VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 MIROSLAV VÁNĚ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Podnikání a právo BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VYBRANÉM ODVĚTVÍ (bakalářská práce) Autor: Miroslav Váně Vedoucí práce: doc. JUDr. Michal Spirit, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve vybraném odvětví vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne 20. 5. 2014... Miroslav Váně

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. JUDr. Michalu Spiritovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce za cenné rady, které mi poskytl během jejího psaní. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při psaní bakalářské práce.

Obsah 1 ÚVOD... 1 2 BEZPEČNOST PRÁCE JAKO SOUČÁST ÚPRAVY PRACOVNÍHO PRÁVA... 3 2.1 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci... 3 2.2 Obecné pojmy BOZP v České republice... 4 2.3 Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP... 5 2.3.1 Obecné povinnosti zaměstnavatele... 5 2.3.2 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky... 7 2.3.3 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání... 10 2.3.4 Ruční manipulace s břemenem... 12 2.3.5 Bezpečnostní značky, značení a signály... 12 2.3.6 Školení BOZP... 17 2.3.7 Bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.. 18 2.4 Kategorizace práce... 19 2.5 Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání... 19 2.5.1 Pracovnělékařské služby... 19 2.5.2 Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání... 23 2.6 Práva a povinnosti zaměstnance... 24 2.6.1 Povinnosti vedoucích zaměstnanců... 25 2.7 Úloha odborových organizací v oblasti BOZP... 25 3 PRAKTICKÉ POZOROVÁNÍ... 27 3.1 Pracovní pomůcky... 28 3.2 Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky... 29 3.3 Bezpečnostní značky a signály... 29 3.4 Školení BOZP... 29 3.5 Pracovní úrazy... 30

3.6 Rizikové faktory... 31 3.6.1 Ruční manipulace s břemenem... 31 3.6.2 Chemikálie... 32 3.6.3 Bezpečný pracovní prostor... 32 3.7 Údržba strojů... 32 3.8 Kategorizace prací a registr rizik... 32 3.9 Pracovnělékařské služby... 33 3.10 Připomínky zaměstnanců k BOZP... 33 3.11 Anketa... 33 3.11.1 BOZP na pracovišti... 33 3.11.2 Osobní ochranné pracovní pomůcky... 34 3.12 Norma OHSAS 18001:2008... 34 4 ZÁVĚR... 35 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 37 6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK... 39 PŘÍLOHY

SEZNAM ZKRATEK BOZP OOPP OZO ZPr Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Osobní ochranné pracovní pomůcky Odborně způsobilá osoba Zákoník práce

1 ÚVOD S největší pravděpodobností se každý člověk ve svém životě setká s BOZP. Ať už bude muset jako zaměstnanec dodržovat jistá pravidla na svém pracovišti nebo jako zaměstnavatel bude muset dbát na bezpečnost a ochranu svých zaměstnanců. S rozvíjející se technikou a obecným pokrokem doby se stále rozšiřují a zpřísňují kritéria pro dodržování BOZP. Nejenom proto jsem si vybral jako téma své bakalářské práce BOZP ve vybraném odvětví. Dalším důvodem je také to, že během svého studia na VŠE, obor podnikání a právo, mě ze všech právnických předmětů nejvíce bavilo právo pracovní. Když jsem tedy přemýšlel nad tím, jakou část pracovního práva si vybrat, vzpomněl jsem si na jednu firmu v mém okolí, kam jsem chodíval na letní brigády, a napadlo mě, že bych se mohl zaměřit na BOZP v této firmě. Ta se specializuje na výrobu průmyslových armatur. Jelikož je tato fabrika celkem velká, zhodnocení BOZP v celém podniku by vydalo na několik publikací. Proto jsem se zaměřil pouze na oddělení výroby, speciálně na halu s obráběcími stroji, kde jsem jako brigádník strávil nejvíce času. Když jsem tam byl před několika lety naposledy, BOZP tam brala většina jako něco co si vymysleli zákonodárci a zaměstnavatelé to teď na nich vyžadují. V praxi to tedy fungovalo tak, že občas vedoucí nějakého podřízeného za něco pokáral, ale nic se nějak vážněji neřešilo, dokud se někomu něco nestalo. O to zajímavější pro mě bylo zjištění, že krátce před tím, než jsem začal o této firmě psát, splnila firma normu OHSAS 18001 a BOZP by se tedy měla posunout o velký stupeň vzhůru. Ředitelé společností si totiž začínají uvědomovat, že ke zvýšení počtu zakázek a tím i prosperity firmy, musejí nabídnout něco víc než konkurence. Tím něčím mohou být právě třeba různé certifikáty kvality a úrovně, kterým je i právě zmiňovaný certifikát OHSAS 18001. Cílem této práce je nastínit právní problematiku BOZP zvoleného odvětví a poté ji srovnat s praxí. Také bych se chtěl přesvědčit o tom, jak se změnila úroveň BOZP z důvodu certifikace OHSAS 18001. 1

Práci jsem rozdělil do dvou částí - na část teoretickou a na část praktickou. Zhodnocení BOZP v dané firmě bude tedy součástí části druhé. V první části uvedu jak je to s právní úpravou BOZP v České republice. Zaměřím se však především na ty části, které se týkají BOZP na obrobně ve sledovaném podniku. Zejména pak na práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance. U jednotlivých problematik se budu snažit vyjít ze všech dostupných právních úprav a být tak v souladu s úpravou BOZP jak České republiky, EU tak i Mezinárodní organizace práce. Ve druhé části uvedu právní předpisy do kontextu s praktickým pozorováním. Také provedu anketu mezi zaměstnanci na téma spokojenosti s BOZP na jejich pracovišti. 2

2 BEZPEČNOST PRÁCE JAKO SOUČÁST ÚPRAVY PRACOVNÍHO PRÁVA 2.1 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Z požadavku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývá nutnost tvorby a dodržování právních a ostatních předpisů upravujících tuto problematiku. Tyto předpisy platí zásadně pro všechny druhy práce. Jejich povaha je však mnohdy příliš obecná, a proto je nutno vzhledem ke specifičnosti některých odvětví vydávat zvláštní předpisy (např. pro práce v hornictví, plynárenství, energetice, stavebnictví, dopravě aj.). Mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řadíme ( 349 odst. 1 ZPr) předpisy na ochranu života a zdraví, hygienické a protiepidemické předpisy, 1 technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně, předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví. Tyto předpisy jsou vydávány v nejrůznějších formách (zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů apod.). Před jejich vydáním se vyžaduje ( 320 ZPr) projednání s příslušnou odborovou organizací a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Novela dříve platného zákoníku práce provedená zákonem č. 155/2000 Sb. v řadě svých ustanovení o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zmocnila vládu k vydání prováděcích předpisů ve formě nařízení. Vláda většinu těchto zákonných zmocnění v průběhu let 2001 až 2005 provedla (srov. např. nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků). Do doby vydání prováděcích předpisů k novému zákoníku práce (viz např. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) se postupuje podle dosud platných vládních nařízení. 2 Zákonná úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku z řady mezinárodních dokumentů. Jde především o dvě 1 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho doplnění. 2 BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 371-372. 3

ratifikované úmluvy Mezinárodní organizace práce, a sice Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí z roku 1981 (tato úmluva byla vyhlášena pod č. 20/1989 Sb.) a Úmluvu č 161 o závodních zdravotních službách z roku 1985, která byla vyhlášena pod č. 145/1988 Sb. Zaměstnavatelé jsou podle posléze uvedené úmluvy povinni zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči, resp. pracovnělékařské služby, které zabezpečují prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky je dále zakotveno v čl. 3 Evropské sociální charty z roku 1961 (Česká republika tuto chartu ratifikovala a vyhlásila pod č. 14/2000 Sb. m. s.) a obdobně také v článku 7 písm. b) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, přijatého v rámci OSN v roce 1966 (ratifikovaného a vyhlášeno býv. ČSSR pod č. 120/1976 Sb.). 3 Oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je věnována značná pozornost také na úrovni Evropské unie. Podle čl. 153 SFEU (ve znění Lisabonské smlouvy) je kladen důraz na zlepšování pracovního prostředí k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků a v čl. 156 na podporu členských států mj. v oblastech ochrany před pracovními úrazy a nemocemi z povolání a ochrany zdraví při práci. Také Charta (dnes Listina) základních práv Evropské unie přijatá v Nice dne 7. Prosince 2000, na kterou odkazuje Lisabonská smlouva v čl. 6 SEU, zdůrazňuje ve svém čl. 31 právo každého pracujícího na hygienické, bezpečné a důstojné pracovní podmínky. 4 2.2 Obecné pojmy BOZP v České republice Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je důležitou součástí péče o člověka v pracovním procesu. Člověk tím, že koná práci, přichází do styku (zejména při výkonu manuální práce) s pracovními předměty, nástroji a zařízeními. Jinými slovy řečeno, každá fyzická osoba koná práci vždy v určitém pracovním prostředí a za určitých pracovních podmínek. Společnost má zájem na tom, aby tyto pracovní podmínky byly co nejpříznivější, aby pracovní prostředí bylo přizpůsobováno tělesným a duševním potřebám pracujících osob, 3 BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 372. 4 BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 373. 4

aby pokud to rozvoj techniky umožňuje se riziko práce omezovalo na minimum (zejména některých prací se škodlivými látkami nebo na zvlášť rizikových pracovištích apod.). 5 Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí: a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí. 6 2.3 Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP 2.3.1 Obecné povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel je povinen: a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis, c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, 5 BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 368. 6 HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978-807-4784-408. s. 111. 5

d) sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d) případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, 6

k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. 7 2.3.2 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky 2.3.2.1 Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. 8 V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. 9 Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. 10 7 Podle Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 103. 8 ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 162. 9 HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978-807-4784-408. s. 111. 10 ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 163. 7

Ochranné prostředky musí: a) být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, b) odpovídat podmínkám na pracovišti, c) být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců, d) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné. Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami. Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků. 11 Za osobní ochranný prostředek se považuje každé zařízení nebo prostředek určený k nošení nebo držení jednotlivcem pro ochranu před jedním nebo více zdravotními a bezpečnostními riziky. Za osobní ochranný prostředek se rovněž považuje: a) technická sestava, tvořená několika výrobcem nedílně spojenými zařízeními nebo prostředky, pro ochranu jednotlivce proti jednomu nebo více potenciálně současně působícím rizikům, b) ochranné zařízení nebo prostředek spojené oddělitelně nebo neoddělitelně s osobní výstrojí bez ochranného účinku, nošenou nebo drženou jednotlivcem při provádění určité činnosti, c) vyměnitelná součástka osobního ochranného prostředku, která je nezbytná pro jeho bezchybnou funkci a je použita výhradně pro tento prostředek. 12 Označení CE, jehož grafická podoba je stanovena zvláštním právním předpisem, se umisťuje na každý kus osobního ochranného prostředku tak, aby toto označení bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné po celou předpokládanou dobu životnosti osobního 11 Podle Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, 3. 12 Podle Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 2. 8

ochranného prostředku. Pokud to však s ohledem na vlastnosti výrobku není možné, může být označením CE opatřen obal. Jednotlivé části označení CE musí mít zásadně stejnou výšku, která nesmí být menší než 5 mm; u osobních ochranných prostředků malých rozměrů nemusí být tyto minimální rozměry dodrženy. Osobní ochranný prostředek nesmí být opatřen označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. 13 Označení CE na osobním ochranném prostředku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropských společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil. 14 Obr. 1 Označení CE 2.3.2.2 Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem.zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky, případně regenerační krémy a masti. 15 Obsluhování kovoobráběcích strojů je vedeno podle přílohy k Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních 13 Podle Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů, 8 odst. 1. 14 Tamtéž, odst. 4. 15 Podle Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, 5. 9

ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, jako práce nečistá a tudíž zaměstnancům náleží 200 g mycích prostředků a 600 g čisticí pasty na měsíc. Konkrétní upřesnění množství ovšem provede zaměstnavatel podle vyhodnocení rizik. 2.3.3 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání 2.3.3.1 Pracovní úrazy Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 16 Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků, a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění. Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným 16 HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978-807-4784-408. s. 109. 10

orgánům a institucím. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. 17 Zaměstnavatel má povinnost bezodkladně ohlásit pracovní úraz: a) územně příslušnému útvaru Policie, při smrtelném úrazu a při podezření, že byl v souvislosti s úrazem spáchán trestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro BOZP, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce při hospitalizaci delší než 5 dnů a při smrtelném úrazu, d) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něj vyslal nebo dočasně přidělil, e) zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance. 18 2.3.3.2 Nemoci z povolání Nemoc z povolání je poškození zdraví zaměstnance v důsledku působení rizikových faktorů pracovního prostředí za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, které dosáhlo klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván. Nemoc z povolání vzniká zpravidla dlouhodobým působením rizikových faktorů, ale může být způsobena i akutní otravou chemickými látkami. Rizikovými faktory jsou faktory chemické, fyzikální, biologické, případně jiné škodlivé faktory. 19 Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání. 20 Seznam nemocí z povolání je přílohou nařízení vlády č. 290/1995, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb. Posuzování nemocí z povolání řeší vyhláška č. 104/2012 Sb. Příslušným pro uznávání nemocí z povolání, 17 Podle Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 105. 18 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 43. 19 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 41. 20 Podle Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 105 11

které k tomu získalo povolení Ministerstva zdravotnictví podle 66 zákona. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 21 2.3.4 Ruční manipulace s břemenem Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg. Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg. 22 2.3.5 Bezpečnostní značky, značení a signály Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. 23 Značky zákazu mají kruhový tvar s černým piktogramem na bílém pozadí, červeným okrajem a šikmým pruhem; černý piktogram, červený okraj a šikmý pruh zaujímají nejméně 35 % plochy značky. 24 21 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 41. 22 Podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, 28. 23 Podle Zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, 6 odst. 1. 24 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst. 1. 12

Obr. 2 Bezpečnostní značky zákazové Obr. 3 Bezpečnostní značky zákazové Obr. 4 Bezpečnostní značky zákazové Značky výstrahy mají trojúhelníkový tvar s černým piktogramem na žlutém pozadí s černým okrajem; černý piktogram s černým okrajem zaujímá nejméně 50 % plochy značky. 25 Obr. 5 Bezpečnostní značky výstražné 25 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst. 2. 13

Obr. 6 Bezpečnostní značky výstražné Obr. 7 Bezpečnostní značky výstražné Obr. 8 Bezpečnostní značky výstražné Značky příkazu mají kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky. 26 Obr. 9 Bezpečnostní značky příkazové 26 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst. 3. 14

Obr. 10 Bezpečnostní značky příkazové Obr. 11 Bezpečnostní značky příkazové Obr. 12 Bezpečnostní značky příkazové Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky. 27 27 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst. 4. 15

Obr. 13 Informativní značky Obr. 14 Informativní značky Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů tvoří střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy stejné velikosti v úhlu 45 stupňů. Namísto žluté barvy lze použít fotoluminiscenčního materiálu žlutozelené barvy. 28 Obr. 15 Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů Obr. 16Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být udržované a kontrolované tak, aby zůstal zachován jejich vzhled a původní funkční vlastnosti; v případě nutnosti musí být nahrazeny jinými. 29 28 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst. 7. 16

2.3.6 Školení BOZP Zaměstnavateli ukládá zákoník práce zajistit zaměstnancům školení BOZP a zaměstnancům zákoník práce ukládá povinnost se školení zúčastnit. Školení zajišťuje zaměstnavatel převážně v pracovní době. V tom případě je účast zaměstnance na školení překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu. Jestliže provozní nebo jiné důvody nedovolují zaměstnavateli zajistit školení v pracovní době, zajistí je v době mimopracovní, a tedy nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Účast zaměstnance na školení v tom případě bude posuzována jako práce přesčas. Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda a příplatek za práci přesčas včetně příplatku ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno v rozsahu doby trvání práce přesčas. 30 Počet zaměstnanců ovlivňuje, zda úkoly v prevenci rizik může provádět zaměstnavatel sám, nebo je musí zajišťovat prostřednictvím OZO: a) do 25 zaměstnanců je může zajišťovat zaměstnavatel sám, pokud má k tomu potřebné znalosti, b) od 26 do 500 zaměstnanců je může zajišťovat zaměstnavatel sám, (pokud je OZO) nebo jednou nebo více OZO, c) nad 500 zaměstnanců vždy jednou nebo více OZO. 31 2.3.6.1 Povinnosti zaměstnavatele vůči odborně způsobilé osobě Zaměstnavatel je povinen: a) poskytnout OZO potřebné prostředky a čas k zajišťování úkolů v prevenci rizik, b) zajistit potřebný počet OZO, c) poskytnout OZO informace a dokumentaci o všem, co může mít vliv na BOZP, a o poskytnutých informacích zaměstnancům jiného zaměstnavatele, d) dále je povinen poskytnout OZO písemnosti o pracovních úrazech a nemocech z povolání a součinnost: při předcházení ohrožení života a zdraví na svých pracovištích, při přijímání ochranných opatření na pracovištích s ohrožením zdraví, 29 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 5. 30 Bezpečnost a hygiena práce. Praha: WoltersKluwer, a. s., 2014, roč. 64, č. 3. ISSN 0006-0453. 31 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. 17

při výběru a volbě ochranných zařízení. OZO spolupracuje při zajišťování úkolů v prevenci rizik s ostatními odborníky, s odbory, případně se zástupcem zaměstnanců pro BOZP. 32 2.3.7 Bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou: a) používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou, b) zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení, c) přivádění nebo odvádění všech forem energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem, d) vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene, e) vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance žádné riziko, Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí, jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření. 33 Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být 32 Tamtéž. 33 Podle Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve znění pozdějších předpisů, 3. 18

prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol. Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení. 34 2.4 Kategorizace práce Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Základem pro zařazení je zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zajištění jeho ochrany. Hodnotí se přitom tyto rizikové faktory: fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví. 35 Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb.; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zákoník práce, zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 36 2.5 Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání 2.5.1 Pracovnělékařské služby Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v 34 Tamtéž 4. 35 JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 5. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-685-3. s. 94. 36 Tamtéž. 19

poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby. 37 Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem: a) v oboru všeobecného praktického lékařství, b) v oboru pracovního lékařství. 38 Zaměstnavatel může u prací zařazených jen do kategorie první zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrujícího poskytovatele (lékaře) zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní pracovnělékařské služby zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele, se kterým uzavřel písemnou smlouvu. 39 Práva a povinnosti zaměstnavatele: a) umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim, b) při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti, c) při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, d) odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal 37 Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, 53 odst. 1. 38 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 121. 39 Tamtéž. 20

e) dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo f) má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. 40 Povinnosti zaměstnance: a) podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb, rovněž je povinen podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu; poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb, b) podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu, c) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče, d) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci. 41 Práva a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb: a) informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu, b) informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců, c) vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, d) spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami podle zákona upravujícího 40 Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, 54 a 55. 41 Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, 56. 21

zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e) neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, f) podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy, g) vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích; dokumentací pracovnělékařských služeb se rozumí záznamy o provádění dohledu na pracovišti zaměstnavatele, včetně výsledků analýz, o poradenství poskytnutém zaměstnavateli a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb, h) vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, i) poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, a to za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik, pokud má podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen měření nebo expertizy požadované poskytovatelem podle věty první zajistit. Jestliže s požadavkem na zajištění těchto měření nebo expertiz nesouhlasí, požádá o stanovisko příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o práci v prostředí ionizujícího záření. V žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz podle požadavku poskytovatele pracovnělékařských služeb odůvodní. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou 22

bezpečnost přezkoumá důvod žádosti zaměstnavatele a své stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti zaměstnavateli. 42 2.5.2 Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že: a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v 54 odst. 2 písm. b), b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením: 1. pracovního poměru, 2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo 3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu. Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3. 43 42 Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, 57. 43 Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, 59. 23

2.6 Práva a povinnosti zaměstnance Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. 44 Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen: a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, b) podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo 44 ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 72. 24

nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení, g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů, h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 45 2.6.1 Povinnosti vedoucích zaměstnanců a) Řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky. b) Co nejlépe organizovat práci. c) Vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP. d) Zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle 302 ZP. e) Vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců. f) Zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů. g) Zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele. 46 2.7 Úloha odborových organizací v oblasti BOZP V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., v platném znění. Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly (více 322 ZP). Podle ustanovení 322, odst. 4) náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát. Na základě smlouvy uzavřené mezi Českomoravskou konfederací odborových svazů a Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovává ČMKOS Souhrnnou zprávu o vyhodnocení kontrolní činnosti podle stanovené 45 Podle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 106. 46 podle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 302. 25