STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE PRO OBDOBÍ 2007-2013

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE PRO OBDOBÍ 2007-2013 ANALYTICKÁ ČÁST Verze: 19. ledna 2007 Zadavatel: Sdružení Růže Žižkovo náměstí 32 374 17 Trhové Sviny Zpracovatel: KP projekt s.r.o. Riegrova 1756/51 370 01 České Budějovice

OBSAH DOKUMENTU: 1 ÚVOD...7 1.1 METODIKA A POSTUP ZPRACOVÁNÍ...7 1.2 CÍLE ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE...8 1.3 REALIZACE STRATEGIE ROZVOJE V LETECH 2000-2006...8 1.3.1 Projekty realizované na úrovni obcí a organizací...9 1.3.2 Realizace strategie na úrovni mikroregionu jako celku...9 1.3.3 Zkušenosti s využíváním dotačních prostředků... 10 1.3.4 Další společné aktivity členů Sdružení Růže... 11 1.4 NÁVAZNOST STRATEGIE NA ROZVOJOVÉ DOKUMENTY VYŠŠÍHO ŘÁDU... 12 ČÁST A ANALÝZA ÚZEMÍ MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE... 14 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O MIKROREGIONU... 15 2.1 POLOHA A ČLENSKÁ ZÁKLADNA MIKROREGIONU... 15 2.1.1 Poloha... 15 2.1.2 Členská základna a organizace veřejné správy mikroregionu... 17 3 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ... 21 3.1 DEMOGRAFICKÉ INFORMACE... 21 3.1.1 Demografický vývoj... 21 3.1.2 Hustota obyvatelstva a jeho struktura... 23 3.1.3 Sídelní struktura mikroregionu... 26 3.1.4 Trh práce a zaměstnanost... 26 3.1.5 Bydlení, bytová výstavba... 28 3.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST MIKROREGIONU... 32 3.2.1 Školství... 32 3.2.2 Zdravotnictví a sociální služby... 37 3.2.3 Služby (obchod, bankovní služby, živnostenské služby)... 39 3.2.4 Kulturní a volnočasové vyžití... 42 3.2.5 Zájmové a společenské aktivity spolkový život... 45 3.2.6 Duchovní tradice a hodnoty... 45 3.3 CESTOVNÍ RUCH, REKREACE... 46 3.3.1 Cestovní ruch a jeho význam pro rozvoj mikroregionu... 46 3.3.2 Základní nabídka cestovního ruchu... 46 3.3.3 Turistická infrastruktura a služby cestovního ruchu... 49 3.3.4 Lázeňství a wellness... 50 3.4 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 51 3.4.1 Souhrnná charakteristika ekonomického prostředí... 51 3.4.2 Ekonomické prostředí v jednotlivých obcích mikroregionu... 52 3.4.3 Zemědělství... 57 3.5 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ... 59 3.5.1 Krajinné ekologické jednotky území... 59 3.5.2 Bioregiony v řešeném území... 60 3.5.3 Chráněná území... 61 3.5.4 Lokality Natura 2000... 62 3.5.5 Živelné pohromy... 66 3.6 ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 67 3.6.1 Zásobování vodou... 68 3.6.2 Odkanalizování, čistírny odpadních vod... 69 Strana 2 z 127 celkem

3.6.3 Plynofikace... 70 3.6.4 Dodávky elektrických energií, telefonizace... 70 3.6.5 Odpadové hospodářství... 71 3.7 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 71 3.7.1 Páteřní síť komunikací... 72 3.7.2 Ostatní komunikace... 75 3.7.3 Železniční doprava... 75 3.7.4 Dopravní obslužnost mikroregionu... 76 4 SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ MIKROREGIONU... 79 4.1 POUŽITÁ METODIKA SWOT... 79 4.2 SWOT ANALÝZA PRO DEMOGRAFICKOU OBLAST... 79 4.3 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST OBČANSKÉ VYBAVENOSTI... 80 4.4 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE... 82 4.5 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST ROZVOJE PODNIKÁNÍ... 84 4.6 SWOT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KRAJINA... 85 4.7 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 86 4.8 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 86 4.9 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST ROZVOJE SPOLUPRÁCE... 87 ČÁST B STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE... 89 5 STRUKTURA STRATEGIE ROZVOJE... 91 6 ROZVOJOVÁ VIZE A CÍLOVÉ STAVY PRO JEJÍ NAPLNĚNÍ... 92 6.1 DEFINICE SPOLEČNÉ ROZVOJOVÉ VIZE... 92 6.2 CÍLOVÉ STAVY PRO NAPLNĚNÍ ROZVOJOVÉ VIZE... 92 6.3 DEFINICE PRIORITNÍCH ROZVOJOVÝCH OS... 94 7 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRO STRATEGICKOU ČÁST... 95 7.1 OMEZENÍ A ROZVOJOVÝ POTENCIÁL ÚZEMÍ... 95 7.2 VÝCHODISKA K PRIORITNÍM OSÁM... 95 7.2.1 Prioritní osa 1 Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu... 95 7.2.2 Prioritní osa 2 Rozvoj technické a dopravní infrastruktury... 97 7.2.3 Prioritní osa 3 Rozvoj ekonomických aktivit... 98 7.2.4 Prioritní osa 4 Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu... 99 8 AKTIVITY PRO REALIZACI STRATEGIE ROZVOJE... 101 8.1 SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ STRATEGIE ROZVOJE... 101 8.2 AKTIVITY PRO REALIZACI STRATEGIE... 103 8.2.1 Opatření 1.1.1 Vybavení území mikroregionu vhodnými pozemky a objekty pro bydlení 103 8.2.2 Opatření 1.1.2 Obnova, údržba a další rozvoj bytového a domovního fondu... 104 8.2.3 Opatření 1.2.1 Rozvoj a optimalizace sítě zdravotnických s sociálních služeb... 104 8.2.4 Opatření 1.2.2 Rozvoj a optimalizace sítě vzdělávání včetně rozvoje celoživotního učení 105 8.2.5 Opatření 1.2.3 Rozvoj a zkvalitňování dalších služeb občanské vybavenosti v území mikroregionu... 106 8.2.6 Opatření 1.2.4 Rozvoj vybavení a služeb pro trávení volného času, sportovní, kulturní, duchovní a společenské aktivity místních občanů i návštěvníků mikroregionu... 106 8.2.7 Opatření 1.2.5 Podpora spolkového života v obcích a mikroregionu... 107 8.2.8 Opatření 1.3.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie... 108 Strana 3 z 127 celkem

8.2.9 Opatření 1.3.2 Zajištění ochrany přírodního dědictví a významných území, včetně vytváření společných struktur a podpory spolupráce vedoucí k zajištění ochrany přírodního prostředí a krajiny v mikroregionu... 108 8.2.10 Opatření 1.4.1 Obnova a další zlepšování venkovského vzhledu obcí, podpora regenerace urbanizované krajiny... 110 8.2.11 Opatření 1.4.2 Ochrana, uchování a rozvoj kulturního dědictví venkova... 110 8.2.12 Opatření 2.1.1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 111 8.2.13 Opatření 2.1.2 Zlepšování informační a komunikační infrastruktury v mikroregionu. 111 8.2.14 Opatření 2.1.3 Rozvoj infrastruktury pro energetiku, nakládání s odpady a ekologicky šetrná řešení... 112 8.2.15 Opatření 2.2.1 Zajištění kvalitní a bezpečné dopravní dostupnosti všech částí území mikroregionu... 113 8.2.16 Opatření 2.2.2 Zajištění a rozvoj dopravní obslužnosti odpovídající potřebám území mikroregionu... 114 8.2.17 Opatření 2.2.3 Rozvoj forem dopravy alternativních a komplementárních k silniční dopravě 115 8.2.18 Opatření 3.1.1 Příprava ploch pro rozvoj podnikání, pozemkové úpravy v území a podpora činnosti malého a středního podnikání včetně rozvoje vzájemné spolupráce a kooperace 115 8.2.19 Opatření 3.1.2 Využití přirozeného potenciálu území pro rozvoj řemeslné výroby... 116 8.2.20 Opatření 3.1.3 Využití nevyužitých a chátrajících budov a areálů v území... 117 8.2.21 Opatření 3.1.4 Podpora inovačního podnikání, vědy a výzkumu v území... 117 8.2.22 Opatření 3.1.5 Rozvoj lidských zdrojů pro zvýšení ekonomické výkonnosti... 118 8.2.23 Opatření 3.2.1 Podpora činnosti a spolupráce zemědělských producentů v území.. 118 8.2.24 Opatření 3.2.2 Diverzifikace zemědělské činnosti a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství v mikroregionu... 119 8.2.25 Opatření 3.3.1 Rozvoj a zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a doprovodné turistické infrastruktury... 119 8.2.26 Opatření 3.3.2 Rozvoj služeb a produktů cestovního ruchu odpovídajících tradicím a potenciálu území mikroregionu... 120 8.2.27 Opatření 3.3.3 Vytváření podmínek včetně funkčních struktur pro koordinovaný rozvoj a propagaci cestovního ruchu v území... 121 8.2.28 Opatření 4.1.1 Rozvoj a podpora činnosti společných struktur a organizací v rámci mikroregionu... 121 8.2.29 Opatření 4.1.2 Rozvoj přeshraniční spolupráce... 122 8.2.30 Opatření 4.2.1 Zvyšování informovanosti obyvatel území a zde působících subjektů a rozvíjení veřejného dialogu napříč územím mikroregionu... 123 9 ZDROJE PRO FINANCOVÁNÍ REALIZACE STRATEGIE... 124 10 ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ PRO REALIZACI STRATEGIE... 125 Strana 4 z 127 celkem

SEZNAM ZKRATEK: POV ČOV MŽP EIB GS SROP KD ZD PSČ TJ ZTV DPS GP JK SFŽP MMR SROP ZUŠ SFRB MHD TIC ČSÚ CHKO EU AUC ČD VaV NPR MZE MFČR TS SR MŠMT Program obnovy venkova Čistírna odpadních vod Ministerstvo životního prostředí Evropská investiční banka Grantové schéma Společného regionálního operačního programu Kulturní dům Zemědělské družstvo Poštovní směrovací číslo Tělovýchovná jednota Základní technická vybavenost Dům s pečovatelskou službou Grantový program Jihočeského kraje Státní fond životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Společný regionální operační program Základní umělecká škola Státní fond rozvoje bydlení Městská hromadná doprava Turistické informační centrum Český statistický úřad Chráněná krajinná oblast Evropská unie Akademické univerzitní centrum České dráhy Věda a výzkum Národní přírodní rezervace Ministerstvo zemědělství Ministerstvo financí České republiky Technické služby Sdružení Růže Ministerstvo školství a mládeže ČR Strana 5 z 127 celkem

OZE ČNR SDH TŽK PPP ROP NRP NSSR PRK NOS ORP AVČR SOU SOŠ OSVČ ŘSD ČR ÚP VÚC JCCR PO IPC Obnovitelné zdroje energie Česká národní rada Sbor dobrovolných hasičů Tranzitní železniční koridor Partnerství veřejného a soukromého sektoru Regionální operační program Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Program rozvoje kraje Novohradská občanská společnost Obec s rozšířenou působností Akademie věd České republiky Střední odborné učiliště Střední odborná škola Osoba samostatně výdělečně činná Ředitelství silnic a dálnic České republiky Územní plán velkého územního celku Jihočeská centrála cestovního ruchu Prioritní osa Impulsní přeshraniční centrum Strana 6 z 127 celkem

1 Úvod Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže 2007-2013 byla zpracována jako aktualizace již existujících verzí Strategické a rozvojové studie mikroregionu Sdružení Růže (viz seznam podkladů uvedený níže) v období září prosinec 2006. 1.1 Metodika a postup zpracování Při zpracování aktualizace rozvojové strategie byla použita tzv. expertní metoda. Jedná se o metodu založenou na postupném zpracování dokumentu externími zpracovateli, přičemž je využito znalostí, zkušeností a informací získaných od aktérů působících přímo v daném území. Ty jsou současně porovnávány s dalšími odbornými analytickými a strategickými daty, která jsou obsažena v dalších již existujících dokumentech strategického a koncepčního rázu zpracovaných na místní, mikroregionální, regionální, národní či evropské úrovni. Aktualizace strategické rozvojové studie probíhala v následujících krocích: 1. Analýza realizace strategie rozvoje za uplynulé období (1999 2006) 2. Místní šetření na úrovni členských subjektů mikroregionu a dalších aktérů činných v řešeném území aktualizace analytických údajů, rozbor priorit dalšího rozvoje, sběr informací týkající se projektových námětů pro budoucí období 3. Zpracování SWOT analýzy, definice společné rozvojové vize 4. Definice společných priorit, opatření a aktivit vhodných k podpoře 5. Zpracování základního přehledu o rozvojových projektech členských subjektů v území mikroregionu 6. Definice odpovídajících zdrojů pro financování rozvojových projektů, návrh implementační struktury pro realizaci strategie Při zpracování aktualizace strategické rozvojové studie byly využity zejména následující podklady: - Strategická a rozvojová studie mikroregionu Sdružení Růže (SRSV VŠE Praha, 2000), - Aktualizace Strategické a rozvojové studie mikroregionu Sdružení Růže a Rozvojový plán pro období 2004 2006 (Novohradská občanská společnost, LesInfo a.s., 2004), - Integrovaná územní strategie rozvoje venkova LEADER + (Novohradská občanská společnost, 2005), - Záměr v rámci programu LEADER ČR Cesta 5 K (Novohradská občanská společnost, 2005), - Další analytické a rozvojové dokumenty zpracované na úrovni mikroregionu, popř. jednotlivých členských obcí. - Další strategické rozvojové či koncepční materiály zpracované na regionální či národní úrovni. Strana 7 z 127 celkem

1.2 Cíle zpracování strategie Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže byla zpracována s ohledem zejména na následující cíle: 1. Strategie bude reflektovat potřeby území mikroregionu, tedy konkrétní potřeby členských obcí, členských organizací, podnikatelských a neziskových subjektů a dalších aktérů s působností na území mikroregionu. 2. Strategie zohlední možnosti využití externích disponibilních zdrojů pro realizaci rozvojových projektů v řešeném území v následujících úrovních: o národní zdroje (např. resortní programy), o regionální zdroje (např. grantové programy Jihočeského kraje), o zdroje EU (Operační programy evropské regionální politiky 2007-2013, Program rozvoje venkova České republiky 2007-2013). 3. Strategie rozvoje definuje na základě dílčích potřeb území rozvojové priority mikroregionu, společnou vizi, opatření a aktivity, které je na území mikroregionu potřeba realizovat. 4. Strategie rozvoje nabídne aktualizovatelný akční plán pro období 2007-2008 (včetně výhledu na další roky) v podobě otevřeného zásobníku projektů a námětů na rozvojové projekty měst, obcí, podnikatelů, neziskových organizací a dalších subjektů působících na území mikroregionu reflektující předpokládané zaměření možných zdrojů financování (národní, regionální a evropské zdroje). 5. V obecné rovině bude strategická rozvojová studie sloužit jako pracovní materiál především s následujícími funkcemi: o podpůrný dokument k budoucím žádostem o finanční podporu z fondů EU, z národních, regionálních, popř. místních podpůrných dotačních programů, o podklad pro tvorbu navazujících strategií či jejich aktualizací (např. programy rozvoje jednotlivých měst či obcí nebo jiných materiálů strategické povahy), o podklad pro případnou tvorbu vlastních grantových či jiných podpůrných programů určených pro rozvoj území mikroregionu. 1.3 Realizace strategie rozvoje v letech 2000-2006 Důvody k založení Mikroregionu Sdružení Růže lze spatřovat především v následujících dvou oblastech: 1. Snaha o společné a koordinované plánování vývoje území všech členských obcí napříč všemi tématy územního rozvoje (především v oblasti společné tvorby strategií, koordinace přípravy územně plánovací dokumentace apod.); 2. Snaha maximálně využít možností společné tvorby a realizace rozvojových projektů za využití dotačních prostředků regionální, národní nebo evropské úrovně; Na základě těchto dvou hlavních motivů bylo nejprve založeno samotné Sdružení Růže (sdružení je založeno za účelem společné ochrany práv a zájmů sdružených obcí, Strana 8 z 127 celkem

společného postupu při územním plánování, rehabilitace historického rázu obcí, zlepšování kvality života obyvatelů obcí, rozvoje zahraniční spolupráce a propagace území. Posléze byla v návaznosti na tuto vizi zpracována i první rozvojová strategie mikroregionu Sdružení Růže. 1.3.1 Projekty realizované na úrovni obcí a organizací V období 2000-2006, tedy v době platnosti původní rozvojové strategie včetně jejích aktualizací, byla realizována řada aktivit, které přispěly k celkovému rozvoji území mikroregionu Sdružení Růže. Úspěšné aktivity se dařilo realizovat především na individuální obecní úrovni (vlastní projekty obcí zaměřené především do oblasti základní infrastrukturní vybavenosti, bytové výstavby a nebo rozvoje cestovního ruchu a projekty realizované soukromými investory v rámci jejich vlastní podnikatelské činnosti). Realizaci významných projektů v území se věnují i v regionu působící neziskové organizace. V tomto směru lze vyzdvihnout zejména roli nemunicipálních subjektů, které jsou členy Sdružení Růže. Například projekty Novohradské občasné společnosti, obecně prospěšných společností Rosa a Rožmberk či novohradského kláštera v oblasti rozvoje cestovního ruchu, podpory tradičních řemesel (např. kovářství, truhlářství, keramika), komunitní práci nebo v oblasti životního prostředí a zemědělství apod., lze považovat z hlediska dalšího rozvoje regionu za velmi přínosné. Projektově aktivní jsou dále například i farnosti z vikariátu České Budějovice venkov a Český Krumlov. Přehledy o vybraných projektech realizovaných jednotlivými členskými obcemi je uveden v analytickém přehledu v příloze č. 1 tohoto materiálu u každé obce. Je z něj patrné, že realizované akce jednotlivých obcí jsou sice různorodé, vesměs však směřují do oblasti budování či obnovy základní technické či dopravní infrastruktury nebo rozvoje podmínek pro bydlení včetně občanské vybavenosti. 1.3.2 Realizace strategie na úrovni mikroregionu jako celku V průběhu daného období se dařilo realizovat i některé významné aktivity na mikroregionální úrovni. V přehledu níže jsou naznačeny ty nejvýznamnější z nich: - Výstavba skládky v Růžově (cca 12 mil. Kč, realizováno sdruženými prostředky členských obcí); - Vybudování informačních center ve vybraných sídlech mikroregionu (Benešov nad Černou, Nové Hrady, Borovany, Trhové Sviny a muzeum Kojákovice (cca 1,5 mil. Kč); - Vybavení informačních center a knihoven internetem pro veřejnost (různé výše dotací na zapojené obce); - Pořízení společné techniky mikroregionu (tlumočnické zařízení 390 000 Kč, ozvučení 60 000 Kč, dataprojektor 135 000 Kč, velkokapacitní stan 645 000 Kč) - všechna tato zařízení půjčuje sdružení obcím za minimální poplatek a ostatním zájemcům za běžnou cenu. Za jeden z nevýznamnějších společných projektů mikroregionu lze považovat v roce 2005 zahájený projekt Systém třídění, sběru a dalšího nakládání s tuhými komunálními odpady. V rámci tohoto projektu, který byl realizován s podporou programu Phare CBC Česká republika Rakousko, získalo Sdružení Růže příspěvek na úhradu 75% nákladů ve Strana 9 z 127 celkem

výši přesahující 6,5 milionu Kč k zakoupení svozového auta, sběrných nádob na papír, sklo, PET lahve a úhradu odvozu vytříděných komodit po dobu jednoho roku. V roce 2006 tento systém začal v regionu, resp. zapojených obcích, fungovat. I přes krátkou provozní dobu je fungování systému zástupci jednotlivých obcí hodnoceno kladně (zapojení do systému přináší jednak finanční úspory v oblasti nakládání s tříděným odpadem obce užívají kontejnery bezplatně a v prvním roce fungování neplatí ani za svoz a jednak i v oblasti realizace opatření pro zajištění udržitelného rozvoje daného území). Od začátku roku 2007, kdy skončí podpora provozu zajištěná pro první rok fungování ještě z dotačních prostředků, bude svoz pro zapojené obce zpoplatněn, lze však s jistotou předpokládat, že zajištění svozu vlastním svozovým autem bude podstatně levnější, než kompletní zajištění této služby outsourcingem. Mezi významné projekty realizované v nedávné minulosti patří rovněž projekty jako vybudování velkoplošných turistických map v mikroregionu nebo vypracování společné nabídky nevyužitých budov nacházejících se ve vybraných obcích mikroregionu. Řada obcí v tak malém územním vymezení jako je venkovský mikroregion má společné problémy a potřeby. Proto i v dalším období je nutné zabývat se myšlenkou sdružování prostředků jednotlivých obcí a subjektů v území pro realizaci obdobných rozvojových projektů jako jsou výše popsané společné aktivity. Společné úsilí je potřeba věnovat nejen do oblasti zajištění investičních aktivit, ale rovněž tak do oblasti tzv. měkkých, tedy neinvestičních projektů (rozvoj lidských zdrojů, služby cestovního ruchu, řídící a manažerské struktury apod.). 1.3.3 Zkušenosti s využíváním dotačních prostředků V rámci Sdružení Růže byla ve vazbě na Iniciativu Společenství LEADER+, resp. její český ekvivalent v podobě programu LEADER ČR vytvořena dnes již velice aktivně fungující Místní akční skupina. Jejím posláním je získávání a přerozdělování finančních prostředků pro sdružení, jeho obce, podnikatele a další organizace. Podpora je realizována za významného přispění Státního zemědělského intervenčního fondu. Z prostředků LEADER ČR (dotace investičního charakteru) a LEADER+ (neinvestiční) bylo ve SR rozděleno téměř 25 mil. Kč. Kromě prostředků LEADER jsou v regionu patrné výrazné zkušenosti i v oblasti využití dalších dotačních zdrojů. Tradičním zdrojem pro realizaci drobných investičních i neinvestičních projektů je například Program obnovy venkova. Jeho prostřednictvím se daří na úrovni obcí realizovat například úpravy veřejných prostranství, opravy místních komunikací, opravy budov v majetku obcí nebo opravy drobných sakrálních staveb. Významnou roli má i realizace tzv. integrovaných projektů venkovských mikroreigonů. Svůj nesporný význam má i využití prostředků rozdělovaných na regionální úrovni prostřednictvím grantových programů Jihočeského kraje. Příkladem úspěšných žadatelů v posledním roce rozdělování krajských dotací byly například: v oblasti kultury Základní umělecká škola v Trhových Svinech, TJ Spartak Trhové Sviny, město Trhové Sviny nebo Domeček středisko pro volný čas v oblasti sportu a práce s mládeží, města Nové Hrady a Borovany v oblasti podpory šetrné turistiky, město Borovany s podporou činnosti turistického informačního centra, město Trhové Sviny v oblasti přípravy protipovodňových opatření, město Borovany v oblasti rozvoje vodohospodářské infrastruktury a řada dalších. Kromě samotných členů Sdružení Růže se o krajské dotace ucházejí i další subjekty působící Strana 10 z 127 celkem

v území (úspěšným žadatelem byla například společnost Rezidence Nové Hrady a.s. s projektem Úprava a rekonstrukce objektu Lázničky v Údolí u Nových Hradů). Granty Jihočeského kraje úspěšně využívají též novohradský klášter, Římskokatolická farnost Nové Hrady, D. Voda, Olešnice, Borovany a další. Dále se daří úspěšně využívat i resortní programy realizované na národní úrovni (například Státní fond životního prostředí, který podpořil projekt obce Horní Stropnice rekonstrukce čistírny odpadních vod nebo kotel na biomasu pro sportovní halu a budovu školky, města Nové Hrady na sanaci čistírny odpadních vod nebo kotelnu na biomasu, obce Benešov nad Černou instalace tepelného čerpadla v tělocvičně, obce Malonty na pořízení kotle na biomasu pro objekt mateřské školky a sanační práce na čistírně odpadních vod nebo města Borovany na regeneraci zámecké zahrady, velkou dotací byl rovněž podpořen projekt města Trhové Sviny na instalaci kogenerační jednotky pro biomasu). Co se týče využití prostředků EU, i zde lze konstatovat výraznou aktivitu ze strany aktérů působících v území. Tradiční a dlouhodobý význam má, vzhledem k příhraniční poloze území, realizace společných přeshraničních projektů. Na této formě spolupráce se podílejí především obce a subjekty neziskové povahy (především z důvodů nemožnosti zapojení podnikatelských subjektů do programů přeshraniční spolupráce). Již z hlediska zapojení do realizace předvstupního programu Phare CBC byl zájem ze strany obcí a organizací činných v území mikroregionu rozsáhlý. Z významných přeshraničních projektů lze jmenovat například projekt založení Impulsního přeshraničního centra (viz dále). Aktivita pokračuje i po vstupu ČR do EU v rámci čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU (v souvislosti s rozvojem přeshraniční spolupráce se jedná především o Iniciativu Společenství INTERREG IIIA Česká republika Rakousko včetně jeho součásti zaměřené na neinvestiční aktivity Dispozičního fondu). Prostředky Iniciativy Společenství INTERREG IIIA byly podpořeny například projekty města Nové Hrady (oprava místních komunikací v příhraničí a infrastruktura pro zvýšení kvality nabídky cestovního ruchu) nebo sdružení Castech (Studie doplnění infrastruktury a vytvoření podmínek pro PPP v návaznosti na vědeckotechnický park v Nových Hradech). Z hlediska rozvoje přeshraniční infrastruktury v řešeném území mají velký význam i projekty Jihočeského kraje zaměřené na zřizování nových hraničních přechodů nebo na rozvoj hipoturistiky. Dařilo se i využít prostředků rozdělovaných z jednotlivých operačních programů financovaných ze SF EU v období 2004-2006. Menší množství alokovaných finančních prostředků, nezkušenost s přípravou složitých projektových dokumentací a povinných příloh nebo požadovaný způsob realizace jednotlivých projektů, který vyžaduje i u větších investičních akcí kompletní nebo částečné předfinancování, však byl pro řadu možných žadatelů důvodem, proč své záměry nerealizovali. Za pomoci prostředků operačních programů SF EU 2004-2006 se podařilo realizovat například několik projektů v oblasti přístupu k moderním informačním technologiím, v oblasti rekonstrukcí místních komunikací a v oblasti rozvoje infrastruktury a služeb pro cestovní ruch. 1.3.4 Další společné aktivity členů Sdružení Růže Ze společné iniciativy Sdružení Růže bylo také zřízeno Impulsní přeshraniční centrum Sdružení Růže. Přeshraniční impulsní centrum Sdružení Růže se sídlem v Nových Hradech začalo v regionu působit od ledna 2004. Jeho partnerem na druhé straně hranic je tzv. "GIZ (označení pro rakouská přeshraniční impulsní centra) Region Weitra". Daný region sdružuje Strana 11 z 127 celkem

šest obcí - Bad Grosspertholz, Grossschönau, Moorbad Harbach, St. Martin, Unserfrau - Altweitra a Weitra. Přeshraniční impulzní centrum Sdružení Růže nabízí tyto služby: - vyhledává vhodné a ochotné přeshraniční subjekty (organizace i osobnosti) pro spolupráci školám, spolkům, obcím, - pomáhá při navazování a uskutečňování kontaktů, - podporuje a organizuje kulturní a společenské akce přeshraničního charakteru, - zajišťuje informovanost o dění v regionu na obou stranách hranice. Sdružení Růže vydává společnými silami nebo prostřednictvím jednotlivých obcí či subjektů propagační materiály a mapy pro turisty, vydává kulturní měsíčník, uhradilo například i návrh na poutač na kruhové křižovatce v Ledenicích, podílí se na organizaci cyklistických Jízd pro Růži, přispívá na festival dechových hudeb Karla Valdaufa v Trhových Svinech, na dopravu na koncerty do Trhových Svinů, na chráněná pracoviště pro hendikepované v Borovanech a T. Svinech a spolupodílí se na řadě dalších aktivit. 1.4 Návaznost strategie na rozvojové dokumenty vyššího řádu Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže byla zpracována ve vazbě na základní rozvojové dokumenty na úrovni České republiky a Jihočeského kraje. Vzhledem ke skutečnosti, že strategie rozvoje mikroregionu je zpracována na časové období 2007-2013, je nutné, aby priority a cíle byly v souladu zejména se strategickými rozvojovými dokumenty pro stejné období. Ve svých záměrech, cílech a prioritách navazuje strategie rozvoje na ROP NUTS II Jihozápad 2007-2013, na Strategické obecné zásady společenství 2007-2013, Národní rozvojový plán (NRP) 2007-2013, Národní strategický referenční rámec (NSRR) 2007-2013 a Národní plán reforem (dále NPR). Strategie rozvoje je dále v souladu rozvojovými a koncepčními programy zpracovanými na regionální úrovni. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (PRK) je základním dokumentem pro formování regionální politiky kraje s ohledem na regionální politiku Evropské unie. To umožňuje skloubení zájmů a potřeb jednotlivých mikroregionů s naplňováním konvergenčních kritérií EU a také účinnou kombinaci aktivovatelných zdrojů regionu, státu a fondů EU s vnitřními i zahraničními zdroji soukromých investorů. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je základním strategickým dokumentem na úrovni kraje. Jihočeský kraj jej zpracovává v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb. PRK vytváří základní rámec regionální politiky Jihočeského kraje, neboť na základě analýzy hospodářského a sociálního rozvoje formuluje rozvojové priority. Ty jsou každoročně naplňovány, mimo jiné, prostřednictvím rozdělování finančních prostředků v rámci Akčního plánu kraje. Cíle PRK jsou dále naplňovány jednak vlastními prostředky Jihočeského kraje a jednak prostřednictvím využití prostředků rozdělovaných na státní či evropské úrovni. Dalším velice důležitým podkladovým materiálem, u kterého je vyžadována vazba na tuto strategii jsou územně plánovací dokumentace Územní plány velkých územních celků Jihočeského kraje a Novohradské hory. Z dalších důležitých rozvojových a koncepčních dokumentů zpracovaných na regionální úrovni je možné jmenovat zejména vazby na: - Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje (RERA, a.s. & KP projekt, s.r.o., 2005) Strana 12 z 127 celkem

- Šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Jihočeském kraji (Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s., 2005); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihočeského kraje (UDIMO, spol. s r.o., 2003); - Územní energetická koncepce Jihočeského kraje (City Plan, spol. s r.o., 2003); - Projekt A3/4/8 Vytvoření systému péče o investory v Jihočeském kraji Aftercare (RERA, a.s., 2003); - Projekt A3/4/2 Koncepce podpory a marketingu Jihočeského kraje pro oblast přílivu a udržení investic (RERA, a.s., 2003); - Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji (RERA, a.s. & kolektiv, 2002); - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji na období 2006-2009 (Krajský úřad Jihočeského kraje, 2005); - Strategie podpory práce s dětmi a mládeží v Jihočeském kraji na období 2005-2008 (Krajský úřad Jihočeského kraje, 2005); - Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje (ECO trend s.r.o., 2004); - Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji (KP projekt s.r.o., 2006); - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji (KP projekt s.r.o., 2006). Na samotné úrovni mikroregionu Sdružení Růže byla rovněž zpracována řada významných materiálů, které se jednak zabývají oborovými analýzami (zemědělství, šetrná turistika, podpora tradičních místních řemesel, komunitní plánování a rozvoj apod.) a jednak se pokouší navrhovat detailní realizační návrhy pro další rozvoj v území mikroregionu. Z tohoto pohledu lze za významné podkladové zdroje považovat například následující materiály: Analýza stavu zemědělství v mikroregionu Sdružení Růže jako podklad pro analýzu současných vazeb trhu práce se sektorem zemědělství a definování výchozích předpokladů pro strategické plánování zaměstnanosti v tomto sektoru (NOS, 2005), Šetrná turistika šance pro Novohradsko (NOS a Nadace partnerství, 2005) nebo Strategický plán města Borovany (ROSA, 2004). Strana 13 z 127 celkem

ČÁST A ANALÝZA ÚZEMÍ MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE Strana 14 z 127 celkem

2 Záklladníí iinformace o miikroregiionu Sdružení Růže je zájmovým sdružením obcí a právnických osob (vzniklým podle 20 f - 20 j občanského zákoníku č.42/1992 Sb. a zákona 367/90 Sb.). Sdružení bylo založeno na ustavující schůzi konané v dne 13.4.1999 v Nových Hradech, kde byly rovněž přijaty stanovy Sdružení. Území Sdružení Růže je vymezeno správními územími všech 23 členských obcí. Následující obrázek zobrazuje polohu mikroregionu Sdružení Růže v Jihočeském kraji. Obrázek 1 Území mikroregionu Sdružení Růže Zdroj: Zpracovatel 2.1 Poloha a členská základna mikroregionu 2.1.1 Poloha V zájmovém sdružení obcí a právnických osob Sdružení Růže jsou sdruženy subjekty a organizace nacházející se nebo působící v okrese České Budějovice (ORP Trhové Sviny a ORP České Budějovice), částečně rovněž v okrese Český Krumlov (ORP Kaplice). Území Sdružení Růže je dlouhodobě vnímáno jako region s nepříznivou polohou v celostátním měřítku. Především jeho jihovýchodní část (podhůří Novohradských hor a samotná část Novohradských hor náležící do katastrálního území členských obcí mikroregionu, zejména správní území obce Pohorská Ves) představuje v dnešním měřítku oblast, kterou je v porovnání s ekonomickou situací v tzv. regionálních rozvojových centrech (okresní města a obce s rozšířenou působností Jihočeského kraje) možné charakterizovat Strana 15 z 127 celkem

jako oblast rozvojovou a částečně až zaostávající. Nedostatečnou vybavenost infrastrukturou a nebo z hlediska množství služeb v rámci řešeného území je však kompenzována ojedinělým krajinným uspořádáním a přírodním rázem. Výrazně periferní poloha byla v minulosti považována za jeden z hlavních faktorů negativně podmiňující celkovou zaostalost tohoto mikroregionu. Tato skutečnost přetrvává, současný náhled na polohu mikroregionu však odráží i řadu výhod, které vysoce exponovaná příhraniční poloha přináší. Jedná se zejména o aspekt rozvoje cestovního ruchu, drobných služeb a zázemí pro rekreační či trvalé bydlení se spádovostí na větší města (především České Budějovice). Území mikroregionu je sice velice vzdáleno od Pražské aglomerace (tedy hlavního jádra koncentrace sociálně ekonomických aktivit a nejvýznamnějšího rozvojového pólu České republiky), daří se však postupně využívat výhod, které přináší relativní blízkost regionálních rozvojových center (Českobudějovická aglomerace, Českokrumlovsko, Třeboňsko). To však platí pouze pro části území mikroregionu, které přímo navazují na českobudějovickou aglomeraci. Území mikroregionu v jihovýchodní, resp. jihozápadní části tvoří státní hranici s Rakouskem (Dolní Rakousko, okres Gmünd, Horní Rakousko, okres Freistadt). To je důvodem pro dlouhodobě podporovanou oblast přeshraniční spolupráce, která vyústila i v založení Impulsního přeshraničního centra se sídlem v Nových Hradech, které zahájilo činnost 1. ledna 2004. Celková výměra území mikroregionu činí dle údajů ČSÚ 79 233 hektarů. Největší část území mikroregionu náleží do správy obcí Dolní Dvořiště a Pohorská Ves (obec, která má jeden z nejnižších počtů obyvatel v celém mikroregionu). Většina obhospodařovaného území je však tvořena územím lesů předhůří Novohradských hor v příhraničním pásmu. Naopak rozlohou nejmenší je obec Ostrolovský Újezd, která je současně jako jediná tvořena pouze jednou částí obce a základní sídelní jednotkou. Ostatní obce mají vždy ve svém správním území více místních částí. Nejvyšší rozdrobeností v tomto směru se vyznačují obce Horní Stropnice, Benešov nad Černou a Trhové Sviny. Průměrná nadmořská výška území mikroregionu činí 548,34 m n. m. Výrazně nevyšší polohu v rámci území má obec Pohorská Ves situovaná do oblasti podhůří Novohradských hor. Nadmořská výška většiny území se pak pohybuje mezi 500-600 m n. m. Následující tabulka přináší doplňující informace k polohopisu a správnímu uspořádání území mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 1 Správní území členských obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce Počet místních Počet základních Nadmořská Výměra obce částí obce sídelních výška (ha) jednotek (m.n.m) Benešov nad Černou 13 15 661 5 706 Borovany 7 9 522 4 233 Čížkrajice 4 4 550 900 Dolní Dvořiště 8 13 618 9 002 Strana 16 z 127 celkem

Horní Stropnice 21 21 543 7 995 Hranice 2 6 480 691 Jílovice 8 9 494 4 434 Kamenná 3 3 560 1 261 Ledenice 6 6 515 3 455 Ločenice 2 2 570 1 588 Malonty 8 9 681 6 129 Mladošovice 3 3 476 1 752 Nové Hrady 8 12 541 7 968 Olešnice 3 3 502 2 354 Ostrolovský Újezd 1 1 471 383 Petříkov 2 2 460 1 936 Pohorská Ves 3 4 760 8 127 Slavče 6 7 568 1 628 Srubec 2 3 515 600 Strážkovice 3 3 535 1 007 Svatý Jan nad Malší 3 5 614 1 296 Trhové Sviny 14 20 458 5 280 Žár 3 5 518 1 508 Celkem 133 165 548,34 (Ø) 79 233 Zdroj: ČSÚ 2.1.2 Členská základna a organizace veřejné správy mikroregionu Zakládajícími členy Sdružení Růže bylo 12 obcí: Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Nové Hrady, Olešnice, Slavče, Srubec, Trhové Sviny a Žár. V době zpracování první rozvojové strategie bylo území mikroregionu Sdružení Růže tvořeno již celkem 14 obcemi, v roce 2003 se připojily další obce. V současné době je území vymezeno správními obvody 23 obcí, neboť na začátku roku 2007 se ke Sdružení Růže připojily další dvě obce Dolní Dvořiště a Hranice. Kromě měst a obcí jsou členy Sdružení Růže i organizace nemunicipální povahy, subjekty mající charakter nestátních neziskových organizací. Následující tabulky zobrazují základní informace o členských subjektech mikroregionu Sdružení Růže (organizace neziskového charakteru a municipální subjekty včetně členění správních území jednotlivých obcí). Strana 17 z 127 celkem

Tabulka 2 Členské organizace mikroregionu Sdružení Růže Název organizace, právní forma Novohradská společnost, sdružení (o.s.) občanská občanské Společnost Rožmberk, obecně prospěšná společnost (o.p.s.) ROSA Společnost pro ekologické informace a aktivity, o.p.s. Sdružené lesy Ledenice a Borovany, o.s. Rodina Panny Marie, církevní právnická osoba (novohradský Klášter Božího Milosrdenství) Navrátilova 247, 373 33 Nové Hrady Dukelská 145, 379 01 Třeboň Sídlo IČ Kontakt Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice 69092869 Mgr. Michal Jarolímek, novnos@tiscali.cz 25174541 Mgr. Olga Černá, info@rozmberk.org 13497448 RNDr. Zuzana Guthová, CSc., guthova@rosa.ecn.cz Náměstí 70, 373 11 Ledenice 65011104 Jan Jiráček, jan.jiracek@sendme.cz Husova 2, 373 33 Nové Hrady 73633771 Ing. Michal Navrátil info@klaster.cz Zdroj: internetové stránky členských organizací Tabulka 3 Správní území členských obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Vymezení správního území místní části obcí (13) Benešov nad Černou, Černé Údolí, Daleké Popelice, Děkanské Skaliny, Dluhoště, Hartunkov, Klení, Kuří, Lučiv, Pusté Skaliny, Valtéřov, Velké Skaliny, Velký Jindřichov (7) Borovany, Dvorec, Hluboká u Borovan, Radostice, Trocnov, Třebeč, Vrcov (4) Boršíkov, Čížkrajice, Chvalkov, Mezilesí (8) Budákov, Dolní Dvořiště, Jenín, Rybník, Rychnov nad Malší, Tichá, Trojany, Všeměřice (21) Bedřichov, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda, Hlinov, Hojná Voda, Horní Stropnice, Humenice, Chlupatá Ves, Kunratice, Krčín, Meziluží, Olbramov, Paseky, Rychnov u Nových Hradů, Šejky, Staré Hutě, Střeziměřice, Svébohy, Světví, Vesce, Vyhlídky (2) Hranice, Trpnouze (8) Jílovice, Jiterní Ves, Kojákovice, Kramolín, Lipnice, Nepomuk, Šalmanovice, Vlachnovice (3) Kamenná, Klažary, Kondrač (6) Ledenice, Ohrazení, Ohrazeníčko, Růžov, Zaliny, Zborov (2) Ločenice, Nesměň (8) Bělá, Bukovsko, Desky, Jaroměř, Malonty, Meziříčí, Radčice, Strana 18 z 127 celkem

Rapotice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár (3) Lhota, Mladošovice, Petrovice (8) Byňov, Nakolice, Nové Hrady, Obora, Štiptoň, Údolí, Veveří, Vyšné (3) Buková, Lhotka, Olešnice (1) Ostrolovský Újezd (2) Petříkov, Těšínov (3) Lužnice, Pohorská Ves, Pohoří na Šumavě (6) Dobrovská Lhotka, Keblany, Lniště, Mohuřice, Slavče, Záluží (2) Srubec, Stará Pohůrka (3) Lomec, Řevňovice, Strážkovice (3) Chlum, Sedlce, Svatý Jan nad Malší (14) Březí, Bukvice, Čeřejov, Hrádek, Jedovany, Něchov, Nežetice, Otěvěk, Pěčín, Rankov, Todně, Trhové Sviny, Třebíčko, Veselka (3) Božejov, Žumberk, Žár Zdroj: www.statnisprava.cz Území mikroregionu zasahuje do působnosti následujících obcí s rozšířenou působností: Č. Budějovice, Č. Krumlov, T. Sviny a Kaplice. Většina území mikroregionu z hlediska veřejné správy spadá do správního území města Trhové Sviny (obec s rozšířenou působností). Město Nové Hrady pak je obec s pověřeným obecním úřadem. Jednotlivé správní úřady pro řešené území jsou situovány především v krajském městě nebo v přilehlých obcích s rozšířenou působností (Trhové Sviny, pro část území Kaplice nebo Český Krumlov), obci s pověřeným obecním úřadem (Nové Hrady) či jiných větších obcích v území (Borovany, popř. Ledenice). Následující tabulka přináší informace o příslušnosti jednotlivých členských obcí mikroregionu k vybraným správním úřadům s působnostmi pro dané obce. Tabulka 4 Správní úřady pro jednotlivé členské obce mikroregionu Sdružení Růže Vybraný správní úřad Celní úřad České Budějovice Celní úřad Český Krumlov Finanční úřad České Budějovice Finanční úřad Kaplice Finanční úřad Trhové Sviny Působnost pro obce Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Srubec, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves Ledenice, Srubec, Strážkovice Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Strana 19 z 127 celkem

Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Katastrální úřad České Budějovice Katastrální úřad Kaplice Živnostenský úřad Magistrát města Č. Budějovic Živnostenský úřad Městský úřad Borovany Živnostenský úřad Městský úřad Kaplice Živnostenský úřad Městský úřad Trhové Sviny Stavební úřad Magistrát města Č. Budějovice Stavební úřad Městský úřad Borovany Stavební úřad Městský úřad Kaplice Stavební úřad Obecní úřad Ledenice Stavební úřad Městský úřad Nové Hrady Stavební úřad Městský úřad Trhové Sviny Úřad práce České Budějovice Úřad práce Český Krumlov Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Srubec, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves Ledenice, Srubec, Strážkovice Borovany Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Srubec, Strážkovice Borovany, Mladošovice, Ostrolovský Újezd Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves Ledenice Horní Stropnice, Hranice, Nové Hrady, Žár Čížkrajice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Olešnice, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Srubec, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves Zdroj: www.statnisprava.cz Strana 20 z 127 celkem

3 Sociioekonomiická anallýza územíí Socioekonomická analýza území mikroregionu Sdružení Růže byla zpracována na základě informací poskytnutých představiteli členských obcí a organizací mikroregionu, za současného využití informací poskytnutých zástupci dalších subjektů působících na území mikroregionu a za zohlednění dostupných analytických údajů s dokumentů strategické povahy (ČSÚ, územní plány, rozvojové programy a koncepční materiály apod.). 3.1 Demografické informace 3.1.1 Demografický vývoj Většina území mikroregionu Sdružení Růže byla před II. světovou válkou poměrně hustě osídlena, v řadě obcí byla poměrně silná německá menšina 1. Po odsunu se počet obyvatel výrazně snížil, přičemž celý pás podél hranic se tedy nacházel v hraničním pásmu se všemi negativními dopady na osídlení a dosídlování. Hustota zalidnění je ve srovnání s celorepublikovým průměrem stále spíše podprůměrná s výrazným podílem venkovských sídel do 500 obyvatel (jinak samotné obce, ale především jednotlivé místní části obcí). Následující tabulka přináší informace o vývoji počtu obyvatel území v letech 2001 2006. Tabulka 5 Vývoj počtu obyvatel obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce Období (stav vždy k 1.1. příslušného roku) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Změna celke m Benešov nad Černou 1 244 1 220 1 241 1 259 1 374 1 446 202 Borovany 3 580 3 627 3 690 3 739 3 740 3 779 199 Čížkrajice 268 259 261 261 2 62 262-6 Dolní Dvořiště 1 281 1 228 1 227 1 235 1 212 1 231-50 Horní Stropnice 1 560 1 554 1 558 1 560 1 565 1 553-7 Hranice 243 239 236 244 241 231-12 Jílovice 848 846 859 870 883 905 57 Kamenná 267 259 266 270 276 282 15 Ledenice 2 150 2 162 2 184 2 193 2 220 2 229 79 Ločenice 578 576 582 586 584 610 32 Malonty 1 092 1 108 1 118 1 135 1 177 1 210 118 Mladošovice 295 277 269 263 250 268-27 Nové Hrady 2 628 2 591 2 584 2 590 2 591 2 582-46 Olešnice 689 713 727 734 738 739 50 1 Neplatí například pro obce Benešov nad Černou, Horní Stropnice, Kamenná, Malonty, Nové Hrady, Pohorská Ves nebo Žár Strana 21 z 127 celkem

Ostrolovský Újezd 109 110 111 110 114 136 27 Petříkov 268 268 266 274 279 280 12 Pohorská Ves 333 326 331 329 330 321-12 Slavče 513 518 521 521 526 537 24 Srubec 917 960 1 041 1 107 1 193 1 300 383 Strážkovice 346 349 347 342 350 361 15 Svatý Jan nad Malší 380 385 412 443 467 473 93 Trhové Sviny 4 656 4 667 4 671 4 705 4 728 4 728 72 Žár 339 337 329 335 331 323-16 Mikroregion celkem 24 584 24 579 24 831 25 105 25 431 25 786 1 202 Zdroj: ČSÚ Z tabulky je patrné, že celkový počet obyvatel mikroregionu postupně v posledních 5 letech roste (celkový nárůst počtu obyvatel o 1 202, tj. cca 5% nárůst). Situace však není stejná ve všech obcích regionu. Nejvyšší dynamiku růstu vykazuje obec Srubec (nárůst o 383 obyvatel, tj. 41,8% nárůst). Tento nárůst je zapříčiněn jednoznačně profilací obce jako satelitního sídla krajského centra Českých Budějovic (výstavba rodinných domů). Nárůst počtu obyvatel je sice celkově možné hodnotit jako pozitivum, nicméně v případě obec Srubec je tento nárůst spojen s několika negativními jevy: - noví obyvatelé využívají své domy v obci pouze pro nocleh, jinak většinu času tráví v Českých Budějovicích, - vzhledem k blízkosti Č. Budějovic se ve většině případů nedaří drobným podnikatelům (spádovost služeb ve směru na krajské město, přítomnost MHD), - zanikání místních tradic, zvyků, vytrácení pocitu sounáležitosti s obcí, nejsou dostatečné předpoklady pro aktivní spolkový život v obci (nově příchozí se neznají, tráví téměř veškerý čas v Č. Budějovicích), Z dalších obcí regionu je patrný výrazný nárůst počtu obyvatel u následujících sídel: Benešov nad Černou (nárůst o 16,2 %), Malonty (10,8 %), Ostrolovský Újezd (24,7 %) a Svatý Jan nad Malší (24,4 %). Nárůst počtu obyvatel je podpořen především přípravou pozemků vhodných pro individuální výstavbu rodinných domů. Některé obce připravují tyto pozemky včetně jejich zasíťování, v některých případech se jedná o celkově soukromou investici. Částečně je tento nárůst počtu obyvatel zapříčiněn i obecní výstavbou (viz dále). Demografický vývoj v ostatních sídlech mikroregionu je možné charakterizovat následovně: - Borovany postupný mírný nárůst, celkově o 5,5 %, - Čížkrajice mírný pokles, v posledních cca 4 letech stagnace, - Horní Stropnice střídavý mírný pokles a nárůst, spíše stagnace, - Jílovice postupný mírný nárůst, celkově o 6,7 %, - Kamenná postupný mírný nárůst, celkově o 5,6 %, Strana 22 z 127 celkem

- Ledenice postupný mírný nárůst, celkově o 3,7 %, - Ločenice postupný mírný nárůst, celkově o 5,5 %, - Olešnice postupný mírný nárůst, celkově o 7,2 %, - Petříkov postupný mírný nárůst, celkově o 4,4 %, - Slavče postupný mírný nárůst, celkově o 4,7 %, - Strážkovice postupný mírný nárůst, celkově o 4,3 %, - Trhové Sviny postupný mírný nárůst, celkově o 1,5 %. Naopak pokles obyvatel je zaznamenán u následujících obcí: Nové Hrady (1,7 %), Pohorská Ves (3,6 %), Žár (4,7 %), Dolní Dvořiště (3,9 %) a Hranice (5 %). Důvody pro pokles počtu obyvatel v těchto sídlech jsou spojeny s 1) problematikou bytové výstavby (např. město Nové Hrady, 2) přípravy ploch k prodeji za účelem individuální výstavby (částečně i město Nové Hrady) a 3) nevyřešených pozemkových vztazích (např. obec Žár). U obce Pohorská Ves je úbytek obyvatel podpořen i trvale vysokou mírou nezaměstnanosti a z ní plynoucího nedostatku pracovních míst). Obec Mladošovice sice dle tabulky výše vykazuje pokles obyvatel o cca 9 %, vzhledem k aktuálním informacím o počtu obyvatel (k 1.7.2006 je počet obyvatel 333) však z celkového pohledu nelze hovořit o poklesu. Celkově, v porovnání s prognózou ČSÚ (podle projekce ČSÚ má do roku 2015 dojít ke snížení počtu obyvatelstva v regionu na 1,142 mil. obyvatel, tj. pokles téměř o 3 % - zdroj ROP NUTS II Jihozápad, verze 2.11.2006) lze předpokládat do budoucna demografický vývoj charakterizovaný stálým, spíše však pozvolným nárůstem počtu obyvatel, který bude podpořen zejména individuální výstavbou, přípravou pozemků, dalším rozvojem pracovních příležitostí (malé a střední podnikání) nebo rozvojem podnikání v oblasti cestovního ruchu. 3.1.2 Hustota obyvatelstva a jeho struktura Sídelní struktura mikroregionu poukazuje na fakt, že se jedná o oblast s nízkou hustotou osídlení. To je do značné míry také důsledek minulosti a předválečného vývoje. Celková hustota osídlení území mikroregionu je 40,93 obyvatel na 1 km 2. V porovnání s krajským průměrem je tato hodnota výrazně podprůměrná (krajský průměr je 62 obyvatel na 1 km 2 ). Tabulka 6 Hustota osídlení, průměrný věk obyvatel obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce Celkový počet Hustota obyv. na Prům. věk Prům. věk obyvatel km 2 (1.1.2006) (31.12.200 (1.1.2005) (1.1.2006) 3) Benešov nad Černou 1 446 25,34 37,9 38,1 Borovany 3 779 89,27 37,9 38,2 Čížkrajice 262 29,11 48,5 45,7 Dolní Dvořiště 1 231 13,67 35,3 35,5 Horní Stropnice 1 553 19,42 37,8 38,9 Hranice 231 33,43 39,6 39,9 Strana 23 z 127 celkem

Jílovice 905 20,41 41,2 42,1 Kamenná 282 22,36 34,6 36,3 Ledenice 2 229 64,51 38,6 39,4 Ločenice 610 38,41 40,6 40,8 Malonty 1 210 19,74 34,0 34,2 Mladošovice 268 15,29 40,9 41,3 Nové Hrady 2 582 32,40 38,5 38,8 Olešnice 739 31,39 40,4 41,0 Ostrolovský Újezd 136 35,51 42,0 40,0 Petříkov 280 14,46 40,5 40,6 Pohorská Ves 321 3,94 31,2 31,4 Slavče 537 32,98 38,0 38,9 Srubec 1 300 216,66 37,3 37,1 Strážkovice 361 35,84 39,9 39,4 Svatý Jan nad Malší 473 36,49 38,7 38,3 Trhové Sviny 4 728 89,54 38,9 39,5 Žár 323 21,42 36,3 38,0 Mikroregion celkem 25 786 40,93 38,64 38,84 Zdroj: ČSÚ Nejnižší hustota obyvatelstva je jednoznačně v obci Pohorská Ves, ve které i přes fakt, že pod její správu náleží největší část území mikroregionu, žije nejméně obyvatel. Je to dáno především skutečností, že do správního území obce Pohorská Ves náleží velká část příhraničního území včetně území Novohradských hor. Naopak nejvyšší hustotu osídlení lze sledovat v obci Srubec, která tvoří satelit města České Budějovice. Obce Trhové Sviny, Borovany a Ledenice mají vzhledem k průměru za celý mikroregion rovněž vyšší hustotu zalidnění, což lze přičítat jejich poměrně vysokému celkovému počtu obyvatel a současně co do velikosti nepříliš rozsáhlému správnímu území. Z hlediska průměrného věku obyvatelstva území mikroregionu (38,84) nevybočuje výrazně z celokrajských statistik (hodnota regionálního průměru činí 39,5 roku). Nejmladší obyvatelstvo žije v obcích Pohorská Ves, Dolní Dvořiště, Malonty, Kamenná a Srubec, naopak nejstarší průměr vykazuje obec Čížkrajice. Strana 24 z 127 celkem

Tabulka 7 Věková struktura obyvatel mikroregionu Sdružení Růže Počet obyvatel Název obce 0-14 15-64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Benešov nad Černou 1 446 112 103 215 458 614 1 072 67 92 159 Borovany 3 779 296 306 602 1 338 1 391 2 729 172 276 448 Čížkrajice 262 24 11 35 77 80 157 18 52 70 Dolní Dvořiště 1 231 131 103 234 451 437 888 41 68 109 Horní Stropnice 1 553 134 115 249 601 504 1 105 75 124 199 Hranice 231 21 16 37 92 66 158 9 27 36 Jílovice 905 55 60 115 338 2x91 629 65 96 161 Kamenná 282 25 28 53 105 96 201 11 17 28 Ledenice 2 229 192 154 346 792 784 1 576 124 183 307 Ločenice 610 53 38 91 228 208 436 33 50 83 Malonty 1 210 136 112 248 431 432 863 43 56 99 Mladošovice 268 20 17 37 108 74 182 17 32 49 Nové Hrady 2 582 222 193 415 941 908 1 849 119 199 318 Olešnice 739 59 54 113 272 225 497 51 78 129 Ostrolovský Újezd 136 11 9 20 54 42 96 5 15 20 Petříkov 280 26 18 44 102 93 195 19 22 41 Pohorská Ves 321 40 33 73 139 93 232 4 12 16 Slavče 537 48 35 83 217 178 395 23 36 59 Srubec 1 300 122 99 221 492 481 973 43 63 106 Strážkovice 361 35 26 61 130 135 265 13 22 35 Svatý Jan nad Malší 473 39 41 80 175 155 330 31 32 63 Trhové Sviny 4 728 366 328 694 1 758 1 654 3 412 265 357 622 Žár 323 26 25 51 135 107 242 9 21 30 Celkem 25 786 2 193 1 924 4 117 9 434 9 048 18 482 1 257 1 930 3 187 Celkem v % 100 8,5 7,4 15,9 36,6 35,1 71,7 4,9 7,5 12,4 Zdroj: ČSÚ Údaje o věkové struktuře obyvatelstva mikroregionu jsou napříč územím mikroregionu srovnatelné. Poměr obyvatel ve věku 65 a více let je výrazněji vyšší než průměr za celý mikroregion pouze u následujících sídel: Čížkrajice (26,72 %), Mladošovice (18,28 %), Jílovice (17,79 %) a Olešnice (17,46 %). Nejmenší podíl obyvatel v důchodovém věku je v obci Pohorská Ves (5 %). Dalšími obcemi s menším podílem lidí starších 65 let jsou Srubec (8,15 %), Malonty (8,18 %), Strážkovice (9,70 %) a Mladošovice (9,93 %). Naopak mladší věkovou strukturu lze sledovat o následujících obcí: Pohorská Ves (22,74 %), Malonty (20,50 %) nebo Kamenná (18,79 %). Nejméně dětí ve věku do 15 let je pak ve stejných obcích, kde je vyšší podíl obyvatel v důchodovém věku. V současné době věková struktura obyvatelstva mikroregionu dává šanci na zachování většiny i menších sídel, spíše mírné tempo růstu však naznačuje, že je nutné se otázkami věkové struktury zabývat a brát v úvahu migrační procesy a odliv, zejména mladšího obyvatelstva, za prací, bydlením, vzděláním atd. již v této době. Předpokladem pro zachování a případný další rozvoj osídlení tohoto území je zejména bytová a individuální Strana 25 z 127 celkem

výstavba, zkvalitňování rozsahu a kvality občanské vybavenosti, vytváření nových pracovních příležitostí a posilování dopravního napojení. 3.1.3 Sídelní struktura mikroregionu V obcích mikroregionu je převaha spíše menších sídel s počtem obyvatel do 500 (celkem 10 sídel), s 500-1000 obyvateli (4 obce) a s 1000-1500 obyvateli (5 obcí). Pouze 4 municipality v území mají více než 2 tis. obyvatel, přičemž charakter rozvojových center v rámci mikroregionu lze konstatovat zejména u Trhových Svinů, Borovan a Nových Hradů. Tato města jsou pro řadu obcí spádová z hlediska občanské vybavenosti (dojížďka dětí do mateřských, základních a středních škol) i z hlediska práce (vyjížďka za prací). V porovnání s celoregionálním průměrem (více než 90 % obcí Jihočeského kraje má počet obyvatel do 2 000) je možné území považovat za mírně z tohoto schématu vybočující (téměř 20 % z celkového počtu obcí je tvořeno obcemi s více než 2 000 obyvateli). Tato skutečnost však nemá nikterak zásadní dopady. Ve městech mikroregionu (Trhové Sviny, Borovany, Nové Hrady) žije téměř polovina obyvatel (43 %). Ostatní obyvatelé žijí v sídlech, které jsou obcemi. Pro území mikroregionu je typická sídelní rozdrobenost větší počet místních částí s nízkým počtem obyvatel. Nad všemi obcemi v tomto směru ční obec Horní Stropnice s 21 místními částmi. Převážná část místních částí obcí tvořena sídly s malým počtem obyvatel, bez napojení na základní technickou infrastrukturu obcí, často se špatnou nebo zhoršenou dopravní dostupností a chybějící občanskou vybaveností. Řada z těchto osad slouží pro rekreační účely ( víkendoví chataři ). 3.1.4 Trh práce a zaměstnanost Z hlediska uplatnění na trhu práce je nezbytné věnovat na území mikroregionu zvýšenou pozornost skupinám obyvatelstva se základním vzděláním. Trh práce v území mikroregionu je ovlivněn vysokou vyjížďkou obyvatel za prací. Ta je logicky nejvyšší u malých sídel a nižší u větších obcí a měst, celkově však je však výrazně nadpoloviční. Poslední dostupné statistické informace o vyjížďce obyvatel obcí mikroregionu jsou z roku 2003 (Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje). Průměrně se vyjížďka za prací mimo obec pohybuje nad 50 % v celém území mikroregionu. Dle informací zjištěných v rámci terénního šetření pro aktualizaci rozvojové strategie se tyto údaje výrazným způsobem nezměnily a vyjížďka obyvatel za prací v rámci mikroregionu je stále vysoká. Tabulka 8 Nezaměstnanost a ekonomická aktivita obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce Dosažitelní uchazeči o Počet ekonomicky Míra nezaměstnanosti zaměstnání aktivních obyvatel (10/2006 v %) Benešov nad Černou 59 680 8,7 Borovany 71 1775 4,0 Čížkrajice 8 97 8,2 Dolní Dvořiště 70 715 9,8 Horní Stropnice 42 746 5,6 Hranice 8 111 7,2 Strana 26 z 127 celkem

Jílovice 29 396 7,3 Kamenná 12 126 9,5 Ledenice 50 1 082 4,6 Ločenice 11 318 3,5 Malonty 64 567 11,3 Mladošovice 9 135 6,7 Nové Hrady 55 1 341 4,1 Olešnice 14 327 4,3 Ostrolovský Újezd 3 65 4,6 Petříkov 10 123 8,1 Pohorská Ves 55 146 37,7 Slavče 19 265 7,2 Srubec 18 488 3,7 Strážkovice 5 197 2,5 Svatý Jan nad Malší 10 189 5,3 Trhové Sviny 90 2 467 3,6 Žár 4 158 2,5 Mikroregion celkem 716 12 514 5,72 Zdroj: ČSÚ Ekonomická aktivita obyvatelstva mikroregionu dosahuje hodnoty 57,9 %. Ekonomicky neaktivní, mezi které se řadí nepracující důchodci, žáci, studenti, učni, atd., tak tvoří něco málo přes 42 % veškerého obyvatelstva mikroregionu. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je tak o dva procentní body nižší než je celorepublikový průměr (59,2 %). Co se týče míry nezaměstnanosti, ta se v současné době pohybuje mezi 5-6 %, což je v porovnání s celokrajským průměrem mírně srovnatelná hodnota (celková regionální míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 6 %). V posledních 5 letech se však daří celkovou míru nezaměstnanosti snižovat (viz graf níže). Ve srovnání s mírou nezaměstnanosti s okresy, do kterých území mikroregionu zasahuje, jsou rozdíly poněkud větší. Jedná se zejména o výrazně vyšší celkovou míru nezaměstnanosti mikroregionu v porovnání s hodnotou okresu České Budějovice, kde je registrovaná míra nezaměstnanosti k říjnu 2006 3,7 %. Řada obcí mikroregionu, které mají sídlo na území okresu Č. Budějovice a jsou v blízkosti krajského města, vykazuje dlouhodobě velice nízké hodnoty míry nezaměstnanosti (např. Srubec, Borovany, Ledenice, Ločenice, Ostrolovský Újezd), hodnotu za celé území mikroregionu však ovlivňují především statistiky členských obcí z okresu Český Krumlov (míra nezaměstnanosti v okrese Český Krumlov k říjnu 2006 činí 7,7 %). Dlouhodobý problém s extrémně vysokou nezaměstnaností řeší především obec Pohorská Ves, kde se její míra pohybuje kolem alarmujících 40 %. Strana 27 z 127 celkem

Důvody pro tak vysokou nezaměstnanost jsou především: absence pracovních příležitostí v obci, špatná dopravní dostupnost a odlehlost obce a absence hraničního přechodu. Obě zbývající obce z okresu Č. Krumlov rovněž dlouhodobě vykazují míru nezaměstnanosti kolem 10 % a více. Z hlediska členských obcí, které mají sídlo v okrese Č. Budějovice lze za problematické považovat především obce Kamenná, Čížkrajice a Petříkov. Následující graf znázorňuje celkový vývoj nezaměstnanosti mikroregionu. Je z něj patrné výše popsané mírné snižování celkové míry nezaměstnanosti. Graf 1 Vývoj nezaměstnanosti v území mikroregionu 2001-2006 8 7 6,18 7,01 6,65 6,89 6,42 5,72 6 5 4 3 2 1 0 říjen 2001 říjen 2002 říjen 2003 říjen 2004 říjen 2005 říjen 2006 Celkově lze stav v oblasti zaměstnanosti charakterizovat za stabilizovaný a zatím neohrožující zásadním způsobem existenci ekonomických aktivit v území (kromě území obce Pohorská Ves). Nedostatek pracovních příležitostí pro ženy je charakteristický pro regiony s převahou zaměstnání v primárním sektoru. Jedná se většinou o ženy s nižším vzděláním, jejichž rekvalifikace by měly navazovat na socioekonomické rozbory a být v souladu se zaměřením a strategií rozvoje území. V opačném případě by rekvalifikace postrádaly smysl. Region zatím nezatížený ekologickými problémy, s krajinou vhodnou pro rozšíření rekreace a cestovního ruchu dává šanci uplatnění na trhu práce, zejména pro ženy, a to ve službách pro cestovní ruch, za předpokladu, že absolvují odpovídající vzdělávací a rekvalifikační kurzy. 3.1.5 Bydlení, bytová výstavba Vytváření podmínek pro bydlení (bytová výstavba nebo příprava území pro individuální výstavbu) je jedním ze základních stavebních kamenů dalšího rozvoje území. Prakticky všechny obce sdružené v mikroregionu se aktivně podílejí na budování podmínek pro rozvoj bydlení. Většina obcí má v majetku v dřívější době postavené bytové domy či jiné objekty, ve kterých jsou situovány 1 nebo více obecních bytů. Řada obcí rovněž plánuje další bytovou výstavbu, patrný je však trend příklonu k přípravě pozemků pro individuální výstavbu, a to buď formou kompletní přípravy včetně zasíťování nebo formou řešení pozemkových úprav. Strana 28 z 127 celkem

Následující tabulka uvádí souhrnné informace o řešení bytové otázky v jednotlivých obcích. Údaje pochází z terénního šetření mezi zástupci obcí provedeného v říjnu a listopadu roku 2006. Tabulka 9 Řešení otázky bytové a individuální výstavby v obcích mikroregionu Název obce Poznámky k problematice řešení bytové a individuální výstavby Benešov nad Černou - Obec se dlouhodobě potýká problémem odchodu mladých z důvodů nedostatku vhodných bytových prostor (malé byty nebo jejich absence) - Aktuálně probíhá realizace půdní vestavby pro malometrážní byty - Připravuje se ZTV pro další individuální výstavbu (cca 16 parcel) Borovany - Obec spravuje několik panelových domů s cca 50 byty, dále bylo postaveno 52 bytů v roce 2001 - V roce 1994 proběhla výstavba cca 20 bytů v domě s pečovatelskou službou - Výstavba bytů ve městě probíhá i individuální cestou (např. soukromý investor zde realizoval výstavbu 8 bytů) - Město bytový fond postupně rozprodává, drží si pouze byty v DPS - Aktuálně byla městem zahájena výstavba cca malometrážních 35 bytů - Město předpokládá v budoucnu svou roli především v oblasti přípravy pozemků pro individuální výstavbu Čížkrajice - Obec nemá v majetku byty - V územním plánu jsou vyčleněny plochy pro další individuální výstavbu (cca 3 rodinné domy), obec dále plánuje výkup a zasíťování pozemků pro přípravu dalších cca 4 parcel pro individuální výstavbu - Dále jsou v území obce pozemky v soukromém majetku i zde se předpokládá individuální výstavba Dolní Dvořiště - Obec má v současné době ve správě 62 vlastních bytů (5 bytových domů) - V plánu je příprava pozemků pro individuální výstavbu včetně ZTV - Výstavba probíhá především v Dolním Dvořišti, v ostatních místních částech obce není bytová výstavba tak intenzivní Horní Stropnice - Obec spravuje několik bytových jednotek - V posledním období bytová výstavba spíše stagnovala (finanční a majetkové důvody), - Aktuálně je zpracována studie na novou bytovou výstavbu, je potřeba majetkově vypořádat, dále je vytipována další možná lokalita, kde je plánována realizace ZTV pro individuální výstavbu Hranice - Obec spravuje 2 vlastní byty, další větší výstavba se neplánuje (pouze realizace 1 bytu v současném objektu obecního úřadu dle dostupnosti finančních prostředků) - V územním plánu obce jsou stanoveny další plochy pro individuální bytovou výstavbu (včetně individuálního zasíťování) Jílovice - Obec spravuje několik bytových jednotek např. realizovala půdní vestavbu (6 bytových jednotek) s dotací ze SFRB - Obec eviduje velký zájem o pozemky pro individuální výstavbu, není však dostatek dalších vhodných pozemků ve vlastnictví obce vznik problémů s majetkovou strukturou pozemků - V některých místních částech existují omezení pro další výstavbu, neboť zasahují do území CHKO Třeboňsko Strana 29 z 127 celkem

Kamenná - Obec má v majetku panelový dům, 1 bytový dům (9 bytových jednotek) a dvojdomek v místní části Kondrač - Existuje plán přestavby objektu mateřské školky na bytové jednotky (8 bytů) - Obec do budoucna předpokládá přípravu dalších pozemků pro individuální výstavbu včetně ZTV (4 parcely jsou prodané, 3 se připravují a 11 dalších parcel je v plánu) Ledenice - Obec spravuje několik bytových jednotek, spíše je však předpoklad jejich postupného prodeje - V obci proběhla výstavba DPS (36 bytů) - Do budoucna obec předpokládá především řešení přípravy zasíťovaných pozemků pro individuální výstavbu (v souvislosti s probíhající přípravou nové územně plánovací dokumentace se předpokládá vyčlenění dalších pozemků v místních částech obce) - V obci částečně přetrvává problém s počtem neobydlených bytů postupně se ale v posledních letech daří tento problém řešit Ločenice - Obec spravuje několik bytových jednotek - V nedávné době proběhl výkup a zasíťování pozemků a je připraveno 10 parcel pro prodej, dále jsou v rámci ÚP vytipovány další vhodné plochy pro individuální výstavbu Malonty - V poslední době proběhla výstavba celkem 41 obecních bytů - Dále bylo v nedávné době obsazeno celkem 15 parcel, které jsou již obsazeny - II. etapa ZTV se plánuje (celkem 27 parcel), z toho 6 si plánuje ponechat obec ve svém vlastnictví - Dále je v obci 12 bytových jednotek (nízkoprahové byty pro seniory) - Probíhající bytová výstavba je hlavním důvodem poměrně vysokého nárůstu počtu obyvatel - Obec dále plánuje další etapy realizace ZTV, včetně ZTV v místních částech obce Mladošovice - Obec má v majetku 7 bytů (získaných bezplatným převodem od státních statků) - Obec nemá vlastní pozemky pro realizaci další výstavby, další výstavba je především záležitostí soukromých investic Nové Hrady - Neprobíhá dostatečná výstavba a nedostatek vhodných bytů je jedním z důvodů odchodu mladších lidí z města, v případě rozvoje bytové výstavby (vytipované plochy a objekty jsou) je předpoklad mladé obyvatele ve městě udržet - V katastru města je plánováno ZTV pro cca 40-50 stavebních parcel pro výstavbu domů pro bydlení - Dále je plánována výstavba nízkoenergetických domů (jde o soukromou investici) Olešnice - Aktuálně je v obci 30 obecních bytů, které jsou plně obsazené - Existuje množství žádostí o byty či individuální výstavbu, obec plánuje výstavbu dalších bytů (půdní vestavby) - V obci je několik neobydlených domů, které chátrají a hyzdí vzhled obce a je potřeba řešit jejich další využití Ostrolovský Újezd - Obec má v majetku pouze 1 bytovou jednotku - Územním plánem jsou vymezeny pozemky pro individuální výstavbu (problémem je však soukromé vlastnictví) - Jednou z možností využití objektu bývalého pivovaru je například bytová výstavba Petříkov - Obec spravuje několik bytových jednotek - Veškeré disponibilní pozemky pro další výstavbu jsou soukromým majetkem, obec zatím Strana 30 z 127 celkem

neplánuje bytovou výstavbu či přípravu pozemků Pohorská Ves - Obec má v majetku 40 bytů, plánuje jejich postupný prodej do soukromého vlastnictví - V plánu je ZTV pro navazující individuální výstavbu Slavče - Obec spravuje několik bytových jednotek (cca 50 bytů) - V obci byly postupně realizovány dvě etapy ZTV pro individuální výstavbu (25 parcel) - Další byty se plánují v budově mateřské školky Srubec - Obec má v majetku pouze 4 byty - Obec sama nerealizuje bytovou výstavbu ani nepřipravuje ZTV - Obec dala pozemky sdružení občanů, kteří dále řeší výstavbu v kooperaci s realitními kancelářemi Strážkovice - V obci je registrován zájem o individuální výstavbu, obec však nedisponuje volnými pozemky, ty jsou v soukromém vlastnictví - V územním plánu jsou vytipované plochy pro rozvoj bytové výstavby a obec zde plánuje realizovat ZTV - Dále je v plánu přestavba objektu bývalé školy na byty (po dostavbě obec neplánuje mít tyto byty v majetku) Svatý Jan nad Malší - V obci bylo postaveno 17 bytů - Aktuálně se obec věnuje (i s výhledem do budoucích let) spíše přípravě pozemků pro individuální výstavbu (zájem o stavění v obci je značný, postupně roste i počet obyvatel) - V rámci aktualizace územního plánu se bude řešit i využití pozemků v místní části Sedlce pro výstavbu rodinných domů Trhové Sviny - Město spravuje poměrně rozsáhlý bytový fond (byty v panelových domech a bytových domech - Obec plánuje přípravu dalších pozemků pro individuální bytovou výstavbu Žár - Obec spravuje několik bytových jednotek Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem - V územním plánu jsou vyčleněny plochy pro další individuální výstavbu - Obec dále plánuje výstavbu tzv. startovacích malometrážních bytů Strana 31 z 127 celkem

3.2 Občanská vybavenost mikroregionu Občanskou vybavenost území mikroregionu Sdružení Růže lze posuzovat především prostřednictvím popisu dostupnosti služeb v následujících oblastech: - Školství; - Zdravotnictví a sociální služby; - Služby (obchod, bankovní služby, živnostenské služby); - Kulturní a volnočasové vyžití; - Spolkové aktivity zájmové a společenské aktivity. Sociální a kulturní infrastruktura, stejně tak jako další zařízení občanské vybavenosti, představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Současně jde o oblast, v níž se předpokládají nejrozsáhlejší pravomoci veřejné správy, tedy členských obcí. Základní školství, zdravotnická, sociální, kulturní a sportovní zařízení jsou v mikroregionu zastoupena v rovině základního zabezpečení, v některých částech území jsou některé typy služeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. V kvalitě a vyšších stupních se zde projevuje vysokou měrou obslužná funkce rozvojových center mikroregionu (větší města) a především celková blízkost krajského měst České Budějovice. 3.2.1 Školství Vysoké školství Ačkoliv v mikroregionu není přímo samostatná fakulta vysoké školy, je role vysokého školství pro současné postavení i další rozvoj regionu poměrně významná. Vysoké školství je v mikroregionu zastoupeno prostřednictvím Akademického a univerzitního centra v Nových Hradech. Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady Akademické a univerzitní centrum V Nových Hradech (AUC) se nachází ve středu geografického trojúhelníku určeného městy Prahou, Vídní a Lincem, přičemž od středů posledních dvou měst je vzdáleno asi dvě hodiny jízdy. Zámek v Nových Hradech, kde je AUC situováno má přes 500 m 2 přednáškových sálů, 650m 2 laboratoří včetně výukových, 400 m 2 kancelářských prostor a přes 1200 m 2 ubytovacích prostor. V posledních letech byla získána instrumentální kapacita za více než 2.4 mil.. AUC dále vybudovalo technologický inkubátor pro biotechnologie a technologie udržitelného rozvoje. AUC má též všechny potřebné kapacity pro administraci jako jsou počítače, software, tiskárny a vázací zařízení. Pracovníci AUC zajistili více než 60 mezinárodních konferencí, setkání a dílen a mají v podpoře a realizaci vědeckých a vzdělávacích projektů velkou zkušenost. AUC je tvořeno Ústavem systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR a Ústavem fyzikální biologie Jihočeské univerzity. Svoji činnost zahájilo v roce 2001 a úspěšně Strana 32 z 127 celkem

uspořádalo desítky akcí. Stalo se tak oblíbeným a vyhledávaným místem konání odborných seminářů, kongresů, vědeckých konferencí, výstav a workshopů. V koncepci činnosti AUC je realizován projekt Centrum biologických technologií. Centrum, které je součástí Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity, bylo realizováno s finanční podporou Státního fondu životního prostředí ČR, Jihočeské univerzity a Evropské unie. V rámci projektu bylo sestaveno speciální pracoviště v Nových Hradech, kde je v nejnovější technologii kultivována řasová biomasa. Toto pracoviště splňuje všechny potřebné požadavky (SÚKL) a vyvíjí nové postupy a zkoumá další mikroorganismy hodící se společnosti. AUC je členem sdružení Společnost vědeckotechnických parků České republiky. V rámci projektu Technologický mikroregion Třeboňsko-Novohradsko byl zahájen plán vytvoření vědeckého a technologického regionu s mezinárodní ambicí. Projekt je významně podporován Jihočeským krajem. Hlavními vědeckými a technologickými směry jsou: - Fyzikální biologie - charakterizována jako studium živých organismů se stejnými nároky na přesnost a správnost jako jsou kladeny při chemických a fyzikálních měřeních s následným náročným a kritickým matematickým zpracováním výsledků, - Technologie udržitelného rozvoje, zejména obnovitelné zdroje energie a udržitelné hospodaření v krajině. Technologický mikroregion se soustřeďuje okolo dvou technologických inkubátorů: Centra biologických technologií v Nových Hradech a Třeboňského inovačního centra. Výzkumnými infrastrukturami jsou zejména Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech a pobočka Mikrobiologického ústavu AVČR na Opatovickém mlýně v Třeboni. V poslední době se zapojuje i rakouská část Euroregionu Silva Nortica, zejména vědecká a technologická infrastruktura v Kremsu. V regionu probíhá vzdělávání v celé řadě programů, od bakalářské přes magisterskou až po doktorskou úroveň, a několik programů celoživotního vzdělávání. Střední školství V území se nacházejí 2 středoškolské instituce Gymnázium a Střední odborná škola a Střední odborné učiliště (obě v Trhových Svinech). Ostatní střední školství je koncentrováno do větších sídel, které jsou sice poměrně blízko, ale nenáleží do území mikroregionu Sdružení Růže (Kaplice, Třeboň, Český Krumlov, ale hlavně České Budějovice). Gymnázium Trhové Sviny Škola je koncipována jako státní gymnázium s osmiletým studijním cyklem (v současné době cca 200 studentů). Stěžejním úkolem gymnázia je zajistit všeobecné vzdělání širokého rozsahu v regionu Trhosvinenska. Důraz je kladen na výuku jazyků. Město Trhové Sviny je centrem široké spádové oblasti, která zahrnuje v podstatě celou jižní část okresu České Budějovice. Gymnázium proto umožňuje získat středoškolské vzdělání a maturitu i žákům, pro něž by jinak dojíždění do Č. Budějovic bylo finančně i časově náročné. Regionální význam školy je patrný zvláště u současného osmiletého studia. Zatímco v letech 1969-84 bylo z Českých Budějovic 26% absolventů a v letech 1991-99 (u čtyřletého studia) plných 56%, nyní je zde v rámci osmiletého studia 94% žáků z regionu a pouze 6% žáků dojíždí z Českých Budějovic. Trhové Sviny jsou také přirozeným dopravním uzlem, kde se setkávají autobusové linky z okolních měst, obcí a osad. V současnosti dojíždí do gymnázia žáci z téměř tří desítek měst a obcí spádové oblasti. Strana 33 z 127 celkem

S nárůstem tříd osmiletého studia začala škola druhou etapu rekonstrukce. Finanční prostředky od MŠMT ČR byly gymnáziu přiděleny v červnu 2000 a již na přelomu září a října 2000 byly zahájeny stavební práce. Za původní budovou byla do konce června 2001 vybudována přístavba (4 velké, 2 malé učebny a několik kabinetů), která je zprovozněna od počátku září 2001. Současně získala škola prostředky i na rekonstrukci školního hřiště. Hned vedle nové přístavby tak vznikl atletický areál s umělou běžeckou dráhou, doskočištěm pro skok vysoký a daleký, s prostorem pro vrh koulí a také víceúčelové hřiště s umělou trávou. Areál je v provozu rovněž od září 2001. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Současnou podobu škola získala v roce 2003 připojením Středního odborného učiliště zemědělského. Škola připravuje absolventy základních škol ve čtyřletém denním studijním oboru Ekonomika zemědělství a výživy, zakončeném maturitní zkouškou, a ve tříletých učebních oborech gastronomických a technických. Areál školy zahrnuje hlavní budovu, ve které je domov mládeže s kapacitou 116 lůžek, školní jídelna s denní kapacitou 300 jídel a kanceláře vedení školy. Tato budova je spojena koridorem s budovou školy, v níž je 16 učeben a šatny pro žáky. Z koridoru se vstupuje i do dílny pro praktické vyučování oboru truhlář. Součástí areálu je i školní restaurační zařízení JUNIOR Club, kde žáci oboru kuchař a číšník vykonávají odborný výcvik. Všechny budovy jsou obklopeny parkem. Novou součástí školy jsou objekty bývalého zemědělského učiliště v jiné části města, nyní sloužící potřebám odborného výcviku. Škola sdružuje: - Střední odbornou školu; - Střední odborné učiliště; - Odborné učiliště; - Domov mládeže; - Školní jídelnu; - Restaurační zařízení JUNIOR Club. Škola má stanovenu vlastní vizi dalšího rozvoje v rámci území Trhosvinenska, resp. mikroregionu Sdružení Růže: - Pokračovat ve čtyřicetileté tradici učňovského školství v Trhových Svinech na SOU Trhové Sviny; - navázat na tradice středního školství v Nových Hradech a pokračovat v nich na SOŠ Trhové Sviny; - vyučovat a vychovávat žáky tak, aby byli připraveni pro další studium i pro praxi; - poskytovat kurzy výpočetní techniky pro učitele jiných škol v rámci projektu Státní informační politiky; - zapojit se spoluprací do činnosti mikroregionu Růže (příhraniční spolupráce sousedních států) a podílet se na rozvoji Trhových Svinů. V obci Ledenice je dosud funkční učňovské zařízení Středisko praktického vyučování truhlářů, spol. s r.o. s kapacitou cca 90 učňů. Středisko je v současné době naplněno cca 50 učni. V Borovanech je dále provozováno Odborné učiliště požární ochrany (jde o jedno ze Strana 34 z 127 celkem

vzdělávacích zařízení Ministerstva vnitra, zřízené dle 44 odst. 2 zákonem ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Je řízeno ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky. Odborné učiliště bylo dostavěno v roce 1981, kdy byla také zahájena pravidelná výuka v odborných kurzech pro hasiče. Učební program je zaměřen především na pořádání odborných kurzů. Jejich úspěšné absolvování opravňuje k výkonu funkcí - hasič, velitel družstva, velitel čety, velitel stanice, velitel směny, strojník, technik strojní služby, vedoucí odborné služby, spojař. Dále se v odborném učilišti pořádají specializační kurzy pro obsluhu motorových pil. Ke všem jmenovaným kurzům se organizují též kurzy k ověření odborné způsobilosti. Výuka probíhá současně v několika různých kurzech. V komplexu budov je ubytovací kapacita pro 50 osob, včetně sociálního zařízení, klubovny s kuchyňkou. Dále pak učebny, specializovaná počítačová učebna s přístupem na internet, garáže pro mobilní techniku a další provozní místnosti. Do vybavení odborného učiliště patří rekonstruovaná cvičná věž se sušákem tlakových hadic a cvičný protiplynový polygon pro výcvik hasičů při práci s dýchací technikou. Základní školství a mateřské školky Síť základních škol a mateřských školek v území mikroregionu doznala v posledních letech změn. Některá zařízení byla zrušena, řada obcí se potýká s problémem udržitelnosti fungování mateřských a základních škol s výhledem do budoucích let. Důvody pro snižování počtu těchto školských zařízení jsou zejména následující: - Celkový pokles počtu obyvatel mladšího věku (platí celoregionálně) - Blízkost spádových větších obcí (děti odjíždějí například spolu s rodiči, kteří dojíždí do práce) - Nutnost dotovat provoz školských a předškolních zařízení z rozpočtů obcí (problém zejména u menších obcí s nižším rozpočtem) Následující tabulka přináší souhrnné informace o stavu sítě mateřských a základních škol na území mikroregionu. Tabulka 10 Síť základních a mateřských škol v obcích mikroregionu Sdružení Růže Název obce Mateřská škola (počet dětí) Základní škola (počet dětí) Benešov nad Černou Ano (40) Ano (120) Borovany Ano (140) Ano (450) Čížkrajice Ne (spádovost T. Sviny, Slavče) Ne (spádovost T. Sviny) Dolní Dvořiště Ano (40) Ano (50) Horní Stropnice Ano (cca 40) Ano (cca 150) Hranice Ne (spádovost Nové Hrady) Ne (spádovost Nové Hrady) Jílovice Ano (25) Ano (35) Kamenná Ne (spádovost T. Sviny, Slavče) Ne (spádovost T. Sviny) Ledenice Ano (kapacita 50) Ano (kapacita 130) Strana 35 z 127 celkem

Ločenice Ano (25) Ne (spádovost Svatý Jan, T. Sviny, Velečin a Č. Budějovice) Malonty Ano (cca 60) Ano (152) Mladošovice Ano (ale je v majetku obce Jílovice, 15 dětí z Mladošovic) Ne (spádovost Č. Budějovice) Nové Hrady Ano (100) Ano (první stupeň cca 150, druhý stupeň cca 130) Olešnice Ano (28) Ano (22) Ostrolovský Újezd Ne (spádovost Borovany) Ne (spádovost Borovany) Petříkov Ne (spádovost Jílovice a Olešnice) Ano (16) Pohorská Ves Ano (15) Ne (spádovost Benešov nad Černou, Malonty, Kaplice) Slavče Ano (28) Ne (spádovost T. Sviny) Srubec Ano (25) Ne (spádovost Č. Budějovice) Strážkovice Ne (spádovost N. Ves, Střížov, Č. Budějovice, T. Sviny) Ne (spádovost Borovany, Č. Budějovice a T. Sviny) Svatý Jan nad Malší Ano (18) Ano (25) Trhové Sviny Ano (cca 200) Ano (561) Žár Ano (15) Ne Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Další školská zařízení V regionu rovněž funguje několik základních uměleckých škol: - Základní umělecká škola Trhové Sviny (s pobočkami v Benešové nad Černou, Besednici, Horní Stropnici, Jílovicích, Malontech a Nových Hradech), zájemcům ve věku od 5 let nabízí škola vzdělání v oboru hudebním, výtvarném a tanečním; - Ledenice (kapacita 115 žáků) vyučovací obory klavír, klarinet, flétna, akordeon, kytara, zpěv, přípravná hudební výchova; - Borovany (150 žáků); - Nové Hrady v prostorách státního hradu. V Trhových Svinech dále funguje Základní škola a Praktická škola Trhové Sviny, která zajišťuje výuku jednoletého oboru praktická škola. Toto zařízení patří mezi školská zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Strana 36 z 127 celkem

3.2.2 Zdravotnictví a sociální služby Nekomerční zařízení pro oblast zdravotnictví a sociální péče jsou pro současnou potřebu mikroregionu dostatečně dimenzována i racionálně rozložena. Blízkost krajského města skýtá dobrou možnost i využívání služeb vyššího typu, které jsou zde i pro široké zázemí umístěny. V území mikroregionu funguje několik zdravotních středisek, v řadě obcí jsou stálé ordinace praktických, dětských nebo zubních lékařů, popř. lékař ordinuje pouze jednou či dvakrát týdně. Zařízení komerčního typu maloobchod, stravování, ubytování a řemesla také vcelku vyhovují současnému stupni poptávky. Jejich kvalita i kapacita však nejsou dostatečnou podporou pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace jako potenciálně významného odvětví zdejší ekonomiky. V některých obcích byly vystaveny domy s pečovatelskou službou, popř. zde fungují jiná zařízení sociální péče. S ohledem na věkovou strukturu obyvatelstva mikroregionu je výstavba (zřizování) domů s pečovatelskou službou stále aktuálnější a řeší spíše otázky bydlení starších občanů. V řadě obcí mikroregionu působí pečovatelská služba, přičemž její služby jsou využívány především individuálně potřebnými občany, pouze výjimečně ve spolupráci s obcí. Následující tabulka přináší přehled o zdravotnických zařízeních, lékařských službách a zařízeních sociální péče fungujících na území mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 11 Síť zdravot. zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v mikroregionu Název obce Lékařské a zdravotnické služby Sociální služby a péče Benešov nad Černou Borovany Praktický a zubní lékař denně, pediatr 2x týdně Zdravotní středisko (2x praktický lékař, 4x zubař, 1x pediatr), lékárna Pečovatelská služba DPS, Rehabilitační a regenerační centrum, Borůvka - středisko pro rehabilitaci dětí a mládeže se zdravotním postižením Čížkrajice Ne (spádovost T. Sviny) Ne (spádovost T. Sviny) Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice 2x týdně praktický lékař, ostatní spádovost Kaplice Zdravotní středisko (praktický lékař denně, zubní a dětský lékař 2x týdně) 1x za 14 dní praktický lékař, ostatní spádovost N. Hrady, popř. T. Sviny 1 x týdně praktický lékař, jinak spádovost na T. Sviny a Borovany) DPS (12 bytů), ubytovna Č. Kříže Domov důchodců Nejsou DPS Kamenná Ne (spádovost T. Sviny) Ne (spádovost T. Sviny) Ledenice Praktický, dětský a zubní lékař denně, nově vybudována výdejna léčiv DPS, pečovatelská služba Strana 37 z 127 celkem

Ločenice 2x týdně praktický lékař Ne Malonty Praktický denně, dětský 2x týdně, zubař 2x týdně, dále spádovost Kaplice Nejsou Mladošovice Ne (spádovost Borovany) x Nové Hrady Praktický, dětský, zubní lékař denně, dále veterinář DPS, Oblastní charita Nové Hrady (její funkce plní spíše novohradský klášter) Olešnice 1x týdně praktický lékař DPS, zařízení Jedličkova ústavu v Bukové Ostrolovský Újezd Ne (spádovost T. Sviny, popř. Borovany) Ne Petříkov Ne (spádovost T. Sviny) Pečovatelská služba Pohorská Ves 1x za 14 dní praktický a dětský lékař Ne Slavče Ne (spádovost T. Sviny) Pečovatelská služba (obec přispívá) Srubec Ne Obec přispívá na činnost Spolku Malt. rytířů a na Dětské centrum Arpida Strážkovice 1x týdně praktický lékař Ne Svatý Jan nad Malší 1x týdně praktický lékař (ostatní služby - spádovost T. Sviny, Velešín) Trhové Sviny Zdravotní zařízení poliklinika města T. Sviny Pečovatelská služba (Doudleby) DPS (50 bytů), Domeček Diakonie, pečovatelská služba (v DPS) Žár 1x týdně praktický a dětský lékař, spádovost na T. Sviny Ne Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Z hlediska spádovosti zdravotnických služeb je v rámci mikroregionu výrazné postavení měst atrhové Sviny, konkrétně Zdravotního zařízení poliklinika města T. Sviny. V něm jsou k dispozici následující zdravotnické služby: - Lékař pro dospělé 3x; - Lékař pro děti a dorost 2x; - Gynekologie; - Oční lékař; - Ušní, nosní, krční ORL; - Kožní oddělení; - Interna; - Chirurgie; - Ortopedie; - Zubní lékaři 2x; Strana 38 z 127 celkem

- Rehabilitace; - LABOMA odběry krve; - Lékárna. Dále zde má pobočky Všeobecná zdravotní pojišťovna, Lékařská služba první pomoci, ODZS sanita, převoz pacientů a Zdravotnická záchranná služba. Co se týče spádovosti pro další zdravotnické služby, jsou patrné vazby především na České Budějovice (krajská nemocnice, hygienická stanice atd.). 3.2.3 Služby (obchod, bankovní služby, živnostenské služby) Území mikroregionu je v závislosti na velikosti a významu každé obce vybaveno základními službami. Mezi tyto služby se počítají zejména následující: - Obchodní služby (zejména prodej potravin a základního smíšeného zboží) - Stravovací kapacity - Pošta - Finanční a bankovní služby Ve většině obcí je zajištěna základní obslužnost z hlediska možnosti koupit potraviny (každá obec disponuje alespoň 1 maloobchodem se smíšeným zbožím a potravinami). Stravovací kapacity lepší kvality (restaurace, pizzerie, kavárny, stravovací provozy penzionů apod.) jsou koncentrovány do větších sídel území, malé obce nabízejí ve většině případů pouze hospody s výčepem, popř. sezónním provozem. Řada stravovacích provozů je spojena s ubytovacími kapacitami. Poštovní služby jsou rovnoměrně rozloženy po celém území mikroregionu. Finanční a bankovní služby jsou rovněž pouze ve větších sídlech. Problémem v tomto směru je například absence bankomatu v obci Ledenice (2 229 obyvatel). Následující tabulka uvádí přehled o vybavení území těmito službami v členění po jednotlivých obcích mikroregionu. Strana 39 z 127 celkem

Tabulka 12 Vybavenost mikroregionu základními službami Název obce Obchod (potraviny) Stravovací kapacity Pošta Finanční, bankovní služby apod. Ostatní Benešov nad Černou Ano, několik Ano, 2 hotely, penzion Ano Investiční a poštovní banka Pohraniční policie Borovany Ano (potraviny 9x) Několik restaurací, škol. Jídelna, občerstvení Ano Ano, Č. Spořitelna, bankomat, Česká pojišťovna, Policie, Úřad práce Řada dalších obchodů (drogerie,domácí potřeby, textil apod.), čerpací stanice PHM, autobusová doprava Čížkrajice Ano Ne, pouze závodní jídelna ZD Ne Ne Spádovost pošty T. Sviny Dolní Dvořiště Ano 3 stálé restaurace, 2 sezónní, 2x výčep Ano Ne Horní Stropnice Ano (2x) Ano, hospoda 3x, hospody v osadách Hranice Ne Pouze výčep a stravování v penzionech Ano Poštovní spořitelna Několik dalších drobných obchodů Ne Ne Spádovost pošty N. Hrady Jílovice Ano Ano, 2 restaurace Ano Ne - Kamenná Ano Ne, pouze výčep Ne Ne Spádovost pošty T. Sviny Ledenice Ano Ano, pohostinství, cukrárna, kavárna Ločenice Ano Ano, 1 restaurace, 2x hospoda bez vaření Malonty Ano Ano, 1 restaurace, dále výčepy Ano Ne Několik dalších spíše drobných obchodů a služeb Ano Ne - Ano Ne, pouze pohraniční policie Hospody (výčep) pouze sezónní Mladošovice Ano Ne, pouze výčep Ne Ne Spádovost pošty T. Sviny Nové Hrady Ano, několik Ano, několik restaurací, stravování v klášteře Ano Ano, Č. Spořitelna, bankomat AUC Nové Hrady, řada dalších obchodů pro zákl. obslužnost

Olešnice Ano Ne, pouze výčep Ano Ne - Ostrolovský Újezd Ano, v ZD Ne, jen výčep Ne Ne - Petříkov Ano Ano, v penzionech a místní hospodě (na objednávku) Ne Ne Spádovost pošty T. Sviny Pohorská Ves Ano Ne, pouze výčep Ano Ne Obec zajišťuje dovoz jídel z Benešova nad Černou Slavče Ano Ne, pouze výčep (celkem 3 hospody) Ano Pobočka Investiční a poštovní banky Srubec Ano Ano, 1 restaurace Ne Ne Obchod v majetku obce (pronajímá jej), snaha o udržení Strážkovice Ano Ano, 2 hospody (v jedné se vaří) Ne Ne - Svatý Jan nad Malší Ano Ano, 1 restaurace Ano Ne Přístup k internetu i v prostorách školy a obecního úřadu Trhové Sviny Ano, několik Ano, řada restaurací, školní jídelny Ano Ano, Č. Spořitelna, bankomat, Komerční banka, Policie, ad. Síť maloobchodů zajišťující obslužnost města a spádového území, další služby Žár Ano Ano, 2 penziony v místní části Žumberk Ne Ne - Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Strana 41 z 127 celkem

3.2.4 Kulturní a volnočasové vyžití Kvalitní zázemí pro trávení volného času sportovními, kulturními nebo jinými společenskými aktivitami je základem pro kvalitní život ve venkovských oblastech. Do této skupiny občanské vybavenosti patří především následující: - Knihovny, veřejný internet - Společenské prostory (sály, kulturní domy apod.) - Sportoviště, sportovní zázemí - Kulturní zařízení (kina, divadla, galerie, muzea apod.) Významné postavení v rozvoji občanské společnosti (přístup ke vzdělání, informacím, společenským a pracovním kontaktům apod.) zastávají knihovny a veřejný přistup k internetu. Všechny obce mikroregionu disponují alespoň jednou veřejnou knihovnou a alespoň jedním veřejně přístupným místem k internetu. V některých obcích jsou knihovny umístěny i v místních částech (někde včetně veřejného internetu). V některých sídlech jsou služby veřejného internetu nabízeny i na obecních úřadech nebo v turistických informačních centrech. V knihovnách se rovněž pořádají kulturní akce (výstavy, přednášky apod.), což kladně přispívá k podpoře rozvoje občanské společnosti. Prakticky všechny obce disponují alespoň určitým zařízením pro realizaci kulturních akcí. Z dob dřívějších zůstaly v téměř všech obcích kulturní domy, které jsou povětšinou v majetku obcí a slouží pro pořádání tanečních zábav, plesů, bálů, výstav, organizaci prodejních akcí apod. Většina z těchto zařízení má poměrně vysokou kapacitu. Ve větších obcích mikroregionu jsou pak i další kulturní zařízení (např. kino a divadelní prostory v Trhových Svinech nebo klášter v Nových Hradech, kinosál v Borovanech, muzeum v Kojákovicích apod.) Některá kulturní zařízení v menších obcích jsou hojně využívána pro pořádání kulturních a společenských akcí i ze strany organizací a obyvatel z větších center mikroregionu (například kulturní sál ve Strážkovicích). Z hlediska vybavení území mikroregionu zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že je rozmístěna sice nerovnoměrně, nicméně zajišťuje základní obslužnost území v tomto směru. Některá sportoviště jsou využívána pouze místními obyvateli (to je případ především sportovišť v menších obcích fotbalová, volejbalová hřiště, dětská hřiště apod.), některá větší zařízení ve větších sídlech jsou pak spádová i pro větší území (např. sportovní hala v Horní Stropnici, Trhových Svinech nebo Borovanech, střelnice a plavecký bazén v Borovanech, atletický ovál v Ledenicích apod.). sportovní možnosti jsou často provázány na školská zařízení (školní tělocvičny nebo sportovní areály). Následující tabulka uvádí přehled o vybavení území službami pro kulturu, využití volného času a sportovní vyžití v členění po jednotlivých obcích mikroregionu.

Tabulka 13 Vybavenost mikroregionu službami pro oblast kultury, sportu a trávení volného času Název obce Knihovna Veřejný internet Společenské prostory a kulturní zařízení Sportovní zařízení Benešov nad Černou Ano Ano Společenský sál hotel Černá (250) Sportovní hala s fitness, 1x volejbalové kurty Borovany Ano (Borovany a ve 4 osadách) Ano (Borovany) Kulturní dům (350), objekt hasičárny (100), kinosál (140), obřadní síň (50) Sportovní hala, fitcentrum, plavecký bazén, tenisové kurty, střelnice, sportovní areál školy, tělocvična 3x, louka pro nácvik golfu Čížkrajice Ano, 1x týdně Ano Kulturní sál obce (50), další v Mezilesí (150) Nově postavené víceúčelové hřiště Dolní Dvořiště Ano, 2x týdně Ano Soukromý KD (200), dále menší soukromé prostory (50) Nově postavené fotbalové hřiště, asfaltová dráha na metanou, tělocvična pro míčové hry, futsal apod. Horní Stropnice Ano Ano (knihovna, Informační centrum) Sál ve sportovní hale, sál ve Stropnické hospodě Víceúčelová sportovní hala (obecní) sauna, fitcentrum, tělocvična, hřiště, koupaliště Hranice Ano, 1x týdně Ano obecní KD (kapacita 150 lidí) Fotbalové hřiště, dráha na kuželky. Jílovice Ano, 1x týdně Ano Obecní sál (300), soukromý sál s hospodou(150) Motokrosový areál, 2 fotbalové hřiště Kamenná Ano, 2x týdně Ano Obecní kulturní dům (250), malé lid. muzeum Fotbalové hřiště, dále malé hřiště a záměr na budování tenisového kurtu Ledenice Ano (3x týdně) Ano Divadelní sál (110), sál U Králů (120), Sokolovna (250), virtuální muzeum Sokolovna, tenisové, volejbalové a fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, atletický ovál, tělocvična Ločenice Ano, 1x týdně (Ločenice, Nesměň) Ano (obě) Sál Ločenice (300), Nesměň (150), oba v majetku obce Fotbalové hřiště 2x, tělocvična Malonty Ano, 1x týdně Ano Kulturní sál (195) Sportovní areál fotbalové, tenisové hřiště, koupaliště,, atletika, tělocvična, lyžařský vlek Jaroměř Mladošovice Ano, i v osadách 1x týdně Ano Sál v majetku obce (150) Fotbalové hřiště (nedávno rekonstruováno) Nové Hrady Ano Ano (knihovna, Informační AUC, sál v hotelu Máj, Koželužna, prostory novohradského kláštera Fitness, tenisové kurty, tělocvičny škol, sportovní hala, hřiště,

Olešnice Ano (ve všech osadách) centrum) Ano Kulturní sál v Bukové (200), Sokolovna (200) Fotbalové hřiště, hřiště na volejbal (vše TJ Sokol) Ostrolovský Újezd Ano, 2x týdně Ne Obecní kulturní dům (150) Volejbalové hřiště Petříkov Ano, 2x týdně Ano Ano (250) Volejbalový kurt Pohorská Ves Ano Ano Ano, aktuálně probíhá rekonstrukce Fotbalové hřiště Slavče Ano, Slavče, Lhotka Ano Sál v obci Slavče (150), sál v D. Lhotce (150) Fotbalové a nohejbalové hřiště, malá tělocvična Srubec Ano, 1x týdně Ano Ne, spádovost na Č. Budějovice Fotbalové hřiště se zázemím Strážkovice Ne Ano, obecní úřad Společenský sál (250) Dětské hřiště Svatý Jan nad Malší Ano, 1x týdně Ano Sály v hospodách (100 a 150) Fotbalové hřiště, volejbalové hřiště Trhové Sviny Ano Ano Kino, kulturní dům (350) s divadlem, foyer (výstavní prostory) Sportovní hala, tenisové kurty, sportovní areál, sauna, fitness, volejbal, kuželky, Žár Ano, 1x týdně Ano Nejsou prostory Sportovní areál (tenis, fotbal), hřiště v žumberku Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Strana 44 z 127 celkem

3.2.5 Zájmové a společenské aktivity spolkový život Celkově lze spolkový život v řešené lokalitě považovat za živý a pestrý. Prakticky ve všech obcích mikroregionu existují činné spolky v oblasti kultury, sportu, popř. cestovního ruchu apod. Nejvyšší aktivitu vykazují napříč celým územím mikroregionu především Sbory dobrovolných hasičů. SDH se podílejí na udržování spolkového života i v obcích, kde se spolkový život postupně trochu vytrácí nebo ztrácí své původní kořeny (např. Srubec). Především v menších sídlech mikroregionu jsou dobrovolní hasiči velice významným prvkem spolkového života. Z dalších významně činných spolků je pak jistě možné jmenovat myslivecká sdružení, rybářský svazy nebo tělovýchovné jednoty. Dále v různých obcích fungují další zájmové spolky, ať už zmařené na kulturu nebo sport či práci s mládeží nebo seniory, maminkami apod. Některé z těchto spolků fungují prakticky v každé obci mikroregionu. Podílí se na organizaci kulturních (výstavy, výtvarné, hudební a divadelní přehlídky a soutěže), sportovních (turnaje, volnočasové aktivity mládeže) a společenských (plesy, bály, taneční zábavy, společenská setkání) akcí v území. Z dalších významných spolků lze jmenovat například: Český Svaz žen, Český červený kříž, Klub českých turistů, obec Baráčníků. Hojné aktivity pak vyvíjí i novohradský klášter a farnosti, které se věnují v první řadě duchovní činnosti, samotný novohradský klášter též intenzivně kulturní a vzdělávací činnosti. Na rozvoji spolkového života se významnou měrou podílí dále i neziskové organizace členské organizace mikroregionu i další organizace. Společně se daří realizovat řadu kvalitních projektů na podporu zachování a rozvoje spolkového života, tradičních řemesel, cestovního ruchu, veřejného dialogu atd. Detailnější informace o činných spolcích v jednotlivých obcích mikroregionu jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto materiálu. 3.2.6 Duchovní tradice a hodnoty Mikroregion Růže se může pyšnit bohatým duchovním dědictvím a jeho živou přítomností. Výrazem duchovního dědictví i přítomnosti v krajině je např. poutní tradice. V regionu se nachází několik poutních míst jako např. Svatý kámen, Svatá Trojice a zejména Dobrá Voda u Nových Hradů, která v první polovině minulého století patřila se Starou Boleslaví mezi 10 nejnavštěvovanějších poutních míst v českých zemích. Existuje zde fungující síť farní správy s nejaktivnějšími středisky v Borovanech a Nových Hradech. Dále zde funguje řada farních společenství ve většině obcí regionu. Za nejvýraznější duchovní a kulturní centrum regionu s nadregionálním dopadem lze považovat novohradský klášter. Činnost v oblasti duchovního života zasahuje v mikroregionu Sdružení Růže přímo několik tisíc lidí, je stmelujícím prvkem a rovněž jedním z nejdůležitějších faktorů lákajících zahraniční návštěvníky do mikroregionu. Např. poutní místo na Dobré Vodě vyhledá ročně cca. 2000 poutníků z Rakouska a Německa, stejný počet poutníků doputuje na Dobrou Vodu též přímo z mikroregionu a dalších míst České republiky (zejména na pravidelné měsíční poutě tzv. Fatimského dne, kdy je zajišťován svoz autobusy z Trhosvinenska, Novohradska a Benešovska). Zázemí novohradského kláštera je využíváno k pořádání duchovních cvičeních, které ročně přitáhnou stovky věřících z Česka a zahraničí.

3.3 Cestovní ruch, rekreace 3.3.1 Cestovní ruch a jeho význam pro rozvoj mikroregionu Území mikroregionu lze z hlediska podmínek pro rozvoj cestovního ruchu rozdělit na dvě základní oblasti: 1. oblast vhodná pro rekreační turistiku a zázemí pro krátkodobou turistiku (v oblasti mikroregionu navazující na České Budějovice Borovansko, Trhosvinensko; 2. oblast Novohradských hor a jejich podhůří Nové Hrady, Horní Stropnice, Malonty, Pohorská Ves, Benešov nad Černou. Obě oblasti mají odlišný charakter, přičemž první z nich má předpoklady spíše pro to, stát se zázemím pro víkendové pobyty a krátkodobější dovolenkové pobyty se spádovostí zejména na Č. Budějovice (částečně na Trhové Sviny a Borovany či Ledenice), druhá oblast pak má předpoklady pro to, stát se samostatnou vyhledávanou destinací cestovního ruchu se všemi službami, které jsou pro turistickou destinaci typické. K dosažení tohoto požadovaného cílového stavu v obou směrech však chybí, zejména v oblasti Novohradských hor, potřebné kapacity a služby. 3.3.2 Základní nabídka cestovního ruchu Přírodní zajímavosti Téměř nedotčená příroda, dříve s lázněmi s "hojivou" vodou v Hojné a Dobré Vodě u Horní Stropnice, dnes "vzdušné" lázně lékaři doporučované a vyhledávané astmatiky a pacienty s dýchacími problémy. Řada přírodních parků, rezervací, chráněných stromů, rostlin i živočichů. V následujícím přehledu je uveden základní přehled o přírodních zajímavostech na území mikroregionu: - Přírodní park Novohradské hory, - Pralesy: Hojná Voda a Žofínský, - Národní přírodní památka Terezino údolí s umělým vodopádem, - Skalní útvar "Napoleon" s volně přístupnou rozhlednou na Kraví hoře v Hojné Vodě, - Národní přírodní rezervace Červené blato, - Národní přírodní rezervace "Brouskův mlýn" - údolní niva řeky Stropnice. Historické památky: - Borovany: zámek, kostel bývalého kláštera, - Památník Trocnov - rodiště J.Žižky (Obrázky ze značeného okruhu), - Nové Hrady: hrad, zámek, klášter, Buquoyská hrobka, - Horní Stropnice : nejstarší kostel v okrese, morový mariánský sloup, - Tvrz Žumberk - expozice malovaného nábytku, tvrz Cuknštejn, tvrz Tichá - Zámky v Olešnici a Ostrolovském Újezdu, - Kostel Sv. Jiljí a radnice v Dolním Dvořišti Strana 46 z 127 celkem

Technické památky: - Buškův hamr a muzeum hamernictví (obrázek hamru), - Kamenická tradice a výtvory na Trhosvinensku (obrázek smírčího kříže), - Kostel H. Stropnice: vedení elektřiny holými vodiči na svorkách na stěně, - Pohraniční skanzen u Borovan: "Muzeum železné opony", - Vesnické muzeum, Kojákovice, - Virtuální muzeum truhlářské tradice a výroby v Ledenicích (obrázek truhlářského nářadí). Církevní památky: - Dobrá Voda mezinárodní poutní místo (jihočeské Lourdy), - Klášterní kostel a škapulířová kaple v Borovanech, - Klášter a kostel v N. Hradech, - Kostel a mariánský morový sloup v H. Stropnici, - Kostel Nejsvětější Trojice u T. Svinů, - Kostel v T. Svinech. Turistické trasy: Cyklistické trasy V území mikroregionu je vyznačena hustá síť cyklotras Klubu Českých turistů. I přes řadu realizovaných projektů, některé trasy nejsou dostatečně vybaveny doprovodnou infrastrukturou (mobiliář apod.). Níže je uveden přehled cyklotras, které prochází územím mikroregionu, podle čísel přiřazených Klubem českých turistů: - 34: Pokračování trasy z Č. Velenic přes H. Stropnici až na Hojnou Vodu - 1018: Pomalší: Č. Budějovice - D. Dvořiště - 1123: Borovany - Trhové Sviny Žumberk - 1046: H. Stropnice- polesí Kapinka - 1048: Dobrá Voda - Pyhrabruck (CLO) - 1050: Č. Budějovice Pyhrabruck - 1097: Domanín Růžov - 1107: Borek - Hůry Rudolfov - 1120: Borovany - Strážkovice - Kamenný Újezd - 1122: okolí Trocnova - 1123: Borovany - T. Sviny Žumberk - 1126: Římov - křízová cesta - 1128: Sv. Ján nad Malší - Besednice - Slavče Žumberk - 1130: T. Sviny - Dolní Stropnice Strana 47 z 127 celkem

- 1131: T. Sviny - Dolní Stropnice Do území rovněž zasahuje trasa Greenways. Jihočeská Greenway Rožmberského dědictví spojuje historická města a památky, které byly v držení Rožmberků po Jihočeském kraji. Trasa začíná v Lomu u Tábora a pokračuje přes Veselí nad Lužnicí dále směrem na Hlubokou nad Vltavou, České Budějovice a Český Krumlov až po hranice s Rakouskem do Dolního Dvořiště. V tomto úseku prochází trasa dálkovou cyklotrasou KČT č. 12. Odtud pokračuje po cyklotrase KČT č. 34 podlé česko-rakouských hranic, skrze Novohradské hory, Horní Stropnici, Nové Hrady až do Českých Velenic. Z Českých Velenic pak trasa vede po cyklotrasách KČT č. 1050 a 1034 přes Jílovice, Kojákovice a Domanín do Třeboně. Z Třeboně pokračuje vedení po cyklotrase KČT č. 1035 na rozcestí mezi Lužnicí a Starou Hlínou. Odtud je trasa určitý úsek neznačena až do obce Novosedly nad Nežárkou. Odtud je možní pokračovat určitý úsek po trase KČT č. 1170, zbytek úseku do J. Hradce pak není doznačen a vede pomístních komunikacích. V J. Hradci se Greenway Rožmberského dědictví napojuje zpět na páteřní cyklotrasu Greenway Praha Vídeň. Naučné stezky, trasy V mikroregionu je rozsáhlá síť značených turistických tras pro pěší. Na jejich značení, údržbě a dalším rozvoji se podílí občané mikroregionu, ale i další organizace působící v území mikroregionu. V přehledu níže je uveden výčet vyznačených tras, které se na území mikroregionu nachází zasahují do něj z okolních regionů (včetně Rakouského příhraničí) nebo se nacházejí v jeho těsné blízkosti: 1) Řemeslo na řece, 2) Údolím Černé, 3) Brána do Novohradských hor, 4) Vyšenské kopce, 5) Třísov - Dívčí Kámen - Holubov, 6) Waldviertelská textilní cesta, 7) 1. Dolnorakouská proutkařská stezka, 8) Po hrázích Vrbenských rybníků, 9) Rudolfovo město, 10) Poutní místo Římov a křížová cesta, 11) Trhosvinensko, 12) Krajinou humanity, 13) Lesní otužování a fitness dráha Gabrielental a Pivní stezka ve Weitře, 14) Cesta plná zážitků Heinrichs, 15) Berušková a Žulová stezka Gmünd Blockheide, 16) Pamětí Novohradska, 17) Tereziino údolí - národní přírodní památka, 18) Školní naučná stezka Sokolí hnízdo, 19) Červené blato, 20) Cesta časem - přírodním parkem Schremské vrchovištní rašeliniště, 21) Lesní a rašelinná naučná stezka Heidenreichsteinské bažiny, 22) Okolo Třeboně, 23) Cesta kolem Světa, 24) Stezka zdraví "Hrádeček", 25) Rožmberk, 26) Stezky v Litschau, 27) Stezka průmyslových památek, 28) Naučná stezka Totalita rozděluje Strana 48 z 127 celkem

Dále jsou v území vyznačeny stezky dědictví tematické cyklotrasy "Pamětí Novohradska" - pověsti a stará řemesla (sklářství, malba na sklo, hamry, venkov. kovárna, venkov. muzeum, malovaný nábytek a pod.). 3.3.3 Turistická infrastruktura a služby cestovního ruchu Ubytovací a stravovací kapacity Vybavenost území mikroregionu z hlediska ubytovacích a stravovacích kapacit není v současné době s ohledem na předpokládaný rozvoj turistiky, který preferuje řada obcí dostatečná. To platí především pro oblast Novohradských hor, kde kvalitní kapacity téměř chybí nebo jsou jen velice slabě zastoupeny. Ubytovací i stravovací kapacity jsou koncentrovány především do větších sídel v území. Hotely a penziony, které se v regionu nachází jsou povětšinou ve městech (T. Sviny, Nové Hrady, Borovany). V těchto sídlech je rovněž hojně zastoupeno ubytování v soukromí. V menších sídlech mikroregionu funguje ubytování v soukromí, není však přesně statisticky podchyceno. Údaje v tabulce níže dokladují ubytovací kapacity zastoupené v mikroregionu, které jsou prezentovány na oficiálních internetových stránkách mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 14 Ubytovací kapacity mikroregionu Sdružení Růže v druhovém členění Typ zařízení Počet zařízení v mikroregionu Lůžková kapacita Hotel 5 231 Penzion 29 480 Turistická ubytovna 9 309 Ubytování v soukromí 29 180 Kemp - chatky a stany 5 56 + 60 stanů Chaty a rekreační chalupy 16 108 Ubytování na zem.farmách 2 10 + 15 stanů Celkem 92 1 384 Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Vzhledem ke skutečnosti, že ne všechna ubytovací zařízení se na ubytovacím portálu mikroregionu prezentují a v území fungují i další ubytovací kapacity (několik penzionů a především ubytování v soukromí), lze celkovou ubytovací kapacitu mikroregionu odhadovat na cca 1 700 lůžek. Do tohoto odhadu není dále zahrnuto tzv. ubytování načerno. Z tohoto množství cca polovina spadá do kategorie ubytování hotel nebo penzion. V ostatních se jedná spíše o levnější typ ubytování. Stávající ubytovací kapacity jen výjimečně disponují zázemím pro cykloturistiku, hipoturistiku nebo zimní turistiku. Z hlediska stravovacích kapacit lze konstatovat rovněž jejich nedostatek, především v menších sídlech. Malé obce s počtem obyvatel do 500 většinou nemají restauraci nebo hospodu se stálou kuchyní. V těchto obcích však nechybí alespoň hospoda s výčepem. Výjimku tvoří menší obce nebo sídla, které disponují určitou atraktivitou cestovního ruchu (například místní část obce Žár Žumberk, kde vzhledem k přítomnosti atraktivní tvrze existuje kvalitní ubytovací i stravovací kapacita v podobě 2 penzionů). Strana 49 z 127 celkem

V území je provozováno dále několik stravovacích zařízení jídelen, které vaří pro zaměstnance podniků (např. zemědělská družstva), školní jídelny apod. Další služby pro rozvoj cestovního ruchu Na rozvoji cestovního ruchu se podílí rovněž celková vybavenost území službami (obchod, banky, zdravotnické služby, sportovní, kulturní, společenská a rekreační zařízení). Dostatek těchto služeb je stimulem pro zpříjemnění pobytu turistů a zvýšení jejich pohodlí při pobytu a cestování v území mikroregionu. Z hlediska zajištění současného stavu těchto služeb pro další rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu lze konstatovat, že množství těchto služeb je rámcově dostatečné pouze pro současný stav. Pro předpokládaný další rozvoj bude potřeba stávající kapacity, a zejména pak jejich kvalitu, rozšiřovat. V území je rovněž nedostatek služeb pro rozvoj cykloturistiky (půjčovny kol jsou zatím pouze v Nových Hradech, na Dobré Vodě a Hojné Vodě, v omezené míře na Žumberku, stejná situace je s opravnami kol jsou pouze v Trhových Svinech, Nových Hradech, rovněž úschovna kol v oblasti neexistuje, i když na požádání jsou někteří ubytovatelé či restauratéři ochotni kolo uschovat. Možné je rovněž vracet kola v síti zařízení Českých drah a.s. Borovany, Nové Hrady) Informační centra působící v území mikroregionu: Mikroregion se zasadil společnými silami o vytvoření 5 turistických informačních center v regionu. Jejich přehled je uveden níže: - Horní Stropnice - v budově radnice, tel.: 386327196, e-mail: ouhstropnice@volny.cz - Nové Hrady - v budově radnice, tel.: 386362195(155), e-mail: kic@novehrady.cz - Trhové Sviny, Žižkovo nám.117, tel.: 386321784, infocentrum@tsviny.cz - Benešov nad Černou, Náměstí 125, 382 82 Benešov nad Černou, benesov.knih@pvtnet.cz - Vesnické muzeum - Kojákovice: 386325423 V některých obcích suplují funkci turistického informačního centra také jiné instituce (např. knihovny). Management cestovního ruchu Rozvoj a koordinaci cestovního ruchu (management cestovního ruchu) si většina obcí zajišťuje samostatně ve vlastní působnosti, popř. v součinnosti s místními podnikatelskými či neziskovými subjekty. Současný stav v oblasti rozsahu a kvality poskytovaných služeb pro rozvoj cestovního ruchu jako celku neodpovídá nárokům na budoucí rozvoj turistiky v daném území. Neexistuje subjekt, který by jednotně koordinoval rozvoj cestovního ruchu pro oba výše definované směry dalšího turistického rozvoje, činnost informačních center, vytvářel a vydával jednotné informační materiály a poskytoval další služby, které budou vyžadovány pro potřeby rozvoje cestovního ruchu. 3.3.4 Lázeňství a wellness V regionu jsou, především díky záměrům v Nových Hradech, ambice rozvíjet infrastrukturu a služby v oblasti wellness, popř. lázeňství. Níže je uveden základní přehled o aktivitách Strana 50 z 127 celkem

v tomto směru v mikroregionu a vazby na nejbližší okolí, které snahy o podporu rozvoje wellness a lázeňství podporují. - Tereziiny Lázničky nově zahájen wellness provoz. Objekt umístěn v nádherném prostoru Národní přírodní památky Tereziino údolí. K dispozici masáže, sauna, solárium, fitness a zázemí pro cykloturisty. V zimě možno nabídku rozšířit o běžecké lyžování. - Buquoyská rezidence připravovaný záměr soukromého investora (rezidence Nové Hrady a.s.) a města Nové Hrady na vybudování lázeňského a wellness centra v Nových Hradech. - Lázně Třeboň klasické slatinné lázně s dlouholetou tradicí (Bertiny lázně a Lázně Aurora), léčba pohybového ústrojí (mimo posuzovanou oblast, ale s vazbou na případný rozvoj wellness a lázeňství dovoz přírodního léčivého zdroje peloidu, možnost společných služeb, sdruženého využívání kapacit apod.) - Lázně Haarbach rašelinné lázně Haarbach v Rakousku, jsou určeny zejména pro léčbu pohybového ústrojí. Nacházejí se v krásné a čisté přírodě v rakouském příhraničí. Nabízejí možnosti všestranného vyžití přímo v areálu, včetně výletů do přírody. V zimě je možné využívat opravené běžecké trasy a nedaleké sjezdovky. Přes léto je možné po cyklotrasách projet veškeré zajímavosti v okolí. Město Nové Hrady má vzhledem ke své poloze a nabídce okolí velmi dobré předpoklady pro rozvoj zdravotní turistiky, především pak wellness. Pro příznivé klimatické podmínky a čistou vodu, čistou přírodu a zejména polohu v Novohradských horách, byla celá oblast vyhledávána již v minulosti k lázeňským a rekreačním pobytům. Jako příklad lze použít nedalekou Hojnou Vodu (název odvozen od slova hojivý ), kde byl již v roce 1564 objeven léčivý pramen a roku 1567 zde byly zřízeny lázně (léčili se zde již příslušníci slavného rodu Rožmberků). V rámci provozu wellness centra je možné využívat i zdroje z nedalekých třeboňských rašelinišť a to na koupelové a zábalové procedury. V případě uznání přírodního léčivého zdroje je možné v budoucnu usilovat o zřízení přírodních léčebných lázní a získání statutu lázeňského místa. 3.4 Podnikatelské prostředí 3.4.1 Souhrnná charakteristika ekonomického prostředí Dle statistik ČSÚ převažuje z hlediska struktury podnikatelských aktivit v mikroregionu terciární sektor. V území je zakořeněna silná tradice zemědělství, která je podtržena přítomností stále poměrně vysokého množství zemědělských subjektů včetně podniků obhospodařujících rozsáhlé plochy a stáda a zaměstnávající na poměry mikroregionu vysoké množství zaměstnanců. I přes převažující počet registrovaných firem ve službách je mikroregion spíše zemědělsko-průmyslového charakteru, s doposud nižším zastoupením služeb. Z jednotlivých odvětví se jeví jako nejperspektivnější strojírenství, kde se jednoznačně projevuje kladný vliv zahraničního kapitálu v největších firmách. Perspektivu k dalšímu rozvoji si však v regionu zachovává i dřevozpracující, nábytkářský, potravinářský nebo textilní průmysl. Další potenciál směřuje jednoznačně do rozvoje infrastruktury a služeb pro turistiku. Tabulka níže dokládá stav ekonomické základny mikroregionu z hlediska typů subjektů. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout, že tyto statistiky Strana 51 z 127 celkem

nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. žádnou. Tabulka 15 Přehled ekonomických subjektů v mikroregionu (k 1.1.2005) Název obce Počet ekonomických subjektů Celkem Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Benešov nad Černou 245 60 44 23 63 Borovany 678 47 90 104 204 Čížkrajice 51 14 11 3 15 Dolní Dvořiště 252 43 25 40 72 Horní Stropnice 264 45 37 49 73 Hranice 62 20 5 3 15 Jílovice 146 35 14 26 28 Kamenná 43 11 3 5 14 Ledenice 446 46 89 58 136 Ločenice 119 18 14 23 38 Malonty 202 49 27 28 46 Mladošovice 74 13 16 19 10 Nové Hrady 521 66 59 68 139 Olešnice 147 28 32 17 34 Ostrolovský Újezd 25 4 3 3 7 Petříkov 57 17 10 7 12 Pohorská Ves 75 31 2 6 22 Slavče 108 13 22 14 39 Srubec 295 20 36 29 101 Strážkovice 71 9 7 13 22 Svatý Jan nad Malší 94 3 16 25 30 Trhové Sviny 984 77 169 126 304 Žár 53 12 11 12 6 Celkem 5 012 681 742 691 1 430 Zdroj: ČSÚ V regionu se nachází poměrně velké množství nevyužívaných objektů a areálů v různém technickém stavu. Využití těchto nemovitostí se členské obce pokouší řešit například prostřednictvím jejich ucelené prezentace a nabídky. V této souvislosti byl připraven Katalog nevyužívaných budov v mikroregionu Růže, kde se prezentují nevyužité budovy obcí Borovany, Kamenná, Nové Hrady, Malonty, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Pohorská Ves, Slavče, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší a Trhové Sviny. 3.4.2 Ekonomické prostředí v jednotlivých obcích mikroregionu Benešov nad Černou V obci jsou zastoupeni spíše drobní podnikatelé. Z této charakteristiky vyčnívá postavení firmy Bentex (textilní výroba), která je s cca 400 zaměstnanci dominantním zaměstnavatelem i pro širší spádové území. Z hlediska dalších podnikatelských aktivit lze jmenovat následující subjekty Jednota DS Kaplice - prodejna smíšeného zboží, Smíšené zboží - Ferenčíková Marie, Konzum - Pokrývková Milena, Discret - papírnictví, hračky, oděvy - Jiří Pečl, Second hand - Anežka Kučerová, Zámečnictví - Josef Dvořák nebo Pstruhařství Boršov nad Vltavou - provoz Benešov nad Černou. Strana 52 z 127 celkem

V územním plánu obce jsou vyčleněny další plochy pro navazujících rozvoj podnikatelských aktivit v obci s preferencí především služeb, popř. drobnějších provozů. Borovany Podnikatelská struktura je různorodá, jsou zastoupeny všechny výrobní sektory. Z hlediska zaměstnanosti zůstává nejvýznamnějším podnikem Lasselsberger a.s. Plzeň, resp. jeho zdejší závod (keramický průmysl). V současné době má společnost cca 160 zaměstnanců. Významným zaměstnavatelem je stále i zemědělství, konkrétně Zemědělské družstvo Borovany s cca 150 zaměstnanci (rostlinná, živočišná a přidružená výroba). Mezi další významné zaměstnavatele patří Agropodnik Mydlovary a.s., středisko Borovany (cca 10), Stempel s.r.o. výroba razítek (cca 70). Dále zde působí řada co do počtu zaměstnanců menších subjektů, například Skládka Růžov (cca 4, spolu s Dopravním střediskem firmy Marius Pedersen dalších cca 30), Služba VD, středisko výroby Borovany (cca 5), Služby Borovany s.r.o. (cca 2), 1 JVS a.s. (cca 4). Dále ve městě působí více než 200 drobných firem do 10 zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných. V nadcházejícím období se připravují větší investice firem Bonus (zpracování pneumatik) a Finesa. V územním plánu města jsou vyčleněny další plochy vhodné pro rozvoj podnikatelských aktivit (pro cca 3 ha je již naplánováno využití ze strany firmy Finesa), dalších cca 7 ha je ještě k dispozici. Čížkrajice Podnikatelská základna není příliš rozsáhlá, spíše orientace na zemědělství. Největším zaměstnavatelem v obci je stále ZD Čížkrajice. Dále se v obci vyskytují spíše drobnější podnikatelé Autoopravna Kubík (2), soukromí zemědělci (3x). V rámci územního plánu obce je vyčleněno několik menších ploch pro případný rozvoj podnikání, spíše drobného charakteru. Dolní Dvořiště Největšími zaměstnavateli v obci jsou dosud zemědělské firmy (Zemav Rybník spol. s r.o. (Dolní Dvořiště) cca 20 zaměstnanců, Agrobeta MM s.r.o. (Rychnov nad Malší) cca 15 zaměstnanců). Dále na území obce a v jejích místních částech působí spíše drobní podnikatelé a poskytovatelé služeb. Je zde zastoupeno i několik podnikatelů v cestovním ruchu (provoz hotelu, restaurací, barů a hospod, solária a cukrárny). V obci Dolní Dvořiště je provozována řada nočních klubů, barů a heren. V územním plánu jsou vyčleněny menší plochy pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Horní Stropnice Největším zaměstnavatelem v obci zůstává 1. Jihočeská zemědělská a.s. ve Světví (zemědělská výroba, cca 50 zaměstnanců). Mezi další významnější podnikatelské subjekty patří Jihočeské lesy a.s., ŠIPRO (textilní výroba, šití), GEMINI, R. Blíženec. Dále je zde řada drobných podnikatelů a OSVČ ve službách a řemeslech. Obec má v územním plánu vyčleněno několik ha ploch pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Preferovány by byly investice související s rozvojem turistiky nebo drobného řemeslného podnikání. Strana 53 z 127 celkem

Hranice Na území jedné z nejmenších obcí mikroregionu provozují svou činnost pouze drobní podnikatelé (provozovatelé penzionů, obchodu, drobní zemědělci, květinářství, prodejna motorových pil, kovářství). Územní plán předpokládá určité možnosti rozvoje podnikatelských aktivit. Jílovice Ekonomické aktivity v obci nejsou příliš rozsáhlé. Dřívější poměrně významný zaměstnavatel (firma Konstanta ukončil provoz). Největším zaměstnavatelem tak je pobočka firmy Novhradtex z Nových Hradů, která zde zaměstnává 10 lidí. Dále zde působí několik OSVČ v oblasti drobného podnikání (kameník, truhláři, tesaři, opravna aut, sběrna surovin, topenáři, voda+plyn). V územním plánu existují menší plochy vhodné pro rozvoj podnikání. V obci se však nacházejí nevyužité objekty (např. objekt bývalé pily) a bývalé zemědělské areály, pro které by bylo vhodné najít využití přednostně. Kamenná Vzhledem k velikosti obce není podnikatelská základna příliš rozsáhlá. Největším zaměstnavatelem je stále ZD Kamenná, které v zemědělství (zaměstnává cca 20 lidí). Dalším významným zaměstnavatelem v obci je BKV Kamenná opravy zemědělské techniky (8 zaměstnanců). Posledním podnikatelským subjektem je Truhlářství Jaroslav Jaroš. Ostatní spádovost (dojížďka do zaměstnání) je především směrem na Trhové Sviny. Ledenice V obci Ledenice existuje silná truhlářská tradice řada podnikatelských aktivit v tomto směru. Dříve byla snaha pořádat i specializovaný truhlářský veletrh. Mezi největší zaměstnavatele patří Výrobní družstvo Ledenický nábytek (cca 25), Dřevomodelárna (cca 25, výroba částečně přesunuta do Č. Budějovic), Agro Hochstafl obdělává 400 ha farma Mysletín (cca 15), EPIGON zemědělská výroba (cca 20), AGROM Zborov zemědělská výroba (cca 15), Truhlářství Fencl (cca 15), Truhlářství Janda (cca 15), Finesa reklamní činnost (cca 15). Dále zde působí množství drobných podnikatelů a zemědělců. V územním plánu obce je vyčleněno 15 ha pro průmyslové využití. Cílem je po vyřešení pozemkové situace obsazení zóny podnikatelskými aktivitami spíše drobnějšího charakteru. Ločenice Pro ekonomickou základnu obce je rozhodující zemědělská výroba. V obci působí jeden z největších zemědělských subjektů v celém mikroregionu Zemědělské družstvo Ločenice (cca 130 lidí). To se přes očekávané problémy a útlum činnosti podařilo zachovat a transformovat na poměrně prosperující podnik. Dalším významným podnikem je firma FONSUS těžba písku (cca 15 zaměstnanců, areál firmy je však v katastru obce Svatý Jan nad Malší). Další v obci působí drobní podnikatelé ve službách a řemeslech (zedníci, instalatéři apod.). V oblasti služeb je dosud malá konkurence. Územní plán obce předpokládá určité menší plochy pro další rozvoj podnikání drobnějšího charakteru. Strana 54 z 127 celkem

Malonty Pro ekonomickou situaci v obci má poměrně velký význam zemědělství. Svůj význam si zachovává i lesní hospodářství (i pře zánik pobočky Lesů ČR je v lesním hospodářství zaměstnáno 8 lidí). Samotná obec Malonty hospodaří na 860 ha lesní plochy služby jsou částečně zajišťovány obcí (4 zaměstnanci). Mezi nejvýznamnější podniky patří Bemagro a.s. zemědělství, zaměstnává (40), dále firma D+G kabeláže pro nákladní vozidla (30) nebo místní pila (4). Dále v obci podnikání několik drobných živnostníků. Mladošovice V katastru obce hospodaří ZD Borovany, které zde má budovy. Dále v obci působí několik soukromých zemědělců. Z další výroby již pouze 1 firma zabývající se autoopravami a kovovýrobou (2 lidi). V územním plánu, který se bude připravovat v roce 2007 se předpokládá s vyčleněním menších ploch pro případný rozvoj drobného podnikání. Aktuálně je jako soukromá investice připravován projekt výstavby pily /vznik 2 nových pracovních míst). Nové Hrady Ekonomická základna je rovněž poměrně pestrá, působí zde řada drobných podnikatelů ve službách a řemeslné výrobě. Ve správním území města nepůsobí jeden dominantní zaměstnavatel, ale pracovní místa jsou rozložena na více středně velkých podnikatelských subjektů. Vzhledem k přirozeným podmínkám a nabídce města je patrná jeho profilace jako centra cestovního ruchu. Mezi nevýznamnější firmy ve městě patří BKV Kamenná (opravárenství, prodej plynu), HCS Bohemia s.r.o. (instalace hydraulických systémů, prodej zem. a lesnické techniky, opravárenství), HBSW Dobrá Voda a.s. (výroba nápojů), Jihočeské lesy a.s. (s cca 60 zaměstnanci na pobočce Nové Hrady největší zaměstnavatel ve městě), MOTOR JIKOV Group a.s. (komponenty pro palivové soustavy zajišťované místní divizí auto společnosti), Novhradtex s.r.o. (textilní výroba), Rybářství Nové Hrady s.r.o., Technické služby města Nové Hrady, ŽPSV Uherský Ostroh Jakule (výroba betonových prvků). Významnými zaměstnavateli jsou pak i Městský úřad Nové Hrady, AUC nebo novohradský klášter s 11 zaměstnanci. Město Nové Hrady má v prostorech kolem čerpací stanice územním plánem vyčleněny další rozvojové plochy pro podnikání. Jedná se o průmyslovou zónu v katastru města (lokalita Za městem ), preferována je spíše drobnější, ekologicky šetrná výroba. Olešnice Ekonomická aktivita v obci se orientuje především na zemědělskou výrobu. Mezi významné podniky patří NEMA pila (cca 25 lidí), další dvě pily jsou ve Lhotce a u Olešnice (celkem cca 12), Rybářství Lhotka (patří pod Lesy a rybníky Č. Budějovic, cca 10 lidí). Dále zde působí několik soukromých zemědělců, z nichž například subjekt M. Dvořák rostlinná a živočišná výroba je možné považovat za poměrně velký subjekt (10 lidí). Dále jsou v obci drobní živnostníci působící v oblasti služeb a drobných řemesel. Za atraktivní podnikatelský záměr lze považovat zdejší výrobu lázeňských oplatek Oplatky Smrčka (5 lidí). V rámci územního plánu obce jsou vyčleněny menší plochy pro případný rozvoj drobného podnikání. Strana 55 z 127 celkem

Ostrolovský Újezd Jedná se o velmi malou obec, čemuž odpovídá i stav podnikatelské základny, která je tvořena pouze drobnými subjekty. Největší zaměstnavatel je Zemědělské družstvo zaměstnává 4 lidi. Dále v obci působí cca 4 drobní živnostníci. Pro další vývoj je spíše než vyčleňování dalších ploch pro podnikání podstatnější hledat využití stávajících málo nevyužitých objektů (bývalý pivovar, zámek). Petříkov Podnikatelská základna je orientována na zemědělství a rekreaci. V obci působí 4 větší a 1 menší soukromý zemědělec. Dále jsou v obci 4 malé penzionky, hospoda a obchod. Co se drobného živnostenského podnikání týče, působí v obci 2 autodopravci, firma provádějící servis výtahů a několik drobných OSVČ (zedník, topenář, truhlář, klempíř). Z pohledu zaměstnanosti je významné i postavení podniku HBSW Dobrý Voda, do které dojíždí cca 7 lidí z obce za prací. Pohorská Ves V obci působí agroturistická farma s ubytováním, keramická dílna, obecní hospoda s celoročním provozem (aktuálně v rekonstrukci), soukromý zemědělec. Celoročně je v provozu informačním centrum, které provozuje obec. Pro další ekonomický rozvoj obce je důležité zajistit otevření hraničního přechodu. Slavče V obci má tradici především zemědělská a dřevozpracující výroba. Mezi významné subjekty patří formy BV nábytek (cca 40), Thermostar - výroba oken (15) a ZD Slavče (cca 20 zaměstnanců). Z hlediska orientace zemědělství je převažující typ výroby rostlinná výroba. V obci dále působí několik drobných živnostníků (zámečník, instalatér, truhlář). V územním plánu obce jsou vyčleněny menší plochy pro případný další rozvoj drobných podnikatelských aktivit. Srubec Ekonomické aktivity v obci nejsou příliš veliké. Kromě 2 soukromých zemědělců, kteří udržují zemědělské aktivity po zkrachovalém ZD, se obci nachází pouze několik drobných živnostníků (zedníci, opraváři, zámečník, kadeřnictví, malíř). Nízká ekonomická aktivita je způsobena především vysokou výjezdovostí do Č. Budějovic. Územní plán obce počítá s několika menšími plochami pro rozvoj podnikání, problém je však s vlastnictvím pozemků, které jsou z velké části v soukromém vlastnictví. Strážkovice Orientace podnikatelských aktivit směřují především do oblasti zemědělství významnými subjekty jsou firmy ZETA NOVA (10 pracovníků) a ZETA Servis (10) opravy zemědělských strojů. Společnost Jihostav, která zde dříve měla výrobu využívá v obci již jen sklady. Mimo tyto větší subjekty působí v obci pár drobných soukromých zemědělců, 2 hospody a několik živnostníků (kadeřnictví, autoopravář, truhlář). Územní plán obce počítá s menšími plochami pro případná rozvoj podnikání (Spíše v oblasti služeb nebo drobné výroby, popř. skladů větších firem z Č. Budějovic apod.). Strana 56 z 127 celkem

Svatý Jan nad Malší Charakter ekonomických aktivit je dán největším zaměstnavatelem v obci, kterým je ZD Ločenice (cca 120). ZD hospodaří ve správním území obce Svatý Jan. Kromě tohoto největšího subjektu v obci působí drobní živnostníci (zedníci, kovovýroba, kosmetika, kadeřnictví). Trhové Sviny Podnikatelská základna na poměry mikroregionu široká a zasahuje do téměř všech oblastí. Ve městě je zastoupena řada služeb, které zajišťují spádově obslužnost širšího území mikroregionu. Následující přehled uvádí počet subjektů v jednotlivých odvětvích a dokládá šíři ekonomické základny města Trhové Sviny jako centra celého mikroregionu: - Zemědělství, lesnictví, rybářství (54 firem) - Těžba a zpracování uhlí a ropy, energetika, vodohospodářství (3 firmy) - Těžba a zpracování nerostů, chemický průmysl, druhotné suroviny a odpady (13 firem) - Kovovýroba, strojírenství, elektrotechnika a přístrojová technika (32 firem) - Průmysl potravinářský, textilní, kožedělný, dřevozpracující, plastikářský a další (73 firem) - Stavebnictví a stavební materiály (76 firem) - Velkoobchod, maloobchod, ubytování, stravování, služby pro občany (223 firem) - Doprava, spoje a telekomunikace (39 firem) - Bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, služby pro podniky (80 firem) - Zdravotnictví, školství, kultura, státní správa apod. (34 firem) Mezi největší zaměstnavatele ve městě patří především firma Greiner nástrojárna, s.r.o., dále Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny nebo firma A. Schmied (optické a fotografické přístroje). Z dalších zaměstnavatelů je možné zmínit například firmu Trust-ts spol. s r.o. montáž truhlářských výrobků (20 truhlářů). V územním plánu města je počítáno s dalšími plochami pro výstavbu průmyslového charakteru nebo drobných podnikatelských provozů (konkrétně se jedná o rozšíření stávající průmyslové zóny města, v územním plánu je dále vyčleněno několik menších ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit preference lehkého průmyslu). Žár Největším zaměstnavatelem v obci je firma SOHORS spol. s r.o. zabývající se zemědělskou výrobou (cca 60 pracovníků), významné jsou rovněž aktivity firmy ASB Grünland spol. s r.o., Žár (20 lidí) - firma zaměřena na výrobu zahradnických substrátů, nákup a prodej hnojiv. Dále v obci působí drobná živnostníci (truhlář, švec apod.). V místní části Žumberk je vzhledem k přítomnosti tvrze významný sektor podnikání v cestovním ruchu (penziony). 3.4.3 Zemědělství Již z informací o podnikatelské základně mikroregionu jednoznačně vyplývá, že role zemědělství je v řešeném území stále poměrně významná. V každé obci působí celá řada zemědělských subjektů, převážně drobných soukromých zemědělců. Strana 57 z 127 celkem

Relativně malá oblast mikroregionu nevznikla podle kriterií zemědělské sounáležitosti, ale rozhodnutím obcí. Ze zemědělského hlediska tedy vykazuje značné rozdíly. Oblast českokrumlovské části Novohradských hor je místem rozvoje zemědělství. Současné farmy jen volně vycházejí z bývalých objektů, jsou spíše ranči velkých, ale pro oblast přiměřených kapacit. Až na naprosté výjimky je zde zemědělství organizováno na podnikatelské a zaměstnanecké bázi. Perspektiva oblasti pro zemědělskou výrobu je vysoká, rodinné farmy v obydlených statcích se však až na výjimky dosud příliš nevyskytují. Ty nemnohé jsou však dobrým příkladem multifunkčního zemědělství (mimoprodukční funkce zemědělství). Oblast českobudějovické části Novohradských hor má sice stejné výchozí přírodní a demografické podmínky jako oblast předcházející, v současnosti je zde však zemědělství v útlumu. Soukromníků je méně, působí zde jen 1 velký zemědělský podniky. V oblasti Třeboňské pánve hospodaří většina zemědělců v rozsáhlých rodinných statcích německého typu s velkou kapacitou pro ustájení. Statky zpravidla stojí uprostřed vlastních pozemků. Předpoklady pro rozvoj rodinných farem jsou zde velké, přesto existují jen výjimečně. Zemědělci jsou orientováni na hrubé zemědělství, téměř výhradně výkrm býků. Mnoho zemědělců je zde starších padesáti let bez pokračovatele. Oblast je limitována nedostatkem vlastních obilovin. Multifunkční zemědělství zde v rozporu s podmínkami téměř neexistuje. Stav a podmínky zemědělství na území mikroregionu je možné charakterizovat následujícím způsobem: - přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu jsou zde převážně podprůměrné nadmořská výška v rozmezí od 450 do 1034 m n. m., značně členitý reliéf krajiny, vyšší podíl podzolových a hnědých kyselých půd, glejových a pseudoglejových půd, zejména v oblasti Novohradských hor a podhůří, - celková produkční schopnost zemědělské půdy je v daných přírodních podmínkách rovněž podprůměrná, - začínající devastace přírodního potenciálu související s klesajícím rozsahem obdělávaných půd a následným zaplevelením hrozí aktuální půdní erozí, zejména u větších bloků orné půdy, - zhoršení tradičně dobrého vodního režimu v některých oblastech mikroregionu Sdružení Růže regulací a napřimováním vodních toků, - v příměstské oblasti Českobudějovické pánve ohrožení znečištěním a přesunem městských odpadů, - nedokonale stabilizované vlastnické a uživatelské vztahy k zemědělské půdě vedou k rostoucímu objemu zemědělské půdy neobdělávané ani v základním rozsahu, - postupně se zhoršují ekonomické výsledky zemědělských podniků, zejména větších podniků nad 25 pracovníků. Naproti tomu stále existuje tradice zemědělského využití krajiny, pozitivní vztah k půdě u převažující části zemědělské populace a relativně vysoká flexibilita českých zemědělců. Pestrý reliéf krajiny vytváří prostor pro diversifikaci zemědělské činnosti poměrně úrodné půdy v nižších polohách Novohradského podhůří a v Budějovické pánvi, vhodné podmínky pro pícninářství a pastevní chov ve vyšších nadmořských výškách. Velmi dobrá je soustava Strana 58 z 127 celkem

vodních zdrojů, která vytváří přirozeně kvalitní vodní režim oblasti. Oblast nabízí vhodné podmínky pro rozvoj ekologických způsobů hospodaření, produkci a využití ekologických zdrojů energie. Dobrá kvalitativní úroveň životního prostředí, atraktivní krajina doplněná kulturními a přírodními zajímavostmi představuje v souhrnu dobrý potenciál pro agroturistiku. Přínosem může být využití rakouských zkušeností s agroturistikou, její propagací a kvalifikací/rekvalifikací farmářů, alternativa vzájemného propojení těchto aktivit. Ke zlepšení ekonomických výsledků může přispět integrace zemědělských podniků na úrovni zpracovatelských a zejména marketingových článků vytváření družstev tzv. nové generace či obdobného typu obchodní organizace, obdobná integrace podniků je žádoucí i pro agroturistiku jak na horizontální úrovni (marketing, propagace), tak především s orgány obcí, drobnými podnikateli. 3.5 Přírodní prostředí, chráněná území 3.5.1 Krajinné ekologické jednotky území V prostorovém uspořádání krajinných ekologických jednotek mikroregionu Sdružení Růže se projevuje zřetelná změna podnebných, reliéfových, půdních, vegetačních, odtokových podmínek, tedy gradient, od severních okrajů kolem Srubce, Zalin, Kojákovic pres Borovany, Trhové Sviny, Nové Hrady až na vrcholky Novohradských hor. Z nadmořských výšek kolem 450 m stoupá povrch reliéfu krajiny až na 1034 m na Vysoké. Tento gradient se rovněž projevuje ve využívání krajiny, především v zemědělství od poměrně úrodných půd k loukám, pastvinám a horským lesům. Takto také postupovala středověká kolonizace, která měnila původní bukové/jedlové doubravy nižších poloh a bučiny s kyčelnicí devítilistou, případně podmáčené rohozcové smrčiny s rašelinnou smrčinou vyšších poloh. Je zde však další značný rozdíl spočívající v rozlišení 3 základních skupin přírodních krajinných jednotek: - Novohradské hory - Novohradské podhůří - Třeboňská pánev Do území mikroregionu rovněž zasahuje výběžek Českobudějovické pánve u obce Srubec. Současná krajina mikroregionu je krajinou kulturní, v níž je uloženo obrovské množství práce našich předků a toto dědictví krajiny nás zavazuje k odpovědnosti k současné mladé generaci, které bychom měli předat krajinu v aspoň takovém stavu v jakém jsme ji dostali od našich rodičů. Ve využívání krajiny platí další zásady jako je předběžná obezřetnost v prosazování změn využívání krajiny a změn životního prostředí, adresná odpovědnost poškozovatelů krajiny a zmíněná mezigenerační odpovědnost. Není pochyb o tom, že pokud by došlo k zastavení využívání krajiny mikroregionu, pak by cílovým stavem krajiny byly lesy, jejichž složení by nebylo sice zcela shodné s původní dřevinnou skladbou, ale nepochybně by lesy dominovaly. V řešeném území, resp. Především na území Novohradských hor, byl zaznamenán výskyt řady taxonů, které nebyly nikdy nalezeny jinde v České republice, například: kýchavice Veratrum album (Novohradské hory), pryskyřník Ranunculus aconitifolius (Novohradské hory), prstnatec Dactylorhiza traunsteineri, vrba Salix appendiculata (Novohradské hory). Strana 59 z 127 celkem

3.5.2 Bioregiony v řešeném území Na území mikroregionu Sdružení Růže mají z hlediska bioregionů Jihočeského kraje největší význam následující: Novohradský bioregion Bioregion je tvořen převážně žulovou plochou hornatinou. V bioregionu je zastoupena biota 5. jedlo-bukového vegetačního stupně, na vrcholech pak 6. smrkovo-jedlovo-bukového stupně. Potencionální vegetaci tvoří květnaté bučiny, acidofilní horské bučiny a podmáčené smrčiny. Biota má tedy horský ráz, druhy středních poloh však vystupují poměrně vysoko. Vyskytuje se zde celá řada alpských prvků. Na přechodech k Českokrumlovskému bioregionu se vyskytují ostrovy s acidofilními bučinami. Reliéf představuje tektonicky zdvižený zarovnaný povrch, nad kterým vyčnívají izolované vrchy a hřbety. Okrajové zlomové svahy mají členitější reliéf charakteru členité vrchoviny až ploché hornatiny. Střed pohoří má charakter ploché vrchoviny až členité pahorkatiny. Z menších útvarů jsou nápadné žulové skalní útvary a suťová pole tvořená obrovskými balvany. V bioregionu je zastoupena fauna hercynských horských lesů, blízká Šumavskému bioregionu, ale s omezenějším druhovým spektrem. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Českobudějovický bioregion Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami. Převažuje biota dubojehličnaté varianty 4. vegetačního stupně s ostrovy 3. dubovo-bukového stupně. Potenciálně je vegetace tvořena acidofilními doubravami, luhy a olšinami. Charakteristické je zastoupení mokřadních a vodních stanovišť. Převážná část pánve má ráz ploché pahorkatiny, pouze na severozápadě má ráz členité pahorkatiny. Flóra je převážně mokřadní, vyskytuje se v ní několik exklávních prvků. Význačný je výskyt boreálních a boreokontinentálních druhů olšin a mokřadů. Fauna tohoto bioregionu je převážně hercynská, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), silně ovlivněna lidskou činností. Přírodě blízká stanoviště a jejich faunu představují především mokřady, do velké míry nahrazované pobřežními lemy četných rybníků. Řeky v bioregionu mají podhorský charakter a náležejí do parmového pásma. Českokrumlovský bioregion Bioregion má vysokou biodiverzitu, to je dáno i pestrou geologickou stavbou (i vápence a hadce). Charakteristická je mozaika bioty 3. Dubovo-bukového až 5. jedlo-bukového stupně s extrémními ostrůvky teplomilné a horské bioty. Potenciální vegetaci v nižších částech tvoří acidofilní doubravy, ve vyšších částech pak květnaté až bikové doubravy. V údolích jsou háje a malé ostrůvky reliktních borů, na plošinách místy i olšiny. Na ostrůvcích vápenců je možno předpokládat teplomilné doubravy, na hadcích reliktní bory. Méně typická část je tvořena okrajovými pahorkatinami a kotlinami. Při okrajích má reliéf charakter členitější pahorkatiny. Nad tuto pahorkatinu se zvedají výrazné horské skupiny s charakterem členité vrchoviny až hornatiny. Na kompaktních horninách jsou časté skalní sruby a balvanité sutě i balvanové proudy. Údolí Vltavy, Malše, Zlatého potoka a Blanice mají místy kaňonovitý charakter se skalními útvary. Nelesní náhradní vegetaci reprezentují louky a pastviny. Dnes již vzácně ji reprezentují i rašelinné a slatinné louky. Flóra je pestrá, zvláště v oblastech s bazickými substráty. Převažují druhy středoevropské podhorské květeny, jako např. svízel vonný a kopytník evropský. V bioregionu se vyskytuje běžná lesní fauna vyšších poloh hercynské Strana 60 z 127 celkem

podprovincie s některými význačnými druhy (los evropský, tetřev hlušec, tetřívek obecný). Fauna je ovlivněna sousedstvím horských regionů Šumavským a Novohradským (myšivka horská). Na výchozech vápenců se vyskytují teplomilná společenstva s kobylkou Leptophyes bosci a měkkýši suchomilkou obecnou a zrnovkou mechovou. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Vltava a částečně i Malše do pásma lipanového. Třeboňský bioregion Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Biota je do značné míry azonálního charakteru, zvláště převažují mokřadní a psamofilní společenstva. Potencionální vegetaci tvoří společenstva acidofilních doubrav, bory, olšiny a rašeliniště. Méně typické jsou zdvižené okraje na krystaliniku s členitějším reliéfem, hojnějším výskytem bučin. Specifickým prvkem jsou dnes velká rašeliniště s borovicí blatkou a dále rozsáhlé rybniční soustavy a celá řada neregulovaných toků přírodního charakteru. Patří k nejplošším v celé České republice. K okrajům se reliéf zvedá a má charakter ploché pahorkatiny, na tektonicky zdvižených okrajích má pak ráz členité pahorkatiny. Flóra území je bohatá, s celou řadou exklávních prvků, do značné míry se vymyká běžné hercynské květeně středních poloh. Mezní prvky jsou vzácnější. Velmi charakteristická je přítomnost boreokontinentálních druhů. Fauna regionu je výrazně hercynská, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Fauna je rozhodujícím způsobem ovlivněna existencí početných rybníků, rašelinných luk, rašelinišť a rozlehlých, místy rašelinných lesů. 3.5.3 Chráněná území Na území mikroregionu Sdružení Růže se nachází několik chráněných území. Nejvýznamnějším z nich je přírodní park Novohradské hory, který zasahuje do území České Budějovice, Český Krumlov). Jedná se o rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev, suťové a skalní útvary, přírodní toky, zbytky květnatých luk, kulturní krajina s vyváženou mozaikou krajinných segmentů, četné přírodní rezervace a skladebné prvky regionálních. Přírodní park Novohradské hory je v rámci příslušné územně plánovací dokumentace (ÚP VÚC Jihočeského kraje a ÚP VÚC Novohradsko) evidován jako navrhovaná CHKO Novohradsko. V území se rovněž nachází několik národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Jejich přehled je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 16 Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky v území mikroregionu Kategorie ochrany národní přírodní rezervace Název Číslo Rozloha Červené blato 65 33,4 ha Žofínský prales 544 99,5 ha Kategorie ochrany národní přírodní památka Název Číslo Rozloha Hojná Voda 110 9,2 ha Tereziino údolí 444 128,1 ha Zdroj: koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje Strana 61 z 127 celkem

Dále jsou v regionu zastoupeny i další maloplošná chráněná území situovaná především do Novohradských hor a jejich podhůří přírodní rezervace a přírodní památky. Jedná se například o přírodní památky Ostrolovský újezd, Prameniště Pohorského potoka, Pohořské rašeliniště, U tří můstků, Stodůlecký vrch, Myslivna, Přesličkový rybník, Rapotická březina a další. Do území mikroregionu Sdružení Růže zasahuje svým jihozápadním výběžkem území CHKO Třeboňsko. Z hlediska katastrálních území obcí, které do CHKO Třeboňsko, které do území CHKO zasahují, se jedná o následující: - Byňov (Nové Hrady), - Hranice, Trpnouze, - Kojákovice (Jílovice), - Lipnice (Jílovice), - Obora (Nové Hrady), - Šalmanovice (Jílovice), - Těšínov (Petříkov), - Vyšné (Nové Hrady). 3.5.4 Lokality Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. V ČR je soustava Natura 2000 tvořena dvěma typy území: ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Základní legislativu EU pro transpozici a vytváření soustavy Natura 2000 v ČR představují dvě směrnice : Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (tzv. Birds directive) a Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. Habitats directive). Lokality Natura 2000 s vlivem na území mikroregionu Sdružení Růže Následující tabulka zobrazuje přehled lokalit Natura 2000, které se přímo dotýkají území mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 17 Lokality Natura 2000 zasahující do území mikroregionu Sdružení Růže Kategorie chráněného území ptačí oblasti Název oblasti, kód Vymezení oblasti, její rozloha a předmět ochrany Novohradsko, CZ0311039 - Benešov nad Černou, Velký Jindřichov, Hojná Voda, Staré Hutě u Horní Stropnice, Bělá u Malont, Rapotice u Malont, Dolní Příbraní, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě, Mikulov. - 9 054,07 ha - Předmět ochrany: datlík tříprstý, jeřábek lesní Kategorie chráněného území evropsky významné lokality Strana 62 z 127 celkem

Název oblasti, kód Vymezení oblasti a její rozloha Stropnice, CZ0313123 - meandrující tok říčky Stropnice, její široká niva a rybniční soustava u Olešnice. Ekotop: území je součástí tzv. Stropnického příkopu v JZ části Třeboňské pánve, který je vyplněn křídovými pískovci, slepenci a jílovci klikovského souvrství. To je překryto kvartérními sedimenty. Široká niva říčky Stropnice s přirozeně meandrujícím korytem řeky. Soustava středně velkých rybníků u Olešnice na říční terase na levém břehu řeky. Přirozeně meandrující koryto říčky Stropnice v široké, občas zaplavované nivě s kosenými i nekosenými loukami a mokřady. Soustava středně velkých, víceméně lesních rybníků na říční terase. - 1 258 ha Červené Blato, CZ0310610 - Rašeliniště s blatkovým borem 1.5 km jv. od obce Šalmanovice, cca 5 km z. od Suchdola nad Lužnicí. - 395 ha Horní Malše, CZ0314022 - zalesněná niva řeky Malše s horskými olšinami a smíšené lesy v okolí Ulrichova. V enklávě Dolní Příbraní zbytky rašelinných, mokrých a mezofilních luk. - 1 619,38 ha Sokolí hnízdo a Bažantnice, CZ0313113 - lesní porost ve svahu při západním okraji města Nové Hrady a lužní les Bažantnice (v současnosti také jako bažantnice využívaný) asi 1 km severně od města, oddělený nivou Stropnice. Ekotop: A) Lesní kambizem a fluviální usazeniny na podloží biotitické ortoruly, B) Svažitý terén obrácený západním směrem k říčce Stropnici a její niva s plochým reliéfem, C) Smíšený les s převažujícím dubem v nivě Stropnice (Bažantnice) a smíšený les ve svahu s hojně se vyskytujícím dubem (Sokolí hnízdo). - 48 ha Bedřichovský potok, CZ0313092 - Bedřichovský potok 7 km jihozápadně od Nových Hradů. Ekotop: Bedřichovský potok je drobným částečně regulovaným tokem v oblasti Novohradských hor se zastoupením bahnitopísčitých náplavů. - 1 ha Přesličkový rybník, CZ0313117 - rybník 3 km jihovýchodně od Nových Hradů, v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Přírodní památka. Ekotop: a)horninovým podkladem, který v podobě balvanů při okraji rybníka vystupuje na povrch, je žula číměřského typu. Na většině plochy se nacházejí holocénní fluviální uloženiny a sedimenty vodní nádrže. b) Rybník o výměře 0.9 ha ležící v lesním komplexu, na bezejmenném potoce. c) Rybník s přilehlými litorálními společenstvy. - 8 ha Veverský potok, CZ0313137 - Území 5 km jižně od Nových Hradů. Ekotop: Drobný tok v Novohradských horách s výskytem častých jemných bahnitých a bahnito-písčitých náplavů. Strana 63 z 127 celkem

- 2 ha Žofínský prales Pivonické skály, CZ0310163 - Centrum rozsáhlého lesního komplexu ve střední části Novohradských hor, 2,5 až 5 km východně od obce Pohorská Ves a 15 km jihozápadně od Nových Hradů. Komplex přirozených smíšených porostů květnatých a acidofilních bučin, s hojným zastoupením podmáčených smrčin a s početným souborem plošných lesních pramenišť. Na přirozené lesní porosty, zejména věkově a prostorově diferencovaná starší stadia, jevázána druhově pestrá avifauna a charakteristická a významná fauna bezobratlých. - 417 ha Zdroj: koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje a Novohradska, www.natura2000.cz Ptačí oblast Novohradské hory je převážně lesnaté území při hranicích s Rakouskem. Největší význam oblasti spočívá v přítomnosti vhodných lesních i nelesních biotopů, které díky izolovanosti v bývalém hraničním pásmu, vylidnění oblasti po roce 1945, rozumnému lesnickému obhospodařování a extenzívní zemědělské výrobě zůstaly zachovány až do současnosti a jsou solidním základem zachování populací klíčových druhů ptáků a při vhodném managementu i jejich dalšího zvyšování. Ptačí oblast Novohradské hory je jednou z nejbohatších lokalit výskytu jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v ČR a významnou lokalitou pro další druhy ptáků vyjmenovaných v příloze I směrnice o ptácích, zejména pak čápa černého (Ciconia nigra), chřástala polního (Crex crex), tetřívka obecného (Tetrao tetrix), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), sýce rousného (Aegolius funereus), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Strana 64 z 127 celkem

Obrázek 2 Ptačí oblast Novohradské hory (včetně EVL Žofínský prales Pivonické skály a Horní MAlše) Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje Vyhlášené lokality Natura se potenciálně, nejen v území mikroregionu Sdružení Růže, ale v rámci celého území Jihočeského kraje, mohou být ve střetu s rozvojovými záměry obcí či dalších subjektů působících v daném území. Strana 65 z 127 celkem

Obrázek 3 Další evropsky významné lokality (1: Stropnice, 2: Červené blato, 3: Sokolí hnízdo a Bažantnice, 4: Přesličkový rybník, 5: Veverský potok, 6: Bedřichovský potok) Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje V současné době se připravuje vyhlášení několika dalších zvláště chráněných území, jejichž lokalizace bude odpovídat buď stávajícím chráněným územím (např. NPR Brouskův mlýn), popřípadě jádrovým a nejcennějším zónám původně navrhované CHKO Novohradské hory. Zájmy chráněných druhů ani stanovišť rostlin nebudou pravděpodobně v rozporu se zájmy obcí, naopak umožní čerpání dotací na adekvátní obhospodařování chráněných ploch. Lze také očekávat vyšší zájem ze strany specifických turistů. Určité spory mohou vzniknout s velkorybáři (naůř. Petrův zdar s.r.o.), kteří hospodaří na rybnících, kde působí určitou škodu evropský druh vydra, popř. kormorán a volavka. Tyto škody se v prokázaném rozsahu hradí (pro tyto účely je zřízen zvláštní zákon). 3.5.5 Živelné pohromy Území mikroregionu Sdružení Růže nepatří mezi území, která by byla v celém rozsahu citelně ohrožována přírodními katastrofami. Významné pro další rozvoj je však zejména lokální řešení protipovodňových opatření. Mezi území postihované povodněmi patří např. obce Ledenice, Petříkov, Trhové Sviny nebo chatová osada u Strážkovice. Vzhledem k náročnosti realizace protipovodňových opatření je však jejich budování velice obtížné. V tomto směru je potřeba usilovat do budoucích období o využití příslušných dotačních prostředků či spolupráci obcí. Místním problémem jsou například i lesní kalamity polomy (např. obec Mladošovice). Strana 66 z 127 celkem

3.6 Základní technická infrastruktura Následující tabulka zobrazuje údaje Českého statistického úřadu o vybavenosti území mikroregionu základní technickou infrastrukturou. Tabulka 18 Základní technická infrastruktura mikroregionu Sdružení Růže Název obce Vodovod Kanalizace s ČOV Plynofikace Benešov nad Černou 1 1 0 Borovany 1 1 1 Čížkrajice 0 0 0 Dolní Dvořiště 1 1 1 Horní Stropnice 1 1 1 Hranice 1 0 0 Jílovice 1 1 0 Kamenná 1 0 0 Ledenice 1 1 1 Ločenice 1 0 0 Malonty 1 1 0 Mladošovice 1 0 0 Nové Hrady 1 1 1 Olešnice 1 1 0 Ostrolovský Újezd 1 1 0 Petříkov 0 0 0 Pohorská Ves 1 1 0 Slavče 1 1 0 Srubec 1 1 1 Strážkovice 1 1 0 Svatý Jan nad Malší 1 1 0 Trhové Sviny 1 1 1 Žár 1 1 1 Celkem 21 17 8 Zdroj: ČSÚ Z tabulky však nejsou jasné dílčí informace a problémy za každou jednotlivou obec, navíc se jedná o údaje k 1.1.2005, které v určitých detailech ne zcela přesně odpovídají skutečnosti. Proto jsou v následujících podkapitolách informace o zásobování vodou, odkanalizování a plynofikaci jednotlivých obcí popsány detailněji. Strana 67 z 127 celkem

3.6.1 Zásobování vodou Následující tabulka přináší podrobnější informace o řešení otázky zásobování pitnou vodou dle jednotlivých obcí mikroregionu. Tabulka 19 Zásobování pitnou vodou v mikroregionu Sdružení Růže Název obce Poznámky k řešení otázky zásobování území pitnou vodou Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Pouze Benešov nad Černou, ostatní místní části individuální zásobování Kompletně vyřešeno, kromě zcela odlehlých samot Zcela chybí, voda z individuálních zdrojů je v některých částech obce zcela nevyhovující (vysoce železitá, zapáchající) Na veřejný vodovod jsou napojeny D. Dvořiště, Rybník, Rychnov nad Malší a Trojany. Aktuálně se plánuje napojení místní části Tichá na veřejný vodovod. Ostatní místní části zatím napojeny nejsou. 3 vodovody: 1) pro H. Stropnici, protažen až do Žáru napojení pro Hojnou Vodu, Dobrou Vodu, Svébohy, Humenice a Olbramov, 2) D. Stropnice Světví, 3) Rychnov u Nových Hradů Kamenná. V ostatních částech individuální zásobování Veřejný vodovod je vybudován kompletně pro obě místní části Ano, pouze Jílovice, Šalmanovice a Kojákovice, v ostatních osadách je individuální zásobování Pouze místní část Kamenná, statní osady nejsou napojeny individuální zásobování Ano, Ledenice mají společný vodovod s městem Borovany, ostatní místní části jsou napojeny na Zborov Téměř kompletně až na některé hodně odlehlé části Napojeny jsou místní části Jaroměř, Bělá, Malonty, Bukovsko a Meziříčí, ostatní napojeny nejsou Napojeny kompletně Mladošovice a Petrovice, napojení osady Lhota se plánuje Město a Byňov jsou napojeny na veřejný vodovod, některé osady nejsou napojeny, lokální problémy s kvalitou vody Kompletně vyřešeno (kromě samot) Ano, kompletní napojení Ne, individuální zásobování Ano, pouze místní části Pohorská Ves a Lužnice, ostatní místní části ne Kompletně vyřešeno (kromě odlehlých samot) Kompletně vyřešeno (kromě samot) Pouze v místní části Strážkovice, je zpracována projektová dokumentace pro napojení dalších místních částí (Řevnovice) Ano, pouze v místní části Svatý Jan nad Malší, v ostatních místních částech chybí Město napojeno kompletně včetně většiny místních částí Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár Vodovod hotový ze 100 % Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Strana 68 z 127 celkem

3.6.2 Odkanalizování, čistírny odpadních vod Následující tabulka přináší podrobnější informace o řešení otázky fungování kanalizace a čištění odpadních vod dle jednotlivých obcí mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 20 Odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích mikroregionu Sdružení Růže Název obce Poznámky k řešení otázky odkanalizování a čištění odpadních vod Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Je zčásti hotová, chybí pouze některé místní části obce Borovany kompletní odkanalizování včetně ČOV, u menších osad odkanalizování zatím chybí Pouze individuální odkanalizování, ČOV není Na jednotnou kanalizaci jsou napojeny D. Dvořiště, Rybník, Rychnov nad Malší a Trojany. ČOV je pouze v Dolním dvořišti a Rychnově nad Malší. Odkanalizována pouze H. Stropnice, Dobrá Voda a Hojná Voda včetně ČOV, ostatní místní části nejsou dosud odkanalizovány Jednotná kanalizace chybí, v celém správním území obce je pouze individuální odkanalizování (septiky, 2 nově postavené objekty mají vlastní ČOV) Pouze Jílovice, včetně ČOV, ostatní místní části nejsou odkanalizovány Pouze částečné odkanalizování, ČOV chybí Ledenice ano, včetně ČOV, připravuje se napojení a výstavba ČOV do osady Ohrazeníčko Cca 90 % území napojeno, nedávno dokončená ČOV, chybí v některých místních částech Malonty kompletně včetně ČOV, ostatní místní části nejsou odkanalizovány V místní části Mladošovice je dešťová kanalizace, v ostatních místních částech není, ČOV také není Ano, v některých místních částech kanalizace chybí ČOV a kanalizace pouze v Olešnici, ostatní místní části nejsou odkanalizovány Ano, včetně ČOV Není, pouze dešťová kanalizace Ano, pouze místní část Pohorská Ves včetně ČOV Téměř hotová, chybí pouze v osadě Lniště, ČOV, směsná s dočištěním v rybnících, ostatní osady dešťová kanalizace Kompletně vyřešeno, vlastní ČOV není (napojení na České Budějovice) Pouze dešťová a splašková kanalizace ve všech osadách Ve Svatém Janě nad Malší kanalizace je včetně ČOV, v Sedlci je pouze ČOV, v místní části Chlum kanalizace ani ČOV není Město odkanalizováno kompletně, funguje čistírna odpadních vod, kanalizace je dále v místní části Otěvěk, v ostatních místních částech kanalizace chybí Osada Žumberk cca 40 % (biologická ČOV), Žár cca 60 % (klasická ČOV), Božejov - ne Strana 69 z 127 celkem

3.6.3 Plynofikace Následující tabulka přináší podrobnější informace o řešení otázky plynofikace na úrovni jednotlivých obcí mikroregionu. Tabulka 21 Plynofikace v mikroregionu Sdružení Růže Název obce Poznámky k řešení otázky plynofikace Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem Ne, ani se neplánuje Ano, Borovany, Hluboká, další rozšiřování se však nepředpokládá Ne, neplánuje se Ano, pouze Dolní Dvořiště, další rozšiřování se zatím neplánuje Ano, pouze Horní Stropnice, do dalších částí se rozšiřování nepředpokládá Není, ani se neplánuje Ne, bylo by finančně náročné, ani není dostatečný zájem Ne, neplánuje se Pouze Ledenice, další rozšiřování se neplánuje Není, ani se neplánuje (ochranné pásmu přehrady Římov) Ne, neplánuje se, potenciální přívod je příliš daleko Ne, neplánuje se Ano Nové Hrady, Byňov, Jakule, v plánu je postupné napojování dalších místních částí Ano, pouze částečně (Olešnice) Ne, neplánuje se Není, neplánuje se Ne, ani se nepředpokládá Ne, ani se neplánuje Téměř kompletně dokončená (chybí pouze napojení samot) Není, potenciální napojení je daleko a mezi občany není dostatečný zájem, vytápění je realizováno individuálně občany Není, potenciální napojení je daleko a mezi občany není dostatečný zájem, problémem by rovněž byla finanční stránka realizace napojení Ano, pouze město, místní části nejsou plynofikovány Plynofikace je pouze v obcí Žár, místní části Božejov a Žumberk nejsou plynofikovány 3.6.4 Dodávky elektrických energií, telefonizace Z hlediska dodávky elektrické energie není v žádné části území zaznamenán výrazný problém. V některých obcích (např. Slavče) bylo v nedávné době realizováno posílení základních energetických sítí. Výjimku tvoří obec Strážkovice, kde jsou zaznamenávány dost časté výpadky dodávky elektrické energie, což působí problémy zejména v zimním období (skladování potravin v lednicích, osvětlení apod.). Signál poskytovatelů mobilních telefonních sítí je rámcově dobrý a pokrývá převážnou část území mikroregionu. Problematické jsou pouze některé části území zasahující do Novohradských hor v českokrumlovské části území. Rovněž v části obce Strážkovice, konkrétně v chatové osadě u řeky Stropničky, chybí částečně signál mobilního operátora. To je způsobeno dosud nerealizovanou výstavbou vysílače mobilního operátora, pro který je Strana 70 z 127 celkem

zpracována i technická dokumentace. Absence signálu je problémem zejména v době krizových situací (např. povodně), kdy je potřeba varovat občany přítomné v území. Určité problémy působí také občasný přesah signálu rakouských poskytovatelů mobilních telefonních služeb, který je registrován v Dolním Dvořišti. 3.6.5 Odpadové hospodářství Naprostá většina území mikroregionu je zapojena do největšího společného projektu realizovaného Sdružením Růže s podporou finančních prostředků programu Phare CBC zaměřeného na společné řešení otázky likvidace a tříděného odpadu (do projektu nejsou zapojeny pouze obce Ločenice, Svatý Jan nad Malší a nový člen Sdružení Růže obec Dolní Dvořiště). Obec Hranice byla do realizace projektu zapojena již před svým vstupem do mikroregionu Sdružení Růže. Pro obce mikroregionu znamená zapojení do tohoto projektu úsporu nákladů spojených s řešením otázky odpadového hospodářství. Svoz tříděného odpadu je tak ve většině případů zajištěn firmou Marius Pedersen a.s. Svoz komunálního odpadu zajišťuje ve většině případů podnik Technické služby města Třeboně, popř. vlastní organizace měst. 3.7 Dopravní infrastruktura Na území mikroregionu lze sledovat tři odlišné dopravní situace. 1. intenzivní dopravní situace v severozápadní části území mikroregionu, které navazuje na českobudějovickou aglomeraci spolu s intenzivní dopravní situaci s severovýchodní části území navazující na tahy z okresu Jindřichův Hradec; 2. intenzivní dopravní situaci na jihozápadním okraji mikroregionu (správní území obce Dolní Dvořiště silnice E55); 3. exponovaná, málo intenzivní dopravní situace v oblasti českokrumlovské části území mikroregionu v oblasti Novohradských hor. První z uvedených území, oblast navazující na aglomeraci Českých Budějovic, lze charakterizovat jako dopravně velmi vytížené území s lepší kvalitou a provázaností obslužných komunikací. Silnice II/156, má ve směru od Českých Budějovic sestupné parametry. Zatímco mezi Českými Budějovicemi a Trhovými Sviny bylo vybudováno v minulosti několik přeložek a další se chystají, mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady zůstávají vesměs původní parametry trasovacích prvků, šířka vozovky 6-6.5 m. Vozovka, byť má dosti daleko do parametrů předpokládaných silniční normou, má parametry určitě nejlepší v celém řešeném území. Úsek silnice II/156 východně Nových Hradů (směrem na České Velenice) připomíná dobu, kdy bez povolení nebyla prakticky šance úsekem projet. Nebylo zájmem vytvářet parametry silnice pro jiná vozidla, než terénní vozidla obránců tábora socialismu, respektive traktory státního statku. Silnice se svými parametry představujícími místy šířku 3.5-4 m je bezesporu raritou na síti vybraných silnic v celé naší republice. Trasa sama o sobě představuje prakticky jednu dlouhou liniovou dopravní závadu. Pro silnici II/156 je ŘSD ČR Praha určena kategorie v úseku Trhové Sviny - Nové Hrady S 9.5/70 a pro úsek Nové Hrady - České Velenice S 7.5/60. Z hlediska obslužnosti této části území železniční dopravou je nutné zmínit železniční trať České Budějovice České Velenice. Strana 71 z 127 celkem

Vstupem obce Dolní Dvořiště do mikroregionu došlo k jeho přímého napojení na silnici první třídy (I/3 E55). Z pohledu mikroregionu má však tato silnice význam především pro obec Dolní Dvořiště, obecně pak celý Jihočeský kraj (silniční napojení na Rakousko). Pro ostatní území mikroregionu není význam této komunikace tak markantní. Západní částí tohoto území prochází železniční trať Praha Horní Dvořiště, která je součástí IV. tranzitního železničního koridoru (Německo/státní hranice Děčín Praha Veselí nad Lužnicí Horní Dvořiště státní hranice/rakousko). Naopak třetí území, území Novohradských hor a jejich podhůří, představuje z hlediska dopravní dostupnosti, jedno z neodlehlejších míst v celém Jihočeském kraji. Toto území je obslouženo trojicí silnic II. třídy (II/154, II/156 a II/158), které však na několika místech vykazují špatný technický stav. Nejbližší silnice I. třídy je vzdálena od okraje řešeného území cca 12 km, železnice v řešeném území neexistuje vůbec. Citace z ÚP VÚC Novohradské hory k dopravní situaci: Stěží bychom našli v naší republice území, kde se do dopravní infrastruktury v posledních čtyřiceti letech investovalo tak málo prostředků. A přitom se jedná o území, které má obrovský turistický potenciál. Současný stav dopravní infrastruktury však může nepříznivě ovlivnit využití tohoto potenciálu. V minulosti sice Novohradské hory vždy představovaly území, které stálo stranou významných dopravních tahů, nicméně se zdá, že úroveň dopravní infrastruktury zde byla spíše nadprůměrná. Silniční síť Novohradských hor je řídká s nedostačujícími parametry. V minulosti tato síť byla podstatně hustší, byť zajisté její parametry odpovídaly tehdejším potřebám. Každopádně byla silniční síť na naší straně hustší, než v sousedním Rakousku. Některé z tehdejších silnic existují dnes jako lesní účelové komunikace, některé zanikly úplně. Silničních investic v uplynulých desetiletích bylo méně než málo, prakticky jedinými dvěma silnicemi, které byly postaveny za posledních zhruba šedesát let, je silnice III/15417 mezi odbočkou na Dobrou Vodu a Černým Údolím v délce 6.9 km a úsek silnice III/1549 mezi odbočkou na Černé Údolí a Pohorskou Vsí v délce cca 3.5 km. 3.7.1 Páteřní síť komunikací Mikroregionem Sdružení Růže neprocházel do doby vstupu obce Dolní Dvořiště žádný silniční tah náležející do vybrané silniční sítě, tzn. dálnice, rychlostní komunikace ani silnice I. třídy. V současné době prochází nejzápadnější částí mikroregionu komunikace I. třídy I/3, její význam však pro území mikroregionu není příliš významný. Dopravní skelet území mikroregionu tak stále vytváří především síť silnic II. a III. třídy. Největší význam z hlediska dopravního napojení regionu mají poměrně hodně vytížené komunikace II. třídy, které jsou v majetku Jihočeského kraje. - II/156 v trase České Budějovice Staré Hodějovice Nedabyle Nová Ves Strážkovice Trhové Sviny Žár Nové Hrady; - II/157 v trase České Budějovice Srubec Ledenice Borovany Trhové Sviny Besednice Kaplice nádraží; - II/154 v trase Kaplice Benešov nad Černou Horní Stropnice Nové Hrady Třeboň; - II/155 v trase Římov Strážkovice Borovany Mladošovice Třeboň; Strana 72 z 127 celkem

- II/158 v trase Kaplice Malonty Pohorská Ves. Následující obrázek zobrazuje základní síť komunikací II. (modře včetně číselného označení) a III. třídy (okrovou barvou, bez číselného označení) mikroregionu Sdružení Růže. Obrázek 4 Síť silnic II. a III. třídy procházející územím mikroregionu Sdružení Růže Zdroj: www.geoportal.cenia.cz Následující tabulka uvádí informace o vytíženosti silnic II. třídy, které procházejí územím mikroregionu Sdružení Růže. Poslední řádek tabulky pak dokladuje výsledky sčítání dopravy v roce 2005 na silnici I/3. Tabulka 22 Dopravní vytíženost silnic II. třídy v území mikroregionu Sdružení Růže Silniční tah Úsek Intenzita dopravy (2005) České Budějovice - Strážkovice 4 034 II/156 II/157 II/154 Strážkovice Trhové Sviny 4 034 Trhové Sviny Nové Hrady 2 482 Besednice Trhové Sviny 844 Trhové Sviny Borovany 1 667 Borovany - Ledenice 3 907 Ledenice Srubec 4 061 Kaplice Benešov nad Černou 1 431 Benešov nad Černou Nové Hrady 622 Strana 73 z 127 celkem