... 9 3. 3 Fenomén povodní... 10 3. 4 Druhy povodní... 12 3. 5 Faktory ovlivňující vznik a průběh povodní... 14 3. 6 Protipovodňová opatření ve funkčním a prostorovém uspořádání a využití území... 16 4 CHARAKTERISTIKA ŘEKY BEČVY... 19 4. 1 Povodí řeky Bečvy... 22 4. 2 Geografické vymezení zájmové oblasti... 23 5 POVODNĚ V LETECH 1997, 2009, 2010 V POVODÍ ŘEKY BEČVY... 27 5. 1 Povodně v roce 1997... 27 5. 2 Povodně v roce 2009... 33 5. 3 Povodně v roce 2010... 37 6 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 42 6. 1 Ekonomické ukazatele obcí... 54 7 METODOLOGIE... 56 7.1 Kvalitativní výzkum - účel výzkumu... 56 8 KVALITATIVNÍ VÝZKUM... 63 8.1 Zahřívací otázka... 65 8.2 Vztah k řece... 66 8.3 Zkušenosti s povodněmi... 69 8.4 Řeka a bezpečnost... 73 8. 5 Úroveň komunikace... 77 8. 6 Změna klimatu.... 81 8. 7 Demografické otázky... 84 9. SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH SKUTEČNOSTÍ PROVEDENÉ ANALÝZY... 85 10 ZÁVĚR... 88 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 12 SEZNAM INTERENTOVÝCH ZDROJŮ... 13 SEZNAM OBRÁZKŮ... 14 SEZNAM TABULEK...

1 ÚVOD Člověk se setkával s povodněmi již při vzniku nejstarších civilizací. Zmínky o potopách a povodních se vyskytují ve starých dochovaných textech z Egypta, ve Starém zákoně v první knize Mojžíšově a na akkadských hliněných tabulkách v Eposu o Gilgamešovi. První věrohodná zmínka o povodních na území Čech pochází z Kosmovy kroniky a popisuje povodeň z roku 1118 (Brázdil, 2005). Povodeň se řadí mezi přírodní jevy. Způsobuje v dotčených oblastech ekonomické škody na majetku, v extrémních případech i oběti na životech nebo psychické problémy postiženým obyvatelům. V naší zemi mají povodně poměrně pestrou historii, ovšem nutné je podotknout, že se vyskytovaly s většími časovými odstupy, nežli je tomu poslední dvě desetiletí (Brázdil, 2005). Předkládaná diplomová práce se věnuje vybraným povodním, které se odehrály v povodí řeky Bečvy od roku 1997. Povodně se za posledních 15 let staly v České republice celospolečenským fenoménem. Klíčovým momentem, jenž tento typ přírodní katastrofy vyneslo do popředí zájmů na všech úrovních společnosti, byly povodně v červenci roku 1997. Hlavní příčinou povodní, které se udály v roce 1997, byly souvislé, extrémní, intenzivní srážky na území Moravy a Slezska (Brázdil, 2005). S nadsázkou lze říci, že právě díky této katastrofální povodni, jež měla obrovské materiální a společensko-sociální dopady, vznikla nejen řada odborných studií, které se zaměřují na návrhy protipovodňových opatření, ale také integrovaný záchranný systém. Díky neustálému procesu zdokonalování pomocí nejmodernějších technologií lze příchod povodní poměrně přesně a s předstihem předpovědět. Český hydrometeorologický ústav od roku 2002 vydává modelové předpovědi průtoků na vybraných vodoměrných profilech, jejich výstupem jsou předpovědi průtoků s dvoudenním předstihem (Český hydrometeorologický ústav, předpovědní a hlásá služba, 2002). Problematika povodní je velmi rozsáhlé téma, a proto jsem se zaměřila pouze na: rešerši informačních zdrojů týkajících se zadaného tématu a také rešerši zabývající se bližším popisem zájmového regionu a jeho přírodních poměrů a také analýzou socio-ekonomických charakteristik této oblasti. V empirickém výzkumu se práce opírá o kvalitativní výzkum, spočívající ve sběru a analýze semistrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. 7

2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem této diplomové práce je zhodnotit vnímání problematiky povodní na řece Bečvě vybranými skupinami lidí. 2.1 Dílčí cíle diplomové práce Zpracování socioekonomické charakteristiky zvolených zájmových území. Socioekonomická charakteristika obsahuje vývoj počtu obyvatel v letech 1991 2011, analýzu migračních přírůstků v letech 1991 2011. Ekonomická část analýzy obsahuje míru nezaměstnanosti, počet volných pracovních míst v letech 2005 2011. Získání informací od vybraných respondentů pomocí metody semistrukturovaných rozhovorů. Analýza provedených rozhovorů za účelem získání informací o smýšlení lidí z různých sfér o problematice povodní a protipovodňových opatření. 8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Definice povodně Dle Meteorologického slovníku výkladového a terminologického (1993) je definice povodní následující: Výrazný přechodný vzestup hladiny toku, způsobený náhlým zvýšením průtoku nebo dočasným zmenšením průtočnosti koryta, zejména při výskytu ledových jevů. Následující definici povodní uvádí Konvička (2002): Povodeň je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je odtok vody nedostatečný, případně dojde k náhlému odtoku vody z nádrží či k dočasnému zmenšení průtočnosti koryta. Brázdil (2005) definuje povodeň následovně: Fáze hydrologického režimu vodního toku, která se může vícekrát opakovat v různých ročních obdobích, vyznačuje se náhlým, obvykle krátkodobým zvětšením průtoků a vodních stavů, je vyvolána dešti nebo táním sněhu z oblevy. Dle Vaishara (2002) se povodní rozumí: Problém vztahu mezi přírodním jevem, technologickými systémy a člověkem respektive lidskou společností. 3.2 Charakteristiky povodně Povodně jsou považovány za obvyklý přírodní úkaz, který se podílí na vývoji krajiny (Demek et al. 1987). Tvar povodně lze formulovat hodnotami průtoků. Ty určují počátek, kulminaci a ukončení povodně. Za vznik povodňové vlny je pokládána chvíle (obyčejně den nebo hodina), od které nastalo výrazné vzdouvání průtoků. Vrcholový průtok nastává v době kulminace a ukončení povodně nastává v okamžiku přechodu rychlého poklesu průtoku k mírnějšímu průtoku, (Obr. č. 1), (Brázdil, 2005). 9

Jednou z charakteristik povodní je délka jejich trvání jedná se o časový úsek mezi počátkem a ukončením povodně. Dalším ukazatelem velikosti povodní je jejich objem, tím se rozumí celkové množství vody, které proteče za určitou dobu v určitém profilu za dobu trvání určité povodně (Brázdil, 2005). Obr. č. 1: průtoková vlna a její prvky Zdroj: (Brázdil, 2005) 3.3 Fenomén povodní Povodně jsou považovány za častou přírodní katastrofu, mají na svědomí největší podíl obětí a škod, ale jejich nebezpečí je obvykle podceňováno. Samotnému vzniku povodní nemůžeme zabránit, můžeme pouze zmírnit její následky (Vaishar, 2002). Povodně s sebou nesou i další negativní faktory, a to snížení veřejné obslužnosti, velký nedostatek pitné vody, finanční ztráty v průmyslu a zemědělství a také vznik a šíření chorob (Pokorný, 2004). Katastrofické následky povodní nastanou ve chvíli, kdy se střetnou s člověkem a jeho vytvořenými díly, avšak je také důležité si uvědomit, že povodeň nemusí nutně znamenat pro člověka zlo. Z historického hlediska jsou to právě povodně, které zapříčinily vznik úrodných zemědělských půd (Vaishar, 2002). 10

Důležité je zmínit, že člověk vnímal kladně pravidelně se opakující povodně. Jak uvádí Vaishar (2002): Opakovaných povodní jsme se v důsledku regulací vodních toků a dalších opatření na většině území zbavili a tak nám vlastně zbývají pouze extrémní události, měnící se v katastrofy. V letech 1986 1995 tvořily povodně 32 % všech přírodních katastrof, 55 % ztrát na lidských životech a 31 % ekonomických ztrát (Miller, 1997). Miller (1997) uvádí, že: Je však si třeba uvědomit, že k 92 % všech lidských obětí vlivem povodní (228 000 ztracených životů za období 1987 1996) došlo v Asii, na Severní a Jižní Ameriku připadlo 3,5 %, na Afriku 2,5 % a na Evropu 1,8 % obětí. Uvědomme si, že člověk se po dlouhá staletí snažil ovlivnit chování řek v krajině. Nezřídka kdy se právě díky antropogenním činnostem člověka podařilo negativním způsobem ovlivnit dopady povodně. Jako příklad se uvádí urbanizaci. Typickým příkladem je zástavba v záplavových oblastech, dále nízké mostní konstrukce atp. Za další antropogenní faktor lze pokládat nedostatečnou údržbu hrází nebo dokonce jejich špatné umístění. Některé antropogenní zásahy zapříčinily snížení retenční schopnosti krajiny (Čámrová a Jílková, 2006). Další autor, který se zabývá antropogenními činnostmi a jejich dopady na povodně Láznička (2007) tvrdí: Jsem přesvědčen, že antropogenní činnost ovlivňuje průběh povodní velmi výrazně, povodňové škody jsou enormně vysoké v důsledku neuvážené lidské aktivity, z přímých důkazů je možné uvést: stavby v inundačních územích, odlesnění krajiny, zornění půdy atd. Z toho tedy plyne, že některé antropogenní zásahy zapříčinily snížení retenční schopnosti krajiny a tím tak negativním způsobem ovlivnily změnu režimu vodních toků. V době sucha jsou průtoky menší a naopak v době povodně jsou kulminace mnohem vyšší, než tomu bylo za přirozeného stavu (Kohoutek a Čermák, 2009). 11

3.4 Druhy povodní Dle Konvičky (2002) lze povodně podle vzniku dělit na: Přirozené, jak již z názvu vypovídá, tyto povodně jsou způsobeny pouze přírodními vlivy, a to při tání sněhu, tání ledů, a při deštích. Umělé (zvláštní), ty jsou způsobeny umělými vlivy, například při špatném řešení stavů nouze na vodohospodářských dílech, dále při narušení hrází vodních děl atp. (Obr. 2.) Obr. č. 2 schéma rozdělení povodní (Zdroj: Matoušek 2005) Srážko odtoková povodeň. Jedná se o typ povodně, která vzniká z extrémního množství tajícího sněhu nebo extrémních dešťů. Tento druh povodní se dělí buď na regionální, nebo na bleskové. Pro bleskové povodně je charakteristický velmi rychlý vzestup průtoku, vrchol neboli kulminace a rychle sestupující průtok trvají většinou několik hodin. Těmito povodněmi jsou zasažena převážně malá a střední povodí (Brázdil, 2005). Regionální povodně postihují především střední a velká povodí. Pro tento druh povodní jsou charakteristické dlouhotrvající regionální deště, případně mohou též vznikat kombinací tání sněhu a dešťových srážek. Dále tyto povodně můžeme rozdělit na zimní a letní. Zimní povodně se vyskytují v měsících od listopadu do dubna a letní povodně se vyskytují v měsících od května do října. Příčin je celá řada, mezi nejčastější patří 12

velmi intenzivní neboli náhlé srážky, periodické a dlouhotrvající srážky, tání ledu, anebo sněhu. Dalším častým výskytem tohoto typu povodní je souběh dešťových srážek a tání sněhu, nebo i nashromáždění různých předmětů (dřeva, ledu) v korytě řeky povodí (Brázdil, 2005). Dle Brázdila (2005) lze za základní rozdělení považovat rozdělení povodně na zimní a letní typ. 3.4.1 Povodně zimního typu Pro vznik tohoto typu povodně je nutný předpoklad velké zásoby sněhu v kombinaci s vysokými kladnými teplotami vzduchu, tyto podmínky by měly trvat minimálně 2 3 dny v řadě (Kozák, 2007). Letní povodně se ve střední Evropě z dlouhodobého hlediska vyskytují nahodile. U zimních povodní je tomu přesně naopak. Dlouhodobé studie s jednoznačnými závěry potvrzují, že povodně zimního typu v období přechodu ročních období zima - jaro se na našem území vyskytují pravidelně, a to především v měsíci březnu (Kozák, 2007). 3.4.2 Povodně letního typu Povodně letního typu se dělí na bleskové povodně a povodně způsobené vytrvalými dešťovými srážkami. Je známo, že tento typ povodní se vyskytuje v měsících duben listopad. Pro vznik tohoto typu povodní jsou potřeba buď extrémně vydatné dešťové srážky, které mají za následek výšku vodního sloupce o několika stovkách milimetrů (v takovém případě jsou nazývány bleskové povodně), anebo několikadenní vytrvalé dešťové srážky, které mohou postihnout i drtinou většinu říčního povodí. Povodně bleskové i povodně způsobené vytrvalými dešťovými srážkami byly ve střední Evropě v měsících duben listopad zaznamenávány od 18. století. Studie uvádí, že tento typ povodní se ve střední Evropě vyskytuje nahodile (Kozák, 2007). 13

Bleskové povodně postihují z geografického hlediska lokální území, zpravidla do 100 ha a v povodích do 10 km². Každoroční četnost výskytu bleskových povodní se pohybuje v rozmezí od 60 100. Tyto ničivé povodně poškozují především města a obce, a to hlavně na horních částech toků a v horských nebo podhorských oblastech. Následky těchto povodní řeší zejména obce, a to ve spolupráci s občany, jež byli povodněmi zasaženi, a ve výjimečném případě i ve spolupráci se správci malých vodních toků a správci povodí. Otázky ve věci protipovodňové ochrany rovněž řeší orgány na úrovni obcí, vždy s ohledem na své finanční možnosti (Čámrová a Jílková, 2006). 3.4.3 Dělení povodní dle délky jejich trvání Podle délky trvaní můžeme povodně dělit na bleskové (viz. výše) a déletrvající povodně. Déletrvající povodně bývají způsobeny vytrvalými srážkami nebo táním značného množství sněhu/ledu v delším časovým období a především v akumulačních částech vodních toků. Povodně v podmínkách České republiky bývají způsobeny v první řadě nerovnoměrnou distribucí srážek (Vaishar, 2002). Čámrová a Jílková (2006) uvádí, že: Bleskové povodně zasahující obce v důsledku meteorologických vlivů bývají často podpořeny změnami hospodaření v krajině a dalšími antropogenními zásahy. 3. 5 Faktory ovlivňující vznik a průběh povodní Na vznik a průběh povodní působí v první řadě meteorologické faktory a ty jsou předběžné a poté příčinné. Předběžné meteorologické faktory účinkují několik dnů, týdnů až měsíců před samotným počátkem povodně. Mezi tyto faktory řadíme zejména výši sněhové pokrývky, promrznutí půdy a její vodní hodnotu atp. Významnou roli zejména u hydrologických předběžných faktorů hraje velikost naplnění koryt vodních toků před začátkem povodně. Spouštěcím mechanismem příčinných meteorologických faktorů jsou přívalové nebo vytrvalé dešťové srážky, vyšší tep- 14

loty vzduchu, rychlost vzduchu, které působí pár dnů nebo hodin před samotným započetím povodně (Brázdil, 2005). 3.5.1 Klíčové vlivy v souvislosti se vznikem a příčinami povodní Vlivy, jež jsou uvedeny níže, jsou podmíněny mnohými fyzicko-geografickými činiteli, mezi něž řadíme zejména tvar a plochu povodí, dále nadmořskou výšku, rozsah toku, sklon terénu. Důležité je zmínit, že některé z těchto přirozených faktorů byly výrazně ovlivněny člověkem (Brázdil, 2005): Intercepce jedná se o množství zadržené vody na rostlinách, jež je dáno druhem vegetace, hustotou porostu, a které nepropustí množství zadržené vody do půdy, a tím výrazně zpomalí vsakování (Brázdil, 2005). Infiltrací je míněno vsakování vody do půdy a vzedmutí podzemních vod. Je ovlivněna typem půd, obsahem humusu, mocností, či nasycením vodou (Brázdil, 2005). Objem říční sítě - definuje Brázdil (2005) jako: Plnění koryt toků včetně množství vody vtlačené do přilehlých podpovrchových částí břehové zóny v důsledku hydrostatického tlaku, a objemu rozlivů do inundačních území podél toku. Detence dle Brázdila (2005) je definována jako: Schopnost zpomalovat odtok ze spadlých srážek naplňováním depresí terénu, což může vést k dočasné akumulaci většího množství vody v rovinném než ve sklonitém terénu. Následující faktory, které ovlivňují vznik a průběh povodní, jsou vodní díla a úpravy vodních toků. Je důležité si uvědomit, že člověk zasahoval do přirozených vodních toků za účelem eliminace účinků povodní, dále se snažil využívat vodní díla jako prostředek 15

pro přepravu, zdroj energie atp. Velmi často člověk likvidoval přirozené meandry za účelem vybudování vodních nádrží (Kukal, 1982). Brázdil (2005) uvádí, že: Dbalo se na to, aby přilehlá inundační území byla dobře průtočná pro hladké odvádění povodňových průtoků, avšak toto úsilí mělo i negativní důsledky z hlediska protipovodňové ochrany jako zrychlené šíření povodňových vln přehradními nádržemi s regulovanými úseky toků. 3. 6 Protipovodňová opatření ve funkčním a prostorovém uspořádání a využití území Protipovodňovou ochranu je nutné chápat komplexně jako ochranu lidí, zvířat a člověkem vytvořeného majetku před vyskytujícím se hydrologickým jevem (Konvička, 2002). Konvička (2002) uvádí, že: Přiměřená ochrana v sobě zahrnuje ekonomické, ekologické, sociální, politické a další aspekty. Funkce protipovodňové ochrany spočívá v ovlivnění odtokových poměrů a eliminaci kulminačních průtoků. Protipovodňová opatření se dle časové vazby dělí na: Preventivní opatření ta jsou realizována před povodní, jsou celostně plánovaná. Jejich úkolem je co nejvíce eliminovat potenciální povodňové škody. Jde o činnosti typu: vymezení záplavových území, jejich zanesení do územních plánů, a zajištění toho, aby vymezená území nebyla zastavěna (Slavíková et al. 2007). Operativní opatření ta jsou realizována již v době povodně. Dělí se dále na organizační a technická opatření. Hlavní náplní organizačních opatření je zajištění a organizace záchranných a evakuačních prací (Konvička, 2002). Technickými opatřeními se míní činnosti jako např. výstavba dočasných mobilních zařízení sloužících k zabránění rozlití vody. Spadají sem i činnosti, které 16

vyplývají z povodňového plánu ve vazbě na aktuální povodňovou situaci (Konvička, 2002). 3.6.1 Vodní díla Výstavba hrází je nejstarší z forem ochrany před povodněmi. Chrání řeku jenom v určitém úseku a riziko záplav z takového zkoncentrovaného objevu vody se přemísťuje do dolních částí v trati vodního toku. Tak došlo k řadě případů, kdy se podmínky pro odvádění velkých vod z inundačních území zhoršily (Brázdil, 2005). Mezi primární vodní díla, která se používají ke vzedmutí hladiny vodního toku, patří přehrady a jezy. Hlavní funkcí přehrad je regulace odtoku vody z povodní. V době vysokých vodních stavů ochraňují dané území před povodněmi. V letních měsících voda z nádrže slouží zemědělským účelům, okrajově slouží k rekreaci. Výstavba jezů slouží ke vzdutí a stabilizaci vodní hladiny v říčním korytě a právě díky tomu je umožněno odebírat část vody mimo hlavní řečiště (Brázdil, 2005). 3.6.2 Stupně povodňové aktivity Dle vodního zákona (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů 70) se stupněm povodňové aktivity rozumí: Míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu. V současné době výše uvedený zákon definuje celkem tři stupně povodňové aktivity: (Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon). První stupeň povodňové aktivity Je označován jako stav bdělosti. Za vznik tohoto stavu je považována situace, kdy hrozí nebezpečí přirozené povodně, a stav zaniká v okamžiku, kdy nebezpečí přirozené povodně pomine. Stav bdělosti může označit i předpovědní povodňová služba Českého hydrometeorologického ústavu. Ta nadále monitoruje stav vodního toku jako zdroje 17

případné povodně. V prvním stupni povodňové aktivity započíná činnost hlídkové a hlásné služby. Charakteristické je zde výrazné zvýšení rychlosti proudění vody a také hloubka toku při zvýšení hladiny (Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon). Druhý. stupeň povodňové aktivity Je označován jako stav pohotovosti a je vyhlašován odpovědným povodňovým orgánem v době, kdy hrozí nebezpečí přirozené povodně, případně tehdy, kdy už povodeň nastala, ale ještě nedochází k značným rozlivům mimo koryto a škodám způsobených povodní. V těchto situacích se aktivují složky protipovodňové ochrany. Je nutné monitorovat vývoj situace a uskutečňovat taková opatření, která eliminují průběh povodně provádějí se různé zabezpečovací, záchranné a případně i evakuační práce (Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon). Třetí stupeň povodňové aktivity Je vyhlašován jako stav ohrožení a vyhlašuje se odpovědným povodňovým orgánem nebo v případech, kdy hrozí značné škody na majetku nebo jsou ohroženi lidé na životech v záplavovém území. Stav ohrožení se také vyhlašuje v případě, dojde-li k dosažení kritických hodnot jevů, jež jsou sledovány. V této situaci je nutné zahájit nouzová opatření. Provádějí se též záchranné, zabezpečovací a evakuační práce dle povodňových plánů (Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon). 18

4 CHARAKTERISTIKA ŘEKY BEČVY Bečva a její celá říční soustava je charakterizována jako horský tok. Má dvě větve, v horní části pramení Rožnovská Bečva na severních svazích Vysoké (1024 m. n. m.), a druhá, Vsetínská Bečva, pramení pod Vysokou, Javorníky a Vsetínskými vrchy. Obě uvedené řeky se setkávají pod městem Valašské Meziříčí. Od tohoto území pokračují obě Bečvy pod názvem Spojená Bečva, jež dále ústí do řeky Moravy u obce Tovačov (Pavelka a Trezner, 2001). Morfologie terénu řeky Bečvy (Obr. 3.). Obr. č. 3: Morfologie povodí řeky Bečvy Zdroj: (Souhrnná zpráva, 2007) Výše jmenované řeky svým charakterem připomínají horské bystřiny se značně rozkolísanými průtoky, což lze vypozorovat z faktu, že v letních měsících se v toku nachází velmi málo vody a po vydatnějších srážkách velmi rychle stoupá průtok vody, a tedy vyvstává riziko povodní. Stejně tak rychle průtoky klesají. Rychlý nárůst a pokles průtoků je dán především tvarem a sklonem terénu, geologickými poměry a vegetací podél toku a také ročním obdobím. Povodně na Bečvě bývají často v zimních měsících způsobeny táním sněhu, dále velmi prudkými letními či jarními dešťovými srážkami (Pavelka a Trezner, 2001). Co se týká úprav na řece Bečvě, tak koryto řeky Bečvy se neustále měnilo, a tak vodní díla na řece měla charakter velmi 19

jednoduchých staveb. První jezy byly často dřevěné konstrukce, které byly vyplněné štěrkem, A velmi často docházelo k tomu, že po povodni nezbylo z konstrukce nic. Majitelé vodních toků se snažili usměrňovat tok jednoduchými úpravami, vesměs se jednalo o jednoduché stavby, které byly postavěny z tamějších materiálů. Kolem toku rostly převážně olše a vrby, z jejichž větví se později pletly haťoštěrkové válce (Pavelka a Trezner, 2001). Na počátku 20. století započala výstavba železnice. Vybudované mosty se staly velmi častou překážkou pro povodně, velká voda brala s sebou břehové porosty, jež následně most ucpávaly. Koncem 19. století bylo osídlení v oblasti kolem toku výrazně větší, a tedy narůstaly i škody způsobené povodněmi. Tehdejší úpravy řek a potoků nebyly dostatečně účinné (Pavelka a Trezner, 2001). V první polovině 19. století byla zahájena regulace řeky Bečvy, a to v úsecích od Spojené Bečvy, od soutoku s řekou Moravou a Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Projekt zadal moravský zemský výbor a ministerstvo orby v Brně. Rozsáhlé úpravy byly financovány Fondem pro regulaci Bečvy a poté po kolaudaci nahrazeny Fondem pro údržbu Bečvy. (Pavelka a Trezner, 2001). Projekt počítal i s výstavbou několika nádrží, jejichž účelem bylo zmírnit chod štěrků a zachycení přívalových průtoků. Zrealizovaly se dvě a to vodní nádrž Bystřička a Horní Bečva. Vodní nádrž Horní Bečva se nachází ve stejnojmenné obci. Výstavba přehrady započala v roce 1933 a do trvalého provozu byla uvedena v roce 1947. Prvotním důvodem výstavby bylo zásobování zamýšleného Dunajsko-Oderský průplav vodou. Významným impulsem pro zahájení stavby byly povodně, které se odehrály na začátku 20. století. (Povodí Moravy s. p.). Vodní nádrž původně sloužila pro zadržování vod, v posledních letech slouží jako rekreační plocha (Regionální informační servis, 2012). Vodní nádrž Bystřička leží ve stejnojmenné obci, výstavba započala v roce 1908 a byla dokončena v roce 1912. Původní důvod výstavby byl ten, že bude také zásobovat zamýšlený Dunajsko-Odérský průplav vodou, avšak také jako u vodní nádrže Horní Bečva byly významnými podměty pro zahájení stavby povodně z přelomu 19. a 20 století. V současné době slouží přehrada především k rekreaci a k ochraně před povodněmi (Povodí Moravy s. p., 2010-2013). V 80. letech 20 století byla postavena přehrada Stanovnice u Karolínky, která slouží jako zásobárna pitné vody (Povodí Moravy s. p., 2010-2013). 20

Další údržba spočívala v nahrazování původních konstrukcí konstrukcemi novými, původní materiály jsou nahrazovány především kamenem a betonem. V současné době jsou břehy vod zarostlé starými vrbami, průtočný profil převede menší množství vody a tím dochází k mnohem větším škodám, jak na objektech, tak na březích koryta (Pavelka a Trezner, 2001). 21

4.1 Povodí řeky Bečvy Obr. č. 4: Povodí řeky Bečvy Zdroj: Wikipedie: Bečva. [online]. [cit. 2013-04-14] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/be%c4%8dva Řeka Bečva je největším levostranným přítokem řeky Moravy, protéká dvěma kraji a to Zlínským (okres Vsetín) a Olomouckým (okres Přerov). Její tok je tvořen dvěma přítoky Vsetínská Bečva s délkou toku 58,4 km a plochou povodí 734,4 km 2 a Rožnovská Bečva s délkou toku 37,6 km, plocha povodí je 254,32 km 2. Oba toky pramení ve Vsetínských vrších a mají soutok ve Valašském Meziříčí. Odtud řeka pokračuje pod názvem Spojená Bečva délka toku je 61 km. Celková plocha povodí Bečvy je 1 626 km 2 (Pavelka a Trezner, 2001). 22

4.2 Geografické vymezení zájmové oblasti Vymezené území náleží dvěma okresům a to okresu Vsetín, do něhož řadíme vybrané obce Zubří, Střítež nad Bečvou, Zašová, Ústí u Vsetína a do okresu Přerov řadíme obce Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Ústí. Všemi výše uvedenými obcemi protéká řeka Bečva. (Obr. č. 5.). Obr. č. 5: Vymezené území Podkladová data: AcCR 500, Geoportál ČÚZK (WMS) Na výše uvedené mapě jsou znázorněny obce: Zubří, Střítež nad Bečvou, Zašová. Společnou charakteristikou obcí je Rožnovská Bečva, která jimi protéká. 23

4.2.1 Přítoky Rožnovské Bečvy Významné pravostranné přítoky Rožnovské Bečvy zájmových území jsou potoky Hodorfský a Starozuberský, které se nachází v obci Zubří, v obci Zašová z pravé strany přitéká Zašovský a Krhovský potok, v těchto místech je koryto zúžené a řeka zde nabývá na rychlosti, dno řeky je zde štěrkovité. Významnými levostranným přítokem v zájmovém území je potok Maretkový v obci Zubří. Výše jmenované obce se řadí co rozlohy katastrálního území k větším obcím na zvoleném úseku Rožnovské Bečvy, tedy na jejím dolním toku (Moravské Karpaty). Obec Ústí u Vsetína je další obcí zájmového území, nachází se asi 3 km jihovýchodně od okresního města Vsetín. (Obr. č. 6.) zobrazuje obec Ústí (Ústí u Vsetína). Obr. č. 6: Vymezené území Podkladová data: AcCR 500, Geoportál ČÚZK (WMS) 24

4.2.2 Přítoky Vsetínské Bečvy v zájmovém území Nejvýznamnějším pravostranným a zároveň největším přítokem Vsetínské Bečvy je řeka Senice, která se vlévá do Vsetínské Bečvy u obce Ústí u Vsetína. Vějířovitý tvar říční sítě, u kterého se stékají zhruba stejně dlouhé přítoky, způsobuje sčítání příchozích dílčích povodňových vln a výsledkem je velmi prudký nárůst hladiny (viz. Obr. 7.), dalším pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy je Bystřička. Levostrannými přítoky jsou Ratibořka, Rokytenka, Senice, Stanovnice, Tišnavský potok, Kýchová (Pavelka a Trezner, 2001). Obce Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Ústí jsou součástí zájmového území, leží na pravém břehu řeky Bečvy. Obr. č. 7: Vymezené území Podkladová data: AcCR 500, Geoportál ČÚZK (WMS) 25

4.2.3 Přítoky Spojené Bečvy Významné pravostranné přítoky v zájmovém území jsou: Loučský potok a Mřenka v obci Milotice nad Bečvou, Milotický potok v obci Milotice nad Bečvou a Nihlovský potok v obci Ústí. Obce jsem zvolila na základě toho, že leží blízko toku Spojené Bečvy, v minulosti byly několikrát zasaženy povodněmi. 26

5 POVODNĚ V LETECH 1997, 2009, 2010 V POVODÍ ŘEKY BEČ- VY V předkládané diplomové práci se zabývám největšími povodněmi v rozmezí let 1997 2010, které se odehrály na území Moravy a (Slezska) v povodí řeky Bečvy. Povodeň, která se odehrála v roce 1997, představovala co do množství, intenzity srážek, velikosti kulminačních průtoků a rozlohy zasaženého území největší povodeň na území České republiky (Hladný, 1999). Tato událost se nesmazatelně zapsala do historie naší země. Sílu tohoto přírodního živlu, pocítily všechny sousední státy České republiky. O několik let později, v roce 2009 udeřila další povodeň v povodí řeky Bečvy, jejíž důsledky byly mnohdy destruktivnější v zájmových územích, nežli tomu bylo v roce 1997. V roce 2010 pocítili obyvatelé území Moravy opět sílu tohoto přírodního živlu. 5.1 Povodně v roce 1997 Četné množství publikací se věnují podrobným rozborům těchto katastrofálních povodní. Při zkoumání historií povodní v České republice je zřejmé, že v povodí řeky Bečvy se odehrálo v minulosti několik rozsáhlých povodní a to v 16., 17., 18. a několikrát v 19. století (Brázdil, 2005). Tyto povodně však nezpůsobily rozsáhlejší škody na zástavbě. Vaisar (2002) uvádí, že: Naši předkové totiž věděli, že na přirozených tocích jsou povodně přirozeným, normálním, každodenním jevem, tato skutečnost přestala být zvláště po 2. sv. válce respektována a tak docházelo k povolované a nepovolané výstavbě obytných domů, hospodářských budov atp. i v inundačních územích, ohrožovaných při vyšších vodních stavech zaplevelením. Z toho jednoznačně vyplývá, že lidé na základě historických zkušeností zastavovali území v bezpečné vzdálenosti od řeky, aby co nejvíce eliminovala rizika povodňových škod. Po 2. sv. válce docházelo k rozsáhlé urbanizaci v území, která byla historiky řekou Bečvou zaplavována, a i díky tomu došlo k rozsáhlým škodám, jež napáchaly povodně v roce 1997. 27

5.1.1 Meteorologické příčiny povodně v r. 1997 Povodeň z roku 1997 se skládala ze dvou vln, první povodňová vlna proběhla ve dnech 4. až 8. 7., druhá povodňová vlna udeřila ve dnech 18. až 22. 7. Povodeň zasáhla celkem 13 okresů. Hlavní příčinou těchto povodní byly extrémní a souvislé, intenzivní srážky a to na majoritní části území Moravy a Slezska, zejména na území Beskyd a Jeseníků. Vaisar (2002) uvádí, že při první povodňové vlně: Při analogických povětrnostních situacích obvykle trvá počasí s vydatnými srážkami jeden až tři dny, tentokrát pokračovaly silné deště pět dní, příčinou byla tlaková výše, která postupovala z Azorských ostrovů k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování postupu tlakové níže, ta setrvávala ve stacionární poloze nad jižním Polskem, v jejím týlu převažovalo silné severovýchodní a severní proudění a spolu s návětrným efektem na severních svazích Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd byly vytvořeny podmínky pro mimořádně silné regionální srážky. Ve dnech 18. až 22. 7. se nad v oblasti střední Evropy utvořila velmi podobná synoptická situace jako při první povodňové vlně, avšak většina srážek se přemístila na západ Čech (Brázdil, 2005). 5.1.2 Srážkové poměry a povodňový odtok V průběhu první části povodní spadlo nejvíce srážek na stanici Praděd v povodí řek Moravy a Odry (Tab. 1.). Během 4. 8. 7. zde spadlo 454 mm srážek. Velmi vysoké srážkové úhrny měly i níže položené stanice a to například v Rožnově pod Radhoštěm (401 mm), ve Valašském Meziříčí (375 mm) (Soukalová et al. 1997). 28

Tab. č. 1: Denní srážkové úhrny na vybraných stanicích povodí řeky Moravy a řeky Odry ve dnech 4. - 8. července 1997 (data převzata z ČHMÚ). Stanice Povodí Nadmořská výška (m n. m.) Denní srážky (mm) v červenci 1997 4. 5. 6. 7. 8. 4.-8. Praděd Odra/Morava 1490 11 88 106 139 110 454 Horní Bečva Morava 681 10 20 126 80 107 343 Staré Město Kunčice Morava 658 14 71 178 146 27 436 Branná Morava 640 16 63 117 107 25 328 Rožnov p. R. Morava 378 12 95 148 78 68 401 Valašské Meziříčí Morava 334 11 87 159 75 44 376 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Úsek hydrologie Hydrologický server Českého hydrometeorologického ústavu: Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov97/kap2.html Obr. č. 8:Měsíční úhrn srážek v červenci 1997 (převzato z ČHMÚ). Zdroj: Český hydrometeorologický ústav: Vyhodnocení povodňové situace v červenci v 1997. [cit. 2013-04-17] Dostupné z: http:// voda.chmi.cz/pov97/obr/mapa41a.jpg 29

5.1.3 Dopad povodně na obyvatelstvo, bilance škod v zájmovém území V níže uvedené tabulce (Tab. 2.) je zobrazen přehled povodňových škod v zájmových územích. Z tabulky lze vyvodit, že nejvyšší škody v důsledku povodně, byly v obou okresech způsobeny na nemovitostech. Tab. č. 2: Přehled povodňových škod v okresech Vsetín a Přerov (data převzata z ČHMÚ). Majetek státu Majetek obcí Majetek podniků Majetek občanů Intenzita škod Úhrn Nemovitosti Ostatní Okres mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč tis. Kč/ob. Vsetín 1 700 1 535 165 1 092 290 206 112 11,4 Přerov 977 894 83 9 260 0 708 7,1 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav: Vyhodnocení povodňové situace v červenci v 1997. [cit. 2013-04-17] Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov97/tab.75.html V níže uvedené tabulce (Tab. 3.) jsou zobrazeny (v km 2 ) zaplavené plochy v zájmových územích. Okres Přerov mnohonásobně převýšil procento zaplavené plochy oproti okresu Vsetín. Tab. č. 3: Procento zaplavené plochy v okresech Vsetín a Přerov (data převzata z ČHMÚ). Okres Plocha (km 2 ) Zaplavená plocha (km 2 ) Procento zaplavené plochy (%) Vsetín 1140,960 18,620 1,63 Přerov 883,862 170,032 19,24 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav: Vyhodnocení povodňové situace v červenci v 1997. [cit. 2013-04-17] Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov97/tab71.html Škody během povodní byly způsobeny nejen přímo v důsledku zaplavení vodou, ale dalšími souvisejícími jevy. V oblastech karpatské části Moravy velké srážky způsobily vznik sesuvů. Svahové pohyby začaly být aktivní dne 7. července, ale hlavní svahová deformace se udála až následující den. Svahové pohyby se objevovaly až do podzimu roku 1997. V bývalém okrese Vsetín se aktivizovalo 220 sesuvů (Brázdil, 2005). 30

Dalším negativním důsledkem povodní byl extrémní výskyt komárů. Asi po 14 dnech po začátku povodně se vylíhla rezerva vajíček komárů, jež nakladly samičky za několik předešlých let (Brázdil, 2005). V kapitole 5.1 jsem se věnovala popisům meteorologických příčinám povodně, srážkovým poměrům a povodňovým odtokům v zájmových územích a škodám způsobenými povodněmi. Pro ilustraci jsem vybrala několik fotografií, které zobrazují povodněmi zasaženou chatovou oblast v obci Hustopeče nad Bečvou. Obr. č. 9:Povodněmi zasažená chatová oblast Zdroj: Hranický deník.cz: Hustopeče povodeň. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://hranicky.denik.cz/galerie/hustopece-povoden-g0712.html?mm=3888084 31

Obr. č. 10:Povodněmi zasažená chatová oblast Zdroj: Hranický deník.cz: Hustopeče povodeň. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://hranicky.denik.cz/galerie/hustopece-povoden-g0712.html?mm=3888084 Obr. č. 11:Ucpaný most v obci Hustopeče nad Bečvou Zdroj: Hranický deník.cz: Hustopeče povodeň. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://hranicky.denik.cz/galerie/hustopece-povoden-g0712.html?mm=3888084 32

5.2 Povodně v roce 2009 Povodně, které udeřily ve dnech od 22. června a trvaly do 5. července, byly charakterizovány jako přívalové. Tento typ povodní nepatří mezi ojedinělé, neboť zejména v letních měsících, je četný výskyt intenzivních lokálních srážek častý a může se objevit kdekoli na našem území. Výše uvedené povodně zasáhly několik částí České republiky, mimo jiné i povodí řeky Bečvy (Kubát et al. 2009). 5.2.2 Meteorologické příčiny povodně v roce 2009 Ve dnech od 22. června do 5. července se ve střední Evropě začaly vyskytovat vhodné podmínky pro vznik intenzivních bouřek, které byly způsobeny východní cyklonální situací, kdy se kolem středu tlakové níže nad jiho-východem Evropy dostával do střední Evropy vzduch nasycený vodní parou ze Středo-zemního nebo Černého moře (Kubát et al. 2009). Kubát et al. (2009) uvádí: Byly způsobeny východní cyklonální situací, kdy se kolem středu tlakové níže nad jihovýchodem Evropy dostával do střední Evropy vzduch nasycený vodní parou ze Středozemního nebo Černého moře. Výše citovaná situace trvala nezvykle dlouho a to po dobu 12 dnů. Jen pro názornost, běžně se výše popsaná situace vyskytuje 3 až 4 dny. Pro těchto 12 dní byla typická vysoká vlhkost vzduchu, ta dosahovala až 90 % a také byly zaznamenány vysoké teploty vzduchu. Tato situace se změnila dne 4. července, kdy změnu zapříčinila okluzní fronta a díky ní na naše území pronikal chladnější vzduch (Kubát et al. 2009). Během uvedeného období byl nejvyšší šestihodinový úhrn srážek na území Moravy a Slezska zaznamenán dne 24. 6. 2009 (Obr. 12.). Tyto srážky způsobily následné zvednutí hladiny, které způsobily extrémní škody viz. (Obr. 13, 14, 15). 33

Obr č. 12: Periodicita srážek Zdroj: Český hydrometeorologický ústav - Úsek hydrologie Hydrologický server Českého hydrometeorologického ústavu: Vyhodnocení přívalových povodní v červnu a červenci 2009 na území České Republiky. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov09/index.html 5.2.3 Dopad povodně na obyvatelstvo, bilance škod v zájmovém území Při zpracování přehledu dopadů povodí na obyvatelstvo a škodách způsobenými povodněmi jsem vycházela ze Souhrnné zprávy: Vyhodnocení přívalových povodní v červnu a červenci 2009 a území České republiky, nositelem projektu byl Český hydrometeorologický ústav. Dílčí část souhrnné zprávy se zabývala vyhodnocením ekonomických škod povodněmi u nejvíce povodněmi postižených krajů Olomoucký, Moravskoslezský, Ústecký, Jihočeský. Z popisovaného zájmového území se jednalo o obce Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Ústí (Tab. 4.). (V Souhrnné zprávě nebyly uvedeny údaje o ekonomických škodách ve Zlínském kraji). 34

Tab. č. 4: Popis ekonomických škod způsobených povodněmi v obcích Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Ústí. Obec Hustopeče nad Bečvou Celková škoda (tisíc. Počet obyvatel k (1. 1: Škoda na jednoho obyvatele Kč) 2009) 136 336 1 810 75,3 Milotice nad Bečvou 4 459 250 18 Ústí 1 100 540 2 Zdroj: : Český hydrometeorologický ústav - Úsek hydrologie Hydrologický server Českého hydrometeorologického ústavu: Vyhodnocení přívalových povodní v červnu a červenci 2009 na území České Republiky. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.vuv.cz/fileadmin/user_upload/pdf/povodne/povoden-2009_ekonomicke_a_socialni_dopady_povodni.pdf Z (Tab. 4) lze vyčíst, že obec Hustopeče nad Bečvou jako jediná překročila povodňové škody 100 miliónů Kč, ekonomická škoda na jednoho obyvatele přesáhla částku 75 000 Kč. U ostatních obcí (Milotice nad Bečvou, Ústí) byly ekonomické škody po povodni výrazně nižší. Tyto povodně způsobily také škody na lidských životech. Celkem bylo nahlášeno při povodních nebo v přímé souvislosti s nimi celkem 15 obětí (Kubát et al. 2009). V kapitole 5.2 jsem se v předkládané diplomové práci věnovala popisům meteorologických příčin povodně, povodňovým škodám v zájmovém území, konkrétně v obcích Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou a Ústí. Pro ilustraci povodňových škod v zájmových územích jsem vybrala několik fotografií, které zobrazují povodněmi zasaženou obce Zubří, Zašová, Hustopeče nad Bečvou. 35

Obr. č. 13 následky záplav v Hustopečích nad Bečvou Zdroj: Deník.cz: Škody v Hustopečích jsou do desítek miliónů korun. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/skody-v-hustopecich-20090625.html Obr. č. 14 povodněmi zasažená obec Zubří Zdroj: Rajče.net: Zubří povodeň 24. 6. 2009 [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: : http://tomasekkk.rajce.idnes.cz/zubri-povoden 24.6.2009/ Obr. č. 15 povodněmi zasažená obec Zašová Zdroj: Rajče.net: Zubří povodeň 24. 6. 2009 [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: : http://tomasekkk.rajce.idnes.cz/zubri-povoden 24.6.2009/ 36

5.3 Povodně v roce 2010 Tato povodňová událost se velmi podobala té, která zasáhla v červenci v roce 1997 Moravu. Vyznačovala se plošnými vytrvalými intenzivními srážkami a v několika případech velmi extrémními srážkami (Tab. 5). Povodeň přišla ve dvou epizodách. První, srážkově bohatší epizoda se odehrála ve dnech od 15. do 20. května 2010 a postihla území severní Moravy, především Beskydy a jejich severní podhůří. Příčinou zmíněných extrémních srážek byla velmi rozsáhlá tlaková níže, která se utvořila v druhé polovině května nad centrálním Středomořím. Dále se popisovaná tlaková níže přesouvala nad Balkánský poloostrov a dále postupovala k severovýchodu. Ze synoptickohistorického pohledu lze tento typ vzniku povodní označit za velmi častý (Souhrnná zpráva, 2010). Druhá srážková epizoda se odehrála ve dnech 30. 5. až 3. 6. 2010 a zasáhla východní část naší republiky podél hranic se Slovenskem a Polskem a oblasti ve východních, západních a jižních Čechách. Příčnou synoptické situace byla výrazná tlaková níže, která se vytvořila nad územím Atlantského oceánu, posouvala se přes Velkou Británii až k severu východní Evropy (Souhrnná zpráva, 2010). Tab. č. 5: Nejvyšší měsíční srážkové úhrny zaznamenané v květnu 2010 na meteorologických a srážkoměrných stanicích ČHMÚ na řece Bečvě (Data převzata z ČHMÚ). Stanice Povodí Okres Nadm. výška Úhrn srážek Dlouhodobý průměr 1961 (m n. m.) (mm) 1990 (mm)* Velké Karlovice, Vsetínská Benešky Bečva Vsetín 855 348,7 - Velké Karlovice, Vsetínská Pluskovec Bečva Vsetín 561 320,6 - Vsetínská Valašská Bystřice Bečva Vsetín 458 294,2 95 Halenkov Vsetínská Bečva Vsetín 415 291,6 - Rožnov p. R. Rožnovská Bečva Vsetín 380 387,7 - Horní Bečva Rožnovská Bečva Vsetín 565 385,3 98 Kelč Bečva Vsetín 300 291 85 * Stanice nemá pro období 1961 1990 dostatečnou řadu pozorování pro výpočet průměru. Zdroj Český hydrometeorologický ústav - VYHODNOCENÍ POVODNÍ V KVĚTNU A ČERVNU 2010 NA ÚZEMÍ ČR: Souhrnná zpráva VUV TGM. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov10/pdf/pov5-10m.pdf 37

Z (Tab. 5) lze vyvodit, že v průběhu povodně spadlo nejvíce srážek na stanici Benešky v povodí řeky Vsetínské Bečvy. Vysoký úhrn srážek měly i níže položené stanice a to například Horní Bečva (385,3 mm), Valašská Bystřice (294,2 mm). Úhrn srážek v měsíci květnu více jak třikrát převyšoval průměrný dlouhodobý průměr úhrnu srážek v letech 1961 1991. Z (Obr. 16) je patrné, že nejvíce srážek spadlo v oblasti Moravskoslezských Beskyd, zejména v jejich podhůří. Dále je nutno podotknout, že při porovnání měsíčních úhrnů srážek všech měsíců v letech 1961 1990, byl vyšší srážkový úhrn zaznamenám při povodních v roce 1997. Co se týče průměrných teplot, byl květen roku 2010 považován za normální (Souhrnná zpráva, 2010). Obr. č. 16: Měsíční úhrn srážek na území ČR v květnu 2010 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav - VYHODNOCENÍ POVODNÍ V KVĚTNU A ČERVNU 2010 NA ÚZEMÍ ČR: Souhrnná zpráva VUV TGM. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov10/pdf/pov5-10m.pdf 38

5.3.1 Bilance škod, dopad povodně na obyvatelstvo Při zpracování přehledu dopadů povodní na obyvatelstvo a škodách způsobenými povodněmi jsem vycházela ze Souhrnné zprávy projektu Vyhodnocení povodní v květnu a v červnu 2010 na území České republiky, nositelem projektu byl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Dílčí část souhrnné zprávy se zabývala vyhodnocením ekonomických škod způsobenými povodněmi u nejvíce povodněmi postižených krajích: Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský a Zlínský. Předmětem zájmu předkládané diplomové práce jsou kraje Zlínský, Olomoucký. Celkové škody v těchto krajích dosáhly Tab. (6) znázorňuje celkový přehled škod v odvětvích a krajích Zlínském a Olomouckém postižených povodněmi v květnu 2010. Tab. 6: Přehled škod v jednotlivých odvětvích (data převzata z ČHMÚ) v tisících Kč. Kraj Bydlení Zemědělství, Inženýrské, Vybavenost Dopravní Vodohospodářské lesnictví, stavební a materiálové zásoby infrastruktura objekty a toky ekologické sítě škody Ostatní Olomoucký 193 108 124 766 67 933 180 254 185 157 162 336 420 965 Zlínský 23 664 505 611 53 119 426 371 9 209 217 569 48 464 celkem 1 022 901 1 284 007 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav - VYHODNOCENÍ POVODNÍ V KVĚTNU A ČERVNU 2010 NA ÚZEMÍ ČR: Souhrnná zpráva VUV TGM. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov10/pdf/pov5-10m.pdf V obou krajích přesáhly škody miliardu Kč. V Olomouckém kraji došlo k největším škodám na vybavenosti obcí, částka přesáhla 185 mil. Kč, dále na vodohospodářských objektech (180 254 tisíc Kč) a značné škody byly způsobeny v zemědělství a lesnictví (162 336 tisíc Kč). Ve Zlínském kraji došlo jednoznačně k největším škodám na dopravní infrastruktuře (505 611 tisíc Kč), obrovské škody byly způsobeny na vodohospodářských objektech (426 321 tisíc Kč), v zemědělství a lesnictví (217 569 tisíc Kč). Škody na bytovém fondu v Olomouckém a Zlínském kraji dosáhly značných hodnot (Tab. 7). Vyšší objem škod byl povodněmi způsobem v Olomouckém kraji více než 193 mil Kč, ve Zlínském kraji téměř 24 mil. Kč. 39

Tab. č. 7: Objem škod na bytovém fondu způsobený povodněmi Bytový fond Kraj Poškozený Zničený (určený k demolici) Bytové domy Rodinné domy Bytové domy Rodinné domy tis. Kč ks tis. Kč ks tis. Kč ks tis. Kč ks Olomoucký 10 350 110 182 070 659 0 0 1 000 1 Zlínský 1 360 6 21 804 474 500 1 0 0 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav - VYHODNOCENÍ POVODNÍ V KVĚTNU A ČERVNU 2010 NA ÚZEMÍ ČR: Souhrnná zpráva VUV TGM. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov10/pdf/pov5-10m.pdf V kapitole 5.3 jsem se věnovala popisům meteorologických příčin povodně a povodňovým škodám v zájmových územích na úrovni krajů. Níže uvedené fotografie zobrazují povodněmi zasažené obce Zubří, Ústí, Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí. Obr. č. 17: povodňový stav na Rožnovské Bečvě ve Valašském Meziříčí Aktuálně.cz: Nejlepší čtenářské fotografie z letošních povodní. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://rocenka.aktualne.centrum.cz/2010/fotogalerie/2010/12/27/nejlepsi-ctenarske-fotografie-z-povodni/foto/309846/ 40

Obr. č. 18: Povodně v Zubří část Háje Zdroj: IDnes.cz/zprávy: Záplavy na Moravě a ve Slezsku. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/online.aspx?online=1004019&strana=13 Obr. č. 19: Povodně v obci Ústí (okres Hranice na Moravě) Zdroj: Aktuálně.cz: Den první: Voda mírně opadla. Brala síly na ranní úder. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/pocasi/fotogalerie/foto/309686/?cid=668413 41

6 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Teoretická část předkládané práce obsahuje demografickou analýzu zájmových území v letech 1991 2011. Na základě dostupných dat ze Sčítání lidu domů a bytů jsem provedla demografický vývoj populace ve všech obcích zvoleného zájmového území. Pro zvolené cíle diplomové práce jsou demografická data významná v letech 1997, 2009, 2010, neboť jsem chtěla zjistit, zdali existuje souvislost mezi četností povodní a migračním úbytkem obyvatel v obcích. Na základě dostupných dat jsem provedla vývoje migračních přírůstků v obcích. Ekonomická analýza vychází z údajů uveřejněných ministerstvem práce a sociálních věci. Pro zvolené cíle diplomové práce jsou data významná v letech 2009 a 2010 (data do roku 2004 jsem nenalezla). Zvolaná hypotéza je následující: Dojde k poklesu míry nezaměstnanosti díky větší poptávce po pracovnících podílejících se na odstraňování povodňových škod v obcích? (Tab. 8) charakteristika zájmového území Tab. č. 8: Charakteristika zájmového území Obec Okres Nadmořská výška m. n. m. Výměra katastrálního území km² Zubří Vsetín 378 28,39 Střítež nad Bečvou Vsetín 334 7,45 Zašová Vsetín 338 22,52 Ústí u Vsetína Hustopeče nad Bečvou Milotice nad Bečvou Vsetín 360 5,43 Přerov 272 23,9 Přerov 264 4,54 Ústí Přerov 257 3,31 Hlavní tok Rožnovská Bečva Rožnovská Bečva Rožnovská Bečva Vsetínská Bečva Spojená Bečva Spojená Bečva Spojená Bečva Výměra lesní plochy (ha) k roku 2011 Počet obyvatel k 31. 12. 2011 1 441 5 571 289 842 1 048 2 945 341 639 399 1 740 127 560 25 299 Zdroj: (Pavelka a Trezner, 2001); (Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm). 42

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet obyvatel Obec Zubří je situována v podhůří západní části Moravskoslezských Beskyd na jižních svazích Veřovských vrchů, severní část obce leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Město leží v údolí Rožnovské Bečvy, nejníže položené místo v údolí řeky Bečvy má nadmořskou výšku 378 m a naopak nejvýše položené místo, Kamenárka, se nachází v nadmořské výšce 860 m (Baletka a Koláček, 2010). Počet obyvatel se v průběhu let 1991 2011 pohyboval v rozmezí cca 5239 do 5571 (Obr. 20). 5 700 5 600 5 500 5 400 5 300 5 200 5 100 5 000 Demografický vývoj obce v letech 2001-2011 rok Obr. č. 20: Demografický vývoj obce v letech 2001-2011 Zdroj: Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Pro zvolené téma diplomové práce jsou data významná od roku 1997, kdy hypotéza byla, že po roce 1997 dojde k poklesu obyvatel (stěhováním) z důvodu hrozby opakování povodní. V letech 1999, 2007, 2009, kdy byla hodnota přírůstku záporná (obr. 21), neboli došlo k vystěhování několika lidí, což mohlo mít souvislost s výskytem povodní. Hodnoty migračního úbytku obyvatel byly nižší, než jsem předpokládala vzhledem k četnému opakování povodní. 43