MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra geografie Cyklotrasy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Bakalářská práce Brno 2012 Autor práce: Petra Stenclová Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářkou práci zpracovala samostatně a k vypracování pouţila jen literární prameny a zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně dne: Podpis
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Aleši Rudovi, Ph.D. za odborné vedení při zpracovávání, kontrole a zhodnocení mé bakalářské práce.
Anotace Tato práce se zabývá cyklotrasami v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Konkrétně počtem přírodních a kulturně-historických atraktivit na nich, infrastrukturou v podobě restauračních a ubytovacích zařízení, parkovišť, zajímavostmi, povrchem a náročností cyklotras. Předmětem zkoumání byly nejen cyklotrasy, ale i obce, kterými prochází. Hlavním cílem práce bylo provést analýzu cyklotras, zhodnotit jednotlivé místa a zařízení na cyklotrasách ve vztahu k cykloturistice. Pro přehlednost jsem vytvořila několik tabulek, ve kterých jsou sepsány tyto údaje, díky kterým jsem vybrala tu nejvíce atraktivní cyklotrasu ze všech hodnocených. Abstract This dissertation deals with to picof cycleways in north part of Conservation area MoravianKarst. Especially with number of natural and culturally-historical attractivenesses on them, infrastructure in form of restaurants and accomodation, parkings, curiosities, surface and difficultyofcycleways. Subject of research wasn t only cycleways, but also villages, which cycleways go through. Main goal of dissertation was to analyse cycleways, evaluace particular places and infrastructure in relation to cycletourism. I have made few charts for transparentness, where are written datas and in according to them I have chosen most attractive cycleway from all I have evaluated. Klíčová slova: Chráněná krajinná oblast, cyklotrasa, cyklista, obec, přírodní atraktivita, kulturně historická atraktivita, povrch cyklotrasy, úsek cyklotrasy, silnice II. třídy, silnice III. třídy Key words: Conservation area, cycleway, cyclist, municipality, natural attractiveness, culturally historical attractiveness, surface of cycleway, section of cycleway, second class road, third class road
Obsah 1. ÚVOD... 1 2. CÍL... 3 3. METODY... 4 4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 6 5. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI MORAVSKÝ KRAS VE VZTAHU K CYKLOTURISTICE... 8 5. 1. Krasové jevy v CHKO... 9 5.1.1. Plošiny... 9 5.1.2. Závrty... 9 5.1.3. Izolované skály... 10 5.1.4. Skály a hřebenáče... 10 5.1.5. Údolí... 11 5.1.6. Ponory a vývěry... 11 5.2. Hydrologické poměry... 12 5.3.Významné jeskyně... 13 5.4. Obce... 14 5.4.1. Holštejn... 15 5.4.2. Ostrov u Macochy... 16 5.4.3. Petrovice... 17 5.4.4. Sloup... 17 5.4.5. Šošůvka... 18 5.4.6. Vilémovice... 19 5.4.7. Skalní mlýn... 19 5.4.8. Nad Macochou... 20
5.5. Další atraktivity... 20 5.5.1. Vyhlídkové můstky propasti Macocha... 20 5.5.2. Lanová dráha... 21 6. DĚLENÍ A VZNIK CYKLOTRAS... 22 6.1. Dělení cyklotras... 22 6.2. Co je to cyklotrasa... 23 6.3. Vznik cyklotras... 24 7. CYKLOTRASY... 25 7.1. Cyklotrasa č. 1... 25 7.2. Cyklotrasa č.2... 27 7.3. Cyklotrasa č. 3... 30 7.4. Cyklotrasa č. 4... 34 7.5. Cyklotrasa č. 5... 36 7.6. Cyklotrasa č. 6... 39 7.7. Cyklotrasa č. 7... 40 7.8. Cyklotrasa č. 8... 46 8. HODNOCENÍ... 49 8.1. Hodnocení obcí... 50 8.2. Hodnocení cyklotras... 58 9. VYHODNOCENÍ... 65 10. DISKUSE... 69 11. ZÁVĚR... 70 12. RESUMÉ... 71 13. SEZNAM LITERATURY... 72
1. ÚVOD Cykloturistika se v poslední době stává stále více oblíbeným způsobem trávení volného času. Spojuje odpočinek na kole a poznávání nových oblastí a zvyklostí. Tento koníček nemusí být finančně náročný a také fyzickou zátěţ si můţe kaţdý zvolit podle svého uváţení, a proto se jej mohou zúčastňovat lidé všech věkových kategorii a fyzické zdatnosti. Díky tomuto trendu dochází i k rozvoji mnoha obcí, které se prostřednictvím cykloturistiky snaţí přilákat co nejvíce turistů a rozvíjet tak cestovní ruch v oblasti. Lákají cyklisty řadou atraktivit v podobě restauračních zařízení, výstav, muzeí, kulturních akcí, výstavbou hřišť pro děti a propagací zajímavých objektů a přírodních a historických atraktivit nacházející se na území obce. Cyklisté navštěvují chráněnou krajinnou oblast Moravský kras (dále jen CHKO MK) pro jeho přírodní krásy, které cyklotrasy lemují a zároveň se mohou těšit na nejrůznější lákadla v obcích, kterými cyklotrasy prochází. Tato práce by měla podat představu o cyklotrasách na severním území chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Zabývám se v ní porovnáním přírodních a kulturně - historických atraktivit, které se na daných trasách vyskytují, dále o obtíţnosti jednotlivých tras, kvalitou jejich povrchu, vybaveností v podobě odpočívadel, informačních center apod. a rázem krajiny kudy vedou. Poté jsem podala ukázku toho, jak by mohly dané cyklotrasy vypadat po úpravě, aby byly více atraktivní pro jejich uţivatele. Leč je téma práce Cyklotrasy chráněné krajinné oblasti Moravský kras, zabývám se popisem a charakteristikou cyklotras jen v její severní časti, ve které je sít cyklotras nejhustší a právě zde se nachází ty největší přírodní skvosty, které do této oblasti turisty lákají. Cyklotrasy jsou lemovány řadou krasových jevů, jakými jsou jeskyně, skály, propasti, závrty, plošiny apod., které můţeme obdivovat přímo ze sedla kola. Pokud se chceme Moravským krasem toulat za pomoci mapy můţeme zjistit, ţe informace v některých z těchto map neodpovídají skutečnosti. V praxi to vypadá tak, ţe ačkoliv stojí turista podle mapy na správném místě danou atraktivitu nemusí vůbec spatřit. Tento fakt je ovlivňován například tím, ţe danou jeskyni nikdo neudrţuje. Přesto, ţe v minulosti mohla být místem intenzivního prozkoumávání, 1
v současnosti ji, z bezpečnostních důvodu a důvodu zachování krás pro další generace, speleologové a Správa CHKO MK nechala uzavřít. Rozvoj cestovního ruchu je jistě přínosný, ale v mnoha případech také v CHKO MK způsobil, ţe rozmanité a jedinečné bohatství jeskyních systému v podobě krápníkové výzdoby, stalagmitů, stalaktitů a mnoha dalších bylo nenávratně zničeno. 2
2. CÍL Hlavním cílem práce je zhodnocení přitaţlivosti cyklotras s ohledem na jejich dostupnost k předpokladům cestovního ruchu. Dílčími cíli práce jsou: Shromáţdění informací o cyklotrasách Vlastní seznámení se s cyklotrasami Pořízení fotodokumentace Zpracování získaných dat a informací Vyhodnotit atraktivitu jednotlivých cyklotras 3
3. METODY Pro získání potřebných informací byla v první řadě stěţejní práce v terénu, kdy jsem se podrobně seznamovala s cyklotrasami v oblasti. Součástí bylo osobně se zúčastnit provozu na cyklotrasách, zaznamenávat vlastní poznatky a pořizovat fotodokumentaci, dále zjistit kvalitu povrchu a zajímavosti na cyklotrasách. V rámci této práce jsem pracovala s programem Eagle Software Cyklotrasy; verzí 2.27. Další metodou, kterou jsem pouţila pro získání informací do mé bakalářské práce je metoda individuálního rozhovoru se starosty obcí Kunice a Vavřinec, dále s odborníky RNDr. Leošem Štefkou a RNDr. Antonínem Tůmou ze Správy CHKO Moravský kras, Ing. Jaroslavem Keprtem z Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ing. Adolfem Jebavým projektantem z Alternativního dopravního studia. Pánové mi odpovídali na otázky, které jsem jim kladla, a které se týkaly vzniku cyklotras, současné situace, plánů do budoucna, údrţby cyklotras, vlastnictví apod. Tato metoda umoţňuje zúčastněným volně hovořit a vyjadřovat své názory a pocity k předmětu výzkumu. Na dané téma jsme spolu volně diskutovali. Se souhlasem dotazovaných jsem si zaznamenávala jejich odpovědi i jejich vlastí poznámky a poznatky k tématu a následně je pouţila pro svoji práci (www.augur-consulting.cz, 2012). Tyto údaje jsem doplnila díky práci s literaturou, internetem, z turistických průvodců a propagačních materiálů popisující CHKO MK vydané Správou CHKO MK se sídlem v Blansku, ze kterých jsem čerpala informace pro charakteristiku oblasti a jejich jednotlivých turistických lokalit. Vyhodnocení atraktivity cyklotras, s tím související hodnocení míst a lokalit na nich se nacházejících jsem prováděla prostřednictvím expertní analýzy. Pomocí této metody určuji, jakou váhu mají jednotlivé atraktivity, a podle toho je mezi sebou porovnávám. K tomu, aby byla prováděná metoda kvalitní, bylo nutné zjistit názory obyvatel jednotlivých obcí nacházející se na hodnocených cyklotrasách, kteří mají hodnocené místa denně na očích. Zjišťovala jsem, u kterých míst pozorují největší koncentraci cyklistů, jakými jsou např. kostel, skála, jeskyně, restaurace apod. V kaţdé obci jsem oslovila pět místních obyvatel. Vţdy jsem pouţila jednu hlavní otázku a to Na jakých místech v obci pozorujete největší koncentraci cyklistů? a na toto téma jsem s nimi dále rozvíjela rozhovor, reagovala na jejich 4
poznatky, které jsem si zapisovala a pouţila jako další informace v této práci.kritéria hodnocení jsou popsány na straně 49 v kapitole Hodnocení obcí. V případě hodnocení atraktivit a to zejména přírodních na cyklotrasách, v úsecích mezi obcemi, jsem vyuţila vlastní poznatky a konzultovala je s RNDr. Tůmou, geologem působícím na Správě CHKO Moravský kras. Vytvořila jsem seznam krasových jevů, které by se měly nacházet podél cyklotras, pomocí turistických map zaměřující se na Moravský kras. Při projíţďce na kole jsem pak zjišťovala, které z nich mohu při jízdě z cyklotrasy spatřit, které obtíţněji, a které nelze spatřit vůbec a tím pádem se stávají pro cyklistu nezajímavými. Hodnocení je blíţe popsáno v kapitole Vyhodnocení na straně 57 v kapitole Hodnocení cyklotras. 5
4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Objevné dílo profesora Absolona je rozděleno do dvou svazků, z nichţ první pojednává o výzkumech a objevech vykonaných v Macoše a povodí podzemní říčky Punkvy aţ do zpřístupnění dna Macochy suchou cestou Punkevními jeskyněmi. V druhém svazku popisuje Absolon své výzkumy konané za pomoci strojů v Macoše a na podzemním toku Punkvy, které končily zpřístupněním dna Macochy vodní cestou. Popisuje dále své nové výzkumy otvíráním některých závrtů a propadání v hydrografické soustavě Punkvy a líčí poměry a výzkumy konané v druhé hydrografické soustavě Jedovnického potoka v Jedovnickém propadání a v Býčí skále. Navazující knihou na výše zmíněné dílo profesora Absolona (1970) Moravský kras je Moravský kras Labyrint poznání Musil (1993). Podává informace o výsledcích nových výzkumů a podává mnoho nových informací, které v předchozí knize chyběly. Je popisován největší objev jeskynního systému Amatérské jeskyně. Hlavním cílem bylo shromáţdit, posoudit a zhodnotit všechny dosud rozptýlené jednotlivé poznatky a tím vytvořit určitý výchozí bod týkající se tohoto tématu, ze kterého budou moci vycházet všechny další dílčí práce. Kniha představuje kompletní soupis všech informací, které byly doposud shromáţděny a řeší geologický podklad, objevy které byly v Moravském krasu v letech 1945 1993 v kaţdé části Moravského krasu zvlášť, hydrologii, výskyt nerostných surovin a jejich těţbu, podnebí, bioty, vývoj osídlení, ochranu krasové krajiny a vyuţití v současnosti. Musil (2002) ve své práci Sloupsko-šošůvské jeskyně vychází z prvním publikací, originálních zápisů Salmova archivu, návštěvních knih a kronik, jejiţ studium ukázalo jak velká byla činnost badatelů, co přinesla a jak ovlivnila výzkum v Moravském krasu a následně i v jiných krasových oblastech České republiky. Popisuje spory vyplývající z osobního přivlastňování nových objevů, které se mnohdy táhnou od dob minulých aţ do současnosti. Snaţil se osvětlit význam objevů v časové řadě zařadit tak historii Sloupsko-šošůvských jeskyní do evropského kontextu v porovnání s objevy téţe doby v celých přírodních vědách. Problematikou krasových procesů a jevů v Moravském krasu popisuje v knize Kras a jeskyně Kunský (1950). Zabývá se tím, co působí na horniny při vzniku a 6
vývoji krasových tvarů a jaké procesy při tom probíhají. Dále tyto jevy postupně dopodrobna rozebírá a popisuje, kde tyto úkazy můţeme v Moravském krasu zahlédnout. Vytvořil popis významných lokalit jako je například propast Macocha a ty zařadil do jednotlivých kategorii krasových jevů. Čtenáře seznamuje s výrazy, jako jsou stalagmity, stalaktit, stalagnát, škrapy aj. autorovým záměrem bylo vzbudit zájem o krasové oblasti na území České republiky. 7
5. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI MORAVSKÝ KRAS VE VZTAHU K CYKLOTURISTICE Chráněná krajinná oblast je, se svými 1 133 jeskyněmi, nejznámější a nejlépe vyvinuté krasové území v České republice, s nejširším spektrem krasových fenoménů. Leţí severně od Brna v povodí Svitavy a Svratky, v samostatné orografické jednotce Moravský kras, která je součástí Drahanské vrchoviny. Téměř plochý povrch vápencového území o průměrné nadmořské výšce kolem 500 metrů je mírně ukloněn k jihu. Je odvodňován říčkou Punkvou a Křtinským potokem do Svitavy a Říčkou do Svratky. Vodní poměry jsou v této oblasti velmi sloţité a dnes ještě ne zcela známé. Ráz krajiny Moravského krasu je dán plošinami s mnoţstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité ţleby. Na celém území je známo více neţ 1100 jeskyní, z nichţ je pět přístupných veřejnosti. Jeskyně jsou i hlavním magnetem turistického ruchu, který však přináší značné poškozování oblasti. Nejzávaţnější je devastace krápníkové výzdoby v jeskyních. Na některých místech prokazatelně ubylo aţ 75% krápníkové výzdoby od doby, kdy byly jeskyně objeveny aţ do současnosti. Kromě turistiky se v CHKO MK rozmáhají i nové způsoby vyuţití jeskyní a to právě zdravotní metodou zvanou spleoterapie. Ročně se v jeskyních Sloupsko-šosůvských a Císařské léčí bezmála 700 dětí (Hromas a kol., 2009). Speleoterapie je soubor léčebných metod, jejichţ základem je vyuţívání mikroklimatu podzemního prostředí. Tím zpravidla bývají krasové jeskyně, případně jiné podzemní prostory splňující přísné podmínky. Začátek tohoto způsobu terapie se datuje k roku 1975 (Přibyl, 1980). Některé části veřejnosti přístupných jeskyní jsou dále vyuţívány pro svoje výborné akustické vlastnosti a pořádají se zde podzemní koncerty. Chráněnou krajinnou oblastí se Moravský kras stal v roce 1956. V současné době je rozdělen do jedenácti přírodních rezervací (PR), do kterých spadají nejcennější části území. Dále jsou zde vyčleněny čtyři národní přírodní rezervace (NPR). Velká část území Moravského krasu je pro zcela výjimečné přírodní hodnoty zařazena do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000, kam patří také například Věteřovská vrchovina, Praděd, Lednické rybníky, Rakovecké údolí a mnoho dalších (www.aopk.cz, 2012). V roce 2004 bylo území s ponory a vývěry řeky Punkvy 8
zapsáno do mezinárodní Ramsarské úmluvy o mokřadech pod názvem Podzemní Punkva (Hromas a kol., 2009). A co to vlastně chráněná krajinná oblast je? Je to rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské vyuţívání těchto zón se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační vyuţití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO (www.priroda.cz, 2012). 5. 1. Krasové jevy v CHKO Geologické, klimatické a hydrologické aspekty se podílely na vytvoření rozvinutého krasového reliéfu na tomto území (Hromas a kol., 2009). 5.1.1. Plošiny Jsou zarovnané povrchy a jsou typickým tvarem georeliéfu Moravského krasu. Jsou rozčleněny hlubokými údolími, které jsou buď bezvodé jako např. Pustý a Suchý ţleb, nebo jsou protékány povrchovými toky s průběţnými ponory vod do podzemí jako např. Křtinské údolí nebo údolí Říčky. Mezi nejznámější plošiny patří Ostrovská plošina, která leţí mezi Pustým a Suchým ţlebem. Plošinu Harbechy vymezují Laţánecký a Suchý ţleb. Další rozsáhlá plošina u Laţáneckého ţlebu je rozdělena ţlebem Křtinského potoka na dvě části a to Rudickou plošinu a Babickou plošinu (Hromas a kol., 2009). 5.1.2. Závrty Jsou dalším typickým krasovým jevem. Dochází v nich k prosakování povrchových vod do podzemí. Pro závrty je typické prohlubování a sniţování krasového reliéfu. Hlavními faktory vzniku závrtů jsou čas, koroze vápenců, svahové pohyby, vegetace a řícení a jsou většinou propojeny s podzemními dutinami. Mezi klasické řícené závrty patří propast Macocha, která vznikla zřícením stropu nad podzemní dutinou. Je hluboká 190 metrů, propojená s jeskyním systémem Amatérské jeskyně a Punkevních jeskyní. Má široce otevřený jícen osvětlený aţ na dno denním světlem. Pohled do Macochy si můţeme vychutnat z horního a dolního 9
můstku nad propastí. Další známá je Ostravská propast coţ je menší propast Moravského krasu v obci Ostrov u Macochy. Předpokládaná hloubka je 65 metrů. Vzhledem k tomu, ţe obcí prochází mnoţství cyklotras, obec se snaţí zatraktivnit propast pro turisty. Wankelův závrt u Holštejna, který vznikl 5. dubna 1855, kdy se za velkého hluku propadla partie země v Hrádském ţlebu. Pamětníci se shodují, ţe ohromnou detonaci bylo slyšet v Holštejně i Lipovci. Tento závrt má rozměry 13 metrů a hluboký je přibliţně 23 metrů. Korálový závrt mezi Pustým a Suchým ţlebem. V roce 1940 byla objevena dómovitá prostora, jejíţ stěny pokrývá unikátní výzdoba ve formě růţicových výrůstků, které připomínají mořské korály, podle kterých je závrt pojmenován (Hromas a kol., 2009). 5.1.3. Izolované skály Dalšími významnými povrchovými krasovými jevy jsou tzv. izolované skály. Do této skupiny patří skalní okna a mosty. Ve většině případů jsou to trosky starých jeskyní. Mezi ty nejznámější a pro cyklisty nejatraktivnější patří Čertův most, největší skalní most Moravského krasu se dvěma oblouky. 18 metrů vysoký je ten větší z nich. Je to troska tunelovité jeskyně. Největší skalní most Moravského krasu leţí v levé údolní stráni Suchého ţlebu nad skupinou Harbešských jeskyní. Jeskyně Čertova branka, která se nachází se na cestě Pustým ţlebem mezi Punkevními jeskyněmi a Salmovou stezkou. Tvoří skalní tunel, který je 12 metrů dlouhý, 3 metry vysoký a 4,5 metry široký (Hromas a kol., 2009). 5.1.4. Skály a hřebenáče Většinou vápencového původu dotvářejí celkový ráz území, mnoho z nich lemuje cyklotrasy, mnoho z nich stojí jako samostatné hřebenáče. Mohutná skaliska upoutávají pozornost našich zraků na mnoha místech CHKO. Mezi ty nejznámější patří vzhledem k blízkosti u cyklotrasy Hřebenáč u Sloupu, coţ je mohutné skalisko u hlavního vchodu do Sloupsko-šošůvkých jeskyní, které se nachází v obci Sloup, která podle něj byla pojmenována. Propadá se u něj do podzemí Sloupský potok. Dále menší hřebenáče Evropa, Indie a Otec, matka a syn nacházející se směrem k obci Sloup od Sloupsko-šošůvských jeskyní. Stejně jako Hřebenáč jsou i tyto skály vyuţívány k horolezeckým účelům. U obce sloup je známá Balcarova skála pod kterou se rozprostírá jeskyní systém jeskyně Balcarky. Ve skále je celá řada dalších 10
povrchových a podzemních krasových jevů. Skalní ostroţny Balcarovy skály a Vintoky jsou vyhlášeny za PR (Mackovičin a kol., 2007). Koňský spád se nachází v Pustém ţlebu. 100 metrů vysoká skalní stěna je pojmenovaná podle tragické události, která se zde stala v 19.století, kdy se do ţlebu zřítil povoz taţený koňmi (www.turistika.cz, 2007). 5.1.5. Údolí V neposlední řadě dotváří ráz krajiny Moravského krasu četná údolí tzv. žleby, která hlubokými zářezy rozdělují plošiny. Mezi vyhlášené patří Laţánecký ţleb, jeţ představuje hluboké údolí táhnoucí se z Jedovnic přes Laţánky do údolí Punkvy. Tvoří hranici mezi severní a střední částí Moravského krasu. Je zde evidováno několik menších jeskyní. Propasťovitá Sváţná studna odvodňuje horní část ţlebu do Rudického propadání. Pustý ţleb je hluboké krasové údolí mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupu a vývěrem řeky Punkvy. Punkevní ţleb je jiţní úsek Pustého ţlebu, který je veden od Punkevních jeskyní po ústí Punkvy do řeky Svitavy v Blansku. U skalního mlýna se k němu z leva připojuje Suchý ţleb, které se táhne do Holštejna. Horní část ţlebu s Holštejnským údolím a Hradským ţlebem je odvodňována tokem Bílá voda. V další část údolí, zvané Ostrovský ţleb, se nachází celá řada významných jeskyní, mezi které patří Císařská jeskyně vyuţívaná pro speleoterapii a veřejnosti přístupná Balcarka. Ve spodní převáţně kaňonovité části Suchého ţlebu, v NPR Vývěry Punkvy, jsou významné jeskyně Kalova, Zazděná a Králova, dále jeskyně Koňská jáma, Rytířská a veřejnosti přístupná Kateřinská (www.kras.unas.cz, 2012). Častým jevem vyskytující se v ţlebech jsou teplotní inverze, které jsou způsobeny tím, ţe sluneční paprsky nedopadají na jeho dno, zatímco horní okraje ţlebů jsou velmi dobře osluněny. Teplotní rozdíl pak v takovém případě můţe dosáhnout aţ 4 C (Mackovičin a kol., 2007). 5.1.6. Ponory a vývěry Pokud se rozhodneme navštívit chráněnou krajinnou oblast Moravský kras, nedílnou součástí našeho slovníku se stanou pojmy jako ponory (propadání) a vývěry. Tyto krasové jevy tvoří rozhraní mezi povrchem a podzemím. V místě propadání se vodní tok zanořuje do podzemí a po dlouhé podzemní cestě zase spatřuje denní světlo v místě vývěru na zemský povrch. Staré skály u Sloupu, Nová 11
Rasovna u Holštejna či Rudické propadání patří k nejznámějším útvarům typu propadání na území CHKO MK. Typickými krasovými vývěry jsou Vývěry Punkvy, Malý výtok a vývěry Křtinského a Jedovnického potoka a Říčky (Mackovičin a kol., 2007). 5.2. Hydrologické poměry Hlavním vodním tokem severní části Moravského krasu je řeka Punkva, jejíţ zdrojnice představuje Sloupský potok a Bílá voda. Sloupský potok se propadá do podzemí u Sloupsko-šošůvských jeskyní. Bílá voda se ztrácí v ponorech Nové Rasovny. V prostorách Amatérské jeskyně vzniká soutokem Bílé vody se Sloupským potokem Punkva. Ta protéká aţ do propasti Macocha, odkud teče Punkevními jeskyněmi aţ k vývěru. Největším jeskynním systémem severní části je Amatérská jeskyně. Společně s dalšími jeskyněmi (Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a 13C) se pojí v jediny komplex v celkové délce více neţ 34 kilometrů a řadí se k nejrozsáhlejším jeskynním systémům ve střední Evropě (Hromas a kol., 2009). Střední část Moravského krasu odvodňuje Křtinský potok a jeho přítok Jedovnický potok. Druhý největší jeskynní systém Moravského krasu tzv. Rudické propadání Býčí skála je vytvářena Jedovnickým potokem. Další jeskynní systém střední části Moravského krasu je vytvořen Křtinským potokem. Potok se propadá v řadě ponorů pod Křtinami, protéká několika jeskyněmi, z nichţ nejznámější je Výpustek a vyvěrá v levé údolní stráni blízko jeskyně Býčí skála. Křtinský potok protéká Josefovským údolím a vlévá se do Svitavy v obci Adamov (Hromas a kol., 2009). Jiţní část odvodňuje Ochozský, Hádecký a Hostěnický potok. Největším jeskynním systémem je Ochozská jeskyně. Ponorné vody těchto tří potoků vytvářejí velmi sloţitou hydrografickou síť, která vyvěrá jako potok Říčka (Hromas a kol., 2009). 12
5.3.Významné jeskyně 1. Amatérská jeskyni tvoří Stará Amatérská a Nová Amatérská (NPR Vývěry Punkvy) jeskyně. Její jeskyní systém je nejdelší jeskynní systém České republiky. Společně s dalšími jeskyněmi (Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a 13C) se pojí v jediný komplex v celkové délce více neţ 34 kilometrů. V nitru Nové Amatérské jeskyně se stékají vody ponorného toku Bílá voda a Sloupského potoka a vzniká říčka Punkva, která se na denním světle poprvé objevuje v propasti Macocha (Hromas a kol., 2009). Má tři vchody přes Cigánský závrt, Amatérskou jeskyni a jeskyní U Brouška. 2. Balcarka (dříve Ostrovská jeskyně) veřejnosti přístupná jeskyně ve skalním ostrohu Balcarovy skály. S bohatou krápníkovou výzdobou. Délka zpřístupněné trasy je 650 metrů. Hlavní, zdaleka viditelný portál jeskyně se nachází 0,5 kilometru od obce Ostrov u Macochy (Hromas a kol., 2009). 3. Císařská jeskyně jediná jeskyně Moravského krasu se stagnující hladinou podzemních vod. Jeskyně byla dříve otevřena veřejnosti (Hromas a kol., 2009). V součastnosti se veřejnosti otevírá jednou ročně, vţdy v květnu. Od roku 1997 je zpřístupněna pro speleoterapii, kterou organizuje dětská léčebna v Ostrově u Macochy (www.jizni-morava.cz, 2010). 4. Hladomorna nachází se pod zříceninou hradu Holštejn, v době jeho existence slouţila jako hradní vězení. Vedla do něj přístupová chodba dlouhá 14 m. Tato chodba je dnes bohuţel bezpečně uzavřena a zasypána, takţe po ní není ani stopy. Do hladomorny se chodí otvorem vybouraným při úpatí skály (www.holstejn.eu, 2009) 5. Kateřinská veřejnosti přístupná jeskyně je částí zatím neznámého jeskynního systému mezi Suchým ţlebem a propastí Macochou. Je tvořena dvěma rozlehlými dómy se zajímavou krápníkovou výzdobou. Hlavní dóm se řadí mezi největší přirozené podzemní prostory v České republice. Délka návštěvní trasy činí 420 metrů a ročně jí projde okolo 60 000 návštěvníků. (David, 2004) 6. Kůlna je spojena se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi umělou štolou. Kůlna je významnou světovou archeologickou a paleontologickou lokalitou a nalezištěm kosterních pozůstatků neandertálského člověka. Je součástí prohlídkové trasy Sloupsko-šošůvských jeskyní. Její vchod je největším jeskynním portálem v ČR 13
(Hromas a kol., 2009). Tato jeskyně leţí mezi restaurací Broušek a vstupním areálem do Sloupsko-šošůvských jeskyní. 7. Punkevní tyto jeskyně jsou nejdelší vývěrovou větví jeskynní soustavy ČR soustavy Amatérské jeskyně. Vchody jeskyní leţí v patě cca 80 metrů vysokých skalních stěn levého svahu Pustého ţlebu, cca 1,5 kilometru od Skalního mlýna (Mackovičin a kol., 2007). Punkevní jeskyně jsou nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v ČR s průměrnou roční návštěvností téměř 200 000 osob. Celková délka návštěvní trasy je 1250 metrů, z toho 440 metrů tvoří Vodní plavba (Informační zpravodaj - region Broumovsko, 2011). 8. Sloupsko-Šošůvské jeskyně - umělou štolou jsou propojeny s jeskyní Kůlnou, se kterou tvoří nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyni v ČR. Část podzemí je vyuţívána také pro speleoterapii. Jeskyně jsou významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Veřejnosti je zpřístupněno 1930 metrů chodeb, dómů a propastí (Hromas a kol., 2009). Do naprosté většiny jeskyní není vstup povolen. Z důvodů zajištění ochrany jsou vchody opatřeny uzamykatelnými uzávěrami. Jeskyně a krasové jevy jsou chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon zakazuje jejich ničení a poškozování (včetně jeskynních výplní). V jeskyních je rovněţ zakázáno táboření a rozdělávání ohňů. Tento nešvar se bohuţel vyskytuje v mnoha jeskynních portálech i v jiných částech Moravského krasu. Zákon rovněţ chrání paleontologické nálezy. Archeologické lokality jsou chráněny také podle zákona o památkové péči (www.moravskykras.ochranaprirody.cz, 2012). 5.4. Obce Popisuji-li zde charakteristiku chráněné krajinné oblasti Moravský kras vzhledem k cykloturistice, je nezbytné nastínit zde i charakteristiku obcí, které jsou s cykloturistikou v této oblasti bezprostředně spjaty. Zákony chráněná oblast poskytuje celou řadu atraktivit lákající turisty. Pro zachování úchvatné přírody a krás Moravského krasu některé z těchto atraktivit najdeme pouze na území obcí. Jedná se o restaurační zařízení, informační střediska, obchody s potravinami a suvenýry, kulturně historické atraktivity v podobě kostelů, muzeí a mnoho dalších zajímavostí. Do této charakteristiky zahrnuji i popis míst, která nejsou obcemi, avšak 14
slouţí turistům přijíţdějícím do Moravského krasu jako výchozí místa, odkud začínají svůj výlet a mají v mnoha ohledech stejný charakter jako obce s ohledem na to, co zde turisté mohou vyuţít. 5.4.1. Holštejn Obec Holštejn se nachází 43 kilometrů od Brna v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras, poblíţ obce Lipovec. Turistickými cíli v obci Holštejn je zřícenina hradu Holštejn z 13. století a jeskyně Hladomorna, Holštejnská a Stará a Nová Rasovna. Hrad Holštejn byl vybudován kolem roku 1270 Hartmanem z Jedovnic. V současné době jsou z hradu dochovány pouze zbytky zdí hradu ve tvaru čtyřúhelníku. Celý prostor je nyní porostlý stromy a hrad zchátral časem, protoţe se o něj nikdo nestaral a slouţil jako zdroj kamení pro stavbu vesnic v okolí. Pod hradem se nachází jeskyně Hladomorna, která slouţila jako hradní vězení v době jeho existence. Vedla do ní přístupová chodba dlouhá 14 metrů. V současnosti je chodba zasypána a do jeskyně se chodí otvorem vybouraným při úpatí skály (www.holstejn.eu, 2009). Další atraktivitou v obci je Holštějnská jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobu. Tato jeskyně je veřejnosti otvírána pravidelně 2x do roka. U obce se nachází jeskyně Stará Rasovna, která není přístupná pro veřejnost, ale lze do ní vstoupit na vlastní nebezpečí za nízkého stavu vody. A jeskyně Nová Rasovna, která je opatřeny mříţemi a je veřejnosti zcela nepřístupná. U Holštejna se také nacházejí Vaňousovy skály, kterým místní obyvatelé říkají Vaňousky. K občerstvení nám můţe poslouţit hostinec Pod hradem s dobovou výzdobou, letní zahrádkou, krbem a dětským hřištěm. V restauraci si také můţete zakoupit tradiční sýr Niva z obce Otinoves. Velké mnoţství cyklistů obcí projíţdí do místního kempu Baldovec (www.holstejn.eu, 2009). V obci se scházejí 3 cyklotrasy. Cyklotrasa č. 5078 spojuje Holštejn se Šošůvkou a pokračuje za hranice CHKO MK. Cyklotrasu č. 5118 vyuţívají cyklisté, aby se dostali do kempu Baldovec a po cyklotrase č. 5080 projedeme kolem jeskyní Stará a Nová Rasovna směrem k obci Lipovci. 15
5.4.2. Ostrov u Macochy V obci Ostrov u Macochy ţije 1100 obyvatel a leţí v blízkosti turisticky nejatraktivnějších oblastí Moravského krasu. Ve spodní části obce je místní rybníček, který byl do současnosti vyuţívaný rybáři. Rybolov zde obec ale zakázala a plánuje na rybníčku zřídit přírodní koupaliště. Přístupné by mělo být do dvou let. Směrem od Vilémovic je u obce veřejnosti přístupná jeskyně Balcarka, kterou tvoří labyrint chodeb, dómů a propastí s krásnou krápníkovou výzdobou. U západního okraje obce stojí kamenný větrný mlýn holandského typu z roku 1865. Mlýn je v soukromém vlastnictví, a proto bohuţel není přístupný veřejnosti. V obci se dále nachází kostel svaté Máří Magdalény z roku 1490 v jehoţ blízkosti nalezneme Ostrovskou propast, kterou obec plánuje do budoucna zatraktivnit pro turisty, kteří obec navštíví. V roce 1980 byla v Ostrově vybudována dětská léčebna, jeţ byla v roce 1997 rozšířena o speleoterapii v Císařské jeskyni. V Ostrově se křiţuje dálková Jantarová cyklostrasa s lokálními cyklotrasami. Ať se z obce vydáme jakýmkoliv směrem dostaneme se k turisticky atraktivním cílům. Západním směrem od obce se nachází propast Macocha, Suchý ţleb s Kateřinskou jeskyní či o něco dále Pustý ţleb s Punkevními jeskyněmi. Vydáme-li se severním směrem dostaneme se do obce Holštejn a ke zřícenině stejnojmenného hradu (www.ostrovumacochy.cz, 2010). V obci můţeme vyuţít dvě pohostinství. Hostinec V Podhájí ve spodní části obce. V tomto hostinci se nevaří. V horní části obce je Hostinec U Němců, ve kterém je pro nás připravena nabídka teplých i studených jídel. Pár metrů od tohoto hostince se také nachází informační středisko, informační tabule a rozcestníky. V případě zájmu o ubytování můţeme vyuţít penzion U Balcarky, který se nachází jen pár minut chůze od jeskyně (www.ostrovumacochy.cz, 2010). Z Ostrova u Macochy se můţeme vydat po několika cyklotrasách. Cyklotrasa č. 507, na kterou se můţeme napojit za Balcarkou a směřovat k obci Krasová či v opačném směru k obci Sloup, č. 5079 také za Balcarkou do obce Senetářov, dále č. 5082, která je vedena z horní části obce, jen pár metrů za větrným mlýnem a zavede nás k Hornímu můstku propasti Macocha. Další dvě trasy jsou vedeny po silnici II. třídy č. 373. V jednom směru spojují Ostrov s obcí Holštejn a ve směru druhém se kolem Balcarovi skály dostaneme do obce Vilémovice a dále můţeme pokračovat aţ do Jedovnic. 16
5.4.3. Petrovice Obec Petrovice se nachází v severovýchodní části Moravského krasu přibliţně 12 kilometrů od Blanska na Drahanské vrchovině. Leţí na cestě ze Sloupu do Rájce. V obci se nachází kostel svatého Petra a Pavla, kaplička na návsi a Boţí muka. Petrovičtí také uvádějí mezi své pamětihodnosti i místní faru. V obci se můţeme občerstvit v penzionu U Hraběnky, kde si můţeme vybrat z nabídky tradičních českých a moravských jídel a v letních měsících vyuţít posezení na terásce. Dále je zde Kavárna U Sama. Mnoho cyklistů vyuţívá moţnost nákupu v potravinách coop, které se nacházejí jen pár metrů od obecního úřadu (www.oupetrovice.cz, 2008). V obci se křiţují dvě cyklotrasy a to č. 5085, která spojuje Sloup a Rájec Jestřebí a č. 5117 spojující Blansko s Boskovicemi. 5.4.4. Sloup Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V této obci se nachází velká řada přírodních a kulturních atraktivit. Nejznámějšími a turisty nejnavštěvovanějšími jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou a hlubokou propastí. Jejich součásti je i jeskyně Kůlna, ve které byly nalezeny pozůstatky neandertálského člověka a byla s jeskyněmi propojena umělou štolou. V současné době je v rekonstrukci přístupová cesta k ní, která má propojit restauraci Broušek, Kůlnu a vstupní areál Sloupskošošůvských jeskyní. Dále lze v Sloupsko-šošůvských jeskyních spatřit známou Eliščinu jeskyni či krápník Svícen. U vstupu do jeskyní se nachází osamělé skalisko Hřebenáč, podle kterého byla obec pojmenována, a na kterém za symbolický poplatek místní obyvatelé předvádí své horolezecké dovednosti. Ve Sloupu kaţdoročně navštíví stovky poutníků barokní kostel Panny Marie Bolestné, který najdeme přímo na náměstí obce. U kostela se nachází také informační tabule a informační středisko pro turisty v budově úřadu naproti kostelu. Rekreační středisko Čermák, kde je zajištěn provoz hlavní budovy, zděných chat a chatek letního typu v celkové kapacitě přes 200 lůţek. Prostředí rekreačního střediska je ideální pro skupinové pobyty, soustředění sportovců, ozdravné pobyty individuální rekreace apod. Dále je zde moţnost vyuţít hřiště na malou kopanou, víceúčelové hřiště (volejbal, basketbal), antukové hřiště (volejbal), venkovní stoly na stolní tenis. K dispozici klientům jsou dvě ohniště. Dále kemp Relaxa, který se 17
nachází na kraji obce a nabízí ubytování ve stanech, karavanech nebo jen tak pod širákem a je obklopen lesy. V areálu je koupaliště a restaurace se zahrádkou. K dispozici je také velké ohniště a kuchyňka (www.camprelaxa.cz, 2012). Před obcí se nachází, u cyklistů velmi oblíbený, hotel Broušek. Tento rodinný hotel se nachází asi 100m od vstupního areálu do Sloupsko pšovských jeskyní. Nabízí ubytování, restauraci, vlastní parkoviště a dětské hřiště s trampolínou. Za hotelem se nachází jeden ze tří vstupů do Sloupsko-šošůvských jeskyní (www.sloup.info, 2004). Dalším význačným bodem ve Slopu je hotel Stará škola, kde mimo ubytování lze vyuţít i stylovou restauraci. Lze vyuţít i moţnosti táboráku a roţnění masa. V nabídce hotelu je i zábavní centrum s dvěma bowlingovými dráhami, kulečníkem, stolním fotbálkem a otevřeným krbem (www.staraskola.cz, 2001). Cyklotrasa č. 5 spolu s cyklotrasou č. 5/5 ze Sloupu vychází buď směrem do Pustého ţlebu a nebo Ostrova u Macochy, v opačném směru jdou dlouhou cestou společně a na rozcestí u Ţďárné se rozdělují a č. 5/5 se stáčí na Suchý a č. 5 do Protivanova. Cyklotrasa č. 5085 spojuje Sloup a obcí Petrovice, odkud dále pokračuje do Rájce Jestřebí. Východním směrem je Sloup spojen s obcí Vysočany cyklotrasou č. 5075 a s obcí Holštejn s cyklotrasou č. 5078. 5.4.5. Šošůvka Obec Šošůvka je vzdálená 36 kilometrů severozápadně od Brna v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Cyklisté projíţdějící obcí mohou spatřit několik pamětihodností jako je kaplička se studánkou uvnitř přibliţně z druhé poloviny 18. století, dále druhá kaplička nacházející se v této obci z roku 1787. Mezi své pamětihodnosti obec uvádí památkové chráněné kříţe z let 1800 a 1855. Nepřehlédnutelnou dominantou Šošůvky je kaple sv.václava a sv.aneţky České, která byla dokončena v roce 2002. Zajímavostí v této kapli je skleněný kříţ a obětní stůl (www.sosuvka.com, 2010). Mezi přírodní atraktivity v či okolí obce patří Helišova skála a studánka Na Troubkách, která se nachází na Šošůvské krasové plošině. Je významná mnoţstvím závrtů, ponorných toků a podzemních jeskyní. Nejbliţší ze závrtů je závrt U Trojičky, který při vyšších vodních stavech odvádí vodu ze studánky do podzemí (www.mistopisy.cz). 18
V obci se nachází dvě restaurace. Restaurace u Ţraloka a hospůdka U kulturáku s terasou pro letní posezení, která je spojena chodbou s kulturním domem. Cyklisté zde mohou vyuţít i turistickou ubytovnu. Zajímavostí v obci Šošůvce je rodinná farma dojných a kašmírských koz, kde si můţete zakoupit přírodní kozí sýr s příchutěmi, tvaroh, sýr eidam, korbáčiky atd. (www.sedlakkozy.cz). V Šošůvce se křiţují cyklotrasy č. 5075 a č. 5078. Můţeme si vybrat, zda se vydáme po cyklotrase č.5075 směrem na Vysočany, kde se v letních měsících můţe zchladit v lomu či po cyklotrase č. 5078 kolem studánky Na Troubkách do obce Holštejn. 5.4.6. Vilémovice Obec leţí nad levým okrajem Suchého ţlebu, 10 km východně od Blanska a 3 km severně od Jednovnic. V obci se nachází náves, která prošla v roce 2009 rekonstrukcí a nyní se zde nachází hřiště pro děti a lavečky. Podle místních obyvatel se mnoho cyklistů zastaví u místního rybníčku v hostinci Na Návsi, kde se ale nevaří, na občerstvení jsou k dostání menších pochutin v podobě utopenců, nakládaného hermelínu apod. V obci se nachází potraviny Včelka, kde můţeme zakoupit místní produkty jako kozí sýr a včelí med, a jednota. Na návsi byla vystavěna kaple sv. Petra z Ankary v roce 1725 na památku ukončení epidemie moru v roce 1715 (www.vilemovice.cz, 2008). V obci je mnoho zajímavých přírodních útvarů. Uprostřed návsi pod rybníkem je tzv. Vilémské propadání, které je propojeno systémem jeskyní s Malým výtokem v Pustém ţlebu. V okolí je řada jeskyní například Smrtní, Srnčí, Verunčina, Kravská, Kalova a další. Do majetku vesnice patří i propast Macocha. Zajímavostí obce je speleomuzeum, které láká mnoho turistů a také půjčovna koloběţek, která se stává stále více populární (David, 2009). Přesto, ţe neleţí na ţádné značené cyklotrase, bývá často milníkem mnoha cyklistů, kteří Vilémovicemi projíţdí z Jedovnic. Leţí na silnici II. třídy na cestě z Jedovnic do Holštejna a mnohem dál. 5.4.7. Skalní mlýn Tato oblast spadá pod město Blansko a je součástí území jedné z jeho částí - Těchov. Nachází se na rozcestí mezi Punkevním údolím, Pustým a Suchým ţlebem. V areálu Skalního mlýna se nachází budova stejnojmenného hotelu, ve které se 19
nachází i restaurace, stánek s rychlým občerstvením, informační centrum, prodejna vstupenek a suvenýrů. Zde lze zakoupit lístky na ekovláček, který návštěvníky zaveze ke vchodu do Punkevních jeskyní. V areálu jsou lavečky a pro cyklisty k dispozici stojany na kola. V tomto místě se nachází centrální parkoviště, kde musíte zaplatit poplatek ve výši 50 Kč za celodenní stání a odtud můţeme pokračovat k Punkevním jeskyním a dále do Pustého ţlebu nebo ke Kateřinské jeskyni a Suchého ţlebu. Ve Skalním mlýnu se můţeme napojit na cyklotrasy ve 3 směrech. První je směrem k městu Blansku podél říčky Punkvy a zároveň za hranice CHKO MK. V opačném směru máme na výběr ze dvou napojení, které nás zavedou do Suchého ţlebu kolem Kateřinské jeskyně aţ k odbočce pod propastí Macochou. Nebo se můţeme vydat k Punkevním jeskyním a dále do ţlebu Pustého. 5.4.8. Nad Macochou V tomto areálu nalezneme turistickou chatu se stoletou tradicí, která je vybudována ve stylu švýcarských chat. Součástí chaty je restaurace s venkovní terasou, kde můţeme ochutnat jedinečné místní speciality. V areálu se dále nachází informační středisko, prodejny suvenýrů, stánek rychlého občerstvení a parkoviště. Turisticky atraktivní místa zde zastupují horní a dolní můstek, které naskýtají jedinečný pohled do propasti Macocha. Dále se odtud můţeme svézt lanovku do Pustého ţlebu k Punkevním jeskyním (www.chatamacocha.cz, 2009). Od Horního můstku se můţeme napojit na cyklotrasu č. 5082, která tento areál spojuje s Ostrovem u Macochy. 5.5. Další atraktivity 5.5.1. Vyhlídkové můstky propasti Macocha Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První, který byl vybudován v roce 1882 je umístěn v nejvyšším bode nad propastí a jmenuje se Horní můstek. Ocelovou konstrukci můstku o hmotnosti 2500 kilogramů byly vyrobeny v blanenských ţelezárnách. Druhý z nich, Dolní můstek, pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad dnem propasti a je z něj velmi dobře vidět. O jeho zbudování se zaslouţil Klub českých turistů v roce 1899. V roce 2000 prošel 20
rekonstrukcí a na podzim roku 2001byl zpřístupněn jiţ opravený můstek, jak jej známe ze současnosti (www.propast-macocha.cz, 2011). 5.5.2. Lanová dráha S lanovkou překonáme převýšení 131 metrů od Punkevních jeskyní k hornímu můstku Macochy. Cesta trvá přibliţně 3 minuty a kapacita kabiny je 14 lidí. V provozu je jiţ 17 let. Od roku 1995 do roku 2005 přepravila přibliţně 1 600 000 turistů. Lanovka vznikla jako alternativa, která měla s ohledem na ekologii nahradit automobilovou a autobusovou dopravu, která byla v roce 1992 zcela vyloučena z turisticky nejfrekventovanější části CHKO MK - Pustého a Suchého ţlebu (www.punkevni-jeskyne.cz, 2007). 21
6. DĚLENÍ A VZNIK CYKLOTRAS Komunikace pro cyklisty jsou všechny veřejně přístupné pozemní komunikace nebo její část, na kterých není zakázán provoz cyklistů. Kam cyklista nesmí: dálnice, rychlostních silnice a rychlostních místních komunikací chodník, stezka pro chodce a pěších zóna (můţe být ale udělena výjimka) komunikace, na které je vjezd cyklistům zakázán dopravní značkou zakázán úsek, na kterém dopravní značka přikazuje pouţít jinou komunikaci 6.1. Dělení cyklotras Komunikace pro cyklisty se dělí: a) podle správního zařazení silnice I. - III. třídy místní komunikace I. - IV. třídy veřejně přístupné účelové komunikace b) podle orientačního značení cyklotrasy neznačené komunikace (všechny ostatní komunikace pro cyklisty) c) podle prostorového vedení cyklistů V obci: v hlavním dopravním prostoru (místní komunikace I. - III. třídy) v přidruţeném prostoru (součást místní komunikace MK I. - III. třídy) samostatné stezky (místní komunikace IV. třídy) Mimo obec: na silnici (součást silnice I. - III. třídy) 22
mimo silnici (účelová komunikace) d) podle míry oddělení provozu oddělený provoz cyklistů společný provoz s ostatními vozidly společný provoz s chodci (Boháč, 2006) 6.2. Co je to cyklotrasa Cyklistická trasa je trasa pro cyklisty označená orientačním dopravním značením. Z hlediska zákona o pozemních komunikacích cyklotrasa není druh komunikace - jde pouze o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty Takto označená komunikace pochopitelně musí být pro provoz cyklistů vhodná, coţ si můţe vyţádat další dopravně-organizační, popř. i stavební úpravy. Cyklotrasy jsou v systému Klubu českých turistů dále děleny do čtyř tříd a označovány jedno- aţ čtyřmístnými čísly (Boháč, 2006). Hlavní: I. třídy (jednociferná čísla) II. třídy (dvojciferná čísla) Vedlejší: III. třídy (trojciferná čísla) Doplňkové: IV. třídy (čtyřciferná čísla) Za orientační značení pro cyklisty na cyklotrasách a cykloturistických trasách a zároveň koordinátorem cyklotras v České republice je Klub českých turistů. Při značení cyklotras či budování nových cyklostezek je největší zřetel brán na to, aby došlo k maximálnímu oddělení cyklistů od automobilové dopravy. Klub českých turistů však nezodpovídá za údrţbu cyklotras, pouze za jejich značení (www.mujicin.cz, 2005). V CHKO bychom se měli chovat ukázněně a dodrţovat návštěvní řád. 23
6.3. Vznik cyklotras Cyklotrasy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras mají svůj původ jiţ v minulosti, kdy vznikaly právě výše zmíněné místní a účelové komunikace. Páteřní cyklotrasou Moravského krasu je trasa procházející Pustým ţlebem, druhá nejvýznamnější je trasa Suchým ţlebem. Tyto dvě komunikace zde byly vybudovány v minulosti jako silnice spojující město Blansko se Sloupem a město Blansko s Ostrovem u Macochy. Zde byly vyznačeny první cyklotrasy v CHKO MK. V roce 1999 vznikl Spolek pro rozvoj venkova a Moravského krasu. Tento spolek si dal za úkol zajistit popis stavu stávajících tras a vymezit plány do budoucna týkající se rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím cykloturistiky a vznik nových cyklo a turistických tras tzv. zahušťování. Spolek oslovil projektanta jehoţ úkolem bylo navrhnout kudy nové trasy povedou, kde budou odpočinková místa v podobě posezení (lavičky) a dále informační cedule s mapami CHKO MK. Při plánování cyklotras bylo nejvíce přihlédnuto na atraktivitu území, zájmy uţivatelů cyklotras i samotných obcích, do kterých a kterými měly cyklotrasy procházet, náročnost (např. převýšení), nabídka sluţeb v okolí cyklotras (restaurační zařízení, muzea, památky aj.) 24
7. CYKLOTRASY Na celém území Moravského krasu se nachází nepřeberné mnoţství cyklotras. Zde jsou popsány jen ty, které se nachází v hranicích severní části Moravského krasu. V mnoha případech jsou zde zmíněny jen nejdůleţitější úseky cyklotras do místa, kde se lze napojit na další cyklotrasy. V některých případech je jedna popisovaná cyklotrasa sloţena z více cyklotras, proto jsou cyklotrasy, dle mého značení, označeny jako Cyklotrasa č.1 aţ č. 8. Výraz oficiálně udává, pod jakým číslováním najdeme cyklotrasy v mapách. Pokud je u tohoto výrazu více cyklotras jako je tomu u cyklotrasy č. 3 jsou to cyklotrasy, po kterých je mnou vymezený úsek. Dále v jakém úseku jsou vymezeny, šipky udávají odkud kam jsou směřovány. V tomto směru je proveden i jejich popis. 7.1. Cyklotrasa č. 1 Úsek: Lom Arnoštov Skalní mlýn Oficiálně: cyklotrasa č. 5 Délka: 3 km Převýšení : 31 m Cyklotrasu začínáme u lomu Arnoštov v Blansku. je vedena po silnici III. třídy Punkevním údolím ke Skalnímu mlýnu. Po cestě míjíme rozlehlý areál Starohraběcí huti, prodejnu sladkovodních ryb a o pár metrů dál se dostáváme k Jakubovu jezeru, které leţí na hranici CHKO MK. Nachází se u něj penzion U Macochy. Celá cyklotrasa vede podél říčky Punkvy. Po zhruba 3 kilometrech příjemné nenáročné cesty po asfaltovém povrchu se dostaneme ke Skalnímu mlýnu. Odtud můţeme pokračovat k Punkevním jeskyním a do Pustého ţlebu či druhou trasou ke Kateřinské jeskyni v Suchém ţlebu. 25
Obrázek 1: PrtSc - cyklotrasa č. 1 výřez mapy Obrázek 2: PrtSc - cyklotras č. 1 profil terénu Obrázek 3: PrtSc - cyklotrasa č. 1 - itinerář Obrázek 4: PrtSc - cyklotrasa č. 1 - statistika 26
Obrázek 5: Povrch cyklotrasy č. 1 autor: Petra Stenclová 7.2. Cyklotrasa č.2 Úsek: Krasovské údolí Ostrov u Macochy Sloup Oficiálně: cyklotrasa č. 507 Délka: 5.88 km Převýšení: 90 m Cyklotrasa začíná na rozcestí Krasová Balcarka na severovýchodní hranici CHKO MK. Od tohoto místa nás čeká klesání lesním údolíčkem po kamenitém povrchu. Tento úsek není nijak udrţovaný a výrazně se zde projevují svahové pochody. Dalším bodem na této trase je rozcestník, kde se č. 2 schází s cyklotrasou č. 4. Zde se napojuje na silnici II. třídy č. 373, po které pokračuje kolem Balcarky do obce Ostrov u Macochy. Jako všechny úseky silnice č. 373 je i v tomto povrch nově zbudován, takţe se můţeme připravit na příjemnou cestu po asfaltu bez výmolů. Kdyţ odbočíme u rybníka nahoru vlevo, po prudkém stoupání obcí se dostaneme ke hřbitovu. Zde se cyklotrasa napojuje na silnici III. třídy, která tvoří zkratku mezi obcemi Ostrov u Macochy a Sloupem. Podle místních obyvatel je ale vyuţívána 27
cyklisty jen minimálně, protoţe není v dobrém stavu a slouţí spíše jako účelová komunikace pro pracovníky JZD, kteří tudy jezdí na pole, mezi kterými se cesta prochází. Povrch tohoto úseku je značně poškozen erozí a je zde značné mnoţství děr s kolem rozdrolenými kusy. Cesta vede mezi poli a některé její úseky jsou znečištěny nánosy hlíny od zemědělskými stroji, které vyjíţdějí z polí. Poté se napojíme opět na silnici II. třídy a po ní klesáme k obci Sloup, kde cyklotrasa končí u hotelu Broušek. Zde se můţeme napojit na cyklotrasu procházející Pustým ţlebem, či pokračovat dál do Sloupu. Obrázek 6: PrtSc - cyklotrasa č. 2 výřez mapy Obrázek 7: PrtSc - cyklotrasa č. 2 - profil terénu 28
Obrázek 8: PrtSc - cyklotrasa č. 2 itinerář Obrázek 9: PrtSc - cyklotrasa č. 2 statistika Obrázek 10: cyklotrasa č. 2 - současný stav cyklotrasy autor: Petra Stenclová 29
7.3. Cyklotrasa č. 3 Úsek: Sloup Šošůvka Holštejn Ostrov u Macochy Oficiálně: cyklotrasa č. 7075, 7078, 5080 Délka: 6.91 km Převášení: 122 m Pokud se chceme z obce Sloup dostat do Šošůvky, napojíme se naproti hotelu Stará škola na silnici III. třídy. Musíme se připravit na prudké stoupání. Přibliţně v polovině obce Šošůvky nás ukazatel navede na cyklotrasu vedoucí za obec kolem zemědělského druţstva. Jedeme po polní cestě, mezi lány zemědělsky obdělávané půdy lemované lesy. Pokračujeme po cestě, která se mírně svaţuje, a kdyţ sjedeme o pár metrů níţ, narazíme na dřevěný kříţek z roku 1973, u kterého je lavička a cyklisté si zde mohou odpočinout. Na tomto místě se nachází rozcestí. Značení cyklisty směřuje pokračovat dolů. Při průjezdu krajinou ukloněnou mírně z kopce se cyklisté mohou kochat pohledem na závrt U Trojičky, který se nachází vpravo. Na tomto úseku cyklotrasy můţeme udělat zastávku u studánky Na Troubkách, která je jen pár kroků od cyklotrasy. Jsou zde i informace o studánce a blízkém okolí. Po pár metrech se cyklotrasa svaţuje dolů lesem. Tento úsek je obzvláště nebezpečný. Nijak upravený ani udrţovaný. Musíme překonat velké balvany, které mohou být za vlhka kluzké. Doporučuji sesednout z kola a kochat se výhledem na Vaňousovy skály tzv. Vaňousky a les, který lemuje cestu nad námi. Těm zdatnějším doporučuji průjezd s maximální opatrností. Kdyţ vyjedeme z lesa naskytne se nám pohled na domy v obci Holštejn, na jejichţ hranici se lesní cesta mění v asfaltovou. Ukazatele nás ihned směřují vpravo, kde před sebou vidíme úchvatný pohled na jeskyni Hladomorna, která dříve slouţil jako hradní vězení. Od tohoto okamţiku opět najíţdíme z asfaltové cesty na vyšlapanou cestu loukou před jeskyní. K jeskyni je dobrý přístup, můţeme k ní sjet i na kole. Budeme-li pokračovat po trase dále kolem jeskyně nahoru opět se dostaneme do svahu, kde doporučuji jet na co nejmenší převod a s opatrností. I zde jsou velké kameny, napadané větve a listí. Zde bohuţel cyklisté ztrácí stopu. Trasa se zde rozdvojuje a není jasné kudy se vydat. Pokud budeme pokračovat nahoru vyšlapaná cesta nás povede po úpatí svahu aţ na pole, kde ale končí. Pokud nad jeskyní odbočíte vlevo ukazatele vás navedou buď zpět nebo vpřed. V tom případě ale 30