Světlo Světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400 700 nm. Šíří se přímočaře a ve vakuu je jeho rychlost 300 000 km/s. Může být tělesy vyzařováno, odráženo, nebo pohlcováno. Těleso, které vyzařuje světlo, nazýváme světelným zdrojem. Světelné zdroje se dělí na bodové (LED dioda) a plošné (zářivka). Bílé světlo je složeno ze všech spektrálních barev. barevné spektrum Barva tělesa je určena tím, jakou spektrální barvu těleso pohlcuje a jakou odráží. Např. červené předměty nejvíce odrážejí červenou barvu a ostatní barvy pohlcují. Stín a polostín Za překážkou, která brání průchodu světla, vzniká stín. V případě, že je více světelných zdrojů, vzniká za překážkou plný stín, případně polostín. Zatmění Slunce Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně, nebo zcela zakryje. Taková situace se objevuje, jen pokud je měsíc v novu a Slunce i Měsíc jsou při pohledu ze Země v jedné přímce. Na části Země, kde je zatmění pozorováno, dochází k výraznému setmění, ochlazení, kolem černého středu slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, objeví se hvězdy i některé planety a známé jsou také neobvyklé reakce zvířat. www.infocera.com
Zatmění Měsíce Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn Zemí. Nastává při úplňku, pokud jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Jde o běžněji pozorovatelný jev než zatmění Slunce, kdy dochází k zastínění části zemského povrchu Měsícem. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka. www.naturfoto.cz Lom světla Lom světla nastává na rozhraní dvou prostředí (voda vzduch). Lom ke kolmici Nastane tehdy, jestliže se šíří světlo z opticky řidšího (vzduchu) do opticky hustšího prostředí (vody, skla).
Lom od kolmice Nastane tehdy, jestliže se světlo šíří z opticky hustšího prostředí (vody, skla) do opticky řidšího prostředí (vzduchu). Jestliže je úhel dopadu nulový, tak k lomu nedochází. Optické vlákno Je velmi tenké skleněné vlákno obaleno plastovým povrchem. Takovým optickým vláknem se téměř beze ztrát může šířit světelný paprsek odrazem na jeho rozhraní s plastovým obalem a přenášet tak optický signál. Používají se k propojování telefonních ústředen, počítačových sítí a k připojení kabelové televize nebo internetu. Čočky Čočky jsou vybroušeny ze skla, nebo plastu. Dělíme je na - spojky - rozptylky
Spojka: F - předmětové ohnisko F - obrazové ohnisko S - střed čočky f - ohnisková vzdálenost Obraz je skutečný (vzniká za čočkou a můžeme ho zachytit na stínítku), výškově převrácený a podle vzdálenosti předmětu od čočky se mění jeho velikost. Rozptylka: F - předmětové ohnisko F - obrazové ohnisko S - střed čočky f - ohnisková vzdálenost Obraz je neskutečný (nezachytíme ho na stínítku, ale vidíme ho), vzpřímený a zmenšený. Optické přístroje Lupa: Je to jednoduchá spojná čočka o ohniskové vzdálenosti menší než 25 cm. Sledovaný předmět dáváme přibližně do takové vzdálenosti, jako je její ohnisková vzdálenost. Sledujeme vzpřímený zvětšený a neskutečný obraz předmětu. Mikroskop: Slouží k pozorování malých předmětů na malou vzdálenost. Skládá se z okuláru a objektivu. Vytváří zvětšený a neskutečný obraz.
Dalekohled: Slouží k pozorování vzdálených předmětů. Skládá se z okuláru a objektivu. Dalekohledy se dělí na čočkové (optická soustava je složená z čoček) a zrcadlové (optická soustava je složená ze zrcadel). Mezi nejpoužívanější čočkové dalekohledy patří triedr (má dva okuláry a objektivy), Keplerův a Galileův dalekohled. Fotoaparát: Objektiv Vytváří na filmovém pásu, nebo na čipu skutečný a převrácený obraz fotografovaného předmětu. Clona Skládá se z překrývajících se tenkých kovových lístečků (lamel). Roztahováním a stahováním lamel se reguluje množství světla, které dopadá na film nebo čip ve fotoaparátu. Časová uzávěrka Řídí dobu osvitu filmu nebo čipu. Fotometrie Světelný tok Značí se: Φ (fí) Jednotka: lm (lumen) Udává množství světla, které vyzáří do prostoru světelný zdroj. Osvětlení Značí se: E Jednotka: lx (lux) Udává světelný tok dopadající na plochu 1m 2