Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí předkládané bakalářské práce paní Ing. Jitce Duškové za věcné připomínky a za věnovaný čas a rád bych také ocenil ochotný přístup, kterého se mi dostávalo při konzultacích.
Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury a zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 17. ledna 2009
Abstrakt Hartmann, R.: Příjmové postavení příjemců starobního důchodu. Bakalářská práce. Brno, 2009 Předkládaná práce Příjmové postavení příjemců starobního důchodu si klade za cíl zhodnotit příjmové postavení příjemců starobního důchodu vůči ekonomickým ukazatelům České republiky a vůči příjemcům starobního důchodu jiných členských států Evropské unie, konkrétně Rakouské a Slovenské republiky. Zhodnocení je provedeno na základě deskripce jednotlivých důchodových systémů, analýzy sledovaných ukazatelů, které determinují ekonomickou sílu příjemců starobního důchodu a na základě komparace zvolených veličin. Klíčová slova: Důchod, starobní důchod, důchodové zabezpečení, Česká republika, Slovensko, Rakousko, sociální zabezpečení. Abstract The presented thesis Income position of receivers of retirement pension aims to evaluate income position of receivers of retirement pension towards economic indicators of the Czech Republic and towards receivers of retirement pension of other member states of the European Union, specificially of the Republic of Austria and of the Republic of Slovakia. The evaluation has been carried out an the basis of description of the particular pension systems, on the basis of analysis of the monitored indicators, which determine the economic power of the receivers of the retirement pension and on the basis of comparation of selected values. Key words: Income, retirement pension, old age pension scheme, the Czech Republic, Slovakia, Austria, social security.
Obsah 1. ÚVOD...2 Úvod...2 Cíl...3 Metodika...4 Postup práce...5 Základní pojmy...6 2. ČESKÁ REPUBLIKA...8 První pilíř...9 Druhý pilíř...9 Konstrukce důchodů...10 Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky...11 Výpočet důchodu...15 3. SLOVENSKO...18 Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení...18 Financování systému důchodového zabezpečení...21 Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky...21 Výpočet důchodu...25 4. RAKOUSKO...28 Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení...28 Financování systému důchodového zabezpečení...30 Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky...31 Výpočet důchodu...32 5. VÝSLEDKY KOMPARACE...34 6. ZÁVĚR...41 7. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE...43 8. PŘÍLOHOVÁ ČÁST...46 9. SEZNAM ZKRATEK...50 1
1. Úvod Úvod Sociální politika je důležitým faktorem ovlivňujícím míru vyspělosti dané země. Obecně lze říci, že sociální politika zajišťuje přerozdělování bohatství takovým způsobem, aby nedocházelo k extrémním situacím, kdy jeden subjekt disponuje více prostředky než druhý. Sociální politika klade důraz na kultivaci jedince jako osobnosti a snaží se za pomoci nástrojů sociální politiky tento proces podporovat. Jedním ze znaků demokracie je tržní hospodářství. V prostředí tržního hospodářství je z pohledu jedince proces formování sebe samého možný pouze za pomoci peněžních prostředků. Bakalářská práce se zaměří na skupinu příjemců starobního důchodu, kteří jsou jako výdělečně nečinní existenčně závislí na dávkách ze sociálního systému. 17,25 % populace České republiky je v důchodovém věku a za poslední dekádu se počet důchodců v české ekonomice zvětšil o 9 %. (MPSV: 2009) Jak již bylo řečeno, sociální politika ve vyspělých zemích přispívá ke kultivaci jedince. (Krebs, 2007: str. 5) Dosavadní koncepce důchodového systému České republiky však obsahuje řadu problematických částí, které determinují důchodce jako skupinu s velmi nízkými příjmy. Předmětem bakalářské práce bude provést komparaci starobních důchodů s jinými příjmovými skupinami v české ekonomice, s dalšími ekonomickými ukazateli České republiky a v neposlední řadě také s výší starobních důchodů Slovenska a Rakouska. Evropští odborníci došli k závěru, že na zajištění důstojného stáří je potřeba 75 % z předcházejících čistých příjmů. (Rabušic 1998:) V této práci bude stanovena úvaha o jednotném odvodu z platu a následného spočítání potřebné výše důchodu, která by zajistila důstojné stáří. 2
V práci je proveden rozbor vývoje starobních důchodů k minimální mzdě, v rámci úvahy je provedeno zhodnocení výhodnosti či nevýhodnosti pobírání starobního důchodu a minimální mzdy. V práci je zhodnocen časový vývoj průměrných důchodů k průměrné mzdě a minimální mzdě ve státech, kde je institut minimální mzdy zaveden. Práce se též věnuje nastínění problematiky financování, konstrukce a výpočtu starobního důchodu v jednotlivých zemích. Díky časové řadě jsou vyhodnoceny indexy změn průměrného starobního důchodu. Indexové změny jsou stanoveny buď meziročně či k bazickému období. Tyto ukazatele vracejí objektivní informace o rychlosti růstu a o předpokládané rovině budoucího vývoje. Česká republika bude sloužit jako referenční model v jednotlivých komparacích. Důchodový systém zatím není v rámci evropského práva harmonizován. V jednotlivých členských státech Evropské unie může tedy nabývat různých podob, ovlivněných metodologickými rozdíly, odlišnými vlastnostmi jednotlivých systémů a také různou úrovní vyspělosti národních ekonomik. Předkládaná práce se bude dotýkat těchto oblastí, kde bude cílem analýza a komparace zmíněných rozdílů. Cíl Primárním cílem práce je hodnocení příjmového postavení příjemců starobních důchodců v České republice v novodobé historii. Hodnocení bude provedeno na základě analýzy vybraných ukazatelů a dále na základě srovnání se zvolenými členskými státy Evropské unie. Pro účel komparace bylo z následujících důvodů zvoleno Slovensko a Rakousko. Slovenská republika měla s Českou republikou téměř sedmdesátiletou společnou historii v rámci jednoho státu. Právě díky tomuto propojení je Slovensko vhodným kandidátem pro komparaci. Rakousko jako stát s členstvím v Evropské unii od roku 1995 3
reprezentuje zemi s jednou z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Stejně jako Slovensko je České republice geograficky velmi blízké. Vybrané ukazatele budou analyzovány a srovnány v časovém rozpětí od 1995 do roku 2007. Více než deset let vývoje samostatných států podá objektivní pohled na vývoj i následnou predikci vývoje do dalších let. Metodika Práce se zabývá příjmovým postavením starobních důchodců v České republice a staví je do komparační roviny s příjmovým postavením starobních důchodců ve vybraných zemích Evropské unie. Záměr je realizován za pomoci deskripce jednotlivých důchodových systémů a způsobu konstrukce těchto důchodů. Popis jednotlivých systémů důchodového zabezpečení je koncepčně řešen ve dvou oblastech. Těmito oblastmi je pilířové uspořádání a konstrukce jednotlivých složek důchodů. Dále je záměr řešen na základě analýzy nominální hodnoty určených veličin, které jsou vztaženy k vybraným ukazatelům dané ekonomiky. Tato část je provázena popisem jednotlivých vztahů mezi veličinami, které při tvorbě práce vyvstaly. Dále jsou porovnána všechna získaná i vypočtená data. Jednotlivá data jsou vždy přepočtena na společné jednotky, aby bylo možné dodržet objektivní kontinuitu pozorování. Práce je formálně rozdělena na části, které se týkají deskripce systému důchodového zabezpečení v jednotlivých státech. V rámci každého bloku vystupuje Česká republika jako referenční model. V úvodní sekci jsou definovány základní pojmy. Další část práce obsahuje popis důchodového systému v České republice, komparaci s ekonomickými veličinami České republiky a oddíl, kde je představena konstrukce důchodů a jejich výpočet. Další kapitolou je popis důchodového systému na Slovensku. Tato část obsahuje, stejně jako v případě ČR, komparaci 4
s příjmovými charakteristikami země. V rámci každé kapitoly je uvedena konstrukce starobního důchodu a jeho výpočet. Další část práce tvoří výsledky komparace vybraných zemí. Za pomocí matematických výpočtů jsou vytvořeny vazby mezi jednotlivými veličinami. Na základě získaných a převedených dat na společný jednotící prvek je vypracováno mezistátní porovnání jednotlivých veličin. V poslední části jsou vyhodnoceny veškeré získané informace a poznatky, které jsou generalizovány v platné závěry. Práci uzavírá přehled literatury a zdrojů a přílohová část, kde je uveden ukázkový příklad výpočtu důchodu českého občana v roce 2009. Postup práce K vypracování práce bylo především zapotřebí vyhotovení následujících tří bloků: 1. Sběr dat z oficiálních zdrojů; 2. Úprava získaných dat do formy vhodné k použití v práci; 3. Analýza dat a jejich vyhodnocení. Ad 1) Sběr dat byl prováděn výhradně z oficiálních zdrojů konkrétního státu. Primárně byla vždy použita data ze statistických úřadů daných zemí. V případě nedostatku dat určitého typu byla využita data poskytována dalšími institucemi, které vykonávají správu v dané oblasti. Z těchto institucí byly čerpány také teoretické informace o jednotlivých systémech. Ad 2) Získaná data bylo nutné upravit do formy vhodné k použití jejich převedením na společné jednotky. Těmito jednotkami byly stanoveny české koruny, tudíž veškeré nominální peněžní hodnoty jsou uvedeny právě v korunách českých. Přepočítání měn na společné jednotky bylo provedeno s vypočteným kurzem 26 CZK za 1 EUR. Tento kurz byl vypočten jako aritmetický průměr časové řady vývoje měnového kurzu. Byly provedeny 5
výpočty veličin uměle vytvořených pro účely předkládané práce. Veškeré výpočty byly prováděny tabulkovým procesorem. Ad 3) Analýza dat byla provedena na základě získaných hodnot a vývoje jednotlivých ukazatelů s přihlédnutím na specifika ve zvolených státech. Základní pojmy Nástrojem pro zmírnění určitých rizikových životních situací je sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení lze chápat v jeho rozsahu jako soubor institucí, jejichž prostřednictvím se provádí prevence, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů daného státu. (Krebs, 2007: str. 158) Celý mechanizmus sociálního zabezpečení se dá rozdělit podle způsobu pomoci na: Materiální, nejčastěji finanční zabezpečení; Duševní formu zabezpečení, nejčastěji informace či služby. Důchodové zabezpečení je subsystémem sociálního zabezpečení. Každá společnost je tvořena rozdílnou generační strukturou obyvatel dané společnosti. Důchodové zabezpečení lze definovat různými způsoby. Důchodové zabezpečení je možné chápat jako část stojící v systému sociálního zabezpečení, kde dochází k redistribuci zdrojů ze strany ekonomicky aktivních směrem k ekonomicky neaktivním v postproduktivním věku. (MPSV: 2008) Požadavky praktické aplikace jednotlivých důchodových systémů vychází ze společenských vlastností daného státu. Příslušnost k národnímu státu ovlivňuje míru schopnosti příjmové redistribuce, která je tedy v jednotlivých státech různá. Celková úroveň solidarity je určena vlastnostmi daného sociálního státu. (Krebs, 2007: str. 160) 6
Financování důchodového systému Základní přístupy k financování důchodového systému jsou následující: Průběžné financování (viz metoda PAYG); Fondové financování. Při aplikaci metody PAYG ekonomicky aktivní obyvatelstvo odvádí příspěvky 1 ve prospěch účtu sociálního zabezpečení a ve stejný čas jsou z účtu sociálního zabezpečení vypláceny dávky důchodového systému. Metoda PAYG se však vyznačuje podstatnou nevýhodou, kterou je vliv fenoménu demografických změn ve společnosti. (ČSSZ: 2009) Příjemce 1 Plátce 1 Příjemce 2 Procentní sazba Plátce 2 POKLADNA - ČSSZ Příjemce 3 Procentní sazba Plátce 3 Příjemce 4 Procentní sazba Zdroj: autor Fondové financování spočívá v alokaci odvedených finančních prostředků na účet, který může být investičně zhodnocen. V praxi se mohou vyskytovat i modifikované kombinace průběžného a fondového financování. (MF: 2009) 1 Může se jednat o daňové odvody či příspěvky na sociální důchodové pojištění. 7
2. Česká republika Základní důchodové pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. (MPSV: 2009) Současný český systém důchodového pojištění tvoří dvě části, v literatuře se uvádí dva pilíře důchodového zabezpečení: Základní povinný pilíř, který je dávkově definovaný a průběžně financovaný; Doplňkový dobrovolný pilíř, který je příspěvkově definovaný a fondově financovaný; jedná se tedy o penzijního připojištění se státním příspěvkem. (ČSSZ: 2009) Doplňkový pilíř obsahuje také soukromé životní pojištění. Soukromé životní pojištění obsahuje dvě složky: Pojištění proti vzniku pojistné události (nejčastěji smrti); Spořící složka. Z uvedeného vyplývá, že část placeného pojistného je vydána na pokrytí rizika a zbylá část je určena k připisování ve prospěch klienta, jedná se o tzv. kapitálovou hodnotu. Životní pojištění funguje na kapitálovém principu a na principu tvorby kapitálových fondů. Prostředky se alokují na účty, kde jsou zhodnocovány. Riziková složka je rozvětvena do většího množství pojištěných. V situaci, kdy se klient dožije konce platnosti uzavřené smlouvy, pojišťovna vyplatí kapitálovou hodnotu pojištění. V případě vzniku pojistné události obdrží klient (či osoba smluvně pověřená) pojistnou sumu a hodnotu naspořené částky. Existence prvního pilíře umožňuje výplatu peněžního příjmu při vzniku nároku na tento příjem. Jedná se o následující příjmy: 8
Starobní důchody; Plně invalidní důchody; Částečně invalidní důchody; Pozůstalostní důchody. 2 První pilíř První pilíř je dávkově vymezen a je povinný pro všechny účastníky pojištění, výjimku tvoří tzv. silové rezorty. Tento pilíř je průběžně financován metodou PAYG (nebo také PAYGO, tz. pay-as-you-go) z definovaných platebních odvodů pojištěných. První pilíř důchodového zabezpečení je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty. Do silových resortů patří vojáci, policisté, celníci, hasiči. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. (MPSV: 2009) Druhý pilíř Druhý pilíř je postaven na rozhodnutí občana, zda-li se pojištění zúčastnit či nikoliv, tudíž je zcela dobrovolný. V odborné literatuře se o tomto pilíři hovoří jako o doplňkovém pilíři. Doplňkový pilíř je: Příspěvkově definovaný; Kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem; 2 Vdovské důchody, vdovecké důchody, sirotčí důchody. 9
V rámci doplňkového pojištění jde o penzijní připojištění se státním příspěvkem, oblast upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Patří sem i soukromé životní pojištění. (ČSSZ: 2009) Příjmy důchodového systému lze obecně vyjádřit jako součin pojistné sazby na důchodové zabezpečení a objemu vyměřovacích základů v daném roce. Objem vyměřovacích základů lze chápat jako součin průměrného vyměřovacího základu a počtu přispěvatelů do systému důchodového zabezpečení. (Výkonný tým, 2005 : str. 5) Konstrukce důchodů Z důchodového pojištění jsou přiznávány pouze dávky odvozované z doby pojištění a z dosahovaných výdělků. Jedinou výjimkou je plný invalidní důchod, který je při splnění stanovených podmínek přiznáván tzv. invalidům z mládí. Důchody jsou v České republice konstruovány dvousložkově. První složka je ze základní výměry stejná pro všechny druhy důchodů nezávisle na době pojištění a dosahovaném výdělku, druhou složku tvoří procentní výměra odvozená z doby pojištění a dosahovaného výdělku. (Krebs, 2007: str. 183) Indexace penzí Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody pobírá zhruba 2,7 milionu příjemců, z toho starobní důchody přibližně dva miliony. Každý rok vláda zohledňuje růst spotřebitelských cen a mimořádně může důchody zvýšit, pokud index spotřebitelských cen přesáhne 5 %. Doposud bylo možné realizovat tento krok pouze v případě, když index spotřebitelských cen přesáhl hodnotu 10 %. Novela zákona 3 umožní pružněji reagovat na ekonomický vývoj 3 Ze dne 23. dubna 2008, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účinnost dnem vyhlášení, tj. od 28. května 2008. (MPSV: 2009) 10
a dává vládě větší prostor pro zásahy do systému důchodového zabezpečení v průběhu roku. Důchody se zvyšují mimo mimořádné zvýšení každým rokem vládním nařízením. (MPSV: 2009) Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky V tabulce č. 1 jsou uvedeny ukazatele průměrného příjmu v České republice, průměrná výše starobního důchodu, poměrové ukazatele průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě a minimální mzda. Všechny údaje jsou vývojově sledovány od roku 1994 do roku 2007. Tabulka 1 - Vývoj jednotlivých ukazatelů v České republiky za sledované období ROKY Průměrná hrubá mzda [CZK] Průměrná výše starobního důchodu [CZK] Průměrný starobní důchod/průměrná mzda Minimální mzda [CZK] Přesah nad minimální mzdu [CZK] 1994 7004 3059 43,68 % 2200,0 859,0 1995 8307 3578 43,07 % 2200,0 1378,0 1996 9825 4213 42,88 % 2500,0 1713,0 1997 10802 4840 44,81 % 2500,0 2340,0 1998 11801 5367 45,48 % 2650,0 2717,0 1999 12797 5724 44,73 % 3250,0 2474,0 2000 13614 5962 43,79 % 4000,0 1962,0 2001 14793 6352 42,94 % 5000,0 1352,0 2002 15866 6830 43,05 % 5700,0 1130,0 2003 16917 7071 41,80 % 6200,0 871,0 2004 18041 7256 40,22 % 6700,0 556,0 2005 18985 7728 40,71 % 7185,0 543,0 2006 20211 8173 40,44 % 7762,5 4 410,5 2007 22382 8736 39,03 % 8000,0 736,0 Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí (upraveno autorem pro potřeby práce) V dokumentu Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech (National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions) 4 V roce 2006 došlo ke zvýšení důchodů v průběhu roku, pro účely srovnání veličin byl proveden přepočet změny na průměrnou hodnotu roku 2006. 11
připraveného pro EU v roce 2005 byly vyčísleny výdaje na sociální ochranu. Podstatným faktem, který ze zprávy vyplývá, je rostoucí trend výdajových položek. Výdaje na důchodové pojištění jsou nejnákladnější položkou 5 v celém systému sociálního zabezpečení. Výdaje na důchodové pojištění v České republice tvoří přibližně 8,6 % z HDP 6. Predikcí pro vývoj příjmů starobních důchodů by mohl být vývoj HDP. Při zkoumání vývoje HDP je zřejmý rostoucí trend. V grafu číslo 7 jsou vyobrazeny průběhy křivek HDP ve všech srovnávaných zemích. HDP má rostoucí tendenci. Při analýze dat vývoje průměrného starobního důchodu k průměrné vyplacené mzdě (viz tabulka č. 1) zjišťujeme, že každoroční růst HDP je pro příjmy příjemců důchodů kladný. Samozřejmě tuto skutečnost nemusí ovlivňovat přímo růst HDP. HDP v tomto kontextu slouží jako měřitelný výstup ekonomiky. V případě, že ekonomika dosahuje pozitivních výsledků, stoupá i životní úroveň občanů daného státu. Při pohledu na nominální vývoj průměrné mzdy i průměrného důchodu zjišťujeme, že obě veličiny rostou. Pro účely výzkumu je důležité sledovat vývoj křivky zobrazené v grafu číslo 1. Na začátku sledovaného období činil poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě 44 % a na konci sledovaného období byl sledovaný poměr 37 %. Z tabulky č. 1 vývoje vybraných ukazatelů v České republice je patrné, že průměrné mzdy i průměrné důchody nominálně rostou. 5 Druhou nejnákladnější položkou systému sociálního zabezpečení je zdravotnictví. (National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions) 6 Hodnota roku 2003 uvedená ve zprávě National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions. 12
Graf 1 - Vývoj procentuálního podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 46,00% 44,00% 42,00% 40,00% 38,00% 36,00% 34,00% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Průměrný starobní důchod/průměrná mzda Zdroj: ČSÚ a MPSV (upraveno autorem pro potřeby práce) Variační rozpětí podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství se rovná 6,45 %, což vyjadřuje značně progresivní vývoj analyzovaných veličin za sledované období. Tvar křivky průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství vypovídá o tom, že důchody rostou pomaleji než průměrná mzda. Variační rozpětí tuto skutečnost deklaruje tím způsobem, že sledovaná řada vykazuje výchylky od teoretického lineárního vývoje. Z grafu číslo 1 je patrný klesající trend vývoje starobních důchodů k průměrné mzdě. Uvedený stav je odlišný od předpokládaného vývoje, protože roste HDP, rostou výdaje na důchodové pojištění, roste průměrná mzda, nominálně rostou i důchody (tabulka č. 1, příloha č. 1, příloha č. 2). Výše uvedenou analýzu je možné zobecnit v následující tezi. V České republice všechny veličiny zahrnuté do komparace, tedy průměrný starobní důchod a průměrná mzda, nominálně rostou. Průměrné starobní důchody však rostou pomaleji než průměrná mzda v hospodářství. 13
Dalším kokem potřebným pro komplexní komparaci příjmů starobních důchodů je srovnání těchto příjmů s vývojem minimální mzdy. Graf 2 - Vývoj minimální mzdy a přesahu nad minimální mzdu Vývoj minimální mzdy a přesah nad minimální mzdu 9000 8000 7000 6000 Kč 5000 4000 3000 2000 1000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Přesah nad minimální mzdu Minimální mzda [CZK] Zdroj: ČSSZ, MPSV (upraveno autorem pro potřeby práce) Podle definice MPSV je minimální mzdou nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. (MPSV: 2009) Pro účely této práce byla vytvořena umělá veličina přesah nad minimální mzdu, která vyjadřuje o kolik zvolených jednotek (korun českých) byl průměrný starobní důchod v jednotlivých letech vyšší než minimální mzda. Z hodnot přesahů nad minimální mzdu byl s využitím tabulkového procesoru vypočítán medián těchto přesahů. Mediánem pro kladné přesahy je hodnota 1241, lze tedy konstatovat, že střední hodnota přesahů průměrného starobního důchodu nad minimální mzdu je 1241. Je možné rovněž konstatovat, že příjemce průměrného starobního důchodu pobíral v letech 1994-2007 minimální mzdu odpovídající nominální hodnotě této mzdy v jednotlivých letech a příplatek 1241 Kč. V roce 1998 se hodnota veličiny přesah nad minimální mzdu dostala na své 14
maximum za sledované období. Rok 1998 byl jediným rokem ve sledovaném období, kdy průměrný starobní důchod dosáhl na dvojnásobek minimální mzdy. V grafu číslo 2 je situace znázorněna průsečíkem křivky přesahu nad minimální mzdu s křivkou minimální mzdy. Při vyloučení veškerých legislativních omezení lze říci, že rok 1998 byl pro starobní důchodce rokem, kdy bylo nejméně výhodné účastnit se pracovně právního vztahu 7. Jako podpůrný údaj může sloužit hodnota podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v roce 1998, kdy rok 1998 byl maximem pro tuto křivku. Výpočet důchodu Konstrukce důchodů v ČR má dvě složky (viz výše kapitola Konstrukce důchodů). Výpočet důchodu v roce 2009 se provádí na základě vymezení následujících důležitých parametrů: Rozhodné období (RO) časový úsek, v němž se zjišťuje výše OVZ. Nepočítají se roky před rokem 1986. Zápočet nepříspěvkových dob (ZND) období života, ve kterém pojištění účastníci neodvádí žádné pojistné, a přesto je tento čas započítán do celkové doby pojištění. Do nepříspěvkových dob náleží: o Doba studia; o Doba evidence u úřadu práce; o Doba základní vojenské služby; o Doba civilní služby; o Doba péče o dítě; 7 Posuzováno z úhlu pohledu hodnoty příjmu starobního důchodu vůči minimální mzdě. Z pohledu maximalizace příjmů (případná minimální mzda + starobní důchod) byl rok 1998 pro důchodce nejvýhodnější. 15
o Doba péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu; o Doba péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby (platnost od ledna 2007); o Doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si osoby po skončení výdělečné činnosti, jež zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, nepřivodily úmyslně; o Doba přípravy na budoucí zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním znevýhodněním; o Doba pobírání plného invalidního důchodu z českého pojištění; o Doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání (platná do 31. prosince 2008). (ČSSZ: 2009) Vyměřovací základ (VZ) hodnota pro stanovení pojistného na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti, je rozhodný pro výpočet důchodové dávky; Všeobecný vyměřovací základ (VVZ) výše průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok; Přepočítací koeficient (PK) údaje o průměrné roční mzdě jsou známy až se zpožděním. Vláda proto stanoví PK, aby bylo možné aktualizovat i hodnotu VVZ jeden rok zpětně; 16
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ) koeficient pro přepočet průměrné mzdy let předcházejících na hodnotu průměrné mzdy roku současného 8 ; Roční vyměřovací základ (RVZ) součin úhrnů vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a KNVVZ; Osobní vyměřovací základ (OVZ) vypočítá se následujícím způsobem: OVZ = RVZ _ za _ RO 365 dny _ za _ RO 12 9 ; Výpočtový základ (VZ) v rámci zachování příjmové solidarity jsou používány dvě redukční hranice, které jsou upravovány státem (viz přílohová část a ukázkový výpočet starobní penze přiznané v ČR v roce 2009). (ČSSZ: 2009; Krebs, 2007: str. 206 210) 8 KNVVZ roku 1994 je 2,5934. Koeficient de facto aktualizuje VVZ minulých let na hodnotu VVZ v současném roce. 9 365/12 je průměrný počet dnů v měsíci. 17
3. Slovensko Do 1. 1. 2005 byl systém důchodového pojištění na Slovensku podobný systému v České republice. Po reformních opatření na počátku roku 2005 prodělal důchodový systém na Slovensku jednu z nejrozsáhlejších úprav důchodového systému ze zemí sousedících s Českou republikou. (European Commission, 2006: str. 1) Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení Systém důchodového pojištění je na Slovensku de facto tvořen třemi pilíři. Hlavní systém důchodového zabezpečení je definován státem od roku 2004 takovým způsobem, že jej lze chápat ve dvou rovinách. Od ledna 2005 do června 2006 si občané Slovenska mohli zvolit, zda se zúčastní pouze prvního pilíře, nebo prvního a druhého pilíře (respektive druhé části prvního pilíře). Občané Slovenska mají tedy možnost vlastního rozhodnutí k setrvání v prvním pilíři sociálního pojištění, který je stejně jako v České republice průběžně financován, nebo využijí možnost a zapojí se do fondové části prvního pilíře. Zbylé dva pilíře čítají dobrovolné aktivity fyzických osob či právnických osob. První pilíř se skládá ze dvou částí. První část tvoří povinný státní důchodový systém. Tento systém má ve správě Sociální pojišťovna. Koncepce tohoto systému je založena na bodovém systému. Slovenská populace je z 95 % zajištěna tímto typem státního pojištění. Stejně jako v České republice jsou odvody do systému používány na výplatu dávek pro důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. Paralelně s tím je vytvářen rezervní fond, tzv. fond solidarity, který kryje případné ztráty způsobené nedostatkem finančních prostředků a z kterého je také financováno tzv. garanční pojištění pro případy, kdy zaměstnavatel není schopen dostát závazkům vůči pojištěncům ( 2 18
Zákona o sociálním pojištění). Příjmy důchodců vyplácené z tohoto pilíře vytváří nejvýznamnější zdroje příjmů starobních důchodců. (MPSVR: 2009) Druhá část prvního pilíře, která vstoupila v platnost 1. 1. 2005, je tvořena jako povinná. Hlavní charakteristikou druhé části prvního pilíře je, že je fondově a příspěvkově definována. Tato část prvního pilíře ukládá ze zákona povinnost účastnit se ho osobám mladším 16 let, ostatním nechává možnost zvážení, zda-li se budou účastnit, či nikoliv. V okamžiku, kdy se lidé rozhodnou do této části prvního pilíře zapojit, nelze již jejich rozhodnutí změnit. Z uvedeného vyplývá, že při participaci na důchodovém pojištění ve druhé části prvního pilíře nelze z uvedeného systému vystoupit. Správa tohoto pilíře spadá pod kompetence tzv. Důchodcovských správcovských společností (licence byla roku 2004 udělena následujícím pojišťovnám: Aegon d.s.s., Alianz-Slovenská d.s.s., Credit Suisse Life & Pensions d.s.s., ČSOB d.s.s., ING d.s.s., První důchodová spořitelna d.s.s., Sympatia -Pohoda d.s.s. a VÚB Generali d.s.s), kterých je dnes na trhu již jen sedm a očekává se, že jich zůstane pouze pět. (Žaluda, P.: Reforma reforem, 2006). Hlavním úkolem těchto správcovských společností je vytvoření následujících důchodových fondů: Růstového; Vyváženého; Konzervativního. 10 10 V růstovém fondu může být až 80 % akcií, je tedy nejrizikovější, ale může být i nejvýnosnější. Za dobu 24 měsíců existence fondu nesmí být průměrný výnos nižší než 50 % průměrného výnosu konkurenčních růstových fondů. Vyvážený fond může tvořit až 50 % akcií, ale minimálně 50 % musí tvořit dluhopisy nebo vklady v bankách. Průměrný výnos fondu za 24 měsíců musí dosahovat alespoň 70 % průměrného výnosu konkurence. Konzervativní fond musí 100% tvořit dluhopisy a vklady v bankách, průměrný výnos za 24 měsíců pak musí tvořit alespoň 90 % průměrného výnosu konkurenčních fondů. (MF, MPSVR: 2009) 19
Jednotlivé fondy se primárně liší ve výnosnosti. Současně se liší také v rizikovosti investovaných prostředků. Každý občan, který vstupuje do tohoto systému, si může dle vlastního uvážení vybrat, kterou Důchodcovskou správcovskou společnost bude preferovat, a dále si zvolit konkrétní fond prostřednictvím kterého chce spořit. Důchodcovskou správcovskou společnost lze měnit stejně jako i konkrétní fond. (MPSVR: 2009) Druhý pilíř je v zásadě chápán jako druhá část prvního pilíře. Koncepčně je druhý pilíř řešen jako povinný, z toho vyplývá, že na státu zůstane povinnost garantovat výstupy systému. Díky Úřadu pro finanční trh je schopen stát kontrolovat činnosti jednotlivých správcovských pojišťoven. V situaci, kdy dojde k porušení zákona a správcovská pojišťovna se stává insolventní, stát garantuje naspořenou sumu do plné její výše. Každý účastník má svůj klientský účet, kde je evidována jeho naspořená suma a další parametry, o kterých jsou účastnící důchodového pojištění informováni. Třetí pilíř tvoří, stejně jako v České republice druhý pilíř, soukromé varianty pojištění. Tyto možnosti pojištění jsou daňově zvýhodněné. V roce 1996 byl založen systém doplňkového důchodového pojištění, který byl prvotně programován jako systém, kde budou primárně vystupovat jednotky pracovně právního vztahu, tedy zaměstnanec a zaměstnavatel. Koncem roku 2003 se tohoto pilíře účastnilo přibližně 18% ekonomicky aktivního obyvatelstva. (Sociálna poisťovňa: 2009) Od roku 2005 se možnost pojištění rozšířila na všechny osoby starší 18 let. Od roku 2005 jsou daňová zvýhodnění umožněna i pro další finanční služby. Paralelně vedle třech pilířů existuje i systém sociální pomoci, který tvoří testované dávky. Tyto dávky jsou vypláceny na základě příjmů celé domácnosti. (MPSVR: 2009) 20
Financování systému důchodového zabezpečení První pilíř důchodového pojištění je stejně jako první pilíř důchodového pojištění v České republice financován průběžně. Celková odvodová sazba na starobní, invalidní a pozůstalostní důchod činí 20 % 24 %. Tato hodnota se dělí podobně jako v ČR na odvody, které jsou zaměstnanci strhnuty z hrubé mzdy, což činí podle počtu vychovaných dětí 3 % - 7 %, a odvody, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance a které činí 17 %. Odvodová sazba na starobní pojištění pro osoby, které se účastní prvního pilíře, je 18 %. V situaci, kdy se jedná o zaměstnance, se celková odvedená sazba skládá ze 14 %, které platí zaměstnavatel, a ze 4 % hrazených zaměstnancem. U OSVČ je platba 18 % z vyměřovacího základu. Ten je dán jako 1/12 základu daně z příjmu. Odvodová sazba za zaměstnance může být v závislosti na počtu vychovaných dětí rovna až 0 %.(Sociálna poisťovňa: 2009) V situaci, kdy se pojištěný chce přihlásit i ke druhému pilíři, se část odvodů jdoucích na starobní pojištění snižuje na polovinu. Zbývající část, tedy 9 %, jde do fondového systému. Příspěvková sazba je stejná, pouze se rozdělí mezi dva povinné systémy. Třetí pilíř je financován a definován na stejných principech jako druhý pilíř důchodového pojištění v ČR. (viz oddíl Česká republika druhý pilíř) Systém sociální pomoci je financován průběžně z daňových odvodů. Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky Variační rozpětí časové řady výdajů na výplatu důchodů je 0,3 % z HDP (viz příloha č. 1). Uvedená veličina výdajů na výplatu důchodů je prezentována jako procento z HDP. Slovenská republika se stejně jako ostatní srovnávané země potýká s problémem stárnutí populace. Na vývoji výdajů se tento fakt dosud neprojevil. Situace na Slovensku ve sledovaných letech vykazuje následující 21
charakter: stoupá počet důchodců, HDP roste, ne však tak progresivně jako v ostatních sledovaných zemích, nominální hodnoty průměrných starobních důchodů rostou a výdaje, které jsou určené podílem z HDP, jsou za sledované období konstantní. Tento charakteristika situace odpovídá skutečnosti, že na Slovensku je vyrovnanější poměr mezi výdaji na systém důchodové politiky a vývojem ekonomiky než v ostatních sledovaných zemích. Pro slovenské důchodce byl nejsilnějším rokem rok 1994, kdy podíl průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství činil 48,5 %. V dalších letech byl tento podíl spíše klesajícího charakteru, s výjimkou období na přelomu tisíciletí, kdy se dva po sobě jdoucí roky podíl zvyšoval. V těchto letech měli poživatelé starobních důchodů lepší pozici i vůči minimální mzdě, jak potvrzují data z tabulky č. 2. Roky 1999 a 2000 znamenaly pro starobní důchodce vysoké hodnoty přesahů průměrných starobních důchodů nad minimální mzdu. Jak již bylo řečeno v případě České republiky v roce, kdy je přesah nad minimální mzdu maximální, je pro důchodce nejvíce nevýhodné si přivydělávat. 11 V následující tabulce (č. 2) jsou uvedeny ukazatele průměrného příjmu na Slovensku, průměrná výše starobního důchodu, poměrové ukazatele průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě, minimální mzda a přesah nad minimální mzdu. 11 Bráno z pohledu vývoje přesahu nad minimální mzdu. Z pohledu maximalizace příjmů je situace opačná. 22
Tabulka 2 - Vývoj vybraných ukazatelů na Slovensku za sledované období ROKY Průměrná hrubá mzda [CZK] Průměrná výše starobního důchodu [CZK] Průměrný starobní důchod/průměrná mzda Minimální mzda [CZK] Přesah nad minimální mzdu [CZK] 1994 5035 2439 48,44 % 1960 479,2 1995 5756 2656 46,14 % 1960 696,0 1996 6523 2982 45,71 % 2160 821,6 1997 7381 3299 44,70 % 2160 1139,2 1998 8002 3592 44,89 % 2400 1192,0 1999 8582 3902 45,47 % 2880 1022,4 2000 9144 4306 47,09 % 3360 945,6 2001 9892 4626 46,76 % 3936 689,6 2002 10809 4884 45,19 % 4456 428,0 2003 11492 5202 45,27 % 4864 338,4 2004 12660 5634 44,51 % 5200 434,4 2005 13819 6170 44,65 % 5520 650,4 2006 15009 6581 43,85 % 6080 500,8 2007 16117 7108 44,10 % 6480 628,0 Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky, MPSVR SR, Sociálna poisťovňa (upraveno autorem) Z grafu 3 je zřetelný velký propad od prvního roku sledování, kdy poměr dosahoval hodnot 48,5 % vůči poměru v posledním roce sledování. Aproximací roku 2006 a roku 2007 lze říci, že v těchto letech dosáhl poměr svého minima. Variační rozpětí uvedeného poměru je rovno 4,60 %, což je stále pro vývoj poměru průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě vysoká hodnota. Česká republika dosahovala hodnoty 6,45 %. Poměr starobních důchodů k průměrné mzdě je tedy stejně jako v České republice progresivního charakteru a v případě proložení trendovou křivkou, má trend klesající charakter. Z uvedených vlastností, kdy HDP roste pomalu, výdaje na důchody jako podíl k HDP jsou ve sledované období konstantní, průměrné mzdy rostou, průměrné starobní důchody rostou, vyplývá, že starobní důchody na Slovensku, stejně jako v České republice, rostou pomaleji než průměrné mzdy. 23
Graf 3 - Vývoj procentuálního podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 49,00% 48,00% 47,00% 46,00% 45,00% 44,00% 43,00% 42,00% 41,00% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Průměrný starobní důchod/průměrná mzda Zdroj: SÚ SR, Sociálna poisťovňa (upraveno autorem pro potřeby práce) Analýza vývoje minimální mzdy a přesahu starobního důchodu nad minimální mzdu ukazuje, že křivka vývoje minimální mzdy na Slovensku má stejný tvar jako křivka této veličiny v České republice. Liší se vývoj přesahů nad minimální mzdu. U této veličiny je vidět její statická povaha. Mediánem pro hodnoty přesahů je hodnota 670 12. Stejně jako u České republiky bude i nyní uvedena interpretace vztahu vývoje minimální mzdy a průměrného starobního důchodu. Starobní důchodci na Slovensku pobírají v jednotlivých letech minimální mzdu a příplatek 670 Kč. Uvedená skutečnost je staví do ekonomicky horší pozice než starobní důchodce v České republice, kde příplatek nad minimální mzdu činí 1241 Kč. Starobní důchod se na Slovensku za sledované období nedostal do hodnoty maxima, kdy by byl tvořen dvojnásobkem minimální mzdy, jako tomu bylo v roce 1998 v České republice. 12 Výpočet pomocí tabulkového procesoru. 24
Graf 4 - Vývoj minimální mzdy a přesahu nad minimální mzdu Vývoj minimální mzdy a přesah nad minimální mzdu Kč 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Přesah nad minimální mzdu Minimální mzda [CZK] ROKY Zdroj: SÚ SR, MPSVR (upraveno autorem pro potřeby práce) Výpočet důchodu Formule výpočtu: Čistá měsíční penze = POMB x ODP x ADH, kde POMB průměr osobních mzdových bodů (OMB 13 ); ODP doba pojištění v Sociální pojišťovně; ADH aktuální důchodová hodnota 14. Pro občany, kteří se připojí ke druhému pilíři důchodového zabezpečení, je důchod vypočten dle stejného postupu (stejného vzorce). Za období, kdy je jedinec evidován v systému podpory prvního i druhého pilíře, pobírá dávku z prvního pilíře sníženou koeficientem 0,5. (Sociálna poisťovňa: 2009) Nominální hodnota důchodu vyplácená z druhého pilíře je závislá na počtu odpracovaných let, výši pobírané mzdy, stáří při odchodu do penze 13 OMB je poměr mzdy jedince k průměrné mzdě v zemi v daném roce. Pokud žadatel o důchod dosahuje průměrné mzdy v hospodářství, má OMB rovno 1. 14 Pro rok 2009 je aktuální důchodová hodnota rovna 8,9955 EUR. 25
a na výnosnosti penzijních fondů, ve kterých jsou prostředky investovány. Tyto výnosy nelze dopředu stanovit. V případě negativního vývoje na kapitálových trzích může dojít k situaci, že vstup do fondového systému může být i nevýhodný. Proces výpočtu bere v úvahu výši mzdy po celou dobu pojištění. Tímto faktem je sledován princip zásluhovosti. Při zkoumání důsledků tak princip zásluhovosti zabraňuje subjektům vstup do šedé ekonomiky. V systému je jednoznačně vidět motivační faktor, jelikož v rámci druhého pilíře je zavedeno vlastnické právo k odvedeným dávkám. Naspořené prostředky se alokují na důchodovém účtu a jsou majetkem pojistníka, v případě smrti pojistníka se stanou pozůstalostí. (MPSVR: 2005) Zápočet nepříspěvkových dob V nynější době jsou započteny následující náhradní doby pro přiznání důchodu: Základní vojenská služba; Náhradní vojenská služba nebo zdokonalování se v rámci vojenské služby; Civilní služby; Mateřská dovolená a péče o dítě do 6 let věku nebo o dítě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem do věku 7 let; Pobírání nemocenských dávek; Rehabilitace a rekvalifikace. (Sociálna poisťovňa: 2009) 26
Indexace penzí Dávky důchodového systému se zvyšují každým rokem vždy k 1.7. Novela zákona z roku 2005 upravuje rozdílné navyšování důchodů dle jejich výše. Důchody, které nedosahují 0,7 násobku průměrné mzdy v hospodářství, jsou zvýšeny dle švýcarské metody indexace 15. V případě, že se jedná o důchody vyšší, je navyšování důchodů upraveno zákonem a řídí se rozhodujícím kritériem, kterým je vývoj indexu spotřebitelských cen. (Melicherčík, Ungarský: 2004) 15 Rozlišujeme tři alternativní varianty valorizace důchodů: Mzdová valorizace: důchody se zvyšují tempem shodným s růstem průměrné nominální mzdy; Cenová valorizace: důchody jsou každoročně zvyšovány o růst indexu spotřebitelských cen (CPI); Švýcarská metoda valorizace (základem je průměrná hodnota získaná podílem růstu hrubých nominálních mezd a inflace): při uplatnění tohoto valorizačního schématu dochází ke zvyšování vyplácených důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen. (Melicherčík, Ungarský: 2004) 27
4. Rakousko Systém důchodového zabezpečení v Rakousku je klasickým korporativním typem 16. Jedná se o jeden z prvních důchodových systémů v Evropě, který vznikl roku 1906. Tento typ klade důraz na první pilíř důchodového pojištění. Současně je v něm možné identifikovat různé odlišnosti pro určité kategorie osob, např. státní úředníci jsou zvýhodněni jiným výpočtovým základem a odvodovou sazbou. Základem organizace systému je profesní základna. Současný stav směřuje k obecné standardizaci a sjednocení. (European Commission: 2006) Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení Důchodový systém v Rakousku je třípilířový. Odborná literatura hovoří o systému důchodového zabezpečení v Rakousku jako o jednom z nejvíce štědrých důchodových systémů v Evropě. Rozdělení pilířů z hlediska účasti občanů v jednotlivých pilířích pojištěních hovoří ve prospěch prvního pilíře, jelikož ostatní zdroje náhrady pro příjemce starobního důchodu nejsou tak rozvinuté. První pilíř stejně jako na Slovensku a v České republice představuje státní povinné důchodové zabezpečení. Tímto zabezpečením je pokryto 99 % ekonomicky aktivní populace. Tento pilíř je spravován samostatnými pojišťovacími institucemi. Od roku 2005 prošel tento pilíř důchodového 16 Pojetí konzervativního státu vychází také z liberálního chápání sociálních otázek. Pomoc se však vyvinula přes svépomocné spolky, které byly postupně zestátněny. Odpovědnost je tak rozdělena mezi jednotlivce a stát. Systém důchodového zabezpečení vychází z modelu povinného sociálního pojištění zaměstnanců, zavedeného německým kancléřem Otto von Bismarckem na konci 19. století. Výdaje na důchody jsou závislé na době pojištění a na dosahovaných výdělcích. Země obvykle mají poměrně vysoké výdaje na důchody v relaci k HDP. Tato forma zabezpečení by měla zajistit dostatečný příjem. Tento typ sociálního státu je typický pro země jako je Německo, Rakousko, Francie. (Krebs, 2007: str. 182) 28
zabezpečení několika změnami, které měly primárně sjednotit a harmonizovat roztříštěný důchodový systém, který, jak je uvedeno výše, zvýhodňoval některé subjekty. Úprava se týkala pojištěných mladších 50 let, z čehož vyplývá, že je do systému integrována postupně. Změny roku 2005 spočívaly především v tom, že odvody byly nově zaznamenávány na osobních účtech pojištěných. Hlavní znaky systému se nezměnily, jedná se tedy stále o průběžně financovaný a dávkově definovaný systém. Z povinného důchodového pojištění jsou vypláceny dávky pro důchody starobní, invalidní a pozůstalostní a vyrovnávací příspěvky. Dávky poskytované z tohoto pilíře tvoří nejvýznamnější zdroj příjmů penzistů, přibližně 95 %. (Mairhuber, I. : The Austrian Pension Systems, 2003) Druhý pilíř je tvořen zaměstnavatelskými schématy, která jsou částečně povinná. Tato schémata však nejsou příliš rozvinutá. Postupem času se Rakousko snaží jejich funkčnost posílit a zdokonalit. Od roku 2003 je k typům zaměstnavatelského zabezpečení (zaměstnanecké fondy financované systémem účetních rezerv, penzijní fondy) doplněn systém tzv. New severance pay. Tento model spočívá v tom, že zaměstnavatel povinně odvádí za zaměstnance příspěvky do zaměstnaneckého fondu. Přibližně 13 % všech zaměstnanců má nárok na dávky ze systému dobrovolného zaměstnavatelské zabezpečení a 38 % se již účastní systému severance pay. Třetí pilíř obsahuje možnosti soukromého pojištění. Tradičně je poskytováno životní pojištění, které zažívá v posledních letech obrození a rozšiřuje se. Od roku 2003 funguje tzv. Zukunftversorge (prémiové schéma penzijního spoření). Toto spoření je stejně jako v ostatních porovnávaných zemích daňově zvýhodněno. Na tomto pojištění participuje přibližně 10 % ekonomicky aktivních osob (ke konci roku 2004 byl zaznamenán meziroční růst 68 %). 29
Paralelně s těmito třemi pilíři je dostupný i systém sociální pomoci, který za pomocí testovaných dávek dorovná státní penzi na úroveň minimální penze. (Republic of Austria: 2005, ASVG: 2009) Financování systému důchodového zabezpečení První pilíř důchodového zabezpečení je stejně jako v ČR a na Slovensku financován průběžně a je dávkově definován. Sazba pro zaměstnance je 22,8 % s tím, že zaměstnavatel odvádí 12,55 % a zaměstnanec 10,25 %. S financováním prvního pilíře vypomáhá stát takovým způsobem, že z příjmů z daňových odvodů přispívá zhruba na 21 % důchodových výdajů. (Republic of Austria: 2006) Financování druhého pilíře má fondový charakter. Podobně jako např. v Německu je i zde použit systém zaměstnaneckých fondů, který je financován pomocí účtových rezerv. Nový způsob důchodového zabezpečení New severance pay je financován také fondovým systémem a je postaven na tom, že zaměstnavatel odvede za zaměstnance 1,53 % z jeho měsíční mzdy do zaměstnaneckého fondu. Financování třetího pilíře tvoří fondová schémata. Je financován fondově a od roku 2000 stát přispívá k naspořeným částkám 4,5 % z celkové naspořené částky. V rámci programu Zukunftversorge státní pokladna přispívá sumou 9,5 % z ročně naspořené sumy. (Republic of Austria: 2006) Systém státní sociální pomoci je financován z odvedených příspěvků i z daní. 30
Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky V tabulce č. 3 jsou uvedeny ukazatele průměrného příjmu v Rakousku, průměrná výše starobního důchodu, poměrové ukazatele průměrný starobní důchod k průměrné mzdě, minimální mzda. Všechny údaje jsou vývojově sledovány od roku 1994 do roku 2007. Na těchto ukazatelích budou vyvozovány vazby. Tabulka 3 - Vývoj vybraných ukazatelů v Rakousku za sledované období ROKY Průměrná hrubá mzda [CZK] Průměrná výše starobního důchodu [CZK] Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 1997 48527 27040 55,72 % 1998 49524 27538 55,61 % 1999 50507 28496 56,42 % 2000 51673 29820 57,71 % 2001 52076 29885 57,39 % 2002 52908 30364 57,39 % 2003 53673 31016 57,79 % 2004 54383 31027 57,05 % 2005 55692 31644 56,82 % 2006 57417 32801 57,13 % 2007 59492 33579 56,44 % Minimální mzda [CZK] Přesah nad minimální mzdu [CZK] institut minimální mzdy není v Rakousku zaveden Zdroj: Statistik Austria, Jahreseinkommen der Pensionisten und Pensionistinnen 1997 bis 2007 Rakouské HDP vykazuje rostoucí trend. Ve sledovaném období bylo v práci prokázáno, že když při růstu HDP rostou i průměrné starobní důchody. Je zřejmé, že rakouské průměrné starobní důchody a průměrná mzda se pohybují v jiných nominálních hodnotách než je tomu u České republiky. Tento fakt determinuje i rozdílnou hodnotu poměru průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství než je tomu v České republice. 31
Graf 5 - Procentní výměra podílu starobních důchodů k průměrné mzdě Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 58,00% 57,50% 57,00% 56,50% 56,00% 55,50% 55,00% 54,50% 54,00% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Průměrný starobní důchod/průměrná mzda Zdroj: Statistik Austria, Jahreseinkommen der Pensionisten und Pensionistinnen 1997 bis 2007 Variační rozpětí je rovno 2,18 %, což znamená, že růst důchodů je vyrovnaný s růstem mzdy. Teoretická hodnota 0 % by znamenala, že při růstu průměrné mzdy vzroste poměrně i průměrný důchod. Na grafu procentní výměry podílu starobních důchodů k průměrné mzdě je na rozdíl od ČR patrný konstantní charakter podílu. Při srovnávání příjmů rakouských starobních důchodů s ostatními charakteristikami rakouské ekonomiky nebude provedeno srovnání průměrného starobního důchodu s minimální mzdou, jelikož institut minimální mzdy v Rakousku není zaveden. Výpočet důchodu Výpočet starobního důchodu se provádí takovým způsobem, že za každý rok pojištění je uděleno 1,92 % vyměřovacího základu. Ve vyměřovacím základu jsou zohledněny i doby nepříspěvkové. Uvedené penzijní procento bude 32
postupně snižováno z 1,92 % na 1,78 %. Konečný důchod je dále zdaněn a je z něj odveden příspěvek na nemocenské pojištění. Zápočet nepříspěvkových dob Od roku 2005 jsou započteny doby, při kterých není povinnost odvádět do státního systému příspěvky na důchodové pojištění. Tyto náhradní doby jsou ve výpočtu důchodu následně zohledněny. Jedná se o tyto doby: Doba mateřské dovolené a výchova dětí maximálně do věku 4 let, v případě více dětí až do věku 5 let; Doba vojenské či válečné služby a doba civilní služby; Doba nezaměstnanosti (kdy jsou pobírány dávky v nezaměstnanosti); Doba nemoci (kdy jsou pobírány nemocenské dávky). (ASVG: 2009) Poměrně nízký rozsah nepříspěvkových dob působí jak ve prospěch finanční stránky systému důchodového pojištění, tak i v posílení principu zásluhovosti. Indexace penzí V minulosti byla úprava důchodů nastavena podle vývoje čistých mezd. Reforma roku 2005 vytvořila institut indexací mezd dle vývoje indexu spotřebitelských cen. Rakousko se tímto způsobem snaží krátit výdaje. 33
5. Výsledky komparace Při analýze dat výdajů na důchodový systém má Slovensko po celé sledované období nejvyrovnanější vývoj těchto výdajů. Výdaje na důchody v Rakousku se pohybují v rozmezí 14 % a 15 % oproti České republice a Slovensku, kde se výdaje na důchody pohybují v rozmezí 7 % a 8 %. Graf 6 - Státní výdaje na důchody ve vybraných zemích Výdaje na důchody ve vybraných zemích % z HDP 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ROKY AT SR CZ Zdroj: Databáze OECD (upraveno autorem pro potřeby práce) Dle vývoje HDP, který je pro všechny srovnávané země rostoucí, lze usuzovat, že lidé v daném hospodářství by měli pociťovat stále zvyšující se životní úroveň. Tyto dopady vývoje HDP by se měly odrážet v životní úrovni všech skupin obyvatel dané země, tedy i starobních důchodců, kteří jsou již v postproduktivním věku. 34