IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU



Podobné dokumenty
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU)

Funkce imunitního systému

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Imunitní systém.

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vyšetření imunoglobulinů

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Parazitické organismy tvoří zhruba dvě třetiny všech živočichů jejich dlouhodobé přežití je závislé na nalezení vhodné niky - hostitele

Souhrn údajů o přípravku

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce

Vliv přípravku Barny s Kolostrum (Synermune ) na zdravotní stav dětských pacientů s alergickými a imunologickými chorobami

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje immunoglobulinum humanum anti-d 1500 IU (300 mikrogramů).

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Cytomegalovirus. RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

SEMINÁŘ: KLINICKÁ A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA IMUNODEFICIENCÍ

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Výukové materiály:

CZ.1.07/1.5.00/

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls10679/2012 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls167902/2010 a příloha k sp. zn. sukls16927/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp. zn. sukls12350/2006 a příloha k sp zn. sukls41484/2007, sukls49174/2008

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Obecné zákonitosti imunologického procesu a základy použití biopreparátů v ochraně zvířat

Krev, složení krve, formované krevní elementy

Imunitní systém, transplantace

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Kůže: kompartment imunitního systému

RESPIRAČNÍ SYNDROM U TELAT A MLADÉHO SKOTU

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Srovnání imunitního systému novorozenců a dospělých

Lymfatický systém. Karel Smetana

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Protilátky struktura a jejich význam

Virus Epsteina a Barrové

Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání.

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

toxoplasmózy Petr Kodym sérologických nálezů u

Ruconest : imunologické analýzy září 2010

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

Fyziologie a patofyziologie imunity. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

PCV2 A SOUVISEJÍCÍ ONEMOCNĚNÍ. MVDr. Tomáš Jirásek MEVET spol. s r.o. (výhradní distribuce MERIAL pro ČR a SR)

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Fyziologická regulační medicína

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Potransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Transkript:

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců charakterizuje především: organizace lymfoidní tkáně mezenchymálního původu existence molekul imunoglobulinové superrodiny mechanismy rekombinace genů pro diverzitu Lymfatické orgány primární sekundární Soubor buněk imunitního systému Charakteristické molekuly nespecifické specifické - imunoglobuliny VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ SPOLEČNÉ RYSY primární a sekundární lymfatické orgány specifická imunita, MHC, receptory pro antigen, protilátky slizniční imunitní systém ODLIŠNÉ (VÝVOJOVÉ) RYSY charakter a lokalizace primárních lymfatických orgánů zastoupení sekundárních lymfatických orgánů rozvoj imunitního systému sliznic subpopulace lymfocytů míra variability vazebného místa pro antigen izotypová charakteristika protilátek další zvláštnosti (schopnost odpovídat za snížené teploty)

Lymfatické orgány u obratlovců kruhoústí ryby plazi ptáci savci thymus + + + + kostní dřeň + + + ledviny + + + slezina + + + + mízní uzliny ± ± + GALT ± + + + + Izotypy imunoglobulinů u obratlovců kruhoústí ryby plazi ptáci savci IgM ± + + + + IgY ± + IgG + + IgA ± + IgE + IMUNITNÍ SYSTÉM RYB ORGÁNY thymus - primární i sekundární orgán pronefros a opistonefros (místo kostní dřeně) slezina (melanomakrofágová centra), GALT BUNĚČNÉ MECHANISMY hlavní obranou linií je fagocytóza T a B lymfocyty MHC s velkou homologií k savcům cytokiny (interferony, interleukiny) HUMORÁLNÍ FAKTORY lektiny, lytické enzymy, C-reaktivní protein komplementová kaskáda protilátky typu IgM - tetramer, chybí J řetězec Imunitní odezva závislá na teplotě

ORGÁNY IMUNITNÍHO SYSTÉMU RYB tělní ledvina (opistonefros) hlavová ledvina (pronefros) thymus GALT slezina IMUNITNÍ SYSTÉM PLAZŮ Rozdílné poměry u jednotlivých skupin ORGÁNY primární - thymus, kostní dřeň, lymfatická tkáň střeva sekundární - (ledviny), slezina, (mízní uzliny), tonzily GALT BUNĚČNÉ MECHANISMY fagocytóza - makrofágy, heterofilní granulocyty T a B lymfocyty, procentuální zastoupení kolísá přirozená i specifická cytotoxicita HUMORÁLNÍ FAKTORY humorální fakory nespecifické imunity protilátky typu IgM, u některých druhů IgY (IgG) Imunitní odezva závislá na teplotě, vlhkosti, fotoperiodě, pohlavní aktivitě IMUNITNÍ SYSTÉM PTÁKŮ ORGÁNY primární - thymus, Fabriciova burza sekundární - slezina, (mízní uzliny), tonzily GALT a další slizniční systémy BUNĚČNÉ MECHANISMY fagocytóza - makrofágy, heterofilní granulocyty T γδ, αβ lymfocyty, značná homologie povrchových znaků se savci dobře definovaný MHC u kura (systém B) HUMORÁLNÍ FAKTORY komplement (aktivace alternativní cestou) primární protilátkový repertoár vzniká intrachromozomální genovou konverzí protilátky typu IgM, IgY (IgG)

Harderova žláza thymus v. jugularis lymfatická tkáň bronchů ileocekální tonzila slezina Fabriciova bursa ROZDÍLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU SAVCŮ ORGÁNY Primární orgány Různé orgány diferenciace B lymfocytů Dvě varianty vzniku variability vazebného místa kombinatorní spojování více subgenů člověk, myš genová konverze jednoho funkčního genu králík, skot, prase Sekundární orgány Obrácená struktura mízní uzliny prasete Odlišné orgány bakteriálního clearance plíce - přežvýkavci, prase, kočka játra, slezina - pes, králík, myš Odlišné šokové orgány

ROZDÍLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU SAVCŮ POČTY A FUNKCE BUNĚK Počty leukocytů Celkový počet leukocytů Procentuální zastoupení typů leukocytů (diferenciální rozpočet) Morfologická a funkční charakteristika buněk Subpopulace lymfocytů Charakteristika a funkce subpopulací lymfocytů Procentuální zastoupení jednotlivých subpopulací POČTY LEUKOCYTŮ U SAVCŮ druh Leu Ne Ly Mo Eos Skot 4,0 12,0 0,6 4,0 2,5 7,5 0,1 0,8 0 2,4 Kůň 5,4 14,3 2,3 8,6 1,5 7,7 0 1,0 0 1,0 Prase 11,0 22,0 3,2-10,0 4,5 13,0 0,3 2,0 0,5 2,0 Pes 6,0 17,0 3,0 11,5 1,0 4,8 0,2 1,3 0,1 1,2 Kočka 5,5 19,5 2,5 12,5 1,5 7,0 0 0,8 0 1,5 Králík 6,0 13,0 2,0 6,0 2,0-5,0 0,1 1,0 0 0,5 POČTY LEUKOCYTŮ U SAVCŮ Nejvyšší počty leukocytů jsou u prasete (kočky) Nejnižší počty leukocytů jsou u skotu (králíka) U skotu je výrazná převaha lymfocytů (60 70 %) U koně a prasete je počet lymfocytů nad 50 % U psa a kočky převažují výrazně neutrofily (30 40% Ly)

ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH SUBPOPULACÍ LYMFOCYTŮ V PERIFERRNÍ KRVI T lymfocyty tvoří většinu Ly periferní krve (70 85 %) Poměr Th : Tc > 1 (Th 35-50 %, Tc 20-35%) γδ T lymfocyty jsou v periferní krvi více zastoupeny u skotu a prasat, a to zejména u mláďat (do 10 %) NK buňky jsou zastoupeny kolem 2 % (max. do 5 %) Nejvíce CD4 + CD8 + bylo prokázáno u prasete B lymfocytů je 15 25 % DIAGRAM HLAVNÍCH SUBPOPULACÍ LYMFOCYTŮ SKOTU CD2 CD3 CD5 CD4 CD8 TCR slgm ROZDÍLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU SAVCŮ HUMORÁLNÍ FAKTORY Charakteristika protilátek Izotypová charakteristika protilátek Rozdílné koncentrace imunoglobulinů v krvi Charakteristika humorálních faktorů Rozdíly koncentrace a funkce komplementu (konglutinin) Rozdíly proteinů akutní fáze Rozdílné mediátory zánětu a anafylaxe Cytokiny

Izotypové třídy imunoglobulinů různých druhů druh třídy IgG IgA IgM IgE IgD skot G1, G2 (G2a), G3 (G2b) A M E - prase G1, G2a, G2b, G3, G4 A1, A2 M E - kůň Ga, Gb, Gc, G(T) A M E? pes, kočka G1, G2, (G3, G4) A M E? myš G1, G2a, G2b, G3 A1, A2 M E D člověk G1, G2, G3, G4 A1, A2 M1, M2 E D Izotypové rozdíly imunoglubulinů u různých druhů praktický význam u většiny druhů mají izotypy IgM, IgG1, IgG2, IgA, IgE IgM - protilátky akutní infekce v séru IgG - protilátky sekundární odpovědi v séru IgA - protilátky na sliznicích IgE - protilátky hypersenzitivity I. typu IgG1/IgA u skotu, IgG1/IgG2 u skotu IgT u koně Hladiny imunoglobulinů v séru zvířat Druh zvířat IgG IgM IgA pes 9,25 20,0 1,30 2,00 0,44 1,77 kočka 11,7 22,6 0,06 0,39 0,10 0,58 kůň 13,34 24,6 1,2 1,8 1,53 3,05 skot 17,6 22,9 2,39 3,48 0,25 0,5 prase 18,31 28,2 3,15 4,8 1,44 2,68 ovce 20,95 30,52 1,51 6,8 0,07 0,35 kur domácí 3,4 6,9 0,71 2,64 0,22-0,67

IMUNOGLOBULINY U SAVCŮ Nejvyšší koncentrace v séru je IgG, cca 10x méně IgM, cca 10 x méně IgA IgA je hlavním imunoglobulinem na sliznicích a v mléku, u skotu tuto funkci má IgG1 Vyšší hladiny imunoglobulinů v séru jsou u prasete a malých přežvýkavců, nižší hladiny jsou naopak u psa a kočky ROZDÍLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU SAVCŮ PROTEINY AKUTNÍ FÁZE C-reaktivní protein člověk, králík, morče, prase, pes sérový amyloid P (SAP) myš sérový amyloid A (SAA) člověk, pes haptoglobin skot HLAVNÍ MEDIÁTOR ZÁNĚTU Histamin člověk, pes, kočka, prase? Serotonin skot, kůň IMUNITNÍ VZTAHY MATKA - PLOD VZNIK IMUNOKOMPETENCE MLÁĎAT

IMUNITNÍ VZTAHY MATKA - PLOD Plod je pro matku semialogenní = imunogenní Mechanismy snižující reaktivitu matky vůči plodu absence klasických molekul MHC na trofoblastu přítomnost α-fetoproteinu v plodové vodě Hofbauerovy makrofágy v choriu účinek embryoprotektivních cytokinů (M-CSF, TGF-β) nezralost fetálního imunitního systému Reakce mezi matkou a plodem ovlivňuje typ placenty OVLIVNĚNÍ IMUNITNÍCH REAKCÍ PLACENTOU HEMOCHORIÁLNÍ PLACENTA (primáti, hlodavci) trofoblast má invazivní charakter buňky trofoblastu odolávají rozpoznání imunitním systémem odolávají lýze komplementem i NK buňkami Th2 typ odpovědi (snad) příznivě ovlivňuje graviditu SYNEPITELIOCHORIÁLNÍ PLACENTA (přežvýkavci) trofoblast má méně invazivní charakter dvoujaderné buňky - interakce mezi matkou a plodem produkce glykoproteinů PAG (pregnancy associated protein) IFN-τ produkován trofoblastem, inhibuje luteolýzu EPITELIOCHORIÁLNÍ PLACENTA (kůň) trofoblast málo invazivní invazivní je choriový prstenec trofoblastu - buňky exprimují MHC I, pronikají epitelem endometria - tvoří endometriální pohárky VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU U PLODU Vývoj je závislý na délce gravidity druhu u druhů s delší graviditou je více času na rozvoj orgánů, diferenciaci buněk a vyzrávání imunitních reakcí primární hemopoéza ve žloutkovém vaku, později v plodu - paraaortální oblasti, játra, kostní dřeň Kmenové a prekurzorové buňky vstupují do oběhu a osidlují primární lymfatické orgány Obranu plodu zajišťuje nespecifická imunita, na konci fetálního období i schopnost specifické imunitní odpovědi Typ placentace má vliv na pasivní ochranu plodu transplacentární přenos protilátek (IgG) je u člověka, hlodavců, králíka částečný, ale nedostatečný přenos je u psa a kočky k transplacentárnímu přenosu protilátek nedochází u skotu, prasete, koně

VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU SKOTU Vývoj buněk a orgánů 40. den základ brzlíku 45. den lymfocyty v periferní krvi 56.-60. den kostní dřeň, slezina, mízní uzliny 60. den zralé B lymfocyty (sigm) 110. den granulocyty v periferní krvi 175. den GALT, osidlování lymfocyty Zjednodušeně lze rozlišit funkční aktivitu plodu během gravidity první třetina - žádná imunitní odezva druhá třetina - slabá imunitní odezva třetí třetina - plnohodnotnná imunitní odezva Pokud není plod antigenně stimulován, k imunitní odezvě nedochází CYTOPATOGENNÍ BVD ABORTUS MALFORMACE NECYTOPATOGENNÍ BVD IMUNOTOLERANCE persistentně infikované tele BVD SLIZNIČNÍ CHOROBA IMUNOKOMPETENCE NOVOROZENCŮ Imunokompetence novorozenců je různá, i dost vysoká, ale u žádného druhu není úplná imunitní systém dozrává po narození první týdny (měsíce) není imunitní systém zcela imunokompetentní Novorozená zvířata jsou bezprostředně závislá na příjmu kolostra Imunokompetence telat je poměrně vysoká, ale rodí se bez protilátek hladina komplementu je třetinová aktivita fagocytární je snížená aktivita lymfocytů je snížená imunitní systém střeva dozrává

VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU ŠTĚŇAT VÝVOJ lymfatické orgány se zakládají na začátku 2. třetiny gestace Imunitní odezva na antigen se rozvíjí až ve 3. třetině Novorozené štěně není plně imunokompetentní Již v prvních dnech je schopno odpovídat na (některé) antigeny Imunitní systém dozrává během prvních týdnů, plně vyzrálý je až pubertě KOLOSTRÁLNÍ IMUNITA Protilátky IgG částečně procházejí přes placentu Příjem kolostra v prvních 24 hodinách je nezbytně nutný Max. hladina protilátek se objeví za 12 24 hod po napití a představuje 75 95 % hladiny protilátrek v séru matky Kolostrální protilátky mají ochranný vliv proti konkrétní infekci 6 12 týdnů Kolostrální protilátky inhibují aktivní odpověď (4-14 týdnů) 15 10 9 /l POČET LEUKOCYTŮ V KRVI PSA V PRŮBĚHU PRVNÍCH TŘÍ MĚSÍCŮ ŽIVOTA 10 5 0 1 3 7 14 21 30 60 90 Leukocyty Neutrofily Lymfocyty dny dospělí T a B LYMFOCYTY V KRVI PSA V PRŮBĚHU PRVNÍCH TŘÍ MĚSÍCŮ ŽIVOTA 100 CD3+ CD21+ 80 60 % 40 20 0 7 14 21 30 60 90 dny dospělí

30000 CPM TEST BLASTICKÉ TRANSFORMACE LYMFOCYTŮ PSA V PRŮBĚHU PRVNÍCH TŘÍ MĚSÍCŮ ŽIVOTA 20000 10000 0 1 3 7 14 21 30 60 90 dny dospělí ODPOVĚĎ NA IMUNIZACI PARVOVIREM 10 8 6 4 2 stáří 1 týden stáří 2 týdny stáří 4 týdny stáří 6 týdnů stáří 8 týdnů 0 1 2 3 4 VÝZNAM KOLOSTRÁLNÍCH PROTILÁTEK Mláďata hospodářských zvířat se rodí agamaglobulinemická, štěňata, koťata hypogamaglobulinemická (zvýšená hladina svědčí pro intrauterinní infekci) Novorozená mláďata jsou závislá na příjmu kolostrálních protilátek Epitel střeva je v prvních 24-36 hod prostupný pro imunoglobuliny bez ztráty jejich aktivity, přestup je aktivní děj Napití cca 2 l kvalitního kolostra do 2 hod po narození navodí u telete do 24 hod normoglobulinémii Kolostrální protilátky ochrání mláďata před neonatální sepsí a generalizovanými infekčními chorobami Kolostrální protilátky inhibují aktivní imunitní odezvu Pro ochranu proti střevním patogenům je třeba kontinuální přísun protilátek mlékem - laktogenní imunita

DYNAMIKA KOLOSTRÁLNÍCH PROTILÁTEK ŠTĚŇAT VE SROVNÁNÍ S JEJICH MATKAMI Titres of bitches Bitches IMUNITNÍ ODPOVĚĎ ŠTĚŇAT S NÍZKOU NEBO VYSOKOU HLADINOU PROTILÁTEK V DOBĚ VAKCINACE st 1 vaccination revaccination 4-week-old, low colostral antibody titres (n=12) 4-week-old, high colostral antibody titres (n=6) 6-week-old, low colostral antibody titres (n=13) 6-week-old, high colostral antibody titres (n=6) 0 1 2 3 4 5 6 weeks after vaccination VÝZNAM BUNĚK V KOLOSTRU EXISTUJE PŘENOS BUNĚČNÉ IMUNITY KOLOSTREM? Kolostrum obsahuje velké množství buněk Epitelie, ale i neutrofily a lymfocyty Lymfocyty z kolostra umí proniknout do tkání mláděte Lymfocyty z krve to neumí Byly prokázány antigen-specifické lymfocyty v kolostru reagovat na specifický antigen Jejich role v ochraně mláděte není jasná

EXPERIMENT DOKUMENTUJÍCÍ VÝZNAM LAKTOGENNÍ IMUNITY IMUNNÍ MATKA NEIMUNNÍ MATKA KOLOSTRUM KOLOSTRUM MLÉKO Z IMUNNÍ MATKY MLÉKO Z NEIMUNNÍ MATKY