Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE

Sokolská tř. 8, Ostrava, 70200 Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PRŮ VODNÍ ZPRÁVA

Sokolská tř. 8, Ostrava, 70200 Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PRŮ VODNÍ ZPRÁVA Ing. Pavel ROHÁČ jednatel společnosti Bc. Břetislav VAŠÍČEK Ing. Petr MACEJKA Ing. Pavel WITTICH Ing. Aleš MACHÁČEK Lukáš STANĚK Marta KŘIVDOVÁ zpracovatelé září 2009

ZÁKLADNÍ ÚDAJE : Název : Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, Inventarizace, rozbory, analýza současného stavu Zpracovatel : UDIMO spol. s r. o., Sokolská tř. 8, Ostrava, 702 00 Objednavatel : Zlínský kraj, Třída Tomáše Bati 3792, Zlín 761 90 Zodpovědný projektant: Ing. Petr Macejka Technická kontrola : Archivní číslo : Ing. Pavel ROHÁČ II-1.2/14/09 Termín dokončení : září 2009

OBSAH 1 CHARAKTERISTIKA GENERELU DOPRAVY...7 1.1 ZÁKLADNÍ FÁZE ZPRACOVÁNÍ...7 2 INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU... 7 2.1 DEFINICE CÍLŮ, POSTUP PRACÍ...7 3 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 9 3.1 ZEMĚPISNÉ URČENÍ...9 3.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O KRAJI...11 4 ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI V OBLASTI DOPRAVY...14 4.1 VÝHLEDOVÁ TRANSEVROPSKÁ DOPRAVNÍ SÍŤ...14 4.2 MEZINÁRODNÍ ZÁVAZKY A DOHODY VE VAZBĚ NA EHK/OSN...16 Silniční doprava...16 AGR Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem...16 TEM Transevropská dálnice sever jih (Transeuropean Motorway)...16 Železniční doprava...17 TER Transevropská železniční magistrála (Trans-European Railway)...17 AGC Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách...17 AGTC Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech...17 Vodní doprava...17 AGN Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu...17 4.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Z CELOSTÁTNÍHO POHLEDU...17 Programové dokumenty ČR...18 Rozvoj sítě Českých drah...26 Programové dokumenty SR...27 4.4 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NA KRAJSKÉ ÚROVNI...27 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje...27 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 2020...30 DEKLARACE o spolupráci při řešení rozvoje železniční infrastruktury a dopravní obslužnosti ve Zlínském kraji...31 MEMORANDUM o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití železniční infrastruktury ve Zlínském kraji...33 Memorandum o spolupráci s Jihomoravským krajem v oblasti vodní cesty Baťův kanál...33 4.5 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY...34 Vazba na multimodální koridory v rámci původní TINA...34 Návaznost na mezinárodní závazky a dohody...35 Silniční doprava...35 Železniční doprava...36 Vodní doprava...36 Sledované záměry České a Slovenské republiky...37 Návrh sítě dálnic a rychlostních silnic ČR...37 Síť dálnic a rychlostních silnic SR...37 Železniční infrastruktura SR, začlenění do evropského železničního systému...38 5 SILNIČNÍ DOPRAVA...39 5.1 SILNIČNÍ SÍŤ KRAJE...39 Souhrnné údaje...39 Evropské tahy...40-4-

Dálnice a rychlostní komunikace...41 Silnice I. třídy...41 Silnice II. třídy...42 Silnice III. třídy...44 5.2 VZTAH SILNIČNÍ SÍTĚ A ÚZEMÍ...45 Vazba kraje na vnější silniční síť...45 Definice základní a doplňující silniční sítě kraje...46 5.3 STAVEBNÍ PARAMETRY SILNIC...49 Délky silnic a průjezdních úseků...49 Prostorové uspořádání silnic...50 5.4 INTENZITA AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY...54 Silnice I. třídy...55 Silnice II. třídy...57 Silnice III. třídy...60 Shrnutí...62 Aktualizační dopravní průzkumy...63 Shrnutí výsledků...65 5.5 DOPRAVNÍ NEHODOVOST...65 Celková situace...65 5.6 MOTORIZACE, AUTOMOBILIZACE...69 5.7 ROZVOJ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY V KRAJI...72 Rozestavěné úseky silnic...72 Připravované stavby...72 Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje...73 Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje mimo ZÚR...74 Soupis staveb ve stávající stopě a bodové úpravy na silniční síti na území Zlínského kraje...74 5.8 CHARAKTERISTIKA SILNIC A TAHŮ ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍTĚ...81 5.9 STRUČNÁ REKAPITULACE A ZÁVĚRY...106 6 MODEL ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ... 109 6.1 PŘEDBĚŽNÝ ODHAD VÝHLEDOVÝCH RŮSTOVÝCH KOEFICIENTŮ...110 6.2 VÝHLEDOVÉ DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ 2030...110 7 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA... 113 7.1 CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY...113 7.2 KATEGORIZACE TRATÍ...114 A. Železniční tratě celostátní...115 B. Železniční tratě regionální...115 C. Vlečky...115 D. Speciální dráhy...115 7.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA TRATÍ...115 7.4 HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ SŽDC...127 7.5 OSOBNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA...129 Obsluha území a přepravní vazby...129 Přehled nabídky, jízdní řád 2008/2009...135 7.6 NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA...137 7.7 SHRNUTÍ ANALÝZY, HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ SŽDC...139 8 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST... 141 9 VODNÍ DOPRAVA...145 9.1 STAV...145 9.2 EXISTUJÍCÍ NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ...145-5-

10 LETECKÁ DOPRAVA... 146 10.1 STAV...146 10.2 EXISTUJÍCÍ NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ...146 11 CYKLISTICKÁ DOPRAVA... 148 11.1 ÚVOD, DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ...148 11.2 STATISTICKÉ ÚDAJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY V KRAJI...150 11.3 DEFINICE STÁVAJÍCÍ SÍTĚ MEZINÁRODNÍCH, DÁLKOVÝCH A REGIONÁLNÍCH CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK V KRAJI...151 Definice stávající sítě dálkových a regionálních cyklotras v území kraje...152 11.4 CELKOVÝ PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ KRAJE:...158 11.5 CELKOVÝ PŘEHLED NAVRHOVANÝCH CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ KRAJE:...159 11.6 HODNOCENÍ ZMĚN VE SLEDOVANÝCH TRASÁCH V GENERELECH CYKLOTURISTIKY...160 11.7 ZÁMĚRY VÝSTAVBY CYKLOTRAS, CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ KRAJE, ROK 2009...162 11.8 EUROVELO...163 11.9 CYKLISTICKÁ DOPRAVA V KONTEXTU ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI...165 Cyklistická doprava podpora...167 11.10 SHRNUTÍ CYKLISTICKÉ DOPRAVY...167 12 SHRNUTÍ A PROJEDNÁNÍ... 168 13 PŘÍLOHY... 173-6-

1 CHARAKTERISTIKA GENERELU DOPRAVY Generel dopravy Zlínského kraje (GDZK) lze charakterizovat jako jeden z územně plánovacích podkladů. Jedná se o základní rozvojový dokument odvětví dopravy zpracovávaný převážně v návaznosti na platnou územně plánovací dokumentaci. Cílem dokumentu je především návrh hlavních směrů rozvoje dopravního systému jako celku, definování prostorových nároků jednotlivých druhů doprav, návrh postupu realizace a stanovení priorit rozvoje. GD definuje pro dlouhodobý výhled 15 až 20 let dopravní politiku kraje a slouží pro strategická rozhodování o rozvoji dopravní infrastruktury. 1.1 Základní fáze zpracování Generel dopravy je zpracováván ve dvou základních etapách: - obsahují inventarizaci dostupných podkladů, jejich nezbytné doplnění o nové průzkumy a rozbory podkladů, na jejichž základě jsou definovány hlavní problémy a rizika pro návrhovou část GD. Součástí je rovněž odhad výhledových objemů dopravy (prognóza) s ohledem na předpokládaný vývoj automobilizace a motorizace, dělbu přepravní práce a rozvoj území. Cílem prognózy je definovat rizika z titulu očekávaného dopravního zatížení. Návrh řešení - návrh řešení je zpracováván na základě schválených zásad návrhové části GD. Komplexnost návrhu je zajištěna souběžným řešením jednotlivých částí dopravního systému - automobilové, železniční, letecké a vodní, cyklistické a veřejné osobní dopravy včetně řešení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Cílem návrhu je za podmínky efektivního vynakládání veřejných prostředků pokrytí výhledových nároků dopravy při současném omezení konfliktů mezi jednotlivými druhy dopravy a mezi ostatními funkcemi území. 2 INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 2.1 Definice cílů, postup prací Předmětem analytické části Generelu dopravy Zlínského kraje je shromáždění všech dostupných informací o současné dopravní situaci na území kraje a stavu dopravní infrastruktury, jejich rozbor a vyhodnocení z dopravně inženýrského hlediska a následné srovnání s již existujícími a v územně plánovací dokumentaci uvažovanými návrhy na řešení. Základním cílem a výstupem této fáze zpracování GD je definice rozhodujících dopravních problémů a závad a posouzení účinnosti a vhodnosti sledovaných staveb z hlediska potřeb kraje a priorit v čase. Pro vypracování dokumentace byly využity informace z již zpracovaných koncepčních materiálů, údaje poskytnuté od kompetentních institucí a výsledky vlastního průzkumu v terénu. 7

Použité podklady Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009-2020 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje 10/2008 Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013; 07/2005 Generel dopravy Zlínského kraje; UDIMO, spol. s r.o. 2004 Generel zdravotnických zařízení Zlínského kraje Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti; ŘSaD; 2000, 2005 Údaje o dopravní nehodovosti od Policie ČR Údaje o počtech vozidel z Centrálního registru vozidel; MV ČR 2008 Podklady od ŘSaD ČR, a ŘsaD ČR správa Zlínský kraj Podklady poskytnuté Ministerstvem dopravy ČR Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje) Jízdní řád 2009/2010; České dráhy s.o. Generel cyklistické dopravy Zlínského kraje; UDIMO s.r.o.; 2005 Statistická ročenka Zlínského kraje; ČSÚ; 2009 Výsledky sčítání lidu, domů a bytů; ČSÚ; 2001 Aktualizační průzkum silniční dopravy; UDIMO s.r.o. 05/2009 Národní strategie cyklistické dopravy České Republiky, 2005 Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva Aktivita AD0809, část I, Identifikační údaje projektu VaV: CG723-071-120, (ČVUT Praha, Nadace Partnerství, CDV, 2009) Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury, projekt VaV MD CG723-071-120, (ČVUT Praha, Nadace Partnerství, CDV, 2009) Územní studie Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009) Mapové podklady. Webové stránky: www.rsd.cz www.cd.cz www.cdcargo.cz www.mdcr.cz www.czso.cz www.ecf.com www.cyklostrategie.cz www.nakole.cz www.kr-zlinsky.cz/ 8

3 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 Zeměpisné určení Zlínský kraj se nachází ve východní části České republiky. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem a na severovýchodě s krajem Moravskoslezským. Jeho východní okraj tvoří státní hranice se Slovenskou republikou (kraj Trenčínský a Žilinský). Spolu s Olomouckým krajem vytváří Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Východní oblast kraje je součástí příhraničního Euroregionu Bílé - Biele Karpaty. Převážná část území je kopcovitá, tvořená pahorkatinami a pohořími. Na západě leží Chřiby a zasahuje zde Litenčická pahorkatina. Na severu dominuje Hostýnsko - Vsetínská hornatina, kterou doplňuje Kelčská pahorkatina. Hranici s Moravskoslezským krajem tvoří hřeben Moravskoslezských Beskyd. Východní hranici kraje a zároveň republiky lemují Javorníky, na jihovýchodě se rozkládají Bílé Karpaty. Centrální oblast kraje vyplňuje Zlínská vrchovina a zasahuje zde Vizovická vrchovina, která se táhne dále na jih. Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé Karpaty tvoří asi 30% rozlohy kraje. Vymezeným územím probíhá jižní část Hornomoravského úvalu a severní část Dolnomoravského úvalu. Přes oba úvaly protéká největší řeka kraje Morava. Povodím Moravy se táhnou dvě rovinaté oblasti Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Třetí národopisnou oblastí je převážně hornaté Valašsko. Vnější vztahy předurčuje geografická blízkost Olomouce metropole Olomouckého kraje, silná vazba je rovněž na Brno a na Ostravskou aglomeraci. Na Slovensku mají nejbližší polohu ke kraji města podél řeky Váhu (Nové Mesto nad Váhom, Trenčín, Nová Dubnica, Dubnica nad Váhom, Púchov, Považská Bystrica, Bytča, Žilina). 9

Vymezení území Zlínského kraje. Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Zlínský kraj je výrazně polycentrický, jeho jednotlivé oblasti (okresy) mají navíc rozdílné vazby navenek. Jižní část kraje má intenzivní vazby se sousedním okresem Hodonín a konverguje spíše k Brnu, severozápadní část má intenzivní vazby s okresem Přerov a spolu s centrální oblastí kraje konverguje k Olomouci, severovýchod území má intenzivní vazby s okresy Nový Jičín a Přerov a konverguje částečné k Olomouci a částečně k Ostravě. Orientační vzdálenosti některých významných měst od metropole Zlínského kraje města Zlína jsou uvedeny níže : Praha 300 km Brno 100 km Ostrava 100 km Olomouc 60 km Bratislava 170 km Vídeň 200 km. 10

3.2 Základní informace o kraji Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Zlínský kraj vznikl v listopadu roku 2000 vymezením území okresů Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín. Základní údaje o kraji a jejich srovnání s údaji za celou Českou republiku je obsaženo v následující tabulce : charakteristika Zlínský kraj Česká republika podíl (%) Počet obyvatel (k 30. 6. 2009) 591267 10 489183 5,6 Rozloha území (km 2 ) 3964 78865 5,0 Hustota zalidnění (obyv./ km 2 ) 149 133 Počet obcí celkem (k 31. 12. 2008) 304 6249 4,9 z toho se statutem města 30 515 5,8 Zdroj: ČSÚ Rozlohou území zaujímá Zlínský kraj 11 místo mezi 14. kraji v ČR, počtem obyvatel je na 8. místě a hustotou zalidnění na 5. místě. Hustota zalidnění kraje převyšuje republikový průměr o 12%. Nejvyšší počet obyvatel a zároveň nejvyšší hustotu zalidnění má okres Zlín (186,8 obyvatel na km 2 ), největší rozlohu a naopak nejnižší hustotu zalidnění má okres Vsetín (127,6 obyvatel na km 2 ). Ve Zlínském kraji převažuje městské obyvatelstvo, ve venkovském prostoru žijí přibližně dvě pětiny obyvatel. Početní převaha venkovského obyvatelstva je pouze v jediném okrese kraje, a to Uherské Hradiště. Největší rozdíl mezi počtem obyvatel na venkově a ve městě je ve správním obvodu Zlín, kde rozdíl představuje 63,8 tis. obyvatel k 31. 12. 2008. Místem s nejvyšší koncentrací obyvatelstva v kraji je souměstí Zlín Otrokovice (cca 100 tis. obyv.), následuje souměstí Staré Město Uherské Hradiště Kunovice (cca 40 tis. obyv.). Nejvyšší počet obcí leží na území okresu Zlín (88 obcí, z toho 10 měst), nejnižší počet (59 obcí, z toho 6 měst) má okres Vsetín. města s počtem obyvatel nad 10 000 počet obyvatel Zlín 77803 Kroměříž 29046 Vsetín 27759 Valašské Meziříčí 27290 Uherské Hradiště 25677 Otrokovice 18538 Uherský Brod 17161 Rožnov pod Radhoštěm 16972 Holešov 12243 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31. 12. 2008 11

Města s počtem obyvatel do 10 000 počet obyvatel Bystřice pod Hostýnem 8693 Napajedla 7528 Hulín 7277 Slavičín 6916 Staré Město 6868 Brumov-Bylnice 5905 Zubří 5515 Luhačovice 5368 Kunovice 5500 Valašské Klobouky 5139 Chropyně 5071 Bojkovice 4658 Vizovice 4636 Uherský Ostroh 4501 Hluk 4493 Fryšták 3656 Slušovice 2973 Morkovice-Slížany 2957 Koryčany 2923 Karolinka 2746 Kelč 2681 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31. 12. 2008 Počet ekonomických subjektů registrovaných na území Zlínského kraje za první pololetí roku 2009 byl 135 780. Z toho na území kraje působí 111 922 fyzických osob, 12 987 obchodních společností a 309 družstev. Soukromých podnikatelů bylo k 31. 12. 2008 na území kraje 53 960 (soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského nebo jiného zákona). Dále zde působilo téměř 3 021 samostatných rolníků a zemědělský podnikatelů, 10 271 obchodních společností, 2 471 organizací neziskového sektoru a 724 zahraničních osob. Podnikatelská aktivita fyzických osob je nejvyšší ve správních obvodech Vizovice a Uherský Brod, za nimi se řadí obvod Zlín. Registrovaná míra nezaměstnanosti Zlínského kraje k 31. 12. 2008 činila 6,5% (7,18% ve venkovském a 5,89% v městském prostoru) práceschopného obyvatelstva (průměr za celou Českou republiku v tomtéž roce činil 6,38%). Oblast s největším počtem pracovních míst ve vztahu k zaměstnaným osobám se nachází ve venkovských obcích ležících v blízkosti krajského města, to znamená ve správním obvodě Zlín a Vizovice a také v obcích z obvodu Valašské Klobouky. Nejmenší hodnoty tohoto ukazatele na venkově jsou v severozápadní části kraje, ve správním obvodu Holešov a Kroměříž. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kdy jejich počet činil 5 147 (označován jako zpracovatelský průmysl napojený na primární sektor) k 31. 12. 2008 a tvořil 7,1% ze 72 240 podniků celkem. 12

Prioritami a těžišti rozvoje kraje jsou turistika, cestovní ruch a lázeňství. Všechny tyto aktivity jsou přímo podmíněny upevněním dopravní přístupnosti kraje a zkvalitněním dopravní obsluhy jeho území. S tím souvisí především vybudování odpovídající dopravní infrastruktury, jíž bude dominovat dobudovaný úsek dálnice D1 a rychlostní komunikace R49. Dalšími prioritami jsou modernizace sociální infrastruktury (nemocnice, ústavy sociální péče, policie, hasiči), vybudování inovační a vzdělanostní infrastruktury a vybudování bytové infrastruktury a infrastruktury pro volný čas. Zlepšení těchto bodů by se mělo promítnout ve zvýšené atraktivnosti regionu (zastavení odlivu osob do lépe prosperujících oblastí České republiky a přilákání osob z jiných regionů České republiky a ze zahraničí). Ve struktuře středně velkých a velkých průmyslových podniků ve Zlínském kraji pochopitelně dominuje zpracovatelský průmysl, v jehož rámci jsou z hlediska počtu nejvíce zastoupeny firmy z oblasti výroby kovů a hutnictví (jejichž počet nadále vzrůstá), následovány firmami elektrotechnickými a pryžovými a plastikářskými. Tyto sektory, společně s potravinářstvím a strojírenstvím, tak můžeme označit za klíčové páteřní oblasti zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje. Na straně druhé z pohledu četnosti zastoupení jsou spoře přítomné firmy v papírenském a chemickém průmyslu, výrobě nekovových výrobků a dřevozpracujícím průmyslu. 13

4 ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI V OBLASTI DOPRAVY 4.1 Výhledová transevropská dopravní síť Evropský parlament a Rada přijaly v roce 1996 rozhodnutí č. 1692/96/ES, o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Trans-European Networks, TEN-T), které určuje orientaci rozvoje multimodální dopravní sítě na území Evropské unie (EU), zejména prostřednictvím prosazování propojení a provozní provázanosti národních sítí, podporování jejich inteligentního využívání a slučitelnosti s cíli společenství pro životní prostředí. Hlavním cílem tohoto projektu je rovněž propojení okrajových regionů EU a zvýšení bezpečnosti a efektivity dopravních sítí. Jsou zde zahrnuty silnice, železnice, vnitrozemské vodní cesty, letiště, přímořské i vnitrozemské přístavy. Toto rozhodnutí se týkalo původních členů EU (EU-15). S ohledem na rozšíření EU byly v přístupových smlouvách nových členských států zohledněny výsledky procesu TINA (TINA - Transport Infrastructure Needs Assessment, proces posouzení potřeb dopravní infrastruktury). Tento proces byl zahájen v roce 1995 a jeho smyslem bylo definovat rámec nezbytných opatření týkajících se hlavních směrů rozvoje dopravní sítě v kandidátských zemích a stanovit priority a projekty společného zájmu s cílem vytvořit dopravní síť ze samostatných transevropských koridorů a začlenit tuto nově vzniklou síť do již existující sítě TEN - T. V souvislosti s rozšířením EU o 10 nových států (včetně ČR) bylo následně v dubnu 2004 přijato rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES. Tímto rozhodnutím o změně dopravních toků bylo definováno 30 evropských prioritních projektů v evropském zájmu s časovým horizontem realizace do roku 2020. Základní kroky pro rozvoj mezinárodních dopravních sítí byly definovány na tzv. Panevropských dopravních konferencích. Na 3. konferenci, která se uskutečnila v Helsinkách v roce 1977, bylo vymezeno 10 panevropských multimodálních dopravních koridorů (9 je silničních a železničních a jeden je vodní tok Dunaje). Legislativním procesem dosud završeným vydáním rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES tyto tzv. Helsinské koridory nezanikly. Dále mají význam v těch zemích, které do EU nevstoupily. Na území členských států i nadále existuje spolupráce na základě nezávazných memorand. V lednu 2007 Evropská komise přijala Sdělení o pokynech pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech, které nastiňuje politiku EU s cílem vytvořit účinnou dopravní síť mezi EU a jejími sousedy. Ve sdělení je uvedeno pět nejvýznamnějších dopravních os pro mezinárodní obchod mezi členskými státy Evropské unie a sousedními zeměmi. 14

Zelená kniha: TEN-T: revize politiky k lépe integrované transevropské dopravní síti pro společnou dopravní politiku, zkráceně Zelená kniha o politice TEN-T: Situace v plnění cílů politiky TEN-T vedla Evropskou komisi k tomu, aby byla zahájena diskuse o nové politice transevropských sítí., která vedle reálných cílů musí reflektovat i aktuální okruhy řešených témat (např. boj proti klimatickým změnám, posílení vazeb na sousedy EU). V součanosti se Evropská komise chystá přijmout návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Společenství pro rozvoj TEN-T sítí a hodlá navrhnout nové směry v této politice v roce 2010. V důsledku toho zahájila veřejnou diskusi na základě tzv. Zelené knihy o politice TEN-T. Konzultace byla ukončena v dubnu 2009. TEN-T by měly být integrovány tak, aby kombinovaly všechny módy dopravy, využívaly inteligentních interoperabilních dopravních systémů a propojovaly nové dopravní a energetické technologie. Ve výsledku by to mělo vést i k posílení potenciálu železniční dopravy, zejména pak nákladní. Zelená kniha počítá jak s finančními, tak i nefinančními pobídkami. Předmětem Zelené knihy není definice jednotlivých tahů, které budou do sítě TEN-T zařazeny, ale definice politického přístupu, tj. definice toho, jakým způsobem budou sítě utvářeny a jaké druhy projektů budou předmětem společného evropského zájmu. Teprve na základě přijaté varianty podoby transevropských sítí včetně definice cílů politiky TEN-T budou zahájeny další kroky k definici transevropské sítě jako takové. Návrh jednotlivých tahů na základě jednotné metodiky bude zpracován následně koncem letošního roku a v průběhu roku 2010. Politika TEN-T je velmi důležitou oblastí, neboť ovlivní podobu sítě TEN-T v období od roku 2010 do roku 2030. Na její podobě bude záviset dostupnost prostředků z evropských fondů na výstavbu dopravní infrastruktury, a to zejména v následujícím programovém období let 2014 2020. České republiky se týkaly dva panevropské multimodální koridory: - Koridor IV v trase: Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Bratislava s větví A IV. koridoru v trase: Norimberk - Praha - Koridor VI. v trase: Gdaňsk - Katowice - Žilina (návaznost na V.A koridor v SR), doplněný o logické propojení mezi IV. a VI. koridorem větví B VI. multimodálního dopravního koridoru v trase Katowice - Ostrava - Břeclav - Vídeň v železničním spojení, v silničním spojení Katowice - Ostrava - Brno. Tento koridor byl na základě memoranda podepsaného v roce 2006 ministry Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie rozšířen až do italského přístavu Bologna (až doposud tento koridor končil ve Vídni). Vzniklo tak spojení Baltské a Jaderské moře (Baltickoadriatický koridor). Do tohoto severo-jižního koridoru je v České republice zařazen železniční koridor Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Brno - Břeclav a spojení dálničního typu ve stejném směru (D47, R52). Koridor začíná v polském Gdaňsku a vede přes Varšavu, Katowice, Ostravu, Vídeň, Štýrský Hradec, Terst a Veronu do Bologny. Rozšířen tak měl být priorotní projekt sledovaný EU č. 23 (viz níže). 15

V České republice jsou předmětem evropského zájmu podle rozhodnutí č. 884/2004/ES dva železniční a jeden silniční projekt. Železniční projekty: Projekt č. 22 - (Dresden -) Děčín st. hr. Praha Česká Třebová Brno Břeclav st. hr. s Rakouskem (a dále směr Szeged Constanta Athine) - Praha Plzeň Cheb st. hr. (a dále směr Nürnberg) - Praha České Budějovice Horní Dvořiště st. hr. (a dále směr Linz) Projekt č. 23: - (Gdaňsk) Petrovice u Karviné st. hr. Přerov Brno Břeclav st. hr. s Rakouskem ( a dále směr Wien, nikoliv trať Přerov Otrokovice Břeclav). V červnu 2009 byla podepsána zástupci 14 regionů společné usnesení k rozšíření projektu o Balticko- adriatický koridor. Jedním z regionů, který v této oblasti aktivně působí, je i Zlínský kraj. Silniční projekt: Projekt č. 25 ( Wien-) Mikulov st. hr. Brno Olomouc Český Těšín st. hr. (a dále směr Gdaňsk).V případě úseku Brno státní hranice s Rakouskem požaduje Evropská komise porovnat 2 varianty přes Břeclav a přes Mikulov. 4.2 Mezinárodní závazky a dohody ve vazbě na EHK/OSN Kromě výše uvedených mezinárodních závazků (kap. 4.1), týkajících se pozemní dopravy, přistoupila Česká republika již dříve i k některým dalším mezinárodním dohodám v oblasti silniční, železniční a vodní dopravy. Silniční doprava AGR Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem Základní dohoda pro parametry a kategorizaci E-silnic. Byla přijata v Ženevě v roce 1975, tehdejší ČSSR k ní přistoupila v roce 1987. TEM Transevropská dálnice sever jih (Transeuropean Motorway) Projekt transevropské severojižní dálnice byl založen v roce 1977 a zajišťuje budování a řízení moderní sítě velkokapacitních silnic spojujících Baltické, Jaderské, Severní a Černé moře a rovněž usnadňují spojení s ostatními částmi Evropy, západní Asie a Afriky. 16

Železniční doprava TER Transevropská železniční magistrála (Trans-European Railway) Tento projekt transevropských železnic byl založen v roce 1988. Jeho cílem je zachytit nové tendence ve vztazích východ západ a efektivně rozvíjet železniční a kombinovanou dopravu, plně kompatibilní a integrovanou se západoevropskou dopravní sítí s prioritními hlavními linkami východ - západ a sever jih. Tehdejší ČSSR přistoupila k dohodě v roce 1989. AGC Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách Dohoda sjednaná v roce 1985 v Ženevě definuje koridory a síť mezinárodních tratí a stanovuje minimální požadované parametry objektů železniční infrastruktury, přičemž veškeré odchylky od stanovených hodnot jsou považovány za výjimky (minimální traťová rychlost 160 km/h, odstranění úrovňových křížení se silničními komunikacemi a splnění dalších nutných stavebních a technických podmínek). ČR k dohodě přistoupila v roce 1990. AGTC Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech V rámci dohody, přijaté v roce 1991 v Ženevě, je definována síť mezinárodních tratí vhodných pro kombinovanou dopravu. Dohoda stanovuje závazné minimální parametry objektů infrastruktury pro kombinovanou dopravu (minimální traťová rychlost 120 km/h a splnění dalších nutných stavebních podmínek). ČR k dohodě přistoupila v roce 1994. V roce 1997 byla dohoda doplněna Protokolem o kombinované dopravě po vnitrozemských vodních cestách. Vodní doprava AGN Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Základním smyslem dohody sjednané v roce 1996 v Ženevě bylo stanovit jednotné technické a provozní parametry pro budování, modernizaci, rekonstrukci a provoz vodních cest určených pro mezinárodní vodní dopravu. ČR k dohodě přistoupila v roce 1999. 4.3 Dopravní infrastruktura z celostátního pohledu Základními prioritami rozvoje dopravní infrastruktury ČR je zejména modernizace hlavních železničních tratí v tranzitních koridorech a modernizace silniční sítě. Tyto priority jsou podpořeny programovými dokumenty ČR a mezinárodními závazky a dohodami jak ve vazbě na EU, tak ve vazbě na EHK/OSN, které se týkají uvedení dopravních cest do takového stavu, který odpovídá evropským dohodám o dopravních sítích. 17

Programové dokumenty ČR Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013 (Usnesení vlády ČR č. 882 ze dne 13. července 2005) Tento dokument je základním strategickým dokumentem, který určuje směr vývoje sektoru dopravy v ČR, deklaruje co stát a jeho exekutiva v oblasti dopravy musí učinit na základě mezinárodních závazků, co chce učinit z pohledu společenských potřeb a může učinit s ohledem na finanční možnosti. Usnesení obsahuje základní teze v oblasti dopravní infrastruktury s rozdělením na části silniční doprava, železniční doprava, vodní doprava, letecká doprava, kombinovaná doprava a cyklistická doprava. Základním specifickým cílem z hlediska výstavby a modernizace dopravní infrastruktury je opatření: Pomocí nástrojů územního plánování a politiky územního rozvoje zajistit ochranu koridorů a ploch pro rozvojové záměry dopravní infrastruktury a sítě veřejných logistických center s ohledem na zdroje a cíle přeprav a rozmístění průmyslových zón. Mezi rozhodující priority v silniční a dálniční síti patří: zajistit rozvoj silniční sítě s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů a s ohledem na minimalizaci vlivů současné infrastruktury na život obyvatelstva v dotčených obcích. Mezi hlavní projekty patří zejména: Pokračovat ve výstavbě úseku transevropské sítě TEN-T v ČR. Napojit všechny kraje na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic; v méně zatížených úsecích budovat v první etapě rychlostní silnice v polovičním profilu. Kvalitněji řešit tranzitní dopravu obcemi (zklidňování dopravy, obchvaty). Zabezpečit dostatečnou kapacitu silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Mezi rozhodující priority v železniční dopravě patří: zajistit rozvoj železniční sítě s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů. Snížit hlukovou zátěž vyvolanou železničním provozem tam, kde přesahuje limity stanovené zákonem. V případech nevyužívané, neperspektivní a nepotřebné kapacity železniční infrastruktury v rovných podmínkách jejího využívání s jinými druhy dopravní infrastruktury neodnímat železniční infrastruktuře dopravní funkci a zajistit její provozování v omezeném rozsahu, popř. zajistit změnu dopravní funkce např. využitím infrastruktury pro cyklostezky. 18

Mezi hlavní projekty patří zejména: Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Optimalizovat železniční síť jako celek s respektem k reálnému rozsahu výhledových přepravních požadavků a k integraci jednotlivých druhů doprav a přehodnotit její části vykazující největší přepravní výkony tak, aby bylo možné vytvořit: - tahy s přednostním využitím pro osobní dopravu dálkovou a příměstskou. Úplné vyloučení nákladní dopravy by mělo být uskutečněno pouze na vybraných tratích velkých železničních uzlů (např. v Praze nebo v Brně). - tahy s přednostním využitím pro nákladní dálkovou dopravu, ale se zachováním osobní dopravy regionálního charakteru, a to včetně vybraných tratí, které jsou součástí velkých železničních uzlů (Praha, Brno) - vysokorychlostní tratě, u kterých je třeba sledovat časovou aktuálnost jejich realizace na území ČR v evropském kontextu, včetně zpřesňování tras (provázání modernizace tranzitních koridorů s postupnou výhledovou stavbou úseků tratí pro vysoké rychlosti) Dokončit modernizaci tranzitních koridorů (III. a IV. koridor); modernizovat rozhodující železniční uzly, včetně propojení koridorů v pražském železničním uzlu Připravovat podmínky pro napojení všech krajů na kvalitní železniční síť. Podporovat rozvoj přeshraničních projektů železniční dopravy. Při přípravě modernizace železniční infrastruktury vytvářet podmínky pro maximální využití dotací z Fondu soudržnosti a rozvojových fondů EU. Rekonstruovat další tratě zařazené do mezinárodních dohod (např. síť TEN- T, AGC, AGTC) a další důležité tratě s cílem zajistit doporučované parametry. Pokračovat v programu elektrizace tratí. Ostatní celostátní a významné regionální tratě (kde je úloha železnice důležitá) uvést do optimálního stavu včetně kolejových systémů regionální a městské dopravy případně jejich kombinace. Vyhodnotit koncepci dopravní obsluhy letiště Praha-Ruzyně a širší oblasti včetně návrhu optimálních kolejových systémů. Zajistit interoperabilitu a dálkové řízení provozu, např. rozvoj v oblasti technologií pro bezpečné řízení jízdy vlaků v souladu s celoevropskými trendy. Provádět technická opatření vedoucí k minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Mezi hlavní projekty rozvoje vodních cest patří zejména: Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. Připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě). Při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí. 19

Mezi hlavní projekty rozvoje v letecké dopravě patří zejména: Vytvářet podmínky pro modernizaci technické letištní infrastruktury veřejných letišť, která bude směřovat ke zvýšení kapacity, kvality a bezpečnosti leteckého provozu. U veřejných mezinárodních letišť vytvářet podmínky pro splnění schengenských požadavků. V kombinované dopravě budou podporována zejména následující opatření: Kombinovaná přeprava s vyšším využitím kapacity železniční a vodní dopravní cesty a vývoj a zavedení nových multimodálních technologií. Zpracovat koncepci rozvoje veřejných logistických center (VLC) v nákladní dopravě ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a místního rozvoje a regionálními orgány. Připravit návrhy pro vytvoření právního rámce zavádění a využívání VLC v dopravě. Vybrat vhodné lokality pro vznik VLC s respektem ke zdrojům a cílům přeprav, rozmístění průmyslových zón a možnosti napojení na dopravní sítě, zejména pak železniční. Podpořit rozvoj VLC přímými investičními dotacemi, účelově vázanou finanční částkou. Podporovat nové koncepty zásobování měst využívající kolejové dopravy na principech citylogistiky s návazností na systém veřejných logistických center. Jako alternativu pro zásobování v některých městech na dopravně významných vodních cestách využít vodní dopravu (např. pro přísun stavebního materiálu a odvoz stavební suti a dalších odpadů) Podporovat vznik telematických systémů ve veřejné logistice, včetně optimalizace zásobování měst (citylogistika). Mezi rozhodující priority v cyklistické dopravě patří: Postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenosti. Segregací cyklistického provozu od ostatních druhů dopravy dosáhnout snížení počtu nehod za účasti cyklistů. Specifickým cílem, který je součástí Dopravní politiky je i samostatně vymezená podpora rozvoje dopravy v regionech: Uvedená priorita má charakter metodického doporučení pro tvorbu dopravních strategií na této úrovni. Z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury je třeba uvést např. doporučení pro nemotorovou dopravu. Na úrovni místních orgánů v obcích zpracovat resp. aktualizovat, kde je to účelné, koncepce cyklistické dopravy v rámci kterých bude mimo jiné třeba dle místních podmínek přehodnotit využití současných chodníků (zda vzhledem k rozsahu pěší dopravy nejsou využitelné i pro dopravu cyklistickou). Při řešení cyklistické dopravy budou odpovědné orgány využívat veřejně projednanou Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR. 20

Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI) v ČR do roku 2013 (proces přípravy neukončen schválením vlády) Dokument rozpracovává značnou část opatření Dopravní politiky týkajících se dopravní infrastruktury. Cílem tohoto tzv. sektorového dokumentu je zpracovat detailní plán rozvoje dopravní infrastruktury včetně návrhu takového finančního modelu, který bude optimálně využívat veřejných zdrojů rozpočtů ČR při maximálním využití finančních zdrojů EU. GEPARDI představuje strategický rámec, který má pro období 2007 až 2013 stanovit: konkrétní priority rozvoje dopravní infrastruktury v České republice v souladu s prioritami Dopravní politiky, dalšími důležitými souvisejícími dokumenty, členstvím v EU a mezinárodními dohodami, priority významných projektů mezinárodního, státního a nadregionálního významu podle jejich socioekonomické účinnosti a naléhavosti, strategii reálného financování vycházející z reálně dostupných finančních zdrojů, vyváženou finanční alokaci konkrétním prioritám/opatřením/projektům v rámci finančního plánu, rámcový plán implementace velkých projektů v období plánu podle jejich úrovně priority a závaznosti jejich realizace, rámec pro implementaci, monitorování a průběžné hodnocení plánu, opatření pro celkový systém průběžného plánování a financování dopravní infrastruktury na národní úrovni státu. Výhledové potřeby dopravní infrastruktury budou stanoveny rozložením analyticky zjištěných dopravních proudů na reálnou dopravní síť. Prognózován bude vývoj až do roku 2020. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR (Usnesení vlády č. 678 ze dne 7. července 2004) Vláda České republiky přijala usnesením vlády č. 678 ze dne 7. července 2004 Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Následně tato informace byla potvrzena ve vládním usnesením ČR ze dne 3. ledna 2007 č. 15 k Informaci o realizaci plnění úkolů a opatření uvedených v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Koncem roku 2008 byla členům vlády ČR předložena informace o naplňování jednotlivých opatření Národní strategie cyklistické dopravy. Cyklistika je vnímána jako integrální součást dopravy, která se dělí z hlediska kompetencí do dvou oblastí: 1. dopravní obsluha území (resort dopravy) a 2. cykloturistika (resort místního rozvoje). Základním cílem Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (dále jen Cyklostrategie) je podpora výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. 21

V oblasti Cyklostrategie patří mezi hlavní priority realizace dálkových tras, které jsou součástí projektu EuroVELO. Projekt rozvíjí 12 trans-evropských cyklotras spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Cíl projektu: podporovat a doporučovat cyklodopravu a cykloturistiku, propagovat cyklistiku jako typ na dovolenou a motivovat k využití kola pro jízdy při běžných cestách, rozvíjet síť EuroVelo pro zvýšení profilu cyklistiky v zemích, kde byla potlačována minulými politikami Součástí Cyklostrategie je i program Zelené stezky Greenways. Jde o asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Cílem programu je rovněž vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat jak mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi doma i v zahraničí. Cílem programu je rovněž vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat. Rozvoj sítě železnic jako součásti evropské dopravní soustavy Vybraná železniční síť České republiky, tvořící součást evropského železničního systému. V oblasti modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty je činnost Správy železniční dopravní cesty s.o. (SŽDC) dlouhodobě zaměřena především na přípravu a realizaci investičních akcí s důrazem na následující priority: modernizace tranzitních železničních koridorů, modernizace rozhodujících železničních uzlů, investice k zajištění provozuschopnosti železniční dopravní cesty, zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech, elektrizace vybraných železničních tratí, optimalizace dalších tratí zařazených v mezinárodních dohodách AGC, AGTC a ostatních tratí významných z hlediska poptávky po železniční dopravě, racionalizační investice, příprava a realizace projektů na vybavení tratí systémem GSM-R a ETCS a zabezpečení interoperability tratí zařazených do evropského železničního systému. Při výběru tratí určených k přednostní modernizaci je třeba respektovat přepravní směry, na nichž se realizují velké přepravní proudy cestujících i zboží. V dálkové dopravě se tak děje zejména mezi velkými městy a místy koncentrace hospodářských aktivit, v regionální dopravě v okolí velkých měst a aglomerací, a to především po zavedení integrovaných dopravních systémů. Hlavními prioritami jsou na území ČR tzv. projekty nejvyššího evropského zájmu, a to Projekt č. 22 Athény - Sofia - Budapešť - Vídeň - Praha - Norimberk/ Drážďany a Praha - Linec, jakož i Projekt č. 23 Gdaňsk - Varšava - Brno -Břeclav - Vídeň. Vysokou prioritu mají i projekt ERTMS Koridor E na I. TŽK (tranzitní železniční koridor) a důležité projekty regionálního významu. V těsné vazbě na modernizaci tranzitních koridorů připravuje a realizuje SŽDC rovněž modernizaci velkých železničních uzlů, které na koridorech leží. 22

Dokončení modernizace všech staveb na tranzitních koridorech je plánováno do roku 2016. Pro jejich financování budou použity ve značném rozsahu prostředky z fondů Evropské unie, především z kohezního fondu a fondu TEN - T. Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013 (Usnesení vlády č. 1064 ze dne 19. září 2007) Uvedeným usnesením se ukládá pod bodem III.1.a) ministru dopravy předkládat každoročně společně s návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) návrh aktualizace Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury. V souladu s tímto usnesením Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury připravilo aktualizaci Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury (dále jen HVDI). Aktualizovaný HVDI pro roky 2010 2012 (2015) je koncepčně pojatý do určité míry odlišně od předchozích verzí. Oproti HVDI zpracovanému v roce 2007 a 2008 obsahuje rovněž textovou část popisující problematiku zdrojového krytí výstavby dopravní infrastruktury. HVDI zahrnuje silniční a železniční infrastrukturu a byl upraven v souladu s aktuálním stavem finančních zdrojů a s ohledem na faktický stav přípravy a realizace jednotlivých akcí. HVDI je ve smyslu uvedeného usnesení každoročně aktualizován. Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Usnesení vlády č. 929/2009 ze dne 20. července 2009) Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008) je nástrojem územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně i jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje EU. Určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování (ve stavebním zákoně obecně uváděných) v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. PÚR ČR 2008 je zpracována v souladu se stavebním zákonem, a v návaznosti mj. na Strategii regionálního rozvoje ČR, Národní rozvojový plán 2007 2013, Strategii udržitelného rozvoje ČR a další resortní dokumenty. Usnesením přijatým vládou k tomuto dokumentu bylo, mimo jiné:, zrušeno usnesení vlády ze dne 17.května 2006 o PÚR ČR z roku 2006, - uloženy úkoly členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních orgánů k naplnění PÚR 2008, ministru pro místní rozvoj zachovávat, zajišťovat a uplatňovat ve spolupráci s ministry dopravy a životního prostředí stávající územní ochranu koridoru průplavního spojení Dunaj Odra Labe do doby rozhodnutí vlády o dalším postupu a předložit vládě do 31. prosince 2009 návrh způsobu další ochrany, ministru dopravy prověřit ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí na mezinárodní úrovni potřebnost průplavního spojení Dunaj Odra Labe a zajistit projednání koridoru tohoto průplavního spojení s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) (přístupová smlouva a Transevropská dopravní síť /TEN-T/), s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech 23

problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a předložit vládě do 31. prosince 2010 informaci o výsledcích tohoto prověření. Dopravě je V PÚR 2008 věnována zejména část 5. KORIDORY a PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. Součástí dokumentu jsou, mimo jiné, následující články. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (článek 79): Jde o obecná kritéria pro rozhodování o změnách v území. Kritéria, která souvisí pouze s určitým rozvojovým záměrem, jsou uvedena zvlášť u každého záměru. Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: a) zajištění vyšší kvality dopravy, např. zvýšení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity železniční dopravy, b) hledání nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny, c) zabezpečení podmínek mezinárodních dohod, např. AGC a AGTC. Úkoly územního plánování (článek 80): V tomto článku jsou opět uvedeny úkoly pro územní plánování obecně platné pro všechny koridory a plochy dopravní infrastruktury. a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. PÚR 2008 dále vymezuje sledované koridory a plochy dopravní infrastruktury, které jsou rovněž zachyceny v grafických přílohách schématech č. 4 7. Z hlediska zájmů Zlínského kraje uvádíme následující vymezení koridorů: Železniční doprava koridory konvenční železniční dopravy: C-E40b (článek 87) Vymezení: a) Úsek Ostrava Mosty u Jablunkova hranice ČR ( Žilina). Trať je částí III. tranzitního železničního koridoru. Je tvořena tratí č. 320. b) Úsek (odbočení z II. tranzitního železničního koridoru) Hranice na Moravě- Valašské Meziříčí Vsetín Horní Lideč hranice ČR ( Púchov). Jedná se o trať č. 280. 24

Důvody vymezení: Dodržení závazků ČR jako signatáře mezinárodních dohod AGC a AGTC. ŽD1 (článek 89) Vymezení: Koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž Otrokovice Zlín Vizovice, stávající trať č. 280 (Hranice na Moravě Horní Lideč hranice ČR/SR Púchov), možné využití úseků stávajících tratí č. 303 Kroměříž Hulín, č. 330 Hulín Otrokovice, č. 331 Otrokovice Zlín Vizovice. Důvody vymezení: Vytvoření koridoru pro rychlou kapacitní dopravní cestu, kde se očekává vysoká intenzita osobní dopravy. Zabezpečení napojení krajského města Zlína na úrovni odpovídající ostatním krajským městům, zkrácení cestovní doby směrem na Slovensko z oblastí Jihomoravského a Zlínského kraje a zabezpečení rychlého kapacitního spojení krajského města Zlína se severovýchodem kraje (Vsetín, Valašské Meziříčí). Zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí do oblastí se zvýšenou ochranou přírody a krajiny. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Prověřit proveditelnost rozvojového záměru. Zodpovídá: Ministerstvo dopravy Termín: rok 2010 Silniční doprava koridory kapacitních silnic: R49 (článek 101) Vymezení: Fryšták Zlín Vizovice Horní Lideč hranice ČR ( Púchov). Důvody vymezení: Přenesení zvýšeného dopravního výkonu ze stávající silnice I/50, procházející přes CHKO Bílé Karpaty. Vazba na slovenskou silniční síť. R55 (článek 109) Vymezení: Úsek Olomouc Přerov a dále Napajedla Uherské Hradiště Hodonín Břeclav hranice ČR ( Wien). Důvody vymezení: Zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Součást TEN-T. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro průchod územím s minimálními dopady na životní prostředí, především v místě střetu s Bzeneckou Doubravou Strážnickým Pomoravím. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Prověřit proveditelnost rozvojového záměru v úseku R55 Břeclav st. hranice. Zodpovídá: Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí a krajem Jihomoravským Termín: rok 2010 25

S2 (článek 111) Rozvojový záměr týkající se nové kapacitní silnice, u které budou parametry teprve stanoveny. Vymezení: (R48) Palačov Lešná Valašské Meziříčí Vsetín Pozděchov (R49) Důvody vymezení: Propojení silnice I/35 s rychlostní silnicí R48. Propojení silnice R48 a R49. Lepší spojení velkých sídel Zlínského kraje s krajským městem a propojení na Slovensko do Pováží v oblasti Púchova a Trenčína, náhrada za trasu po silnici I/35 (E442), procházející CHKO. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro převedení dopravy směrem na Valašské Meziříčí a odlehčení lázeňskému území Teplic nad Bečvou při minimalizaci dopadu na životní prostředí. S9 (článek 118) Rozvojový záměr týkající se nové kapacitní silnice, u které budou parametry teprve stanoveny. Vymezení: Otrokovice (R55) Zlín (R49) Důvody vymezení: Nové propojení R55 s rozvojovým záměrem koridoru R49. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro odlehčení centra rozvojové oblasti OB9 od tranzitní dopravní zátěže. S13 (článek 122) Vymezení: Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 Důvody vymezení: Převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Ve spolupráci s resorty prověřit nástroji ÚPD vybrané varianty řešení a jejich vhodnost z hlediska udržitelného rozvoje území a využitelnosti stávajících silnic I. třídy. Rozvoj sítě Českých drah Usnesením Dozorčí rady Českých drah, a. s., č. 287 ze dne 10. 5. 2004 a rozhodnutí Řídicího výboru Českých drah, a. s., ze dne 12. 5. 2004, kterými byl schválen základní strategický dokument Strategický rozvoj Českých drah, čj. 58 233/2004-O26 ze dne 23. 4. 2004 závazné rozhodnutí nejvyšších orgánů společnosti o realizaci organizační strategie ČD ve střednědobém horizontu. V dokumentu je definována desetiletá vize ČD a vymezeny konkrétní rozvojové strategie v pětiletém časovém horizontu. Strategie je postavena na třech základních pilířích rozvoje společnosti ve střednědobém horizontu, kterými jsou: - aktivní obchodní politika - integrované snižování celého spektra nákladů a realizace vnitřních změn ve společnosti 26

- přizpůsobení struktury společnosti vývoji vnějšího prostředí spočívající v přechodu na strategický řídící holding Programové dokumenty SR Dlouhodobým strategickým dokumentem, kterým vláda Slovenské republiky (SR) deklaruje své zájmy v oblasti dopravy pro zabezpečení trvale udržitelného rozvoje dopravy s důrazem na požadavky větší mobility při respektování principů společné politiky EU je Dopravní politika SR do roku 2015 (Usnesení vlády Slovenské republiky č.445 z 8. června 2005). Dokument je dále rozpracován do Akčního plánu dopravní politiky. V oblasti železniční dopravy ve vazbě na ČR je vymezeno opatření, kterým je sledována realizace modernizace a rozvoje tratí v úsecích zařazených do TEN-T, v tom i : Polská republika/státní hr. SR - Skalité Čadca Žilina (koridor VI.), - st. hr. Česká republika/sr Kúty Bratislava Štúrovo štátna hranica SR/Maďarská republika (koridor IV). V oblasti modernizace a rozvoje silniční intrastruktury jsou, mimo jiné, sledována následující opatření: - zajistit urychlenou dostavbu dálniční sítě zařazené do TEN-T v trasách Bratislava Žilina Košice Vyšné Nemecké státní hr. SR/Ukrajina (koridor Va; dálniční úsek D1) s prioritou časti Bratislava - Košice jako hlavního dopravního a urbanistického tahu SR, - zajistit dostavbu dálniční sítě zařazené do TEN-T v trasách Polská republika/státní hr. SR Skalité Žilina (koridor VI; dálniční úsek D3), - zajistit dostavbu chybějících úseků dálniční sítě zařazené do TEN-T v trasách ČR/státní hr. SR Kúty Bratislava Rusovce SR/Maďarská republika (koridor IV; dálniční úsek D2), - zajistit výstavbu R2 v trase ČR/státní hr. SR Trenčín Prievidza Žiar nad Hronom - Zvolen Košice 4.4 Dopravní infrastruktura na krajské úrovni Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Opatření obecné povahy Zásady územního rozvoje Zlínského kraje vydalo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008. Základní priority dokumentace ve vztahu k dopravě jsou: Podporovat vytváření vhodných územních podmínek pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro účinné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a veřejné dopravní obsluhy kraje podle PRÚOZK, PÚR 2006 a ZÚR Zlínského kraje. Považovat tento úkol za rozhodující prioritu rozvoje kraje nejméně do roku 2010. Pamatovat přitom současně na: rozvoj a zkvalitnění železniční dopravy a infrastruktury pro každodenní i rekreační využití jako rovnocenné alternativy k silniční dopravě, včetně možnosti širšího uplatnění systému lehké kolejové dopravy jako součásti 27

integrovaného dopravního systému pro ekologicky šetrnou formu dopravní obsluhy území kraje; rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekreační využití jako součásti integrovaných dopravních systémů kraje, včetně potřeby segregace cyklistické dopravy a její převádění do samostatných stezek, s využitím vybraných účelových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. ZÚR dělí plochy a koridory dle významu na mezinárodní a republikové a nadmístní. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Silniční doprava ZÚR zpřesňují na území kraje dopravní koridor R49, R55, S3, S11. Dále stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Zásady pro rozhodování o změnách v území napojit kraj a krajské město prostřednictvím R49 a R55 na VI.B větev TEMMK (ČR; D1 Hulín) a na VI. větev TEMMK (SR; D1 Púchov) a nadřazenou silniční síť ČR a sousedního SR; soustředit zásadní přepravní objemy na kapacitní dopravní cesty s cílem minimalizace negativních vlivů z dopravy na životní prostředí v dotčených sídlech a zvýšení bezpečnosti na stávající síti; Úkoly pro územní plánování řešit územní souvislosti a upřesňovat územní podmínky pro přípravu a realizaci nových a přestavbových silničních tahů na území kraje; koordinovat vymezení silničních koridorů, které překračují hranici kraje nebo státu, se sousedními kraji na území ČR a SR; Železniční doprava ZÚR zpřesňuje na území kraje koridor ŽD1 a navrhují jeho modernizaci. Dále stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Zásady pro rozhodování o změnách v území respektovat koridor kolejového propojení v relaci Brno Kroměříž Otrokovice Zlín Valašská Polanka Púchov; zajistit kolejové propojení krajského města Zlín s prostorem Vsetína, Valašského Meziříčí a rekreačními oblastmi Moravskoslezských Beskyd a Bílých Karpat pro každodenní i rekreační dopravu. Úkoly pro územní plánování zpřesnit územní studií koridor ŽD1, prověřit územní průmět odbočné kolejové větve (Brno -) Kroměříž Zlín Valašská Polanka Púchov a koordinovat se silničním koridorem S3 v úseku Pozděchov Valašská Polanka; zajistit územní koordinaci a ochranu koridoru ŽD1 v ÚPD dotčených obcí. 28

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Silniční doprava ZÚR stanovují na silničních tazích nadmístního významu tyto koridory, vymezené v kap. 7.1 v popisu VPS pod kódy PK06 až PK 33, a koridor územní rezervy: Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm; obchvat Kožušic, obchvat Starého Hrozenkova; obchvat Kunovic, obchvat Ostrožské Nové Vsi a Uherského Ostrohu; obchvat Valašských Klobouků, obchvat Brumova-Bylnice; obchvat Lutoniny, stoupací pruhy Jasenná Syrákov Liptál; přestavba úseku Bystřice pod Hostýnem Poličná, obchvat Křtomil; připojení Uherského Hradiště; JV obchvat Kroměříže s napojením na silnici I/47 s překročením řeky Moravy; Zlín-přivaděč na R49 (zkapacitnění), Holešov-přivaděč na R49 včetně východního obchvatu; Nivnice-narovnání, JV obchvat Uherského Brodu, obchvat Újezdce; JV obchvat Luhačovic; Pozlovice, směrová úprava; Uherský Brod-napojení II/495 na obchvat II/490; spojka Nezdenice Záhorovice, obchvat Záhorovic, obchvat Bojkovice Pitín, obchvat Šumic, obchvat Hrádku na Vlárské Dráze; obchvat Hluku, obchvat Dolního Němčí; propojení Zlín Zádveřice územní rezerva. Železniční doprava ZÚR stanovují tato území obcí vhodná pro umístění zařízení kombinované dopravy nadmístního významu (překladiště a logistická centra): Hulín; Otrokovice; Valašské Meziříčí; Staré Město Letecká doprava ZÚR stanovují tyto plochy pro nové letiště a heliporty nadmístního významu s vnitrostátním, případně mezinárodním provozem, vymezené v kap. 7.1 v popisu VPS pod kódy L01 až L07: letiště Poličná Choryně u Valašského Meziříčí; heliport s mezinárodním provozem Zlín; heliport Bystřice pod Hostýnem; 29

heliport Rožnov pod Radhoštěm; heliport Uherský Brod; heliport Valašské Klobouky; heliport Slavičín. Vodní doprava Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje ZÚR navrhují ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě koridor pro splavnění řeky Moravy v úseku Otrokovice Kroměříž. Přepravní zařízení ZÚR stanovují tyto plochy a koridory přepravních zařízení nadmístního významu, vymezené v kap. 7.1 v popisu VPS pod kódy DT01 a DT02: Velká Vranča Portáš; Velké Karlovice Kasárna. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 2020 Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 2020 je nabídnout scénář jeho významného přiblížení či dosažení průměrné hospodářské úrovně Evropské unie, při respektování principů udržitelného rozvoje. Vize rozvoje regionu by měla přispět k tomu, že v roce 2020 bude Zlínský kraj regionem vyznačujícím se: vyspělejší, rozvinutější a udržovanější dopravní infrastrukturou a komplexně pojatou dopravní obslužností jako základního prvku regionální soudržnosti. Dosažený stav dopravní infrastruktury bude výsledkem naplnění přímých kompetencí regionálních autorit a využití nepřímého synergického vlivu nástrojů politiky soudržnosti EU, především v oblasti rozvoje sítě dálnic a rychlostních komunikací Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009-2020 je postavena na čtyřech vzájemně provázaných prioritních oblastech, pilířích, na nichž stojí konkurenceschopnost ekonomiky i kvality života Zlínského kraje: Konkurenceschopná ekonomika Úspěšná společnost Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Atraktivní region Dokument předpokládá aktivity v oblasti dopravy, které podpoří sociálně-ekonomický rozvoj kraje a spolupůsobí při zlepšení kvality života: vybudování odpovídající dopravní infrastruktury, jíž bude dominovat dobudovaný úsek dálnice D1 a rychlostní komunikace R49, propojující Zlínský kraj jak se zbytkem sítě dálnic a rychlostních komunikací v České republice, tak se Slovenskem, a R55, jež umožní severojižní průjezd regionem a komfortnější napojení směrem do jiných regionů České republiky i do Rakouska a na Slovensko 30

SZRK předkládá tyto Hlavní charakteristiky a očekávané trendy v dopravě: Hustá dopravní síť a relativně významná dopravní lokalita s velkým potenciálem se po vstupu do Schengenu stala z příhraniční lokality dopravním mostem mezi východní a západní částí EU. Poměrně rychlé tempo výstavby dálniční sítě a rychlostních komunikací v posledním období, vedoucí k budoucímu napojení regionu na celostátní a mezinárodní dálniční síť. Nedostatečné kvalitativní parametry stávající dopravní infrastruktury, charakterizované vysokým podílem průjezdních úseků zastavěným územím obcí na většině hlavních tahů. Výzvou do budoucna je intenzivnější využívání letiště Bochoř (zejména transport nákladů - cargo) a mezinárodního letiště v Kunovicích po jeho modernizaci. Potenciál využívání vodní dopravy po Moravě a Bečvě a sítě cyklostezek coby žádoucí alternativy i pro turistické účely s minimálními negativními dopady na životní prostředí. Nedostatečná úroveň a míra integrace informačních systémů, dopravní obslužnosti a veřejné dopravní služby. DEKLARACE o spolupráci při řešení rozvoje železniční infrastruktury a dopravní obslužnosti ve Zlínském kraji Základním posláním je zajistit ve Zlínském kraji kvalitní a účelný rozvoj železniční infrastruktury s těsnou vazbou na dopravní obslužnost železniční dopravou, jako plnohodnotnou alternativu individuální automobilové dopravě. Zúčastněné strany deklarují tímto prohlášením ze dne 12. července 2005 společný zájem na vytvoření dopravního systému Zlínského kraje, šetrného k životnímu prostředí, s významným podílem železniční kolejové dopravy doplněné autobusovou a městskou hromadnou dopravou, včetně dopravy cyklistické. Spoluprací Zlínského kraje s vlastníkem železniční dopravní cesty (SŽDC) mají zájem zúčastněné strany udržovat a rozšiřovat potřebnou železniční infrastrukturu nutnou pro zajištění kvalitní dopravní obslužnosti území pro obyvatele i návštěvníky regionu a zároveň naplňovat cíle dopravní politiky České republiky a EU. Spolupráce na rozvoji dopravního systému bude založena na využívání progresivních prvků osvědčených v zahraničí a na zkušenostech z fungujících integrovaných dopravních systémů v regionech České republiky. K naplnění uvedeného záměru budou zúčastněné strany vyvíjet aktivity, vedoucí k překonání technických, finančních, legislativních i organizačních problémů spojených s realizací následujících kroků: 1. Zlínský kraj a SŽDC budou při rozvoji železniční infrastruktury vycházet ze schváleného Generelu dopravy Zlínského kraje (usnesení ZZK č. 656/Z24/04) 31

oblasti a studií dopravní obslužnosti, včetně výměny informací v oblasti financování ztráty z osobní železniční dopravy ve vztahu ke konkrétním tratím a s těsnou vazbou na případnou optimalizaci rozsahu železniční sítě. 2. Obě zůčastněné strany na základě předložených rozvojových záměrů ve Zlínském kraji určí jednotlivé priotity a požadavky ve vztahu k rozvoji železniční infrastruktury a dopravní obslunosti na území regionu, zapracují je do rozvojových plánů oblasti a budou se podílet na přípravě a realizaci vybraných akcí. 3. Rozvoj systému železniční infrastruktury bude spočívat v realizaci následujících prioritních projektů: a, rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace trati Otrokovice Zlín střed jako trati napojené na modernizovaný úsek II. tranzitního koridoru b, rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace trati Zlín střed Vizovice jako další etapy bodu a, c, rekonstrukce železniční stanice Zlín střed 4. Další prioritní projekty budou stanoveny na základě samostatných dohod v souladu s touto deklarací. 5. Spoluprací obou stran bude vytvořen kvalitní a potřebný rozsah železniční infrastruktury nezbytný pro nově koncipovaný dopravní systém potvrzený praxí i projekty již realizovanými v ČR a využívajícími prvky ověřené ze zahraničí. Tento dopravní systém vytvoří předpoklady pro budování IDS ve Zlínském kraji s využitím dosažené úrovně IDS v příměstských a spádových oblastech významných aglomerací, při respektování především těchto zásad: a, zlepšování parametrů železniční infrastruktury se zohledněním ekologických principů b, rozšíření a případná výstavba nových železničních zastávek a přestupních terminálů v místech zvýšení přepravní poptávky c, výhledové využití systémů lehké kolejové dopravy se zohledněním její vazby na železniční infrastrukturu 6. V rámci naplnění obsahu této deklarace pak budou iniciovány a postupně připravovány především tyto akce: a, rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace vybraných tratí ve Zlínském kraji b, zhodnocení možnosti rozšíření stávající železniční sítě v návaznosti na východní část kraje s cílem propojení dvou tranzitních evropských železničních koridorů 7. Při realizaci výše uvedených záměrů budou východiskem mimo jiné i dosud zpracované studie, regionální rozvojové plány a programy, jakož i ostatní dostupné materiály. 32

8. Postup a realizace výše uvedených záměrů bude společně společně vyhodnocován jedenkrát ročně. MEMORANDUM o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití železniční infrastruktury ve Zlínském kraji Základním posláním je snaha zajistit ve Zlínském kraji kvalitní regionální veřejnou železniční dopravu jako plnohodnotnou alternativu k individuální automobilové dopravě a s maximálním využitím stávajících dopravních kapacit v regionu, v souladu s cíli vymezenými transformací Českých drah a rozvojovými dokumenty Zlínského kraje. Strany se dohodly na aktivní spolupráci a pravidelné koordinaci společného postupu při zajištění optimální dopravní obslužnosti a využívání železniční infrastruktury kraje. Zúčastněné strany deklarují tímto memorandem ze dne 25. května 2006, jež navazuje na obdobný dokument z 15. ledna 2003, společný zájem a spolupráci na dalším rozvoji železniční dopravy a přepravy ve Zlínském kraji především v těchto oblastech: 1. Podpory rozšíření IDS v okolí měst Zlínského kraje s cílem budoucího celoplošného pokrytí regionu. 2. Vytvoření podmínek k uzavírání dlouhodobých smluv o závazku veřejné služby v železniční regionální dopravě. 3. Postupné obnově a modernizace vozidlového parku pro regionální i meziregionální dopravu. 4. Spolupráci se SŽDC v budování nových zastávek pro kvalitní a pohodlnou přepravu cestujících v místech nově vznikající přepravní poptávky. 5. Vzájemné podpory a spolupráce ve snaze prosadit prodloužení železniční tratě Otrokovice Zlín Vizovice do Valašské Polanky a elektrizace dalších důležitých krajských železničních tratí s cílem rozšíření možností dopravního železničního spojení krajského města Zlína s významnými centry sousedních krajů. 6. Cestovního a turistického ruchu a to: - zvýšením informovanosti cestující veřejnosti o turisticky atraktivních lokalitách ve spolupráci s městy a obcemi Zlínského kraje - rozvojem služeb (půjčovny a úschovny kol, cyklovlaky atd.) - rozšiřováním dalších možností podpory rozvoje cestovního ruchu 7. Společného postupu při vyhledávání optimálních možností kombinované dopravy ve Zlínském kraji. Memorandum o spolupráci s Jihomoravským krajem v oblasti vodní cesty Baťův kanál Memorandum o vzájemné spolupráci mezi krajem Zlínským a Jihomoravským v oblasti rozvoje vodní cesty Baťův kanál bylo podepsáno na konci června 2007. Oba kraje se podpisem memoranda zavázaly, že budou na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti rozvíjet bilaterální spolupráci v oblasti rozvoje vodní cesty 33

Baťův kanál a na vybraných úsecích vodní cesty na řece Moravě, a to v rámci zásad udržitelného rozvoje formami šetrnými k životnímu prostředí. 4.5 Širší dopravní vztahy V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a vzhledem ke geografické poloze Zlínského kraje ve střední Evropě získaly základní prvky dopravní infrastruktury výrazně nadkrajský a nadnárodní význam. Vazba na multimodální koridory v rámci původní TINA Základním motivem výhledové silniční sítě širšího území střední a jižní Moravy je trojúhelník tahů D1, D2 a R55 (IV. multimodální koridor a větev B multimodálního koridoru č. VI), doplněný západovýchodní příčkou rychlostních silnic R35, R55 a R49. V přilehlé oblasti severní Moravy dominuje trojúhelník tahů D1, R48 a I/11, a na západě Slovenska vážský koridor (V. multimodální koridor). Rozhodujícím stimulem pro ekonomický rozvoj, a potenciální výhodou Zlínského kraje, může být skutečnost, že leží v prostoru, kterým prochází větev B transevropského multimodálního dopravního koridoru č. VI v trase Katovice - Ostrava - Přerov - Břeclav/Brno. Silniční trasa koridoru vede ze severu po dálnici D1 směrem na Brno, železniční trasa je vedena po trati 330 do Břeclavi a vodní trasu tvoří výhledová vodní cesta kanálu Dunaj Odra - Labe. Uvedená větev propojuje IV. dopravní koridor Berlín Drážďany Praha Brno Břeclav Bratislava Budapešť Sofie - Istanbul s VI. koridorem Gdaňsk Katovice Žilina. 34

Návaznost na mezinárodní závazky a dohody Silniční doprava Po přistoupení k Evropské dohodě o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR) jsou územím Zlínského kraje vedeny mezinárodní tahy E50 (silnice I/50 Holubice Uherské Hradiště Uherský Brod Slovensko) a E442 (silnice I/35 Palačov Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Horní Bečva Slovensko). Dálnice D1 Vyškov Kroměříž Hulín Přerov Lipník nad Bečvou je, po přistoupení ČR k projektu TEM, ve vazbě na dálnice D2 a D1 součástí transevropské magistrály spojující sever Evropy (Polsko) s jihem (Balkán). 35

Železniční doprava Železniční a kombinovanou dopravu upravují dohody AGC, TER a AGTC. Na území Zlínského kraje je do Evropské dohody o mezinárodních železničních magistrálách (AGC), která stanovuje technické parametry hlavních evropských železničních tratí, a do projektu Transevropské železniční magistrály (TER) zahrnuta trať 330. Součástí tratí evropského železničního systému v rámci TEN-T jsou tratě 330 Přerov Břeclav a 280 Hranice Horní Lideč státní hranice. Vodní doprava Dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu je ve výhledu závazně sledována realizace průplavu Dunaj Odra Labe, která prochází Zlínským krajem v trase Uherský Ostroh Uherské Hradiště Napajedla Otrokovice Kvasice Kroměříž. 36

Sledované záměry České a Slovenské republiky Návrh sítě dálnic a rychlostních silnic ČR Z hlediska celostátní politiky rozvoje dopravních sítí v České republice je na území Zlínského kraje pozornost věnována zejména pokračující výstavbě dálnice D1 v úseku Vyškov Kojetín Kroměříž Hulín Přerov Lipník nad Bečvou Ostrava Polská republika a navazujících rychlostních silnic R49 Hulín, MÚK s D1 a R55 Fryšták Zádveřice státní hranice se Slovenskou republikou a R55 Hulín, MÚK s D1 a R49 Otrokovice Staré Město Hodonín Břeclav. Výstavba rychlostní silnice R55 se přednostně zaměřuje na úsek Hulín Otrokovice, rychlostní silnice R49 je prioritně řešena v úseku Hulín Fryšták s vazbou na město Zlín. Sledován je rovněž tah silnice I/57 přednostně v úseku Vsetín Valašské Meziříčí s pokračováním a návazností na rychlostní silnici R48. Síť dálnic a rychlostních silnic SR Výsledná koncepce předpokládá významově rovnocenné postavení severního tahu R6 dálnice D1 napojeného na území ČR do trasy R49 v hraničním přechodu Střelná Lysá pod Makytou a jižního tahu tvořeného rychlostní komunikací R2 navazující na silnici I/50 (E50) na hraničním přechodu Starý Hrozenkov Drietoma. Oba záměry se nacházejí ve fázi přípravy. 37

Železniční infrastruktura SR, začlenění do evropského železničního systému Návaznost se vztahuje na železniční trať 280 Hranice Horní Lideč státní hranice SR. 38

5 SILNIČNÍ DOPRAVA 5.1 Silniční síť kraje Souhrnné údaje Silniční síť Zlínského kraje tvoří 2 120 km dálnic, rychlostních silnic a silnic I., II. a III. třídy, což představuje 3,81% z celkové délky silnic na území České republiky. Tento podíl je výrazně nižší než podíl kraje na rozloze území státu a celkovém počtu obyvatel (5,0 a 5,65%). Hustota silniční sítě je zde 24% pod celorepublikovým průměrem (Zlínský kraj - 0,53 km/km 2, Česká republika - 0,71 km/ km 2 ). I přes nízkou hustotu silniční sítě, která je dána především kopcovitým charakterem území, její rozsah odpovídá potřebám dopravního napojení a dopravní obsluhy kraje. Významným nedostatkem a bariérou rozvoje je však nedostatečně rozvinutá síť dálnic a rychlostních komunikací, která by krajem procházela a zajišťovala tím jeho spojení s ostatními regiony a státy a neodpovídající parametry vybraných silnic a tahů. Následující tabulky a grafy poskytují informace o dálniční a silniční síti platné k 1. 1. 2009 (se zohledněním vyřazených nebo doplněných úseků) z hlediska srovnání situace Zlínského kraje a České republiky. DÁLNICE a RYCHLOSTNÍ SILNICE délka (km) Zlínský kraj ČR dálnice 7 690 rychlostní komunikace 3 360 celkem 10 1050 Zdroj: ŘSD ČR Z uvedené tabulky vyplývá, že vzhledem k 1. 1. 2001 (a údajů z tehdejšího GDZK) došlo na území Zlínského kraje k realizaci prvních úseků km dálnic (u Kroměříže) a rychlostních silnic (u Otrokovic), oproti předchozímu stavu, kdy předmětné typy komunikací na území kraje ještě neexistovaly. Z pohledu ČR došlo k nárůstu o 38% v celkovém úhrnu realizované sítě dálnic a o 11% v množství rychlostních komunikací. SILNICE délka (km) hustota (km/ 100 km 2 ) Zlínský kraj ČR Zlínský kraj ČR I. třídy (kromě rychlostních) 336 5 850 8,6 7,4 II. třídy 574 14 592 14,5 18,5 III. třídy 1200 34 161 30,3 43,3 celkem 2 110 54 603 53,4 69,2 Hustota silnic I. třídy na území kraje je o 16,2% vyšší než celostátní průměr. Hustota silnic II. třídy je naopak 22% pod průměrem, u silnic III. třídy je hustota nižší o plných 30% než činí průměr za celou Českou republiku. Uvedenou nižší hustotu silnic II. a III. třídy lze odůvodnit již dříve zmíněným převažujícím kopcovitým charakterem území Zlínského kraje. 39

Evropské tahy Do evropské silniční sítě typu E jsou zařazeny pouze 2 silnice I. třídy vedené ve směru západ východ, a to I/50 (s mezinárodním označením E 50) a I/35 (E 442). V dominantním dopravním směru sever - jih není územím Zlínského kraje vedena žádná značená mezinárodní silnice. Významná koridorová silnice I/55, která je součástí mezinárodní trasy Polsko Rakousko, nesplňuje všechny parametry pro zařazení do evropské sítě silnic, stejná situace je u silnice I/57. 40

Údaje o evropské silniční síti procházející územím kraje a územím státu jsou obsaženy v tabulce. silnice typu E Zlínský kraj Česká republika délka (km) 106 3 085 hustota (km/ 100 km 2 ) 2,7 3,9 Z uvedeného vyplývá, že hustota značených evropských silnic v kraji je o 31% nižší než činí celostátní průměr. Mezinárodní silniční tah E 50 vychází z Brestu na západním pobřeží Francie a je veden přes Paříž, dále přes Saarbrücken, Mannheim a Norimberk v Německu do České republiky. Zde prochází Plzní po dálnici D 5 do Prahy a dále přes Brno po dálnici D 1 až do Holubic, kde je odkloněn na již zmíněnou silnici I/50, po které pokračuje přes Uherské Hradiště a Uherský Brod na Slovensko. Tam je veden přes Trenčín, Žilinu, Poprad, Prešov a Košice do Užhorodu a Mukačeva na Ukrajině, kde na něj navazuje tah E 471. Mezinárodní silniční tah E 442 navazuje v Karlových Varech na tahy E 48 a E 49 přicházející z Německa a dále pokračuje přes Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín do Chrastavy. Odsud je již veden po silnici I/35 přes Liberec, Turnov, Jičín, Hradec Králové, Vysoké Mýto, Svitavy a Mohelnici do Olomouce. Poté pokračuje v peáži po R 35 a I/47 do Hranic a následně opět po silnici I/35 přes Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm na Slovensko do Bytče, kde je napojen na mezinárodní tahy E 50 a E 75. Dálnice a rychlostní komunikace Na území Zlínského kraje je provozováno 10 km dálnic a rychlostních komunikací v majetkové správě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jedná se o dálnici D1 v úseku Kroměříž Bezměrov, v návaznosti na Brno a Prahu. Dále je na území Zlínského kraje provozován úsek silnice R55 obchvat Otrokovice. Silnice I. třídy Dálková a mezistátní doprava je vedena především po silnicích I. třídy, které jsou v majetkové správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Zlínský kraj a jejichž celkový počet na území kraje je 15. Z tohoto počtu 6 silnic kraj protíná (I/35, I/47, I/50, I/54, I/55, I/57), 5 silnic zde začíná nebo končí (I/49, I/56, I/58, I/71, I/55H) a 4 silnice se nachází pouze na jeho území (I/69, I/55I, I/50H, I/49A). V následujícím textu je uveden místopisný průběh silnic I. třídy na území kraje. I/35 hr. Olomouckého kraje - Val. Meziříčí - Rožnov p. Radhoštěm - Horní Bečva - - hr. Moravskoslezského kraje I/47 hr. Olomouckého kraje Kroměříž (přerušená D1) - Hulín, křiž. s I/55 I/49 Otrokovice, křiž. s I/55 - Zlín - Vizovice - Val. Polanka, křiž. s I/57/ Horní Lideč, křiž. s I/57 - st. hranice ČR/SR I/50 hr. Jihomoravského kraje - Buchlovice - Uh. Hradiště (obchvat) - Uh. Brod - Bánov - st. hranice ČR/SR I/54 hr. Jihomoravského kraje - Strání - st. hranice ČR/SR 41

I/55 hr. Olomouckého kraje - Hulín - Tlumačov - Otrokovice - Napajedla - Staré Město, křiž. s I/50/ Kunovice, křiž. s I/50 - Uh. Ostroh - hr. Jihomoravského kraje I/56 hr. Moravskoslezského kraje - Horní Bečva, křiž. s I/35 I/57 hr. Moravskoslezského kraje - Val. Meziříčí, křiž. s I/35/ Val. Meziříčí, křiž. s I/35 a II/150 - Vsetín - Val. Klobouky - Brumov-Bylnice - st. hranice ČR/SR I/58 Rožnov p. Radhoštěm, křiž. s I/35 - hr. Moravskoslezského kraje I/69 Vsetín, křiž. s I/57 - Liptál - Vizovice, křiž. s I/49 I/71 Uherský Ostroh, křiž. s I/55 - hr. Jihomoravského kraje I/50H křiž. s I/50 Staré Město, křiž. s I/55 I/55I Kunovice, křiž. s I/55 křiž. s I/50 nájezd na R55 u Otrokovic I/55H silnice odbočující z I/55 u hranic Olomouckého kraje (u obce Řikovice) I/49A průtah Zlínem Silnice II. třídy Celkem 28 silnic II. třídy nacházejících se na území kraje a spravovaných Ředitelstvím silnic Zlínského kraje zajišťuje spojení mezi jednotlivými oblastmi a regiony. Z nich pouze 1 silnice krajem prochází (II/436), 14 silnic zde začíná nebo končí (II/150, II/422, II/426, II/427, II/428, II/429, II/432, II/433, II/437, II/438, II/439, II/487, II/490, II/495) a 13 silnic spojuje města a oblasti pouze v kraji (II/367, II/435, II/481, II/488, II/489, II/491, II/492, II/493, II/494, II/496, II/497, II/498, II/495H). Místopisný průběh silnic II. třídy na území kraje je uveden následně : II/150 hr. Olomouckého kraje - Bystřice p. H. - Val. Meziříčí, křiž. s I/35 a I/57 II/367 Kroměříž, křiž. s I/47 - Kvasice - Tlumačov, křiž. s I/55 II/422 II/426 II/427 II/428 Zlechov, křiž. s I/50 - Boršice u Buchlovic - hr. Jihomoravského kraje Medlovice, křiž. s II/422 - hr. Jihomoravského kraje Staré Město, křiž. s I/50 - Polešovice - hr. Jihomoravského kraje hr. Jihomor. kraje - Morkovice-Slížany - Zdounky, křiž. s II/432/ Zdounky, křiž. s II/432 - St. Město, křiž. s I/50 II/429 hr. Jihomor. kraje - Koryčany - hr. Jihomor. kraje/ hr. Jihomor. kraje - Osvětimany, křiž. s II/422 II/432 Holešov, křiž s II/438 - Hulín, křiž. s I/55/ Kroměříž, křiž. s II/367 - Zdounky - Koryčany, křiž. s II/429 a III/43233/ Koryčany, křiž. s II/429 - hr. Jihomoravského kraje II/433 hr. Olomouckého kraje - Morkovice, křiž. s II/428/ Morkovice, křiž. s II/428 - - Střílky, křiž. s II/432 42

II/435 Chropyně, křiž. s II/436 - Kroměříž, křiž. s I/47 II/436 II/437 II/438 II/439 II/481 II/487 II/488 II/489 II/490 hr. Olomouckého kraje - Chropyně - hr. Olomouckého kraje hr. Olomouckého kraje - Bystřice p. H., křiž. s II/150/ Bystřice p. H., křiž. s II/150 - Hošťálková Jablůnka, křiž. s I/57 hr. Olom. kraje - Vítonice - Bystřice p. H., křiž. s II/437/ Bystřice p. H., křiž. s II/150 - Holešov - Otrokovice, křiž. s I/55 hr. Olomouckého kraje - Kelč - Kunovice, křiž. s II/150 Prostř. Bečva, křiž. s I/35 - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice, křiž. s II/487 Ústí u Vsetína, křiž. s I/57 - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice - st. hranice ČR/SR Vizovice, křiž. s I/49 - Loučka - Slavičín, křiž. s II/495 Fryšták, křiž. s II/490 - Lukov Hošťálková, křiž. s II/437 hr. Olomouckého kraje - Holešov, křiž. s II/438/ Holešov, křiž. s II/438 - Zlín, křiž. s I/49 a I/49A/ Zlín, křiž. s I/49 - Ludkovice - Uh. Brod - Dolní Němčí, křiž. s II/498 II/491 Fryšták, křiž. s II/490 - Slušovice - Lípa, křiž. s I/49 II/492 II/493 Zádveřice, křiž. s I/49 - Dolní Lhota - Luhačovice Biskupice, křiž. s II/490 Pozlovice, křiž. s II/492 - Slavičín, křiž. s II/488 II/494 Haluzice, křiž. s II/488 - Vlachovice - Val. Klobouky, křiž. s I/57 II/495 hr. Jihomoravského kraje - Uh. Ostroh, křiž. s I/55/ Uh. Ostroh, křiž. s I/55 - - Hluk - Uh. Brod, křiž. s I/50/ Uh. Brod, křiž. s I/50 - Bojkovice - Slavičín - - Brumov-Bylnice, křiž. s I/57 II/496 Luhačovice, křiž. s II/492 - Bojkovice, křiž. s II/495/ Bojkovice, křiž. s II/495 - - Komňa, křiž. s I/50 II/497 Zlín, křiž. s I/49 - Březolupy - Uherské Hradiště, křiž. s I/50 II/498 Kunovice, křiž. s III/05019 - Hluk, křiž. s II/495/ Hluk, křiž. s II/495 - Dolní Němčí - Slavkov, křiž. s I/54 II/495 H křiž. s I/50 Uherský Brod, křiž. s II/490 43

Silnice III. třídy Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Vlastní dopravní obsluhu území měst a obcí Zlínského kraje zajišťuje 310 silnic III. třídy, které jsou rovněž ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje. Výčet těchto silnic je pro lepší přehlednost proveden s vazbou na silnice I. a II. třídy, ze kterých jsou popisované silnice resp. skupiny silnic III. třídy vyústěny. silnice I. třídy navazující síť silnic III. třídy III/03560, III/03561, III/03562, III/03563, III/03564, III/03565, III/03566, III/03567, III/03568, III/03569 III/01874, III/01875, III/01876, III/01877, III/01878, III/01879, III/01880, I/35 III/01881, III/0487, III/04812 III/4837, III/4867, III/4868, III/4869, III/48610, III/48611, III/48612, III/48613, III/48614 III/36724, III/36725, III/36726, III/36731, III/36732 I/47 III/4321, III/4322, III/4324, III/4325, III/4326, III/4327, III/4328, III/43210 I/49 III/0495, III/0496, III/0497, III/0498, III/0499, III/04910, III/4885, III/43829 III/05012, III/05013, III/05014, III/05014A, III/05015, III/05016, III/05018, I/50 III/05019, III/05022, III/05023, III/05024 III/4222, III/4223, III/4224 III/05417, III/05418, III/06124 I/54 III/4981, III/4982, III/4983, III/4984, III/49915 III/05511, III/36746, III/36747, III/36748 I/55 III/4973, III/4974, III/4975, III/49725 I/57 III/05720, III/05721, III/05722, III/05723, III/05724, III/05725, III/05726, III/05727, III/05728, III/05730, III/05731, III/05732, III/05733, III/05734, III/05735, III/05736, III/05737, III/05738, III/05741, III/05742, III/05743, III/05745, III/05746, III/05747, III/05749, III/05751 III/50736, III/50737 I/69 III/4881, III/4882, III/4887 POZN. při malém počtu přímo navazujících silnic III. třídy na příslušnou silnici I. nebo II. třídy jsou tyto přiřazeny k významnější silnici. silnice II. třídy II/150 II/367 II/422 II/427 II/428 navazující síť silnic III. třídy III/01864, III/01865, III/01866, III/01866A, III/01867, III/01868, III/01869, III/01873 III/36733, III/36734, III/36735, III/36736, III/36737, III/36738, III/36739, III/36740, III/36741, III/36742, III/36743, III/36744, III/36745 III/4261, III/4297 III/4271, III/4272, III/4273, III/4275, III/4276 III/42810, III/42811, III/42813, III/42814, III/42815, III/42816, III/42817, III/42818, III/42819, III/42820, III/42821, III/42822, III/42823, III/42824 III/4221 44

III/43215, III/43216, III/43217, III/43218, III/43220, III/43222, III/43223, II/432 III/43224, III/43225, III/43226, III/43227, III/43228, III/43229, III/43230, III/43231, III/43232, III/43233 III/43330, III/43332, III/43334, III/43336, III/43337, III/43339, III/43342, II/433 III/43343, III/43344, III/43345 II/436 III/43211, III/43212, III/4348, III/4349 II/437 III/43724, III/43726, III/43728, III/43730, III/43731, III/43732, III/43733 III/4389, III/43810, III/43811, III/43812, III/43813, III/43814, III/43815, III/43816, III/43817, III/43818, III/43819, III/43820, III/43821, III/43822, II/438 III/43824, III/43825, III/43826, III/43827, III/43828, III/43829, III/43830, III/43831, III/43834, III/43835 III/4387, III/4392, III/4395, III/4396, III/4398, III/43911, III/43913, III/43914, II/439 III/43915, III/43916, III/43917, III/43918, III/43919, III/43920, III/43921 III/4871, III/4872, III/4873A, III/4874, III/4876, III/4877, III/4878A, III/4879, II/487 III/48710, III/48711, III/48712, III/48713, III/48714, III/48715, III/48716 II/489 III/4891, III/4892, III/4893, III/4894 III/4903, III/4904, III/4905, III/4906, III/4907, III/4908, III/4909, III/49010, III/49011, III/49012, III/49016, III/49018, III/49019, III/49020, III/49023, II/490 III/49024, III/49025, III/49027, III/49028, III/49030 III/49714, III/49715, III/49716 III/49015, III/4911, III/4912, III/4913, III/4914, III/4915, III/4916, III/4917, II/491 III/4918 II/492 III/4921, III/4922 II/494 III/4942, III/4943, III/4944, III/4946, III/4947 III/4953, III/4954, III/4956, III/4957, III/4958, III/49510, III/49511, III/49512, III/49515, III/49516, III/49517, III/49518, III/49519, III/49520, III/49521, II/495 III/49524 III/4886, III/4931, III/4991 II/497 III/4972, III/4976, III/4977, III/4978, III/49710, III/49711, III/49712, III/49718, III/49719, III/49720, III/49721, III/49722, III/49724, III/49728, III/49729, III/49731 5.2 Vztah silniční sítě a území Vazba kraje na vnější silniční síť Napojení Zlínského kraje na nadřazenou silniční síť České republiky zprostředkovávají silnice I/50, I/47 a D1 a silnice I/55, která ve směru na jih přivádí dopravní zátěž na dálnici D2 a na severu je zaústěna do rychlostní silnice R35. Prostřednictvím dálnice D1 je zajištěno spojení kraje s Brnem, s hlavním městem Prahou, se západním územím České republiky a zprostředkovaně se západní Evropou. Dálnice D2 je vedena do metropole Slovenska Bratislavy s pokračováním směrem do Budapešti a prostřednictvím rychlostní silnice R35 (s pokračováním jako I/35) je zajištěno spojení kraje s východním a severním územím Čech a dále s Německem. Přímé napojení na nadřazenou silniční síť Slovenské republiky, kterou představuje slovenská dálnice D1, zajišťují silnice I/50, I/57, I/49 a I/35. Tyto silnice zároveň zprostředkovávají důležité dopravní spojení s Trenčínským a Žilinským krajem. Přepravní vztahy s Ostravskem a celým Moravskoslezským krajem se realizují 45

po silnicích I/55, I/57 a I/58 ve směru na sever. Na silnici I/55 navazuje v Přerově silnice I/47 vedená přímo do Ostravy, z ní v Bělotíně odbočuje I/48 přes Nový Jičín, Frýdek-Místek a Český Těšín do Polska. Silnice I/57 spojuje Zlínský kraj s Novým Jičínem, Opavou a Polskem a I/58 s Frenštátem pod Radhoštěm a Ostravou. Silnice I/55 je na severu ukončena v Olomouci, kde na ni navazuje síť silnic Olomouckého kraje, její jižní část prochází přes Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav, kde ji protíná řada významných silnic Jihomoravského kraje. Prostřednictvím této silnice je umožněno rovněž spojení Zlínského kraje s Vídní a dále s jižní Evropou. Spojení s Prostějovem zajišťují silnice II/150 a II/367, spojení s Vyškovem již zmíněná I/47 a D1. Vazbu na vnější silniční síť dále doplňují tyto silnice: I/71, I/54, II/487 (směr Slovenská republika) I/56 (směr Moravskoslezský kraj) II/439, II/438, II/437, II/490, II/436, II/433 (směr Olomoucký kraj) II/428, II/429, II/432, II/422, II/426, II/427, II/495, I/54, I/71 (směr Jihomoravský kraj) Definice základní a doplňující silniční sítě kraje Při řešení potřeb individuální automobilové dopravy je nutno sledovat především intenzivní využívání kapacit stávajících dopravních zařízení, postupné kanalizování dopravy, tj. její soustředění do vybraných pozemních komunikací při současném zajištění jejich dopravně urbanistické funkce, a cílené omezování propustnosti vybraných komunikací na průjezdních úsecích obcí mimo základní silniční síť. Vzhledem k velkému rozsahu silniční infrastruktury řešeného území (Zlínským krajem prochází 355 silnic, jejichž celková délka činí 2120 km) bylo proto nutné a potřebné problematiku silniční sítě vhodným způsobem strukturovat a rozčlenit. Jako možné východisko se zde naskýtalo roztřídění silnic do skupin podle jejich významu a funkce v území, a podle jejich celkového dopravního zatížení. Tento postup byl zvolen zejména proto, aby bylo možné stanovit odpovídající kritéria pro analýzu současného stavu dopravní situace na jednotlivých silnicích a tazích a pro hodnocení jejich technických a stavebních parametrů. Zároveň jsou takto dány předpoklady pro definování hlavních priorit rozvoje pro určená návrhová období a následné efektivní vynaložení investičních prostředků kraje do vybraných silničních tahů. Rozsah následně konkretizované základní silniční sítě lze považovat za minimální, její konečná podoba bude definována na základě zatěžovacích stavů modelového výpočtu. Pokud modelování dopravy prokáže nenaplnění záměru o převedení rozhodujícího podílu dopravního výkonu, bude základní silniční síť postupně doplňována dalšími významnými komunikacemi. Základní silniční síť Zlínského kraje tvoří dálnice a rychlostní komunikace a dále vybrané silnice I. a II. třídy (resp. jejich části), které jsou kostrou silniční infrastruktury a představují ucelené tahy spojující všechny oblasti a větší města. Cílem vymezení této sítě je snaha o maximální preferenci jejího rozvoje, odstranění existujících dopravních závad, zvýšení celkové kapacity, dopravní kvality komunikací a tím zvýšení atraktivity tak, aby se na ní realizovala převažující část dopravního výkonu a nákladní dopravy v rámci kraje (realizace dopravního spojení mezi rozhodujícími městy a obcemi kraje viz. města a obce 46

s úřadem s rozšířenou působností) a ulehčila tím ostatním silnicím menšího významu. Doplnění takto definované sítě pozemních komunikací novými je pak možné provést na základě kapacitní odůvodněnosti, nároků na ekologické řešení, přičemž je nutné nadále zohledňovat charakter území a dopravně urbanistickou funkci komunikace. Do základní sítě jsou zařazeny silniční tahy celostátního a mezinárodního významu a silniční tahy krajského významu. A/ Silniční tahy mezinárodního a celostátního významu I/55, R55 I/57 I/35 I/50 Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště - Hodonín - Břeclav Polsko - Krnov - Opava - Nový Jičín - Valašské Meziříčí - Vsetín - Valašské Klobouky - Slovensko Německo - Liberec - Hradec Králové - Olomouc - Hranice - - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm - Slovensko Holubice - Slavkov u Brna - Uherské Hradiště - Uherský Brod - Slovensko I/49 Otrokovice - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - Slovensko I/69 Vizovice - Liptál - Vsetín D1, I/47, II/432, II/438, II/150 Praha - Kroměříž - Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí B/ Silniční tahy krajského významu II/490,II497,II4972 II/495 II/492 Holešov - Fryšták - Zlín - Bohuslavice u Zlína - Biskupice - Uherský Brod Dolní Němčí Uherský Brod - Bojkovice - Slavičín - Brumov-Bylnice Zádveřice, křiž. s I/49 - Dolní Lhota - Luhačovice Biskupice, křiž. s II/490 II/493,II/488 II/497 II/498, I/54 II/432 II/150, II/437 II/438 I/58 II/487 Pozlovice, křiž. s II/492 - Slavičín, křiž. s II/495 Zlín - Bohuslavice u Zlína - Březolupy - Bílovice - Uherské Hradiště Kunovice - Hluk - Dolní Němčí - Strání - Slovensko Kroměříž - Zdounky - Koryčany - Kyjov - Hodonín Votice - Havlíčkův Brod - Prostějov - Přerov - Bystřice pod Hostýnem - Jablůnka Bystřice pod Hostýnem - Vítonice - Teplice nad Bečvou Rožnov pod Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm - Příbor - Ostrava Ústí u Vsetína - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice - Slovensko 47

II/481 Prostřední Bečva - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice Doplňující silniční síť plynule navazuje na síť základní, zajišťuje obsluhu zbývajících měst a významnějších obcí nezapojených do základní silniční sítě kraje (Chropyně, Morkovice-Slížany, Kvasice, Slušovice, Vlčnov, Nivnice, Kelč, Valašská Bystřice) a spojuje menší města navzájem (Luhačovice Slavičín, Luhačovice Bojkovice, Chropyně Hulín). Mnohé silnice doplňující sítě jsou v současnosti navíc využívány jako rychlá a zkracující spojení větších měst (II/497, část II/495, II/367, část II/438, část II/490). Do doplňující silniční sítě Zlínského kraje jsou zařazeny všechny zbývající silnice I. a II. třídy (nezařazené do základní silniční sítě), nebo jejich části, a významné silnice III. třídy. A/ Doplňující silnice I. a II. třídy II/488(část) Vizovice, křiž. s I/49 - Loučka - Slavičín, křiž. s II/493 II/489 Fryšták - Lukov - Hošťálková II/491 Fryšták - Slušovice - Lípa II/494 Haluzice - Vlachovice - Valašské Klobouky II/496 Luhačovice - Bojkovice - Komňa II/490 (část) Zlín - Biskupice II/495 (část) Moravský Písek - Uherský Ostroh - Hluk - Vlčnov - Uherský Brod I/54 (část) Slavkov u Brna - Kyjov - Bzenec - Veselí nad M. - Blatnice - Slavkov I/71 Uherský Ostroh - Blatnice - Velká nad Veličkou - Slovensko II/427 Staré Město - Polešovice - Moravský Písek II/422 Zlechov - Osvětimany - Kyjov - Hovorany - Lednice - Valtice II/426 Medlovice - Újezdec - Bzenec - Strážnice II/429 Bohdalice - Nesovice - Koryčany - Osvětimany II/428 Drysice - Ivanovice na H. - Morkovice-Slížany - Zdounky St. Město II/433 Prostějov - Němčice nad H. - Morkovice-Slížany - Litenčice - Střílky II/367 Kroměříž - Kvasice - Tlumačov II/435 Kroměříž - Chropyně II/436 Kojetín - Chropyně - Přerov - Velká Bystřice II/438 (část) Otrokovice - Míškovice - Holešov II/490 (část) Holešov - Rymice - Říkovice II/437 (část) Bystřice pod Hostýnem - Lipník nad Bečvou - Velká Bystřice II/439 Kunovice - Kelč - Teplice nad Bečvou I/56 Horní Bečva - Bílá - Frýdlant n. O. - Frýdek-Místek - Ostrava - Opava B/ Doplňující silnice III. třídy III/4972(část Malenovice - Bohuslavice u Zlína ) III/49724 Napajedla - Topolná - Bílovice III/49714 Bílovice - Nedachlebice - Prakšice - Uherský Brod III/43829 Malenovice - Tečovice - Mysločovice - Míškovice III/49016 Zlín - Racková - Žeranovice - Martinice III/4915 Slušovice - Všemina - Liptál III/50736 Brumov-Bylnice - Návojná - Nedašova Lhota - Slovensko 48

III/4957 III/43220 III/36731 III/4328 III/49010 III/43911 III/05726 III/4867 III/4837 Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Veletiny - Vlčnov - Dolní Němčí Jarohněvice - Kostelany - Kudlovice - Babice Kroměříž - Zlobice - Počenice-Tětětice - Morkovice-Slížany Hulín - Chropyně Holešov - Prusinovice - Dřevohostice Kelč - Hustopeče nad Bečvou - Polom Bystřička - Valašská Bystřice - Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm - Vigantice - Hutisko-Solanec Prostřední Bečva - Pustevny 5.3 Stavební parametry silnic Délky silnic a průjezdních úseků V následujících tabulkách jsou uvedeny délky silnic I. a II. třídy na území Zlínského kraje a podíly jejich průjezdních úseků. Silnice III. třídy většinou přímo obsluhují města a obce kraje, sledování podílu průjezdních úseků je zde tudíž méně významné. Naopak je žádoucí a potřebné pro rozvoj dané oblasti, aby tyto silnice procházely zastavěným územím. silnice I. třídy délka průjezdní úseky (km) (km) (%) I/35 39,9 14,7 37% I/47 10,9 2,7 25% I/49 44,2 18,7 42% I/50 65,2 21,6 34% I/54 19,3 6,3 33% I/55 48,7 15,9 33% I/56 0,2 0,0 0% I/57 63,7 29,8 47% I/58 4,5 2,0 44% I/69 18,0 6,8 38% I/71 4,6 0,6 13% I/50H 9,8 7,5 76% I/55H 1 0 0 I/55I 3,4 0 0 silnice II. třídy délka průjezdní úseky (km) (km) (%) II/150 29,8 14,1 47% II/367 14,0 5,7 41% II/422 13,7 3,6 26% II/426 2,6 1,5 58% II/427 9,6 1,6 17% II/428 36,2 8,7 24% II/429 8,8 1,6 18% II/432 41,5 15,5 37% II/433 18,5 3,8 20% II/435 5,4 3,0 55% 49

II/436 5,9 2,5 42% II/437 33,5 11,9 35% II/438 33,0 10,2 31% II/439 7,3 2,5 34% II/481 15,0 4,7 31% II/487 33,9 20,8 61% II/488 19,6 5,6 29% II/489 15,9 5,3 33% II/490 62,6 23,6 38% II/491 14,7 4,2 28% II/492 19,3 6,0 31% II/493 8,5 2,1 25% II/494 10,5 3,6 34% II/495 53,0 17,6 33% II/496 20,2 4,8 24% II/497 25,4 9,8 39% II/498 14,4 4,2 29% II/495H 1,5 1,2 75% Průjezd zastavěným územím měst a obcí je závadou na hlavních tazích s vysokým podílem tranzitní dopravy (zejména těžké) a její vysokou intenzitou. To se týká především silnic I/35, I/55 (Otrokovice s obchvatem po R55) a I/57, na kterých se realizuje převážná část tranzitní dopravy přes kraj a významná část zdrojové a cílové dopravy v kraji. Specifické postavení má silnice I/49 procházející Zlínem, jehož potenciál generuje takovou zdrojovou a cílovou dopravu, která jej zahlcuje a způsobuje jeho neprůjezdnost. Z tohoto pohledu je průtah I/49 Zlínem rovněž závadou. Vysoký podíl průjezdních úseků na silnicích II/150 a II/487 odpovídá jejich obslužné funkci v území a není tudíž významnou dopravní závadou. Prostorové uspořádání silnic Pro silnice definované základní a doplňující silniční sítě kraje jsou následně uvedeny šířkové parametry po úsecích (pasportizační šířky) a převažující charakter území, jímž procházejí. Popsaný charakter přilehlého území do značné míry podmiňuje jejich směrové vedení a výškové poměry. V tabulkách jsou zaznamenány pouze průměrné šířky silnic mimo zastavěná území měst a obcí. Tyto parametry byly převzaty z původního generelu dopravy (údaje z roku 2001), oproti současnému stavu je možná mírná rozdílnost. silnice převažující průměrná úsek I. třídy území šířka (m) hranice kraje - Lešná rovinaté 8,8 I/35 I/47 Lešná - Val. Meziříčí rovinaté 14,1 Val. Meziříčí - Rožnov p. R. rovinaté 10,1 10,5 Rožnov p. R. - Dolní Bečva pahorkovité 8,8 Dolní Bečva - hranice kraje pahorkovité 11,0 11,1 hranice kraje - Kroměříž rovinaté 7,3 7,4 Kroměříž - Hulín rovinaté 11,2 50

I/49 I/50 Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Otrokovice - Zlín rovinaté 11,8 11,9 Zlín - Vizovice rovinaté 12,2 Vizovice - Bratřejov pahorkovité 11,2 Bratřejov - Pozděchov pahorkovité 7,7 9,5 Pozděchov - křiž. s I/57 pahorkovité 6,8 7,2 křiž. s I/57 - st. hranice pahorkovité 9,4 9,5 hranice kraje - křiž. s II/432 pahorkovité 9,7 9,9 křiž. s II/432 - křiž. s III/05012 horské 9,4 křiž. s III/05012 - Buchlovice pahorkovité 12,3 12,5 Buchlovice - Staré Město pahorkovité 11,3 11,5 Kunovice - Vésky rovinaté 11,5 Vésky - Veletiny rovinaté 7,3 8,1 Veletiny - Uherský Brod rovinaté 11,5 Uherský Brod - Bánov pahorkovité 7,8 Bánov - křiž. s III/49516 pahorkovité 9,5 9,9 křiž. s III/49516 - St. Hrozenkov pahorkovité 12,4 St. Hrozenkov - st. hranice pahorkovité 11,1 I/54 hranice kraje - st. hranice pahorkovité 8,9 9,2 hranice kraje - Břest rovinaté 6,9 I/55 Břest - Hulín rovinaté 9,8 Hulín - Tlumačov rovinaté 8,5 9,2 Tlumačov - Otrokovice rovinaté 11,6 Otrokovice - Napajedla rovinaté 12,0 Napajedla - Huštěnovice rovinaté 9,0 9,5 Huštěnovice - Staré Město rovinaté 10,2 10,5 Kunovice - Ostrožská Nová Ves rovinaté 9,5 Ostr. Nová Ves - hranice kraje rovinaté 8,0 I/56 křiž. s I/35 - hranice kraje pahorkovité 7,7 hranice kraje - Val. Meziříčí pahorkovité 6,9 7,3 I/57 Val. Meziříčí - Bystřička pahorkovité 7,5 8,2 Bystřička - Vsetín pahorkovité 6,5 7,2 Vsetín - Ústí u Vsetína pahorkovité 11,5 Ústí u Vsetína - Val. Klobouky pahorkovité 7,0 7,5 Val. Klobouky - st. hranice pahorkovité 7,5 7,8 I/58 Rožnov p. R. - hranice kraje pahorkovité 9,7 Vizovice - hr. okr. ZL/VS pahorkovité 7,5 8,6 I/69 hr. okr. ZL/VS - Liptál horské 7,0 8,0 Liptál - Vsetín pahorkovité 9,0 9,4 I/71 Uh. Ostroh - hranice kraje rovinaté 7,6 Z hlediska příčného uspořádání jsou silnice I. třídy (jejich úseky vedené mimo obce) řešeny jako směrově nerozdělené a dvoupruhové. Na území kraje se nachází jediná čtyřpruhová silnice I. třídy (mimo obec) směrově dělená čtyřpruhová I/57 (Vsetín Jablůnka. Na silnicích I/35 (Horní Bečva) a I/50 (Buchlovské kopce, u Starého Hrozenkova) jsou vybudovány přídatné pruhy pro pomalá vozidla. Většina uvedených silnic má značně rozdílné šířkové parametry, což je nepřijatelné u tahů celostátního a mezinárodního významu (I/35, I/50, I/55, I/57) a problematické u silnic (součástí tahů) krajského významu (I/47, I/49, I/69). U silnic I/54, I/56, I/58 a I/71 jsou šířkové poměry vyhovující a odpovídají jejich významu a funkci v území. 51

silnice převažující průměrná úsek II. třídy území šířka (m) hranice kraje - Bystřice p. H. pahorkovité 7,5 II/150 Bystřice p. H. - Loukov pahorkovité 8,4 8,5 Loukov - Val. Meziříčí pahorkovité 6,4 7,3 II/367 Kroměříž - Kvasice rovinaté 7,3 7,5 Kvasice - Tlumačov rovinaté 8,5 II/422 hranice kraje - křiž. s I/50 pahorkovité 6,5 7,5 II/426 hranice kraje - křiž. s II/422 pahorkovité 6,0 6,8 II/427 hranice kraje - Nedakonice rovinaté 9,1 Nedakonice - Staré Město rovinaté 7,8 hranice kraje - Zdounky pahorkovité 6,3 6,7 II/428 Zdounky - Modrá pahorkovité 4,7 5,7 Modrá - Staré Město rovinaté 7,2 7,5 II/429 hranice kraje - křiž. s II/422 pahorkovité 6,2 6,5 hranice kraje - Koryčany pahorkovité 7,0 7,5 II/432 Koryčany - Kroměříž pahorkovité 7,3 7,6 Hulín - Holešov rovinaté 6,5 7,0 II/433 křiž. s II/432 - křiž. s I/50 pahorkovité 7,5 křiž. s I/50 - hranice kraje pahorkovité 5,6 6,5 II/435 Chropyně - Kroměříž rovinaté 6,6 8,3 II/436 hranice kraje - hranice kraje rovinaté 6,5 6,8 hranice kraje - Bystřice p. H. pahorkovité 6,0 8,0 II/437 Bystřice p. H. - křiž. s II/489 horské 6,6 7,5 křiž. s II/489 - křiž. s I/57 pahorkovité 5,6 7,0 Otrokovice - Machová pahorkovité 7,9 10,4 II/438 Machová - Holešov pahorkovité 7,5 8,0 Holešov - Bystřice p. H. pahorkovité 7,0 7,5 Bystřice p. H. - hranice kraje pahorkovité 7,8 8,3 II/439 hranice kraje - křiž. s II/150 pahorkovité 6,1 7,5 II/481 křiž. s I/35 - křiž. s II/487 horské 7,2 II/487 křiž. s I/57 - Vel. Karlovice pahorkovité 6,6 7,9 Vel. Karlovice - st. hranice horské 7,0 7,3 II/488 Vizovice - Slavičín pahorkovité 6,5 7,3 II/489 Fryšták - Lukov pahorkovité 8,0 8,3 Lukov - křiž. s II/437 pahorkovité 6,8 7,7 hranice kraje - Holešov rovinaté 6,5 Holešov - Fryšták pahorkovité 8,4 II/490 Fryšták - Zlín pahorkovité 7,5 8,5 Zlín - Uherský Brod pahorkovité 6,3 8,1 Uherský Brod - Dolní Němčí rovinaté 6,6 6,8 II/491 Fryšták - Slušovice pahorkovité 6,2 6,5 Slušovice - křiž. s I/49 rovinaté 16,6 52

II/492 křiž. s II/490 - Dolní Lhota pahorkovité 8,0 9,7 Dolní Lhota - křiž. s I/49 pahorkovité 7,5 8,0 II/493 křiž. s II/492 - Slavičín pahorkovité 7,7 8,5 II/494 křiž. s II/488 - Vlachovice pahorkovité 6,4 Vlachovice - Val. Klobouky pahorkovité 7,5 hranice kraje - Uh. Ostroh rovinaté 8,0 Uh. Ostroh - Hluk pahorkovité 7,5 II/495 Hluk - Uherský Brod pahorkovité 6,1 7,2 Uherský Brod - Šumice pahorkovité 8,2 Šumice - Slavičín pahorkovité 6,7 7,5 Slavičín - Brumov-Bylnice pahorkovité 6,9 7,9 II/496 Luhačovice - Bojkovice pahorkovité 6,5 Bojkovice - křiž. s I/50 pahorkovité 6,2 6,5 Uherské Hradiště - Bílovice rovinaté 9,5 II/497 Bílovice - Bohuslavice u Zlína pahorkovité 7,0 8,0 Bohuslavice u Zlína - Zlín pahorkovité 8,1 9,5 II/498 Kunovice - Dolní Němčí pahorkovité 8,0 8,3 Dolní Němčí - křiž. s I/54 pahorkovité 7,2 Silnice II. třídy Zlínského kraje jsou vesměs dvoupruhové, výjimku tvoří úsek silnice II/491 Lípa - Slušovice, který je spolu s pokračováním jako III/4916 mezi Slušovicemi a Hrobicemi jediným existujícím čtyřpruhem. Šířkové parametry ostatních silnic II. třídy přiměřeně odpovídají jejich významu a realizovanému dopravnímu zatížení. Existuje zde řada bodových zúžení na mostech i v obcích, které však nemají podstatný vliv na jejich funkci. Úsek spojovací silnice II/428 Zdounky Modrá má místy šířku menší než 5 metrů, vzhledem k charakteru území a funkci silnice to není nutné chápat jako podstatnou závadu. 53

Pro úplnost jsou dále uvedeny šířkové poměry na významných silnicích III. třídy doplňující sítě. silnice převažující průměrná úsek III. třídy území šířka (m) III/4972 Malenovice - Biskupice pahorkovité 6,3 7,8 III/49724 Napajedla - Bílovice pahorkovité 6,1 7,0 III/49714 Bílovice - Uherský Brod pahorkovité 6,0 7,5 III/43829 Malenovice - Míškovice pahorkovité 7,2 8,5 III/49016 Zlín - Martinice pahorkovité 5,9 6,8 III/4915 Slušovice - Všemina pahorkovité 9,5 11,0 Všemina - Liptál pahorkovité 6,1 7,2 III/50736 Brumov-Bylnice - st. hranice pahorkovité 5,9 7,2 III/4957 Veletiny - Vlčnov pahorkovité 6,8 7,2 Vlčnov - Dolní Němčí pahorkovité 5,8 6,3 Jarohněvice - hr. okr. KM/UH pahorkovité 5,5 6,6 III/43220 hr. okr. KM/UH - Babice pahorkovité 4,8 6,7 III/36731 Kroměříž - Morkovice-Slížany pahorkovité 6,6 7,4 III/4328 Hulín - Chropyně rovinaté 7,1 8,1 III/49010 Holešov - hranice kraje pahorkovité 6,4 7,7 III/43911 Kelč - hranice kraje pahorkovité 5,6 6,6 Bystřička - Val. Bystřice pahorkovité 5,1 6,2 III/05726 Val. Bystřice - Rožnov p. R. pahorkovité 6,2 7,0 III/4867 Rožnov p. R. - Hutisko-Solanec pahorkovité 6,2 7,5 III/4837 Prostřední Bečva - Pustevny horské 6,1 6,7 5.4 Intenzita automobilové dopravy Na základě Výsledků sčítání dopravy na dálniční a silniční síti 2000 a 2005 byl pro všechny silnice I., II. třídy a vybrané silnice III. třídy (na kterých bylo sčítání provedeno) Zlínského kraje zpracován přehled intenzit dopravy. V tabulkách jsou uvedeny maximální průměrné denní intenzity (počty vozidel za 24 hodin) zjištěné na sledovaných úsecích silnic v extravilánu a v intravilánu. Z těchto údajů jsou následně spočítány koeficienty růstu intenzity dopravy za období let 2000-2005. 54

Silnice I. třídy rok 2000 rok 2005 koeficient růstu číslo silnice úsek (město) všechna vozidla z toho těžká vozidla podíl těžkých vozidel všechna vozidla z toho těžká vozidla podíl těžkých vozidel všechna vozidla z toho těžká vozidla I/35 I/47 I/49 I/50 I/54 hranice kraje - Val. Meziříčí 9126 3991 44% 13500 6380 47% 1,48 1,60 (Valašské Meziříčí) 14256 3917 27% 19113 4980 26% 1,34 1,27 Val. Meziříčí - Rožnov p. R. 13282 2091 16% 15770 2991 19% 1,19 1,43 (Rožnov pod Radhoštěm) 13282 2091 16% 15770 2991 19% 1,19 1,43 Rožnov p. R. - Prostř. Bečva 5049 938 19% 5331 1100 21% 1,06 1,17 Prostř. Bečva - hranice kraje 2722 612 22% 4210 1199 28% 1,55 1,96 hranice kraje - Kroměříž 8388 1635 19% 10293 2692 26% 1,23 1,65 (Kroměříž) 14345 1989 14% 19234 3531 18% 1,34 1,78 Kroměříž - Hulín 11116 2263 20% 14397 3178 22% 1,30 1,40 Otrokovice - Malenovice 17923 4473 25% 16483 4663 28% 0,92 1,04 Malenovice - Zlín 28886 5273 18% 32067 5764 18% 1,11 1,09 Zlín - Lípa 17074 3377 20% 15632 3447 22% 0,92 1,02 Lípa - Vizovice 11606 1831 16% 12421 2718 22% 1,07 1,48 Vizovice - Val. Polanka 2179 502 23% 2168 604 28% 0,99 1,20 Horní Lideč - státní hranice 2279 482 21% 3233 991 31% 1,42 2,06 hranice kraje - křiž. s II/422 8582 2246 26% 11914 4295 36% 1,39 1,91 křiž. s II/422 - Staré Město 15240 4003 26% nesč. nesč. - - - (Uherské Hradiště) 26627 5208 20% 22296 3902 18% 0,84 0,75 Kunovice - Veletiny 9662 2390 25% 970 207 21% 0,10 0,09 Veletiny - Uherský Brod 7195 1769 25% 10709 3763 35% 1,49 2,13 (Uherský Brod) 9816 2890 29% 14841 4330 29% 1,51 1,50 Uherský Brod - křiž. s II/496 5393 1249 23% 7666 2519 33% 1,42 2,02 křiž. s II/496 - státní hranice 3108 914 29% 4797 2348 49% 1,54 2,57 hranice kraje - Slavkov 3002 1323 44% 1786 527 30% 0,59 0,40 Slavkov - státní hranice 1542 327 21% 1899 350 18% 1,23 1,07 I/55 hranice kraje - Hulín 7392 2767 37% 8405 3222 38% 1,14 1,16 (Hulín) 19309 3921 20% 21619 6013 28% 1,12 1,53 Hulín - Tlumačov 9202 3667 40% 9944 4056 41% 1,08 1,11 55

Tlumačov - Otrokovice 10033 2844 28% 10453 4074 39% 1,04 1,43 (Otrokovice) 20805 4366 21% 20339 5813 29% 0,98 1,33 Otrokovice - Staré Město 13550 5147 38% 16819 4744 28% 1,24 0,92 (Uherské Hradiště) 24605 4168 17% (Kunovice) 20532 3890 19% Kunovice - Uherský Ostroh 10142 2780 27% 11174 2841 25% 1,10 1,02 Uh. Ostroh - hranice kraje 7906 2028 26% 8198 2312 28% 1,04 1,14 I/56 hranice kraje - křiž. s I/35 1489 225 15% 2098 501 24% 1,41 2,23 hranice kraje - Val. Meziříčí 4537 1156 25% 5192 1759 34% 1,14 1,52 (Valašské Meziříčí) 13365 2915 22% 28656 10165 35% 2,14 3,49 Val. Meziříčí - Bystřička 10301 1963 19% 12568 3311 26% 1,22 1,69 Bystřička - Jablůnka 14211 2800 20% 12896 3417 26% 0,91 1,22 Jablůnka - Vsetín 9291 2450 26% 18998 6965 37% 2,04 2,84 I/57 Vsetín - Ústí u Vsetína 7860 1862 24% 11927 2378 20% 1,52 1,28 Ústí u Vs. - Val. Polanka 5109 1095 21% 5571 1336 24% 1,09 1,22 Val. Polanka - Horní Lideč 4218 971 23% 6084 1632 27% 1,44 1,68 Horní Lideč - Val. Klobouky 6190 1007 16% 8978 1039 12% 1,45 1,03 Val. Klob. - Brumov-Bylnice 4705 828 18% 8425 2580 31% 1,79 3,12 Brumov-Bylnice - st. hranice 1298 161 12% 1661 323 19% 1,28 2,01 I/58 Rožnov p. R. - hranice kraje 7147 988 14% 8248 1471 18% 1,15 1,49 I/69 Vsetín - Vizovice 5893 1132 19% 6454 1429 22% 1,10 1,26 I/71 Uh. Ostroh - hranice kraje 1257 392 31% 1148 234 20% 0,91 0,60 56

Silnice II. třídy rok 2000 rok 2005 koeficient růstu číslo silnice úsek (město) všechna vozidla z toho těžká vozidla podíl těžkých vozidel všechna vozidla z toho těžká vozidla podíl těžkých vozidel všechna vozidla z toho těžká vozidla hr. kraje - Bystřice p. H. 2223 494 22% 2652 476 18% 1,19 0,96 II/150 II/367 II/422 (Bystřice pod Hostýnem) 8263 1170 14% 9656 1938 20% 1,17 1,66 Bystřice p. H. - Kunovice 3900 670 17% 3430 1208 35% 0,88 1,80 Kunovice - Branky 2684 544 20% 3492 718 21% 1,30 1,32 Branky - Val. Meziříčí 6909 885 13% 6492 1935 30% 0,94 2,19 (Kroměříž) 13614 1442 11% 15534 1822 12% 1,14 1,26 Kroměříž - Kvasice 3372 468 14% 3613 534 15% 1,07 1,14 Kvasice - Tlumačov 2354 363 15% nesč. nesč. - - - křiž. s I/50 - Medlovice 1976 419 21% 3114 436 14% 1,58 1,04 Medlovice - hranice kraje 1206 215 18% 1641 339 21% 1,36 1,58 II/426 Medlovice - hranice kraje 634 157 25% 984 314 32% 1,55 2,00 II/427 II/428 II/429 II/432 Staré Město - Nedakonice 4284 1175 27% 7804 2564 33% 1,82 2,18 Nedakonice - hranice kraje 5577 1914 34% 6205 1782 29% 1,11 0,93 hranice kraje - Zdounky 1349 297 22% 1731 335 19% 1,28 1,13 Zdounky - Modrá 999 199 20% 395 49 12% 0,40 0,25 Modrá - Staré Město 2339 327 14% nesč. nesč. - - - (Staré Město) 12985 2760 21% 10831 3333 31% 0,83 1,21 hranice kraje - Koryčany 1000 207 21% 1104 283 26% 1,10 1,37 Koryčany - Osvětimany 600 221 37% nesč. nesč. - - - Holešov - Hulín 7604 1435 19% 7380 1577 21% 0,97 1,10 Kroměříž - Jarohněvice 4536 843 19% 5164 799 15% 1,14 0,95 Jarohněvice - Zdounky 3213 608 19% 3544 593 17% 1,10 0,98 Zdounky - Lískovec 1938 513 26% 1511 406 27% 0,78 0,79 Lískovec - Koryčany 2811 476 17% 3173 578 18% 1,13 1,21 Koryčany - hranice kraje 994 301 30% 1941 525 27% 1,95 1,74 II/433 hr. kr. - Morkovice - Střílky 517 102 20% 557 96 17% 1,08 0,94 II/435 Chropyně - Kroměříž 2979 469 16% 3519 609 17% 1,18 1,30 II/436 hr. kr. - Chropyně - hr. kr. 3074 718 23% 3585 807 23% 1,17 1,12 57

hr. kraje - Bystřice p. H. 500 90 18% 516 88 17% 1,03 0,98 II/437 II/438 (Bystřice pod Hostýnem) 4785 575 12% 6017 698 12% 1,26 1,21 Bystřice p.h. - křiž. s II/489 1536 270 18% 1587 406 26% 1,03 1,50 křiž. s II/489 - Jablůnka 3661 730 20% 4302 677 16% 1,18 0,93 hr. kraje - Bystřice p. H. 1985 387 19% 2136 456 21% 1,08 1,18 Bystřice p. H. - Holešov 7010 884 13% 6567 1212 18% 0,94 1,37 (Holešov) 9454 1713 18% 11662 2193 19% 1,23 1,28 Holešov - Míškovice 3025 409 14% 4201 749 18% 1,39 1,83 Míškovice - Otrokovice 1379 268 19% 1987 352 18% 1,44 1,31 II/439 hr. kraje - Kelč - Kunovice 606 113 19% 810 165 20% 1,34 1,46 II/481 II/487 II/488 kř. s I/35 - Hutisko-Solanec 2129 314 15% 2231 349 16% 1,05 1,11 Vel. Karlovice - kř. s II/487 801 140 17% 1223 170 14% 1,53 1,21 Ústí u Vsetína - Huslenky 4997 997 20% 6107 1014 17% 1,22 1,02 Huslenky - Halenkov 3878 613 16% 4958 841 17% 1,28 1,37 Halenkov - Velké Karlovice 3109 394 13% 4958 841 17% 1,59 2,13 Vel. Karlovice - st. hranice 850 119 14% 1043 231 22% 1,23 1,94 Vizovice - křiž. s II/494 1202 128 11% 1845 169 9% 1,53 1,32 křiž. s II/494 - Slavičín 541 67 12% 711 109 15% 1,31 1,63 Slavičín - křiž. s II/495 3024 544 18% 5935 862 15% 1,96 1,58 II/489 Fryšták - křiž. s II/437 2107 392 19% 2423 542 22% 1,15 1,38 hranice kraje - Rymice 2707 529 20% 2878 662 23% 1,06 1,25 Rymice - Holešov 3366 527 16% 2902 593 20% 0,86 1,13 (Holešov) 6455 1354 21% 7913 1392 18% 1,23 1,03 Holešov - Fryšták 7390 1813 25% 7666 1669 22% 1,04 0,92 Fryšták - Zlín 7032 1114 16% 9129 1075 12% 1,30 0,96 II/490 II/491 (Zlín) 16774 2396 14% nesč. nesč. - - - Zlín - Březůvky 2190 232 11% 2783 316 11% 1,27 1,36 Březůvky - Biskupice 721 101 14% 901 173 19% 1,25 1,71 Biskupice - Uherský Brod 6744 1525 23% 6687 1779 27% 0,99 1,17 (Uherský Brod) 14801 3362 23% 12403 1649 13% 0,84 0,49 Uherský Brod - Nivnice 4924 978 20% 6168 1546 25% 1,25 1,58 Nivnice - Dolní Němčí 2420 420 17% 3021 602 20% 1,25 1,43 Fryšták - Slušovice 1966 390 20% 1361 208 15% 0,69 0,53 Slušovice - Lípa 7136 1398 20% 7303 1667 23% 1,02 1,19 II/492 Zádveřice - křiž. s II/493 3790 874 23% 4967 1145 23% 1,31 1,31 křiž. s II/493 - Biskupice 5544 1095 20% 5887 1236 21% 1,06 1,13 58

II/493 křiž. s II/492 - Slavičín 2683 453 17% 3334 528 16% 1,24 1,17 II/494 II/495 II/496 II/497 II/498 křiž. s II/488 - Vlachovice 694 107 15% 881 149 17% 1,27 1,39 Vlachovice - Val. Klobouky 2600 369 14% 2836 393 14% 1,09 1,07 hr. kr. - Uh. Ostroh - Hluk 1973 570 29% 2320 586 25% 1,18 1,03 (Hluk) 4601 736 16% 5121 1320 26% 1,11 1,79 Hluk - Uherský Brod 2864 692 24% 3569 621 17% 1,25 0,90 (Uherský Brod) 12331 3315 27% 9730 1534 16% 0,79 0,46 Uherský Brod - Bojkovice 2877 536 19% 3596 772 21% 1,25 1,44 Bojkovice - Slavičín 1802 457 25% 1820 491 27% 1,01 1,07 Slavičín - Brumov-Bylnice 2906 752 26% 2596 456 18% 0,89 0,61 Luhačovice - Bojkovice 940 116 12% nesč. nesč. - - - Bojkovice - křiž. s I/50 580 157 27% 669 153 23% 1,15 0,97 (Zlín) 9323 1329 14% 10701 1415 13% 1,15 1,06 Zlín - Bohuslavice u Zlína 7015 920 13% 9179 2047 22% 1,31 2,23 Bohuslavice - Březolupy 4002 523 13% 4088 696 17% 1,02 1,33 Březolupy - Bílovice 5108 1263 25% 5292 1147 22% 1,04 0,91 Bílovice - Uherské Hradiště 7222 1264 18% 8401 1305 16% 1,16 1,03 (Uherské Hradiště) 12551 2019 16% 16543 2058 12% 1,32 1,02 Kunovice - Hluk 3664 659 18% 4386 757 17% 1,20 1,15 Hluk - Slavkov 2636 466 18% 3173 514 16% 1,20 1,10 59

Silnice III. třídy rok 2000 rok 2005 koeficient růstu číslo silnice úsek (město) všechna vozidla z toho těžká vozidla podíl těžkých vozidel všechna vozidla z toho těžká vozidla podíl těžkých vozidel všechna vozidla z toho těžká vozidla III/01866 Podhr. Lhota - Rajnochovice 1663 0% 2021 569 28% 1,22 III/03561 Val. Meziříčí - Lhotka n.b. 1785 0% 1294 389 30% 0,72 III/0495 III/05014 Lípa - Zádveřice 994 0% 1555 332 21% 1,56 (Zádveřice) 927 0% 1344 347 26% 1,45 Uherské Hradiště - Míkovice 2924 0% 1826 263 14% 0,62 III/05018 (Zlechov) 2258 0% 4542 718 16% 2,01 III/05019 (Uherské Hradiště) 4835 0% 6919 1015 15% 1,43 Uherský Brod - Hradčovice 751 0% 852 194 23% 1,13 III/05720 (Krhová) 4893 0% 5755 887 15% 1,18 III/05721 (Valašské Meziříčí) 7248 0% 8208 914 11% 1,13 III/05726 III/05735 III/05736 III/05737 Bystřička - Malá Bystřice 2076 0% 2893 915 32% 1,39 Malá Bystřice - Val. Bystřice 1113 0% 1352 157 12% 1,21 Val. Bystřice - Rožnov p. R. 1561 0% 1702 190 11% 1,09 (Rožnov pod Radhoštěm) 2338 0% 4605 440 10% 1,97 (Vsetín) 10456 0% 15464 1534 10% 1,48 Vsetín - Horní Jasenka 3207 0% 4535 158 3% 1,41 Horní Jasenka M. Bystřice 701 0% 900 159 18% 1,28 křiž. s I/57 - Vsetín 3109 0% 3745 562 15% 1,20 (Vsetín) 8835 0% 9698 1322 14% 1,10 (Vsetín) 8653 0% 12226 1121 9% 1,41 Vsetín - u Zbrojovky 2827 0% 5519 935 17% 1,95 III/06124 státní hranice - Březová 327 0% 151 21 14% 0,46 III/36731 (Kroměříž) 2932 0% 3496 372 11% 1,19 Kroměříž - Zlobice 2244 0% 2751 436 16% 1,23 Zlobice - Morkovice-Slížany 2045 0% 1887 335 18% 0,92 III/36733 (Kroměříž) 20433 0% 13764 2159 16% 0,67 60

III/36734 Kotojedy - Vážany 1691 0% 2053 342 17% 1,21 III/36740 Kvasice - Bělov 1437 0% 2067 277 13% 1,44 III/4276 Polešovice - hranice kraje 732 0% 776 139 18% 1,06 III/42821 Modrá - Zlechov 906 0% 2850 543 19% 3,15 III/42824 (Staré Město) 7303 0% 8895 2402 27% 1,22 III/4327 Kroměříž - Břest 2104 0% 2925 865 30% 1,39 III/4328 Chropyně - Skaštice 1361 0% 1680 601 36% 1,23 III/43215 (Kroměříž) 4665 0% 4958 547 11% 1,06 Kroměříž - Rataje 1167 0% 1489 192 13% 1,28 III/43220 Kostelany - Babice 1210 0% 1390 308 22% 1,15 III/43339 Litenčice - Troubky 1062 0% 1012 375 37% 0,95 III/43816 Brusné - Rusava 1383 0% 1511 203 13% 1,09 III/43829 III/49413 Míškovice -Mysločovice 3892 0% 1717 472 27% 0,44 Mysločovice - Tečovice 3892 0% 4486 982 22% 1,15 Kelč - křiž. s III/43915 1467 0% 1897 478 25% 1,29 křiž. s III/43915 - Choryně 1519 0% 1637 462 28% 1,08 III/4837 hr. kraje - Prostřední Bečva 1267 0% 1305 140 11% 1,03 III/4867 (Rožnov pod Radhoštěm) 6033 0% 6501 738 11% 1,08 Rožnov pod Radhoštěm - Hutisko-Solanec 2519 0% 3020 458 15% 1,20 III/48611 (Rožnov pod Radhoštěm) 4013 0% 4500 358 8% 1,12 III/4886 Slavičín - Bohuslavice nad Vláří 1641 0% 2060 348 17% 1,26 III/4905 Hostelec u H. - Prusinovice 889 0% 423 94 22% 0,48 (Holešov) 1958 0% 2193 346 16% 1,12 III/49010 III/49011 Holešov - Prusinovice 796 0% 1101 291 26% 1,38 Prusinovice - hranice kraje 481 0% 481 134 28% 1,00 (Holešov) 1984 0% 2425 323 13% 1,22 Přílepy - Fryšták 1854 0% 1808 239 13% 0,98 III/49015 Lešná - Lukov 1578 0% 1912 233 12% 1,21 (Zlín) 17507 0% 16167 2850 18% 0,92 III/49016 Zlín - Racková 1382 0% 2487 350 14% 1,80 Racková - Martinice 1692 0% 2487 350 14% 1,47 III/49018 (Zlín) 16387 0% 20160 2461 12% 1,23 III/49027 (Uherský Brod) 8405 0% 6085 447 7% 0,72 61

III/49030 (Uherský Brod) 6341 0% 8434 1793 21% 1,33 III/4911 Kostelec - Štípa 5545 0% 7603 930 12% 1,37 III/4915 Slušovice - Všemina 1840 0% 2137 265 12% 1,16 III/4921 Dolní Lhota - Loučka 1092 0% 1160 288 25% 1,06 III/4942 Val. Klobouky - Vlach. Lhota 1087 0% 1223 260 21% 1,13 Vlachova Lhota - Loučka 1112 0% 1359 220 16% 1,22 III/4957 Veletiny - Vlčnov 879 0% 1313 231 18% 1,49 III/49520 III/4972 Hrádek na Vláří dr. - křiž. s III/4886 1027 0% 910 137 15% 0,89 křiž. s III/4886 - Vlachovice 1815 0% 1913 443 23% 1,05 Malenovice - křiž. s III/4976 2548 0% 3307 483 15% 1,30 křiž. s III/4976 - Bohuslavice u Zl. 1866 0% 3177 543 17% 1,70 Bohuslavice u Zlína - Doubravy 3407 0% 4884 940 19% 1,43 Doubravy - Biskupice 3608 0% 3721 709 19% 1,03 III/4976 Napajedla - křiž. s III/4976 985 0% 1039 293 28% 1,05 III/49714 III/49724 (Uherský Brod) 5284 0% 3673 951 26% 0,70 křiž. s III/49718 - Bílovice 1546 0% 2496 445 18% 1,61 křiž s I/55 - Napajedla 3337 0% 3921 622 16% 1,18 (Napajedla) 5905 0% 7912 903 11% 1,34 Topolná - Bílovice 4587 0% 3937 648 16% 0,86 III/49725 (Napajedla) 3682 0% 4697 934 20% 1,28 III/4981 Nivnice - křiž. s III/4982 2286 0% 2353 464 20% 1,03 křiž. s III/4982 - Bánov 1496 0% 1174 248 21% 0,78 III/4982 křiž. s III/4981 - křiž. s I/54 593 0% 909 190 21% 1,53 III/4991 Ostr. Lhota - Ostrožská Nová Ves 1530 0% 1762 408 23% 1,15 III/05736 Nedašov - státní hranice 105 0% 109 24 22% 1,04 POZN. Červenou barvou jsou označeny intenzity z roku 2005 přesahující hodnotu 10 000 vozidel resp. 3 000 těžkých vozidel, modrou barvou přesahující 5 000 vozidel resp. 1 500 těžkých vozidel. Koeficienty růstu 1,5 a vyšší jsou označeny fialově, koeficienty růstu nižší než 1,0 jsou označeny zeleně. Shrnutí Nejvyšších hodnot intenzit automobilové dopravy (10 000 a více vozidel za 24 hodin) je dosaženo na silnicích I/35, I/47, I/49, I/50, I/55 a I/57. Mezi nejzatíženější úseky patří : 62

Otrokovice Zlín Vizovice (I/49) hranice kraje Staré Město Uherské Hradiště Kunovice Uherský Brod (I/50) Valašské Meziříčí Vsetín (I/57) hranice kraje Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm (I/35) hranice kraje Otrokovice Napajedla Staré Město (I/55) hranice kraje Kroměříž Hulín (I/47) Absolutně nejvyšší hodnota intenzity dopravy v kraji byla naměřena ve Zlíně na silnici I/49 (32 067 vozidel za den), následuje Valašské Meziříčí (28 656 voz./den), intenzit v rozmezí 15 000-25 000 vozidel dosahují profily na silnicích procházejících městy Rožnov pod Radhoštěm, Kroměříž, Uherské Hradiště, Hulín, Otrokovice, Staré Město, Kunovice a Vsetín. Mezi silnice, na jejichž úsecích byla naměřena intenzita 5 000-10 000 vozidel za den, lze zařadit I/58, I/69, II/150, II/427, II/432, II/437, II/438, II/487, II/488, II/490, II/491, II/492, II/495, II/497, III/05019, III/05720, III/05721, III/05736, III/05737, III/42824, III/4867, III/49027, III/49030, III/4911 a III/49724. Dopravní zatížení těžkými vozidly je nejvyšší na silnicích I/35, I/47, I/49, I/50, I/55, I/57 a II/428 (s hodnotami nad 3 000 voz./den), následují silnice II/150, II/367, II/427, II/432, II/438, II/490, II/491, II/495, II/497, III/05735, III/36733, III/42824, III/49016, III/49018 a III/49030 (s počty 1500-3000 voz./den). Nejvyšší podíl těžkých vozidel na celkovém počtu všech vozidel vykazuje silnice I/50 v úseku od křižovatky se silnicí II/496 po státní hranici se Slovenskou republikou (49%) a silnice I/35 v úseku od hranic Moravskoslezského kraje po Valašské Meziříčí (47%). Podíl těžké dopravy nad 30% mají dále silnice I/49, I/50, I/55, I/57, I/71, II/150, II/426, II/427, II/428, III/05726, III/4328 a III/43339. Růst intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 o 50% a více nastal na silnici I/35 mezi Prostřední Bečvou a hranicemi s Moravskoslezským krajem, na silnici I/50 mezi Uherským Brodem a státní hranicí se Slovenskou republikou, na silnici I/57 na území Valašského Meziříčí (až o 114%) dále mezi Jablůnkou a Ústím u Vsetína (v úseku Jablůnka Vsetín o 104%), mezi Valašskými Klobouky a Brumovem-Bylnicí, na silnici III/05018 na území Zlechova (o 101%), na silnici III/42821 mezi Modrou a zlechovem (až o 215%) a na některých úsecích silnic II/422, II/426, II/427, II/432, II/481, II/487, II/488, III/0495, III/05726, III/05737, III/49016, III/4972, III/49714 a III/4982. Vysoký růst těžké dopravy byl zaznamenán na některých úsecích silnic I/49 (úsek Horní Lideč státní hranice o 106%), I/50 (v úseku Veletiny státní hranice až o 157%), I/57 (na území Valašského Meziříčí až o 249%), II/150 (úsek Branky Valašské Meziříčí o 119%), II/427 (úsek Staré Město Nedakonice o 118%), II/487 (úsek Halenkov Velké Karlovice o 113%), II/497 (úsek Zlín Bohuslavice u Zlína o 123%) a dále na silnicích I/35, I/47, I/55, I/56, II/422, II/426, II/432, II/437, II/438, II/488, II/490 a II/495. Aktualizační dopravní průzkumy V období 26.5.-28.5.2009 byl proveden na 25 stanovištích na území Zlínského kraje aktualizační dopravní průzkum pro zjištění vývoje intenzit dopravy mezi roky 2005/2009. Zvolená stanoviště odpovídala běžně sledovaným profilům ŘSD, tím byla zajištěna vzájemná porovnatelnost s upozorněním, že intenzity ŘSD 63

představují celoroční průměry za 24 hod., které se mohou od jednorázomě naměřených odlišovat. Na silnicích I. třídy bylo vytipováno celkem 9 profilů, rovněž 9 profilů bylo umístěno na silnice II. třídy, na silnicích III. třídy bylo situováno celkem 7 profilů. Průzkum proběhl v rozsahu 8 hod., v době 7-11 hod. a 13-17 hod. Přehled stanovišť a výsledné intenzity dopravy ve vozidlech za 24 hod. přibližuje následující tabulka. Údaje jsou ve vozidlech celkem, za lomítkem je uveden objem nákladních vozidel. Číslo silnice, lokalita Silnice I.třídy Sčítací úsek dle ŘSD 2005 Intenzita dopravy 2009 I/35 Zašová 7-0190 12551/4018 I/35 Bumbálka 7-0220 3270/1284 I/49 Lípa 6-2960 15305/3361 I/50 Bánov 6-0680 7469/2438 I/50 Starý Hrozenkov 6-0710 4187/1813 I/55 Záhlinice 6-0738 11731/5365 R55 Otrokovice nesčítáno 14317/5362 I/57 Jarcová 7-1270 12476/3450 I/57 Lidečko 7-1326 5012/1540 Silnice II.třídy II/150 Osíčko 6-2760 2228/552 II/428 Modrá 6-4818 734/146 II/432 Cetechovice 6-2727 1653/445 II/432 Třebětice 6-2730 8369/3360 II/481 Hutisko 7-2440 1828/325 II/487 Nový Hrozenkov 7-2416 4188/708 II/490 Ludkovice 6-5167 1217/278 II/492 Dolní Lhota 6-5357 4965/1134 II/495 Šumice 6-5126 4761/799 Silnice III.třídy III/43220 Babice (Kudlovice) 6-7080 1267/188 III/49011 Přílepy (6-5279) 2136/301 III/4915 Neubuz 6-6770 4051/720 III/4942 Újezd 6-5370 1264/268 III/4972 Hřivínův Újezd 6-2837 3814/1124 III/05726 Bystřička 7-2366 493/82 III/05735 Bystřička 7-2380 852/77 64

Shrnutí výsledků Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Na průzkumem sledovaných silnicích Zlínského kraje došlo mezi roky 2009/2005 v celkové bilanci výsledků přibližně ke stagnaci dopravního zatížení, zjištěný index 0,98 představuje mírný pokles. Byl však zaznamenán růst nákladní dopravy o zhruba 11%. Oproti silnicím I.třídy, u kterých byl zjištěn mírný pokles, dochází u silnic II.třídy a III.třídy k růstu dopravního zatížení 8-16%. Protože tyto silnice nižších tříd zabezpečují převážně obslužnou dopravní funkci může se jednat o trend zvyšování objemu vnitřní a zdrojové dopravy území Zlínského kraje. Podrobné výsledky jsou doloženy v tabulkové příloze dokumentace. 5.5 Dopravní nehodovost Celková situace Vývoj počtu dopravních nehod v silničním provozu na území Zlínského kraje a v celé České republice v letech 2002 2008 je patrný z následující tabulky: celkový počet 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 nehod Česká republika 190 718 195 851 196 484 199 262 187 965 182 736 160 376 Zlínský kraj 7 868 7 956 8 324 8 453 7 904 7 481 5596 Uvedený trend vývoje nehodovosti v kraji v podstatě kopíruje situaci na území celého státu. V následujících tabulkách a grafech jsou uvedeny počty dopravních nehod ve Zlínském kraji v období let 2002-2008. Údaje jsou členěny podle jednotlivých 65

počet nehod 5 500 5 000 4 634 4 700 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 Trend vývoje dopravních nehod v kraji podle příčin 5 067 5 215 5 071 4 683 1 500 1 102 1 213 1 327 1 289 1 122 1 000 939 514 500 430 441 423 362 387 261 265 195 223 172 160 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok nesprávný způsob jízdy nepřiměřená rychlost nedání přednosti v jízdě nesprávné předjíždění jízda pod vlivem alkoholu 66

Trend vývoje dopravních nehod v kraji podle zavinění 7 042 7 186 7 517 7 637 7 236 6 775 počet nehod 353 300 371 363 273 309 256 256 235 266 235 219 103 96 84 69 65 73 15 18 18 21 13 16 10 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok řidičem motorového vozidla řidičem nemotorového vozidla chodcem závadou komunikace lesní zvěří, domácím zvířetem Údaje o dopravních nehodách je vhodné lokalizovat. Pro potřeby zpracování nebyly poskytnuty informace o lokalizaci nehod, proto je v následujícím grafu uveden podíl nehod v České republice podle místa dopravní nehody. Podíly dopravních nehod v ČR podle místa dálnice obec (mimo dálnici) mimo obec (mimo dálnici) podíl (%) 70 65 64,55 63,61 63,57 60 61,99 62,29 61,95 61,27 59,49 59,79 55 50 45 40 38,42 35 38,21 36,38 33,88 34,79 34,76 35,99 36,26 36,69 30 25 20 15 10 5 1,55 1,59 1,66 1,63 1,71 1,78 2,03 2,08 1,98 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok 67

Hodnocení dopravních nehod v meziročním srovnání je možné vyjádřit v Čísle závažnosti nehod, které určuje míru závažnosti srovnáním jednotlivých druhů následků na zdraví a životě účastníků dopravních nehod. V následujícím grafu je doložen vývoj dopravních nehod v kraji podle ČZN v období 2002 2007. číslo závažnosti nehody (ČZN) 36 000 35 620 35 000 34 000 33 000 32 000 31 000 30 000 29 000 28 000 27 000 26 000 Trend vývoje dopravních nehod v kraji podle čísla závažnosti 34 060 31 880 32 345 28 875 25 000 24 955 24 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Relativní nehodovost je ukazatel, který vypovídá o pravděpodobnosti vzniku nehody na komunikaci ve vztahu k jejímu jízdnímu výkonu. V následujícím grafu je porovnání relativní nehodovosti v roce 2000 a 2005 ve vztahu k dopravnímu výkonu na mezikřižovatkových úsecích sledovaných silnic na území Zlínského kraje. rok R (počet nehod/ milion vozkm a rok) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Porovnání relativní nehodovosti 3,66 3,05 2000 2005 rok 68

Na doložených údajích srovnání vývoje dopravní nehodovosti Zlínského kraje a České republiky je možné vysledovat klesající počty dopravních nehod a jejich následků. Celkově je ve srovnání s celorepublikovými ukazateli hodnocená nehodovost na území Zlínského kraje příznivá. 5.6 Motorizace, automobilizace Údaje o počtu všech registrovaných vozidel v jednotlivých okresech a za celý Zlínský kraj platné k 1. 1. 2009 jsou uvedeny v následující tabulce : okres DRUH Uherské VOZIDLA Zlín Hradiště Kroměříž Vsetín KRAJ Osobní automobily 73 751 52 573 39 608 52 748 218 680 Mopedy 372 187 266 418 1 243 Skútry a motocykly 7 474 11 138 8 618 10 651 37 881 Autobusy 163 203 152 341 859 Užitková vozidla do 3,5t 9 061 5 387 4 036 4 819 23 303 Užitková vozidla do 12t 1 879 1 271 999 1 318 5 467 Užitková vozidla nad 12t 2 348 1 249 879 1 140 5 616 Přípojná vozidla do 8 781 7 373 4 213 7 521 27 888 750kg Přípojná vozidla do 3,5t 1 069 551 2 836 962 5 418 Přípojná vozidla do 10t 755 694 882 854 3 185 Přípojná vozidla nad 10t 1 707 932 752 868 4 259 Přípojná vozidla traktorů 42 53 61 34 190 Ostatní silniční vozidla 27 11 11 25 74 Prac. stroje bez pohonu 6 5 1 0 12 Prac. Stroje s pohonem 189 146 142 128 605 Traktory 280 215 202 230 927 CELKEM 107 904 81 988 63 658 82 057 335 607 Nejvyšší počet registrovaných osobních automobilů a zároveň všech vozidel má okres Zlín (73 751 resp. 107 904), nejnižší počet okres Kroměříž (39 608 resp. 63 658). Motocyklů je nejvyšší počet v okrese Uherské Hradiště (11 325), středních a těžkých vozidel v okrese Zlín (4 390). 69

Mezi významné dopravní ukazatele charakterizující vymezené území patří automobilizace a motorizace. Automobilizace vyjadřuje počet osobních automobilů na 1 000 obyvatel, resp. počet obyvatel připadajících na 1 osobní automobil, motorizace zahrnuje všechna motorová vozidla vztažená na 1 000 obyvatel resp. počet obyvatel připadajících na 1 motorové vozidlo. okres Zlín Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín KRAJ počet osobních automobilů 73 351 52 573 39 608 52 748 218 680 počet obyvatel (v tis.) 193,2 144,5 107,9 145,9 591,4 počet os. automobilů na 1 000 379 364 367 361 369 obyv. stupeň automobilizace 1 : 2,63 1 : 2,74 1 : 2,72 1 : 2,76 1 : 2,7 počet všech motorových vozidel 95 048 72 008 54 558 71 435 293 049 počet obyvatel (v tis.) 193,2 144,5 107,9 145,9 591,4 počet mot. vozidel na 1 000 obyv. 492 498 505 489 495 stupeň motorizace 1 : 2,03 1 : 2,0 1 : 1,97 1 : 2,04 1 : 2,01 Nejvyšší stupeň automobilizace v rámci kraje má okres Zlín (na 1 osobní automobil zde připadá 2,63 obyvatel), nejnižší stupeň okres Vsetín (2,76 obyvatel na 1 osobní automobil). Nejvyšší stupeň motorizace má okres Kroměříž (1,97 obyvatel na 1 motorové vozidlo), nejnižší stupeň okres Vsetín (2,04 obyvatel na 1 motorové vozidlo). 70

V následující tabulce je provedeno srovnání počtu osobních automobilů, všech motorových vozidel, motorizace a automobilizace ve Zlínském kraji a v celé České republice v letech 2002,2007 a 2008. počet osobních automobilů počet obyvatel (v tis.) počet os. aut. na 1 000 obyv. stupeň automobilizace počet všech mot. vozidel počet obyvatel (v tis.) počet mot. voz. na 1 000 obyv. stupeň motorizace 1. 1. 2002 1. 1. 2007 1. 1. 2008 kraj ČR kraj ČR kraj ČR 3 523 4 108 171 670 201 530 210 581 4 423 370 277 610 597,8 10 292,9 589,8 10 287,2 590,8 10 381,1 287 339 342 399 356 426 1 : 3,48 1 : 2,92 1 : 2,92 1 : 2,5 1 : 2,8 1 : 2,34 241 171 4 847 761 269 161 5 442 111 282 336 5 715 045 597,8 10 292,9 589,8 10 287,2 590,8 10 381,1 403 466 456 529 477 550 1 : 2,48 1 : 2,12 1 : 2,19 1 : 1,89 1 : 2,09 1 : 1,82 Z uvedených údajů vyplývá, že stupeň motorizace a automobilizace Zlínského kraje je nižší než celostátní průměr. V roce 2008 byla automobilizace kraje na 84% průměru republiky a motorizace na 87% průměru. 71

počet osobních automobilů (mot. vozidel) na 1 000 obyvatel 600 550 500 450 400 350 300 Automobilizace a motorizace Zlínského kraje a České republiky 250 2002 2005 2008 rok automobilizace Zlínského kraje automobilizace České republiky motorizace Zlínského kraje motorizace České republiky Z grafu je patrný růst motorizace a automobilizace. Mezi lety 2002 a 2008 se automobilizace kraje zvýšila o 24% (celostátně o 26%), motorizace kraje se zvýšila o 18% (celostátně rovněž o 18%). 5.7 Rozvoj silniční infrastruktury v kraji Následující přehled obsahuje, z pohledu generelu dopravy, soubor významných dopravních staveb zahrnutých v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR), v plánech ŘSD a v plánech Ředitelství silnic Zlínského kraje, přičemž jsou zde v úvodu zvlášť vyčleněny akce v současné době realizované a akce připravované do roku 2011. Rozestavěné úseky silnic V současné době jsou na území Zlínského kraje realizovány tyto významné stavby: Dálnice D1 Kroměříž východ Říkovice (termín dokončení 2010) Rychlostní komunikace R49 Hulín Fryšták (termín dokončení 2011) Rychlostní komunikace R55 Skalka Hulín (termín dokončení 2010) Silnice I/35 Valašské Meziříčí Lešná (realizace 2009-2013) Silnice I/50 Bánov, obchvat (termín dokončení 2011) Silnice II/497 Šarovy - Březolupy Bílovice (termín dokončení 2010) Silnice II/492 Horní Lhota Luhačovice (termín dokončení 2010) Silnice II/150 Poličná Valašské Meziříčí (termín dokončení 2010) Silnice II/490 Zlín přivaděč na R49, zkapacitnění Připravované stavby Mezi připravované dopravní stavby s termínem zahájení prací do roku 2011 patří: Rychlostní komunikace R49 Fryšták Lípa (realizace 2011-2015) 72

Rychlostní komunikace R55 Otrokovice, obchvat JV (realizace 2010-2013) Silnice I/49 Vizovice Lhotsko (realizace 2010-2013) Silnice I/57 Semetín Bystřička (realizace 2010-2013) Silnice I/49 Malenovice Otrokovice (realizace 2010-2012) Silnice I/35 Lešná Palačov (realizace 2011 2016) Silnice II/490 Holešov přivaděč na R49 včetně východního obchvatu POZN. v přehledu jsou uvedeny pouze významné dopravní stavby z pohledu generelu dopravy kraje. Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje Následující výčet obsahuje veřejně prospěšné stavby a další významné stavby a rozvojové záměry zahrnuté v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje, které nejsou uvedeny v předchozích přehledech (realizované a připravované stavby). Rychlostní komunikace R49 Lípa Střelná Rychlostní komunikace R55 Napajedla Polešovice Silnice I/57 Valašské Meziříčí Pozděchov Pravobřežní kapacitní komunikace propojení R55 - R49 Silnice I/35 Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Silnice I/50 Kožušice, obchvat Silnice I/50 Starý Hrozenkov, obchvat Silnice I/55 Ostrožská Nová Ves Uherský Ostroh, obchvat Silnice I/55, I/50, II/498 Kunovice, obchvat Silnice I/57 Valašské Klobouky, obchvat Silnice I/57 Brumov - Bylnice, obchvat Silnice I/69 Jasenná Syrákov Liptál, stoupací pruhy Silnice I/69 Lutonina, obchvat Silnice II/150, II/438 Bystřice pod Hostýnem Poličná Silnice II/150 Křtomil, obchvat Silnice II/497 Uherské Hradiště, připojení Silnice II/432 Kroměříž, JV obchvat Silnice II/490 Nivnice, narovnání Silnice II/490 Uherský Brod, JV obchvat Silnice II/490 Újezdec, obchvat Silnice II/492 Luhačovice, JV obchvat Silnice II/493 Pozlovice, směrová úprava 73

Silnice II/495 napojení na obchvat II/490 Uherský Brod Silnice II/495 Nezdenice Záhorovice, spojka Silnice II/495 Bojkovice Pitín, obchvat Silnice II/495 Šumice, obchvat Silnice II/495 Hrádek na Vlárské Dráze, obchvat Silnice II/495 Záhorovice, obchvat Silnice II/498, II/490 Dolní Němčí, obchvat Silnice II/498 Hluk, obchvat Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje mimo ZÚR Silnice III/36724 Bojanovice, obchvat (dle ÚP) Silnice II/432 Roštín, obchvat (dle ÚP) Silnice II/497 Bílovice, obchvat (iniciativa občanů dle ORP Uherské Hradiště) Soupis staveb ve stávající stopě a bodové úpravy na silniční síti na území Zlínského kraje Tato kapitola obsahuje seznam staveb bodových závad a staveb úpravy silniční sítě ve stávající stopě včetně staveb vyžadujíchích prostorové nároky vlivem úpravy oblouků, přidání jízdních pruhů či vyosení jízdních pruhů. V následujících tabulkách je seznam staveb s předpokladem přípravy či realizace ŘSD Zlín, Střednědobý plán staveb ŘSZK a stavby s nevyhovujícími parametry, v přípravě či realizaci dle ORP. V případě, že byla získána informace o stavbě z různých zdrojů jsou uvedeny všechny zdroje. 74

75

76

77

78

79

Následující obrázek popisuje výstavbu silniční sítě ve Zlínském kraji dle ŘSD 80

5.8 Charakteristika silnic a tahů základní silniční sítě V této podkapitole jsou sumarizovány podstatné informace o silnicích a tazích zařazených do základní silniční sítě Zlínského kraje. Obr. Viz výkresová příloha č. 1 81

Silniční tah Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště - Hodonín Břeclav (silnice I/55, R55) Celková charakteristika převažuje dopravní funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní dopravy v ose sever jih (vazba na dálnici D2 a na silnice I/35 a I/47) o zdrojové a cílové dopravy Kroměřížska, Zlínska a Uherskohradišťska (vazba na silnici I/47, dálnici D1 a silnice II/432+II/438, I/49 a I/50) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Hulín Otrokovice Staré Město Uherský Ostroh existující dopravní rizika o vysoký podíl průjezdních úseků pro dopravní funkci (33%) o vysoká intenzita dopravy v celé délce silnice (maxima: extravilán 14,1 tis. voz./den, intravilán 28,3 tis. voz./den) o vysoký podíl těžkých vozidel (33%) existující navrhovaná řešení o dostavba rychlostní komunikace R55 souběžně vedoucí s I/55 (SV obchvat Otrokovic realizován, JV obchvat bude realizován 2010 až 2013, úsek Skalka Hulín ve výstavbě s termínem zprovoznění 2010) o Kunovice obchvat o přeložka Ostrožská Nová Ves Uherský Ostroh Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 55,0 km délka průjezdních úseků : 15,9 km podíl průjezdních úseků : 33% dopravní význam : celostátní a mezinárodní převažující funkce v území : dopravní Intenzity dopravy extravilán celkem : 8 200-16 800 voz./den z toho těžká : 2 300-4 700 voz./den nejzatíženější úsek Staré Město Otrokovice : max.> 16 800 voz./den Intenzity dopravy intravilán (max. Celkem) Hulín : 25 000 voz./den Otrokovice- jih : 23 000 voz./den Uherské Hradiště : 28 000 voz./den Kunovice : 24 000 voz./den Dopravní výkon celkem : 645 000 vozokm/den z toho těžká : 213 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 33% Průměrná intenzita celkem : 11 714 voz./den z toho těžká : 3 865 voz./den 82

Závěry a doporučení Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje maximálně podporovat výstavbu rychlostní silnice R55 v celé délce podporovat obchvat Kunovic obchvat Ostrožské Nové Vsi a Uherského Ostrohu bude předmětem dalšího posouzení Požadavek ŘSD ČR OPS Brno stanoviska ze dne 25.11.2009 na výhledové přeřezení silnice I/55 do silnic II. třídy pod označením II/655 po vybudování R55 se rařazením ochvatů Kunovic, Ostrožsné Nové Vsi a Uherského Ostrohu do výhledových obchvatů silnice II/655 navrhujeme k přezkoumání v návrhové části této dokumentace. Silniční tah Opava - Nový Jičín - Val. Meziříčí - Vsetín - Val. Klobouky - Slovensko (silnice I/57) Celková charakteristika kombinace dopravní a obslužné funkce v území (převážně dopravní v úseku hranice kraje Vsetín; převážně obslužná v úseku Vsetín státní hranice) realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní dopravy v úseku Valašské Meziříčí Horní Lideč (vazba na silnice I/35 a I/49) o zdrojové a cílové dopravy Valašska a Zlínska (vazba na silnice I/35, I/69 a II/487) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Valašské Meziříčí Brumov-Bylnice existující dopravní rizika o velmi vysoký podíl průjezdních úseků (47 %) o vysoká intenzita dopravy v úseku Valašské Meziříčí Vsetín (až 13 tis. voz./den) existující navrhovaná řešení o napojení na obchvat Valašského Meziříčí (I/35) o výstavba silnice I/57 v nové stopě v úseku Valašské Meziříčí Vsetín (obchvat Valašské Meziříčí, Podlesí, Bystřička, Jablůnka) o výstavba silnice I/57 v nové stopě Vsetín Pozděchov o obchvat Brumov Bylnice o obchvat Valašské Klobouky Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 63,7 km délka průjezdních úseků : 29,8 km podíl průjezdních úseků : 47 % dopravní význam : celostátní a mezinárodní převažující funkce v území : dopravně - obslužná z toho dopravní : hranice kraje - Vsetín obslužná : Vsetín - státní hranice intenzity dopravy- extravilán 83

hranice kraje - Valašské Meziříčí celkem : 5 200 voz./den z toho těžká : 1 800 voz./den Val. Meziříčí - Ústí u Vsetína celkem : 12 000-19 000 voz./den z toho těžká : 2 400-7 000 voz./den Ústí u Vsetína Brumov Bylnice celkem : 5 600-9 000 voz./den z toho těžká : 1 000-2 600 voz./den Brumov Bylnice -hraniční přechod celkem : 1 700 voz./den z toho těžká : 300 voz./den nejzatíženější úsek Jablůnka Vsetín : 19 000 voz./den celkem intenzity dopravy- intravilán maxima celkem : Valašské Meziříčí - 33 000 voz./den Vsetín 13 700 voz./den dopravní výkon celkem : 494 000 vozokm/den z toho těžká : 130 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 26% průměrná intenzita celkem : 7 760 voz./den z toho těžká : 2 052 voz./den dopravní závady velmi vysoký podíl průjezdních úseků vysoká intenzita dopravy v úseku Valašské Meziříčí Vsetín Závěry a doporučení maximálně podporovat výstavbu I/57 v úseku Val. Meziříčí Vsetín podporovat výstavbu silnice v úseku Vsetín Val. Polanka s připojením na R49 v Pozděchově realizace obchvatu Brumova-Bylnice a Valašských Klobouků bude předmětem dalšího posuzování (silnice I/57) na základě modelu dopravy v souvislosti se stabilizací trasy R49 a připojením I/57 na R49. 84

Silniční tah Hradec Králové - Hranice - Val. Meziříčí - Rožnov p. R. - Slovensko (silnice I/35) Celková charakteristika kombinace dopravní a obslužné funkce v území (převážně dopravní v úseku hranice kraje Rožnov p. Radhoštěm) realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní doprava ve směru západ východ (vazba na silnici I/47, D1) o o zdrojová a cílová doprava Valašska (vazba na silnice I/57, I/58 a II/150) intenzivní vnitřní doprava v rámci regionu v úseku Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy v úseku Val. Meziříčí Rožnov p. R. (21 tis. voz./den) o vysoká intenzita dopravy na průtahu Val. Meziříčím (až 22 tis. voz./den) existující navrhovaná řešení o výstavba silnice I/35 v úseku hranice kraje - Val. Meziříčí o přeložka silnice v úseku Val. Meziříčí Rožnov p. R. (silnice I/35) o SV obchvat Valašského Meziříčí Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 39,9 km délka průjezdních úseků : 14,7 km podíl průjezdních úseků : 37% dopravní význam : celostátní a mezinárodní převažující funkce v území : dopravně - obslužná o z toho dopravní : hranice kraje - Rožnov p. R. o obslužná : Rožnov p. R. - státní hranice intenzity dopravy extravilán o hranice kraje - Rožnov pod Radhoštěm celkem : 13 500-15 800 voz./den z toho těžká : 3 000-6 400 voz./den o Rožnov pod Radhoštěm - státní hranice celkem : 4 200-5 300 voz./den z toho těžká : cca 1 200 voz./den o hraniční přechod 85

celkem : 4 200 voz./den z toho těžká : 1 200 voz./den o nejzatíženější úsek Val. Meziříčí - Rožnov p. R: 15 800 voz./den celkem intenzity dopravy intravilán o maxima celkem : Valašské Meziříčí - 22 000 voz./den Rožnov pod Radhoštěm - 18 000 voz./den dopravní výkon celkem : 358 000 vozokm/den z toho těžká : 89 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel: : 27% průměrná intenzita celkem : 9 018 voz./den z toho těžká : 2 398 voz./den Závěry a doporučení maximálně podporovat výstavbu I/35-SV obchvat Val. Meziříčí s napojením na R48 byla prověřována varianta vypuštění výhledové MÚK přeližky I/35 SO s I/57, DHV 2009 sledovat výstavbu úseku Val. Meziříčí Rožnov p. R. (obchvaty Zašová, Zubří) výhledové intenzity na průtahu městem Rožnov pod Radhoštěm kolem 20-24 tis. vozidel/den představují významné dopravní riziko s nutností dalšího posuzování Silniční tah Holubice - Uherské Hradiště - Uherský Brod - Slovensko (silnice I/50) Celková charakteristika kombinace dopravní a obslužné funkce v území (převažuje dopravní funkce v úseku hranice kraje Uherský Brod) realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní doprava ve směru západ východ (vazba na dálnici D1) o zdrojová a cílová doprava Uherskohradišťska a Zlínska (vazba na silnice I/55+I/49, II/495 a II/498) o intenzivní vnitřní doprava v rámci kraje v úseku Uherské Hradiště Uherský Brod 86

existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy v úseku hranice kraje Uherský Brod (až 16,5 tis. voz./den) o rostoucí dopravní zatížení hraničního přechodu Starý Hrozenkov existující navrhovaná řešení o přeložka silnice I/50 u Starého Hrozenkova o dokončení obchvatu Bánova v roce 2011 o obchvat Kožušice (JMK), část v ÚP Střílky Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 65,2 km délka průjezdních úseků : 21,6 km podíl průjezdních úseků : 34% dopravní význam : celostátní a mezinárodní převažující funkce v území : dopravně - obslužná o z toho dopravní : hranice kraje - Uherský Brod o obslužná : Uherský Brod - státní hranice intenzity dopravy extravilán hranice kraje - Uherský Brod celkem : 10 700-12 000 voz./den z toho těžká : 3 800-4 300 voz./den Uherský Brod - státní hranice celkem z toho těžká hraniční přechod celkem z toho těžká nejzatíženější úsek obchvat Uherského Brodu intenzity dopravy intravilán maxima celkem Uherský Brod : 4 800-7 700 voz./den : cca 2 500 voz./den : 4 800 voz./den : 2 400 voz./den : 12 600 voz./den celkem : 14 800 voz./den dopravní výkon celkem : 609 000 vozokm/den z toho těžká : 190 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 31% průměrná intenzita celkem : 9 391 voz./den z toho těžká : 2 895 voz./den dopravní rizika rostoucí intenzita dopravy na hraničním přechodu Starý Hrozenkov s podílem nákladní dopravy 49% Závěry a doporučení dále prověřit přeložku silnice I/50 u Starého Hrozenkova v návrhové části dokumentace podporovat dokončení obchvatu Bánova v roce 2011 ve výhledu podporovat obchvat Kožušice 87

Silniční tah Otrokovice - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - Slovensko (silnice I/49) Celková charakteristika kombinace dopravní a obslužné funkce v území, v úseku Otrokovice Zlín zprostředkovává dopravní obsluhu území realizuje přepravní vztahy a vazby o propojuje silnice I/55 se silnicemi I/57 s vazbou na Slovensko na hraničním přechodu Střelná o zdrojová a cílová doprava Zlína (vazba na silnice I/55+I/47 resp. I/50, R/55, I/69+I/57 a II/490) o intenzivní vnitřní doprava v rámci kraje v úseku Otrokovice Vizovice existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy v úseku Otrokovice Vizovice (až 31,3 tis. voz./den) o velmi vysoká intenzita dopravy na průtahu Zlínem (až 37 tis. voz./den) o nevhodné směrové vedení silnice v úseku Vizovice Valašská Polanka existující navrhovaná řešení o výstavba rychlostní komunikace R49 v nové stopě z Hulína přes Zádveřice až ke státní hranici o realizace úseku I/49, Vizovice-Lhotsko, obchvat Lhotska o rozšíření úseku I/49, Malenovice-Otrokovice o pravobřežní kapacitní komunikace propojení R55 - R49 Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 44,2 km délka průjezdních úseků : 18,7 km podíl průjezdních úseků : 42% dopravní význam : krajský převažující funkce v území : dopravně obslužná intenzity dopravy extravilán Otrokovice - Zlín celkem z toho těžká Zlín - Vizovice celkem z toho těžká Vizovice - státní hranice celkem z toho těžká hraniční přechod : 32 100 voz./den : 5 800 voz./den : 15 600 voz./den : 3 500 voz./den : 3 300 voz./den : 1 000 voz./den 88

celkem z toho těžká nejzatíženější úsek Otrokovice Zlín : 4 800 voz./den : 2 700 voz./den : 32 100 voz./den celkem Intenzity dopravy intravilán maxima celkem : Otrokovice - 19 000 voz./den Zlín - 37 000 voz./den (směr Otrokovice) Zlín - 19 000 voz./den (směr Vizovice) dopravní výkon celkem : 534 000 vozokm/den z toho těžká : 133 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 25% průměrná intenzita celkem : 12 097 voz./den z toho těžká : 3 000 voz./den Závěry a doporučení úsek R49 Hulín-Fryšták je ve stavbě s dokončením 2011 přednostně podporovat pokračování výstavby R49 po Zádveřice s výhledovým pokračováním na státní hranici upřednostnit rozšíření úseku silnice I/49 Otrokovice-Malenovice vytvořit podmínky pro odlehčení centra města Zlína od tranzitní dopravy pravobřežní kapacitní komunikací propojení R55 R49 Silniční tah Vizovice - Liptál - Vsetín (silnice I/69) Celková charakteristika 89

kombinace dopravní a obslužné funkce v území realizuje dopravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Zlína a Valašska (vazba na silnice I/49 a I/57) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Zlínskem a Valašskem o dopravní spojení ve směru sever-jih mezi Valašskem a Uhersko Brodskem existující dopravní rizika o vyšší podíl průjezdních úseků (38%) o nevyhovující sklonové poměry existující navrhovaná řešení : o výstavba rychlostní komunikace R49 s vazbou na silnici I/57 o obchvat Lutoniny o vybudování stoupacích pruhů na silnici I/69, Jasenná Syrákov Liptál Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 18,0 km délka průjezdních úseků : 6,8 km podíl průjezdních úseků : 38% dopravní význam : krajský převažující funkce v území : dopravně - obslužná intenzity dopravy extravilán celkem : 5 700-7 000 voz./den z toho těžká : cca 1 500 voz./den intenzity dopravy intravilán maximum celkem : Vsetín- 8 700 voz./den dopravní výkon celkem : 118 000 vozokm/den z toho těžká : 26 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 22% průměrná intenzita celkem : 6 534 voz./den z toho těžká : 1 437 voz./den dopravní závady nevyhovující sklonové a směrové poměry vyšší podíl průjezdních úseků Závěry a doporučení podporovat výstavbu R49 (Zádveřice st. hranice) s vazbou na silnici I/57 sledovat výstavbu stoupacích pruhů v oblasti Syrákova obchvat Lutoniny s ohledem na výstavbu R49 a I/57 bude dále posuzován v návrhové části 90

Silniční tah hranice kraje - Kroměříž - Hulín - Holešov - Bystřice p. H. - Val. Meziříčí (silnice I/47 a dále silnice II/432, II/438, II/150) Celková charakteristika kombinace dopravní a obslužné funkce v území (dopravní funkce dominuje v úseku Kroměříž Hulín; dopravní i obslužná funkce v úseku Holešov Valašské Meziříčí) realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Kroměřížska, Valašska a Hostýnska (vazba na silnice I/35, I/55, I/57, II/432, II/437 a II/490) o tranzitní doprava ve směru západ východ (po úseku dálnice D1) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Kroměříž - Holešov - Bystřice pod Hostýnem existující dopravní rizika o vysoký podíl průjezdních úseků mezi Hulínem a Valašským Meziříčím o vysoká intenzita dopravy v úseku Kroměříž Hulín (14,5 tis. voz./den) o vysoká intenzita dopravy na průtahu Holešovem (13,5 tis. voz./den) a Bystřicí pod Hostýnem (12 tis. voz./den) o dopravně nebezpečné směrové vedení (křivolakost) trasy v úseku Bystřice pod Hostýnem-Valašské Meziříčí existující navrhovaná řešení o pokračování dálnice D1 a realizace rychlostní komunikace R49 (úseky již ve výstavbě) o výstavba silnice II/150 v nové stopě v úseku Bystřice pod Hostýnem - Kunovice - Valašské Meziříčí Dopravní charakteristika celková délka tahu na území kraje : 58,4 km délka průjezdních úseků : 22 km podíl průjezdních úseků : 38% dopravní význam : krajský převažující funkce v území : dopravně - obslužná z toho dopravní : hranice kraje - Holešov obslužná : Holešov - Valašské Meziříčí intenzity dopravy extravilán Kroměříž - Hulín : 14 500 voz./den Hulín - Bystřice pod Hostýnem 91

celkem : 6 600-7 400 voz./den z toho těžká : cca 1 600 voz./den Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí celkem : 3 400-6 500 voz./den z toho těžká : cca 1 700 voz./den nejzatíženější úsek Kroměříž - Hulín : 14 500 voz./den celkem intenzity dopravy intravilán maxima celkem : Hulín - 16 000 voz./den : Holešov - 13 500 voz./den : Bystřice p. H. - 12 000 voz./den : Val. Meziříčí - 11 000 voz./den dopravní výkon celkem : 412 000 vozokm/den z toho těžká : 70 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 22% průměrná intenzita celkem : 7 048 voz./den z toho těžká : 1 198 voz./den Závěry a doporučení intenzivně podporovat pokračování výstavby dálnice D1, R49 a R55, což se projeví na intenzitách dopravy na silnicích I/47 a II/432 v úseku Kroměříž-Holešov sledovat obchvat Bystřice pod Hostýnem, napojení II/438 a II/150 formou OK dle IZ. sledovat výstavbu silnice II/150 mezi Bystřicí p. H. a Val. Meziříčím Silniční tah Holešov - Fryšták - Zlín - Biskupice - Uherský Brod (silnice II/490) Po projednání původního Generelu dopravy Zlínského kraje (2004) byl tento tah vypuštěn a nahrazen tahem Holešov - Fryšták - Zlín (silnice II/490) Bohuslavice u Zlína (silnice II/497) - Biskupice (silnice III/4972) - Uherský Brod Dolní Němčí (silnice II/490). 92

Silniční tah Holešov - Fryšták - Zlín (silnice II/490) Bohuslavice u Zlína (silnice II/497) - Biskupice (silnice III/4972) - Uherský Brod Dolní Němčí (silnice II/490) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o dopravní vazby ve směru sever jih v rámci tahu I/57 - I/69 - II/492 - II/490 - II/498 - I/54 a I/49 - III/4972 - II/490 - I/50 o zdrojové a cílové dopravy Zlína, Otrokovic, Luhačovic, Uherkého Hradiště a Uherského Brodu s hlavními vazbami na silnice II/438, II/432, I/49, II/492,II/497 a I/50) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Holešov Zlín existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy na průtahu Zlínem (18,4 tis. voz./den), Uherským Brodem (14,3 tis. voz./den) a Holešovem (9,1 tis. voz./den) o bodová závada zůžený profil na sil. II/490 v místě podjezdu pod tratí a mostu přes řeku existující navrhovaná řešení : o výstavba rychlostní silnice R49 včetně napojení Fryštáku o silniční přivaděč na R49 tj. zkapacitnění trasy do Zlína a východní obchvat Holešova o narovnání II/490 u Nivnice, přeložení trasy u Dolního Němčí o JV obchvat Uherského Brodu a propojení II/495 a II/490 mimo Uherský Brod-Újezdec Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 53,3 km délka průjezdních úseků : 25,9 km podíl průjezdních úseků : 49% dopravní význam : krajský převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy extravilán Holešov - Zlín celkem : 7 700-9 100 voz./den z toho těžká : 1 100-1 700 voz./den Zlín - Uherský Brod celkem : 3 700-8 950 voz./den z toho těžká : 700-2 000 voz./den nejzatíženější úsek Zlín - Fryšták, Zlín - Bohuslavice u Zlína :> 9 100 voz./den celkem Intenzity dopravy intravilán maxima celkem : Holešov - 9 100 voz./den 93

Zlín - 18 400 voz./den (směr Fryšták) Uherský Brod - 14 300 voz./den dopravní výkon celkem : 317 000 vozokm/den z toho těžká : 60 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 19% průměrná intenzita celkem : 5952 voz./den z toho těžká : 1131 voz./den Závěry a doporučení : maximálně podporovat výstavbu R49, resp. přivaděčů a obchvatů k R49 (Fryšták- Holešov) podporovat úpravy vedoucí ke zkapacitnění a homogenizaci přivaděče k R49 Fryšták- Zlín sledovat jihovýchodní obchvat Uherského Brodu a přeložení trasy mimo Újezdec sledovat narovnání trasy u Nivnice, přeložení u Dolního Němčí v návaznosti na silnici II/498 bude dále posuzováno Silniční tah Uherský Brod - Bojkovice - Slavičín - Brumov-Bylnice (silnice II/495) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojová a cílová doprava Uherského Brodu, Bojkovic, Slavičína a Brumova- Bylnice (vazba na silnice I/50, I/55 a I/57) o vnitřní doprava v rámci kraje v celé délce silnice existující dopravní rizika o silnice nemá vzhledem ke své funkci v území významné dopravní závady existující navrhovaná řešení o přeložky silnice Šumice až Pitín (obchvat Šumice, Záhorovice, Bojkovice, Pitín) o Hrádek na Vlárské Dráze obchvat o napojení na obchvat II/490 Uherský Brod Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 31,8 km délka průjezdních úseků : 10,8 km 94

podíl průjezdních úseků : 34% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná Intenzity dopravy extravilán celkem : 1 800-3 600 voz./den z toho těžká : 500-1 000 voz./den Intenzity dopravy intravilán maximum celkem : Uherský Brod - 9 700 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 22% Závěry a doporučení s ohledem na nízkou intenzitu dopravy a obslužnou funkci trasy v území, budou navrhovaná řešení přeložek dále posuzována, je možno sledovat záměr dílčí homogenizace trasy a odstranění dopravně nebezpečných míst Silniční tah Vizovice - Loučka - Slavičín (silnice II/488) Po projednání původního Generelu dopravy Zlínského kraje (2004) byl tento tah vypuštěn a nahrazen tahem II/493. Silniční tah Kunovice - Hluk - Strání - Slovensko (silnice II/498, I/54) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Uherského Hradiště, Kunovic, Hluku a Strání s vazbami na silnice I/50, I/55, II/490 a II/495 o vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Kunovice - Strání existující dopravní rizika o růst intenzity dopravy v průtahu městem Kunovice 95

existující navrhovaná řešení o vybudování obchvatů Hluku a Dolního Němčí o propojení na silnici I/55 s vazbou na I/50 (obchvat Kunovice) Dopravní charakteristika celková délka tahu na území kraje : 27,5 km délka průjezdních úseků : 9,7 km podíl průjezdních úseků : 34% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy extravilán celkem : 1 600-4 400 voz./den z toho těžká : cca 300-800 voz./den nejzatíženější úsek Kunovice - Hluk : 4 400 voz./den celkem intenzity dopravy hraniční přechod celkem : 1 600 voz./den z toho těžká : 300 voz./den intenzity dopravy intravilán maxima celkem podíl těžkých vozidel : max. 22% Závěry a doporučení : Kunovice - 6 300 voz./den Hluk - 5 100 voz./den obchvaty Hluku a Dolního Němčí budou s ohledem na nízkou dopravní zátěž dále posuzovány, lze sledovat záměr na dílčí homogenizační úpravy a řešení dopravně nebezpečných míst sledovat výstavbu obchvatu Kunovic s vazbou na I/50 96

Silniční tah Kroměříž - Zdounky - Koryčany - Kyjov - Hodonín (silnice II/432) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Kroměříže, Zdounek, Morkovic-Slížan a Koryčan s vazbou na silnice I/47, I/50, II/428 a II/429 o vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Kroměříž - Koryčany existující dopravní rizika o růst intenzity dopravy v průtahu městem Kroměříž existující navrhovaná řešení o JV obchvat Kroměříže s napojením na silnici I/47, překročení řeky Moravy existující navrhované řešení je ve dvou variantách o obchvat Roštín na silnici II/432, dle ÚP Roštín Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 35,6 km délka průjezdních úseků : 13,6 km podíl průjezdních úseků : 38% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy extravilán Kroměříž - Zdounky celkem : 3 500-5 200 voz./den z toho těžká : 600-800 voz./den Zdounky - hranice kraje celkem : 1 500-3 200 voz./den z toho těžká : 400-600 voz./den intenzity dopravy intravilán maxima celkem : Kroměříž - 7 000 voz./den 97

Koryčany - 3 200 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 21% Závěry a doporučení sledovat JV obchvat Kroměříže s napojením na silnici I/47, překročení řeky Moravy existující navrhované řešení je ve dvou variantách prověřit obchvat Roštín Silniční tah Přerov - Bystřice pod Hostýnem - Jablůnka (silnice II/150, II/437) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území o realizuje přepravní vztahy a vazby zdrojové a cílové dopravy Bystřice pod Hostýnem a Vsetínska (vazba na silnice II/438+II/432+I/47, I/57+II/487) o zabezpečuje vnitřní dopravu v rámci kraje v úseku Bystřice p. H. - Jablůnka existující dopravní rizika o kumulace intenzit dopravy na průtahu Bystřicí pod Hostýnem existující navrhovaná řešení o obchvat Bystřice pod Hostýnem v trase II/150-II/438 o obchvat Křtomil (Olomoucký kraj) Dopravní charakteristika celková délka tahu na území kraje : 28,6 km délka průjezdních úseků : 11,9 km podíl průjezdních úseků : 42% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy extravilán celkem : 1 600-4 300 voz./den z toho těžká : 400-700 voz./den nejzatíženější úsek Hošťálková - Jablůnka : > 4 500 voz./den intenzity dopravy intravilán maximum celkem : Bystřice pod Hostýnem - 7 000 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 18% Závěry a doporučení 98

sledování obchvatu Bystřice pod Hostýnem, které se projeví na intenzitách na zbývajících průtahových komunikacích doporučujeme zvážit možnosti zklidňování dopravy na průtazích obcemi ležícími v trase Bystřice pod Hostýnem-Jablůnka na silnici II/150 prověřit obchvat Křtomil prověřit nový záměr obchvatu Blazice Sovadina na silnici II/437, dle jednání s ORP Silniční tah Bystřice pod Hostýnem - Vítonice - Teplice nad Bečvou (silnice II/438) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Bystřice pod Hostýnem s vazbami na Holešov, Zlín existující dopravní rizika o kumulace intenzit dopravy na průtahu Bystřicí pod Hostýnem existující navrhovaná řešení o obchvat Bystřice pod Hostýnem v trase II/150-II/438 Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 6,5 km délka průjezdních úseků : 1,4 km podíl průjezdních úseků : 21% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy extravilán celkem : 2 200 voz./den z toho těžká : 500 voz./den intenzity dopravy intravilán maxima celkem : Bystřice pod Hostýnem - 4 500 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 21% 99

Závěry a doporučení Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje sledování obchvatu Bystřice pod Hostýnem, které se projeví na intenzitách na zbývajících průtahových komunikacích Silniční tah Rožnov p. Radhoštěm - Frenštát p. Radhoštěm - Příbor - Ostrava (silnice I/58) Celková charakteristika kombinace dopravní a obslužné funkce na území Rožnova pod Radhoštěm realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Valašska a Zlínska s vazbou na silnice I/35 a silnici II/483 ve Frenštátě pod Radhoštěm existující dopravní rizika o v dřívějších letech vysoká závažnost dopravních nehod existující navrhovaná řešení o nejsou navržena žádná řešení Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 4,5 km délka průjezdních úseků : 2,0 km podíl průjezdních úseků : 44% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : dopravně - obslužná intenzity dopravy extravilán celkem : 8 300 voz./den z toho těžká : 1 500 voz./den Závěry a doporučení podporovat opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu s ohledem na dřívější vysokou závažnost dopravních nehod 100

Silniční tah Ústí u Vsetína - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice - Slovensko (silnice II/487) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Vsetínska s vazbou na silnice I/35, I/57 a II/481 o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Vsetín (Ústí u Vsetína) Vel. Karlovice existující dopravní rizika o v dřívějších letech vysoká závažnost dopravních nehod existující navrhovaná řešení o úpravy ve stávající trase Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 33,9 km délka průjezdních úseků : 20,8 km podíl průjezdních úseků : 61% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy Ústí u Vsetína - Velké Karlovice celkem : 2 500-6 100 voz./den z toho těžká : 500-1 000 voz./den Velké Karlovice - státní hranice celkem : 1 100 voz./den z toho těžká : 200 voz./den nejzatíženější úsek Ústí u Vsetína - Huslenky : 6 100 voz./den celkem podíl těžkých vozidel : max. 18% Závěry a doporučení doporučujeme zvážit možnosti zklidňování dopravy na průtazích obcemi ležícími v trase Ústí u Vsetína-Velké Karlovice s ohledem na dřívější vysokou závažnost dopravních nehod doporučujeme řešit dopravně nebezpečná místa 101

Silniční tah Prostřední Bečva - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice (silnice II/481) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Rožnovska a Vsetínska s vazbami na silnice I/35 a II/487 o vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Rožnovem p. R. a oblastí Velkých Karlovic, Karolínky a Nového Hrozenkova existující dopravní rizika o v dřívějších letech vysoká závažnost dopravních nehod existující navrhovaná řešení o nejsou navržena žádná řešení Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 15,0 km délka průjezdních úseků : 4,7 km podíl průjezdních úseků : 31% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy celkem : 1 200-2 500 voz./den z toho těžká : 200-400 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 15% Závěry a doporučení s ohledem na dřívější vysoký počet dopravních nehod podporovat opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu 102

Silniční tah Biskupice Luhačovice Zádveřice (silnice II/492) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy oblasti Luhačovic s vazbami na silnice I/49 a II/490 o vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Luhačovicemi a oblastmi Uhersko Brodska a Zlínska o Největší zdroj nákladní průjezdní dopravy Luhačovicemi v překladišti v Želechovicích,zdroj ORP Luhačovice. existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy na průtahu lázeňským městem Luhačovice o Těžká nákladní doprava v průjezdním úseku silnice II/492 Luhačovicemi mezi ulicí Dr. Veselého a odbočnou na Pozlovice narušuje její vozovku v prostředí starých uklidněných sesuvů, které mohou být jejím provozem nepřímo lokálně aktivovány. Stavu vozovky v ohrožených místech je nutno věnovat soustavnou pozornost, aby průsakem vody do jejího podloží nedošlo ke ztrátě stability. Sanace sesuvu v lázeňském ochranném pásmu je výrazně ztížena nezbytnou úpravou běžných stavebních strojů.(zdroj: Luhačovice vlivy dopravy, WOZNICA Kancelář inženýrské geologie a geotechniky Brno,2008) existující navrhovaná řešení o JV obchvat Luhačovic, úprava napojení silnice II/493 na silnici II/492 u Pozlovic o Vhodným převentivním opatřením je vyloučení těžké nákladní dopravy z průjezdním úseku silnice II/492 Luhačovicemi. (Zdroj: Luhačovice vlivy dopravy, WOZNICA Kancelář inženýrské geologie a geotechniky Brno,2008) o Zatrubnění komunikace II/492 v délce 77,5 se zářezem 140 a 115 m pro ohlučnění,územní studie Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009) Dopravní charakteristika 103

celková délka silnice na území kraje : 19,3 km délka průjezdních úseků : 6,0 km podíl průjezdních úseků : 31% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy celkem : 5 000-8 100 voz./den z toho těžká : 1 200-1 500 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 22% průtah Luhačovicemi : 8 100 voz./den Závěry a doporučení sledovat JV obchvat Luhačovic a úpravu napojení silnice II/493 na silnici II/492 u Pozlovic s ohledem na vysokou intenzitu dopravy na průtahu městem Luhačovice zvážit sledování dopravně-zklidňujících prvků, zklidňující dopravně-technická opatření, která mohou snížit objem průjezdné dopravy, může v omezeném rozsahu představovat alternativní řešení ke sledovanému JV obchvatu města prověřit možnost zatrubnění části komunikace II/492 v délce 77,5 m dle Územní studie Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009) sledovat záměr významného snížení intenzity těžké nákladní dopravy na průtahu II/492 Luhačovicemi vzhledem k lázeňskému charakteru města a geologickému podloží silnice II/492 v úseku mezi ulicí Dr. Veselého a odbočnou na Pozlovice. Silniční tah Pozlovice Hrádek na Vlárské dráze Slavičín, křiž. s II/495 (II/493,II/488) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby 104

o zdrojové a cílové dopravy Vizovic a Slavičína s vazbami na Zlín, Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice a Luhačovice existující dopravní rizika o silnice nemá vzhledem ke své funkci v území významné dopravní závady existující navrhovaná řešení o nejsou navržena žádná řešení Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 10,62 km délka průjezdních úseků : 4,2 km podíl průjezdních úseků : 39% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy extravilán celkem : 3000-3200 voz./den z toho těžká : 500 voz./den intenzity dopravy intravilán maximum celkem : Slavičín 6 800 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 13% Závěry a doporučení doporučujeme sledovat dílčí homogenizační úpravy a řešení dopravně nebezpečných míst Silniční tah Uherské Hradiště Březolupy Bohuslavice u Zlína - Zlín (silnice II/497) Celková charakteristika převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy v oblasti Uherského Hradiště a území podél trasy s vazbami na silnice I/50, I/55 a I/49 105

o vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Uherským Hradištěm a Zlínem a mezi územím podél trasy směrem na Napajedla a Otrokovice existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy především na území města Uherského Hradiště existující navrhovaná řešení o připojení na R55 (I/55) v Uherském Hradišti u Jarošova Dopravní charakteristika celková délka silnice na území kraje : 25,4 km délka průjezdních úseků : 9,8 km podíl průjezdních úseků : 39% dopravní význam : regionální převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy celkem : 4 100-9 200 voz./den z toho těžká : 700-2 100 voz./den podíl těžkých vozidel : max. 22% průtah Uherským Hradištěm : 19 000 voz./den Závěry a doporučení sledovat připojení II/497 na R55 v Uherském Hradišti u Jarošova 5.9 Stručná rekapitulace a závěry Dopravní situace na silniční síti Zlínského kraje setrvává na dlouhodobém rozporu mezi kvalitou nabídky komunikací a poptávkou, která přes současnou stagnaci bude z dlouhodobého pohledu opět narůstat. Přes zprovoznění krátkých úseků dálnice D1 a rychlostní silnice R55 přetrvává významným nedostatek komunikací vyšší kvality tj. dálnic a rychlostních silnic, které by zajistily rychlé spojení kraje s okolím a zároveň umožnily rychlé a bezpečné přemisťování osob mezi jeho významnými centry a oblastmi. Jejich absenci nahrazují silnice I. třídy a z části významné silnice II. třídy, které přebírají funkci komunikací vyšší kvality v převádění tranzitní dopravy, přičemž jejichž základní funkcí by měla být právě distribuce dopravy na komunikace vyšší kvality a realizace rozhodujících objemů zdrojové a cílové dopravy v kraji. Pro tuto nepříslušnou funkci vykazuje většina silnic I. třídy a významné silnice II. třídy poměrně nízký standard. Parametry silnic III. třídy jsou ve své většině dostačující vzhledem ke svému účelu, který plní s přihlédnutím k jejich dopravnímu zatížení. Obsahem předcházejících kapitol byla analýza a vyhodnocení současné situace na jednotlivých silnicích z hlediska důležitých dopravních parametrů (prostorové uspořádání silnice, intenzita automobilové dopravy, podíl nákladní dopravy) a inventarizace již existujících možných řešení a návrhů nevyhovujících úseků i celých silnic. Pro silnice a tahy definované základní sítě kraje (viz grafická příloha 1 Definice základní silniční sítě ) byly tyto informace kumulovány a z dopravně inženýrského hlediska vyvozena doporučení. Vzhledem k předpokládanému významnému nárůstu dopravního zatížení a kumulaci dopravních rizik především na silnicích I. třídy je nutné stanovení priorit realizace sledovaných záměrů v návrhovém období do roku 2020 a 2030. Těžištěm by mělo být řešení naléhavých a neodkladných problémů na vymezené základní síti, která je a bude nositelem rozhodující části dopravního výkonu na území kraje. Příkladem 106

soustředění dopravy na komunikace vyšší kvality může být krátký úsek R55 (SV obchvat Otrokovice), kde byla v květnu 2009 naměřena a odvozena intenzita dopravy 14317 vozidel/24 hod. s podílem nákladní dopravy zhruba 37%. Především z pohledu přesunu dopravních zátěží a nákladní dopravy ze silnic nižší kvality a nižšího významu bude nezbytné posuzovat postupné kroky a efektivnost řešení. Z nashromážděných a následně vyhodnocených informací o silniční dopravě na území Zlínského kraje v kontextu širších vazeb vyplývají tyto závěry: Rozhodující dopravní výkon soustředit do komunikací definované základní silniční sítě - grafická příloha 1, především pak do kapacitních komunikací D1, R49, R55, I/35 a I/57, které převezmou současnou funkci silnic 1. třídy v převodu dálkové a tranzitní dopravy na území kraje. V kontextu uvedeného lze v zásadě souhlasit se sledovanými záměry rozvoje silniční sítě dle koncepce Ředitelství silnic a dálnic ČR na léta 2009-2011. Naléhavým problémem, jehož řešení nesnese odkladu, je vysoká intenzita dopravy na průtazích měst v rámci definované základní silniční sítě. Alarmující dopravní situace je především na průtahu Valašským Meziříčím (silnice I/57 a I/35) s intenzitou dopravy překračujících 30 tis. vozidel/24 hod., která se realizuje na komunikaci se dvěma jízdními pruhy. Problémově následuje průtah městem Kunovice na silnici I/55 s intenzitou dopravy přes 23 tis. vozidel/24 hod. Další riziková místa jako např. Zlín, Hulín, Otrokovice, úsek Vsetín-Bystřička jsou řešena v rámci sledovaných záměrů výstavby se zahájením nejpozději do roku 2011. Usilovat o výstavbu dálnice D1 a rychlostní silnice R55 v celé jejich délce, přednostně podporovat další výstavbu R49 po Zádveřice s výhledovým pokračováním na státní hranici. Pro řešení dopravní situace v severovýchodní části kraje doporučujeme přednostně realizovat úsek I/35 s napojením na R48 a silnici I/57 s kompletací nejméně v úseku I/35-R49. Existence uceleného tahu silnice I/57 umožní především převedení nákladní tranzitní dopravy mimo zastavěná území, nabídne se alternativní trasa k přechodu Bumbálka na silnici I/35. Následný úsek I/57 jižním směrem vykazuje poměrně nízké intenzity dopravy, doporučujeme jeho další posouzení. Navrhujeme prosazovat urychlenou realizaci rozšíření silnice I/49 Otrokovice- Malenovice. Vytvořit podmínky pro odlehčení centra města Zlína od tranzitní dopravní zátěže pravobřežní komunikací propojení R55 R49 v závislosti na rozložení dopravních proudů nadřazené silniční sítě a jejich vlivu na spolupůsobení přivaděčů spojujících městskou dopravní osnovu s tímto systémem. V souvislosti s postupující realizací a přípravou R49 Hulín-Fryšták považujeme za neodkladné řešit zvýšení kapacity silnice II/490 v úseku Frýšták-Zlín, který zajišťuje funkci přivaděče k R49. Součástí kompletace komunikační sítě v oblasti je rovněž východní obchvat Holešova. Na silnici II/490, v jižní části kraje, doporučujeme sledovat obchvaty Uherského Brodu.. Z pohledu kraje se soustředit na rekonstrukce a zvyšování standardu na významných silnicích II. třídy v rámci základní sítě. Především se jedná o postupnou kompletaci tahu Valašské Meziříčí-Holešov, resp. Hulín (silnice II/150, II/438, II/432, II/487) včetně sledovaného obchvatu Bystřice pod Hostýnem, který odlehčí většině průtahových komunikací ve městě. 107

Pro udržení funkčnosti dopravního skeletu mají své opodstatnění sledovaný JV obchvat silnice II/432 v Kroměříži a propojení silnice II/497 na R55 (I/55) v Uherském Hradišti. Řešení dopravní situace v Kunovicích napomůže přeložení silnice II/498 do trasy přeložky I/55 s vazbou na silnici I/50. Poměrně komplikovaná situace se jeví v oblasti Luhačovic na silnici II/492. Protože se z převážné části jedná o zdrojovou a cílovou dopravu nemusí sledovaný obchvat města naplnit očekávání. Pak řešení obsahující další zklidňování průtahu městem může mít srovnatelné přínosy. V rámci oprav a rekonstrukcí ostatních silnic II. a III. třídy, které především zabezpečují dopravní obsluhu území, doporučujeme koncentrovat finanční prostředky kraje pouze na významné stavby. Přednostně je vkládat do opatření na řešení dopravně nebezpečných míst a zklidňování průtahů obcí. 108

6 MODEL ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ Předmětem této kapitoly Aktualizace GDZK byla kontrola a doplnění uzlového systému základní silniční sítě Zlínského kraje, jeho otestování, aktualizace matic vztahů mezi obcemi a oblastmi a kalibrace vypočteného modelového rozvržení vztahů na definovanou silniční síť dle výsledků celostátního sčítání dopravy z roku 2005, resp. aktualizačního dopravního průzkumu z května 2009. Aktualizační dopravní průzkum 2009 na průzkumem sledovaných silnicích Zlínského vykázal v úhrnu přibližně stagnaci dopravního zatížení (zjištěný index 0,98). Nicméně byl zaznamenán u silnic I.třídy mírný pokles, naopak u silnic II.třídy a III.třídy byl zjištěn růst dopravního zatížení 8-16%. S ohledem na komplikovanost modelového zatěžování, které vychází přednostně z přepravních vztahů mezi obcemi je zapracování těchto změn pouze omezeně možné. Rovněž výsledky srovnávání se sčítáním ŘSD 2005 nelze prezentovat zcela jednoznačně. Je zde poměrně významná vzájemná nejistota jednak ve způsobu zjišťování dat (jednodenní průzkum/celoroční průměr) a také v přidělování zjištěných intenzit na jednotlivé úseky. V případě modelového zatěžování se intenzita mění v definovaných uzlových bodech sítě, což jsou křižovatky a obce. V případě dat ŘSD se jedná o úseky mezi sčítanými profily, kdy křižovatky rovněž mění parametry intenzit. Zpracovaný model individuální automobilové dopravy (IAD) resp. model dopravního zatížení Zlínského kraje je jedním z podkladů pro odvození problémů a rizik pro řešení návrhové části Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje. Z uvedeného důvodu jsou v kapitole doloženy výsledky modelového zatěžování současné silniční sítě kraje stávajícími i výhledovými objemy dopravy roku 2030 stanovenými odhadem vývoje. Protože vstupní podklady neumožňovaly modelování dopravy na území měst a obcí a s ohledem na vysoký počet měst a obcí (zdroj/cíl), byl uzlový systém výpočetního modelu Zlínského kraje definován tak, že města a obce případně i několik obcí představovaly pouze místo na síti vyznačené jediným uzlem. Kapitola obsahuje stručné shrnutí postupu práce, rámcový odhad vývoje výhledových objemů dopravy a základní výsledky modelového zatížení. Modelové výpočty prokázaly možnost praktického používání modelu pro řešení a posuzování výhledových záměrů kraje. S jeho pomocí bude možné odvodit změny především na hlavních dopravních trasách jako účinek záměrů rozvoje silniční sítě kraje. Modelové zatížení však vypovídá více o přitažlivosti, resp. atraktivnosti tras pro volbu cesty, než o skutečném chování řidičů. Z uvedeného důvodu je nutno brát stanovené hodnoty dopravního zatížení pouze jako přibližné údaje, které se mohou měnit podle skutečné dopravní situace. Jako velice hrubé je nutné brát intenzity dopravy na území měst, kde se jedná pouze o zatížení vnější a tranzitní dopravou a kdy jsou tato města schematicky reprezentována max. 5-ti cílovými a zdrojovými místy. Především se jedná o město Zlín. Jako výchozí podklad pro odvození a následné modelování vztahů mezi obcemi byly převzaty údaje od ČSÚ o pravidelné denní dojížďce za prací/do školy ze SLDB 2001. Nové údaje budou k dispozici po provedení a zpracování SLDB 2011. 109

Následující tabulka dokládá výchozí vztahy mezi obcemi s rozšířenou působností (zdroj ČSÚ, denní pravidelná dojížďka za prací/do školy SLDB 2001) Poř. Název obce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 1. Bystřice pod Hostýnem -- 263 275 0 12 7 0 2 2 37 5 7 72 2. Holešov 210 -- 646 1 117 3 0 2 0 5 19 3 444 3. Kroměříž 75 206 -- 3 154 2 2 7 1 6 12 2 280 4. Luhačovice 0 2 2 -- 16 2 195 30 14 1 18 3 336 5. Otrokovice 4 42 87 12 -- 1 4 54 0 3 31 5 3086 6. Rožnov p. Radhoštěm 7 0 1 0 2 -- 0 0 0 697 1 119 2 7. Uherský Brod 0 1 3 249 28 0 -- 553 0 2 4 3 216 8. Uherské Hradiště 4 1 27 10 180 0 212 -- 1 0 11 1 328 9. Valašské Klobouky 0 1 0 11 12 0 0 2 -- 3 45 48 72 10. Valašské Meziříčí 7 8 5 0 5 633 0 0 2 -- 7 535 20 11. Vizovice 0 2 3 9 52 0 0 2 1 3 -- 29 746 12. Vsetín 2 2 28 0 15 97 2 2 8 802 124 -- 204 13. Zlín 40 158 153 96 2644 3 34 133 11 12 503 110 -- 10. 11. 12. 13. 6.1 Předběžný odhad výhledových růstových koeficientů Výhledové objemy dopravy roku 2030 byly stanoveny pomocí průměrných koeficientů meziročních nárůstů intenzit, resp. výkonů osobní a nákladní dopravy, definovaných ve vztahu k roku 2009 v rámci úvodní části této kapitoly. Druh Koeficienty růstu komunikace 2030/2009 Základní silniční síť 1,46 Ostatní 1,37 komunikace Pro stanovení růstových koeficienty byly použity podklady prognózy evropské komise pro Českou republiku (index 1,49), ministerstva dopravy (index 1,42) a předpokládaného vývoje automobilizace na území Zlínského kraje (index 1,49). Pro výpočet modelového zatížení v rámci zpracování Aktualizace GDZK byly ke stanovení výhledových objemů dopravy odvozeny společné koeficienty pro osobní a nákladní vozidla. 6.2 Výhledové dopravní zatížení 2030 Kalibrace modelu na zatížení roku 2009 byla poslední fází tvorby základní matice vztahů. Podle zadaného zatížení silniční sítě (viz. výsledky celostátního sčítání dopravy roku 2005) byly získané vztahy modifikovány tak, aby bylo dosaženo dostatečné shody naměřených a vypočtených zátěží. Přesnost, s jakou je možno této shody dosáhnout, je ovlivněna jednak velikostí jednotlivých oblastí resp. kvalitou vyjádření vazeb území na definovanou síť a jednak počtem a umístěním zdrojů a cílů cest. Obecně by se však měla diference pohybovat v průměru kolem 10%. Z hodnot výhledového dopravního zatížení pro současnou silniční síť bylo možné odvodit potřebnost řešení rozhodujících problémů. Tabulka: Intenzita dopravy na průtazích měst u vybraných silnic základní sítě Zlínského kraje (vozidla v tis./24 hod.; odhad 2030 reprezentuje teoretický stav bez realizace rozvojových záměrů) 110

Silnice, místo (úsek) Zatížení 2005/2009 I/35, Valašské Meziříčí 19,1 27,9 I/35, Rožnov pod Radhoštěm 15,8 23,1 I/49, Zlín-Malenovice 32,1 46,9 I/50, Uherský Brod 14,8 21,6 I/55, Staré Město 21,7 31,7 I/55, Uherské Hradiště 24,6 35,9 I/55, Hulín 21,6 31,5 I/55, Kunovice 20,5 29,9 I/57, Valašské Meziříčí 28,7 41,9 II/150, Bystřice pod Hostýnem 10,3 15,0 II/367, Kroměříž 15,5 22,6 II/438, Holešov 11,7 17,1 III/05735, Vsetín 15,5 22,6 Odhad 2030 Uvedené hodnoty ve sloupci Zatížení 2005/2009 představují dopravní zatížení na průtazích měst podle výsledků sčítání ŘSD ČR v roce 2005. Tato data byla použita s ohledem na aktualizační průzkumy 2009, které ukázaly na přibližnou stagnaci dopravního zatížení s nejistotou, že se přednostně vztahují na extravilánové prostředí. Uvedené intenzity dopravy nemohou být porovnávány s modelovým dopravním zatížením, které vyjadřuje přibližné intenzity dopravy mezi obcemi. Sloupec Odhad 2030 přibližuje možné výhledové dopravní zatížení na průtazích měst (bez realizace rozvojových záměrů silniční sítě), které lze z pohledu možné kapacity komunikací považovat za rizikové. Mezi ty nejproblémovější jednoznačně patří průtah I/57 Valašské Meziříčí s výhledovou intenzitou dopravy 41,9 tis. vozidel/24 hod., dále průtah I/55 Hulín, průtah I/55 Staré Město a průtah I/55 Kunovice. 111

Prognózu dopravního zatížení výhledové silniční sítě Zlínského kraje v roce 2040 dokladuje následující obrázek z dokumentu ŘSD ČR. Obr. Zdroj: Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v ČR, ŘSD ČR http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/0f4dc593d80be2ffc12575ec0036f3b8/$file/pate rni%20sit%20text%20www.pdf 112

7 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 7.1 Charakteristika dopravní infrastruktury Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované. Základní kostru tvoří páteřní tratě celostátního a mezinárodního významu. Jedná se zejména o tratě číslo 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná, které jsou společně se silnicemi I/55 resp. I/57 a I/49 součástí významných dopravních koridorů. Tyto hlavní železniční tahy jsou vzájemně propojeny v severní části kraje tratí 303 Kojetín-Valašské Meziříčí s pokračováním západním směrem na Brno a severovýchodním směrem na Ostravu. V jižní části kraje tvoří propojení hlavních železničních tahů trať 341 Staré Město-Vlárský průsmyk s hraničním přechodem se Slovenskou republikou a s odpojením tratě 340 Uherské Hradiště-Brno. Uvedená základní síť je doplněna dalšími železničními tratěmi převážně místního významu. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km,(288 km tratě celostátní a 70 km tratě regionální). Obsluhu území zabezpečuje celkem 117 železničních stanic a zastávek. Sledovaným rozvojovým záměrem, uvedeným v PUR ČR 2008 a ZÚR ZK je prodloužení železniční trati 331 Otrokovice-Zlín na trať 280, čímž se vytváří další propojení železničních tratí 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná přes krajské město Zlín. Přehled a situování železničních tratí na území Zlínského kraje Obr. Viz výkresová příloha č. 2 113

Systémy trakčních proudových soustav, zdroj SŽDC Přehled železničních tratí: 280 Hranice na Moravě - Střelná; (SDC Zlín spravuje úsek Valašské Meziříčí Střelná) 281 Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm 282 Vsetín - Velké Karlovice 283 Horní Lideč Bylnice 300 Brno Přerov (Bohumín); úsek 3km se stanicí Chropyně (SDC Zlín nemá ve správě) 303 Kojetín - Valašské Meziříčí; (SDC Zlín má ve správě celou trať) 305 Kroměříž - Zborovice 323 Valašské Meziříčí - Ostrava; úsek 7 km bez stanice 330 Přerov - Břeclav; úsek Břest Nedakonice (SDC Zlín má ve správě úsek Horní Moštěnice Nedakonice) 331 Otrokovice Vizovice 340 Uherské Hradiště Brno; úsek Uherské Hradiště Uherský Ostroh (SDC Zlín má ve správě úsek Uherské Hradiště - Veselí nad Moravou 341 Staré Město u Uherského Hradiště Vlárský průsmyk 346 Luhačovice Újezdec u Luhačovic. 7.2 Kategorizace tratí Kategorizace tratí vychází ze zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění a z Usnesení vlády České republiky č. 766 ze dne 20. prosince 1995, na jehož základě byly z celostátních drah vyčleněny dráhy regionální. 114

A. Železniční tratě celostátní Celostátní tratě jsou definovány jako dráhy celostátního a mezinárodního významu sloužící veřejné osobní dopravě. Na území Zlínského kraje se jedná o tratě č. 280, 283, 303, 323, 330, 331 (v úseku Otrokovice Zlín, střed), 340, 341 a 346. B. Železniční tratě regionální Jedná se o dráhy regionálního nebo místního významu, které slouží veřejné osobní dopravě a jsou zaústěny do tratí celostátních nebo jiných tratí regionálních. Na území Zlínského kraje se jedná o tratě č. 281, 282, 305 a 331 v úseku Zlín, střed Vizovice. Kategorie těchto tratí byla s platností od 1. července 1996 stanovena výše uvedeným Usnesením vlády ČR č. 766 z 20.12.1995. C. Vlečky Jedná se o dráhy, nebo tratě, které slouží vlastní potřebě provozovatele, nebo jiného podnikatele a jsou zaústěny do celostátních nebo regionálních tratí, nebo do jiné vlečky. Na území Zlínského kraje je k 1. 9. 2009 evidováno 65 vleček s řídícími stanicemi. Seznam vleček dle SŽDC-SDC Zlín je doložen v závěru kapitoly 7.3. D. Speciální dráhy Jako speciální dráhy jsou definovány dráhy nebo tratě, které slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti obcí. Na území Zlínského kraje patří do této kategorie trolejbusové tratě na území měst Zlína a Otrokovic, které jsou v majetku Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice a.s. Jedná se celkem o přibližně 33,5 km tratí, na kterých je provozováno 13 trolejbusových linek s dopravním výkonem 3171 tis. km za rok 2008. Tento výkon resp. tato dopravní nabídka byla zabezpečována 60 vozidly. Uvedenou problematikou se Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje dále nezabývá. 7.3 Základní charakteristika tratí Kapitola obsahuje základní údaje k jednotlivým železničním tratím Zlínského kraje z hlediska platného zatřídění a aktuálního významu v území, s výjimkou tratí 300, a 323, u nichž výhledová koncepce musí být odvozena především na základě rozborů území sousedících krajů Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského. Trať 280 Hranice na Moravě Střelná; úsek Lhotka nad Bečvou (Valašské Meziříčí) Střelná Páteřní elektrifikovaná (3 kv ss) celostátní železniční trať s převažujícím významem celostátním a mezinárodním, která zabezpečuje návaznost tratě II. národního koridoru 270 ve směru na Valašské Meziříčí-Vsetín-Horní Lideč/Lúky pod Makytou na území Slovenské republiky. Význam tratě je zcela nesporný jak pro osobní, tak i nákladní dopravu, je součástí doplňkové sítě TINA a navržena k modernizaci dle dohody AGTC pro min. traťovou rychlost 120km/h v období do roku 2015. Zabezpečuje přímou dopravní obsluhu a spojení dvou největších měst v okrese Vsetín, k nejvýznamnějším patří železniční stanice Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, poslední zastávkou před hranicí se Slovenskou republikou je Střelná. Na území kraje má trať délku cca 50 km, v úseku Lhotka nad Bečvou-Střelná 115

se nachází 14 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 3,5 km. Pro osobní přepravu jsou na trati provozovány rychlíky, spěšné vlaky i osobní vlaky, osobní vlaky dosahují průměrné cestovní rychlosti 47,3 km/hod., rychlíky a spěšné vlaky 65,3 km/hod. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce 2. traťové koleje v km 38,137 41,371 a 41,512-43,410 (2002); Rekonstrukce podchodu pro cestující veřejnost v nz. Bystřička (2004); Rekonstrukce trakčního vedení v km 25,695 37,166 Valašské Meziříčí Jablůnka (2004); Rekonstrukce rozvodny 110kV TNS Střelná (2007). V letošním roce se pro tuto trať připravuje velká investiční akce pod názvem Rekonstrukce Střelenského tunelu včetně koleje č. 1 a 2 v km 22,480 23,610 a koleje č. 1 v km 21,110 27,261 za bezmála 700mil. Kč,- (realizace 2010 2011). Dále výhledově bude řešena rekonstrukce žst Valašské Meziříčí a žst Vsetín. Trať 281 Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Významná regionální trať místního významu, která zabezpečuje podél silnice I/35 spojení Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí a návaznost na trať 280 s charakterem příměstské železnice. Dopravní význam pro osobní i nákladní dopravu je nesporný, významu však neodpovídá kvalita služby. Délka tratě je 13,980 km, obsluhu území zabezpečuje 6 stanic a zastávek při průměrné vzdálenosti cca 2,2 km. Nejvýznamnější železniční stanicí jsou Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Zubří. Pro osobní přepravu jsou zde provozovány pouze osobní vlaky, jejich průměrná cestovní rychlost je 28,5 km/hod. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např.rekonstrukce přechodu v km 6,055 (2006) nebo Zbudování přístřešku na zastávce Krhová (2007). V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů např. v km 6,253 a 9,971 a nahrazení modernějším reléového typu. Trať 282 Vsetín Velké Karlovice Významná regionální trať místního významu v údolí Vsetínské Bečvy. Zabezpečuje dopravní obsluhu rozsáhlého území, současně zajišťuje dopravní vazbu na okresní město Vsetín a návaznost na železniční trať 280. Trať má charakter příměstské železnice, její délka je 24,615 km a obsluhu území zabezpečuje celkem 13 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 2,1 km a s výjimkou železničních zastávek Ústí u Vsetína a Janová se jedná o významné stanice. Pro přepravu osob jsou zde provozovány pouze osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí pouze 28,1 km/hod. Dopravní význam pro osobní i nákladní dopravu je nesporný, je však nezbytné tento význam potvrdit zvýšováním kvality. 116

V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např.rekonstrukce rozvodny 110 kv TNS Ústí u Vsetína (2004); zřízení objektu zastávky Velké Karlovice (2007). V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů např. v km 24,741 a nahrazení modernějším zařízením reléového typu. Vedení tratí 280, 281 a 282 117

Trať 283 Horní Lideč Bylnice Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Celostátní železniční trať převážně místního významu propojující trať 280 s tratí 341 ve směru na Uherské Hradiště. Společně s dopravní obsluhou území, především města Valašské Klobouky, je ve stanicích Horní Lideč a Bylnice zabezpečena dopravní návaznost na vlaková spojení ve směrech na Vsetín resp. Uherské Hradiště a státní hranici se Slovenskou republikou. Železniční stanice Bylnice je jednou z řídících stanic v nákladní dopravě. Délka tratě je 19,518 km, je zde 6 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 2,7 km. Mezi nejvýznamnější železniční stanice z pohledu obsluhy území patří Valašské Klobouky, Brumov střed, Bylnice a Horní Lideč. Pro přepravu osob jsou na trati provozovány pouze osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 36,5 km/hod. U této tratě nejsou dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji, v rámci zvyšování kvality doporučujeme zaměření na snížení přestupních časů navazujících vlaků. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Sanace Brumovského tunelu (2002), Rekonstrukce mostu v km 3,844 resp. 8,729 (2002 a 2003), Rekonstrukce traťové koleje v km 0,764 1,860 (2003) a Rekonstrukce RZZ Horní Lideč. Vzhledem ke ne příliš dobrým geologickým podložním vrstvám zde bylo nutné v minulých letech řešit sanace svahů železničního tělesa (sváženiny) a to zejména v km 7,472 7,800 (2006) a v km 11,000 11,200 (2003). V budoucnu se zde počítá s částečnou modernizací této tratě. 118

Trať 300 Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Brno Přerov (Bohumín); úsek 3km se stanicí Chropyně (SDC Zlín nemá ve správě, trať je v obvodu SDC Olomouc) Trať 303 Kojetín Valašské Meziříčí; úsek Bezměrov Valašské Meziříčí Celostátní železniční trať převážně krajského významu tvoří severní příčku základní železniční sítě kraje a zabezpečuje dopravní obsluhu a vzájemné spojení významných měst jako např. Kroměříž, Hulín, Bystřice pod Hostýnem a Valašské Meziříčí. Trať umožňuje další pokračování ve směru na Brno resp. na Ostravu. ve stanicích Hulín a Valašské Meziříčí je realizovaná návaznost na tratě celostátního a mezinárodního významu 330 a 280. Významným prvkem tratě je dopravní spojení měst Kroměříž-Hulín. Dopravní význam této severní trasy v rámci Zlínského kraje pro osobní i nákladní dopravu je nesporný, doporučujeme jeho další posilování. Celková délka tratě na území kraje je 58 km, obsluhu území zabezpečuje 17 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 3,6 km. Pro přepravu osob jsou zde provozovány spěšné a osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 45,7 km/hod. u spěšných vlaků a 37,3 km/hod. u vlaků osobních. U této tratě doporučujeme posílit její krajský význam např. zvýšeným podílem spěšných vlaků spojujících rozhodující sídla na trase. Uvažovaná elektrizace úseku Kojetín-Hulín umožní spojení Brna se Zlínem (Otrokovicemi) v elektrické trakci. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce mostu v km 26,919 (2002), Výstavba zastávky Jankovice (2004), Rekonstrukce výhybek v žst Branky na Moravě a v Bystřici pod Hostýnem (2006-2007) a zejména akce Rekonstrukce žst Kroměříž (2008-2009). U této trati bylo v letech 2002-2009 zmodernizováno 8 žel. přejezdů. V budoucnu se zde počítá s kompletní elektrizací této tratě v nákladech přesahujících 7 mld Kč. Ve výhledu je uvažováno s realizací nové zastávky s pracovním názvem Holešov u Billy 119

Trať 305 Kroměříž Zborovice Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Regionální železniční trať místního významu, která zabezpečuje dopravní obsluhu území jihozápadně od Kroměříže a přepravní vazbu obcí na toto okresní město. Ve stanici Kroměříž je zabezpečena návaznost na trať 303, především ve směru na Hulín. Délka tratě je 17,035 km, je zde 7 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 2,4 km. Pro přepravu osob jsou na trati provozovány pouze osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 33,6 km/hod. U této tratě nejsou dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji, hlavní úsilí doporučujeme zaměřit na zabezpečení kvalitních přestupních vazeb ve stanici Kroměříž. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů v km 0,960; 1,050; 1,345; 1,585; 2,606; 3,860 nebo 14,354. V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů např. v km 9,411 nebo 13,922 a nahrazení modernějším zařízením reléového typu. Trať 330 Přerov Břeclav; úsek Břest Hulín Nedakonice Páteřní elektrizovaná (3 kv ss, 25 kv/50 Hz) celostátní železniční trať s převažujícím celostátním a mezinárodním významem, která je součástí II. tranzitního železničního koridoru Petrovice u Karviné státní hranice-břeclav. Z pohledu nákladní dopravy se jedná o významnou tranzitní trasu sever-jih, na trati se nacházejí řídící železniční stanice nákladní přepravy Hulín, Otrokovice a Staré Město. Na území Zlínského kraje zabezpečuje dopravní obsluhu významných sídel jako např. Hulín, Otrokovice, Napajedla a Staré Město u Uherského Hradiště. Na území kraje má trať délku cca 48 km, v úseku Břest-Nedakonice je celkem11 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 4,1 km. Pro osobní přepravu jsou na trati provozovány vlaky vyšší kvality EC a Ex, rychlíky, spěšné vlaky a osobní vlaky. Vlaky vyšší kvality EC zastavují pouze ve stanici Otrokovice, vlaky Ex ve stanicích Otrokovice a Zlín střed na trati 331. Osobní vlaky dosahují průměrné cestovní rychlosti 47,5 km/hod., rychlíky a spěšné vlaky 76,7 km/hod. V roce 2000 2003 byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace tohoto tranzitního koridoru včetně zmodernizování železničních stanic a zastávek. V letech 2002-2009 byly provedeny další investice řešící např. modernizace přednádražního prostoru v Otrokovicích (2009), Rekonstrukce transformátoru v napájecí stanici v Říkovicích (2007), Rekonstrukce ochrany podzemních vod stání a transformátoru v napájecí stanici Otrokovice (2009). V nejbližší době se na této trati počítá s Rekonstrukcí např. napájecí stanice v Nedakonicích, která z hlediska vyšších investičních nároků bude řešena etapově a napájecí stanice v Říkovicích. 120

Vedení tratí 305, 330 121

Trať 331 Otrokovice Vizovice Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Důležitá železniční trať převážně místního významu obsluhující území Vizovic, Zádveřic a dále území podél řeky Dřevnice, s dominantní dopravní obsluhou krajského města Zlína a návazností na trať 330 ve stanici Otrokovice, která je součástí II. národního koridoru. Trať je v úseku Otrokovice Zlín střed vedena v kategorii celostátních drah, v úseku Zlín střed Vizovice v kategorii drah regionálních. V celém úseku Otrokovice-Zlín-Vizovice je železniční doprava zahrnuta do integrovaného dopravního systému Zlín a plní funkci městské a příměstské hromadné dopravy. To se promítá do celkového objemu přepravených osob, za rok 2008 bylo evidováno celkem zhruba 1,5 mil. nastupujících, což představuje jednoznačně nejvíce zatíženou trať s hustotou zhruba 61 tis. osob/km za rok a nástupem orientačně 5,1 tis. cestujících/pracovní den. Tento nesporný význam pro osobní, ale i pro nákladní dopravu je nezbytné podpořit dalším kvalitativním rozvojem, resp. modernizací. Délka tratě je 25 km a obsluhu území zabezpečuje celkem 16 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 1,7 km. Pro přepravu osob jsou zde provozovány v rozhodující míře osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 32,1 km/hod. Vedle osobních vlaků je veden jeden pár vlaků vyšší kvality Ex Zlín střed-praha. V budoucnu se zde počítá s kompletní elektrizací této tratě a se zdvoukolejněním úseku Otrokovice Zlín, střed v nákladech přesahujících 8 mld Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že trať bude modernizována a elektrizována se zde provádí pouze běžná údržba a nejsou zde řešeny velké investiční akce. Výhledově je sledován záměr na prodloužení železniční trati 331 z Vizovic směrem na Valašskou Polanku s napojením na trať 280 Hranice na Moravě-Střelná- Slovenská republika. 122

Trať 340 Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Uherské Hradiště Brno; úsek Uherské Hradiště Uherský Ostroh Z dopravního hlediska jde o celostátní železniční trať krajského významu s návazností na území Jihomoravského kraje. Na území Zlínského kraje se jedná o úsek délky 12 km, resp. 16 km, z Uherského Hradiště ve směru Uherský Ostroh, resp. Veselí nad Moravou, s pokračováním na Bzenec a Brno. Vedle dopravní obsluhy okresního města Uherské Hradiště železnice zabezpečuje především obsluhu sídel Kunovice a Uherský Ostroh včetně jejich vzájemného dopravního spojení. Na předmětném úseku je situováno celkem 5 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností 2,5 km. Pro přepravu osob jsou na trati provozovány rychlíky, spěšné vlaky i osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 52,1 km/hod. u rychlíků a spěšných vlaků a 37,8 km/hod. u vlaků osobních. U této tratě na území Zlínského kraje nejsou dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji, hlavní úsilí doporučujeme zaměřit na zabezpečení kvalitních přestupních vazeb ve stanicích Uherské Hradiště a Kunovice. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce vybraných traťových úseků (2004), Rekonstrukce sdělovacích a informačních systému v žst Uherské Hradiště (2005) Rekonstrukce zab. zařízení přejezdů v km 99,850 (2007 a 89,934 (2009), rekonstrukce traťového zab. zařízení v úseku Uherský Ostroh Veselí (2009) a zejména vybudování dálkového ovládání v úseku Uherský Ostroh Kunovice. V příštích letech se zde například počítá s rekonstrukcí výhybek.v žst Uherský Ostroh. 123

Trať 341 Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Staré Město u Uherského Hradiště Vlárský průsmyk Celostátní železniční trať krajského významu zabezpečuje dopravní obsluhu území v jižní části Zlínského kraje. Mezi významná obsluhovaná sídla patří zejména Bylnice s vazbou na Horní Lideč, Slavičín, Bojkovice, Újezdec u Luhačovic s vazbou na Luhačovice a Uherský Brod. Současně je zabezpečena vazba těchto sídel na Kunovice, okresní město Uherské Hradiště a Staré město, kde je návaznost na trať 330 II. národního koridoru. V opačném směru ve stanici Vlárský průsmyk/horné Srnie existuje dopravní vazba s nutností přestupu na vlaky ŽSR (Slovenská republika). Významným prvkem tratě je dopravní spojení Staré Město- Uherské Hradiště-Kunovice resp. Uherské Hradiště-Kunovice. Dopravní význam této jižní trasy v rámci Zlínského kraje je nesporný jak z pohledu osobní tak i nákladní dopravy, za nedostatek lze považovat nefunkčnost železničního hraničního přechodu Vlarský průsmyk/horné Srnie pro nákladní přepravu. Celková délka tratě je 68 km, obsluhu území zabezpečuje 23 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 3,1 km. Pro přepravu osob jsou zde provozovány rychlíky, spěšné a osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 44,5 km/hod. u rychlíků a spěšných vlaků a 35,5 km/hod. u vlaků osobních. Na této trati byl zaznamenán nejvyšší počet přepravených osob v pravidelné železniční dopravě, za rok 2008 bylo evidováno celkem zhruba 1,5 mil. nastupujících. Rozhodující objem cestujících je odbaven ve stanici Uherský Brod (604 tis.), následují (mimo Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice) stanice Bojkovice město a Bojkovice (v úhrnu 163 tis.) a Šumice (102 tis.) Úsek Bojkovice (mimo)-vlárský průsmyk produkuje přibližně 10% cestujících. Z tohoto pohledu doporučujeme dále pokračovat v modernizaci tratě alespoň v úseku Uherské Hradiště-Bojkovice, resp. Bojkovice město se zaměřením na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Sanace sváženiny v km 136,720 138,782 (2002), Rekonstrukce staničního zab. zařízení v žst Kunovice (2004), Rekonstrukce výhybek v žst Kunovice (2004) Dálkové ovládání v úseku Hradčovice Luhačovice (2007), Rekonstrukce mostu v km 5,929 (2009). Rekonstrukce zastávky Divnice (2009) Dále na této trati v letech 2002-2009 byla investována nemalá částka na rekonstrukce zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů a nahrazení modernějším typem zařízení reléového typu (15 přejezdů) V letošním roce (2009) probíhá Rekonstrukce žst Bojkovice, v příštím roce zde bude realizována Rekonstrukce žst Bylnice, rozsáhlé investiční akce představují celkové investiční náklady okolo 450 mil. Kč. V příštích letech by se mělo na této trati dokončit dálkové ovládání a to v úseku Újezdec u Luhačovic až po Vlárský průsmyk. Trať 346 Luhačovice Újezdec u Luhačovic Důležitá celostátní železniční trať převážně místního významu, která zabezpečuje dopravní obsluhu lázeňského města Luhačovice a okolí a dále navazuje ve stanici Újezdec u Luhačovic na trať 341 ve směrech na Uherské Hradiště resp. Bylnici. 124

Kvalitní dostupnost této oblasti má svůj společenský význam, tedy i železniční doprava má své opodstatnění. Délka tratě je 10 km, obsluhu území zabezpečují 3 stanice (zastávky) při průměrné vzdálenosti cca 3,3 km. Pro osobní přepravu jsou zde provozovány rychlíky a osobní vlaky, jejich průměrná cestovní rychlost je 39,9 km/hod. U této tratě nejsou závažné dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce koleje v celém úseku tratě (2002), Rekonstrukce traťového zab. zařízení (2003), Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení vybraných železničních přejezdů (v km 4,448, 4,510 nebo 5,688). V letošním roce (2009) jsou nebo budou rekonstruovány přejezdy v km 8,605 a 9,109. Dále pak je nutno zmínit stavbu Rekonstrukce zastávky Biskupice V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů a nahrazení modernějším zařízením reléového typu. 125

Seznam vleček na území Zlínského kraje, zdroj SŽDC Zlín: Poř. číslo Vlečka Vlečka v žst. Km odb. výhybky 1 František Zapletal, Postoupky, Kroměříž Kroměříž 9,262 2 Lovochemie a.s.,terezínská 57,Lovosice Kroměříž 9,846 3 Sladovny Soufflet ČR,Vrahovická 2170/56,Prostějov Kroměříž 9,739 4 Lovochemie a.s.,terezínská 57,Lovosice Kotojedy 2,121;2,583 5 Pila Lindner a.s.,zdounky 213 Zdounky 12,250 6 ČEPRO a.s.,spálená 5,Praha Osíčko 42,351;42,042 7 ČR-VVÚ,Rooseveltova 23,Praha 6-Dejvice Loukov 39,575;39,240 8 Matyska a.s.,slobodova 608,Bystřce p.h. Bystřice p.h. 34,828 9 TON a.s.,michaela Thoneta 148,Bystřice p.h. Bystřice p.h. 34,911 10 Javořice a.s.,ptenský Dvorek 100,Ptení Bystřice p.h. 34,655;34892 11 TON a.s.,michaela Thoneta 148,Bystřice p.h. Holešov 23,891 12 Lovochemie a.s.,terezínská 57,Lovosice Holešov 24,177 13 Nestlé Česko sro.,mezi Vodami 27,Praha Všetuly 22,078 14 Lesy Lukov a.s.,lukov 119 Všetuly 21,971 15 Kloboucká lesní sro.,šumavská 31,Brno Bylnice 157,375 16 ČR-VVÚ,Rooseveltova 23,Praha 6-Dejvice Bohuslavice n/vláří 148,348 17 Statestrong sro.,štefánikova 448,Bojkovice Bojkovice 129,56 18 Jednota spotř.družstvo,veselská 733,Uherský Ostroh Uherský Brod 115,555 19 Lovochemie a.s.,terezínská 57,Lovosice Uherský Brod 0,122 20 Slovácké strojírny a.s.,nivnická 1763,Uherský Brod Uherský Brod 116,29 21 ZEVOS a.s.,nádražní 25,Uherské Hradiště Uherský Brod 0,027 22 Ing.Karel Žáček,Luhačovická 510,Bojkovice Bojkovice 129,614 23 BRODEX sro.,vlčnovská 689,Uherský Brod Uherský Brod 116,262 24 Aircraft Industries,Na Záhonech 1177,Kunovice Kunovice 99,564 25 Groz-Beckert Czech,U Sirkárny 252, Č.Budějovice Valašské Klobouky 12,092 26 Jáchymov invest a.s.,dukel.hrdinů 3653/1,Hodonín Uherský Ostroh 91,160;91,170 27 ŽPSV a.s.,třebízského 207,Uherský Ostroh Uherský Ostroh 91,799;91,119 28 FERONA a.s.,havlíčkova 1043/11,Praha 1 Staré Město 138,458 29 ZEVOS a.s.,nádražní 25,Uherské Hradiště Staré Město 0,24 30 Colorlak a.s.,tovární 1076,Staré Město Staré Město 138,602 31 Kovosteel sro.,brněnská 1372,Staré Město Staré Město 137,884 32 TOSHULIN a.s.,wolkerova 845,Hulín Hulín 167,936 33 PELSPED sro.,čechova 11,Přerov Staré Město 138,732 34 METALŠROT a.s.,mánesova 510,Tlumačov Tlumačov 160,95;161,546 35 Fatra a.s.,tř.t.bati 1541,Napajedla Napajedla 149,683 36 METRANS a.s.,želechovice nad Dřevnicí Želechovice-Lípa 18,691;18,071 37 PSG a.s.,zarámí 40477, Zlín Otrokovice 154,525 38 Bardos sro.,objízdná 1628,Otrokovice Otrokovice 154,610;154,639 39 TOMA a.s., tř.t.bti 1566, Otrokovice Otrokovice 154,735;155,319;155,279 40 ZPS-TRANSPORT a.s.,tř.3.května 1174,Zlín Otrokovice 4,053 41 S-BBS sro.,tř.t.bati, Zlín Zlín-střed 9,756;9,788;9,889 42 Ing.Ladislav Kouřil,Citov č.5,brodek u Přerova Říkovice 175,97 43 Českomoravský cement a.s.,beroun 660 Tlumačov 0,368 44 MATVE sro.,veselská 724,Uherský Ostroh Uherský Ostroh 0,039 45 OLSPED, s.r.o., Sladkovského 234/47,Olomouc Vizovice 24,451 46 CE WOOD a.s.,zlínské Paseky 3662, Zlín Rožnov p/r 12,646 47 Energoaqua a.s.,1.máje 823,Rožnov p.radhoštěm Rožnov p/r 12,636 48 Gumárny Zubří a.s.,hamerská 9, Zubří Zubří 9,968 49 Lesnicko-dřevařská firma,sro.,hamerská 3,Zubří Střítež n/bečvou 7,935 50 ARPETA Group a.s.,nám.tgm 588,Zlín Hrachovec 3,322 51 SCHOTT CR a.s.,zašovská 850,Val.Meziříčí Rožnov-Val.Mez. 2,784 52 Mor.sl.dřev.závody a.s.,hlavní třída 5,Šumperk Valašské Meziříčí 25,318 53 Uhlobeskyd sro.,sokolská 412,Val.Meziříčí Valašské Meziříčí 0,059 54 UNITOOLS PRESS CZ, a.s.,hranická 328,Val.Mez. Valašské Meziříčí 24,061 55 Agropodnik a.s.,mostní 101,Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí 0,704 56 LUKROM Valmez a.s.,hranická 1,Val.Meziříčí Valašské Meziříčí 0,098 57 Promet Foundry sro.,ostrava-marianské Hory Vsetín 38,343 58 B.F.P.,Lesy a statky T.Bati sro.,loučka Vsetín 37,928 59 PERAD sro.,bystřička 185 Bystřička nákladiště 32,544 60 Uhlobeskyd sro.,sokolská 412,Val.Meziříčí Jablůnka 37,362 61 ČR-SSHR,závod Dolanka,Hovězí Hovězí nákladiště 7,375 62 OKD,Doprava a.s.,nádražní 93/2967,Ostrava Vsetín-Velké Karlovice 22,749 63 Pila MSK a.s.,velké Karlovice Velké Karlovice 27,453 64 Winpro sro.,u Továrny 39,Halenkov Halenkov 15,138 65 Obec Halenkov č.655 Halenkov 14,937 126

7.4 Hodnocení rozvojových záměrů SŽDC Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému Zlínského kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované, železniční síť představuje celkem 358 km tratí a obsluha území je řešena prostřednictvím 117 železničních stanic a zastávek. Za předpokladu, že izochrona docházkové vzdálenosti k železnici je max. 20 minut tzn. cca 1,2 km, pak železniční doprava obsluhuje území o rozloze cca 530 km 2 což je zhruba 7,5% území kraje. K rozvojovým záměrům Správy železniční dopravní cesty s. o. lze konstatovat: Poměrně nízká cestovní rychlost u trati 280 a současně záměr na přestavbu silnice I/57 vyžadují modernizaci tratě s cílem dosažení vyšší kvality především v průměrné cestovní rychlosti. Rozvojové dokumenty ČD předpokládají modernizaci tratě ve 3. etapě s dokončením do roku 2015. Např. při traťové rychlosti 90 km/hod. lze dosáhnout průměrné cestovní rychlosti rychlíků kolem 70 km/hod. Záměr na modernizaci tratě 281 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Doporučujeme, aby ta byla přednostně zaměřena na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti, která je v současné době 28,5 km/hod. Tak lze dosáhnout vyšší kvality v dopravní obsluze území a zvýšenou schopnost konkurence silniční dopravě. Nasazením moderních vozidel lze na této trati, např. při traťové rychlosti 65 km/hod., dosáhnout průměrné cestovní rychlosti kolem 35 km/hod. a tak snížit jízdní dobu přibližně o 5 minut. Záměr na modernizaci tratě 282 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Nízká cestovní rychlost (28,1 km/hod.) a tím omezená schopnost konkurence silniční dopravě vyžaduje modernizaci trati zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti. Při provozu moderních vozidel a za předpokladu dosažení traťové rychlosti kolem 65 km/hod. lze dosáhnout průměrné cestovní rychlosti 35 km/hod. a snížení jízdní doby o více než 10 minut. U trati 303 zůstává otevřeným koncepčním problémem dopravní spojení Kroměříž-Hulín. Původní Generel dopravy navrhoval zdvoukolejnění úseku Kroměříž-Hulín, doporučujeme další posouzení záměru. Trať vyžaduje další modernizaci zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování traťové rychlosti. Předpokladem začlenění do provozního systému Kroměříž-Otrokovice- Zlín je uvažovaná realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Nutnost přestavby tratě 330 v rámci II. tranzitního železničního koridoru s traťovou rychlostí min. 160 km/hod. s předpokládaným uvedením do provozu v roce 2002, která byla uvedena v Generelu Zlínského kraje jako nezbytná, je již v současné době realizována. K její realizaci došlo v letech 2000-2002. V současné době probíhá schvalovací proces pro dokumentaci pro územní řízení na elektrizaci a modernizaci tratě 331, která převezme rozhodující přepravní zátěže v rámci IDS Vizovice-Zlín-Otrokovice. Intervalová doprava se zastávkami do 1 km, kvalitní dopravní terminál Zlín-střed s vazbou na MHD s možným převedením trolejbusové dopravy na železnici. Dále zůstává ve sledování rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo 127

i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme trvale hledat koncepci v organizování osobní dopravy v rámci rozvoje IDS především v oblastech, kde dochází ke konkurenci mezi autobusovou a železniční dopravou. Přednostně se může jednat o řešení veřejné osobní dopravy kolem železničních tratí 281 Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín-Velké Karlovice. Rekapitulace základních charakteristik Trať číslo Délka tratě na území Počet stanic a Průměrná vzdálenost Průměrná cestovní rychlost (km/hod.) kraje (km) zastávek stanic (km) Os vlaky R, Sp vlaky 280 50 14 3,5 47,3 65,3 281 14 6 2,2 28,5-282 25 13 2,1 28,1-283 20 6 2,7 36,5-303 58 17 3,6 37,3 45,7 305 17 7 2,4 33,6-330 48 11 4,1 47,5 76,7 331 25 16 1,7 32,1-340 12(16) 5 2,5 37,8 52,1 341 68 23 3,1 35,5 44,5 346 10 3 3,3 39,9 39,9 128

7.5 Osobní železniční doprava Obsluha území a přepravní vazby Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje V předcházející kapitole popsaná železniční síť představuje na území Zlínského kraje celkem 358 km tratí a obsluha území je řešena prostřednictvím 117 železničních stanic a zastávek. Železniční osobní doprava se podílí na dopravní obsluze rozsáhlého území Zlínského kraje. Podílí se na zabezpečení dopravní obsluhy celkem 77 obcí, ve kterých je zhruba 401,3 tis. obyvatel, z celkového počtu obyvatel kraje se jedná o zhruba 68%. V jednotlivých okresech jsou tyto ukazatele rozdílné, např. nejvíce obyvatel se železniční doprava dotýká v okresech Vsetín a Zlín s podílem cca 76% resp. 74%, nejnižší podíl vykazuje okres Uherské Hradiště a to zhruba 54%. Obecně lze konstatovat, že železniční doprava představuje významný potenciál kraje v oboru přepravy osob. Železniční doprava resp. železniční tratě tím, že jsou vedeny přes téměř všechna významná sídla Zlínského kraje mohou plnit svou funkci a výrazně se podílet na pokrytí rozhodujících přepravních proudů. Z dále uvedených vybraných vazeb lze přímým železničním spojením zabezpečit zhruba 81% cest pravidelné dopravy. Tento vysoký podíl a funkce železniční dopravy mohou být znehodnoceny poměrně vysokou průměrnou docházkovou vzdáleností. Tuto konkurenční nevýhodu oproti např. autobusové dopravě musí vyvážit kroky směřující ke zvyšování průměrné cestovní rychlosti na železničních tratích. Následuje přehled rozhodujících přepravních vazeb pravidelné železniční dopravy podle prodaných jízdních dokladů (přepravených osob) mezi vybranými železničními stanicemi (zdroj: České dráhy a.s., Odbor koncepce a obchodu osobní dopravy, oddělení statistiky a analýzy, rok 2008). Veškeré údaje ČD byly pořízeny na základě skutečné prodejnosti jízdních dokladů zakoupených u ČD pro konkrétní železniční stanice a tratě. 129

Zdroj: České dráhy a.s. Rok nástupu:2008 Počet prodaných jízdních dokladů ČD (osob) pro uvedené relace osoby Stanice nástupní - název Stanice cílová - název Chropyně Kroměříž 380 Kroměříž Chropyně 269 649 Holešov Kroměříž 42 479 Kroměříž Holešov 44 692 87 171 Hulín Kroměříž 80 491 Kroměříž Hulín 79 550 160 041 Kunovice Uherské Hradiště 7 600 Uherské Hradiště Kunovice 10 706 18 306 Napajedla Zlín střed 441 Zlín střed Napajedla 483 924 Otrokovice Napajedla 5 164 Napajedla Otrokovice 3 679 8 843 Otrokovice Zlín střed 6 257 Zlín střed Otrokovice 4 521 10 778 Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí 32 058 Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm 34 596 66 654 Valašské Meziříčí Vsetín 112 879 Vsetín Valašské Meziříčí 118 008 230 887 Uherské Hradiště Kunovice 10 706 Kunovice Uherské Hradiště 7 600 18 306 Uherské Hradiště Staré Město u Uherského Hradiště 9 077 Staré Město u Uherského Hradiště Uherské Hradiště 10 328 19 405 Uherské Hradiště Uherský Brod 115 318 Uherský Brod Uherské Hradiště 122 559 237 877 Fryšták a Slušovice nejsou ČD obsluhovány Údaje v tabulce reprezentují počet prodaných jízdních dokladů (přepravených cestujících) pouze mezi uvedenými stanicemi za rok 2008. Objemy neobsahují cestující přistupující z jiných tratí a cestující z jiným jízdním dokladem, což se přednostně dotýká např. tratě 331, kde existují vedle dokladů ČD také doklady IDS. Z předcházející tabulky je patrný největší počet jízdních dokladů (přepravených osob) v relaci Uherský Brod-Uherské Hradiště v objemu 237,8 tis, následuje relace Vsetín-Valašské Meziříčí s objemem 230,9 tis. osob a Kroměříž-Hulín s objemem 160 tis. osob za rok 2008. V případě vazby Otrokovice-Zlín střed hodnota 10,8 tis. nevyjadřuje z důvodu výše uvedených skutečný stav. Reálnější údaje k této relaci uvádíme následně. Další podklady týkající přepravených osob mezi vybranými železničními stanicemi byly zpracovány KCOD Zlín. Výsledné počty přepravených osob byly odvozeny jak 130

z prodejnosti jízdních dokladů tak především na základě průzkumů cestujících ve vlacích ČD, které byly provedeny v roce 2008. U relace Zlín-Otrokovice na trati 331 se uvádí celkový počet cestujících v obou směrech zhruba 810,7 tis. osob za rok 2008. Jednoznačně se jedná o nejsilnější přepravní vazbu, přibližně 3,4x vyšší než vztah Uherské Hradiště-Uherský Brod. Objemy pro zbývající relace jsou přibližně srovnatelné s výše uvedenými údaji ČD. Přehled počtu přepravených osob v pravidelné železniční dopravě v osobách za rok 2008 na jednotlivých tratích byl zpracován KCOD Zlín podle průzkumu cestujících na příslušné trati (průzkum provádějí České dráhy a.s., rok 2008): Počet přepravených cestujících za rok 2008 Trať počet 280 1 450 693 281 396 381 282 475 416 283 231 294 303 2 042 167 305 88 930 330 2 129 488 331 2 071 195 340 305 996 341 2 167 607 346 292 635 Celkem 11 651 802 zdroj: KCOD Zlín Počet přepravených cestujících byl odvozen jako součet osob nastupujících na všech stanicích a zastávkách na dané trati a osob přestupujících na tuto trať z přípojné trati. U tratí 280 a 330 se jedná o orientační údaje pouze za stanice ve Zlínském kraji bez cestujících, kteří přijíždí přímým vlakem z jiné trati nebo celou tratí jen projíždějí. Pro možnost srovnání uvádíme ze zdroje ČD počty prodaných jízdních dokladů, u trati 280 se jedná o zhruba 1,2 mil. a u trati 330 o zhruba 1,3 mil. Z tabulky je zřejmé, že největší počet přepravených osob v absolutním vyjádření je na tratích 341, 330, 331 a 303. Pokud tyto počty přepravených osob převedeme na ukazatel vyjadřující hustotu cestujících na 1 km délky tratě pak srovnání vychází následovně. Tratě s největší hustotou cestujících: 331 Otrokovice-Vizovice 82,8 tis. osob/km tratě 330 Břest-Hulín-Nedakonice 44,4 tis. 303 Bezměrov-Valašské Meziříčí 35,2 tis. 341 Staré Město-Vlárský průsmyk 31,9 tis. osob/km tratě. Tratě s nejmenší hustotou cestujících: 305 Kroměříž-Zborovice 5,2 tis. osob/km tratě 283 Horní Lideč-Bylnice 11,6 tis. 282 Vsetín-Velké Karlovice 19,0 tis. osob/km tratě. 131

Jednoznačně nejvyšší využití, 82,8 tis. osob/km, vykazuje trať 331, což v tomto případě odráží především vysoký potenciál a hustou (kvalitní) obsluhu území. V případě nízkých ukazatelů je naopak možno hovořit o nízkém potenciálu cestujících (území), nebo v případě tratí 282 také o vlivu autobusové dopravy. Následuje přehled prodaných jízdních dokladů ČD (nastupujících cestujících) na jednotlivých stanicích v pravidelné železniční dopravě za rok 2008 (zdroj: České dráhy a.s., Odbor koncepce a obchodu osobní dopravy, oddělení statistiky a analýzy, rok 2008). 132

Počet jízdních dokladů (nástupy osob) v jednotlivých stanicích Rok 2008 Stanice nástupní - název Osob Bezměrov 20 517 Biskupice u Luhačovic 7 715 Bohuslavice nad Vláří 8 333 Bojkovice 55 127 Bojkovice město 108 316 Branky na Moravě 15 759 Brňov 8 552 Brumov 8 077 Brumov střed 25 245 Břest 14 057 Bylnice 37 601 Bystřice pod Hostýnem 187 018 Bystřička 26 000 Chropyně 88 201 Divnice 11 534 Dobrotice 4 772 Halenkov 30 105 Halenkov zastávka 24 713 Havřice 19 587 Hlinsko pod Hostýnem 12 895 Holešov 233 016 Horní Lideč 162 344 Hostětín 6 816 Hovězí 56 200 Hrachovec 5 612 Hradčovice 34 007 Hulín 373 785 Huslenky 15 800 Huslenky zastávka 17 323 Huštěnovice 32 492 J ablůnka 41 388 J ankovice 12 485 J anová 13 088 J arohněvice 1 704 Karolinka 20 434 Karolinka zastávka 23 947 Kostelany nad Moravou 5 319 Kotojedy 5 062 Krhová 17 617 Kroměříž 678 357 Kunovice 95 748 Kunovice zastávka 34 604 Kunovice-Loučka 22 699 Leskovec 10 307 Lhotka nad Bečvou 15 508 Lidečko 3 050 Lidečko ves 29 691 Lípa nad Dřevnicí 46 141 Loukov 13 484 Luhačovice 152 955 Lužná u Vsetína 23 907 Napajedla 32 960 Návojná 16 437 Nedakonice 24 872 Nezdenice 57 878 Nový Hrozenkov 33 487 Nový Hrozenkov zastávka 12 841 Osíčko 18 794 Ostrožská Nová Ves 60 561 Ostrožská Nová Ves lázně 5 120 Otrokovice 590 814 Otrokovice-Trávníky 16 391 Pitín zastávka 29 858 Police u Valašského Meziříčí 13 049 Polichno 15 757 133

Popov 17 239 Popovice u Uherského Hradiště 49 356 Postoupky 18 622 Poteč 11 539 Rajnochovice 43 941 Rožnov pod Radhoštěm 177 757 Slavičín 37 703 Spytihněv 22 295 Staré Město u Uherského Hradiště 236 531 Střelná 32 555 Střítež nad Bečvou 2 037 Svatý Štěpán 2 891 Šelešovice 526 Šumice 101 688 Tlumačov 106 088 Třebětice 8 870 Uherské Hradiště 631 324 Uherský Brod 603 665 Uherský Ostroh 113 276 Újezdec u Luhačovic 70 014 Ústí u Vsetína zastávka 7 965 Valašská Polanka 34 415 Valašské Klobouky 54 126 Valašské Meziříčí 657 485 Valašské Příkazy 9 475 Velké Karlovice 28 884 Velké Karlovice zastávka 16 261 Vésky 9 989 Vizovice 80 187 Vlárský průsmyk 6 720 Vsetín 802 505 Zádveřice 36 893 Záhlinice 17 852 Záhorovice 47 265 Zašová 25 816 Zborovice 21 211 Zborovice zastávka 8 084 Zdounky 17 238 Zlín střed 351 754 Zlín-Dlouhá 48 243 Zlín-Louky 16 282 Zlín-Malenovice 13 982 Zlín-Malenovice zastávka 21 484 Zlín-Podvesná 47 025 Zlín-Prštné 27 957 Zlín-Příluky 27 823 Zlín-U mlýna 12 616 Zubří 32 855 Želechovice nad Dřevnicí 81 585 Celkem 8 699 730 Zdroj: České dráhy a.s. Přehled železničních stanic s nejvyšším počtem prodaných jízdních dokladů ČD (nastupujících osob) za rok 2008: Název stanice Počet osob v tis. Vsetín 802,5 Kroměříž 678,4 Valašské Meziříčí 657,5 Uherské Hradiště 631,3 Uherský Brod 603,7 Otrokovice 590,8 Hulín 373,8 Zlín střed 351,8 134

Přehled nabídky, jízdní řád 2008/2009 Nabídka vlakových spojů na tratích Zlínského kraje v průběhu běžného dne: Železniční trať Osobní vlaky běžný den Vlaky IC, EC, Ex, R a Sp běžný den Směr (úsek) Pracovní Sobota Neděle Pracovní Sobota Neděle 280 Lhotka nad Bečvou - Vsetín 20 15 14 9 9 9 Vsetín Střelná 21 17 16 5 5 5 Střelná Vsetín 22 16 15 6 6 6 Vsetín Lhotka nad Bečvou 19 15 13 9 9 9 281 Val. Meziříčí - Rožnov p. R. 12 11 10 - - - Rožnov p. R. - Val. Meziříčí 12 11 10 - - - 282 Vsetín - Velké Karlovice 13 11 10 - - - Velké Karlovice - Vsetín 12 11 10 - - - 283 Horní Lideč - Bylnice 13 11 10 - - - Bylnice - Horní Lideč 11 9 9 - - - 303 Bezměrov Kroměříž 20 13 14 2 2 1 Kroměříž Bystřice pod 29 23 18 2 2 1 Hostýnem Bystřice pod Hostýnem 16 14 13 2 2 1 Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Bystřice pod 13 11 11 1 1 2 Hostýnem Bystřice pod Hostýnem - 34 22 20 1 1 2 Kroměříž Kroměříž - Bezměrov 20 13 13 1 1 2 305 Kroměříž - Zborovice 13 5 6 - - - Zborovice - Kroměříž 13 5 6 - - - 330 Přerov - Břeclav 27 16 15 21 21 21 (Břest -Nedakonice) Břeclav - Přerov 22 14 13 22 22 22 (Nedakonice - Břest) 331 Otrokovice Zlín střed 26 12 15 1 1 1 Zlín střed - Vizovice 20 11 14 0 0 0 Vizovice Zlín střed 22 11 14 0 0 0 Zlín střed - Otrokovice 28 12 15 1 1 1 340 Uherské Hradiště - Brno 23 19 17 8 7 8 (Uh. Hradiště - Uherský Ostroh) Brno - Uherské Hradiště 18 12 10 6 6 6 (Uherský Ostroh - Uh. Hradiště) 341 St. Měs. u Uher. Hrad. -Uher. 39 25 25 13 13 13 Brod Uher. Brod - Bojkovice 18 10 9 6 7 7 Bojkovice - Bylnice 15 6 6 2 2 2 135

Bylnice Vlárský průsmyk 9 4 5 0 0 0 Vlárský průsmyk - Bylnice 8 5 6 1 1 2 Bylnice - Bojkovice 15 7 9 1 2 2 Bojkovice Uher. Brod 17 10 8 6 7 7 Uher. Brod -St. Měs. u Uher. 39 27 27 11 11 13 Hrad. 346 Luhačovice - Újezdec u Luh. 17 15 15 6 6 6 Újezdec u Luh. - Luhačovice 17 15 15 6 6 6 Základní přepravní vztahy v oblasti veřejné dopravy uvnitř kraje se odehrávají v železniční osobní dopravě v relacích: Zlín - Otrokovice - Hulín - Kroměříž Kroměříž - Hulín Holešov Bystřice pod Hostýnem Vsetín - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště - Staré Město Otrokovice Uherské Hradiště Uherský Brod Z pohledu infrastruktury je pro potřeby těchto proudů modernizován jen úsek Hulín- Otrokovice-Staré Město. Ostatní úseky mají nevyhovující propustnost a nízkou traťovou rychlost. Významné mezikrajské a mezinárodní vazby na železnici jsou: na trati 330 z Hulína směrem na Přerov a Olomouc (OLK) a ze Starého Města směrem na Hodonín a Břeclav (JMK) na trati 280 z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a dále na Přerov a Olomouc (OLK) na trati 280 ze Střelné do Půchova (Slovenská republika) na trati 340 z Uherského Hradiště do Veselí nad Moravou (JMK). Převážná část přepravy směrem do Olomouckého kraje je realizována expresy a rychlíky. Do Jihomoravského kraje se dělí přeprava na trati 340 zejména mezi osobní a spěšné vlaky. Z pohledu infrastruktury je pro potřeby těchto proudů modernizována jen trať 330 Přerov-Břeclav. Trať 280 Hranice na Moravě-Vsetín-Střelná má nevyhovující traťovou rychlost a trať 340 Uherské Hradiště-Veselí nad Moravou má omezenou kapacitu (jedna kolej). 136

7.6 Nákladní železniční doprava Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Za rok 2008 byly realizovány následující přepravní výkony (Zdroj ČD Cargo): Vozy Tuny Období roku 2008 Naloženo Vyloženo Celkem Naloženo Vyloženo Celkem Celkem rok 2008 51 491 56 779 108 270 1 464 466 2 183 237 3 647 703 Uvedené výkony jsou realizovány v celkem 52 železničních stanicích Zlínského kraje. Ve srovnání s rokem 2001, kdy bylo dosaženo celkové vykládky (vývoz) a nakládky (dovoz) v objemu zhruba 3,55 mil. tun, představuje výkon zhruba 3,65 mil. tun v roce 2008 nárůst pouze 2,8%. Oproti roku 2001 došlo k mírnému zlepšení ve vyrovnanosti mezi vývozem a dovozem zboží. Přes železniční hraniční přechod mezi Českou a Slovenskou republikou na trati 280 Horní Lideč st.hr. bylo za rok 2008 dovezeno zhruba 1,77 mil. tun zboží a vyvezeno zhruba 1,81 mil. tun zboží. V úhrnu přes železniční hraniční přechod bylo přepraveno cca 3,58 mil. tun zboží. Přehled přepravních výkonů v jednotlivých železničních stanicích za rok 2008 (Zdroj ČD Cargo) Železniční Vozy Tuny stanice Naloženo Vyloženo Celkem Naloženo Vyloženo Celkem Bohuslavice nad Vláří 70 2 72 2 822 63 2 855 Bojkovice 445 8 453 17 291 169 17 460 Brumov 167 0 167 2 509 0 2 509 Bylnice 222 15 237 9 006 439 9 446 Bystřice pod Hostýnem 372 470 842 13 478 22 068 35 546 Bystřička 14 230 244 547 9 297 9 845 Chropyně 355 455 810 8 548 15 997 24 545 Halenkov 53 3 56 2 006 145 2 151 Hlinsko pod Hostýnem 41 1 42 1 652 3 1 654 Holešov 339 245 584 10 225 10 040 20 265 Horní Lideč 145 98 243 5 489 3 086 8 575 Hovězí 270 295 565 1 012 11 808 12 820 Hradčovice 6 0 6 133 0 133 Hulín 433 495 928 10 415 13 317 23 731 Huštěnovice 6 29 35 148 437 585 Jablůnka 26 52 78 695 2 154 2 849 Karolinka 1 0 1 7 0 7 Koryčany 148 103 251 5 373 4 264 9 637 Kroměříž 2 019 2 276 4 295 71 453 59 595 131 048 Kunovice 205 141 346 1 498 3 489 4 987 Kunovice-Loučka 33 20 53 1 301 919 2 219 Lhotka nad Bečvou 18 160 18 131 36 291 588 808 730 804 1 319 612 Lípa nad Dřevnicí 13 283 13 196 26 479 271 696 434 697 706 393 Loukov 2 0 2 20 0 20 Napajedla 198 174 372 4 585 7 900 12 485 Nedakonice 1 0 1 16 0 16 Nezdenice 0 1 1 0 49 49 Osíčko 1 090 1 047 2 137 26 206 52 216 78 422 Ostrožská Nová Ves 4 3 7 118 148 266 Otrokovice 3 580 8 888 12 468 91 692 379 682 471 374 Rajnochovice 68 0 68 2 419 0 2 419 Rožnov pod Radhoštěm 112 89 201 2 858 3 135 5 993 137

Slavičín 49 14 63 1 930 323 2 253 Staré Město u UH 1 933 2 918 4 851 66 691 98 171 164 863 Střítež nad Bečvou 112 9 121 4 095 471 4 565 Tlumačov 925 741 1 666 45 945 12 084 58 029 Uherské Hradiště 5 3 8 34 12 46 Uherský Brod 628 561 1 189 26 154 20 374 46 528 Uherský Ostroh 1 309 382 1 691 35 877 16 817 52 694 Újezdec u Luhačovic 166 17 183 6 321 697 7 018 Valašská Polanka 2 58 60 34 1 846 1 881 Valašské Klobouky 1 104 105 2 2 505 2 508 Valašské Meziříčí 574 582 1 156 18 249 18 642 36 891 Velké Karlovice 51 285 336 1 661 8 493 10 154 Vizovice 35 15 50 1 258 579 1 837 Vlárský průsmyk 77 0 77 2 781 0 2 781 Vsetín 1 208 159 1 367 46 174 5 926 52 100 Zašová 4 0 4 140 0 140 Zborovice 5 0 5 50 0 50 Zdounky 55 50 105 2 355 1 432 3 787 Zlín střed 2 481 4 414 6 895 50 599 228 942 279 540 Zlín-Malenovice 3 0 3 93 0 93 Celkový součet 51 491 56 779 108 270 1 464 466 2 183 237 3 647 703 Z celkového přepravního výkonu za rok 2008 v objemu 3.647703 tun představuje dovoz (nakládka) 40,1% a vývoz (vykládka) 59,9%. Nejzatíženější železniční stanicí je Lhotka nad Bečvou na železniční trati 280 s přepravním výkonem 1.319,6 tis. tun, což je přibližně 36,2% z celkového objemu. S významným odstupem následují železniční stanice Lípa nad Dřevnicí na železniční trati 331 s výkonem 706,4 tis. tun a podílem 19,4% z celkového objemu a Otrokovice na železniční trati 330 s výkonem 471,4 tis. tun a podílem 12,9% z celkového objemu přepraveného zboží. Největší přepravní objemy se realizují v následujících železničních stanicích: Lhotka nad Bečvou (trať 280) 1.319,6 tis. tun Lípa nad Dřevnicí (trať 331) 706,4 tis. tun Otrokovice (trať 330) 471,4 tis. tun Zlín střed (trať 331) 279,5 tis. tun Staré Město u Uherského Hradiště (trať 330) 164,9 tis. tun Kroměříž (trať 303) 131,0 tis. tun, další železniční stanice již vykazují objemy významně menší než 100 tis. tun/rok. Objem dovozu a vývozu zboží v železničních stanicích Zlínského kraje (zdroj ČD Cargo za rok 2008) Objem zboží v tunách 2250000 2000000 1750000 1500000 1250000 1000000 750000 500000 250000 0 Dovoz Vývoz 138

7.7 Shrnutí analýzy, hodnocení rozvojových záměrů SŽDC Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km,(288 km tratě celostátní a 70 km tratě regionální). Obsluhu území zabezpečuje celkem 117 železničních stanic a zastávek. Sledovaným rozvojovým záměrem, uvedeným v PUR ČR 2008 a ZÚR ZK je prodloužení železniční trati 331 Otrokovice-Zlín na trať 280, čímž se vytváří další propojení železničních tratí 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná přes krajské město Zlín. Železniční doprava se podílí na dopravní obsluze území 77 obcí, ve kterých bydlí přibližně 401,3 tis. osob, což představuje zhruba 68% obyvatelstva Zlínského kraje. Za rok 2008 bylo na železničních tratích Zlínského kraje přepraveno celkem 11,7 mil. osob, odborným odhadem se jedná o přibližně 39 tis. cestujících/24 hod. běžného pracovního dne. Jednoznačně největší objem přepravených osob na 1km tratě je realizován na trati 331 Otrokovice-Vizovice s hustotou cca 82,8 tis. osob/km tratě za rok 2008. Nejzatíženější železniční stanicí je Vsetín s celkovým počtem zhruba 802,5 tis. nastupujících osob za rok 2008, což přibližně představuje v průměru 2,7 tis. osob/24 hod. běžného pracovního dne. V nákladní železniční dopravě bylo v roce 2008 dosaženo celkové dovozu (nakládka) a vývozu (vykládka) v objemu přibližně 3,65 mil. tun zboží. Uvedené výkony jsou realizovány v celkem 52 železničních stanicích kraje. Ve srovnání s rokem 2001 došlo ke zvýšení přepravy zboží o zhruba 2,8%. Nejzatíženější železniční stanicí je Lhotka nad Bečvou na trati 280 s výkonem cca 1,3 mil. tun, což je zhruba 36% z celkového objemu. Podíl dovozu je zhruba 40%, vývoz představuje přibližně 60% z celkového objemu přepraveného zboží. Rekonstrukce tratě 330 v rámci II. tranzitního železničního koridoru s traťovou rychlostí min. 160 km/hod., která byla uvedena v Generelu Zlínského kraje jako nezbytná, byla provedena s ukončením a provozováním v roce 2002. V současné době probíhá schvalovací proces pro dokumentaci pro územní řízení na elektrizaci a modernizaci tratě 331 Otrokovice-Vizovice. Z pohledu nízké kvality osobní dopravy mezi Otrokovicemi a Zlínem se jedná o trvale prioritní záležitost. Dále zůstává ve sledování rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme tento záměr dále zkoumat a hodnotit z hlediska dopravního významu kraje a České republiky. K rozvojovým záměrům Správy železniční dopravní cesty s. o. lze konstatovat: Poměrně nízká cestovní rychlost u trati 280 a současně záměr na přestavbu silnice I/57 vyžadují modernizaci tratě s cílem dosažení vyšší kvality především v průměrné cestovní rychlosti. Rozvojové dokumenty ČD předpokládají modernizaci tratě ve 3. etapě s dokončením do roku 2015. Záměr na modernizaci tratě 281 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. 139

Doporučujeme, aby ta byla přednostně zaměřena na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti, která je v současné době 28,5 km/hod. Tak lze dosáhnout vyšší kvality v dopravní obsluze území a zvýšenou schopnost konkurence silniční dopravě. Záměr na modernizaci tratě 282 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Nízká cestovní rychlost (28,1 km/hod.) a tím omezená schopnost konkurence silniční dopravě vyžaduje modernizaci trati zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti. U trati 303 zůstává otevřeným koncepčním problémem úsek Kroměříž-Hulín, především původní návrh na jeho zdvoukolejnění. Trať vyžaduje další modernizaci zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování traťové rychlosti. Je uvažována realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Doporučujeme trvale hledat koncepci v organizování osobní dopravy v rámci rozvoje IDS především v oblastech, kde dochází ke konkurenci mezi autobusovou a železniční dopravou. Přednostně se může jednat o řešení veřejné osobní dopravy kolem železničních tratí 281 Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín-Velké Karlovice. Rekapitulace doporučených problémů k dalšímu řešení: U trati 303 je uvažována realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Otevřeným koncepčním problémem zůstává úsek Kroměříž-Hulín, především návrh původního Generelu dopravy na jeho zdvoukolejnění. Doporučujeme další hodnocení tohoto námětu. Ve sledování růstává rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě 331 z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme tento záměr dále zkoumat a hodnotit z hlediska dopravního významu kraje a České republiky. 140

8 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Autobusová doprava je rozhodující součástí dopravního systému kraje, resp. dopravní obsluhy území kraje. Především dostupnost autobusových zastávek je významným pozitivním prvkem v přepravě osob. Autobusové trasy na území Zlínského kraje jsou stabilizované, autobusová doprava se dotýká všech 305 obcí a měst na jeho území. Dominantními provozovateli pravidelné autobusové dopravy na území kraje jsou tito dopravci : ČSAD Vsetín a. s. KRODOS BUS a.s. ČSAD BUS Uherské Hradiště a. s. Příměstskou i dálkovou dopravu dále zajišťují menší dopravci a dopravní společnosti okolních okresů, jejichž linky přesahují správní hranice kraje. Na řešeném území zajišťují autobusovou dopravu rovněž dopravci ze Slovenské republiky. Vedle pravidelné linkové autobusové dopravy jsou ve vybraných městech kraje provozovány systémy městské hromadné dopravy (MHD). Jedná se o následující města a dopravce: Kroměříž Technické služby města Kroměříž, s.r.o. Valašské Meziříčí ČSAD Vsetín a. s. Vsetín ČSAD Vsetín a. s. Zlín Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s. r. o. Otrokovice Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s. r. o. Uherské Hradiště ČSAD BUS Uherské Hradiště a. s. Základní přepravní vztahy v oblasti veřejné dopravy uvnitř kraje se odehrávají v linkové dopravě v relacích: Zlín - Vizovice - Vsetín Zlín - Holešov - Hulín - Kroměříž Zlín - Březolupy - Uherské Hradiště Zlín - Luhačovice Vsetín - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm Kroměříž - Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště - Staré Město - Otrokovice - Zlín 141

Z pohledu infrastruktury je na těchto relacích největším problémem vysoká intenzita celkového proudu a riziko kongescí zejména ve špičku. V roce 2005 byla založena obchodní společnost koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. Vzhledem k geografickému členěním není možné vytvořit integrovaný dopravní systém s jednotnou tarifní integrací. Další rozvoj veřejné hromadné dopravy však může být postaven na již pokračující optimalizaci pravidelné linkové dopravy a dopravní integraci založené na návaznosti spojů. Z hlediska možností odbavování cestujících jsou tedy na území Zlínského kraje připraveny podmínky pro dopravní integraci, v případě vybavení DSZO kompatibilním odbavovacím systémem a vyřešení odbavování cestujících na některých regionálních železničních tratích budou tyto podmínky takřka ideální. Při platbě jízdného a dobíjení čipové karty cestující mohou od listopadu 2007 použít čipovou kartu kteréhokoliv z dopravců, zapojeného do clearingu. Vzájemné uznávání čipových karet dopravců přispělo k zjednodušení systému pro cestující, kteří využívají k přepravě více dopravců. Na území Zlínského kraje jsou v současnosti do clearingu zapojeni následující dopravci: ČSAD Vsetín a.s., ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s., KRODOS BUS a.s., Karel Housa HOUSACAR a Kroměřížské technické služby, s.r.o. Poslední rozšíření clearingu proběhlo v září 2008, kdy se do systému vzájemného uznávání čipových karet připojily Kroměřížské technické služby, s.r.o. Přínosy pro cestující zahrnují pohodlnější platbu (cestující u sebe nemusí mít hotovost), snížení nákladů za vyřizování čipových karet a za jejich aktivaci a snížení nákladů obětované příležitosti z důvodu nevyužití slevy spojené s použitím bezhotovostní platby jízdného (tyto slevy se pohybují v rozmezí 2 5 %). Snižuje se také riziko nevyužití slevy v případě nedostatečné finanční hotovosti na kartě, jelikož nabití karty je možno uskutečnit také u kteréhokoliv z dopravců zapojeného v systému. Nevýhodou pro cestujícího je ztráta z možných investic z financí vázaných na čipové kartě. Na straně dopravců došlo ke snížení nákladů spojeného s vydáním, aktivací a evidencí čipových karet a plateb v hotovosti. Navíc dopravce finance na čipové kartě může investovat ještě před tím, než dojde ke skutečné přepravě cestujícího. Výhodou na obou stranách je rychlejší odbavení cestujících. Ve Zlínském kraji je v současnosti v linkové autobusové dopravě vydáno cca 100 000 aktivních čipových karet, přičemž podíl tržeb jízdného hrazeného bezhotovostně dosahuje čtvrtinu z celkových tržeb dopravců. Obrat v clearingu má rostoucí trend největší obrat byl zaznamenán v březnu 2009 (730 tis. Kč), přičemž obrat za celé období fungování systému do této doby přesáhl 6 mil. Kč. Největšího objemu počtu plnění a vydaných jízdenek bylo za období 1. pololetí roku 2009 ve srovnání s předcházejícím obdobím se celkový objem zvýšil o téměř 60 %, přičemž celkový obrat následoval s nárůstem o více než 50 %. Za podmínky splnění příslušných technických kritérií je systém otevřen pro zapojení dalších dopravců. Po zavedení čipových karet na MHD Zlín se předpokládá rozšíření clearingu o Dopravní společnost Zlín Otrokovice, s.r.o. 142

Pro zmiňovanou dopravní integraci na území Zlínského kraje je nezbytné vybudovat kvalitní systém pro dispečerské řízení provozu a přehledný informační systém pro cestující. Tyto systémy však nelze budovat jako autonomní řešení, ale je bezpodmínečně nutné jejich propojení s reálným provozem, tedy s moderním odbavovacím systémem, který dokáže poskytovat důležité informace o provozu on-line. V současnosti je připravován projekt Koordinátorem veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. Ve spolupráci s odbory Zlínského kraje. Je nazván jako komplexní odbavovací, řídící a informační systém (dále v textu bude používán pracovní název koris ). Koris je složen z jednotlivých hardwarových i softwarových modulů pro odbavování a informování cestujících ve veřejné hromadné dopravě a pro řízení jejího provozu. Propojení a datové provázání uvedených modulů představuje komplexní systém pro řízení veřejné hromadné dopravy na území Zlínského kraje. Jeho základními stavebními prvky jsou: - Centrální dispečink, - Vozidlové odbavovací, řídící a informační systémy, - Stacionární informační systémy. Centrální dispečink bude propojen s dispečinky jednotlivých dopravců a také přímo s jednotlivými vozidly. Hardwarové vybavení vozidel bude zajišťovat proces odbavování i poskytování informací cestujícím. Z pohledu krajského systému tedy musí být vozidla jednotlivých dopravců vybavena dle stanovených standardů. Aby se vozidla mohla stát součástí komplexního odbavovacího, řídícího a informačního systému veřejné hromadné dopravy, nutnou součástí jejich vybavení musí být především systém pro sledování polohy vozidel GPS a systém pro zabezpečení oboustranného on-line přenosu dat. V současné době představuje univerzální a cenově dostupné řešení datových přenosů síť GPS a technologie GPRS. Sledování polohy vlaků je v podstatě možné dvojím způsobem zařízení stejného typu jako u autobusové dopravy s vyloučením části pro odbavování cestujících nebo transformací dat z drážního dispečinku o poloze vlaků přes převodní můstek do systému. Komponenty stacionárního informačního systému budou poskytovat cestujícím na nádražích, dopravních terminálech či zastávkách informace o odjezdech jednotlivých spojů. Projekt koris je nutné realizovat, aby IDS Zlínského kraje udržel konkurenceschopnost vůči individuální dopravě a aby se zachovala dostupnost míst a center z hlediska socioekonomické soudržnosti regionu. 143

Projekt koris je projektován pro rozvoj integrované dopravy v rámci kraje. Má však všechny předpoklady k uplatnění v lokálních MHD za podmínek úpravy vztahů dle legislativy nařízení 1370/2007 sb. Platné od listopadu 2009. Souhrnný přehled základních přepravních vztahů v oblasti veřejné dopravy v rámci Zlínského kraje (autobusová a železniční doprava) uvádí následující orientační schéma. Pro zlepšení přehlednosti budou chybějící údaje a popisy doplněny dodatečně. Se zpracovatelem schématu, Koordinátorem veřejné dopravy Zlínského kraje, se v této věci jedná. Navrhované lokální úpravy dle podkladů ORP: Dopravní terminál Uherský Brod II. Etapa (vlak, autobus, IAD) v přípravě. Úprava stávající křižovatka před nádražím, silnice III/05019 bude rozšířena ve směru od nádraží na 3 jízdní pruhy s úpravou křižovatky u Racioly. Trať 303 - Ve výhledu je uvažováno s realizací nové zastávky s pracovním názvem Holešov u Billy 144

9 VODNÍ DOPRAVA 9.1 Stav V současné době je pro potřeby turistiky využíván vnitrozemský průplav Otrokovice Rohatec (tzv. Baťův kanál), který byl vybudován ve třicátých letech jako kompromisní výsledek dlouhodobé vize propojení Dunaje, Odry a Labe. Nákladní říční doprava zde byla ukončena v roce 1961, turistická doprava je provozována od roku 1996. Vodní kanál je možné proplout na vypůjčeném motorovém člunu nebo kánoi (půjčovny Staré Město, Spytihněv). Velký význam je kladen pro sportovní a rekreační využití. Pravidelná plavba na území kraje je provozována v úseku Spytihněv Otrokovice a Spytihněv Uherské Hradiště. Průplav leží na území Zlínského a Jihomoravského kraje, má celkovou délku 51,2 km, z toho 26 km vede říčními a 25,2 km kanálovými úseky. Říční úseky jsou široké 40-80 metrů a kanálové úseky 6-12 metrů. Je určen pouze pro rekreační plavidla o maximálním rozměru 35 x 5 metrů a ponoru maximálně 50 cm. V úseku procházejícím krajem jsou umístěny tyto plavební komory : Spytihněv, Babice, Huštěnovice, Staré Město, Kunovský les, Nedakonice a Uherský Ostroh. V předcházejících letech byly dokončeny rekonstrukční a modernizační stavby přístavišť Strážnice, Petrov, Babice, Uherský Ostroh, Otrokovice-Bahňák, Hodonín, Rohatec-Kolonie, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Napajedla. 9.2 Existující navrhovaná řešení Dle usnesení vlády 929/2009 je v oblasti územního rozvoje nadále sledována územní ochrana průplavního koridoru Dunaj Odra Labe, který částečně prochází také trasou Baťova kanálu. Tato vnitrozemská vodní cesta mezinárodního významu je součástí evropské dohody AGN sjednané v rámci EHK/OSN. Vodní cesta sleduje trasu důležité koridorové silnice R55 a II. železničního koridoru (trať 330) a její stabilizace probíhá v návaznosti na protipovodňovou ochranu. Na území Zlínského kraje k rozvojovým stavbám patří splavněním řeky Moravy z Otrokovic do Kroměříže. Dále je zvažována výstavba veřejného přístavu v Otrokovicích a překladiště v blízkosti Uherského Hradiště a přístaviště s obratištěm a vysokovodním stáním v Kroměříži pod lávkou. Tyto lokality jsou vhodně umístěny vzhledem k blízkosti železnice a nadřazené silniční sítě. To umožní prostřednictvím styku silniční, železniční a vodní dopravy realizovat v těchto uzlech kombinovanou dopravu. Dále se uvažuje o výstavbě menších veřejných a závodových přístavů a přístavních hran. Doporučujeme sledovat rozvoj vodní dopravy zejména pro rekreační účely výstavbou chybějící infrastruktury, výhledový záměr výstavby kanálu D-O-L považujeme za významný v oblastech protipovodňové funkce, udržení vody v krajině, ekologické dopravy, zvýšení zamněstnanosti a jiných (zdroj Plavba a vodní cesty o. p. s.). Pro úspěšnou realizaci projektu kanálu je bezpodmínečně nutná koordinace postupu a úzká spolupráce sousedních zemí. Hodnocení evropských souvislostí, přepravnímu využití a investiční náročnosti jednotlivých větví bude dle usnesení vlády č. 929/2009 známo do konce roku 2010. 145

10 LETECKÁ DOPRAVA 10.1 Stav Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Zlínský kraj má k dispozici 3 fungující civilní letiště, z nichž žádné není v majetku státu. Jedná se o následující letiště : Kunovice Mezinárodní neveřejné letiště s vnější hranicí (provozovatel Aircraft Industries, a.s.) Otrokovice Mezinárodní neveřejné letiště s vnitřní hranicí (provozovatel Moravan Aviation s.r.o.) Kroměříž Neveřejné vnitrostátní letiště (provozovatel Aeroklub Kroměříž) Tato síť letišť je dále doplněna existujícími zpevněnými plochami pro vzlety a přistání (Slušovice, Zlín-Štípa, Boršice) V kraji se rovněž nachází 4 přistávací plochy pro Leteckou záchrannou službu v areálech nemocnic. Jedná se o Zlín, Kroměříž, Vsetín a Valašské Meziříčí. Leteckou záchrannou službu na území Zlínského kraje zajišťují v současné době střediska v Ostravě, Olomouci a Brně. Celkově lze konstatovat, že se letecká doprava na území Zlínského kraje uplatňuje v přepravě osob pouze okrajově. To je dáno zejména nedostatečným počtem obyvatel (a tím i zákazníků), relativně blízkou polohou mezinárodních dopravních letišť Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov, která jsou lokalizována v sousedních krajích, a intenzivní pravidelnou mezinárodní dopravou na letišti Praha-Ruzyně, Vídeň a Bratislava. 10.2 Existující navrhovaná řešení Mezi navrhovaná řešení rozvoje letecké dopravy patří vybudování letiště s vnitrostátním významem v obci Poličná Choryně u Valašského Meziříčí a dále dobudování sítě infrastruktury letecké záchranné služby. Sledovaným doporučením v oblasti letecké dopravy je podpořit snahu o větší využívání letišť pro komerční, rekreační a sportovní účely a pro potřeby ochrany přírody. Rozvoj pravidelné letecké osobní dopravy Zlínského kraje spočívá v modernizaci regionálního neveřejného mezinárodního letiště Přerov Bochoř, která je připravována ve spolupráci s Olomouckým krajem. Možnou alternativou mezinárodního letiště Přerov Bochoř je modernizace letiště Kunovice za předpokladu nalezení shody při změně vlastnických poměrů ve prospěch nového subjektu kontrolovaného Zlínským krajem s odpovídajícím právním zajištěním stávajícího vlastníka společnosti Aircraft Industries, a. s. Dalším předpokladem k realizaci tohoto záměru je projekt prokazující reálný podnikatelský záměr. Stávající stanovisko vlastníka se opírá o skutečnost, že uherskohradišťská aglomerace dnes ani v nastávajícíh 10-ti letech nebude mít potenciál pro potřebný objem pravidelné letecké přepravy, který by umožnil ekonomicky stabilní provozování modernizovaného letiště. Za takové situace by bylo nutné mimo vynaložených prostředků na modernizaci i masivně dotovat provoz letiště. 146

V rámci zajištění rychlé a kvalitně fungující letecké záchranné služby na území kraje je nezbytná výstavba heliportu s odpovídajícím technickým zázemím (pojezdová plocha, hangár, zařízení sloužící k čerpání paliva, možnost údržby vrtulníku). K tomuto účelu se jako nejvhodnější jeví jeho lokalizace ve Zlíně.Přistávací plocha heliportu je vhodná v areálu Baťovy nemocnice. Pro leteckou základnu bude hledána vhodná plocha dle prostorových nároků v návrhové části dokumentace, či se návrh vhodné plochy pro leteckou základnu ponechá na řešení ÚP Zlín s vymezením nároků pro tuto základnu v Návrhové části Aktualizace generelu dopravy Zlíského kraje. Toto bude projednáno v návrhové části dokumentu. K doplnění krajské sítě přistávacích ploch pro vrtulníkový provoz je výstavba heliportů Valašské Klobouky, Uherský Brod, Slavičín, Rožnov pod Radhoštěm a Bystřice pod Hostýnem. Zvýšení kvality letecké záchranné služby ve zlínském kraji by mělo být uplatňováno zejména z důvodu špatně dostupné hornaté oblasti Zlínského kraje a potřeby transportu raněných do zlínského traumatologického centra. Akční rádius záchranného vrtulníků s dobou letu maximálně 15 minut představuje spádovou oblast cca. 50 km. V hodnocení současného stavu kvality letecké záchranné služby je možné konstatovat nepříliš vyhovující stav především v oblasti infrastruktury a technického zázemí. ORP Vsetín předložilo požadavek na prověření možnosti situování sportovního letiště v prostoru Hovězí Huslenky v rámci Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje. Sportovní letiště neplní obslužnou ani dopravní funkci v území. Odhadovaná indukce desítek cest za 24 hodin silniční, železniční, vodní a cyklistické dopravy sportovním letištěm je pro zapracování nevýznamná. Prověření možnosti situování sportovního letiště v prostoru Hovězí Huslenky nebude v návrhové části dokumentace zapracováno. 147

11 CYKLISTICKÁ DOPRAVA 11.1 Úvod, definice základních pojmů Cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému realizuje své nároky dle podmínek v území. Rovnocenné zapojení cyklistické dopravy do celkového dopravního systému je možné pouze za předpokladu vhodného výběru tras a jejich umístění v území, ať již zastavěného nebo nezastavěného. Jednou z podmínek pro plynulou a bezpečnou jízdu cyklistů je vhodné stavebně konstrukční uspořádání komunikací a dalších zařízení, či vybavení. Rovněž je důležité chápat cyklistickou dopravu nejen jako prostředek pro volnočasové aktivity,ale jako rovnocenný dopravní prostředek do zaměstnání. Z tohoto důvodu je nutné cyklistickou dopravu chápat v kontextu systému veřejné dopravy a IAD. Z hlediska dopravního provozu dělíme vedení cyklistické dopravy po: cyklistické stezky společné stezky pro chodce a cyklisty cyklistické pruhy cyklistické trasy Cyklotrasa Cyklistická doprava po cyklotrase je vedena spolu s ostatní dopravou a trasa je opatřena nezbytným dopravním a orientačním značením pro cyklisty (při vedení a výběru tras se různými způsoby upřednostňují zklidněné komunikace, komunikace s nízkou intenzitou provozu a minimalizují se počty kolizních míst). Pro cyklotrasy s převažujícím turistickým účelem se používá i označení cykloturistická trasa. Cyklotrasy v Česku jsou značeny od roku 1997 speciálním turistickým značením Klubem českých turistů. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené od 31.01.2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. Oba tyto způsoby značení tvoří jeden celek, jehož metodickým garantem je z pověření ministerstev dopravy a vnitra Klub českých turistů. Cyklotrasy jsou rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena (př.1 I.třída, 47- II.třída, 471- III.třída, 0028 IV. třída). Značení stav k 1.1.2009: I.třída (mezinárodní, dálkové) trasy mezinárodní úrovně propojující velká města Evropy, čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09 II. třída (dálkové) trasy nadregionálního významu, dvoumístné označení (např. 47) III. třída (regionální) propojení regionálních cílů, třímístné označení (např. 471) IV. třída (místní) lokální propojení, čtyřmístné označení (např. 0047) 148

Cyklostezka Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Je pozemní komunikace nebo její jízdní pás vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, která je oddělena od ostatní dopravy, včetně pěší (vyznačeny dopravní značkou C8 Stezka pro cyklisty). Může být užita i pro kolečkové brusle apod. Může být doplněna vodorovným dopravním značením (šipky, podélné čáry, přechody pro chodce přes stezku) a může na ni navazovat přejezd pro cyklisty. V některých případech bývá před dopravně kolizním místem (křížení s pozemní komunikací apod.), kde není zajištěn bezpečný průjezd cyklistů, cyklostezka ukončena, případně doplněna značkou přikazující sesednout z kola, a za tímto místem je označen znovu začátek cyklostezky. Pokud není pruh pro cyklisty od vozovky pro ostatní silniční vozidla oddělen fyzicky (obrubníkem, dělícím pásem, pásem zeleně atd.) jde zpravidla pouze o vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, nikoliv o cyklostezku (na tento vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty se vztahují ustanovení pravidel silničního provozu, která platí pro jízdní pruh vyhrazený pro dopravní prostředky MHD, viz níže). Stezka pro chodce a pro cyklisty Je oproti pouhé cyklostezce přístupná též chodcům. Od roku 2001 umožňují dopravní značky rozlišit, zda je stezka pro chodce a cyklisty rozdělena na samostatné pruhy, nebo zda celá šířka stezky je určena chodcům i cyklistům dohromady. Označená dopravní značkou C9 Stezka pro chodce a cyklisty, přičemž chodci a cyklisté se nesmějí na této stezce vzájemně ohrozit; jiným účastníkům provozu je používání této stezky zakázáno. Cyklistické pruhy Cyklistická doprava je vedena po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale ve vodorovně odděleném jízdním pruhu (v části šířky chodníku nebo vozovky). Z hlediska orientačního značení dělíme cyklistické trasy dále na: cyklotrasy, tj. dopravní cesty vedené po pozemní komunikaci (silnici, místní, příp. účelové komunikaci, což je například i cyklistická stezka), která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena dopravním značením pro cyklisty; cykloturistické trasy, tj. dopravní cesty vedené zpravidla mimo pozemní komunikace (v terénu, po polních nebo lesních cestách apod.), které jsou z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodné pro provoz cyklistů a jsou značeny pásovými cykloturistickými značkami. Financování zřizování a údržby cyklotras a cyklostezek Zřizování a údržbu cyklotras a cyklostezek financují zpravidla obce (popř. mikroregiony), zájmová sdružení nebo soukromé subjekty, pouze ve vyjimečných případech kraje jako účelové komunikace. 149

Zřizování cyklostras a cyklostezek Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Vedení cyklotras i cyklostezek vychází z ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací a z TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty. TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách jsou zastaralé a neobsahují řešení konkrétních typů situací, ale pouze dopravní značky, které byly již převzaty do vyhlášky č. 30/2001 Sb. TP100 II.vydání, která obsahuje kapitolu Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách. 11.2 Statistické údaje cyklistické dopravy v kraji Zlínský kraj zaujímá k lednu 2009 sedmé místo v délce cyklostezek na jeho území ze všech krajů ČR a z hlediska hustoty cyklostezek na 1km 2 zaujímá druhé místo ze všech krajů ČR (viz tabulky níže). Tab.1.: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích, pozn.*1,2,3 Tab.2.: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích, dle počtu obyvatel a rozlohy, pozn.*1,2,3 *1 komunikace vyznačené dopravní značkou C8, C9,C10 *2 ostatní nemotoristické komunikace určené pro provoz cyklistů, označené dopravní značkou B11 *3 - údaje ze studie Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva aktivita AD0809, část I, identifikační kód úkolu: VaV:CG723-071-120 Zdroj: - údaje ze studie Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva aktivita AD0809, část I, identifikační kód úkolu: VaV:CG723-071-120, projekt Ministerstva dopravy ČR, zpracovatel CDV, v.v.i, ČVUT Praha, Nadace partnerství 150