Diskuse PENZIJNÍ REFORMA V ÈR: KONVERZE KE KOMBINOVANÉMU SYSTÉMU S OHLEDEM NA LIMITY FISKÁLNÍ POLITIKY Da vid Ma rek, Pa ria Fi nan ce, Pra ha 1. Úvod Øada zemí pro chá zí vý raz ný mi dlou ho do bý mi de mo gra fic ký mi zmì na mi, sár nu ím po pu la ce. Do ur èi é míry k o mu o pro ce su pøi spí vá ros ou cí kva li a lé kaø ské péèe pro - dlužují cí prù mìr nou dél ku živo a. Zá ro veò lze po zo ro va po kles míry na a li y. V Ev ro - pì roz sah demo gra fic kých zmìn pro hlou bi la dru há svì o vá vál ka, po je jímž skon èe ní pøi šla prv ní vlna sil ných po pu laè ních roè ní kù. Dru hou vlnu pøed sa vu jí je jich po om ci na ro ze ní v 70. le ech mi nu lé ho so le í a nyní se o slo vo hlá sí øe í po pu laè ní vlna, dìi ro di èù na ro ze ných ve dru hé vlnì. Nicmé nì míra na a li y se vý raz nì snížila a de mo gra - fic ké prognózy nejsou pøíliš opimisické. Im pli ka ce pro vý voj eko no mik jsou zøej mé. Ab so lu ní po kles po pu la ce a její sár nu í zna me na jí ménì pra cov ních sil, za ji nak sej ných pod mí nek. Ab so lu ní vý kon ìch o eko no mik bude v lep ším pøí pa dì rùs vý raz nì po ma le ji než nyní, v hor ším pøí pa dì sag - no va èi kle sa. Zmì na sruk u ry po pu la ce bude mí zá sad ní vliv na dù cho do vé sys é my. Pro udržení fi nanè ní sa bi li y pen zij ních sys é mù bu dou ne zby né vý raz né zmì ny. Na vý bìr je nì ko - lik ces. Jed nou z možnos í je kom bi nace zmìn pa ra me rù prù bìžného fi nan co vá ní a po - sí le ní vý zna mu úspor v pen zij ních fon dech. Po mo cí a ko vé re for my lze na léz øe še ní únos ná po eko no mic ké i so ci ál ní srán ce, jak uka zu jí si mu la ce pro ve de né na OLG mo - de lu pro èes kou eko no mi ku pøi zo hled nì ní fis kál ních li mi ù, jež jsou ob sa hem éo sa i. 2. Mak ro e ko no mic ký mo del Zá kla dem mo de lu eko no mi ky, na ke rém jsou po èí á ny si mu la ce dù cho do vé ho sys é - mu, je Cobb-Dougla sova pro dukè ní funkce ve varu: 1 Y F ( K, A L ) K ( A L ) ; 0, (1) kde K pøed sa vu je ob jem fix ní ho ka pi á lu, L po èe pra cov ních sil, A ech no lo gic ký po - krok a, resp. 1 elas i ci y obou vý rob ních fak o rù kapi á lu, resp. efek iv ní prá ce 1. 1 Z použié produkèní funkce, kde echnologický pokrok upravuje pøíspìvek práce k celkovému výsupu, je zøejmé, že byla použia Harrod-neurální specifikace. 80 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
Jed no li vé pa ra me ry pro dukè ní funk ce jsou sa no ve ny ná sle dov nì: Pa ra me r použiý v mo de lu, není-li ji nak øe èe no, byl od had nu na zá kla dì em pi ric kých da z roè - ních a èvr le ních ná rod ních úèù v ob do bí le 1996 až 2005. Jeho prù mìr ná hod no a za uve de né ob do bí èiní 0,52. Ve li kos po pu la ce v pro duk iv ním vìku vy chá zí z de mo gra fic ké pro gnó zy a je de fi - no vá na jako ve li kos po pu la ce ve vìku 15 le až vì ko vá hra ni ce pro zís ká ní sa rob ní ho dù cho du. Zá klad ní de mo gra fic kou pro gnó zou je søed ní va ri an a pro gnó zy Pøí ro do vì - dec ké fa kul y Uni ver zi y Kar lo vy. Míra par i ci pa ce na pra cov ním rhu je sa no ve na fix - nì a její hod no a èiní 77 pro cen, což je zhru ba na úrov ni její dneš ní hod no y. V roce 2006 èi ni la hod no a o ho o uka za e le 77,2 pro cen. Ten o pa ra me r v mo de lu ur èu je po - èe po en ci ál ních pra cov ních sil. Ke sku eè né za mìs na nos i se do be re me za hr nu ím ne - za mìs na nos i. Míra ne za mìs na nos i je aké zvo le na jako fix ní pa ra me r, kon kré nì na úrov ni 8,0 pro cen. Tao hod no a od po ví dá ak u ál ní sruk u rál ní (j. cyk lic ky a se zón nì oèiš ì né) míøe ne za mìs na nos i. V mo de lu je míra ne za mìs na nos i za sou pe na ukazaelem používaným ve výbìrovém šeøení pracovních sil Èeského saisického úøadu. Sár nu í po pu la ce mùže ovliv ni rend vý vo je ech no lo gic ké ho po kro ku, edy pro - duk i vi y prá ce. Nicmé nì na om o poli ne e xis u je pro ka za el ná em pi ric ká evi den ce. Na pøí klad lze uvažova, že eko no mic ky ak iv ní po pu la ce vyš ší ho prù mìr né ho vìku mùže bý ménì dy na mic ká a krea iv ní, což by mìlo ne ga iv ní do pad na rùs pro duk i vi - y. Al er na iv nì lze uvažova, že vyš ší re la iv ní vzác nos pra cov ních sil (vùèi ka pi á lu) mùže bý si mulem k je jí mu efek iv nìj ší mu využií, si mulem ech no lo gic ké ho pokroku. Základní empo rùsu produkiviy práce je nasaveno na 1,5 procena roènì podle modelu používaného Organizací pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj, viz Turner (1998). V modelu je oo empo rùsu produkiviy práce nasaveno jako fixní od roku 2020. V období do roku 2020 je poèíáno s posupnou konvergencí empa rùsu produkiviy ze souèasné úrovnì ke zmínìnému empu 1,5 procena roènì. Sav fixního kapiálu je urèen jako souèe savu fixního kapiálu na konci pøedchozího roku a hrubé vorby fixního kapiálu s odeèením depreciace fixního kapiálu v daném roce. Hrubá vorba fixního kapiálu je urèena jako podíl na užií hrubého domácího produku. Teno paramer je primárnì zvolen fixnì a jeho hodnoa èiní 30 procen, což odpovídá prùmìru v posledních desei leech. Obdobnì, edy jako prùmìr posledních desei le, je zvolen paramer depreciace fixního kapiálu a jeho hodnoa èiní 5 procen. Formálnì lze zapsa uo èás modelu následovnì: K K I K, (2) 1 1 I sy, (3) kde je sav fixního kapiálu na konci období, I hrubá vorba fixního kapiálu v období, míra depreciace kapiálu a s míra invesic, edy podíl hrubé vorby fixního kapiálu na užií hrubého domácího produku. Míra invesic je ovšem modifikována o vliv demografických zmìn na eno paramer podle výsledkù analýzy Mezinárodního mìnového fondu, viz Baini (2004). Zmínìná PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 81
analýza je panelovou regresí na daech ze 115 zemí v období le 1960 2000, kde jsou hledány závislosi zmìny demografické srukury spoleènosi a ekonomických promìnných. Základní regresní analýzou je hledání závislosi mezi relaivní velikosí ekonomicky akivní populace, relaivní velikosí populace na penzi (obojí v relaci k celkové populaci) a rùsem hrubého domácího produku na osobu. Klíèovým aspekem je zde vliv poèu pracovních sil na HDP, nicménì eno aspek je již souèásí zde uvádìného modelu. Vìková srukura spoleènosi ovšem ovlivòuje ekonomiky i v jiných aspekech. Z uvedené analýzy Mezinárodního mìnové fondu byly pro eno model využiy výsledky panelové regrese pro vìkovou srukuru spoleènosi a míru invesic (podíl hrubé vorby fixního kapiálu na HDP). Podle eorie živoního cyklu vìková srukura populace ovlivòuje míru úspor. Lidé si bìhem své ekonomicky akivní èási živoa vyváøí úspory, jež využívají ve sáøí. Sárnuí populace edy snižuje míru úspor, kerá ovlivòuje míru invesic. Míra invesic je dále ovlivnìna výnosem kapiálu, kerý vìková srukura populace ovlivòuje skrze pomìr práce a kapiálu. Za jinak sejných podmínek, pøi sejném množsví kapiálu a klesajícím poèu pracovních sil, se snižuje objem produkce, relace kapiálu a produkce, edy míra výnosu kapiálu. Všechny promìnné jsou poèíány ve sálých cenách, pøièemž v modelu je obsažen sejný cenový index pro všechny relevanní promìnné a jeho roèní zmìna (inflace) je sanovena na 2,0 procena, což odpovídá inflaènímu cíli Evropské cenrální banky pro index spoøebielských cen. Vyvoøený hrubý domácí produk je rozdìlen na danì minus doace, náhrady zamìsnancùm a hrubý provozní pøebyek vèenì smíšeného dùchodu. Podíl položky danì minus doace je sanoven na 9,6 procena, což je hodnoa dosažená v roce 2005. Pøedpokladem modelu je nemìnná hospodáøská poliika v éo oblasi. Náhrady zamìsnancùm a hrubý provozní pøebyek jsou urèeny podle mezního produku práce, resp. kapiálu. Mezní produk kapiálu je popsán následující rovnicí: F ( K, AL ) K K AL 1 Y. (4) K Za pøedpokladu dokonale konkurenèního rhu se reálný výnos kapiálu rovná meznímu produku ohoo výrobního fakoru. Mezní produk efekivní práce popisuje následující rovnice: F ( K, AL ) K Y ( 1 ) AL ( ) AL 1. (5) AL Podobnì jako v pøípadì kapiálu je mezní produk efekivní práce použi k výpoèu náhrad zamìsnancùm. V modelu dále vysupuje úroková míra. Ta je odvozena z podílu èisého provozního pøebyku a celkového objemu kapiálu. Èisý provozní pøebyek získáme ak, že od hrubého provozního pøebyku odeèeme spoøebu fixního kapiálu. Úroková míra použiá v modelu edy není fixní, ale závisí na kumulaci kapiálu a relaci kapiálu a práce. Formální zápis funkce úrokové sazby použié v modelu vypadá ako: 82 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
i K Y K K K Y. (6) K Od souèasné relace míry výnosu fixního kapiálu, výnosù sáních dluhopisù a míry zhodnocení prosøedkù v penzijních fondech je odvozen vývoj ìcho promìnných v celém èasovém horizonu modelu. 3. Kombinovaný dùchodový sysém Tao sa se zamìøuje na nalezení vhodných paramerù kombinovaného sysému, kde je prùbìžnì financovaný sysém (PAYG) doplnìn vyváøením úspor v penzijních fondech (FF). Cílem je naléz zpùsob pøerozdìlení prosøedkù odvádìných do penzijního sysé - mu mezi PAYG a FF pøi udržení dlouhodobé sabiliy sysému a plnìní jeho základního poslání, j. zajišìní dosaeèných zdrojù pro generace v pospro dukiv ním vìku. Nejdøív k základním paramerùm dùchodového sysému. Z celkového objemu náhrad zamìsnancùm a sazby dùchodového pojišìní jsou spoèíány celkové pøíjmy dùchodového sysému. Z náhrad zamìsnancùm a zamìsnanosi je spoèíána prùmìrná mzda. Výše prùmìrné mzdy a náhradový pomìr urèují výši prùmìrného sarobního dùchodu. Dalším paramerem je sazba dùchodového pojišìní, resp. sazba pojisného na sociální zabezpeèení. Není-li uvedeno jinak, jsou v modelu použiy souèasného hodnoy ìcho sazeb. Výše inkasa pojisného na sociální zabezpeèení, resp. dùchodové pojišìní, poom pøedsavuje souèin zamìsnanosi, prùmìrné mzdy a pøíslušné sazby. Poèe osob pobírajících sarobní dùchod vychází podobnì jako velikos populace v ekonomicky akivním vìku z demografické prognózy. Celková výše vyplácených sarobních dùchodù pøedsavuje souèin poèu osob pobírajících uo dávku a prùmìrného sarobního dùchodu odvozeného z prùmìrné mzdy a náhradového pomìru. Zahájení reformy penzijního sysému, j. pøechod od PAYG ke kombinovanému sysému, je v modelu pøedpokládáno v roce 2007, s ím, že zmìny by se ýkaly každého, kdo pøispívá do sysému. Sávajících penzisù by se nedokly. Klíèovou podmínkou pøi hledání øešení je udržení celkového náhradového pomìru na 40 procenech, edy dnešní úrovni. Èiael v náhradovém pomìru, edy celkový dùchod, má dvì složky: anuiu vyplácenou z FF a penzi vyplácenou z PAYG. Výše anuiy závisí na výši úspor, jejich zhodnocení a oèekávané délce pobírání sarobní penze (oèekávaná doba dožií minus vìková hranice pro získání sarobní penze). V modelu je uvažována jednoduchá neindexovaná živoní anuia a je pøedpokládáno, že dekumulace úspor za úèelem financování spoøeby na penzi prosøednicvím živoní anuiy využije každý 2. 2 Trh anui mùže bý ovlivnìn negaivním výbìrem, nebo anuiu si kupují spíše lidé, keøí oèekávají, že se dožijí vyššího než prùmìrného vìku, a naopak vážnì nemocní lidé by parnì do živoní anuiy neinvesovali, viz Mackenzie (2004). Disorze rhu anui negaivním výbìrem se snižuje s velikosí ohoo rhu. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 83
Z paramerických úprav prùbìžnì financované èási dùchodového sysému je v základním scénáøi uvažována pouze zmìna vìková hranice sarobního dùchodu. Ta byla v poèíána v inervalu 63 až 78 le se zvyšováním o èyøi mìsíce každý rok poèínaje rokem 2013, edy sejným empem, jakým se posouvá v souèasnosi. Teno scénáø slouží k nalezení základních bodù pro sesavení kombinovaného dùchodového sysému. Scénáø posunu vìkové hranice je dále upraven ak, aby bylo dosaženo všech požadovaných kriérií sysému. Všechny úrokové sazby: náklady na financování dluhu prùbìžného sysému, zhodnocení úspor v penzijních fondech a úroková sazba použiá pøi výpoèu anuiy, jsou v modelu impliciní a pohybují se v relaci ke zmìnì výnosù fixního kapiálu. Invesice do fixního kapiálu a finanèní invesice jsou považovány za subsiuy. Snížení výnosù fixního kapiálu vede ke snížení arakiviy ohoo ypu invesic a pøelévání do jiných ypù invesic, kde ovšem zvýšený pøíliv prosøedkù následnì vede ke snížení výnosu. Na základì ohoo mechanismu je v modelu pøedpokládán pokles výnosu finanèních invesic (výnosy sáních dluhopisù a zhodnocení úspor v penzijních fondech) v relaci vùèi poklesu prùmìrného výnosu fixního kapiálu 3. Ve výchozím okamžiku jsou prùmìrné náklady dluhu PAYG nasaveny na 4 procena, což akuálnì odpovídá výnosu deseileého sáního dluhopisu. Míra zhodnocení úspor v penzijních fondech a úroková sazba použiá pøi výpoèu anui jsou nasaveny na sejnou úroveò. Nicménì zmìnou regulace penzijních fondù a jejich porfolií lze dosáhnou odlišného vývoje výnosù, resp. jiného bodu ve spekru rizika a výnosu. V pøípadì kumulace úspor v penzijních fondech jsou uvažovány aké náklady penzijních fondù. Teno paramer je sanoven na jedno proceno z celkových akiv shromáždìných v penzijních fondech 4. Se sejnou výší nákladù je poèíáno aké u anui. Kumulace úspor v penzijních fondech závisí pøedevším na výši pøíspìvku, s nímž je v modelu pracováno v relaci k prùmìrné hrubé mzdì. Teno paramer je jednou z hlavních hledaných promìnných. S poèy osob sejného vìku, kumulací jejich úspor a pøíslušnými anuiami je v modelu poèíáno na bázi maic, kde jedním rozmìrem je èasová osa a druhým pøíslušný populaèní roèník. Simulace jsou poèíány pøi použií výše popsaného makroekonomického modelu. Základním cílem modelu kombinovaného sysému je rozdìlení pøíspìvku do penzijního sysému na èás smìøující do PAYG a èás urèenou pro FF. Pokud pøi sejné sazbì dùchodové pojišìní snížíme pøíspìvek do PAYG, vznikne nám v éo èási schodek (ransformaèní náklady penzijní reformy), zároveò se zvýší kumulace úspor ve FF a sníží nároky na PAYG v budoucnosi a naopak. Hledanými paramery kombino - 3 Ve skueènosi mohou míry výnosu jednolivých akiv ovlivòova aké mezinárodní oky kapiálu. Demografické zmìny ovlivòují úspory, invesice, a edy i schodek bìžného úèu a smìnný kurs. Význam a rozsah fenoménu sárnuí populace na mezinárodní oky kapiálu je zkoumán v OLG modelu s více zemìmi napøíklad v Domeij (2003) a Baini (2004). 4 V roce 2005 èinily provozní náklady penzijních fondù v ÈR v pomìru k celkovým akivùm v prùmìru 1,37 procena. Tyo náklady v ÈR dlouhodobì klesají. Ve Švédsku se yo náklady pohybují kolem 0,8 procen celkových akiv, v úvahách o penzijní reformì v USA se poèíá s náklady ve výši 0,3 až 1,0 proceno akiv, viz Feldsein (2005). 84 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
vaného sysému jsou vìkové hranice sarobního dùchodu a podíly dùchodového pojišìní urèené pro PAYG a FF. Požadovanými podmínkami jsou udržení celkového náhradového pomìru na 40 procenech 5 a sazby dùchodového pojišìní na 28 procenech. Dalšími kriérii jsou prùmìrná a maximální úroveò schodku PAYG a maximální úroveò dluhu PAYG. Èeská republika je vázána plnìním maasrichských kriérií a dodržováním Paku sabiliy a rùsu, keré se mimo jiné ýkají schodku a dluhu vládního sekoru. Schodek veøejných rozpoèù by nemìl pøekraèova hranici 3 procen HDP, limiem pro dluh vládního sekoru je 60 procen HDP. V pøípadì schodku veøejných rozpoèù je pøi selekci výsledkù simulace pøedpokládáno, že osaní èási veøejných financí než PAYG hospodaøí s vyrovnaným rozpoèem. Pøi vyšší vniøní výnosové míøe FF (deerminované výnosy akiv na kapiálových rzích) než výnosové míøe PAYG (podmínìné demografickým vývojem) vede k opimálnímu výsledku (maximalizace spoøeby ve všech obdobích) plná konverze z PAYG do FF. Omezením jsou ovšem ransformaèní náklady. Proo je v éo sai použi princip maximální možné konverze od PAYG ke kombinovanému sysému vzhledem k daným fiskálním omezením. Po dosažení hranice ohoo omezení je fakorem udržujícím finanèní paramery PAYG uvniø ìcho omezení vìková hranice sarobního dùchodu. Alernaivnì jsou uvažovány scénáøe s posupnou zmìnou sazeb pøíspìvkù do PAYG a FF. V praxi se lze seka s posupnou reformou, kde je nìkerá èás ekonomicky akivní populace vylouèena z úèasi na reformovaném sysému (napøíklad osoby nìkolik le pøed odchodem do dùchodu), dalším dává na výbìr, zda se vyvážou ze sarého sysému a budou se úèasni nového (op-ou) a jiným naopak umožòuje úèasni se již pouze reformovaného sysému 6. Zde je pøedpokládána úèas všech osob v ekonomicky akivním vìku 7. Výsledky reformy provedené ímo zpùsobem se budou liši od reformy bez možnosi volby jen doèasnì. Opimální paramery reformy z hlediska dlouhodobé udržielnosi syému, j. podíly dùchodového pojišìní pro PAYG a FF a paramerické úpravy PAYG, budou v dosaeènì dlouhém èasovém horizonu sejné jako ve zde poèíaném modelu. Nicménì prùbìh deficiù a dluhu PAYG se bude liši. V první fázi reformy s možnosí volby (op-ou) by schodky byly mírnìjší a dluh by narùsal pomaleji, nižší úspory by ale prohloubily schodky PAYG v pozdìjších fázích. 5 Volba urèié hodnoy náhradového pomìru je v podsaì volbou diskonní míry spoøeby, kerá reprezenuje váhy, jež jsou kladeny na spoøebu v období ekonomické akiviy a v období pobírání sarobní penze. 6 V praxi zemí, keré realizovaly reformu spoèívající v doplnìní PAYG o FF pilíø, byla èaso zavedena povinnos paricipace ve FF pro novì pøíchozí na rh práce nebo pro osoby mladší než arbirárnì zvolená vìková hranice. Ale napøíklad ve sai Schneider (2004) je navrhován pøesnì opaèný posup (reverse sequencing), kdy povinná úèas ve FF by byla povinná pro nejsarší ekonomicky akivní roèníky a s ohledem na fiskální dopady penzijní reformy by byla úèas rozšiøována smìrem k mladším roèníkùm. 7 Sejný zpùsob pøechodu od PAYG ke kombinovanému sysému je navrhovaném napøíklad ve Feldsein (1998) a Feldsein (2005). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 85
3.1 Formální schéma modelu Pøíjmy PAYG lze formulova následujícím zpùsobem: Prijmy PAYG Y S P ( 1 ), (7) A L kde S P je sazba dùchodového pojišìní smìøujícího do PAYG. Celková sazba pojisného je souèem sazby pojisného v PAYG a sazby pojisného ve FF (S F ): Pøíjmy PAYG edy mùžeme uvés éž jako: S S S. (8) P F Y PrijmyPAYG ( S S F )( 1 ). (9) A L Výdaje prùbìžnì financované èási sysému jsou definovány jako doplnìk výdajù fondové èási sysému ak, aby celkové výdaje splòovaly požadavek dosažení zvolené úrovnì náhradového pomìru (rr). Celkové výdaje uvádí následující rovnice: Výdaje celkem P rr ( 1 ) Y AL. (10) L kde P poèe penzisù. Zlomek na konci rovnice (10) pøedsavuje prùmìrnou mzdu. Definujme míru závislosi (dr) jako pomìr poèu penzisù a zamìsnanosi. Poom rovnici (10) mùžeme pøepsa jako: Výdaje celkem Y rrdr ( 1 ). (11) A L Výdaje na dùchody z FF jsou souèem výdajù pro jednolivé vìkové roèníky. Výdaje pro jednolivé roèníky jsou dány poèem penzisù daného roèníku a jejich prùmìrné anuiy. Formálnì zapsáno: s VýdajeF Pa anuia, (12), a, ap kde a je promìnná vìku, p vìková hranice sarobní penze a s oèekávaná doba dožií. Anuiu vyplácenou z FF lze spoèía následovnì: anuia úspory a, a p sp i( 1 i) sp ( 1 i) 1. (13) Výraz úspory a p pøedsavuje velikos úspor v okamžiku odchodu do sarobního dùchodu. Tyo úspory jsou shromažïovány od okamžiku zaèáku ekonomické akiviy (e) až po odchod do sarobního dùchodu ve formì pøíslušné èási odvodù dùchodového pojišìní a zhodnocovány v penzijních fondech. Jejich kumulaci lze zapsa ako: 86 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
Výdaje úspory p Ya x px S ( 1 ) ( 1 i). (14) A L a p F xe a x a x Výdaje PAYG lze poom vyjádøi následujícím zpùsobem: PAYG s p Y Y a x rr dr ( 1 ) S F ( 1 ) P a, AL ( 1 i) a p x e A a xl a x p x i( 1 i) ( ) s p s p 1 i 1. (17) V následujících èásech éo kapioly jsou výsledky výpoèù hodno paramerù S F a S P pro zvolené èasové paramery a p ak, aby saldo PAYG, pøípadnì dluh PAYG, splòovaly požadovaná kriéria. 3.2 Paramery dùchodového sysému za podmínky minimalizace schodku PAYG V éo èási jsou hledány opimální paramery sysému vedoucí k nulovému saldu PAYG ve zvoleném okamžiku pøi základním nasavení paramerù dùchodového sysému a makroekonomického modelu. Výsledky uvádí abulka 1. Pøíspìvková sazba do FF je sanovena v procenech hrubé mzdy. Øešení se záporným výsledkem ohoo parameru znamenají, že míso úspor by si lidé peníze vypùjèovali a o yo pùjèky by byly vyšší odvody do PAYG. V podsaì o pøedsavuje dluhové financování penzijního sysému, dluh by ovšem nebyl kumulován na úèu sáu ale na úèech individuálních úèasníkù sysému. Èervenì oznaèená øešení nesplòují výše sanovená kriéria pro hodnoy schodku PAYG. Pokud bychom hledali øešení s udržením náhradového pomìru na 40 procenech, sazby dùchodového pojišìní na 28 procenech, vyrovnaným saldem PAYG a dodržením kriérií pro schodek veøejných financí v celém zvoleném èasovém horizon - u, byly by výsledkem s nejnižší vìkovou hranicí sarobního dùchodu následující kombinace: 2050: vìková hranice 70 le, pøíspìvková sazba do FF 10,5 procena. 2075: vìková hranice 69 le, pøíspìvková sazba do FF 10,1 procena. 2100: vìková hranice 71 le, pøíspìvková sazba do FF 10,9 procena. 2125: vìková hranice 74 le, pøíspìvková sazba do FF 9,9 procena. 2150: vìková hranice 75 le, pøíspìvková sazba do FF 11,1 procena. Vývoj populace není v demografické prognóze rovnomìrný, proo nemusí bý zvoleno rovnomìrné zvyšování vìkové hranice sarobního dùchodu opimální. Na volbì schémau posunu vìkové hranice oiž závisí kumulace úspor v penzijních fondech. Kýženého výsledku (nulového salda PAYG) mùže bý dosaženo rùznými kombinacemi posunu vìkové hranice a rozdìlení dùchodového pojišìní mezi PAYG a FF. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 87
Tabulka 1 Výsledky simulace za podmínky nulového schodku PAYG Nicménì je-li cílovým horizonem rok 2050, pøípadnì pozdìjší daum, jsou nalezené opimální hodnoy rozdìlení dùchodového pojišìní odlišné jen minimálnì pøi rùzných schémaech posunu vìkové hranice. Dùvodem je skueènos, že v roce 2050 bude dùchodový sysém vypláce penze osobám, jež odešly na sarobní penzi kolem roku 2030 a pozdìji. Pro rùzná schémaa posunu vìkové hranice, kdy k výše uvedeným 88 l POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
vìkovým hranicím dospìjeme v horizonech le odpovídajícím výsledkùm zde provedených výpoèù, budou výsledné hodnoy rozdìlení dùchodového pojišìní minimálnì odlišné. Odlišný bude ovšem prùbìh schodkù a hodnoa dluhu prùbìžnì financované èási penzijního sysému v cílovém roce opimalizace. Pøi hledání øešení pro delší èasové horizony než rok 2050 poom rozdíly ve výsledcích posupnì konvergují k nule. Pokud budeme požadova za výsledek sálou èás dùchodové pojišìní pøesmìrovanou z PAYG do FF, limiuje nás pøi volbì rychlosi posunu vìkové hranice dluh vznikající v PAYG. Zásadním výsledkem je, že zavedení FF, vorba úspor v penzijních fondech, umožòuje posupné zvyšování míry závislosi, aniž by v dlouhodobém horizonu došlo ke schodku PAYG. Zvyšování míry závislosi pøedsavuje pomalejší posun vìkové hranice sarobního dùchodu, než pøi èisì paramerické reformì PAYG prosøednicvím ohoo parameru. Limiem rozsahu pøerozdìlení dùchodového pojišìní mezi PAYG a FF jsou ransformaèní náklady reformy pøi snížení podílu prvého ve prospìch druhého. Na základì výsledkù uvedených v abulce è.1 splòujících požadavek pro schodek PAYG byl zvolen posun vìkové hranice. Posun byl nasaven rovnomìrný s výjimkou posunu na 70 le v roce 2050. Vzhledem k minimalizaci ransformaèních nákladù bylo ponecháno souèasné empo zvyšování hranice sarobního dùchodu až do dosažení 70 le v roce 2034. Pøi volbì pomalejšího posunu vìkové hranice by byly vyšší ransformaèní náklady v podobì dluhu kumulovaného v prùbìžnì financované èási, nebo by musela bý nižší èás pojisného pøesmìrovaná z prùbìžnì financované èási sysému na vorbu úspor, což by ovšem pouze pøeneslo deficiy do budoucnosi. Na první pohled se mùže zdá ako rychlý posun dramaický, ale již dnes je v øadì zemí EU vìková hranice sanovena na 65 le a uvažuje se o jejím dalším posunu. Simulaci vývoje salda a dluhu PAYG pøi omo schémau posunu vìkové hranice a hodnoách sazby pøíspìvku do PAYG 10, 11 a 12 procen ukazuje následující grafy. Obrázek 1 Schodek a dluh PAYG pøíspìvková sazba do FF 10 procen 1,0% Schodek PAYG / HDP 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% -2,5% -3,0% PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 89
Dluh PAYG / HDP -10% -30% -50% -70% -90% -110% -130% -150% Obrázek 2 Schodek a dluh PAYG pøíspìvková sazba do FF 11 procen 1,0% Schodek PAYG / HDP 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% -2,5% -3,0% Dluh PAYG / HDP -10% -30% -50% -70% -90% -110% -130% -150% 90 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
Obrázek 3 Schodek a dluh PAYG pøíspìvková sazba do FF 12 procen 1,0% Schodek PAYG / HDP 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% -2,5% -3,0% -3,5% Dluh PAYG / HDP -10% -30% -50% -70% -90% -110% -130% -150% S volbou pøíspìvkové sazby do FF úzce souvisí objem prosøedkù kumulovaných v éo èási dùchodového sysému. Hodnoy pro jednolivé sazby zobrazuje abulka 2. Tabulka 2 Objem úspor ve FF (v % HDP) Pøíspìvková sazba do FF 10 % 11 % 12 % 2025 71 % 78 % 85 % 2050 154 % 169 % 185 % 2075 237 % 261 % 284 % 2100 318 % 350 % 382 % 2125 394 % 433 % 472 % 2150 469 % 516 % 563 % S rozsahem úspor v penzijních fondech souvisí význam éo èási penzijního sysému na financování sarobních penzí. Výsledky zobrazuje abulka 3. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 91
Tabulka 3 Podíl anui z FF na celkovém dùchodu Pøíspìvková sazba do FF 10 % 11 % 12 % 2025 17 % 19 % 20 % 2050 45 % 49 % 53 % 2075 53 % 58 % 63 % 2100 51 % 56 % 61 % 2125 52 % 57 % 63 % 2150 51 % 56 % 61 % Je logické, že vyšší pøíspìvková sazba do FF vede k vyššímu objemu úspor v penzijních fondech a podílu anui na celkové hodnoì sarobních dùchodù. Zároveò s ím klesá podíl PAYG na celkovém dùchodovém sysému. Èím vyšší je pøíspìvková sazba do FF, ím menší jsou pøíjmy i výdaje PAYG v relaci k HDP. Tabulka 4 Pøíjmy a výdaje PAYG (v % HDP) Pøíspìvková sazba do FF 10 % 11 % 12 % pøíjmy výdaje pøíjmy výdaje pøíjmy výdaje 2025 5,6 % 7,1 % 5,3 % 6,9 % 5,0 % 6,8 % 2050 5,6 % 5,7 % 5,3 % 5,2 % 5,0 % 4,8 % 2075 5,6 % 5,6 % 5,3 % 5,0 % 5,0 % 4,3 % 2100 5,6 % 6,1 % 5,3 % 5,5 % 5,0 % 4,8 % 2125 5,6 % 5,9 % 5,3 % 5,3 % 5,0 % 4,7 % 2150 5,6 % 6,3 % 5,3 % 5,7 % 5,0 % 5,0 % Z grafù 1 až 3 zøeelnì vyplývá subsiuèní vzah mezi krákodobým a dlouhodobým vývojem dluhu PAYG. Pøi nižší pøíspìvkové sazbì do FF jsou nižší ransformaèní náklady penzijní reformy ale vyšší schodky a dluh PAYG pozdìji. Dùvod je zøejmý. Èím vyšší je pøíspìvková sazba do FF na úkor pojisného pro PAYG, ím ménì se sává financovaní dùchodù cilivé na demografické zmìny. Zároveò ovšem rozsah snížení pojisného pro PAYG urèuje ransformaèní náklady penzijní reformy. Možnosí øešení ohoo dilemau je posupné vyvazování se ze závislosi na demografických zmìnách pozvolným zvyšováním pøíspìvkové sazby do FF 8. Nicménì každý akový posun s sebou nese náklady v podobì snížení pøíjmù PAYG, proo je možné akové úpravy provádì jen za pøíznivých hodno salda PAYG. Pokud bychom napøíklad vycházeli z variany s pøíspìvkovou sazbou do FF 11 procen, ale v roce 2035 jí zvýšili na 12 procen, v roce 2060 na 13 procen, v roce 2070 na 14 procen a v roce 2100 na 15 procen, dospìli bychom k øešení s ransformaèními náklady sejnými jako u variany s fixní sazbou 11 procen. Na konci èasového horizonu by ale dluh PAYG klesal, zaímco u variany s fixní sazbou naopak 8 Ve skueènosi nelze vliv demografických zmìn zcela eliminova, nebo velikos a srukura populace ovlivòují zamìsnanos, kerá vsupuje do produkèní funkce a ovlivòuje mezní produky kapiálu a práce. 92 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
sále soupal. Objem úspor by pøi éo varianì vysoupal až na 638 procen HDP a anuiy vyplácené penzijními fondy by se v roce 2150 na celkovém sarobním dùchodu podílely 75 proceny. Obrázek 4 Variana s posupným zvyšováním pøíspìvkové sazby do FF z 11 na 15 procen 1,0% Schodek PAYG / HDP 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% -2,5% -3,0% Dluh PAYG / HDP -10% -30% -50% -70% -90% -110% -130% -150% 3.3 Paramery dùchodového sysému za podmínky minimalizace schodku PAYG a kriéria pro dluh éo èási sysému V pøedchozí èási byly hledány paramery dùchodového sysému ak, aby defici PAYG nepøekraèoval maasrichské kriérium pro rozpoèový schodek a dlouhodobì se minimálnì odchyloval od nulové hodnoy. Pøi dodržení kriéria pro rozpoèový schodek by ovšem nemusela bý zároveò splnìna podmínka pro dluh vládního sekoru. Pokud bychom zaèínali s nulovým dluhem vládního sekoru a pøedpokládali, že osaní složky veøejných financí nebudou generova žádný dluh, bylo by možné zvoli mezi øešeními uvedenými v pøedchozí èási, nebo splòují kriéria pro schodek i dluh. Nicménì dluh vládního sekoru již nyní dosahuje 30 procen HDP. Pokud bychom chìli PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 93
dodrže podmínku, že dluh vládního sekoru nepøekroèí 60 procen HDP, mohl by PAYG v budoucnosi vyvoøi maximálnì dluh ve výši 30 procen HDP. A o nesplòuje žádná z dosud uvedených varian kombinovaného dùchodového sysému. Pokud bychom hledali øešení splòující do konce ohoo soleí podmínky pro hodnou náhradového pomìru, celkovou sazbu dùchodového pojišìní, maximální hodnoy schodku i dluhu PAYG, vyplývá z abulky 01, že pojisné do PAYG by muselo bý vyšší a pøíspìvková sazba do FF nižší. Aby ransformaèní náklady nepøesáhly 30 procen HDP, mohla by pøíspìvková sazba do FF èini nanejvýš 6,7 procena. S nižším podílem FF ovšem souvisí vyšší cilivos na demografické zmìny a edy poøeba výraznìjšího posunu vìkové hranice. Zadání, aby se oba fiskální paramery, schodek i dluh PAYG, udržely v urèených mezích, vyhovuje následující schéma posunu vìkové hranice a hodnoy pøíspìvkové sazby do FF: V roce 2050: vìková hranice 71 le, odvody do FF 5,4 procena. V roce 2075: vìková hranice 71 le, odvody do FF 5,5 procena. V roce 2100: vìková hranice 73 le, odvody do FF 6,9 procena. V roce 2125: vìková hranice 76 le, odvody do FF 6,4 procena. V roce 2150: vìková hranice 78 le, odvody do FF 6,1 procena. Uvedené schéma posunu vìkové hranice je ménì pøíznivé než v pøípadì, kdy omezující podmínkou byl pouze schodek PAYG, ale sále je pozvolnìjší než v pøípadì èisì paramerické úpravy PAYG. Tabulka 5 Porovnání posunu vìkové hranice pro rùzné variany reforem Èisì paramerická reforma prùbìžnì financovaného sysému Vìková hranice sarobního dùchodu Kombinovaný sysém kriérium schodek do 3 3 % HDP Kombinovaný sysém kriérium schodek do 3 % HDP a dluh do 30 % HDP 2050 72 le 70 le 71 le 2075 74 le 69 le 71 le 2100 77 le 71 le 73 le 2125 79 le 74 le 76 le 2150 81 le 75 le 78 le Pøi sazbì 7 procen a zvoleném schémau posunu vìkové hranice jsou kriéria pro schodek i dluh PAYG splnìna émìø v celém uvažovaném èasovém horizonu. Pouze v leech 2027 až 2033 by dluh PAYG v relaci k HDP o nìkolik desein procenního bodu pøekroèil sanovenou mez. Srikní dodržení obou podmínek odvozených z pravidel závazných pro èlenské zemì EU ovšem vede k ménì pøíznivému schémau posunu vìkové hranice, edy k pozdìjšímu odchodu do sarobní penze. Daa o kumulaci úspor ve FF, podílu anui vyplácených z ìcho úspor a relaci pøíjmù a výdajù PAYG k HDP ukazují abulky 6, 7 a 8. 94 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
Obrázek 5 Schodek a dluh PAYG pøíspìvková sazba do FF 5 procen 1,5% Schodek PAYG / HDP 1,0% 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% 0% Dluh PAYG / HDP -10% -20% -30% -40% -50% -60% -70% -80% -90% Obrázek 6 Schodek a dluh PAYG pøíspìvková sazba do FF 6 procen 1,5% Schodek PAYG / HDP 1,0% 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 95
Dluh PAYG / HDP 0% -10% -20% -30% -40% -50% -60% Obrázek 7 Schodek a dluh PAYG pøíspìvková sazba do FF 7 procen 1,5% Schodek PAYG / HDP 1,0% 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% 0% Dluh PAYG / HDP -5% -10% -15% -20% -25% -30% -35% 96 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
Tabulka 6 Objem úspor v FF (v % HDP) Pøíspìvková sazba do FF 5 % 6 % 7 % 2025 35 % 43 % 50 % 2050 76 % 91 % 106 % 2075 115 % 138 % 162 % 2100 154 % 185 % 216 % 2125 189 % 227 % 265 % 2150 223 % 267 % 312 % Tabulka 7 Podíl anui z FF na celkovém sarobním dùchodu Pøíspìvková sazba do FF 5 % 6 % 7 % 2025 9 % 10 % 12 % 2050 24 % 28 % 33 % 2075 29 % 34 % 40 % 2100 28 % 34 % 39 % 2125 28 % 34 % 40 % 2150 29 % 34 % 40 % Tabulka 8 Pøíjmy a výdaje PAYG (v % HDP) Pøíspìvková sazba do FF 5 % 6 % 7 % pøíjmy výdaje pøíjmy výdaje pøíjmy výdaje 2025 7,2 % 7,8 % 6,9 % 7,6 % 6,6 % 7,5 % 2050 7,2 % 7,2 % 6,9 % 6,8 % 6,6 % 6,4 % 2075 7,2 % 7,3 % 6,9 % 6,8 % 6,6 % 6,2 % 2100 7,2 % 7,9 % 6,9 % 7,3 % 6,6 % 6,7 % 2125 7,2 % 7,8 % 6,9 % 7,2 % 6,6 % 6,6 % 2150 7,2 % 7,7 % 6,9 % 7,1 % 6,6 % 6,5 % Podobnì jako v simulaci s podmínkou pouze pro schodek PAYG lze i zde zvoli gradualisickou cesu zavádìní kombinovaného sysému s nižšími úvodními ransformaèními náklady a pøíznivìjším profilem vývoje dluhu PAYG na konci èasového horizonu. Pøíkladem akového scénáøe je zavedení kombinovaného sysému se sazbou 6 procen pro pøíspìvky do FF, její zvýšení na 7 procen v roce 2025 a další zvýšení na 8 procen v roce 2030. Evoluci salda a dluhu PAYG pøi éo formì penzijní reformy èási znázoròuje obr. 8. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 97
Obrázek 8 Variana s posupným zvyšováním pøíspìvkové sazby do FF z 6 na 8 procen 1,0% Schodek PAYG / HDP 0,5% 0,0% -0,5% -1,0% -1,5% -2,0% 0% Dluh PAYG / HDP -5% -10% -15% -20% -25% -30% -35% 8.4 Porovnání výsledkù s paramery FF pilíøù v zemích søední a východní Evropy Budeme-li vycháze z výsledkù v pøedchozí èási, pøíspìvková sazba do FF èási dùchodového sysému se mùže pohybova mezi 5 a 7 proceny (resp. 8 proceny pøi posupném zvyšování éo sazby). Na rozdíl od Èeské republiky v osaních zemích søední a východní Evropy již reforma založená na zavedení FF pilíøe probìhla. Z informací v abulce 9 je zøejmé, že pøi volbì pøíspìvkové sazby do FF pilíøe podle výsledkù zjišìných v pøedchozí èási by ao sazba byla podobná sazbám zvoleným v zemích søední a východní Evropy, kde již reforma dùchodového sysému bìží. 98 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
Tabulka 9 Povinná pøíspìvková sazba do FF ve vybraných zemích Pramen: OECD Chorvasko 5 % Esonsko 6 % Liva 2 % Maïarsko 6 % Polsko 7,3 % Slovensko 9 % 4. Závìr Èeská populace je na prahu výrazných demografických zmìn. Sárnuí populace by se mìlo podle demografických prognóz projevi úbykem celkové populace a zmìnou vìkové srukury populace. Tyo zmìny se výraznì promínou do vývoje ekonomiky a financování dùchodového sysému. Jednou z možnosí sabilizace dùchodového sysému je pøechod od PAYG ke kombinovanému sysému. Penzijní reforma spojená s pøesmìrováním èási pøíjmù dùchodového sysému z PAYG do FF ovšem generuje nemalé ransformaèní náklady v podobì záporných sald PAYG v úvodních fázi reformy. Penzijní reforma spoèívající v rozšíøení o FF musí s ohledem na ransformaèní náklady øeši oázku rozsahu a rychlosi zavádìní FF jakou souèási celkového penzijního sysému. Rychlos posunu od PAYG k FF a výše ransformaèních nákladù mohou bý øízeny nìkolika zpùsoby: urèením vìkových kohor, jichž se FF ýká povinnì nebo dobrovolnì, posupnou zmìnou sazby pojisného smìøujícího do FF, a dùležiou roli hraje aké posun vìkové hranice sarobních penzí. Cílem éo sai bylo nasíni nìkeré z možnosí nasavení paramerù kombinovaného dùchodového sysému s použiím OLG modelu ekonomiky za podmínek udržení klíèových paramerù penzijního sysému, sazby dùchodového pojišìní a náhradového pomìru, a dodržení kriérií pro schodek a dluh PAYG vyplývajících z pravidel závazných pro èlenské zemì Evropské unie pøi dosažení co nejnižší vìkové hranice sarobního dùchodu. Z výsledkù simulace vyplývá subsiuèní vzah mezi krákodobým a dlouhodobým vývojem dluhu prùbìžnì financované èási. Pøi nižším rozsahu pøesmìrování pøíjmù dùchodového sysému z PAYG do FF jsou nižší ransformaèní náklady penzijní reformy ale vyšší schodky a dluh PAYG pozdìji. Naopak, èím vyššího podílu na pøíjmech se dosává FF, ím ménì se sává financovaní dùchodù cilivé na demografické zmìny. Jednou z možnosí øešení dilemau dlouhodobé sabilizace a akcepovaelné úrovnì ransformaèních nákladù je napøíklad posupná zmìna pøerozdìlování pøíjmù dùchodového sysému mezi PAYG a FF formou posupného zvyšování sazby pojisného urèeného pro vorbu úspor na úkor sazby pojisného smìøujícího do PAYG. Dlouhodobé udržielnosi dùchodové sysému by kromì reformy sysému samoného pomohly aké zmìny ve fungování rhu práce. Rozsah reformy penzijního sysému, a edy i jeho sabilizaci v dlouhodobém horizonu, lze ovlivni vyèlenìním prosøedkù k omezení ransformaèních nákladù. Nižší ransformaèní náklady lze poom PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 99
využí k výraznìjšímu pøesmìrování pøíjmù dùchodového sysému z PAYG do FF. Pùvodem ìcho prosøedkù mohou bý napøíklad pøíjmy z privaizace nebo výnosy sáních akiv. Pøínosem pøi reformování dùchodového sysému by byla sabilizace osaních èásí veøejných financí èi dokonce vyváøení mírných pøebykù umožòujících omezi ransformaèní náklady, anebo zvoli výraznìjší podíl FF v dùchodovém sysému. Lieraura AARON, H. 1966. The social insurance paradox. The Canadian Journal of Economics and Poliical Science. 1966, vol. 32, no. 3, s. 371 374. AUERBACH, A. J.; KOTLIKOFF, L. J. 1987. Dynamic Fiscal Policy. Cambridge, UK : Cambridge Universiy Press, 1987. AUERBACH, A. J., e al. 1989. The Economic Dynamics of an Ageing Populaion: The Case of Four OECD Counries [OECD Economics Deparmen Working Paper No. 62]. OECD Publishing, 1989. BATINI, N.; CALLEN, T.; SPATAFORA, N. 2004. World Economic Oulook: Sepember 2004. Chaper III. How Will Demographic Change Affec he Global Economy? Inernaional Moneary Fund, 2004, s. 137 180. BEZDÌK, V. 2000. Penzijní sysémy obecnì i v konexu èeské ekonomiky (souèasný sav a poøeba reforem) [Výzkumné práce mìnové sekce ÈNB, VP è. 25]. Praha : ÈNB, 2000. BLANCHARD, O. J. 1984. Deb, Deficis and Finie Horizon [NBER Working Paper No. 1389]. Cambridge : NBER, 1984. BLOOM, D. E., e al. 2006. Demographic Change, Social Securiy Sysems, and Savings [NBER Working Paper No. 12621]. Cambridge : NBER, 2006. BURCIN, B.; KUÈERA, T. 2004. Perspekivy populaèního vývoje Èeské republiky na období 2003 2065. 1. dopl. vyd. Praha : DemoAr, 2004. 50 s. ISBN 80-86746-01-1. BURCIN, B.; KUÈERA, T. Projekce vývoje obyvaelsva Èeské republiky na období 2066 2150. Praha : Úøad vlády ÈR, Pracovní skupina pro pøípravu podkladù pro rozhodnuí o dùchodové reformì, cca 2006. 128 s. DIAMOND, P. A. 1965. Naional deb in a neoclassical growh model. The American Economic Review. 1965, vol. 55, no. 5, s. 1126 1150. DOMEIJ, D.; FLODEN, M. 2003. Populaion Aging and Inernaional Capial Flows [Working Paper Series in Economics and Finance, No. 539]. Sockholm : Sockholm School of Economics, 2003. FELDSTEIN, M.; SAMWICK, A. 2001. Poenial Pahs of Social Securiy Reform [NBER Working Paper No. 8592]. Cambridge : NBER, 2001. FELDSTEIN, M. (ed). 1998. Privaizing Social Securiy. Chicago : Universiy of Chicago Press, 1998. 488 s. ISBN 978-0-226-24101-2. FELDSTEIN, M. 2005. Srucural Reform of Social Securiy [NBER Working Paper No. 11098], Cambridge : NBER, 2005. LAURSEN, T. 2000. Pension Sysem Viabiliy and Reform Alernaives in he Czech Republic [IMF Working Paper 00/16]. Inernaional Moneary Fund, 2000. MACKENZIE, G. A.; SCHRAGER, A. 2004. Can The Privae Anuiy Marke Provide Secure Reiremen Income? [IMF Working Paper 04/230]. Inernaional Moneary Fund, 2004. SCHNEIDER, O.; JEŽEK, M.; HOUSKA, J. 2004. Pension Reform: How Macroeconomics May Help Microeconomics The Czech Case. Prague : Insiue of Economic Sudies, Charles Universiy, 2004. SCHNEIDER, O. 1998. Dynamický model dùchodové reformy v ÈR. Finance a úvìr. 1998, roè. 48, è. 1, s. 55 65. TURNER, D., e al. 1998. The Macroeconomic Implicaions of Ageing In a Global Conex [Economics Deparmen Working Paper No. 193]. OECD, 1998. 100 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008
PENSION REFORM IN THE CZECH REPUBLIC: A SWITCH TO MIXED SYSTEM WITH REGARD FOR LIMITS OF FISCAL POLICY David Marek, Paria Finance, a.s., Jungmannova 24, CZ 110 00 Praha 1 (marek@paria.cz) Absrac The Czech Republic is going o face ageing of is populaion. I will affec he economy in many ways. The pension sysem is one of hem. This paper provides a view on possibiliies how o insure long-erm sabiliy of he pension sysem in he Czech Republic using a mix of pay-as-you-go and fully funded sysem. Simulaions are based on OLG model, long-erm demographic forecas and limis of fiscal policy semming from he necessiy o fulfill Maasrich crieria and The Sabiliy and Growh Pac. Those obligaions creaes a fronier for plausible soluions. Resuls sugges ha i is possible o find a soluion for mixed sysem providing more favorable condiions han purely parameric changes of PAYG. Taking ino accoun fiscal limis, he conribuion rae o he FF pillar would be similar o he raes in oher CEE counries where pension reform already sared. Keywords fiscal policy, social securiy, pension sysem, funded pillar, pay-as-you-go, public pensions, overlapping-generaions model, ageing populaion JEL Classificaion E17, G23, H55 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 2008 101