Jak se oblékáme Zuzana Musilová Cíl: vytvářet emočně podporující prostředí, vnímat rytmus a tempo, seznamovat se s novými pojmy, rozšiřovat slovní zásobu,zapojovat sluchovou kontrolu, uvědomovat si změny v přírodě a vnímat, jak tyto změny působí na člověka, podporovat sounáležitost s živou i neživou přírodou. Věk: 4-6 let Pomůcky: námořník Pepa (maňásek), 4 šátky 2 bílé a 2 modré, svetřík a čepička pro maňáska, dětské hrabičky a vozíčky, stolní hry: Medvídci a Oblékni panenku, oblečky na panenky i oblečení na děti, provázek, kolíčky, košík na prádlo, pračka (z velké molitanové stavebnice),papírové tašky, paravánky na výlohu a vstupní dveře do obchodu, cedule otevřeno/zavřeno, soubor obrázků Rok v přírodě, dětské časopisy, nůžky, lepidla, voskovky, vodové barvy, silné fixy, pastelky, omalovánky s tématem Oblečení Postup: den první 1. Učitelka pozve děti do kruhu písní (melodie Uvíjíme věneček) 2. Dej mi ruku, pojď si hrát, budeme si povídat o tom jak nám vítr fouká, až je listí plná louka, kroužek udělej, ruku nám podej. 3. Děti chodí energicky podle rytmu za určeným dítětem: Kaštany a lípy, javory a břízy, kdo má ruce, vezme hrábě, všechno listí sklidí, kdo má ruce, vezme hrábě, všechno listí sklidí. (učitelka tleskne a děti se s výskokem otočí, pokračují v kruhu opačným směrem) Tamhle vedle sebe (ukazují prstem) vyrostly dva duby, že jim listy zatím drží,(pokrčit paže a otáčet zápěstím) každému se chlubí, že jim listy zatím drží, každému se chlubí. 4. Motivace s maňáskem námořníčkem Pepou. Pozdraví se s dětmi a dá jim hádanku: Táta dlouhej, máma krátká, děti jako pimprlátka. Co to je,kdo to ví,kdo nám rychle odpoví? (Hrábě.) Naučí děti novou říkanku s pohybovým vyjádřením:
Protřepeme ručičky, nachystáme hrabičky. Hrabu, hrabu zahrádku, z listí dělám hromádku. Kopec roste před očima, Zahrádka si tiše dřímá. Až přestane listí padat, protáhnu si záda. (třepat rukama v rytmu) (předpažit oběma rukama) (stoj rozkročný, hrabání ) (dřep, rukama tah k sobě) (postupně vztyk a ruce nad hlavu) (stoj, dlaně k tváři, zavřít oči) (třepotat prsty, jdeme do dřepu) (opřít o bedra, zaklonit se) 5. Učitelka: Záda jsme si protáhli a teď si protáhneme nožky. (vezme si do každé ruky 2 šátky a vyzve děti, aby utvořily skupinku lístečků, které bude vítr honit). Vítr: Já jsem vítr fijú fí, chytám listí do sítí! (předvádí vítr čtyřmi šátky) Až je chytím, budou mý, fííí! (učitelka běží proti dětem, které přebíhají na druhou stranu herny, jedno chytí a ten bude vítr místo ní, předá mu šátky a hra začíná znovu.v roli větru se děti střídají, dokud je hra baví. Děti se vrátí do kroužku, maňásek je pochválí, hra se mu líbila, ale postěžuje si, že mu je už venku v námořnickém tričku zima. Děti ho s paní učitelkou pozvou na teplý čaj a odcházejí do umývárny a na svačinu. S plným bříškem něco společně určitě vymyslíme! 6. Učitelka vyzve děti, aby na základě vlastních zkušeností poradily, co má Pepíček dělat, aby mu venku nebyla zima. Připomeneme si říkanku: Září, říjen, listopad, koho zebe, není rád, ať si koupí teplé boty, nemusí se zimy bát. (sed s nataženýma nohama,pleskat) (hladit se po pažích s překříženýma rukama) (chytit se za špičky bačkor) (překřížit paže s nataženými ukazováčky)
Zopakujeme si, co už máme a ukazujeme na boty. Učitelka: Takže máme teplé boty, co dál? (děti navrhují -kalhoty, kabátek, teplou šálu, rukavičky, čepici ). Vše se znovu rytmizuje a názorně ukazuje. Učitelka při opakování jen ukazuje - např. jak si omotává šálu, jak si nasazuje čepici (pěkně zvysoka, jako když si nasazuje hrnec, přehrává ) a nechá děti, aby jednotlivé kusy oblečení samy pojmenovávaly a rytmizovaly. Děti si musí zapamatovat oblečení, jak jsme ho jmenovaly a ukazovaly, ve správném pořadí (podobně jako Šla babička do městečka). Učitelka obleče Pepovi svetřík od panenky, ten si ho pochvaluje, ale ve třídě je mu teplo, tak ho jde vyzkoušet do šatny, tam je chladněji. 7. Děti se jdou oblékat a ukazují Pepovi jednotlivé části oblečení. Další dny: Odcházejí na školní zahrádku, kde shrabují spadané listí na hromádky a odvážejí ho na vozíčkách na velkou hromadu. Navzájem si vymění hrabičky a vozíčky. 1. Při ranních hrách nabídneme dětem stolní hry s oblečením: Medvídci a Oblékni panenku, zapojíme je do tvořivých her Na domov (s oblékáním panenek), Na velké prádlo (s praním a věšením oblečků), Na obchod s oblečením (skládání oblečení, používání zdvořilostních obratů). 2. Koupenou pletenou čepici pro panenku schováme Pepovi, až opět přijde za námi. Učitelka: Podívej, Pepíčku, co tady pro tebe máme. Pepa si čepici zkusí a učitelka rozehraje scénku s využitím čepice v zimě, maňásek se raduje, jak bude stavět sněhuláky, lyžovat a sáňkovat, až mu čepice z hlavy spadne, což děti pobaví. Pepa: A tady jsem vám děti přinesl krabici s překvapením! 3. Učitelka spolu s dětmi poznávají jednotlivá roční období podle 4 velkých kulatých obrázků. Potom dětem rozdá obrázky menší: Obrázek si děti nejprve pořádně prohlédněte a zamyslete se, ke kterému ročnímu období patří, potom ho položte k velkému obrázku a sedněte si k němu. Nebudete-li si jistí, můžete se zeptat kamarádů a potom třeba mně. Až budeme hotoví, zavoláme na Pepíčka. Maňásek přechází od zimy do léta a postupně si svléká čepičku, svetr, tričko a komentuje znaky jednotlivých ročních období.
Děti mu na rozloučenou poví říkadlo : Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je vždycky príma! 4. Dětem nabídnu tyto výtvarné aktivity : - Jak se oblékáme - vystřihování a nalepování oblečení z dětských časopisů podle ročních období. - Čepice - kresba voskovkou (grafomotorika), malba vodovými barvami přes ně. - Rukavice - obkreslování rukou, kresba voskovkou, malba vodovými barvami. - Šála - kresba vzorů (grafomotorika) silnými fixami - Omalovánky s tématem Oblékání. Zkušenosti s realizací: Při pohybové hře děti velmi pištěly, takže doporučuji hrát ji i venku na zahrádce. K jejich ztišení jsem poukázala na to, že pod námi jsou malé děti,broučci, a ti by se báli, možná i plakali. Děti se opravdu snažily tolik nehlučet. Čepičku pro Pepíčka objevily samy při hře Na obchod s oblečením. Hrabání listí na zahrádce děti velmi bavilo a vyžadovaly ho celý týden, povedlo se i střídání těch, co hrabaly, s těmi, co vozily. Děti navzájem spolupracovaly a byly na výsledek své práce pyšné. Zdroje: Vlastní zkušenosti. Horová, L. (2013). Těšíme se do školky. Praha: Portál (píseň Listí, říkanka Hrabu zahrádku)