Obecné zákonitosti imunologického procesu a základy použití biopreparátů v ochraně zvířat
|
|
- Ivana Janečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Obecné zákonitosti imunologického procesu a základy použití biopreparátů v ochraně zvířat Zdeněk Pospíšil, Petr Lány, František Treml, Dagmar Zendulková Ústav infekčních chorob a mikrobiologie FVL VFU Brno
2 Imunologický proces Soubor pochodů v organizmu, jejichž cílem je zjednodušeně: - Obrana makroorganizmu proti choroboplodným mikroorganizmům Způsob obrany: - rozpoznat své a cizí a pomocí specifických buněk a protilátek to cizí zneškodnit
3 Stav, kdy je organizmus schopen zajistit ochranu imunita Kromě ochrany proti patogenním bakteriím, virům a parazitům zajišťuje také: Imunitní dohled - průběžné odstraňování starých poškozených či zmutovaných buněk Autotolerance - tolerance vůči vlastním tkáním
4 Hlavní lymfatické orgány - tkáně, které se podílejí na zajištění imunity Primární lymfatické orgány kostní dřeň, thymus, u ptáků Fabriciova burza. Místo vzniku, diferenciace a zrání imunokompetentních buněk. Sekundární lymfatické orgány slezina, lymfatické uzliny, tonsily, apendix, Peyerovy plaky ve střevě.
5 Buňky imunitního systému Podstatnou část imunitního systému tvoří různé druhy bílých krvinek (leukocyty) pocházejí z pluripotentních kmenových buněk přítomných v kostní dřeni. Z nich vznikají dvě linie myeloidní (monocyty, eozinofily, bazofily) lymfoidní (NK buňky, lymfocyty B a T) Z B lymfocytů se tvoří plazmatické buňky, tvořící protilátky.
6 Druhy imunitních mechanismů Nespecifická imunita (obrana) vrozená, evolučně starší, účinná proti mnoha patogenům Specifická imunita získaná, po setkání s konkrétním antigenem humorální imunita buňkami zprostředkovaná imunita
7 Nespecifická imunita 1/4 Je vlastní každému jedinci, je dědičná Reaguje na přítomnost většiny škodlivin rychle, řádově v minutách Má 2 složky - buněčnou a humorální Buněčná složka kůže, sliznice, sekrety, exkrety lymfatický systém zánět a fagocytóza
8 Fagocytóza 2/4 Pohlcování cizích částic, eliminace Neutrofilní a eozinofilní granulocyty Monocyty - jejich tkáňová forma makrofágy Chemotaxe - interleukin 8 Likvidace - baktericidní látky Příprava pro imunokompetentní buňky
9 Zánět 3/4 Cílem zánětu je eliminace poškozujících faktorů Klasické projevy rubor, tumor, dolor, calor, functio laesa Zvýšení průtoku krve Zvýšení propustnosti cévní stěny Migrace leukocytů Zvýšená sekrece cytokinů Buněčná infiltrace zánětlivého ložiska
10 Humorální složka 4/4 Ústřední úlohu hrají interleukin a další cytokiny komplement Další systémy koagulační systém - trombin, plazmin interferony - α, β a γ, produkované buňkami infikovanými některými viry
11 Specifická imunita Zahrnuje získanou ochranu proti jednomu druhu nebo skupině patogenů Výsledek reakce imunokompetentních buněk na podaný antigen Většinou jde o faktory nedědičné
12 Antigen Je látka, kterou jedinec (buňka) dovede specificky rozpoznat jako cizí a dokáže na ni specificky reagovat Dobrými imunogeny jsou většinou bílkoviny, glykoproteiny, komplexní polysacharidy Špatné imunogeny fosfolipidy, glykolipidy, jednoduché polysacharidy hapteny - malé molekuly - nutná vazba na nosič
13 Specifická imunitní odpověď Začíná vazbou antigenu na specifický receptor na povrchu imunokompetentní buňky Nejdůležitějšími dvěma skupinami imunokompetentních buněk jsou B lymfocyty T lymfocyty
14 B lymfocyty zajišťují humorální imunitu po styku s antigenem se mění na lymfoblasty některé z nich se potom mění na plazmatické buňky, které tvoří protilátky jiné se mění v paměťové buňky (tvoří protilátky při nové infekci) B buňky nesou na svém povrchu imunoglobuliny
15 T lymfocyty zajišťují buňkami zprostředkovanou imunitu mají zásadní úlohu při eliminaci buněk, infikovaných intracelulárními patogeny regulují vývoj B lymfocytů na plazmatické buňky, produkující protilátky Řada T buněk T h(elper), T s(upresorové), T c(ytotoxické), T k(illery), T dth(opožděná přecitlivělost) dnes značeno: T H 1, T H 2, T H 3, T H 0, NK atd.
16 Protilátky Především v gamaglobulinové frakci krevního séra a na povrchu B lymfocytů Jsou tvořeny plazmatickými buňkami Stavba imunoglobulinové molekuly čtyři polypeptidové řetězce; dva těžké (H), dva lehké (L), spojené disulfidickými můstky tvaru písmene Y
17 Typy protilátek IgG, IgM, IgA, IgD, IgE IgG tvoří 80 % sérového imunoglobulinu, neutralizují toxiny, viry, usnadňují fagocytózu aglutinací a opsonizací mikrobů a aktivují komplement IgM - tvoří se hlavně po prvním kontaktu organismu s antigenem
18 IgA se nachází většinou v sekretech (mléko, sliny, slzy, hlen) chrání sliznice vazbou mikroorganismů zabraňuje adhezi mikroorganismů usnadňuje jejich eliminaci Ve střevech jej chrání tzv. sekreční komponenty IgE - nachází se u alergických chorob IgD - na povrchu většiny B lymfocytů, asi jako receptor pro rozpoznávání antigenů
19 Pasivní Druhy imunity především kolostrem (žloutkový váček u ptáků) podáním protilátek (hyperimunní séra) u některých zvířat rovněž přestupem protilátek přes placentu (primáti, hlodavci, šelmy+člověk) Důležité: u skotu, prasat a koní protilátky přes placentu neprostupují Aktivní po infekci po vakcinaci
20 K navození imunity a ochraně proti infekcím se používají: VAKCÍNY vakcinace - první vakcinace - Jenner 1796 (1798) - první hromadné využití v praxi Pasteur 80. léta devatenáctého století SPECIFICKÁ ANTISÉRA
21 Vakcinace Cíl: zvýšení specifické imunity vůči infekčnímu agens Předpoklad kvalitní vakcína správná aplikace imunologicky vyzrálý jedinec zdravý, nestresovaný jedinec bez pasivně přijatých protilátek
22 Typy vakcín Tradiční vakcíny (I. generace) inaktivované živé atenuované Vakcíny II. generace subjednotkové (antigen purifikovaný nebo syntetický) rekombinantní markerové s deletovaným genem vektorové s nosičem Vakcíny III. generace - DNA vakcíny
23 Inaktivované vakcíny Umrtvený mikroorganismus; nevyvolává onemocnění Inaktivovaný toxin - toxoid, anatoxin Nižší imunitní odezva, proto se přidává adjuvans hydroxid hlinitý, Freundovo adjuvans, minerální oleje, saponin, muramyl dipeptid Bezpečnější než živé vakcíny; nižší imunitní odezva, proto nutná revakcinace
24 Živé vakcíny Obsahují živé oslabené viry či bakterie Atenuace (oslabení) patogenů dlouhodobým pasážováním Nevyvolávají onemocnění Dobrá protilátková odezva i buňkami zprostředkovaná imunita Potencionální nebezpečí zvratu ve virulentní kmen
25 Subjednotkové vakcíny Obsahují jeden nebo několik klíčových imunogenních antigenů Získávání tradiční kultivací i synteticky Výhoda: imunita jen proti žádanému antigenu, ne proti balastním látkám Nevýhoda: nízká imunogennost Proto nosiče typu ISCOMů, liposomů či mikrosférických částic
26 Deletované (markerové) vakcíny Většinou u virů, z jejichž genomu byl odstraněn jeden nebo více genů Výhody: možnost vývoje živé avirulentní vakcíny navození humorální i buněčné imunity rozlišení postinfekčních a postvakcinačních protilátek; využití v ozdravovacích programech Nevýhody: ztráta virulence může znamenat ztrátu protekce
27 Princip markerové vakcíny Možnost rozlišení postvakcinačních a postinfekčních protilátek Chybí část virionu Kompletní virus terénní kmen - vyvolává tvorbu protilátek proti všem glykoproteinům Markerový (deletovaný) virus vakcinační kmen - nevyvolá protilátky proti glykoproteinu E
28 Rekombinantí (subjednotkové) vakcíny Antigeny jsou produkovány bakterií, do které byl vnesen gen pro produkci požadovaného antigenu Výhody: cílená imunitní odezva na vybraný antigen snadná velkovýroba Nevýhody: stereochemie antigenu může být změněná navozená imunita je kratší
29 Rekombinatní (vektorové) vakcíny Gen pro produkci protektivního antigenu vnesen do nepatogenního viru (vektora) obsahuje jak antigeny vektora, tak i příslušný antigen Výhody: příprava vakcíny u málo imunogenního druhu nehrozí nebezpečí zvratu možnost přípravy kombinovaných vakcín Nevýhody: potencionální nebezpečí vlastního vektora
30 DNA vakcíny Neobsahují antigenní proteiny, ale DNA kódující protekční antigeny infekčního ag. Ty se tvoří přímo v buňkách hostitele Výhody: nadějné: vysoce imunogenní, stabilní, dlouhodobá stimulace organismu Nevýhody: doposud malé zkušenosti, obavy z inzerce do genomu hostitele navození imunopatologických reakcí
31 Tradiční Druhy adjuvans minerální - hydroxid hlinitý olejové emulze Nového typu - cílené liposomy ISCOMy mikročástice biodegradabilní nebiodegradabilní
32 Adjuvans - stimulační látky Mikrobiální produkty stěny G+ bakterií (MDP, cord-faktor) stěny G- bakterií (LPS - lipid A) produkty hub (glukany, lentinan, bestatin) Povrchově aktivní látky saponin - Quil A, emulgátory Cytokiny IL 2, IL 12
33 Aplikace vakcín Subkutánně nebo intramuskulárně (nejčastěji) Intravenózně - většinou při hyperimunizacích Intradermálně výhoda nižší vakcinační dávky, dobrá stimulace imunity buněčného typu Imunizace na sliznicích (perorální, intranazální, intrakonjunktivální) především u živých virových vakcín Vhodné aplikační schéma (doba aplikace a revakcinace)
34 Nežádoucí postvakcinační reakce Lokální reakce místní dráždění, tvorba granulomu, infekce Systémové reakce antigen specifické (alergie, anafylaxe - po předchozím podání ) anafylaktoidní - bez přímé souvislosti s antigenem horečnatého typu Aborty Imunosuprese
35 Příčiny nežádoucích reakcí 1/2 Samotná vakcína antigenní komponenty adjuvans zbytky kultivačních médií kontaminace přetrvávající virulence nedostatečná inaktivace nevhodně skladovaná vakcína
36 Příčiny nežádoucích reakcí 2/2 Stav vakcinovaného zvířete zvýšená reaktibilita interkurentní infekce inkubační, prodromální stádium infekce imunodeficience stres a jiné oslabení
37 Fyziologická Pasivní imunita kolostrální imunita u savců (u ptáků ze žloutkového váčku) chrání proti sepsi a systémovým infekcím laktogenní imunita - především u prasat po celou dobu kojení Uměle navozená rekonvalescentní séra hyperimunní séra
38 Pasivní imunoprofylaxe Léčebné i preventivní podávání již hotových protilátek Výhoda: specifická chráněnost nastupuje již krátce po aplikaci Nevýhoda: krátkodobé trvání
39 Příklady vakcín Největší výrobce vakcín v ČR: Bioveta Ivanovice řada vakcín, např: KOLIBIN vakcína proti rota, korona a koliinfekcím novorozených telat TRICHOBEN vakcína proti trichofytóze skotu ERYSAN vakcína proti července prasat a dlouhá řada dalších pro malá i velká (hospodářská) zvířata
40 Veterinární diagnostika Kromě vakcín se na imunologickém základě připravuje i řada diagnostických souprav, nejčastěji ELISA soupravy k průkazu protilátek antigenu Další soupravy k imunofluorescenční diagnostice imunoprecipitačnímu průkazu protilátek rychlé aglutinační testy a řada dalších
OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB. navození resistence k onemocnění. proděláním infekčního onemocnění SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA
SPECIFICKÁ IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB ZVYŠOVÁNÍ CELKOVÉ ODOLNOSTI posilování imunitního systému neimunologickou cestou, navození resistence k onemocnění
VíceFunkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceINFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY
VÝUKA PŘEDMĚTU PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE Jednosemestrový povinně volitelný předmět zakončený zkouškou Vyučující Prof. MVDr.Miroslav Toman, CSc. MVDr. Martin Faldyna, PhD. Přednášky zaměřené na rozšíření
VíceImunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
VíceSPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceObsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Vícenejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceImunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům
VíceSpecifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceVariabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
VíceImunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
VíceIMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců
VíceSouvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
VíceProč nemáme vakcínu proti HIV-1?
UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceObranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém
VíceIMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19
zkoumá činnost, funkci význam imunitního systému vykonává tyto funkce rozpoznat - vlastní, cizí (vlastní toleruje a na cizí odpovídá ) udržuje imunologickou rovnováhu vykonává imunologickou kontrolu (vyhledává
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
Vícebílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty
bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:
VíceVAKCÍNY PRO PRASATA SUIVAC
VAKCÍNY PRO PRASATA SUIVAC v a c c i n e s f o r p i g s Inaktivovaná purifikovaná subjednotková vakcína proti aktinobacilové pleuropneumonii pro klasickou intramuskulární nebo bezjehelnou intradermální
VíceNativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VíceObranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
VíceKrevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
VíceSprávná vakcinační a medikační praxe
Správná vakcinační a medikační praxe MVDr.Kateřina Nechvátalová, Ph.D. Topigs Norsvin Workshop Černá Hora, 27.listopadu 2014 Vakcinace - medikace opatření ke kontrole onemocnění (zoohygiena, management,
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceBÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt 50-70% 0,5% 1-9% 20-40% 2-8% lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK IMUNITA obrana organismu proti napadení škodlivých
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
VíceFYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:
FYZIOLOGIE I Martina Novotná Konzultační hodiny: Po: 10.30 12.00 Čt: 11.15 12.00 novotna@fsps.muni.cz www.fsps.muni.cz/~novotna FYZIOLOGIE TĚLNÍCH TEKUTIN KREV HOMEOSTÁZA IMUNITNÍ SYSTÉM FYZIOLOGIE TĚLNÍCH
VíceZáklady imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU CO TO JE IMUNOLOGIE? Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob HIV infekce je stále jednou z nejnebezpečnějších chorob s
VíceImunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
VíceAtestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
VíceIMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU)
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceImunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
VíceBÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt 50-70% 0,5% 1-9% 20-40% 2-8% lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK IMUNITA obrana organismu proti napadení škodlivých
VíceCO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL
CO TO JE IMUNOLOGIE? 1776 1883 1885 1900 1901 1908 1953 1965 1974 1975 1978 1986 1994 2015 Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH
VíceKomplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceRNDr K.Roubalová CSc.
Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní
VíceVýukové materiály:
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje
VíceVÝZNAM ADJUVANTNÍCH PROSTŘEDKŮ V MODERNÍCH VAKCÍNÁCH
VÝZNAM ADJUVANTNÍCH PROSTŘEDKŮ V MODERNÍCH VAKCÍNÁCH Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec Králové Subkatedra tropické a cestovní medicíny IPVZ Praha Adjuvantní prostředek
VíceImunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)
Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné
VíceÚvod. Očkování bylo nejvýznamnějším. Virus vakcinie. Virus kravských neštovic Název z latinského vacca = kráva Odvozené termíny Vakcína Vakcinace
Imunizace Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK Akademický rok 2008 2009 Úvod Očkování = aplikace očkovací látky za účelem vzniku imunitní odpovědi (u očkovaného) Očkování (imunizace) = nejvýznamnější možnost prevence
VíceBiochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
VíceOběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok
KREV Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok Funkce: -přenos dýchacích plynů - transport látek ze střeva do jater a z jater
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,
VíceImunopatologie. Luděk Bláha
Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov
VíceIMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO
VíceZměny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
VíceJan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
VíceImunizace. Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK. Akademický rok 2008 2009
Imunizace Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK Akademický rok 2008 2009 Očkování Úvod = aplikace očkovací látky za účelem vzniku imunitní odpovědi (u očkovaného) Očkování (imunizace) = nejvýznamnější možnost prevence
VíceInfekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
VíceShody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce
Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové člověk patogen (virus) genetické
VíceMechanismy a působení alergenové imunoterapie
Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceImunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání
Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VícePerorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová
Perorální bakteriální imunomodulátory u alergických pacientů Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová Imunitní systém Fyziologické obranné bariéry Nemají imunologickou povahu První etáží imunitní reakce jsou:
VíceLYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná
VíceJátra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
VíceDoc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno
Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.
VíceImunitní systém, transplantace
Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu
VíceInterpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInterpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.
Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. imunita infekční
VíceAglutinace Mgr. Jana Nechvátalová
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Aglutinace x precipitace Aglutinace Ag + Ab Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární korpuskulární
Víceimunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce
Imunita Imunita je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajiš ovat jejich likvidaci v organismu. Rozlišujeme imunitu látkovou (humorální)
VíceRozdělení imunologických laboratorních metod
Rozdělení imunologických laboratorních metod Aglutinace Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Rozdělení imunologických laboratorních
VíceNespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,
VíceZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici
VíceAutoprotilátky v klinice. T Fučíková
Autoprotilátky v klinice T Fučíková Autoreaktivita je nezbytným předpokladem hemostázy Imunitní systém disponuje přirozenými autoprotilátkami a autoprotektivními T lymfocyty potřebnými k odklizování vlastních
VíceTematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
VíceEradikace BVD v Německu naše zkušenosti
Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti MVDr. Kirsten Stemme Základní údaje o BVD Virus BVD - pestivirus - různé genotypy a subtypy - dva rozdílné biotypy (necytopatogenní, cytopatogenní) podle Heckerta
VíceCHŘIPKA KONÍ JE HROZBOU NA POKRAČOVÁNÍ
CHŘIPKA KONÍ JE HROZBOU NA POKRAČOVÁNÍ Na naší polokouli chřipka zpravidla koně nezabíjí: zabíjí události. Rychlost šíření a síla chřipkové vlny závisí na: množství nenavakcinovaných koní frekvenci přesunů
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceSouhrn údajů o přípravku
Souhrn údajů o přípravku 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Luivac 2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Léčivá látka: 1 tableta obsahuje 3 mg Lysatum bacteriale mixtum ex min. 1x10 9 bakterií z každého následujícího
VíceOčkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol
Očkování (alergických) dětí MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol Legislativa a zásady platné v ČR Vyhláška 537/2006 s platností od 1. ledna 2007 pravidelné očkování (základní očkování
VíceOčkování proti pandemickému viru chřipky v kontextu ostatních opatření. Jan Kynčl, Martina Havlíčková
Očkování proti pandemickému viru chřipky v kontextu ostatních opatření Jan Kynčl, Martina Havlíčková Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státní zdravotní ústav Praha Epidemie a pandemie chřipky Vysoce
Více