Pár slov n zčitok... Progrm Smetového festivlu V sobotu 8.11. odštrtovl Smetový festivl. Všetci sme družne stretli búrlivo diskutovli o tvorbe mizdtového čsopisu. 13.11. / 68 PERVERZE V ČECHÁCH 1. díl Spřízněni 17.00 FILMOVÁ PROJEKCE volbou z účsti režisér Krl Vchk (kongresový sál) Sme skupink bláznivých ndšencov z Jnáčkovej kdémie múzických umění Mrykovej univerzity, ktorá v nsledujúcich dňoch pokúsi o tvorbu tohto čsopisu. Dúfme, že vás ho obh zujme, poinformu, pobví, či rozplče. Spoluprcume s ešte bláznivejšou berlínskou skupinou No style Fuckers, ktorá postrá o grfickú stránku čsopisu. V pitok 7.11. predstvil Cirkus Hvel neb My všichni jsme Láď. V sobotu prebehl diskusi s Václvom Hvlom, ktorou zhájil diskusný cyklus Kbinet Hvel, ktorý bude prebiehť j v nsledujúcich mesicoch. V nedeľu sme si pripomenuli železnú oponu, postvili berlínsky múr stretli s veteránmi. Prosím uvoľnite prežite s nmi roky 68 89, ko ste ich ešte nezžili... S úctou Lenk redkci Velvetpress Hjdučková Vše prípdné otázky, či rekcie nám zsieljte n dresu: velvetpress@seznm.cz Ďkume. 19.00 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY neb příběh ze 60. let Scénický přepis slvného filmového scénáře M. Formn, I. Psser J. Ppoušk o ztrátě iluzí dívky ze Zruče se stává prlelou pržského jr 1968 22.00 KONCERT - METEOR Z PRAHY (velký sál) 23. 00 NOČNÍ REDAKCE Neformální diskuse účstníků hostů festivlu s redktory rozhovory, káv, čj, odposlechy 14.11. / 89 PERVERZE V ČECHÁCH 2. díl 17.00 FILMOVÁ PROJEKCE: Mlá velká zeď z účsti režisér Mrtin Pátk (kongresový sál) PERVERZE V ČECHÁCH 2.díl 19.00 CIRKUS HAVEL neb My všichni jsme Láď 22.00 KONCERT- HUDEBNÍ HAPPENING KAPELY NO STYLE FUCKERS- zdrm 23.00 NOČNÍ REDAKCE 15.11. PROJEKT 68/89 14 18 HAPPENING Trbnt szd u Berlínské zdi (Zelný trh) 20.00 ZMĚNA PROGRAMU - VŠECHNO BUDE JINAK, DIVADLO HAMBURG Z DŮVODŮ NEMOCI ZRUŠENO. Zveme srdečně n prokci dokumentu SVLÉKÁNÍ Z KŮŽESTO ROKŮ KOBRY v režii Vldimír Morávk 22.00 SCÉNICKÉ ČTENÍ In dem In der Neuen Welt - V novém světě, z básnické tvorby Zfer Şenock v překldu Terezy Brdečkové. (kongresový sál) 23.00 NOČNÍ REDAKCE
16.11. PROJEKT 68/89 20.00 Exit 89 trgická operet, Divdlo Arch, Prh Scénář: Mrtin Becker, Jiří Hvelk, Jroslv Rudiš, režie: Jiří Hvelk, Hudb: Michl Nejtek 22.00 DISKUSE AKADEMICKÝ ROK 68/89. Hosté: Břetislv Rychlík, Petr Pithrt, Thoms Irmer, Gerd Conrdt, moderu: Ondřej Lišk 23.00 NOČNÍ REDAKCE 17.11. 68/08 ležté osmičky 15 17.30 Díln n výrobu lmpiónů 18 20 Lmpiónový průvod n počest výročí Smetové revoluce (průvod povede od FSS MU, Joštov 10 k Divdlu Hu n provázku) 20.00 DISKUSE KABINET HAVEL Úsvit v Čechách 1. díl ČESKÁ ZKUŠENOST o směřování české společnosti mezi lety 68-89, zúročení historických zkušeností hosté: Pvel Kohout, Michl Horáček, Jiří Voráč. Moderu: Rent Klenská 20.30 KONCERT - Stereo Totl Rozhovor so Stephnom Kruhlom, koordinátorom proktu 68-89 Divdlo. Dob. Dejiny. Nrodený 29. príl 1959 v zápdnom Nemecku, od roku 1980 býv v Berlíne, koordinátorom proktu 68-89 Divdlo. Dob. Dejiny- prokt česko-nemeckých divdiel historikov,v rámci ktorého prebieh j Smetový festivl. 1. Ako si spomínte n rok 1968? V tomto ruku som ml si deväť rokov, le n niektoré veci si pmätám dobre. Npríkld, čo týk česko-nemeckej situácie. Moji rodiči fndili Dubčekovi, bol pre nich koby symbolom náde zreformovného socilizmu. V tej dobe sme už mli televízor spomínm si n niektoré obrzy, ko vojská Vršvskej zmluvy obdili Československo. 2. Ako prežívl nemecký národ toto obdobie? Pre Nemecko to bol šok, myslím, že tu pnovl strch z tretej svetovej vojny. Šesťdesitosem, veď to už bolo denásť rokov po stlinizme ľudi nečkli, že by tkto zsihli, myslím, že ni v Československu to nečkli. 3. Spomínte si j n nejký konkrétny okmih z tohto obdobi? Ani nie. Skôr si spomínm n šesťdesity šiesty, vtedy hrlo Nemecko proti Anglicko futblové finále. Aj j som v tom období hrávl futbl. Nemohol som všk záps dopozerť, pretože m rodiči poslli hrť do záhrdy, lebo tký veľký záps nebol vhodný pre mlého chlpc.
4. Je pre Nemecko rok 1968 rovnko dôležitý ko rok 1989? J by som povedl, že pre zápdné Nemecko dokonc dôležitejší ko 1989, pretože spoločnosť ktívne zmenil, snžil prekonávť stré zvyky. Njväčšie zmeny prebehli v kultúre v mrvoch. A hlvný rozdiel v tom, že v 1968 boli ľudi ktívni, vedeli, čo chcú prekonť. Ale v 1989, spoň z hľdisk zápdu, nikto o nič veľmi nesnžil. Pnovl skôr všeobecný pocit, že nič nede, ni diť nebude. Kebyže opýtte kohokoľvek, tk npríkld ešte v lete 1989 o nejkej zmene nebolo ni počuť. 5. Aké kultúrne zmeny npríkld udili po roku 1968 v Nemecku? Npríkld mldí ľudi predili svo ideály, ko hippies trebárs. 6. Ptrili ste j vy ku deťom kvetov? J? J nie. (smiech) 7. Bol nejká tbuizovná tém, o ktorej do 1968 nehovorilo? Dôležité, že tú situáciu, čo sme mli v zápdnom Nemecku v 1968 prvý krát umožnil hovoriť, o tom, čo odohrlo v rokoch 1933 ž 1945. Zčlo hovoriť o postojoch mldých ľudí k téme fšizmu. Mldí ľudi všetko spochybňovli, mrxizmus bol v tej dobe veľmi populárny, hovorili, že fšizmus odrod kpitlizmu. Hovorilo o potrebe zmeny systému, pretože pnovl strch, že z kpitlizmu vyvinie ďlši form všeobecného fšizmu. Zmenili utority, mldí ľudi čstokrát upodozrievli svojich rodičov, či nepodieľli n fšistickom systéme. Čstokrát vznikli otázky, prečo nebránili proti tomuto systému, ko prcovli v tom období ko n fšizme podieľli. Následkom čoho vznikli v rodinách hádky. 8. Čo ste robili v roku 1989? J som ešte študovl slvistiku v Berlíne. V rokoch 1987 1988 som študovl v Brne prvidelne som sem cestovl, spoluprcovl som j s Husou n provázku. V novembri 1989 som študovl tú slvistiku ruštinu bol som n návšteve u známych v Rusku. Nspäť som cestovl cez Prhu Brno, kde som j zstvil n pár dní. 6 7. novembr som bol dokonc v Brne. Kmrát z Česk hovoril, že tu nič nede ni nič nebude diť. Ale v Nemecku už bol 4. novembr veľká mnifestáci. 9. novembr poobede som vrátil do Berlín kurát som zstihol tlčovku, kde Günter Schbowski, prečítl vyhlásenie o voľnom prechode n zápd cez hrnice. 9. Ako ste vnímli novembrovú situáciu v Československu? Nozj tu niečo nechystlo? Tu? Tu nie, neml som ten pocit. Akurát viem, že v Huse n provázku hrli už v osemdesitomšiestom hry sovietskych utorov. Boli to hry, ktoré kritizovli režim, le vtedy tu o tom ešte nemohlo hovoriť. Ibže to boli sovietski utori, tk ich nemohli zkázť.
10. Mli ste potrebu búriť proti režimu, keď ste študovli v Československu? Nie. Nie. Kmráti mi j hovorili, že by to nemlo zmysel, by som j ko cudzinec búril, mohli by m pri njhoršom vyhodiť z krjiny, vrveli, žeby to z to nestálo. Tk som cestovl nosil sem knihy pre divdlo, ktoré tu neboli k dispozícii. 11. Ako 1989? vás osobne dotkol rok Pre mň to znmenlo, že m mohli moji známi z východného Berlín nvštíviť že sme mohli A v Berlíne stretnúť. situáci úplne zmenil. 12. Aký dnešný vzťh medzi východným zápdným Nemeckom ho obyvteľmi? Myslím si, že ešte j dnes roku 2008 sú tu sociálne rozdiely vo východnom Nemecku väčši nezmestnnosť. Jk si lidé v roce předstvovli rok 2008? 1968 nket V roku 1968 som bol študentom strednej školy. Primldý n to, by som chápl politické súvislosti. Bol som účstný tej eufórie, le s rezervou. Akosi skôr intuitívne som cítil, že "socilizmus s ľudskou tvárou" neznmená slobodu. Potvrdilo to hneď o rok, kedy m pri príležitosti VOSR policjti zmlátili, lebo som pálil - mozrejme nie sám - sovietske vljky, no mozrejme m vyhodili zo školy. Tú som si dokončil popri zmestnní, ktoré spočívlo v tom, že som ko mldý chlpec musel pomáhť n stvbe murárom, ted tej správnej robotníckej triede. Myslel sem si, že v roce 2008 budu už lespoň dvcet let mrtvý. A stále žiju. Nneštěstí. Rozdiel j v tempermente, npríkld v humore, j keď hovorí, že Nemci nemjú humor, le si myslím, že to nie prvd, le to dno. Zápdný humor skôr cinický ironický nerozumejú. n východe mu Lenk Hjdučková Čo som robil 13.novembr 1989 Oduševnené rozjímnie n tému... Nič nedilo, le v ovzduší viselo kési npäté ticho. 13. november 1989. Bol to pondelok. Predstvum si ho ko celkom všedný sivý deň. Možno to trošku ovplyvnené čierno-bielymi rchívnymi zábermi. Vidím ľudí v sivých bloňákoch križujúcich námesti, mlé deti vo vyblednutých modrých vetrovkách nháňjúce sivé holuby. Vidím zošednuté priečeli budov, sivé sochy bníkov. Moj mm celý deň prcovl. Bol v štvrtom mesici. Mrek Urbn Boli náde, že tá socilistická žump už nevráti. Ale on vrátil. Mně bylo právě osm předstvovl sem si, že budu velmi slvnou doktorkou. Nkonec jsem skončil průmyslovku kvůli otci sem se nemohl dostt n školu dál, tk sem děll uklízečku.
Tk ďleko, myslím, nikto neodvžovl myslieť. Videli sme pred sebou svetlú budúcnosť, všetko vyzerlo krásne. Po uguste to pomličky zčlo opdť, potom sme n budúcnosť už nemysleli. Potom sme pozerli njďlej, že kedy dostneme trbnt. My jsme vůbec tkhle neuvžovli. druhy nářdí kldívko, mjzlík, špchtli, brousek podobně. Vše bylo postveno n zážitkovosti. To to nejdůležitější i podle Mozgových slov: Přece n, když slyším nějkou přednášku, tk to velice rychle zpomenu. Ale když si něco prkticky vyzkouším okmžitě můžu dál prcovt s těmi zkušenostmi emocemi vytvořit Děli se úžsné věci, noviny pli co chtěli, Dubček básnil o socilismu s lidskou tváří. Socilismus už z principu bez tváře, byli jsme nivní, když jsme tomu věřili. A pk přišli Rusové mo diné ndě byly mo děti. Mrek Urbn něco, tk to věc, která ve mně zůstne delší dobu. Proto jsme zvolili tuto formu tvůrčí dílny. Mnoho tváří Berlínské zdi Reportáž ze stvby Berlínské v Divdle Hu n provázku zdi Neděle 9. listopdu 2008 ptřil k typickým podzimním dnům, jkých jsme již my všichni zžili spoustu. Ačkoli nepršelo, tk byl zim foukl studený vítr. Nic neobvyklého, řeknete si. Je tu le dn věc, která tento den činil výjimečným. V Brně n Alžbětinské scéně Divdl Hu n provázku vyrostl novodobá Berlínská zeď. S tímto nápdem nepřišel nikdo jiný než Divdlo Hu n provázku. Jk říká student Tomáš Mozg: Jko součást Smetového festivlu přišl myšlenk divdl relizovt tkovouto zeď jko vzpomínku n berlínskou železnou oponu. N orgnizci se podíleli studenti Mrykovy univerzity. Vlstní podob vznikl díky vizi výtvrník Vldimír Beneše. A jk tková zeď vzniká? Nprosto dnoduše. Kždý z účstníků tvůrčí dílny dostl ytongovou tvárnici tké různé Úkol zněl tedy jsně: vytet do kmene nše pocity emoce, které jsme získli po vyslechnutí dopoledních přednášek lidí se silnými životními osudy. Měli jsme vypodobnit nějkou tvář, nějký výrz, nhlédnout do svého nitr v něm si přebrt pohnuté příběhy těch lidí převést si podle svého. Fntzii se meze nekldly. Jedinou podmínkou bylo zobrzení tváře, což někteří přeslechli s vervou se pustili do zobrzování jiných částí těl, ž pk museli trochu pouprvit. Všem nám sttečným šl práce dobře od ruky. Dokonce jsme se v nepříznivém počsí zhřáli. Oprcovávt kámen byl zjímvá životní zkušenost nen pro mě, le i pro všechny osttní, co to ště nikdy nedělli. Nebylo to vůbec těžké. Mnohokrát se stlo, že poddjný mteriál nechtěně odpdl. Rozhodně to le nezkzilo výsledný dom.
Z výsledných výtvorů dnotlivých účstníků pk byl v rámci vernisáže slvnostně sestven zeď, Berlínská zeď - symbol železné opony, který tk dlouho rozdělovl Evropu n východ zápd způsobil nepřekontelnou briéru. Podle Mozg to právě možná t zeď, co nás s Německem spoju, přestože nás rozdělovl. Týká se obou strn, obou kultur. Roli hr určitě i to, že velká německá komunit vždy žil v české republice že ty kultury se už stovky stovky let potkávjí, jsou vzámnou inspircí ovlivňují se. Hppening, který se konl u příležitosti výročí pádu Berlínské zdi, nepřilákl sice tolik zámců, kolik by pořdtelé uvítli, tmosféru to le nijk nenrušilo. Nopk. Komorní prostředí tvůrčí mbice zúčstněných dli vzniknout originálnímu uměleckému potí Berlínské zdi. Byli z ní ndšení jk orgnizátoři, tk umělci. Berlínská zeď tk dostl novou podobu nový rozměr. Mldá generce ji zchytil neotřelým tvůrčím způsobem. Posoudit to můžete i vy, návštěvníci Divdl Hu n provázku, ž do 9. listopdu příštího roku, kdy bude u příležitosti 20 výročí svého pádu slvnostně stržen. n jvisku svet. N prokte zúčstní päť krjín: Bulhrsko, Tlinsko, Rkúsko, Frncúzsko Česká republik, ktorá orgnizátorom. Študenti mjú zmpovť životný štýl módu šesťdesitych rokov. Preto dúfme, že ich Smetový festivl spoň trochu inšpirovl. N otázku: Čo podľ Vás históri?, odpovedli: Históri? Učiteľkou život. Históri to, čo odohrlo predtým, než terz. Históri? Dôležitá súčsť život? Lenk Hjdučková Mrkét Zelená Hppening študenti Usporidteli Hppeningu oslovili vic ko stodvdť stredných vysokých škôl, ktoré by mli n prokte spolupodielť. N stvní imitácie Berlínskeho múru všk zúčstnili len študenti Gymnázi Mtyáše Lerch. S veľkým ndením entuzizmom vytesávli do kvádrov ytongu ( ľhkého pórobetónu) zdesené, prekvpené, zdrvené, užsnuté mimiky ľudských tvárí, ktoré mli definovť pocity ľudí v období šesťdesitych ž osemdesitych rokov. Gymnzisti nám mi prezrdili, že rozbiehjú dvojročný prokt s názvom: Z železnou oponou,
Rozhovor s Renátou Klenskou Renát Klenská, novinárk Lidových novin, znám predovšetkým svojimi nekompromisnými rozhovormi s vrcholnými politikmi, otvoril 8.11. Smetový festivl v Divdle Hu n provázku v Brne svojím rozhovorom s Václvom Hvlom. Ten bol zároveň prvým rozhovorom z cyklu Kbinet Hvel, v ktorom predstvi osobnosti ko Michl Horáček či Pvel Kohout. Jké máte dojmy bezprostředně po rozhovoru? Dobrý, protože jsem rád že to mám z sebou. Ale fkt, že n tento rozhovor sem se hodně těšil, protože s Václvem Hvlem se mluví skvěle, likož on má vždycky co říct vždycky ty věci podává ze svého úhlu pohledu zjímvě. Jink myslím, že jsem byl trošku nervózní bylo to n mně znát. Tento rozhovor otvírá cyklus Kbinet Hvel, který budete tky moderovt vy. Zjímlo by mne, stli jste se n této myšlence podílel vy, nebo vás oslovilo divdlo Hu n provázku. Jk to vlstně zčlo? Oslovili mě, vysvětlili mi celý prokt já jsem se potom s nimi podílel n výběru hostů, kteří se mjí těch debt zúčstnit. Přicházel jsem se svými podněty, tk jsme kombinovli hádli se, dohdovli, vymýšleli. Ale prokt vymyslel Mrykov univerzit spolu potom to dli dohromdy s divdlem n provázku, já už jsem potom do toho nom trochu kfrl. Jk vnímáte snhu DHNP tkto zpřítomňovt dění minulosti ště dnes? Mně to připdá fntstický ště fntstičtější by mi připdlo, kdyby to lidi vážně zjímlo - likož tdy dnesk bylo nprosto nrváno, tk to možná i zjímá, pkliže to nebylo dáno nom tím, že přitáhl Václv Hvel, že on byl tím mgnetem. Protože dn z myšlenek Kbinetu Hvel sebereflexe společnosti já mám pořád pocit, že lidi dnes moc nějká sebereflexe nezjímá. Tk stli jo, tk budu ndšená. S tím souvisí i mo dlší otázk - stli by po devtenácti letech od revoluce společnost neměl už být vyrovnná s tím, co se dělo zd by se už neměl více otevírt nová témt, ktuální témt, než se stále vrcet k tomu, co bylo. My se vrcíme k tomu co bylo, protože oni se i odehrávjí věci, které byly. Mám teď n mysli to, že se komunisté vrcejí k moci lidi zčli být tk podivně rezistentní vůči tomu, co tdy komunisté způsobili, že si myslím, že dobrý jim to dokol otloukt o hlvu. Nevidíte tedy zbytečnost v tom neustálém připomínní? Vede to vůbec někm? Nvzdory tomu, že se mnohá divdl mnohá medi snží mluvit o tom co bylo ukzovt to, komunisti se opět dostli k moci. Já jsem si nejdřív říkl, kr, vždyť to nikm nevede, jk říkáte. Ale pk sem o tom přemýšlel den z důvodů, proč jsem do toho šl, byl ten, že by to třeb k něčemu mličko mohlo vést.
Ale stli no, tk to bude kpk v moři, mozřejmě, protože pár lidí přide do divdl, čtvrtin z nich si něco uvědomí třeb půjde volit jink, než by volil, těžko říct. Nevím, určitě dobrý diskutovt bvit se. I kdyby to byly debty v hospodě, tk lepší bvit se o politice než o fotble. Tento prokt se orgnizu společně s Německem, nše redkce konkrétně se skupinou No Style Fuckers. Nemyslíte si, že z těch devtenáct let mezi námi vznikly příliš velké rozdíly, příliš velký odstup? Máme si vůbec stále co říci? My Němci? Já myslím že jo, tdy jsou různé prlely. Když si nom vezmu dnu z nejžhvějších kuz poslední doby Miln Kunder tk Němci řešili Günter Grsse. Pořád to o vrcení se do minulosti otvírní strých věcí, vyrovnávní se s tím, odpouštění, přípdně zvrhování. Co si myslíte o progrmu festivlu, divdelní hrách kcích? Tk já se teď těším především n Cirkus Hvel, který z chvíli uvidím, o kterém jsem slyšel mluvit Václv Hvl dost ndšeně, tkže já m jsem oprvdu netrpělivá, stli se ho slov vyplní. Těším se. Jk se vám spoluprcu Hu n provázku? s Divdlem Já myslím, že to výborný, umíme se hezky pohádt to tkový živý. Mrek Urbn Kdo jsou NO STYLE FUCKERS? Všeobímjící portrét výtvrné skupiny nespoutné Těžko poptelný, různorodý, velice tvůrčí osobitý kolektiv několik stále měnících se lidí, kteří se budou po celou dobu Smetového festivlu strt o ho výtvrné potí. Tk by se dli popt No Style Fuckers. Už název npovídá, že se umělecká berlínská skupin zkrátk do žádné šktulky zřdit nedá. I mi sebe oznčují z nehomogenní, vždyť dnotliví členové pocházejí z rozličných zemí, kupříkldu ze Švýcrsk, Anglie či Chorvtsk. Při tvorbě využívjí mimo jiné tké vzámnou konfrontci rozdílných kulturních prostředí v nichž vyrůstli. Jkékoli zprostředkování jich práce pomocí popisu prostého složité pochopit jich smýšlení ště složitější. Pro toho, kdo během deseti festivlových dní nevkročil do foyeru Divdl Hu n provázku, se pokusíme lespoň letmo otřít o podsttu berlínských nespoutnců. Je vůbec s podivem, že skupin m vůbec dtu svůj vznik. Smi členové mluví o umění jko o práci, která není ničím omezená, prkticky nikdy nezčíná stejně tk nikdy nekončí. Zčínli tedy v roce 2003 u Alexnderpltzu. Město jim tehdy dlo k dispozici velké opuštěné bořeniště. Tm dv měsíce permnentně tvořili, vřili orgnizovli koncerty. Koexistovli spolu s centrem měst, kde se pozemek ncházel tm se tké oficiálně dli dohromdy.
Poté se usídlili ve zkrchovlém řeznictví. Opět tm tvořili, setkávli se s lidmi vůbec se relizovli způsobem sobě vlstním. Spontánním nezávzným. Řeznictví jim sloužilo celkem pět let, letos le kvůli sporům s mjitelem bývlé msny přesídlili do prostoru n Mrrrienpltzu. Ten si s originlitou sobě vlstní pojmenovli Centrifug. Stephn Kruhl, koordinátor proktu 68/89 poznl No Style Fuckers n dnodenní kci v rámci proktu 68/89 v Berlíně. Jk Stefn říká:,, Hlvním úkolem skupiny tm bylo vyplnit sterilní prostředí glerie, kde probíhly všechny diskuse setkání. Vždyť se dnlo o tém revolty změny, stejně jko tomu bude teď v Brně. Proto jsme pozvli. Během několik hodin se tk kretivním umělcům podřilo vyzdobit prázdné prostředí glerie svými rtefkty, ve své podsttě j změnili ž tk, že vzniknul zcel jiný prostor. Tvoří spontánně v ničem se neomezují. Nedá se tedy v jich přípdě mluvit o žádném řádu či přesně určeném čsu místu tvorby. Jsou jko nekonvenční vichřice, která vás strhne. Ať chcete nebo ne. Co se týká jich cesty do Brn, měl několik stádií. Během příprv festivlu orgnizátoři nvrhli, přítomnost něčeho, co by se stlo leitmotivem celé kce. Původně zmýšlená literární setkání se vil jko těžko relizovtelná, tk se zjímvou vhodnou lterntivou stl nezávislá berlínská výtvrná skupin. V prxi tk budou kždý den reflektovt tmosféru Smetového festivlu. Odpustí si ovšem dlouhé diskuse nebo snd polemiky, podobné oficility jim nejsou vlstní. Své postřehy vyjdřují zádně prostřednictvím brev, lepidl, izolepy, dřev, ppíru, celofánu množství dlších netypických mteriálů. To vše nom proto, by v Brně umocnili divácký zážitek z kce. Kromě toho mjí n strost i grfickou stránku novin Smetového festivlu. Právě při tvorbě pěti čísel mizdtového tisku dojde k proponí české, slovenské německé spolupráce. Čeští slovenští vysokoškoláci tu budou od pné reflexe festivlového dění souvisejících význmných výročí, berlínští umělci od výtvrného ztvárnění. Smi No Style Fuckers mjí o své tvorbě jsnou předstvu, tedy tk jsnou, jk to nom u podobného nezávislého uskupení možné.,, Tdy budeme dělt leporelo v rámci festivlu. Budeme především regovt n zdejší dění. Uděláme různé fotky, plkáty rtefkty, z nsbírných mteriálů pk vytvoříme publikci. To proto, bychom nějk zchytili ten proces tvorby, který v No Style Fuckers neustálý. V triu divdl jsme vyvěsili slogny, které jsme vytvořili n kci v Berlíně, tm kde jsme poprvé spoluprcovli se Stefnem. Tdy n Smetovém festivlu reprezentume německou stránku událostí let 1968 1989, přiznáváme se, že nevíme moc o té české. Kždopádně se dná o určitý typ nedorozumění, uvědomume si, že jsou to dv nprosto odlišné pohledy n dvě odlišné historie. A právě to my tu chceme reflektovt. říká Gb Reifenstihl, vůdčí osobnost No Style Fuckers. Přestože m jkékoli hierrchizování odmítá, připouští, že on z těch, kteří tvoří pevné jádro No Style Fuckers. Ačkoliv Divdlo Hu n provázku známé svou milou nekonvenčností, pro No Style Fuckers jko tvůrčí prostředí něčím zcel novým.
Účstnili se už spousty zhrničních kcí, le většinou se mohli relizovt zcel nesvázáni prostorem. Tvořili tedy venku nebo ve squtu. Nezbývá než douft, že jim provázkem ovázná Hu bude vyhovovt.,,tdy to pro nás svým způsobem zvláštní oficiální. Jsme zvyklí spát ve stnech nebo pod širákem Terez Adámková Romn Mtuštíková Lásky jich vír Imprese předstvení Lásky dné plvovlásky Celou hrou Lásky dné plvovlásky se táhne ožehvé tém víry mezi lidmi: Musíš mi věřit. Věříš mi? Vždyť to pochopitelné, vyměnit svého stávjícího obyčejného přítele z zánovního zázdního zpěvák. Vidin nového život, vymnění z nen mlého prostoru Zruče, le i mlého osobního prostoru. Cvk. Vystřízlivění u Mildových rodičů. Cvk. Sovětská okupce 1968 ze dne n den. Vír, vy víte, kde s ní i všechny nše sny, touhy.. tm si pobudou pár let, by pk mohly být zse ktpultovány sto mil dleko. Romn Mtuštíková Věřili tehdy lidé? V co vůbec? Hr ukázkou toho, jk dívk chce věřit věří. Důvěr v jkémkoli čse důležitá, le tky nejistá občs vrtkvá. Měl by být le pevná k nerozbití. Pk se le zse může stát, že bude zslepená. Jeden den tková, druhý jiná. Jeden den Mild chtivý, dlší odmítvý. Všk dnesk to není nic nenormálního, le tehdy lidé museli věřit, že se to změní. Dob, lidé, poměry. Tk jko Andul přišl o své iluze po přicestování do velké Prhy, tk i ČSSR přišlo o ty své. A n zčátku to tk slibně vypdlo. Dívce n mlém městě, kde koncentrce mužského pohlví téměř nulová, se n tk nepoštěstí strávit noc se zpěvákem.
TV tip pro pošmourné listopdové dny: Žen z pultem 11/12, Svtb lhůdkové Olinky N všechny postvy pdl podzim. Jsou v tísni diným stbilním místečkem pro spočinutí jim důvěrně známá prodejn potrvin. Jko vždycky mozřejmě přetékjící výsostnými lhůdkmi. Olink Škrpesová se ze všech sil snží psychicky připrvit n sňtek s usedlým / mimochodem, nechci pomlouvt, le o dost strším / inženýrem Jromírkem. Ovšem bezchrkterní Olince Škrpesové ni tk zádní krok v životě ženy, jkým svtb bezesporu, nijk nebrání v tom, by se bez uzrdění setkl s láskou svého život, excentrickým motorkářem Fnym! V Olince se odehrává vnitřní bouře, trpí jko Ibsenov Nor, možná ště mnohem víc, le nedává znát, nvenek nic zchovává duchpřítomný odstup, má můj obdiv! Ann Holubová, Žen z pultem, mtk vzorná prodvčk v dné osobě, Olinčinou kmrádkou n život n smrt. Proto Olink trvá n jí účsti n svtbě. Anně se moc nechce. Pomyslí si, že si mohl rději dom něco hezkého uplést. Ale Olink odbýt. Anin se nedá Michl Holubová, dcer, perspektivní mldá umělkyně, právě bohužel rozvíjí svůj potenciál n utorské soutěži. Nebohé Anně nezbyde, než vzít z vděk doprovodemjiřího. Abys, milý diváku, rozuměl, Jiří Anin bývlý mnžel / zmiňuji pro upřesnění, i já m jsem v té změti pouze neboť se už psychologických nuncí brev ndobro ztrtil/. N kždý pád to s ním chudink Ann, vzorná mtk kolegyně, nemá vůbec lehké.b právě nopk, co se jí ten syčák už ntrápil!n svtbě Ann n krátký okmžik dočist zpomene n podzimní chmury. Ovšem, Jiří, /zse ten neurvlý bývlý mnžel!/ se právě n hostině už si dočist zbláznil. Neuhodneš, drhý diváku, co on neuděll! Popl bych tu situci přibližně tk: Annu bolí lýtk, chce t domů. Unvená doklopýtá n blkon, tm! Co nevidí! Jiří líbá CIZÍ mldou ženu! No to už i n mě moc toto! Ann svtá žen, mlčí. Jiří vykonstruu fntsmgorickou příhodu o tom, jk se pokoušel o co vlstně? Není to dno? Vždyť já bych Ti, milí diváku, neurvle vyzrdil celou pointu! Od čeho by tu potom ty nše krásné seriály byly?... Od čeho? Terez Adámková