POLOHA A PŘÍRODNÍ POMĚRY OBCE LIPOVÁ LÁZNĚ

POLOHA A PŘÍRODNÍ POMĚRY OBCE LIPOVÁ LÁZNĚ Poloha Obec Lipová lázně je součástí jesenického regionu a historicky spadá do území Slezska, přičemž západní hranice katastru tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Obec leží v jihozápadní části okresu Jeseník, který je nejsevernější částí Olomouckého kraje. Skládá se ze dvou dříve samostatných obcí Horní Lipová a Dolní Lipová a tomu odpovídá i členění na dvě katastrální území. Dříve, než došlo ke sloučení obou obcí, patřila pod Horní Lipovou i horská osada Ramzová. K Dolní Lipové dále patří osada Bobrovník, nacházející se v jihovýchodní části katastru. Celé území obce má nyní rozlohu 4.436,56 ha, z toho k. ú. Dolní Lipová 1.557,66 ha a k. ú. Horní Lipová 2.878,90 ha. Celá tato plocha má protáhlý západovýchodní tvar v souhlase s řekou Staříč, která tvoří její osu. Hranice obou katastrů téměř kopírují i hranice povodí této řeky. Na západě se v bodě zvaném Smrk hraničník dotýká státní hranice s Polskou republikou. Na severozápadě hraničí se Skorošicemi, na severu s Vápennou a Českou Vsí, na východě s městem Jeseník, na jihu s územím Adolfovic a na jihu a jihozápadě s Ostružnou. Katastr se rozkládá na území ohraničeném 50 11 00 až 50 15 00 severní šířky a 17 02 00 až 17 10 30 východní délky. Horopis Lipová je horská obec, čemuž odpovídají i značně se lišící nadmořské výšky. Pro zastavěnou část Dolní Lipové se udává střední nadmořská výška 498 m n.m. a pro Horní Lipovou je to 537 m n.m. Nejnižším bodem z celého území je místo, ve kterém řeka Staříč opouští Lipovou a jeho nadmořská výše činí 458 m n.m. a naopak nejvyšším bodem je vrchol Šeráku (1.350,8 m n.m.). Areál zdejších mezinárodně známých Lázní Dolní Lipová leží ve výši 480 505 m n.m. Celé území obce je značně hornaté a je charakteristické širokými zaoblenými hřbety s příkrými svahy a hlubokými údolími. Horský terén je velmi bohatý na různé menší i větší skalní útvary. Na hřbetech a hranách údolí jsou nejčastější tzv. mrazové sruby, což jsou skály obnažené podstatně více po svahu než proti svahu. Mezi nejnápadnější patří Dívčí skok nad údolím Staříče, řada vysokých skalních srubů z kvarcitu na Smrčníku a největšími skálami jsou zde Obří skály na severním svahu Šeráku. Jsou zde nápadné i umělé zemědělské tvary, zejména haldy a valy z kamení vysbíraného za mnoho desítek let z polí. Časté jsou zvlášť v Dolní Lipové, kde pokračují i do lesa, což svědčí o tom, že zde kdysi byla zemědělská půda. Horopisně patří území ke dvěma samostatným pohořím. Rychlebské hory (střední nadmořská výška 644,7 m) vyplňují jeho severozápadní a severní část. Téměř celé území zde patří do podcelku Hornolipovská hornatina, s výškovou členitostí 300 500 m. Pouze východně od sedla Na Pomezí (578,5 m) sem zasahuje Sokolský hřbet, který je zde představován horou Strážný (727,8 m). Nejvyšší vrchol celého horstva Smrk (1.125,4 m n.m.) leží na nejzápadnější části Hornolipovského katastru blízko bodu, ve kterém se dotýká státní hranice. Tento bod (1.109 m) byl až do padesátých let na mapách označován právě jako Smrk (Fichtlich) a za nejvyšší vrchol Rychlebských hor byl označován Brousek (Wetzsteinkamm). Odsud vybíhá několik rozsoch. K jihovýchodu směrem k Ramzovskému sedlu přes horu Klín (983,2) tento hřbet tvoří hranici mezi dvěmi úmořími a také hranici mezi Moravou a Slezskem. K severovýchodu se stáčí další rozsocha, která vrcholí Studeným (1.041,8 m n.m.) a z něj se stáčí k východu na Lví horu (1.040,1 m n.m.). Dále pokračuje Kopřivnou (987,3 m) ze které se stáčí pro změnu k jihovýchodu, kde v sedle pod Kopřivným končí. Ze Smrku vybíhá také hřbet východní, pokračující Lučním vrchem (995,7 m) a Jesenným (805,2 m). Mohutným vrcholem nad údolím Staříče je Kopřivný (823,2 m) nad Horní Lipovou a také Smrčník (798,8 m), na jehož vrcholu se nachází zdaleka viditelná skalní dominanta složená z devonského kvarcitu a krystalických vápenců. Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 1

Dalším pohořím, které se zde rozkládá je Hrubý Jeseník. Hraničí s Rychlebskými horami údolím Ramzovského potoka a od soutoku pak řekou Staříč. Podcelek tohoto mohutného horstva sem zasahující se nazývá Keprnická hornatina, která je druhým nejvyšším podcelkem celého Hrubého Jeseníku. Její střední nadmořská výška činí 895,5 m, výšková členitost 500 700 m a průměrný sklon svahů 15 37'', který je nejvyšší v České vysočině. Od Ramzovského sedla se hřeben prudce zvedá k jihu a pod horou zvanou Černava (leží již na katastru Ostružné) se stáčí k východu a ještě prudčeji stoupá přes Mračnou horu (1.272,3 m n.m.) až po Šerák (1.350,8 m n.m.), který je nejvyšším bodem celého území Lipové. Tento mohutný kopec je dvanáctou nejvyšší horou Jeseníků a také i celé Moravy. Na jeho vrcholu vystupuje šedá keprnická rula a na svazích svor s velkými krystaly staurolitu. Temeno vrcholu je porostlé rozvolněným smrkovým lesem s porostem uměle vysazené borovice kleče. Odsud se hřeben stáčí jižním směrem ke Keprníku a opouští Lipovský katastr. Na severním svahu Šeráku ční zdaleka viditelné Obří skály (1.081,5 m n.m.). Je to mohutná, téměř kilometr dlouhá, 10 16 m vysoká skalní hradba a mrazové sruby ve svoru. Vyskytuje se zde množství velkých krystalů staurolitu s andalusitem a silimantem v sekrečních čočkách. Charakteristické je zvětrávání svoru se zajímavými drobnými tvary žlábky, skalními hřiby, skalním oknem a pokličkami. Severovýchodní rozsocha vedoucí ze Šeráku tvoří hřeben, na který navazuje hora Sněhulák (861,8 m) a který pokračuje přes Miroslav (838,4 m), Javořík (771,2 m) a končí nad osadou Bobrovník. Na malé území v nejvýchodnější části území Lipové zasahuje Bělská pahorkatina, která je podcelkem Zlatohorské vrchoviny. Je to zvlněný terén v okolí dolního toku Staříče a středního a dolního toku Bělé. Vodopis Ze Smrku na Ramzovou a odtud na Šerák, prakticky po katastrálních hranicích probíhá hlavní evropské rozvodí Odra Dunaj, které tvoří hranici mezi úmořím Baltským a úmořím Černého moře. Téměř celé katastrální území Lipové patří do povodí řeky Staříče, jehož rozvodí prakticky kopíruje katastrální hranice. Pouze menší část území severně od Smrčníku a Strážného odvodňuje Vidnávka. V jihovýchodní části zase naopak patří malá část povodí k Adolfovicím a samotný východ povodí řeky patří do územního obvodu města Jeseník. Staříč je tedy největší a hlavní řekou celé Lipové. Pramení pod Smrkem ve výši 1.075 m n.m. (po soutok s potokem Ramzovským je nazýván jako Jesenný potok) a po 14,6 km toku se v Jeseníku vlévá do Bělé, která teče do Kladské Nisy, ta do Odry a ta se zase vlévá do Baltského moře. Staříč má u ústí průměrný průtok 0,91 m 3 /s, ale při vydatnějších srážkách či jarním tání se znatelně zvyšuje. Jeho celkové povodí činí 53,324 km 2, což jej řadí mezi významné vodní toky. Významným pravostranným přítokem v horní části toku je Vápenný potok. Největším přítokem je však potok Ramzovský pramenící pod sedlem mezi Mračnou a Černavou ve výši 975 m. Tento vodní tok odvodňuje území o výměře 12,964 km 2. Přítokem Ramzovského potoka je Vražedný potok vznikající v sedle mezi Šerákem a Mračnou ve výšce 1.215 m. Tato vydatná bystřina protéká roklí s velmi příkrými svahy a spolu s potokem Ramzovským je dokonce delší a vydatnější než Staříč nad soutokem. Ostatní přítoky jsou méně významnými potoky, které jsou jen málo vydatnými a krátkými toky mezi ty známější patří např. Pekelný, Bobrovník, Kolonka, Dolnolipovský, Miroslav a Pod Kopřivným. Všechny vodní toky, včetně Staříče mají charakter horských toků a bystřin s poměrně čistou dobře okysličenou vodou. Pouze střední a dolní tok Staříče je znečišťován lidskou činností. Větší stojaté vody se na území Lipové lázní nenacházejí s výjimkou rybníčku v lyžařském areálu Miroslav a rybníčku U školky (v lesním porostu jihovýchodně od hory Strážný). Jsou zde však četné prameny (i krasové) z nichž jsou některé využívané vodárensky. Podnebí Značné rozdíly v nadmořské výšce mají samozřejmě velký vliv i na podnebí, výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem území činí 893 m. Celé území patří do chladné klimatické Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 2

oblasti. Převážná část do mírně chladné a nejvyšší horské partie do horské chladné oblasti. Dlouhodobá klimatická měření byla prováděna na Ramzové ve výši 746 m n.m., což lze považovat pro území celé Lipové jako střední výšku. Průměrná roční teplota je zde 4,9 C, lednová 4,9 C a červencová 14,3 C. Počet dnů se sněžením je zde průměrně 66,3 za rok a dnů se sněhovou pokrývkou 129. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek je zde 1109 mm. Zcela odlišné počasí je na vrcholu Šeráku (1.351 m n.m.). Jedná se o jedno z nejchladnějších míst v celé republice, letní dny s teplotami přesahujícími 25º C se zde prakticky nevyskytují a sněhová pokrývka zde leží většinou od počátku listopadu do konce dubna. Šerák je největrnějším místem celého katastru. Vítr zde vane povětšinu roku a často se jeho rychlost pohybuje nad hranicí vichřice. Zatím nejvyšší náraz zde byl naměřen v lednu 2007, kdy rychlost větru dosahovala 42 m/s, což je více jak 151 km/h. V nejvyšších horských partiích jsou také daleko vyšší roční úhrny srážek, takže na Šeráku mohou dosahovat i okolo 1400 mm. V zimním období zde výška sněhové pokrývky nezřídka dosahuje mocnosti přes 2,5 m. Pro nižší části obce však platí již odlišné hodnoty (měřeno ve výši 550 m n.m.). Průměrná roční teplota zde činí okolo 5,5 C, červencová 15,5 C, lednová 3,5 C. Léto je zde krátké s počtem letních dnů (kdy teplota přesahuje 25 C) okolo 20. Úhrn srážek za rok zde činí kolem 980 mm a počet ledových dnů 40 50 ročně. Časté jsou zde západní větry, dosahující nezřídka rychlosti vichřice, za to je zde ve srovnání s okolními obcemi relativně málo mlh. Klimatické podmínky jsou zde poměrně příznivé, i když hlavně v zimním období drsné. Geologie Území Lipové je téměř celé tvořeno metamorfovanými (přeměněnými) horninami, jen východně od silnice směrem Na Pomezí vystupuje slezská žula. Metamorfované horniny patří k jednotce silesikum, která se dále dělí na další podcelky. Velkovrbenská klenba zasahuje do oblasti Smrku a Lví hory. Zde se vyskytují i amfibolity a erlány. Na východě sousedí s 1 2,5 km širokým pruhem skupiny Branné. V té se projevují výskyty krystalických vápenců, které se táhnou v úzkých pruzích od Ramzové, přes Mramorový vrch, Ptáčník a Smrčník až k sedlu Na Pomezí. Jižně a jihovýchodně od skupiny Branné buduje povrch keprnická klenba, v níž převládá keprnická rula a svory. S keprnickou rulou se můžeme setkat např. na vrcholu Šeráku, svory lze spatřit zase na Obřích skalách. Stáří některých hornin je dosti značné keprnická rula je nejstarší horninou celých Jeseníků. Je starohorního stáří a její absolutní stáří bylo stanoveno na 1,4 miliardy let. Vápence skupiny Branné pocházejí ze středního devonu (stáří asi 360 milionů let). Nejmladší je slezská žula, která svým stářím okolo 275 mil. let odpovídá rozhraní karbonu a permu. Sedlem Na Pomezí probíhá důležitý tzv. sudetský okrajový zlom a na severovýchodě od něj již vystupuje žulovský pluton. Nejrozšířenější horninou území Lipové je tedy rula, následují svory, fylity, kvarcity, krystalické vápence (mramory), místně se vyskytují též amfibolity a erlány. Nerostné bohatství Na území Lipové jsou i významná naleziště nerostů. Dosud zde bylo popsáno 52 druhů nerostů. Známé jsou nálezy velkých krystalů staurolitu na svazích Šeráku a Obřích skal, odkud jsou známy i velké pecky andalusitu. Kvalitní vzorky andalusitu se nacházejí i na Smrčníku. V mramorovém lomu na Ptáčníku se nacházejí krásné vzorky měďnatých nerostů (chalkopyrit, malachit a chryzokol). Nejvýznamnější nerostnou surovinou Lipové je krystalický vápenec, který díky své čistotě a krásnému vzhledu po vyleštění patří mezi nejkvalitnější vápence vůbec. Vedle tří dnes těžených ložisek je zde celá řada ložisek a výskytů netěžených popř. vytěžených v minulosti. Opuštěných vápencových lomů jsou v Horní i Dolní Lipové desítky. Malý význam a celkem nepatrný rozsah měla těžba měděných rud na jižním svahu Kopřivného. V sedle Na Pomezí byla v období mezi světovými válkami těžena málo kvalitní zvětralá žula. Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 3

Krasové jevy V krystalických vápencích jsou vyvinuty krasové jevy a nejlepší podmínky pro vznik podzemních krasových jevů byly v oblasti Na Pomezí, kde se vytvořily celé soustavy jeskyní. Jedná se o krasovou oblast tvořenou vrstvami krystalických vápenců středně až svrchně devonského stáří. V oblasti se vyskytuje několik jeskyní, z nichž nejrozsáhlejší je jeskyně Na Pomezí, která je z části zpřístupněna pro veřejnost (nachází se již na k. ú. Vápenná). Komplikovaný systém puklinových chodeb je dosud znám v délce asi 1000 m z toho je veřejnosti zpřístupněno 460 m. Jde o nejrozsáhlejší jeskynní systém v České republice vyvinutý v krystalických vápencích. V jeskyni je vyvinuta bohatá krápníková výzdoba (stalaktity, stalagmity, nátekové formy). Kromě této jeskyně se v této oblasti nachází některé další jeskyně mezi něž patří Rasovna, Liščí, Netopýří a Komínová. Vedle podzemních prostor jsou zde také vyvinuty výrazné povrchové krasové jevy škrapy, závrty, paleoponory, aktivní ponor a vývěr. Krasové jevy jsou vyvinuty také v Horní Lipové, ale v daleko menší míře. Nejznámější je malá jeskyně zvaná Koňaková u silnice směrem na Ramzovou, situovaná v malém opuštěném lomu. V údolí Ramzovského potoka je ještě několik krasových útvarů nejnápadnější jsou ponory samotného Ramzovského potoka. Ponory jsou známy i na horním toku Staříče a na jeho pravostranném přítoku Vápenném potoce. Lesy a lesní hospodářství Na území Lipové je převládajícím rostlinným společenstvem les, který pokrývá téměř tři čtvrtiny celého spojeného katastru (na k. ú. Dolní Lipová je 795,65 ha a na k. ú. Horní Lipová 2.537,08 ha lesní půdy). To vypovídá o vysokém stupni ekologické stability celého území. Druhová skladba dřevin však až na malé výjimky není nikde původní. Původně zde byly jedlovobukové porosty, okolo 1.000 m n.m. začíná smrkovo-bukovo-jedlový stupeň a v okolí vrcholu Šeráku a Mračné hory jsou původní velmi cenné pralesovité smrčiny. Převládající a na celém území nejrozšířenější dřevinou je smrk, jehož monokultury zde byly vysazovány zejména kvůli jeho poměrně rychlému růstu. Značné zastoupení zde má i buk lesní, který se podílí na skladbě lesů asi 30%. V daleko menší míře je zastoupen modřín opadavý, jedle bělokorá, javor klen i mléč, dále jilm horský, jeřáb ptačí a douglaska. Vrchol Šeráku pokrývají husté porosty borovice kleče, která zde však byla vysazena v letech 1879 a 1890 uměle. Také malá bezlesá plocha v blízkosti vrcholu vznikla lidskou činností. Přirozený je však rozvolněný porost smrku na temeni této hory. Pralesovité smrčiny s příměsí jeřábu zde dosahují stáří v rozmezí od 130 do 170 let a jedná se tedy o nejstarší porosty na území Lipové. Na Lví hoře a na jejích svazích se fragmentálně nachází zbytky přirozeného bukového porostu s význačnou květenou. Plocha lesa se za posledních 100 let značně zvětšila, protože došlo k zalesnění zemědělsky obhospodařované půdy v nižších polohách obce. Dodnes to připomínají stále patrné meze s porostem dlouhověkých dřevin, přičemž zemědělská půda byla zalesňována hlavně smrkem. Lesy Hornolipovského katastru až na malé výjimky obhospodařuje s. p. Lesy ČR Lesní správa Javorník. V Dolní Lipové patří většina lesů Obci Lipová lázně, pouze okrajové části a menší celky jsou ve vlastnictví státu. Na těch západně od Anenského údolí a cesty směrem na sedlo Na Pomezí hospodaří LČR LS Javorník. Porosty východně od této linie spadají (samozřejmě mimo lesů ve vlastnictví obce) do působnosti LS Jeseník. Na území obce je poměrně hustá síť zpevněných lesních cest, které slouží pro lesní dopravu a obhospodařování lesních porostů. V Dolní Lipové je necelých 21 km zpevněných cest a v Horní Lipové dokonce více jak 58 km lesní dopravní sítě. Zejména ve vyšších polohách dochází v posledních letech, stejně jako jinde v Hrubém Jeseníku a Rychlebských horách k poškozování lesních porostů imisemi oxidu siřičitého, těžkých kovů a ozonu. V okolí vrcholu Smrku vznikly rozsáhlé holiny, které se daří kvůli drsným klimatickým podmínkám jen pomalu zalesňovat. Obdobná situace je i na Obřích skalách a na severním svahu Mračné hory. Tyto holiny zde vznikly zejména v minulých dvou desetiletích, a to hlavně spolupůsobením vichřice, sněhu a námrazy. Z biotických činitelů nejvíce poškozují porosty Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 4

kůrovci zejména lýkožrout smrkový a také lýkožrout lesklý. Tyto škůdce se snaží lesní hospodáři eliminovat používáním feromonových lapačů a včasným vyklízením napadených jedinců z lesních porostů. Rostlinstvo Dle fytogeografického členění spadá území obce do Českého mezofytika, přičemž převážná část patří do fytochorionu 73a Rychlebská hornatina, pouze jižní část katastru (Šerák a jeho svahy) spadá do fytochorionu 97 Hrubý Jeseník. V podrostu lesů, na loukách a vlhkých místech nebo na horských holích rostou četně i vzácněji se vyskytující druhy rostlin. V lesích Hornolipovské hornatiny se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin - např. silně ohrožený jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), kriticky ohrožená kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis), silně ohrožená korálice trojklaná (Corralorhiza trifida), ohrožená plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) či rovněž ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago). Přímo na vrcholu Smrku se nachází menší rašeliniště s významnou květenou roste zde např. kriticky ohrožený bradáček srdčitý, z dalších zvláště chráněných druhů zde byl zjištěn výskyt silně ohrožené ostřice bažinné (Carex limosa), ohrožené klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), ohroženého prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii). Mezi významné druhy zde rostoucí patří ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a mnohé další. Pro květnaté bučiny je charakteristický růžově kvetoucí lýkovec jedovatý. Co se týče nelesních společenstev, na území obce zcela převládají podhorské mezofilní ovsíkové louky (sv. Arrhenatherion as. Trifolio-Festucetum rubrae) případně pastviny s typickými zástupci jako kostřava červená (Festuca rubra), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), ovsík vyvýšený (Arrhenatreum elatius), psineček obecný (Agrostis tenuis), kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia), chrastavec rolní (Knautia arvensis), svízel bílý (Galium mollugo), zvonek rozkladitý (Campanula patula), jetel luční (Triforium pratense), atd. Jedná se tedy o typické podhorské, druhově poměrně pestré louky, relativně velmi zachovalé, většinou pravidelně obhospodařované a částečně nehnojené. Na loukách a okrajích lesů kromě běžných druhů kvetou na jaře vstavače, např. bradáček vejčitý (Listera ovata), silně ohrožený vstavač mužský (Orchis mascula), ohrožený prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), rovněž ohrožený prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a kruštík širolistý (Epipactis heleborine). Na vlhčích místech na loukách i v lesních porostech, zejména kolem potoků se rovněž vyskytuje silně ohrožený mečík střecholistý (Gladiolus imbricatus) a na několika místech ohrožený vstavač pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). V okolí vrcholu Šeráku se vyskytuje sítina trojklanná (Juncus trifidus), na jedné lokalitě v Dolní Lipové byl zjištěn výskyt jestřábníku oranžového (Hieracium aurantiacum) a několik míst hostí ohroženou lilii zlatohlavou (Lilium martagon). Brzy na jaře se na četných lokalitách objevují květy ohrožené bledule jarní (Leucojum vernum) a rovněž ohrožené sněženky podsněžník (Galanthus nivalis). Mezi další významné druhy rostoucí na území obce patří např. andělika lékařská (Angelica archangelica), česnek medvědí (Allium ursinum), kapraď horská (Dryopteris expansa), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphylos), ostřice chlupatá (Carex pilosa), podbělice alpská (Homogyne alpina), a mnohé další. Zejména na vápenném podloží roste rovněž chráněný hořec křížatý (Gentiana cruciata). Pro vyšší polohy Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor jsou časté husté porosty borůvky. Živočišstvo Živočichové žijící na území Lipové jsou většinou běžně se vyskytující druhy obvyklé i jinde v ČR, vyskytují se zde však i druhy vzácnější. Jedná se zvláště o zbytky populace tetřeva hlušce, o kterém nyní nejsou zprávy, takže v okolí Lipové pravděpodobně již došlo k jeho vyhynutí. Ohrožený, ale hojněji se vyskytující je i jeřábek lesní. Z dalších vzácnějších ptáků hnízdí ve Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 5

zdejších lesích například sýc rousný, žluna šedá, kos horský, ořešník kropenatý a občas i čáp černý. Ze savců zaslouží pozornost uměle vysazení a aklimatizovaní kamzíci horští, kteří byly v Hrubém Jeseníku vysazeni v roce 1913. V Rychlebských horách byli pro změnu vysazeni mufloni, kteří se na Lipovském katastru rovněž vyskytují. Relativně hojný je zde obojživelný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Horské potoky jsou všechny poměrně dobře oživeny, na dně žije mnoho larev hmyzu, které slouží jako potrava pro pstruhy (potoční i duhové) a vranky. Na vápencích jsou hojní měkkýši a v minulosti byl dokonce sbírán na výkup hlemýžď zahradní (nyní je jeho sběr přísně zakázán). Jeskyně Na Pomezí slouží jako významná zimoviště několika druhů netopýrů, z nichž někteří patří do kategorie kriticky ohrožení (např. vrápenec malý). Dalšími živočichy žijícími v jeskyních jsou zvláštní druhy bezkřídlého hmyzu, můry a měkkýši. Ochrana přírody 41,07 % území obce spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, která byla zřízena v roce 1969, za účelem ochrany významných krajinářských, rostlinných, živočišných a estetických hodnot pohoří Hrubého Jeseníku. Z celkové rozlohy CHKO Jeseníky (742,882057 km 2 ), zaujímá území obce 2,45 %. Území Lipové tato oblast pokrývá zejména v místech, které patří do pohoří Hrubého Jeseníku. Hranice vede od Ramzové po silnici č. 369 a v místech, kde stojí mostek pod bývalou osadou Miroslav (severozápadně od kóty Toč 619,5 m n.m.) přechází na vodní tok Staříč, po kterém pokračuje až k hranici katastrálního území Jeseník. Na katastrálním území Horní Lipová zasahuje také Národní přírodní rezervace Šerák Keprník. Ta zaujímá vrcholovou část hřbetu Šerák Keprník Vozka se subalpinskými holemi a pralesovitou smrčinou s příměsí jeřábu, klenu, uměle vysazenou borovicí klečí a limbou. Chrání také vrcholové skalky s typickou květenou, kopečkové půdy na Keprníku a také několik rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Byla vyhlášena roku 1989 o celkové rozloze 1174,44 ha z toho 374,34 ha tvoří ochranné pásmo. Její část byla chráněna již od roku 1903 o rozloze 172 ha tzv. Lichtenštejnský prales, je to tedy nejstarší rezervace na Moravě. Na území obce zasahuje její nejsevernější část severní svah Šeráku a Mračné hory, horní část údolí Vražedného potoka až k místu Pod Obřími skálami včetně vrcholu Obřích skal. Celá rezervace se nachází v I. zóně CHKO Jeseníky a je také součástí regionálního biocentra Šerák Keprník, které je souborem zachovalých rozličných ekosystémů horský les, svahová rašeliniště a prameniště, horské hole s thufury a zachovalé bukové porosty. V rezervaci rostou vzácné druhy rostlin. Jedná se především o zvonek vousatý, oměj šalamounek, zvonek okrouhlolistý sudetský, hořec tečkovaný, vranec jedlový, jalovec obecný nízký, violku žlutou sudetskou, violku dvoukvětou, čípek objímavý, plavuň pučivou a lýkovec jedovatý. Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu se zde udržuje populace druhu rys ostrovid. Na severu se k. ú. Dolní Lipová dotýká Národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí, která má za úkol chránit krasové území budované krystalickými vápenci s bohatě rozvinutými podzemními i povrchovými fenomeny. Je to zvláště významná soustava jeskyní, která má z geomorfologického hlediska mimořádnou hodnotu pro bohatou krápníkovou výzdobu, svérázné mikroklimatické poměry a dále tím, že prostupuje důležitou geologickou jednotkou krystalických vápenců. V současnosti je na k. ú. Dolní Lipová území, které je návrhem rozšíření této NPP. Byla vyhlášena roku 1965 o rozloze 11,91 ha. Další významnou lokalitou je návrh Přírodní rezervace Bobrovník, která spadá do území CHKO Jeseníky, na pravém břehu dolního toku Staříče. Nachází se v I. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO Jeseníky a je to reprezentativní až unikátní biocentrum mokřad v říční nivě a rašeliniště. Jedná se o mokřadní společenstva rákosin, olšin, luk se solitérními keři a tůněmi pro obojživelníky. Je to také lokalita důležitá pro odpočinek při tazích ptáků (hýl rudý, chřástal polní, křepelka polní). Rostou zde i významné rostlinné druhy: kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), bledule jarní (Leucojum vernum), česnek medvědí (Allium ursinum), violka bahenní (Viola Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 6

palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík širolistý pravý (Epipactis heleborine subsp. heleborine), mečík střecholistý (Gladiolus imbricatus), bradáček vejčitý (Listera ovata). V k. ú. Dolní Lipová se nachází velmi cenná lokalita zvaná Louka na Pomezí, která je v současnosti vedena jako součást území Návrhu rozšíření Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí. Její ochrana započala roku 1996, a má výměru 44 031 m 2. Chrání nepředvídaný výskyt významných druhů orchidejovitých rostlin prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata) a kruštík širolistý pravý (Epipactis heleborine subsp. heleborine). Jedná se o louku s lučním společenstvem svazu Polygono trisetion jde o společenstvo mezofytních nezaplavovaných luk v létě nevysychajících v podhorském stupni, s přechodem k vlhkomilnějším společenstvům blízkých svazu Calthion, tj. společenstvo vysokostébelnatých a vysokobylinných luk s vysokou hladinou podzemní vody bez velkých výkyvů, s hojným výskytem výše zmíněných orchidejovitých rostlin. Přechodně chráněná plocha Louka na Miroslavi byla vyhlášena roku 2005, nachází se v k. ú. Dolní Lipová a má výměru 0,7094 ha. Je to velmi významná lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Jde o louku kolem potoka, který je bezejmenným pravostranným přítokem vodního toku Miroslav. Lokalita se nachází v mezofytiku ve fytogeografickém podokresu 73a Rychlebská vrchovina. Jedná se o společenstvo vlhkých mezofytních luk s přechodem na podhorské mezofilní ovsíkové louky (sv. Arrhenatherion as. Trifolio-Festucetum rubrae). V lokalitě byl v roce 2009 zjištěn pravděpodobně největší výskyt silně ohroženého mečíku střecholistého (Gladiolus imbricatus) na území celé CHKO Jeseníky, a to o počtu 1390 kvetoucích jedinců. V roce 2008 to bylo 643 kvetoucích rostlin tohoto druhu, v r. 2007 jich bylo 615, v r. 2006 jich zde kvetlo 540, v r. 2005 jich bylo 455 a v r. 2004 671. Jedná se tedy o lokalitu, která je velmi významná z hlediska výskytu silně ohroženého mečíku střecholistého, přičemž byli počítáni pouze kvetoucí jedinci. Vzhledem k tomu, že zde byla v roce 2004 vytýčena jedna část lokality o ploše 2,0 x 2,0 m, na které byl zjištěn asi 40% podíl sterilních jedinců, lze dovodit, že celkový počet rostlin tohoto druhu je v tomto území daleko vyšší. Dále zde bylo v r. 2009 zjištěno 179 kvetoucích jedinců ohroženého druhu prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), přičemž v r. 2008 jich zde bylo 126, v r. 2007 87, v r. 2006 67, v r. 2005 59 a v roce 2004 pouze 24. Na této louce dále kvete ohrožený prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), rovněž ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a bradáček vejčitý (Listera ovata) - bez ohrožení vzácnější taxon vyžadující pozornost. Kromě toho se zde vyskytují další vlhkomilné druhy jako kuklík potoční (Geum rivale), přeslička bahenní (Equisetum palustre), pcháč bahenní (Cirsium palustre) apod. Předmětné území se nachází v nadmořské výšce od 605 do 645 m a je součástí III. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Jeseníky. Není však součástí ÚSES, ale je evidováno jako součást Ekologicky významného segmentu krajiny Louky na Miroslavi. Další Přechodně chráněnou plochou je Bledule Lipová, která byla opětovně vyhlášena v roce 2007. Předmětná lokalita se nachází v dolní části obce, poblíž pošty. Celková výměra činí 1,8525 ha, přičemž oproti předcházejícímu stavu došlo k vypuštění některých pozemků, kde výskyt předmětu ochrany nebyl tak hojný a naopak sem byla zařazena velmi cenná lokalita za viaduktem, kde přirozeně meandruje drobný vodní tok. Předmětem ochrany je zejména existence a rozvoj populace zvláště chráněné bledule jarní (Leucojum vernum) o počtu několika tisíců rostlin. Jedná se o mokřadní biotop zahrnující podmáčené travní porosty, olšinu a rákosinu s velkým regionálním významem, celá lokalita má nespornou biologickou a krajinářskou hodnotu. Významnou lokalitou je rovněž Přechodně chráněná plocha Louka pod Smrčníkem. Toto území o rozloze 1,8732 ha se nachází v blízkosti turistické chaty Smrčník, na severním svahu stejnojmenné hory. Smrčník (798,8 m n.m.) je nejvýchodnějším vrcholem Hornolipovské hornatiny, která je podcelkem Rychlebských hor. Předmětem ochrany jsou mezofilní luční společenstva s velmi hojným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Vyskytují se zde zejména vstavačovité z kategorie ohrožených druhů pětiprstka žežulník (Gymnadenia Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 7

conopsea), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) dále bradáček vejčitý (Listera ovata) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Všechny výše uvedené druhy vstavačovitých jsou dle vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb., vedeny jako ohrožené druhy a v této kategorii (C 3) jsou vedeny i v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky stav v roce 2000 (pouze prstnatec Fuchsův je veden v kat. C 4a). Z dalších zástupců jiných čeledí zde bylo objeveno i několik jedinců silně ohroženého mečíku střecholistého, ohrožené tolije bahenní (Parnasia palustris) a mezi významné druhy zde rostoucí patří i hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata). Jedná se o jednu z nejbohatších lokalit výskytu prstnatce Fuchsova na tak malé ploše, v roce 2007 zde bylo zjištěno téměř 700 kvetoucích rostlin tohoto ohroženého druhu. Předmětná lokalita se rozkládá ve výši od 660 do 735 m n.m. Není součástí ÚSES, ale je evidována jako součást Ekologicky významného segmentu krajiny Louka pod Smrčníkem. Poblíž křižovatky u pošty v Horní Lipové se na levém břehu Jesenného potoka, cca 100 m pod budovou Mateřské školy nachází Přechodně chráněná plocha Sněženky Horní Lipová. Jedná se o nivu v zastavěné části Horní Lipové. Ochrana této lokality o rozloze 0,2271 ha byla vyhlášena v roce 2007. Byl zde zaznamenán velmi významný výskyt ohroženého druhu sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), a to o počtu tisíců rostlin. Jedná se tedy o nejhojnější výskyt tohoto ohroženého druhu na tak malé ploše v rámci celého regionu. Mezi další zde rostoucí významné druhy patří ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum), křivatec žlutý (Gagea luthea), česnek medvědí (Allium ursium) a devětsil (Petasites hybridus). Velmi významnou lokalitou, vedenou jako Návrh přírodní rezervace je Rašeliniště na Smrku. Nachází se přímo na plochém vrcholu hory Smrk (1.125,4 m n.m.) a hostí velmi významnou květenu. Roste zde bradáček srdčitý (Listera cordata), který je dle vyhl. č. 395/1992 Sb., veden jako kriticky ohrožený druh a v této kategorii (C 1) je veden i v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky stav v roce 2000. Z dalších zvláště chráněných druhů zde byl zjištěn výskyt silně ohrožené ostřice bažinné (Carex limosa), ohrožené klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), ohroženého prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii). Mezi významné druhy zde rostoucí patří ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a mnohé další. Do kategorie Významný krajinný prvek patří VKP Louka nad závodem. Tento VKP byl zaregistrován v roce 2007, rozkládající se na louce pod železniční tratí na jižním svahu Ptáčníku, severně od výrobního areálu v horní části Dolní Lipové. Lokalita je vymezena na pozemku parc. č. 496 v katastrálním území Dolní Lipová, který má výměru 1.022 m 2. Jedná se o svažitý pozemek utvářející krajinný ráz typický pro zdejší oblast. Význam lokality z hlediska ochrany přírody je zejména ve velmi hojném výskytu silně ohroženého vstavače mužského (Orchis mascula), který zde má velmi vysokou pokryvnost. V letech 2004 až 2007 zde bylo zjištěno vždy okolo 100 kvetoucích rostlin, což z této louky činí jednu z bohatých lokalit vstavače mužského celého regionu. Dále zde byl zjištěn výskyt ohroženého vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), který již však nebyl tak početný. Jedná se o mezofilní ovsíkovou louku podhorského svazu Arrhenatherion s kostřavou červenou ve společenstvu Trifolio-Festucetum rubrae na kyselejších a chudších půdách. Kromě již zmíněných zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje např. rožec obecný (Cerastium holosteoides), chrastavec rolní (Knautia arvensis), zvonek rozkladitý (Campanula patula), škarda dvouletá (Crepis biennis), jetel luční (Trifolium pratense), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) či řebříček obecný (Achilea millefolium). V roce 2007 byl zaregistrován další významný krajinný prvek pod názvem VKP Louky pod Kopřivníkem. Toto území se rozkládá na loukách pod železniční tratí na jižním svahu Kopřivného, severozápadně od křižovatky u pošty v Horní Lipové. Jedná se o mírně svažité pozemky, které obsahují hodnotné krajinné prvky utvářející krajinný ráz typický pro zdejší oblast. Význam lokality z hlediska ochrany přírody je zejména ve velmi hojném výskytu silně ohroženého vstavače mužského (Orchis mascula), který zde má velmi vysokou pokryvnost. V letech 2005 a 2006 zde bylo zjištěno vždy více jak 600 kvetoucích rostlin, což je jedna z nejbohatších lokalit vstavače mužského celého regionu. Vesměs se jedná o mezofilní ovsíkové louky podhorského svazu Arrhenatherion. Převažují zde mezofilní trávy nižšího vzrůstu, např. Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 8

psineček obecný (Agrostis capilaris), kostřava luční (Festuca pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media) či srha laločnatá (Dactylis glomerata). Hojné jsou zde širolisté, na živiny náročnější byliny kakost luční (Geranium pratense), škarda dvouletá (Crepis biennis), jetel luční (Trifolium pratense), mrkev obecná (Daucus carota) či zvonek rozkladitý (Campanula patula). Ve střední částí lokality se nachází menší skaly porostlé skupinou dřevin a keřů. Na dalších lokalitách, jako jsou například Louky nad Lněným vrchem, Louky za kravínem, Louky v Anenském údolí, Louky na Sněžné stráni, Louka pod Točem se vyskytují zvláště chráněné druhy vstavačovitých. Tato území jsou evidována jako Ekologicky významné segmenty krajiny a některé z nich byly zařazeny do Územního systému ekologické stability jako luční biocentra. Na území obce Lipová lázně se nachází celkem osm památných stromů. V Dolní Lipové je to Frývaldovská lípa, která roste v blízkosti památníku Frývaldovské stávky. Obvod jejího kmene činí 282 cm, výška 20 m a stáří se odhaduje na 170 let. Dalším památným stromem je Lípa na Bobrovníku, Jasan za kostelem (stáří okolo 250 let) a Kaštan u Mejsnarů. V roce 2004 byl vyhlášen další památný strom Smrk u Obrázku na Miroslavi. Jedná se o strom o obvodu kmene 292 cm ve výčetní výšce s odhadovaným stářím 120 150 let, který se nachází nad lyžařským areálem Miroslav. V Horní Lipové se nachází tři památné stromy a dva jsou druhu lípa velkolistá. Lípa za viaduktem má obvod kmene 545 cm a výšku 22 m, a její staří činí asi 300 let, Lípa pod nádražím má obvod 465 cm, výšku 24 m a stáří asi 350 let. Dalším památným stromem vyhlášeným v roce 2004 je Fořtův smrk v Dlouhé dolině. Jedná se o velmi vzrostlou dřevinu o obvodu kmene 345 cm ve výčetní výšce a celkové výšce 44 m. Strom se nachází na břehu Jesenného potoka ve výši 685 m n.m. a dosahuje stáří okolo 150 let. V Dolní Lipové se nachází jeden strom, který je chráněn jako významný krajinný prvek. Jedná se jírovec maďal (Kaštan u Krištofů) o obvodu kmene 382 cm. Mezi významné stromy patří dále Clementův klen jedná se o javor klen rostoucí v Horní Lipové, u silnice II/369, naproti domu č. p. 252 (směr k Ramzové). Obvod kmene ve výčetní výšce činí 345 cm, výška stromu je 19,0 m, šířka koruny dosahuje 20 m. Odhadované stáří stromu činí 200 let. Zpracoval: Jan Ondryáš Použitá literatura: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848 (kolektiv autorů) Lipová lázně v minulosti a dnes (kolektiv autorů) Návrh Plánu péče CHKO Jeseníky (Správa CHKO Jeseníky) Seznam zvláště chráněných území a památných stromů okresu Jeseník mimo území CHKO Jeseníky (Okresní úřad Jeseník, referát životního prostředí) Vybrané vzácné a ohrožené rostliny Rychlebských hor a jejich severního podhůří (Radim Hédl) Topografické mapy (měřítko 1: 25 000 a 1: 10 000) Geologická mapa Jeseníky (1: 100 000) Turistický průvodce Jeseníky Poloha a přírodní poměry obce Lipová - lázně 9