Analýza podnikatelského vzdělávání v ČR a zahraniční dobré praxe Výstup v rámci projektu Podpora podnikatelského vzdělávání podpořeného z prostředků Jihomoravského kraje KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA JIŽNÍ MORAVY VE SPOLUPRÁCI S DRING CONSULTING S.R.O.
Obsah Úvod... 2 1. Definice podnikatelského vzdělávání... 3 2. Ukotvení podnikatelské výchovy v českém vzdělávacím systému... 6 3. Podnikatelské vzdělávání na školách v Jihomoravském kraji... 10 4. Zdůvodnění potřebnosti podnikatelského vzdělávání... 13 5. Zjištění poptávky po podnikatelském vzdělávání... 15 6. Vyhodnocení dotazníkového šetření... 15 7. Podnikatelské vzdělávání v kontextu EU strategií... 16 8. Přístup evropských zemí k podnikatelskému vzdělávání... 19 9. Podnikatelské vzdělávání ve vybraných evropských zemích... 21 Norsko... 22 Rakousko... 23 Vlámsko (Belgie)... 26 Wales (Velká Británie)... 27 11. Identifikované návrhy a doporučení pro ČR/JMK... 30 12. Návrh možného pilotního projektu... 36 Závěr... 39 POUŽITÉ ZDROJE... 40 PŘÍLOHY... 42 1
Úvod Předkládaná analýza je jedním z hlavních výstupů projektu Podpora podnikatelského vzdělávání. Projekt byl podpořen z prostředků Jihomoravského kraje (JMK), jelikož je navázán na priority Krátkodobého realizačního plánu Strategie rozvoje lidských zdrojů v JMK na období 2014-2015. Vstupní analýza bude sloužit jako podklad pro navazující projekt spolufinancovaný z finančních prostředků EU. Účelem vstupní analýzy bude zjistit konkurenci nabídky podnikatelského vzdělávání v Jihomoravském kraji i v celé ČR a analyzovat evropské prostředí. Analýza identifikuje evropské země s dobrou praxí, které úspěšně zavedly podnikatelské vzdělávání do učebních osnov a jejichž know-how by se dalo převést do českého prostředí. Součástí analýzy bude také zjištění poptávky po podnikatelském vzdělávání. To znamená v první řadě zjištění zájmu ze strany škol, zda takové vzdělávání chtějí nabízet ve svých studijních plánech. Zároveň bylo provedeno šetření i u dalších významných aktérů v této oblasti, především hospodářských komor, profesních svazů a sdružení a dalších zástupců podnikatelů. Součástí analýzy je tudíž i vyhodnocení dotazníkového šetření se zástupci výše zmíněných subjektů, které by mělo odpovědět na otázku potřebnosti podnikatelského vzdělávání. 2
1. Definice podnikatelského vzdělávání Podnikání znamená podle definice Evropské komise schopnost jedince převádět myšlenky do praxe, která předpokládá tvořivost, inovativní přístup a schopnost nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů. To je přínosné pro všechny v jejich každodenním životě doma i ve společnosti, zaměstnancům to pomáhá pochopit souvislosti jejich práce, umožňuje jim to chopit se příležitostí a je to základem pro podnikatele zabývající se sociálními nebo obchodními činnostmi. 1 Podnikatelské vzdělávání je oblast vzdělávání, která poskytuje studentům znalosti, dovednosti a motivaci, které jsou nezbytné pro dosažení podnikatelského úspěchu v různých prostředích. Variace podnikatelského vzdělávání jsou nabízeny na všech úrovních vzdělávání, od základních a středních škol až po postgraduální univerzitní programy. 2 Terminologie v oblasti podnikatelského vzdělávání se neustále vyvíjí, proto se používá často také termín podnikatelská výchova, který popisuje takové edukativní snažení, které vede k rozvoji podnikavosti ve smyslu jejího trojího chápání, jak je vymezil Jünger (2004). zvyšování podnikavosti jedinců jako klíčové kompetence, profesní příprava na podnikání nebo podnikatelů, utváření podnikavosti jako individuální a společenské hodnoty. 3 Z toho vyplývá, že termín podnikatelská výchova může zastřešovat jak podnikavost jako osobnostní kvalitu, tak přípravu k podnikání jako profesi a stejně tak i podnikavost jako společenskou nebo individuální hodnotu. Podnikatelské vzdělávání by se nemělo zaměňovat např. s obecným obchodním nebo hospodářským studiem. Lze uvést také jinou definici ve znění dovednost rozpoznávat určité příležitosti, které ostatní nemusí vidět. Jedinec se naučí pochopení, sebeúctě a znalostem k jednání, kdy ostatní mohou váhat. Součástí takové výchovy je trénink, při kterém se jedinci učí rozpoznávat příležitosti, uspořádat zdroje tváří v tvář riziku a zakládat podnikající subjekty. 4 1 Návrh Komise na doporučení s názvem Klíčové schopnosti pro celoživotní vzdělávání KOM(2005)548 v konečném znění (http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/com/com_com%282005%290548_/com_c om%282005%290548_cs.pdf). 2 Promoting entrepreneurship in schools and universities dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/education_training_youth/general_framework/n26111_en.htm 3 Jünger, J. (2004). The entrepreneurial spirit and its development. In the volume from conferences about The development of the entrepreneurial spirit 11.11.2004 in Ostrava: University of entrepreneurship, p. 6-15 4 Malach, A., Malach, J. (2004). Education as a factor of entrepreneurial development In Malach, A. and col. How to be an entrepreneur following entry into the European Union. Prague: Portál, p. 283-348. 3
Na zasedání Evropské rady v roce 2006 zazněla potřeba pozitivního podnikatelského prostředí a podmínek, které podpoří podnikání. Rada vyzvala členské státy, aby zavedly vhodná opatření, tedy včetně podnikatelského vzdělávání. 5 Je nutné, aby členské státy EU zavedly podnikatelskou výchovu a upevňovaly ji. V současné době je podnikatelské vzdělávání středem zájmu vládních aktivit v Evropě. Všeobecně je chápána jako součást opatřeních, která inovují základny pro malé podniky. 6 Podnikatelské schopnosti jsou klíčové pro růst, zaměstnanost a osobní naplnění. I když se ne všichni mladí lidé, jež si osvojili podnikatelské schopnosti, stanou podnikateli, existují analýzy dokazující, že cca 20 % účastníků studentských mini-podniků na středních školách si po dokončení vzdělání založí vlastní firmu. 7 Podnikatelské schopnosti jsou klíčové pro všechny, protože vedou mladé lidi k větší kreativitě a sebevědomí ve všem, co podnikají, jakož i ke společensky odpovědnému chování. Vzdělání je klíčem k formování postojů, schopností a kultury mladých lidí. Je důležité, aby výchova k podnikavosti byla aplikována již od útlého věku. Výchova k podnikavosti je nezbytná pro poskytnutí znalostí, dovedností a etiky, které jsou základem pro rozvoj podnikatelské kultury. 8 Mezi nezbytné znalosti patří rozpoznávání příležitostí k osobním, profesním a/nebo obchodním činnostem, včetně znalosti obecnějších aspektů, jež vytvářejí kontext, ve kterém lidé žijí a pracují, např. obecného porozumění ekonomickým mechanismům, možnostem a problémům, jimž zaměstnavatelé čelí. Žáci a studenti by si rovněž měli být vědomi etického postavení podniků, a jak tyto podniky mohou být dobrým příkladem, např. poctivým obchodováním nebo tím, že budou fungovat jako sociální podnik. 9 Dovednosti souvisejí s aktivním řízením projektů (plánování, organizace, řízení, vedení a pověřování, analýza, komunikace, projednávání a hodnocení a podávání zpráv) a schopností pracovat jak samostatně, tak v týmu. Důležitá je schopnost rozeznat silné a slabé stránky, zhodnotit rizika a případně rozhodnout, je-li to vhodné, zda tato rizika nést. 10 5 Promoting Entrepreneurship dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/promotingentrepreneurship/education-trainingentrepreneurship/index_en.htm. 6 Evropská komise, Rozvoj podnikatelského myšlení a dovedností v EU. str. 14 ISBN 978-92-79-26338-5 7 See opportunities and make them work! strategy for entrepreneurship in education 2004-2008. (2003). Ministry of Trade and Industry. Ministry of Education and Research. Ministry of Local Government and Regional Development. 8 Malach J., Durda L.: DIDAKTIKA PODNIKATELSKÉ VÝCHOVY. Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta: 2007. 8 str. 9 DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání. Brusel 10. 11. 2005. KOM (2005)548 v konečném znění 2005/0221(COD). 10 DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání. Brusel 10. 11. 2005. KOM (2005)548 v konečném znění 2005/0221(COD 4
Obr. Podnikatelská výchova klíčové kompetence a výsledky První zprávy o výuce podnikání pocházejí z roku 1876 a první ucelený kurz nabízel Harvard BS v roce 1947. Avšak samotná výuka oboru začala o mnoho let později (v 70. letech). V roce 1972 bylo otevřeno první bakalářské studium, za necelých deset let více než 300 univerzit již nabízelo obor Podnikání a v 90. letech počet škol vzrost na 1050. 11 V roce 1987 provedli Zeithaml a Rice průzkum na amerických univerzitách. Tvrdili, že vzdělávání v podnikání je pokryto oborem MBA, v tom čase byla ukončena snaha o originálním pojetí. Fragmentací výuky MBA do užších specializací se předpokládalo, že se vyčlení výuka podnikání pro ty, kteří aspirují k podnikání, nebo k podnikavému managementu. Ronstandt poukazoval na to, že efektivní program musí ukazovat studentům, jak se chovat podnikavě a měl by je také směřovat k lidem, kteří by mohli být schopni podpořit jejich úspěch. 12 Robinson a Haynes provedli v roce 1991 průzkum na amerických univerzitách s více než desetitisíci studenty. Na základě výsledků výzkumu formulovali tři základní výzvy pro pedagogické pracovníky škol. Za prvé: soustředit se na zdokonalování kvality výuky oboru 11 VÝUKA PODNIKÁNÍ (orientační publikace). VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, a. s. Ostrava, červen 2007, str. 4. 12 VÝUKA PODNIKÁNÍ (orientační publikace). VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, a. s. Ostrava, červen 2007, str. 4-5. 5
podnikání, za druhé: navýšit formální akademické programy za účasti adekvátních institucí a třetí výzva: udržovat nebo zvyšovat zájem studentů. 13 2. Ukotvení podnikatelské výchovy v českém vzdělávacím systému Oblast podnikatelského vzdělávání se v teoretické rovině stala povinnou součástí českého vzdělávacího systému. Její význam a funkci podtrhují kroky a prohlášení institucí EU, jež motivují ke konkurenceschopnosti a stimulaci podnikatelského smýšlení. Podnikaní, jako jedna z možností uplatnění člověka na trhu práce, jako samozaměstnavatele, se tak prolíná celým konceptem celoživotního vzdělávání. Podnikatelské vzdělávání, ne však vždy explicitně vyjádřeno, je zavedeno do primárního i sekundárního vzdělávání. Na obecné úrovni je definováno Rámcovými vzdělávacími programy jednotlivých stupňů vzdělávání, na jejichž základně si vzdělávací instituce individuálním způsobem zapojují tuto povinnou oblast do svých Školních vzdělávacích programů. Na úrovni terciárního vzdělávání má podnikatelské vzdělávání (kromě ekonomických a podnikatelských fakult) podobu kurzů celoživotního vzdělávání, nebo workshopů a volitelných seminářů. Tyto aktivity bývají organizovány VŠ nebo studentskými spolky a neziskovými organizacemi. Tyto možnosti však nejsou zdaleka na všech vysokých školách. Širokou nabídku podnikatelského vzdělávání pro cílovou skupinou dospělých a ekonomicky aktivních či potencionálně aktivních osob dokládá řada projektů i komerčních kurzů. 14 Potřeba realizace takovéto podpory vypovídá o tom, že informovanost a vzdělání tohoto druhu je žádané a v předcházejících etapách vzdělávání probíhá v nevyhovující míře. Podnikatelské vzdělávání na českých školách Na českých školách (ZŠ, SŠ) je podnikatelské vzdělávání upraveno formou Rámcových vzdělávacích programů, které jsou volně dostupné na webových stránkách Národního ústavu pro vzdělávání. 13 Crainer, Stuart; Dearlove, Des (2000). Generation Entrepreneur. FT Press. p. 202. 14 Jako příklady můžeme uvést tyto projekty. Projekt financovaný z ESF s názvem Regionální centrum pomoci začínajícím podnikatelům realizovaný v Olomouckém kraji vzdělávacím a poradenským sdružením EDUKOL pro osoby ohrožené nezaměstnaností. Nebo v současnosti realizovaný projekt SOFO Group a.s. s názvem Vzděláváním k prosperitě a konkurenceschopnosti, který je určen drobným živnostníkům a podnikatelům. 6
Úroveň ZŠ Podle Rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ by měl žák získat kompetence, mezi které patří i kompetence pracovní. Očekává se například, že se jedinec orientuje v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení (RVP ZV, 2007, s. 17). Součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je vzdělávací oblast Člověk a svět práce, která má řadu cílů a jedním z nich je i chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení (RVP Z, 2007, s. 81). Tato vzdělávací oblast se dělí na několik okruhů, z nichž pouze okruh Svět práce je povinný. V rámci toto okruhu je zprostředkováno následující učivo, z něhož poslední dva okruhy jsou pro podnikatelské vzdělávání nejvíce relevantní: Trh práce Volba profesní orientace Možnosti vzdělávání Zaměstnání pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce; práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů (RVP, 2007, s. 86) Podnikání druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání (RVP, 2007, s. 86). Úroveň SŠ - gymnázia Na gymnáziu by měl, dle RVP pro gymnázia, student získat kompetence, mezi které patří i kompetence k podnikavosti. Očekává se například, že jedinec chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory (RVP pro gymnázia, 2009, s. 11). 7
Jednou ze vzdělávacích oblastí je Člověk a svět práce. Jeden z cílů je pochopení mikroekonomických i makroekonomických vztahů a jejich praktické využívání (RVP pro gymnázia, 2009, s. 47). Konkrétní vzdělávací okruhy, např.: Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice (fiskální politika, sociální politika, daně) Finance (peníze, finanční produkty, bankovní soustava) Pracovně právní vztahy (pracovní právo, bezpečnost práce) Tržní ekonomika (zastřešuje oblast Podnikatelského vzdělávání) - Student by měl být vzdělán v základních ekonomických pojmech (tržní mechanismus, tvorba ceny, nabídka a poptávka), subjektech (fyzická osoba, právnická osoba, živnost) a marketingu (reklama, public relations). - Očekává se, že student bude schopen po dokončení studia na gymnáziu: vysvětlit na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu stanovit cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky rozlišovat a porovnat praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější posoudit výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním vědět, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění analyzovat skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu (RVP pro gymnázia, 2009, s. 49) Úroveň SŠ střední odborné školy Každý obor má vlastní individuální RVP, společným znakem je jeden druh kompetence, tj. kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání nebo kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. Střední školy orientované na obchodní činnost, podnikání, ekonomii a finance mají oblast Podnikatelského vzdělávání realizovanou v rámci svého hlavního vzdělávacího obsahu a realizují mnoho předmětů takto orientovaných. 8
V rámci výše uvedených kompetencí se očekává, že by měl jedinec: mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích (Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro obor vzdělání 31 41 L/51 Textilnictví, 2012, s. 7) rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání (Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro obor vzdělání 31 41 L/51 Textilnictví, 2012, s. 7) znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků ((Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro obor vzdělání 82-46-P/02 Současný tanec, 2012, s. 9) dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi (Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro obor vzdělání 23-45-L/01 Mechanik seřizovač, 2009, s. 9) V některých RVP středních odborných škol je uvedena vzdělávací oblast s názvem Ekonomické vzdělávání, jejíž náplň není vázána na obor vzdělávání. Avšak obsah a rozsah této vzdělávací oblasti je u každého oboru individuální. Mezi okruhy učiva v rámci této vzdělávací oblasti jsou například: Management a marketing; Národní hospodářství a EU; Fungování tržní ekonomiky; Podnikání a hospodaření podniku; Mzdy a zákonné odvody; Daňová soustava a finanční trh. Realita podnikatelského vzdělávání na českých školách v ČR a JMK Podle závěrečné zprávy expertní skupiny Evropské komise z roku 2009, stále existují ve školství (evropském, tedy i českém) mezery v podnikatelském vzdělávání. Tyto nedostatky jsou způsobeny těmito faktory: podnikání není zahrnuto do všech částí systému odborného vzdělávání a přípravy účast žáků je omezená, výukové metody nejsou účinné, chybí praktický prvek podnikání, učitelé nejsou plně kvalifikovaní, podnikání není spojeno s konkrétními tématy odborné přípravy nebo profesemi, 9
nejsou dostatečně zapojeni podnikatelé. 15 Přes to, že jsou v RVP uvedeny všechny výše popsané kompetence, ve skutečnosti podnikatelské vzdělávání do značné míry závisí na ochotě škol. Řada škol však takovou výuku podporuje, mimo jiné také formou tzv. fiktivních firem. Na mezinárodní úrovni existují neziskové organizace podporující programy mini podniků a virtuálních firem, jako například Junior Achievement-Young Enterprise a Europen-Pen (v ČR jako projekt CEFIF). 16 3. Podnikatelské vzdělávání na školách v Jihomoravském kraji V Jihomoravském kraji byla provedena analýza stávající podoby podnikatelského vzdělávání na primárním a sekundárním stupni vzdělávání, tedy na základních školách, středních odborných školách, středních odborných učilištích, gymnáziích a konzervatořích. Číselné údaje o počtech jednotlivých škol byly získány z Rejstříku škol a školských zařízení zřizovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 17 Zastoupení škol ve vzorku odpovídá procentuálnímu zastoupení škol dané úrovně v jednotlivých okresech, zároveň byly analyzovány ty ŠVP, které jsou veřejně dostupné a školou zpřístupněné. Zpracovávanými daty byly školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP) jednotlivých školních institucí, či konkrétních oborů studia. Analyzováno bylo 6 ŠVP škol primárního vzdělávání a 10 ŠVP škol sekundárního vzdělávání, přičemž byla zjišťována míra zakotvení podnikatelského vzdělávání ve ŠVP dané organizace, konkrétní obsah a předměty, v rámci nichž je podnikatelské vzdělávání realizováno. Primární vzdělávání Při analýze ŠVP 6 jihomoravských základních škol bylo zjištěno, že žádná ze zkoumaných škol neopomenula podnikatelské vzdělávání (dále jen PV) zahrnout do svého ŠVP a to do takové míry, jak to podmiňuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). 18 Ten prvky PV komponuje s klíčovou kompetencí pracovní a dále se vzdělávací oblastí Člověk a svět práce, přesněji s okruhem Svět práce. Je nutno zmínit, že 15 Podnikání jako součást odborného vzděláván a přípravy, závěrečná zpráva expertní skupiny 2009, s. 7. 16 V současnosti je v ČR založeno cca 330 fiktivních studentských firem, v nich 40 je v JMK, avšak firmy jsou vedeny žáky pouze 12 škol. Viz. http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-aevaluace/centrum-fiktivnich-firem 17 Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, dostupné na stánkách http://rejskol.msmt.cz/ 18 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2007. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/rvpzv_2007-07.pdf 10
školy pojem Podnikatelské vzdělávání neužívají, v obsahu výuky však s pojmy spadající do tohoto oboru pracují. Podle obsahů ŠVP se jednotlivé základní školy nechaly silně inspirovat obsahem RVP ZV a rozhodly se i pro užití stejných frází. Základní školy výuku podnikatelského vzdělávání realizují v rámci předmětů: Pracovní činnosti, Svět práce, Ekonomika a administrativa, Člověk a svět práce. Vágní formulace obsahu výuky a reprodukce frází z RVP ZV nás vede k myšlence, že podnikatelské vzdělávání na základních školách realizováno je, avšak ve formě a kvalitě neurčité a závislé na jednotlivých organizacích, či přímo na aktivitě jednotlivých pedagogů. Základní školy ve svých ŠVP prezentují obsah výuky podnikatelské výchovy převážně těmito pojmy: podnikání; svobodné povolání; kvalifikační požadavky; druhy a struktura organizací; formy podnikání; trh práce; podnikatelské myšlení; podnikatelský záměr; cíle a rizika podnikání; základní povinnosti podnikatelů; tvorba podnikatelského záměru. Pro podrobnější zjištění by byla nutná kvalitativní sonda do reálné výuky jednotlivých škol. Sekundární vzdělávání Analýza podnikatelského vzdělávání na 10 školách sekundárního sektoru probíhala skrze analýzu ŠVP 5 gymnázií a 5 středních odborných škol Jihomoravského kraje. Byl zjištěn významný rozdíl mezi podobou PV na školách ekonomicky a obchodně orientovaných a na školách s jiným oborem vzdělávání. Analyzované školy sekundárního sektoru také nepracovaly konkrétně s pojmem Podnikatelské vzdělávání, jeho obsah však popisují. Školy s jiným oborem vzdělávání, než obchodně-ekonomickým ve svých ŠVP popisovaly oblasti PV v míře udávané v RVP pro Gymnázia 19 nebo RVP pro střední odborné vzdělávání. Školy ve svých ŠVP definovaly například tyto klíčové kompetence absolventů: Kompetence k podnikavosti; Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání; Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. V popisech těchto kompetencí se v jednotlivých ŠVP opakují fráze, jak z RVP jednotlivých typů vzdělávání, tak je patrná i vzájemná inspirace. Obsah výuky spadající do oboru PV byl specifikován v obsazích předmětů Základy společenských věd, Občanská nauka, Ekonomika a Svět práce. Mezi pojmy popisující obsah výuky PV patří: orientace v podnikání; formy podnikání; podnikatelské aktivity; zakládání podnikatelské činnosti; reklama; tvorba ceny; právní normy podnikání; tržní subjekty, výhody a rizika podnikání; hospodaření podniku; podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet. Časovou dotaci výuky PV specifikují pouze školy ekonomicko-obchodně orientované. Ty 19 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, 2009. Dostupné z:http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-a-evaluace/ramcove-vzdelavaciprogramy/rvp-pro-gymnazia 11
také výuku realizují v rámci většího počtu předmětů (například: Ekonomika, Účetnictví, Právo, Aplikovaná ekonomie, Fiktivní firma). Konkrétní metoda, rozsah a forma PV na středních školách (mimo ekonomicko-obchodně orientované školy) není v jejich ŠVP specifikována. Při analýze ŠVP vzdělávacích institucí primárního a sekundárního sektoru vzdělávání v JMK bylo zjištěno, že školy realizují výuku obsahem částečně spadající do oboru PV. Avšak podoba této výuky je neurčitá, vágně formulovaná a do ŠVP zavedena v podobě plnící kritéria RVP. Ta však tvoří minimální informační základ, který by měly školy poskytnout, nejsou ideálním standardem. Mezi základními i středními školami nalezneme takové, které chápou důležitost a potenciál podnikatelského vzdělávání pro rozvoj svých žáků a studentů. Tyto organizace realizují jeho výuku ve specializovaném předmětu (například Ekonomika), zdůrazňují aplikační schopnosti žáků a spolupracují na programech neziskových organizací podporujících podnikatelské vzdělávání. 20 Právě od takovýchto škol by bylo vhodné se učit a pomoci tak ostatním školám k inovaci jejich podnikatelského vzdělávání. Obr: SWOT analýza podnikatelského vzdělávání na školách v JMK Silné stránky Slabé stránky Zakotvení ve strategických dokumentech Zakotvení v RVP a ŠPV Tlak evropských institucí (evropské strategie) Reálná časová dotace a výuka v kompetenci jednotlivých škol Nedostatečná podpora pro učitele Příležitosti Hrozby Posílení povinné časové dotace Metodické materiály pro učitele Posílení spolupráce se sociálními partnery Celková osvěta a podpora podnikání (zlepšení image podnikání a podnikatelů) Přetrvávání formalismu bez reálného dopadu na posílení kompetencí studentů Nedostatečné pochopení komplexnosti podnikatelské výchovy (omezení na ekonomiku) 20 Například: Centrum fiktivních firem. Více informací je dostupných na stránkách: http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-a-evaluace/centrum-fiktivnich-firem 12
4. Zdůvodnění potřebnosti podnikatelského vzdělávání Ze zprávy Evropské komise Entrepreneurship Education at School in Europe z roku 2012, která vychází z analýz sítě EURYDICE 21, je zřejmé, že se většina členských států EHP problematice podnikatelského vzdělávání věnuje se stále větší intenzitou. Ze všech zemí EHP již osm vytvořilo zcela konkrétní strategii pouze pro oblast podnikatelského vzdělávání. Jedná se o Norsko, Švédsko, Estonsko, Litvu, Nizozemsko, Dánsko, vlámskou část Belgie a Wales. Většina ostatních zemí se potom problematice podnikatelského vzdělávání věnuje jako jedné z částí širších strategií (celoživotního učení apod.). 22 Ostravská univerzita provedla před zahájením svého projektu Podpora rozvoje kompetencí k podnikavosti a inovativnosti žáků ZŠ a víceletých gymnázií" šetření mezi žáky II. stupně základních škol a víceletých gymnázií, ve kterém zjišťovala jejich povědomí a postoje k podnikání. Výstupem šetření bylo zjištění, že osoba podnikatele měla pro žáky abstraktní podobu, byla bohatá a vlastnila automobil. Velmi malé procento žáků si uvědomilo, že úspěšný podnikatel by měl být iniciativní, měl by nést zodpovědnost a přijmout riziko i důsledky svých činů a měl by umět především přeměnit své nápady v činy. 23 U žáků byl zjištěn pozitivní postoj k problematice podnikání, avšak velice malá část z nich sebe hodnotila jako člověka, který oplývá vlastnostmi potencionálního podnikatele. Žáci nevnímali, že by jim byly v rámci výuky poskytovány informace a kompetence, které podporují rozvoj jejich podnikatelské způsobilosti. Z šetření povědomí a postojů žáků k podnikání vyplývá, že snadno použitelné způsoby samostatného podnikání jsou pro ně nejpřitažlivější. 24 Obecně bylo zjištěno, že žáci mají o podnikání zájem, alespoň v teoretické rovině. Podle průzkumu veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR pohlížejí Češi na drobné a střední podnikatele s výrazně většími sympatiemi než na podnikatele velké. 25 Drobní a střední podnikatelé jsou vnímání jako chytří, podnikaví a pracovití lidé, kteří mají málo volného času, jsou odborníky ve svém oboru a poskytují kvalitní služby a výrobky. Avšak na otázku, zda by lidé chtěli podnikat, odpověděla 3 % respondentů rozhodně ano, 14 % spíše ano, 24 % spíše ne, 49 % rozhodně ne a 10 % odpovědělo, že neví. 26 Avšak právě drobní podnikatelé hrají zásadní roli ve vývoji české ekonomiky. Mikro podniky, zaměstnávající 1-9 lidí, tvoří z celkového počtu podniků v České republice více než 95 % a zaměstnávají více jak 21 Eurydice je evropská informační síť, která sleduje, zpracovává a šíří snadno srovnatelné informace o vzdělávacích systémech a o vzdělávací politice v Evropě. Více informací na NAEP: http://www.naep.cz/eurydice 22 European Commission 2012: Entrepreneurship Education at School in Europe, dostupné online (http://www.spcr.cz/files/en/eu/ec/entrepreneurship_education_135en.pdf). 23 Šetření povědomí a postojů žáků k podnikání, [cit. 2014-10-30] 24 Výuka podnikavosti [online]. [cit. 2014-10-30] 25 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2003, s. 2. 26 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2003, s. 2. 13
33 % Čechů. 27 Podporou této struktury a zajištěním její kontinuity, motivací a vzděláváním dalších generací k podnikání, přispíváme ke stabilitě českého trhu. Od 90. let se počty českých podnikatelů (v miliónech) z dvojnásobily, zahraničních podnikatelů je v posledních letech spíše méně. Obr. Pokles růstu počtu podnikatelů Zdroj: Ceskenoviny.cz, 2014 [cit. 2014-10-30] Údaje o procentech přeživších společností po 1 a více letech svého působení na trhu se různí, společné mají však to, že se jedná o majoritu nově vzniklých podniků. Založit úspěšný podnik je možné, je však potřeba mít trpělivost a potřebné kompetence. Podporou Podnikatelského vzdělávání/výchovy se zvyšuje kompetence mladých lidí k podnikání. Tyto kompetence nejsou však přínosem pouze pro jedince jako pro potencionálního podnikatele, ale jako pro zaměstnance. Neboť od současných zaměstnanců se v mnoha případech očekává stejně iniciativní a podnikavý duch. Složkami kompetence k podnikavosti jsou proaktivní přístup a tvořivost, schopnost převést nápady na plány a jejich realizace, osobní předpoklady a schopnosti přijímat riziko. Všechny tyto schopnosti se pozitivně projevují jak v pracovním prostředí, tak ve volném čase. 28 Podle výsledků mezinárodní konference Excellence through Enterprise z roku 2009 má podnikatelské vzdělávání/výchova vliv na postoje žáků k učení a vzdělávání jako celku, neboť jej činí relevantním pro reálný život, pracuje na jejich angažovanosti při učení, zlepšuje postoje mladých lidí ke škole a zvyšuje odpovědnost a sebeúctu malých lidí. 29 O tom, že stav podnikatelské výchovy/vzdělání neodpovídá potřebám žáků základních a středních školy, vypovídá i to, že dochází k rozšiřování služeb v oblasti podnikatelského vzdělávání na vysokoškolské i neformální úrovni. Vysoké školy i soukromé organizace nabízejí dospělým účastníkům poradenství, kurzy, přednášky, workshopy atd. Poptávka po podnikatelském vzdělávání u dospělých osob dokládají mimo jiné pociťované deficity takového vzdělávání v rámci počátečního vzdělávání a celkově přívětivé prostředí pro posílení snah o zvyšování podnikatelských kompetencí. 27 Ministerstvo práce a sociální věcí, [online]. 2013 [cit. 2014-10-30] 28 Kompetence k podnikavosti, 2011, [cit. 2014-10-30] 29 Výuka podnikavosti [online]. [cit. 2014-10-30] 14
5. Zjištění poptávky po podnikatelském vzdělávání K zjištění poptávky po podnikatelském vzdělávání byla zvolena forma dotazníkového šetření se zástupci škol a podniků. Pro dotazníkové šetření byl zvolen formát dotazníků, který obsahoval uzavřené i otevřené otázky. Vzhledem k vytíženosti účastníků výzkumu byla zvolena dvojí forma dotazování. Jinak byl využit řízený rozhovor s pedagogickými pracovníky na středních školách v Brně a jeho cílem bylo zjistit, do jaké míry jsou studenti v rámci občanské výchovy a jiných předmětů seznamováni s výchovou k podnikání. Část dotazníků pak byla účastníkům výzkumu rozesílána elektronicky e-mailem. Dotazování bylo vedeno za účelem zjištění hloubky a rozsahu témat vztahujících se k zahájení podnikání, stanovení základních podnikatelských cílů a především k získání motivace o podnikání vůbec uvažovat. Dotazníky byly vyhotoveny ve dvou variantách. Jedna varianta byla určena především pedagogickým pracovníkům angažovaných přímo ve školství nebo lidem, kteří jsou s problematikou školství obeznámeni a uplatňují se ve vzdělávacích a poradenských agenturách. Druhá varianta byla zaměřena především na podnikatele a na to jak oni vnímají duch podnikavosti u absolventů škol, se kterými spolupracují. 6. Vyhodnocení dotazníkového šetření Výsledky dotazníkového šetření vyplývající z dotazníků určených pro pedagogické pracovníky a zástupce vzdělávacích a poradenských agentur nám říkají, že více jak 2/3 dotázaných se domnívá, že s podnikatelským vzděláváním by se mělo začít už na základní škole. Polovina dotázaných si myslí, že výchova k podnikavosti je obsažena v předmětu Člověk a svět práce i napříč dalšími předměty v dostatečné míře. Naprostá většina dotázaných se domnívá, že s podnikatelskými schopnostmi se žáci neseznamují na základní škole, ale až na škole střední, a to zdaleka ne na všech typech škol ve stejné míře. Všichni dotázaní si myslí, že je vhodné, aby se posílila výuka podnikatelských schopností ve školách. Většina dotázaných souhlasí s tím, aby bylo podnikatelské vzdělávání posíleno zavedením samostatného předmětu/modulu a zároveň většina dotázaných souhlasí s tím, aby bylo podnikatelské vzdělávání posíleno v rámci stávajících náplní studia, tedy stávajících RVP/ŠVP. Zároveň se většina dotazovaných shoduje na tom, že absolventi škol mají základní průpravu týkající se náležitostí, které je potřeba splnit pro získání živnosti a často mají i základní informace o rozdílech mezi jednotlivými tipy obchodních společností. Na otázku, zda existuje poptávka po podnikatelském vzdělávání na ZŠ/SŠ, odpověděla zhruba polovina dotázaných kladně a druhá polovina záporně. Téměř všichni dotázaní se domnívají, že je vhodné využít některých případů dobré praxe v zahraničí i v českém prostředí. Především se jedná o zapojení studentů do praxe u podnikatelských subjektů ale i naopak o zapojení podnikatelů do výuky. 15
Z vyhodnocených dotazníků pro podnikatele převažuje názor, že s podnikatelským vzděláváním by se mělo začít až na střední škole. Zároveň všichni dotázaní připouští, že absolventům chybí podnikatelské schopnosti, zejména chuť učit se nové věci, odvaha riskovat, prozákaznická orientace a ekonomické myšlení. Studenti mnohdy ani nemají během studia možnost seznámit se s praxí ve svém oboru. Většina dotázaných se shodla na tom, že absolventům nejvíce chybí znalosti a klíčové dovednosti. Příprava na podnikání u začínajících podnikatelů musí být spojena především s chutí učit se nové věci tak odpověděli všichni dotázaní. Na otázku, jak a proč začali dotázaní s podnikáním a jestli měli podporu v rodině, se vyskytly názory, že podpora rodiny je důležitá, zdaleka ne vždy ji však nejbližší okolí poskytne. Hlavní motivací pro jejich vstup do podnikání však byla touha zkusit něco nového. Většina dotázaných odpověděla kladně i na otázku, zda by byli ochotni podílet se na podnikatelském vzdělávání na školách. 7. Podnikatelské vzdělávání v kontextu EU strategií Česká republika, jakožto členská země EU, sjednocuje své systémy řízení s dalšími evropskými zeměmi. Ekonomicky, tržně a částečně i politicky sjednocené země EU tvoří konkurenceschopnější celek. Evropa má tak větší šanci být rovnocenným konkurentem Číny nebo USA. Proto vznikají několikaleté plány a strategie, které mají pomoci Evropě k růstu. Poslední a momentálně nejvýznamnější takovou strategií je dokument s názvem Evropa 2020. Tato Evropská strategie růstu si stanovuje priority a v rámci nich několik jasných cílů, které mají být naplněny do konce roku 2020. Mezi priority strategie Evropa 2020 patří i inteligentní růst či inkluzivní růst, pod nímž si Evropská komise představuje mimo jiné investice v objemu 3 % HDP Evropské unie do výzkumu a rozvoje a celkové zlepšení podmínek pro výzkum, vývoj a inovace nebo zvýšení zaměstnanosti mužů a žen ve věkové kategorii od 20 do 64 let do roku 2020 na míru 75 %. Právě tyto cíle jsou motorem EU k podpoře podnikatelské výchovy ve vzdělávacích systémech členských států. Evropská unie vidí svůj růst a potenciál v inovacích, proto se zaměřuje na výzkum, rozvoj a ovlivňování inovačních politik členských států a chce posílit každý článek inovačního procesu, od základního výzkumu po uvedení produktu na trh. Vizí je skrze inovační politiku akcelerovat ekonomický růst a rozvoj EU. 30 Základem inovací a rozvoje jsou však lidé, a právě jejich kreativita, podnikavost, schopnost rozvinout a realizovat své myšlenky musí být ke splnění výše uvedených cílů podpořena. Inovace a rozvoj jsou také výsledkem konkurenčních bojů organizací, které působí na 30 Evropa 2020, Evropská komise, [cit. 2014-11-28] 16
evropských trzích. Diverzita Evropu vede k tomu, že je tvořena množstvím specifických menších trhů, na nichž působí spíše menší a flexibilní organizace. V roce 2003 bylo 99 % podniků v Evropě v kategorii SME 31 (Small and Medium Enterprise). V těchto SME, jinak řečeno v mikro, malých a středních podnicích, pracuje skoro 70 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (Evropská komise, 2006). Podpora vzniku dalších malých podniků, které tak výrazně zasahují do evropského trhu práce, jasně napomáhá k naplnění výše uvedených cílů strategie Evropa 2020. SME vytvářejí v Evropě 4 mil. nových pracovních míst ročně, je tedy nutné pracovat na jejich podpoře i z pohledu politiky zaměstnanosti (Evropská komise, 2013). Na základě strategie Evropa 2020 vznikají další dílčí strategie a mezi nimi i strategický rámec s názvem Education & Training 2020 (dále jen ET 2020), neboli Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě. Dokument si stanovuje 4 hlavní cíle: realizovat podporu celoživotního učení a mobilitu učení; zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy; podporovat spravedlnost, sociální soudržnost a aktivní občanství; zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. 32 Dokument ET 2020 také uvádí inovace jako klíčové hnací síly udržitelného rozvoje. A právě vzdělanost, kreativita a podnikavost jsou zásadní pro konkurenceschopnost Evropy. K tomu, aby výše uvedené mělo opravdu žádané výsledky, je nutná součinnost vzdělávání, výzkumu a inovací. Tato součinnost může vypadat různě, například jako úzká spolupráce škol s podnikatelskými subjekty, což může vést k přenesení požadavků zaměstnavatelů do vzdělávacího prostředí a potažmo k usnadnění absolventům jejich vstup na pracovní trh. ET 2020 vyzývá k mnoha aktivitám, například k rozvíjení partnerství mezi poskytovateli vzdělávání a odborné praxe s podniky a výzkumnými instituty. Zároveň členským státům připomíná odpovědnost za jejich vzdělávací systémy a za jejich součinnosti s vizí celoživotního vzdělávání. Evropská komise ve svém dokumentu Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků označuje vzdělávání a dovednosti za základní strategický zdroj růstu. A mezi základními dovednosti pro 21. století (průřezovými/klíčovými dovednostmi) jsou uvedeny dovednosti podnikatelské, které přispívají nejen k zakládání nových podniků, ale také k zaměstnatelnosti mladých lidí. 33 Iniciativa členských států v oblasti podnikatelské výchovy se již postupně projevuje na jejich 31 Podle evropských měřítek do této kategorie spadají podniky s méně než 250 zaměstnanci a obratem 50 mil., či roční bilancí menší než 43 mil.. Například USA, jejichž trhy jsou mnohonásobně větší, do kategorie středních podniků zahrnuje organizace s dvojnásobnými hodnotami. (Evropská komise, 2006) 32 ET 2020, Úřední věstník EU, http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/cs/txt/pdf/?uri=celex:52009xg0528(01)&from=en 33 Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků, 2012, s. 4. 17
vzdělávacích systémech, avšak stále není dostačující. Proto začátkem roku 2013 vznikl dokument Entrepreneurship 2020 Action Plan (dále jen EP2020). Akční plán EP2020 vytvořil odbor Podnikání a průmyslu Evropské komise jako směrodatný plán rozvoje evropského podnikatelského potencionálu. Plán stojí na třech pilířích, a to: Rozvoji podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy. Vytvoření kreativního a podnikavého prostředí. Propagaci podnikání a podnikatelů a podporování konkrétních skupin obyvatelstva v jejich podnikatelských aktivitách. Z pohledu zkoumaného tématu se jeví nejdůležitějším pilířem Rozvoj podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy, protože cca 15-20 % studentů, kteří si v rámci jejich podnikatelského vzdělávání založí mini podnik, či imaginární firmy se následně po studiu pustí do podnikání (Evropská komise, 2013). Tento pilíř jasně definuje, co by mělo být náplní vzdělávání pro podporu podnikatelských dovedností žáků a studentů. Ve vzdělávacím systému by mělo docházet k rozvoji znalostí obchodu a podnikání, rozvoji kompetencí a postojů včetně kreativity, iniciativy, vytrvalosti, týmové práce, hodnocení rizik a smyslu pro odpovědnosti. Právě toto jsou schopnosti, díky nimž jsou podnikatelé schopni přenést své nápady a myšlenky do reality. Již dnes je podnikatelské vzdělávání povinnou součástí kurikula mnoha členských zemí, je však nutná větší propojenost vzdělávací teorie s praxí. Jinak řečeno s reálnými podniky, podnikateli, výzkumnými institucemi atd. Právě spolupráce s podniky pomůže k přiblížení vzdělávacích kurikul k reálnému světu a tím usnadní absolventům získání vhodného zaměstnání (Evropská komice, 2013). Vzdělávací systémy členských zemí by měly zapracovat na pedagogických metodách podnikatelského vzdělávání a jasně definovat očekávané výstupy a výsledky tohoto vzdělávání, jenom tak je možno pozorovat nějaký vývoj. Rozvoj formálního vzdělávání není jedinou cestou rozvoje podnikání, stát by měl pracovat i na podpoře dobrovolnictví, veřejných workshopech atd. Dalším, pro nás důležitých pilířem je Propagace podnikání a podnikavosti. Je těžké chtít navyšovat počty drobných podnikatelů, když nejsou prezentovány jako společenské vzory, či dokonce naopak. Podnikání nepatří mezi preferované druhy kariéry, proto je nutné, aby zejména podnikatelé samotní pracovali na svých vztazích s veřejností, budovali si dobré jméno a aktivně působili v řešení celospolečenských otázek. 34 34 Za takovéto otázky/problémy lze považovat například: podporu zaměstnanosti, důchodové reformy, inovace atd.) 18
8. Přístup evropských zemí k podnikatelskému vzdělávání Podpora podnikatelského vzdělávání v EU začíná získávat stále větší pozornost. Je součástí vnitrostátních učebních osnov, které jsou určeny pro odborné vzdělávání. V některých zemích je účast povinná (Estonsko, Polsko) a i v ostatních zemí si již začínají uvědomovat tento nedostatek, který by mohl a měl být doplněn. Důvodem těchto nedostatků mohou být neúčinné výukové metody, omezená účast studentů na kurzech, nekvalifikovaní učitelé, nezapojení se podnikatelů do kurzů, atp. Většina zemí uvádí, že učitelům jsou nabízeny kurzy odborné přípravy, ale jen málo z nich má systematický přístup. Ve zprávě Evropské komise Enterpreneurship Education at School in Europe z března roku 2012 je uvedeno, že odborná příprava učitelů zaměřená na tuto konkrétní oblast existuje pouze ve vlámské části Belgie, v Bulharsku a v Nizozemsku. 35 V oblasti propojení škol s firmou, nejsou evidovány nějaké administrativní překážky. Země EU také uvádí, že není problém nalézt firmu, která by se účastnila vyučování a nabídla svůj pohled z praxe, ovšem obtížnější je domluvit účast malých podniků. Z uvedené zprávy EK vyplývá, že dvanáct zemí EU podporuje rozvoj užší spolupráce mezi školským a podnikatelským sektorem a umožňuje zakládat na školách malé firmy, které jsou řízené studenty. Asi polovina všech zúčastněných zemí udává, že všechny podnikatelské kurzy zahrnují odbornou přípravu na samostatně výdělečnou činnost. V dalších případech je zaměření rozšířeno na rozvoj měkkých dovedností (soft skills). Do vzdělávacích reforem, které zahrnují i posílení odborné přípravy budoucích podnikatelů, je zapojena polovina evropských zemí. Průzkumu, jenž se zabýval touto tématikou, a z něhož vzešla zpráva s názvem Vzdělávání v oblasti podnikání na školách v Evropě, se účastnilo 31 evropských zemí a 5 regionů. 35 Evropská komise. Enterpreneurship Education at school in Europe National strategies, Curricula and Learning Outcomes. March 2012. 98 p. ISBN 978-92-9201-252-6. 19
Obr. Národní/regionální strategie a iniciativy pro začlenění podnikatelského vzdělávání jako součásti obecného vzdělávání (ISCED 1-3), 2011/12 Zdroj: Eurydice, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/12_365_cs.htm Zpráva dále uvádí, že pro 2/3 zemí, které se zúčastnily průzkumu, získala výchova k podnikání jasně vymezené místo v učebních plánech na základních školách. I když podnikatelské myšlení a jednání netvoří na základních školách náplň samostatného předmětu, snaží se v polovině zemí školy žákům tyto komplexní dovednosti ve výuce předat a rozvíjet v nich smysl pro aktivní jednání, riskování či kreativní myšlení. 36 Polovina středních škol v EU má předměty jako ekonomie a sociální vědy povinné a učitelé se snaží rozvíjet dovednosti žáků. Například v Litvě a Rumunsku bylo zavedeno vyučování podnikatelských dovedností jako samostatný povinný předmět. Důležitou roli při zavádění podpory podnikatelského vzdělávání jsou neziskové a nevládní organizace, protože nabízejí programy, které jsou založené na zkušenostech z praxe či prací na projektech. Většinou jsou propojeny s podniky a přijímají podporu od orgánů veřejné správy. 37 36 EVROPSKÁ KOMISE. Příručka: Jak podporovat politiku malých a středních podniků ze strukturálních fondů. Rozvoj podnikatelského myšlení a dovedností v EU. 2012. ISBN 978-92-79-26338-5, str. 41. 37 Tamtéž. 20
9. Podnikatelské vzdělávání ve vybraných evropských zemích Na základě výše uvedených faktů lze poměrně jednoznačně definovat země, od kterých je možné čerpat zkušenosti a dobrou praxi. Jedná se o země, které mají samostatné strategie zaměřené na rozvoj podnikatelského vzdělávání, které následně uplatňují v učebních osnovách. Nicméně řada dalších zemí zahájila velmi konkrétní projekty na podporu podnikatelského vzdělávání. V následující části analýzy je podrobněji definována praxe podnikatelské výchovy a vzdělávání v Norsku, Rakousku, Polsku, Walesu a Vlámsku (Belgie), které zastupují několik evropských systémů, které mohou být pro rozšiřování podnikatelského vzdělávání vzorem. Tyto státy totiž vybudovaly ve svém vzdělávacím systému specifickou strategii podnikatelské výchovy, která je strategicky zapracována do jejich primárního, sekundárního, a v některých případech i terciárního vzdělávání. Tyto evropské státy aktivně reagovaly na výzvy Evropské unie a na základě celoevropských strategií vytvořených v posledních letech nezapomněly, při reformách svých vzdělávacích systému, na zapojení podnikatelské výchovy/vzdělávání. Instituce těchto zemí jsou velice nakloněny spolupráci na mezinárodních projektech v oblasti podnikatelského vzdělávání. Norsko a Wales shodně v roce 2004 vydaly strategické plány pro podnikatelské vzdělávání, které byly vytvořeny pro období 4-5 let, což znamená, že v dnešní době mají tyto země za sebou i druhou vlnu opatření. Jelikož byly tyto strategie vydány ve stejný rok, máme nyní možnost srovnat, jak se za stejné období vyvíjela podpora podnikatelského vzdělávání v těchto státech. Vlámská část Belgie je zajímavá v rámci přístupů k podnikatelskému vzdělávání, protože jako jedna z mála zemí poskytuje v této oblasti odbornou přípravu i učitelům. Ze zemí, které integrovaly podnikatelské vzdělávání do svých strategií celoživotního učení, strategií pro mládež či pro růst, je pro bližší analýzu vybráno mimo jiné Rakousko. Rakousko bylo první evropskou zemí, která zavedla práci v mini podnicích do osnov obchodní administrativy a obchodních škol (středoškolské vzdělání). 38 Další zemí, kterou jsme pro bližší analýzu vybrali je Polsko, zde totiž na středních školách (ISCED 3) probíhá výuka podnikání v rámci samostatného povinného předmětu, což není v žádné zemi obvyklé, protože pokud tam probíhá výuka podnikání tak v rámci volitelného předmětu. 39 38 Enterpreneurship Education in Secondary Schools, 2011, http://www.wu.ac.at/ricc/en/forschung/researchreports/researchreport2011_1 39 Entrepreneurship Education at School in Europe, Eurydice 2012, http://www.spcr.cz/files/en/eu/ec/entrepreneurship_education_135en.pdf 21
Norsko Norsko je zástupcem skandinávských zemí, které úzce spolupracují na rozvoji podnikatelské výchovy ve svém vzdělávacím systému. Norové začali se systematickým rozvojem podnikatelského vzdělávání vydáním strategického plánu See opportunities and make them work realizovaným v letech 2004-2008. Následně se rozhodli plány více specifikovat akčním plánem Entrepreneurship in education and training, především pro primární a sekundární vzdělávání, z let 2009-2014. Postupně byla rozšířena podnikatelská výchova do primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání. Přesto však neexistují žádné centrální a jednotné pedagogické materiály a metody. Norské vzdělávací instituce jsou silně decentralizované a veškeré dostupné pedagogické zdroje podnikatelské výchovy mají doporučující charakter. 40 V roce 2012 vypracovalo Norsko zprávu o strategické implementaci a dobré praxi v jednotlivých skandinávských zemích. Z této zprávy vyplývá, že k rozvoji podnikatelského vzdělávání ve vzdělávacím systému musí docházet ve všech relevantních dimenzích současně. Působení na těchto úrovních hraje klíčovou roli v rozvoji norské podnikatelské výchovy. 41 Podnikatelská výchova/vzdělávání musí být dle norského receptu zakotvena do formálního systému vzdělávání. Rozvoj a přínos reforem je dán spoluprací různých (angažovaných) ministerstev. A jsou to právě státní instituce, které mají iniciovat a realizovat výzkumy a inovace na národní úrovni. Je nutné stanovovat si jasné cíle a průhledné hodnocení jejich dosahování. Aktivity spojené s realizací podnikatelského vzdělávání je nutné finančně podporovat, tzn. dotování jednotlivých projektů, institucí, ale i konkrétních studentů. Norská vláda investuje milióny norských korun do programů podpory podnikatelského vzdělávání. Například do programu Young Enterprise investují cca 19,8 milionu NOK ročně. Nutná je z norského úhlu pohledu rovněž iniciace vzdělávání pedagogů a podpora jejich dalšího rozvoje. Norským pedagogům je umožněno absolvovat stáž v podnikatelských subjektech a tím jsou obohacovány jejich pedagogické kompetence v oblasti podnikatelské výchovy o prvek praxe. V Norsku byl také realizován projekt s názvem Bag Pack, který umožňoval žákům a pedagogům navštěvovat různé podnikající organizace. Norské řešení doporučuje pracovat na hodnocení pedagogických pracovníků, rozvoji didaktický metod a materiálů. 42 40 Entrepreneurship Education at School in Europe, Eurydice 2012, http://www.spcr.cz/files/en/eu/ec/entrepreneurship_education_135en.pdf 41 CHIU, Richard. Entrepreneurship education in the Nordic countries. Oslo: Nordic Innovation, 2012, http://www.nordicinnovation.org/global/_publications/reports/2013/entrepreneurship_education_in_nordic s_web.pdf 42 Action Plan: Entrepreneurship in Education and Training, https://www.regjeringen.no/globalassets/upload/kd/vedlegg/brev/action-plan-for-entrepreneurship-ineducation-and-training-2009.pdf 22