O B S A H Agenturní zaměstnávání - MPSV plánuje zpřísnění pravidel... str. 1 Od nového roku je opět zavedena kategorie osob zdravotně

O B S A H Agenturní zaměstnávání - MPSV plánuje zpřísnění pravidel... str. 1 Od nového roku je opět zavedena kategorie osob zdravotně znevýhodněných... str. 7 Vláda schválila podmínky poskytování přímých plateb zemědělcům... str. 10 Vývoj průměrných mezd ve 4. čtvrtletí 2014... str. 11 Vývoj spotřebitelských cen v únoru 2015... str. 17 Jednala Rada vlády České republiky pro BOZP... str. 20 Zprávu o našich kontrolách bezpečnosti práce za rok 2014 jsme již předložili na MPSV... str. 23 Informace o projektu "Posilování sociálního dialogu zvyšováním úrovně kolektivního vyjednávání zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů v zemědělství"... str. 26 Informace k projektu "Spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti aplikace nové právní úpravy pracovnělékařských služeb"... str. 28 Zpracovala: Ing. Naděžda Pikierská, CSc.

AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ - MPSV PLÁNUJE ZPŘÍSNĚNÍ PRAVIDEL 1. Historický vývoj Od roku 2004, kdy nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, docházelo k postupnému zvyšování počtu agentur práce i podílu agenturního zaměstnávání na trhu práce v ČR. Dle ustanovení 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se agenturním zaměstnáváním rozumí zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, jímž je jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Důvody preferencí agenturního zaměstnávání: požadavek zaměstnavatelů (uživatelů) na flexibilitu zaměstnanců, požadavek zaměstnavatelů (uživatelů) na snížení administrativních nákladů (personalistika, mzdová a účetní oblast, archivnictví, ochrana osobních údajů atd.), přenesení odpovědnosti zaměstnavatelů (uživatelů) za případné nedodržení ustanovení zákoníku práce nebo jiných souvisejících právních předpisů. Tato moderní forma zaměstnávání, co do počtu agentur práce, dostoupila vrcholu v roce 2008 a 2009, kdy v roce 2008 bylo v ČR 2 228 agentur práce a v roce 2009 pak 2 214 agentur práce. Od roku 2010 dochází k určitému snižování jejich počtu až do 23. 2. 2015, kdy bylo evidováno 1 585 agentur práce. Uvedené snížení počtu agentur práce bylo do určité míry ovlivněno změnami, ke kterým po roce 2009 v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce došlo (např.): zavedení závazného stanoviska Ministerstva vnitra (posuzuje agentury práce z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob), zintenzivnění kontrolní činnosti. Samotná kontrola byla do konce roku 2011 prováděna především ve spolupráci Úřadu práce ČR a Státního úřadu inspekce práce (nyní již přímo v gesci Státního úřadu inspekce práce), 1

zřízení Pracovní skupiny Rady hospodářské a sociální dohody pro problematiku zprostředkování zaměstnání agenturami práce. Tato skupina se pravidelně schází za účasti zástupců odborů, zaměstnavatelů, asociací sdružující agentury práce, MPSV, Úřadu práce ČR, Státního úřadu inspekce práce a MV. Při jejím jednání je diskutována zejména praktická problematika agenturního zaměstnávání při každodenní činnosti agentur práce. 2. Kontrolní a dozorová činnost orgánů inspekce práce a Úřadu práce ČR Od 1. 1. 2012 se rozšířila kontrolní působnost Státního úřadu inspekce práce o oblasti spadající do tohoto data do gesce úřadů práce. Legislativně je zprostředkování zaměstnání upraveno jak v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, tak v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pro inspekci práce se tak významným způsobem rozšířil předmět kontrol prováděných u agentur práce. Na druhou stranu to umožnilo komplexní provádění kontrol a vytvořila se tak možnost získat ucelený přehled o plnění všech povinností, které agentury práce musí podle pracovněprávní legislativy dodržovat. Státní úřad inspekce práce Při výběru kontrolovaných osob inspektoráty práce vycházely především z podnětů ke kontrole, z informací poskytnutých Úřadem práce ČR, z podnětů jiných kontrolních orgánů, ze seznamu agentur práce atd. Kontroly se primárně zaměřily na ty agentury práce, u kterých dosud kontrola nebyla provedena. Současně se inspektoráty zaměřily na provádění následných kontrol u těch zaměstnavatelů, kde již bylo porušení zákona dříve zjištěno, a to s cílem zjistit, zda bylo dosaženo nápravy závadného stavu. Do předmětu kontrol agenturního zaměstnávání byly zahrnuty tyto oblasti: vznik, změny a skončení pracovního poměru, dohody mimo pracovní poměr, pracovní doba, doba odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli, odměňování, náhrady mzdy nebo platu, cestovní náhrady, podmínky zaměstnanců přidělených k výkonu práce u uživatelů, rovné zacházení, dodržování ustanovení o BOZP, kontrola povinného pojištění proti úpadku, kontrola dodržování podmínek činnosti agentury práce podle povolení ke zprostředkování, 2

ochrana osobních práv zaměstnanců, kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám za umístění uchazeče. Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti: 309 odst. 5 ZP - Agentura práce a uživatel nezabezpečili, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. 309 odst. 2 písm. f) ZP - Agentura práce přidělila zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který neobsahoval informaci o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele. 308 odst. 1 písm. f) ZP - Dohoda agentury práce s uživatelem neobsahovala informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec. 77 ZP - Dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti nebyly uzavřeny písemně, v nich nebyly uvedeny předepsané údaje nebo zaměstnavatel nesplnil jiné zákonné povinnosti na úseku dohod mimo pracovní poměr. 313 odst. 1 ZP - Zaměstnavatel nevydal zaměstnanci při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání. 96 odst. 1 ZP - Zaměstnavatel nevedl u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované pracovní doby, práce přesčas a noční práce. 38 odst. 1 ZP - Zaměstnavatel nesplnil povinnost vyplývající z pracovního poměru zaměstnance tím, že zaměstnanci nepřiděloval práci podle pracovní smlouvy a nevyplácel mu za ni mzdu. 115 odst. 1 a 2 ZP - Zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci za dobu práce ve svátek náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek a ani mu nevyplatil příplatek ke mzdě. 37 odst. 1 ZP - Zaměstnavatel neinformoval při vzniku pracovního poměru zaměstnance písemně o všech právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. 114 odst. 1 a 2 ZP - Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za dobu práce přesčas k dosažené mzdě příplatek ke mzdě nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku a ani mu neposkytl náhradní volno v rozsahu práce přesčas. 3

V roce 2013 bylo zkontrolováno 524 agentur práce. Uloženo bylo celkem 70 pokut v celkové výši 3 220 000 Kč. V roce 2014 Úřad práce ČR odejmul 330 povolení ke zprostředkování zaměstnání, a to s ohledem na porušení právních předpisů nebo na vlastní žádost. 3. Agenturní zaměstnávání v Evropě Počet i činnosti agentur práce jsou v jednotlivých členských státech Evropské unie rozdílné. Je to dáno nejen právní, ale i ekonomickou tradicí, přičemž dnes lze za největší uživatele agenturního zaměstnávání v EU označit Velkou Británii, Nizozemí, Irsko, Francii a Belgii. Naopak nejméně využívají agenturního zaměstnávání Řecko, Španělsko a státy, které vstoupil do EU teprve nedávno. Počet agentur práce v některých zemích Evropy a podíl agenturního zaměstnávání na celkové zaměstnanosti v roce 2013: Počet agentur Podíl agenturního zaměstnávání na celkové zaměstnanosti Česká republika 1 585 0,9 % Nizozemí 1 500 2,5 % Německo 6 500 2,1 % Francie 1 500 2,0 % Belgie 267 1,8 % Rakousko 1 050 1,8 % Polsko 4 500 1,2 % Velká Británie 3,9 % Maďarsko 2,3 % Itálie 1,2 % Chorvatsko 1,7 % Slovensko 1 060 Španělsko 1 100 4

4. MPSV plánuje zpřísnit pravidla agenturního zaměstnávání Ministerstvo plánuje stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku. Kmenoví a agenturní zaměstnanci by také měli mít srovnatelné mzdové i pracovní podmínky. Na konferenci o budoucnosti agenturního zaměstnávání to uvedl ředitel odboru trhu práce na MPSV Jiří Vaňásek. Agentury podnikají podle odborů často na hraně zákona. Zákoník práce by tak plošně upravoval, že podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců u uživatele nesmí být vyšší než 15 % ze všech zaměstnanců, kterým práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Za překročení této kvóty má být zodpovědný uživatel. Agenturní zaměstnávání je oblíbené zejména v automobilkách. V automobilce Škoda Auto se počet agenturních pracovníků dlouhodobě pohybuje pod deseti procenty. Firma uzavřela v roce 2013 s odbory Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál i jejich zastupování odborovou organizací. Kolínská TPCA nedávno propustila asi 400 agenturních pracovníků, tj. asi pětinu z celkového počtu zaměstnanců. Na hutě ArcelorMittal Ostrava by podle mluvčí Barbory Černé Dvořákové kvóta neměla mít vliv, zaměstnává asi pět procent agenturních zaměstnanců. Také mluvčí těžební společnosti OKD Marek Síbrt uvedl, že ve firmě pracuje asi 300 agenturních zaměstnanců, zatímco vlastních zaměstnanců má OKD zhruba 11 000. Naproti tomu mluvčí společnosti Robert Bosch České Budějovice Barbora Schelová řekla, že zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy. Podle návrhu MPSV by měli mít kmenoví a agenturní zaměstnanci srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Podle speciální skutkové podstaty nově včleněné do ustanovení 20a a 33a zákona o inspekci práce se přestupku resp. správního deliktu dopustí uživatel tím, že nebude splněna povinnost stanovená v 308 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, když dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce nebude obsahovat informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává 5

nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe, případně tyto informace nebudou úplné a pravdivé. Za tento přestupek a správní delikt lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Ministerstvo také plánuje i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. I pro agenturní zaměstnávání platí, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami (agenturou práce a jejím zaměstnancem) nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou, přičemž může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nebude přihlížet. Kromě toho by měla plánovaná právní úprava obsahovat také ustavení komise pro udělování povolení ke zprostředkování práce, povinnost agentur prokazovat finanční způsobilost a zavedení kaucí a úpravu některých podmínek k odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání a správních sankcí. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČTK 6

OD NOVÉHO ROKU JE OPĚT ZAVEDENA KATEGORIE OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH Zaměstnavatelé zaměstnávající v pracovním poměru více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců na chráněných pracovních místech budou moci za 1. kalendářní čtvrtletí 2015 požádat o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením i na osoby zdravotně znevýhodněné. Nové podmínky pro poskytování tohoto příspěvku upravuje od 1. 1. 2015 novela zákona o zaměstnanosti. Úřad práce ČR zaměstnavatele informuje o této změně mimo jiné prostřednictvím letáku, který je k dispozici na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR a na www.uradprace.cz. Osobou zdravotně znevýhodněnou je osoba, která může pracovat, ale zároveň potřebuje vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu a další pracovní podmínky s ohledem na její dlouhodobě, minimálně jeden rok trvající, nepříznivý zdravotní stav. O uznání osobou zdravotně znevýhodněnou rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení, Městská správa sociálního zabezpečení Brno nebo Pražská správa sociálního zabezpečení (podrobnosti na http://www.cssz.cz/cz/ozz/). Na základě výše zmíněné nové právní úpravy spadají osoby zdravotně znevýhodněné do kategorie osob se zdravotním postižením. "V praxi to znamená, že jim bude Úřad práce ČR věnovat zvýšenou péči, a to jak při zprostředkování zaměstnání, tak i v rámci uplatňování opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti," vysvětluje Kateřina Sadílková, pověřená řízením Úřadu práce ČR. Pokud zaměstnavatel přijme do pracovního poměru osobu zdravotně znevýhodněnou, může ÚP ČR poskytnout na takového zaměstnance následující příspěvky: Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Tento příspěvek je určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa. Podmínkou je, že pracovní místo musí být obsazeno minimálně tři roky. Příspěvek, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou nebo o osobu invalidní ve stupni I nebo II, může být poskytován maximálně ve výši 8násobku (201 432 Kč) a v případě osoby s těžším zdravotním postižením, tj. osoby invalidní ve stupni III, maximálně ve 7

výši 12násobku (302 148 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jestliže zaměstnavatel zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst, pak může maximální výše příspěvku na zřízení jednoho chráněného pracovního místa činit 10násobek (251 790 Kč) a v případě pracovního místa zřízeného pro osobu s těžším zdravotním postižením 14násobek (352 506 Kč) uvedené průměrné mzdy. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, a zároveň splňuje podmínku, že tito zaměstnanci pracují na chráněných pracovních místech, může si požádat o refundaci 75 % skutečně vynaložených nákladů na jejich mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Maximálně výše příspěvku na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, činí 5 000 Kč měsíčně. Na zaměstnance, který je uznán invalidním ve stupni I až III, lze příspěvek poskytovat maximálně ve výši 8 000 Kč měsíčně. Po roce může zaměstnavatel uplatnit nárok na zvýšení příspěvku, nejvýše však o 1 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou, nebo o 2 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu invalidní ve stupni I až III. Zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, může zaměstnavatel započítat pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Novela dále ruší omezení, které neumožňovalo agenturám práce dočasně přidělovat k výkonu práce k uživateli zaměstnance se zdravotním postižením. Agentura práce však nebude moci za čtvrtletí, ve kterém tento zaměstnanec pracovat u uživatele, na něj čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ani jeho zvýšení. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa nebude možné poskytnout agentuře práce na pracovní místo zřízené nebo vymezené pro zaměstnance, který je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. Zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce u uživatele si agentura práce nebude moci započítat do celkového počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu, ani pro účely poskytování náhradního plnění. 8

Změny se týkají i plnění povinného podílu. Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením budou moci zaměstnavatelé plnit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé budou muset písemně ohlásit krajské pobočce úřadu práce ČR identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého výrobky nebo služby odebrali, nebo kterému zadali zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě obchod proběhl. Osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nemají v souvislosti s poskytováním tzv. náhradního plnění povinnost vymezit nebo zřídit pro sebe chráněné pracovní místo. Zdroj: MPSV 9

VLÁDA SCHVÁLILA PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ PŘÍMÝCH PLATEB ZEMĚDĚLCŮM Vláda dne 16. března 2015 schválila podmínky, podle nichž se od 1. dubna budou poskytovat zemědělcům přímé platby. Nařízení nově zavádí platbu pro farmáře dodržující postupy příznivé pro klima a životní prostředí, takzvané ozelenění. Přímé platby představují dotace v objemu přibližně 23 miliard korun ročně. Každý žadatel o dotace bude muset v souladu s reformovanou Společnou zemědělskou politikou EU být nově evidován jako zemědělský podnikatel. Tím mohou být fyzické a právnické osoby, školní statky,vědecké a výzkumné instituce a státní podniky. Žadatelem může být také organizační složka státu. Ozelenění je novým prvkem přímých plateb. Jeho zavedení má snížit negativní dopady zemědělské činnosti na přírodu. Ke zlepšení ekologické situace na venkově má vést například tvorba úhorů, ploch s meziplodinami nebo udržování trvalých travních porostů ve vymezených oblastech. Evropské předpisy umožňují členským státům formou zvláštní dotace podporovat takzvané citlivé sektory. Ty v souladu s dlouhodobou strategií zemědělské politiky ČR nařízení vymezuje. Při výběru odvětví, které dostanou tuto zvláštní podporu, přihlíželo ministerstvo zemědělství mimo jiné k jejich hospodářskému významu a příspěvku k tvorbě pracovních míst na venkově. Ke strategickým sektorům budou patřit například produkce chmele, brambor, některých druhů ovoce a zeleniny, cukrové řepy a chov masných telat. Členské státy musí podle předpisů EU vyhradit maximálně dvě procenta z celkové částky určené na přímé platby na podporu mladých zemědělců. Platbu pro mladé zemědělce může až po dobu pěti let získat mladý podnikatel, který hospodaří na pozemcích s maximální výměrou 90 hektarů. Zdroj: Vláda ČR 10

VÝVOJ PRŮMĚRNÝCH MEZD VE 4. ČTVRTLETÍ 2014 Ve 4. čtvrtletí 2014 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 2,3 %, reálně se zvýšila o 1,8 %. Ve 4. čtvrtletí 2014 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen "průměrná mzda") na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 27 200 Kč, což je o 609 Kč (2,3 %) více než ve stejném období roku 2013. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 0,5 %, reálně se tak mzda zvýšila o 1,8 %. Objem mezd vzrostl o 3,4 %, počet zaměstnanců o 1,0 %. Medián mezd (hodnota uprostřed mzdového rozdělení) činil 22 847 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 1,9 %, reálně o 1,4 %. V nepodnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda nominálně o 3,8 %, reálně o 3,3 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2014 po očištění od sezónních vlivů 0,2 %. Medián mezd (22 847 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 2,6 %, u mužů činil 24 847 Kč, u žen byl 20 552 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 684 Kč a 44 223 Kč. V roce 2014 dosáhla průměrná mzda výše 25 686 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 608 Kč (2,4 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 0,4 %, reálně se mzda zvýšila o 2,0 %. Výsledky statistik za 4. čtvrtletí a celý rok 2014 ukazují kontinuální oživování na trhu práce. Údaje výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech přináší rekordní hodnoty míry zaměstnanosti; také míra nezaměstnanosti výrazně poklesla, nicméně zdaleka ještě nedosáhla hodnot roku 2008. Výsledky podnikových statistik ČSÚ ukazují významný růst evidenčního počtu zaměstnanců. Růst průměrné nominální mzdy za tímto vývojem pokulhává, nicméně vzhledem k nízké inflaci dochází k příjemnému růstu kupní síly výdělků. Oživení se tedy stále odehrává spíše ve sféře zaměstnanosti než ve mzdovém růstu; pouze v některých 11

specifických oborech dochází k tak výrazné poptávce po pracovní síle, že tlačí i na cenu práce. Několik základních údajů o zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí 2014. Výsledky Výběrového šetření pracovních sil ukazují vytrvalý růst celkové zaměstnanosti. Jedenapůlprocentní nárůst míry zaměstnanosti v samotném 4. čtvrtletí 2014 vynesl její hodnotu na rekordní úroveň za období samostatné České republiky (69,8 %). Růst zaměstnanosti se projevil jak u mužů, tak u žen a také v naprosté většině kategorií zaměstnanců, byl tedy plošný. Druhou stránkou tohoto trendu je snižování počtu nezaměstnaných. Obecná míra nezaměstnanosti v závěrečném období roku 2014 klesla až na 5,8 %, je však stále ostře diferencována podle dosaženého stupně vzdělání - zatímco vysokoškoláci mají míru nezaměstnanosti jen 2,6 %, u osob se základním vzděláním je 21,7 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tj. déle než jeden rok, se mírně zvýšil na 46,2 %, což při narůstajícím počtu volných pracovních míst ukazuje na strukturální nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil. V populaci tedy existuje jistá skupina obtížně zaměstnatelných osob, které často v nezaměstnanosti zůstávají dlouhé roky, neboť nemají potřebné kompetence pro získání nabízeného volného místa. Také předběžné údaje podnikové statistiky potvrzují převažující pozitivní trendy: ještě v roce 2013 došlo k poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců přepočteného na plně zaměstnané o 1,2 %; rok 2014 byl obdobím pozitivního obratu, ve čtvrtém kvartále dokonce narostl o celé jedno procento, což je početně 39 tisíc obsazených pracovních míst navíc. V jednotlivých částech ekonomiky jsou však trendy různorodé, např. těžbu a dobývání poznamenává propouštění zaměstnanců - v závěru roku 2014 jich ubylo 1,1 tis., tj. -3,5 %. Také odvětví stavebnictví stále nevybředlo z dlouholeté krize a ve 4. čtvrtletí 2014 nalezneme meziroční úbytek o 6,2 tis. (-2,9 %); ubytování, stravování a pohostinství ztratilo meziročně čtyři tisíce pracovních míst (-3,8 %). Na druhé straně byl početně nejvýznamnější přírůstek ve 4. čtvrtletí ve zpracovatelském průmyslu, o 22,3 tis., což je relativně o 2,1 %. V závěru roku 2014 se mírně utlumil prudký růst počtu zaměstnanců v činnostech v oblasti nemovitostí (+1,7 %), spojený s rozšiřováním finančních služeb realitních kanceláří. Výrazně vzrostl evidenční přepočtený počet u administrativních a 12

podpůrných činností (+6,7 %), o 10,4 tis., což je spojeno s nárůstem počtu zaměstnanců agentur práce. V zemědělství přibylo přes tři sta pracovních míst. V odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení se ukázal meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 4,1 tis., což je 1,5 %. Tam mělo nemalý vliv navyšování kapacit úřadů práce, určených pro boj s nezaměstnaností, kde meziročně přibylo 1 304 míst. Podrobnější údaje k vývoji mezd ve 4. čtvrtletí 2014 Z hlediska mezd se i ve 4. čtvrtletí 2014 udržela střídmost, typická pro celý loňský rok. výsledky na začátku roku (nominální nárůst o 3,3 %) ještě poznamenal efekt předsunutých manažerských odměn ze závěru roku 2012, který znamenal nesrovnatelnou základnu, jinak nárůsty vůči stejnému období předchozího roku oscilovaly kolem dvou procent. Důležité je, že loňský celoroční nominální růst (2,4 %) byl konfrontován s minimálním zvyšováním spotřebitelských cen - inflací (0,4 %). To i při slabším mzdovém nárůstu vedlo k reálnému zvyšování kupní síly mezd, která tak pro celý rok vzrostla o 2,0 %, a to je nejvyšší od roku 2009. Tento stav se udržel i ve 4. čtvrtletí, kdy průměrné mzdy vzrostly vůči stejnému období předchozího roku o 2,3 % nominálně a 1,8 % reálně. Na závěr roku se vývoj v nepodnikatelské sféře rozešel od vývoje v komerční sféře vzhledem k vládnímu rozhodnutí o zvýšení platových tarifů. zatímco tedy platy v nepodnikatelské sféře dlouhou dobu působily na mzdový vývoj jako brzda - v letech 2010 až 2013 platy ve veřejném sektoru reálně stále klesaly - ve 4. čtvrtletí 2014 se naopak staly pobídkou pro rychlejší růst, neboť průměrný plat vzrostl nominálně o 3,8 %, což bez inflace činí reálně 3,3 %. V podnikatelské sféře ve stejném období vzrostla průměrná mzda nominálně o 1,9 % a reálně o 1,4 %. Meziroční nárůsty pro celý rok 2014 jsou však pro obě sféry ještě shodné: 2,4 % nominálně a 2,0 % reálně. V jednotlivých odvětvích (sekce CZ-NACE) byl mzdový vývoj i ve 4. čtvrtletí 2014 značně diferencovaný. Nominální nárůsty se pohybovaly od hluboce záporných hodnot pro těžbu a dobývání (-5,9 %), až po pětiprocentní nárůst ve veřejné správě a obraně, kde zafungovalo již zmíněné zvýšení platových tarifů. Výraznější poklesy mzdových průměrů najdeme - kromě útlumem postiženého dobývání uhlí - také v některých odvětvích tržních služeb, především u agentur práce, cestovních kanceláří a bezpečnostních agentur, u pojišťoven a v některých finančních a poradenských činnostech. 13

V průmyslových oborech se naopak vcelku dařilo, u hlavního tahouna české ekonomiky - zpracovatelského průmyslu, který zaměstnává 1 075 tis. zaměstnanců - vzrostla průměrná mzda o 3,2 %. Polepšili si především zaměstnanci ve slévárenství, výrobě počítačových a optických přístrojů, strojírenství, ale i v potravinářství. V dlouhodobém pohledu je zjevné, že nejrychlejší růst mezd je v odvětví informačních a komunikačních činností, které v posledních dvou letech dokonce takřka dostihlo peněžnictví a pojišťovnictví. Vůbec nejvíce vzrostly průměrné mzdy v menším průmyslovém odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se od roku 2000 zvýšily o 124 %, zatímco celkový průměr vzrostl o 94 %. Také mezi třemi nejhůře odměňovanými odvětvími došlo k zajímavému vývoji a dokonce ke změně pořadí: v roce 2000 bylo zemědělství na druhém nejhorším místě, administrativní a podpůrné činnosti těsně nad ním, a vůbec nejhorší mzdy byly v ubytování, stravování a pohostinství. V průběhu let se mzdy v odvětví administrativních činností, kde dominují pracovní agentury, relativně propadly; zvyšovaly se nejméně ze všech sekcí CZ-NACE, jen o 60 %. Naproti tomu zemědělství zažilo nadstandardní růst, kdy mzdy vzrostly více než na dvojnásobek (o 102 %). Zdroj: Český statistický úřad 14

Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR v jednotlivých odvětvích za 4. čtvrtletí 2014 Odvětví Průměrná měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v Kč přírůstek (úbytek) proti 4. čtvrtletí 2013 v Kč v % Česká republika celkem 27 200 609 2,3 v tom: podnikatelská sféra 26 874 506 1,9 nepodnikatelská sféra 28 640 1 059 3,8 Zemědělství, lesnictví, rybářství 23 878 586 2,5 Těžba a dobývání 35 161-2 224-5,9 Zpracovatelský průmysl 27 046 833 3,2 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 43 697 508 1,2 Zásobování vodou, odpady, sanace 26 537 355 1,4 Průmysl celkem 27 637 691 2,6 Stavebnictví 24 229 290 1,2 Obchod; opravy a údržba motorových vozidel 24 874 613 2,5 Doprava a skladování 25 130 575 2,3 Ubytování, stravování a pohostinství 14 562 446 3,2 Informační a komunikační činnost 48 176 365 0,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 46 513-117 -0,3 Činnosti v oblasti nemovitostí 22 764-45 -0,2 Profesní, vědecké a technické činnosti 34 772 6 0,0 Administrativní a podpůrné činnosti 16 997-536 -3,1 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 29 859 1. 412 5,0 Vzdělávání 28 751 901 3,2 Zdravotní a sociální péče 27 150 989 3,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 22 450 525 2,4 Ostatní činnosti 21 040 221 1,1 15

Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR v jednotlivých odvětvích za 1. až 4. čtvrtletí 2014 Odvětví Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v Kč přírůstek (úbytek) proti 1. až 4. čtvrtletí 2013 v Kč v % Česká republika celkem 25 686 608 2,4 v tom: podnikatelská sféra 25 646 607 2,4 nepodnikatelská sféra 25 863 608 2,4 Zemědělství, lesnictví, rybářství 21 117 585 2,9 Těžba a dobývání 31 409-221 -0,7 Zpracovatelský průmysl 25 611 784 3,2 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 41 343 727 1,8 Zásobování vodou, odpady, sanace 24 035 280 1,2 Průmysl celkem 26 083 711 2,8 Stavebnictví 22 783 404 1,8 Obchod; opravy a údržba motorových vozidel 23 839 672 2,9 Doprava a skladování 24 018 506 2,2 Ubytování, stravování a pohostinství 14 093 397 2,9 Informační a komunikační činnosti 47 364 1 209 2,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 48 157 1 523 3,3 Činnosti v oblasti nemovitostí 22 374 428 2,0 Profesní, vědecké a technické činnosti 32 480 320 1,0 Administrativní a podpůrné činnosti 16 725-119 -0,7 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 27 614 862 3,2 Vzdělávání 25 295 442 1,8 Zdravotní a sociální péče 25 615 531 2,1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 20 948 498 2,4 Ostatní činnosti 20 016 148 0,7 16

VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN V ÚNORU 2015 Spotřebitelské ceny vzrostly v únoru proti lednu o 0,2 %. Tento vývoj ovlivnilo zvýšení cen v oddíle alkoholické nápoje a tabák a v oddíle rekreace a kultura. Meziroční růst spotřebitelských cen zůstal v únoru stejný jako v předchozích dvou měsících, tj. 0,1 %. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle alkoholické nápoje a tabák ovlivnilo zvýšení cen tabákových výrobků o 4,0 % (novela zákona o spotřební dani). Ceny lihovin vzrostly o 0,7 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily především ceny zimních dovolených s komplexními službami o 3,7 %. V oddíle ostatní zboží a služby byly vyšší ceny kosmetického zboží o 1,9 % a finančních služeb o 0,9 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny tepla o 0,5 % a čistého nájemného o 0,2 %. Z potravin byly vyšší především ceny zeleniny o 4,8 %, běžného pečiva o 2,2 %, uzenářského zboží o 0,7 % a sýrů o 0,8 %. V oddíle pošty a telekomunikace vzrostly ceny poštovních služeb o 3,7 %. Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen v únoru působil další pokles cen pohonných hmot, který činil 3,8 %. Během posledních pěti měsíců klesly ceny pohonných hmot o 18,2 %. V oddíle odívání a obuv se snížily ceny oděvů o 1,3 % a obuvi o 1,9 %. Z potravin klesly zejména ceny vepřového masa o 2,5 %, olejů a tuků o 2,6 %, jogurtů o 2,7 %, ostatních mléčných výrobků o 1,5 %, čokolády a čokoládových výrobků o 3,1 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák klesly ceny vína o 2,5 % a piva o 2,8 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 0,1 %, tzn. stejně jako v předcházejících dvou měsících. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde se ceny tabákových výrobků zvýšily o 6,1 % (v lednu o 2,1 %). Naopak v oddíle doprava došlo k prohloubení cenového poklesu vlivem dalšího snížení cen pohonných hmot, které byly v únoru nižší o 17,1 % (v lednu o 13,9 %). Největší vliv na zvyšování cenové hladiny měly v únoru ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák a v oddíle bydlení. V bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 4,5 %, vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, čistého nájemného o 1,4 %, tepla o 1,2 %. Ceny elektřiny byly meziročně nižší o 0,3 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 2,9 %, pojištění o 2,6 % a ceny finančních služeb o 6,8 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 2,4 % a obuvi o 9,6 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 5,9 %. 17

Kromě cen v oddíle doprava působil na snižování meziroční cenové hladiny pokles cen v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, zdraví, pošty a telekomunikace. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo pokles cen zejména snížení cen ovoce o 6,5 % a zeleniny o 9,9 %. Ceny běžného pečiva klesly o 1,5 %, vepřového masa o 5,3 %, mléka o 3,0 %, sýrů o 3,3 %, olejů a tuků o 2,8 %. Pokles cen v oddíle zdraví byl důsledkem zrušení regulačních poplatků od ledna 2015. Meziroční pokles cen pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku snížení cen telefonických a telefaxových služeb o 1,3 % a mobilních telefonů o 20,9 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 0,3 %. Vývoj spotřebitelských cen Oddíl Předchozí Stejné období předchozího Míra měsíc=100 roku=100 inflace 12/14 1/15 2/15 Úhrn 100,2 100,1 100,1 100,1 100,3 v tom: Potraviny a nealko 99,9 99,5 98,5 98,5 101,1 Alkohol a tabák 101,5 101,4 102,3 103,7 102,6 Odívání a obuv 98,6 104,0 104,5 104,2 103,4 Bydlení, voda, energie, paliva 100,1 99,4 101,2 101,2 99,2 Zařízení domácností 100,3 100,4 100,1 99,9 99,6 Zdraví 100,0 99,6 93,8 93,3 97,8 Doprava 98,7 98,5 95,4 94,2 99,3 Pošty a telekomunikace 100,0 97,7 97,9 97,9 96,0 Rekreace a kultura 100,9 100,1 100,8 100,8 100,5 Vzdělávání 100,1 101,3 101,4 101,1 101,4 Stravování a ubytování 100,0 101,8 101,8 101,6 101,7 Ostatní zboží a služby 100,4 102,1 102,2 102,9 101,6 18

Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HIP) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v lednu -0,5 %, což je o 0,4 procentního bodu méně než v prosinci. Ceny vzrostly jen v pěti zemích EU v rozmezí od 0,3 % ve Velké Británii do 0,8 % na Maltě. Naopak největší pokles cen nastal v Řecku (-2,8 %) a Bulharsku (-2,3 %). Na Slovensku klesly ceny o 0,5 % (z poklesu o 0,1 % v prosinci). V Německu přešly ceny z meziročního růstu v prosinci o 0,1 % v meziroční pokles v lednu o 0,5 %. Podle předběžných výpočtů vzrostl meziměsíční HICP v ČR v únoru o 0,1 %. Meziroční změna HICP byla v únoru stejně jako v lednu -0,1%. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za únor 2015 je - 0,3 %. Průměrné ceny pohonných hmot Pohonná hmota prům. 01/15 02/15 prům. 2014 2015 Benzin Natural 95 36,16 31,07 29,88 30,48 Benzin Super 98 38,46 34,09 32,51 33,30 Motorová nafta 36,31 31,89 30,66 31,28 LPG 17,53 16,26 15,71 15,09 Zdroj: Český statistický úřad 19

Jednala Rada vlády České republiky pro BOZP Odborné veřejnosti trochu uniklo, že se svádí veliký boj mezi lobbistickými skupinami o další podobu úrazového pojištění při práci. Pro připomenutí uvádím, že náš odborový svaz se k tématu již několikrát vyjádřil, a dokonce se nám podařilo podpořit náš záměr i v Radě vlády ČR pro BOZP, která o tématu jednala na svém 44. zasedání 19. prosince 2014. Souhlasíme se závěrem Rady k tomuto bodu a plně podporujeme jednu veřejnoprávní instituci, kterou by byla úrazová pojišťovna. Pro informaci široké veřejnosti v následujícím textu přinášíme doslovný zápis z jednání této Rady k tématu "úrazová pojišťovna". 1. Zabezpečení při pracovním úrazu a nemoci z povolání aktuální stav K tomuto bodu byl s ohledem na projednávanou problematiku přizván vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů MPSV JUDr. Jiří Biskup. V úvodu poděkoval členům Rady za spolupráci v této oblasti včetně činnosti v odborné komisi. Dále připomněl dosavadní vývoj v oblasti úrazového pojištění zaměstnanců. Plenární schůze RHSD projednala dne 28. 7. 2014 analytický rozhodovací materiál nelegislativní povahy s názvem Zabezpečení při pracovním úrazu a nemoci z povolání, určeném pro vládu ČR. Rozhodla, že pokud jde o vlastní charakter zabezpečení zaměstnanců, bude zvolena Varianta II. Nepřiklonila se však k žádné ze čtyř navrhovaných subvariant s tím, že bude vytvořena odborná komise, která jednotlivé subvarianty detailněji rozpracuje. Na základě tohoto závěru vytvořilo MPSV odbornou komisi, v níž byly zastoupeny rozhodující subjekty zainteresované na budoucí podobě provádění zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Komise pracovala ve složení po jednom zástupci Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Rady vlády pro BOZP, dva zástupci odborových organizací, dva zástupci zaměstnavatelů a předseda sociálního výboru PS PČR. Pro podrobnější rozpracování jednotlivých organizačních variant byli určeni gestoři z MF, MPSV, MZd a zástupce Rady vlády pro BOZP. Odborná komise se sešla celkem čtyřikrát, a to v termínech 27. 8., 1.10., 21. 10. a 11. 11. 2014, kdy svou práci ukončila. Před projednáním na zasedání Plenární schůze RHSD konaném dne 1. 12. 2014 byly výsledky práce odborné komise předloženy rovněž k vyjádření vybraným pracovním týmům RHSD, do 20

jejichž působnosti problematika zabezpečení při pracovním úrazu a nemoci z povolání svými aspekty významně zasahuje. Konkrétně byl materiál předložen Pracovnímu týmu RHSD ČR pro BOZP, Pracovnímu týmu RHSD ČR pro pracovně právní vztahy, kolektivní vyjednání a zaměstnanost a Pracovnímu týmu RHSD ČR pro daně a pojištění. Plenární schůze RHSD 1.12. 2014 nedošla ke shodě ohledně budoucího nositele pojištění. Zástupci zaměstnanců podporovali přijetí varianty II. c) předloženého materiálu tj. jeden veřejnoprávní subjekt, samostatnou úrazovou pojišťovnu. Naopak zástupci zaměstnavatelů podporovali přijetí varianty II. a) předloženého materiálu tj. provozování pojištění více komerčními pojišťovnami. Souhrnný materiál tak bude postoupen k projednání Koaliční radě a následně vládě. V následné diskuzi Bc. Bělohlávková stručně shrnula práci v odborné komisi, kam byl za Radu vlády pro BOZP nominován Ing. Hrobský. Uvedla, že by bylo vhodné, kdyby všichni členové Rady obdrželi materiál určený k projednání v Koaliční radě. JUDr. Biskup přislíbil jeho zaslání sekretariátu Rady. Zmínila také, že u některých údajů uvedených v materiálu jde o odborný odhad, neboť zástupci Rady v odborné komisi jsou odborníky z praxe bez přístupu ke všem podkladům ze státní správy. Rada vlády pro BOZP by měla podle Bc. Bělohlávkové nadále trvat a na dnešním zasedání potvrdit své stanovisko a usnesení z mimořádného zasedání z května t. r. Na něm Rada schválila usnesení, ve kterém doporučuje přijmout variantu II. c) předloženého materiálu tj. jeden veřejnoprávní subjekt úrazovou pojišťovnu, a dále využít času odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, k intenzivní práci na nové právní úpravě. Rada vlády také pověřila předsedkyni Rady Mgr. Michaelu Marksovou předložit toto stanovisko vládě jako součást uvedeného analytického materiálu. Bc. Bělohlávková zmínila základní výhody systému samostatné úrazové pojišťovny, kdy jedna z největších výhod je propracovaný systém motivace, prevence a rehabilitace včetně působení v oblasti poradenství. Ing. Hrobský doplnil, že se při zpracování materiálu v odborné komisi vycházelo také ze zkušeností v Rakousku, Francii a Švýcarsku. Bc. Bělohlávková uvedla, že v harmonogramu plnění u varianty II. c) samostatné úrazové pojišťovny, se počítá s tím, že po zpracování návrhu věcného záměru zákona a jeho schválení vládou by byl zahájen projekt, který by byl zaměřen na přípravu celého systému včetně informatiky a 21

technickoorganizačního zabezpečení. Projekt by měl být hotov do doby zpracování návrhu paragrafovaného znění. Pro tento účel by bylo vhodné využít programového období 2014 2020 v rámci fondů ESF. Předsedkyně Rady a ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Marksová na závěr diskuze k tomuto bodu uvedla, že prosazuje nekomerční variantu systému úrazového pojištění, což je buď varianta II. b) provádění úrazového pojištění organizační složkou státu (ČSSZ) nebo varianta II. c) provádění úrazového pojištění jednou veřejnoprávní institucí, kterou by byla úrazová pojišťovna. Závěr k bodu : Rada vlády pro BOZP vzala přednesené informace o aktuálním stavu v oblasti úrazového pojištění na vědomí. Rada vlády pro BOZP potvrzuje v plném znění usnesení z mimořádného zasedání Rady ze dne 26. května 2014, které podporuje provádění úrazového pojištění jednou veřejnoprávní institucí, kterou by byla úrazová pojišťovna (tj. varianta II. c) předkládaného materiálu). Dle zápisu ze 44. zasedání Rady vlády ČR vypracoval: Ing. Šedivec Jaromír, člen Rady vlády ČR pro BOZP a svazový inspektor BOZP OSPZV-ASO ČR 22

Zprávu o našich kontrolách bezpečnosti práce za rok 2014 jsme již předložili na Ministerstvo práce a sociálních věcí. V minulých dnech předložil předseda našeho svazu pan Dufek na Ministerstvo práce a sociálních věcí Souhrnnou zprávu o kontrolní činnosti svazové inspekce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za rok 2014. Zpráva je velice dobře vypracována vedoucím svazovým inspektorem ing. Jaroslavem Hotovým a její celý text najdete na webových stránkách OSPZV ASO, sekce BOZP. Ve zprávě jsou obsažena všechna důležitá data a z celé zprávy je znát snaha naší svazové inspekce věnovat hlavně pozornost prevenci bezpečnosti práce na pracovištích našich členů tak, jak nám to ukládá zákon č. 262/2006 Sb.,zákoník práce. Jenom pro osvěžení paměti uvádím paragraf číslo 322 výše zmíněného zákona: Zákoník práce 322 (1) Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí a) zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, b) zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky, c) zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, d) zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat, e) umožnit zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na práci toho mají naši inspektoři dost, a že se činí, svědčí mimo jiné i množství 1122 nalezených závad, a to i přesto, že jsme na kontrolu bezpečnosti 23

práce předem u zaměstnavatele ohlášeni a soustředíme se hlavně na rizika přímo ohrožující zdraví na pracovišti. Naše odborová inspekce bezpečnosti práce má mimo jiné prioritní postavení v rezortu zemědělství, kde má uzavřenou vyšší kolektivní smlouvu se zástupci zaměstnavatelů, a to s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů a Zemědělským svazem České republiky. Na základě této smlouvy vstupujeme i k zaměstnavatelům, kde nepůsobí naše odborová organizace. Zde se hlavně podílíme na vyšetřování komplikovaných pracovních úrazů a zajišťujeme jejich odškodnění tak, aby zaměstnanec nebyl krácen na svých právech. Podle našeho šetření bylo v roce 2014 nečastější příčinou závažné pracovní úrazovosti: pády na rovině i z výšky, používání strojů a nástrojů bez povolení, zařízení pracující v nebezpečné rychlosti, nebo jiné porušení bezpečné praxe, nepřítomnost krytů a jiných bezpečnostních zařízení, nebo jejich nefunkčnost, užití vadného nářadí nebo vybavení, nebo použití nástrojů či vybavení nebezpečným způsobem, užití rukou nebo jiných tělesných částí místo nástrojů, přetěžování manipulačních zařízení nebo jiná manipulace s materiálem nebezpečným způsobem, včetně nesprávného zvedání břemen, opravy nebo úpravy zařízení, která jsou v pohybu, pod tlakem, nebo elektricky nabitá, nevyužití nebo nesprávné použití osobních ochranných prostředků a bezpečnostních zařízení, stání nebo práce pod zavěšenými břemeny, nestabilním lešením, v šachtách, nad poklopy nebo výkopy. 24

Zdrojů a příčin pracovních úrazů ale může být daleko více. Vyjmenoval jsem pouze v roce 2014 ty nejčastější, a to proto, aby se v roce 2015 již neopakovaly. Jinak je nutné nadále být velice obezřetní, protože pracovní úraz může vzniknout nečekaně a vlastně všude. Kontrolujte proto svoje pracoviště. Věnujte zvláštní pozornost úsekům, kde je největší pravděpodobnost rozvoje nebezpečných nebo nezdravých podmínek. Kvůli stresu, opotřebení zařízení, nárazům, vibracím, zhoršeným tepelným podmínkám, korozi, chemickým reakcím, nebo pochybením při práci. Pokaždé zkontrolujte celé pracoviště. Nevynechejte ani prostory, kde se pracuje jen občas, jako jsou parkoviště, odpočívadla, skladovací prostory, šatny, komunikační uličky. Zajistěte pravidelnou kontrolu pracoviště, spolupracujte na úseku BOZP se zaměstnavatelem a hlavně nebojte se na problémy v bezpečnosti práce poukázat, je to vaše právo a jde o vaše zdraví. A ještě jedna rada na závěr: Pokud nemáte odvahu poukázat na chyby v BOZP, nebo váš zaměstnavatel tyto připomínky ignoruje, obraťte se přímo na naši svazovou inspekci bezpečnosti práce Odborového svazu pracovníků v zemědělství a výživy Asociace svobodných odborů České republiky. Náš inspektor již zjedná nápravu. Pěkný a bezúrazový rok 2015 vám přeje ing. Šedivec, svazový inspektor bezpečnosti práce OSPZV ASO ČR. 25

ř í ť á í á í š á í ú ě í á á í á ů ě ů ě ů ě ě í á á í č íčí ý é á í ř í č í é ě á í č Ť ří í á á á ú č ě é á ě é č í ě ý ě í ů č í Ý ěí ší é ě á í ářů ž ě é ě ářů é č Č é ě ě é Č š í ě é ší á ářů ě í é č ě á í ářů á í í ář é í říčč ěř í á í č í á á í ě í ě ě í é í á í ě á ě í ě ě í í ě ě ě í ž í á é á í ř í á í č Č á í ř í ž í ř í á á í š í ř á á í ě ýš ý é á í íúč í é í á á í ě í ě ě í ší á í é š ř í í í á ý í í á ú ň í á á í á ě ý š ř í ý í ší ěř á í á á ř ší č é á í í í č í é č é é ý á ě ů é ě ů ě ě é Č í í ě í ě ě í á á ř 26

ť ě í ř á é á ě ě ů ě ů á Č 27

í ť ť í ť á ě ů ě Ů é á í ú ě é ř ý ž ě é ř é ž č íčí í í ý ý á í ř í č í é ě á í č Č ýš é č í í íž í á ů á ů šť á í ě é ř é éč é ř á á í ú ě é ř ý ž ě ž ú í é á í ú ř á é á í ř á í ů í ý Ů Č č ů Č Č č ě í ř š í ě é ů í ř é á í í ě ž é á Ů ě ů ě ů á í ý é ů ří ě ř š í ě í č ě á í ě á á í ú á á ř ě í ů é ě í á á í í á í ú ř ěž é é ů é ě á ř ě ě é ší á í ě ří Ů é ů é ě é ř ý ž í í í ů ě ů ě é č á é ů Š ě ě á ď ě Ů š á Č ž áš ě ě ů ší š á č ý Č í á á í í ů ř š í Úč í ů ě é í ř š ý ří á ů á ů ř š í ří č á úč á ů ě ů ě ů á é řů ří í í é ř í ř ší á í ů ů ž ěř í á ý ú á é í éš ř í é á 28

í í ý ř á í á í Ú ě é ř ý ž í á ř š é ČÍ á í é ě ý ů í á í á á č á í á ě í ě ší ř ů á č í ž á í á á í á í ž á ě í ě ŠÍ ř Ů á č ý í Ž á ě í ě ší ř ů á ó ě ř é í ě ě ě ý í í á ů ě í ě ší ř ů ří í á č ý í ý ů ž ý ř áž á áš č í ě ý í á č í ý í Ž á áš ě é ř ý ž á ě ý í é éč áš č é ě í ě Ší ř ů á č ý í ší ž Č í ř á ě á í í Š ě í č í ř č á í Ž ě á í á á š ě í ší í Č í ř á ě í ě ší ř ů á ó á ě í ě ší ř ů čá á ř á ě ů é ř é ý í ý á ý ů Ů ř š í ě ý ů č í říč á í ž Ý á í ů í í č í š ě í ý ů úč á á ě Ů ě Ů é řů í í á í ů ů é ší í é ý š í ř ě ř š é ý ůč ř á í ý Ů á í é í í ř š é ě é ř ý Ž á á í í ť ý é é á ž ý ř š í ý í 29

Sf ;J^::ifť. E S Ur$n:il"' ii5giilt' & ii9i'"'1tjt'i"* 2) Návrhy společných řešeníproblémův každétematické oblasti nelegislativní povahy 3) Společnédohody s návrhy legislativních způsobůřešení jednotlivých 4) Výstupy podle jednotlivých tematických oblastí (příklady dobré praxe pro problémůdané tematické oblasti bezproblémovo u aplikaci zákona, konkrétn í návrhy leg islativn ích změn ) V průběhu prvního čtvrtletí2015 se uskutečnilo deset kulatých stolů, a to v Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Písku, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni, Suché Rudné, Olomouci, Brně a v Žatci, Zbýv{ícíčtyři proběhnou v následujících termínech: 15. dubna 2O15 - Trutnov 22, dubna 2015 - Kolín 23. dubna 2015 - Jihlava 29. dubna 2015 - Liberec.... Členovérealizačníhotýmu projektu připravují z podnětů získaných při diskuzích na jednáních kulatých stolů závěrečnou zprávu obsahující konkrétní způsoby řešení doporučení pro uživatele a příklady dobré praxe pro bezproblémovou aplikaci zákona a legislativních návrhů. re F: * * * a *a #3; &. a*ia # e* Jednání kulatého stolu v Mladé Boleslavi konané dne 15, 1. 2015 30