VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Vznik a vývoj obchodování s bitcoinem bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Anežka Jansová Ing. Petr Jiříček, Ph.D. Jihlava 2019
Abstrakt Tato práce se zabývá nejznámější a v současnosti nejobchodovatelnější kryptoměnou Bitcoinem. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je věnována uvedení do problematiky kryptoměn a charakteristice základních principů fungování kryptoměny Bitcoinu. Praktická část je zaměřena nejprve na historický vývoj kurzu bitcoinu. Následně je vytvořena demo verze účtu k obchodování s bitcoinem. Závěr práce je věnován vytvoření a ukázce obchodování s bitcoinem na reálné burze. Klíčová slova Bitcoin; kryptoměna; blockchain; decentralizace; Satoshi Nakamoto Abstract This bachelor thesis deals with the most well-known and currently most tradable cryptocurrency - Bitcion. The thesis is divided into two parts. The theoretical part which is devoted to the introduction of the cryptocurrency and the characteristics of the basic principles of cryptocurrency Bitcoin. The practical part focuses on the historical development of the bitcoin course. Then there is a creation of a demo version of the account for trading bitcoin. The end of the work is devoted to the creation and demonstration of bitcoin trading on a real stock exchange. Key words Bitcoin; cryptocurrency; blockchain; decentralization; Satoshi Nakamoto
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Petru Jiříčkovi, Ph.D., od kterého jsem se o Bitcoinu poprvé dozvěděla, děkuji za odborné vedení práce, ochotu a věnovaný čas. Děkuji také své rodině, která mě podporovala po celou dobu studia.
Obsah Úvod... 11 Motivace... 12 Cíl práce... 12 Metodika... 12 TEORETICKÁ ČÁST... 13 1 Kryptoměny... 13 1.1 Definice kryptoměn... 13 1.2 Základní pojmy... 14 1.3 Vývoj kryptoměn... 15 1.4 Coin versus token... 15 1.4.1 Coiny... 15 1.4.2 Tokeny... 16 1.5 Právní regulace... 16 1.6 Názory představitelů Evropské centrální banky a České národní banky na bitcoin... 17 2 Technologie Bitcoinu... 18 2.1 Výhody na nevýhody Bitcoinu... 20 2.1.1 Výhody... 20 2.1.2 Nevýhody... 20 2.2 Satoshi Nakamoto... 21 2.3 Blockchain... 22 2.4 Peer-to-peer síť... 22 2.5 Open source systém... 23 2.6 Pseudo-anonymita... 23 2.7 Důkaz o práci (Proof of work)... 23 2.8 Hashovací funkce... 24 2.9 Adresa... 24 2.10 Získávání bitcoinů... 24 2.10.1 Těžba bitcoinů (Minning)... 24 2.10.2 Nákup bitcoinů... 25 2.11 Uchovávání bitcoinů... 26 2.11.1 Peněženka (Wallet)... 26 2.11.2 Adresa (Adress)... 27 2.11.3 Veřejný klíč (Public key)... 28 2.11.4 Privátní klíč (Private key)... 28 6
2.11.5 Seed... 28 2.11.6 Transakce (Transaction)... 28 2.11.7 Poplatek za transakci (Transaction fee)... 29 PRAKTICKÁ ČÁST... 30 3 Historie a vývoj Bitcoinu... 30 4 Demo verze obchodování... 36 5 Obchodování na reálném účtu... 39 Diskuze... 44 Doporučení... 45 Závěr... 46 Seznam zdrojů... 47 Příloha 1: Slovník pojmů... 51 7
Seznam grafů Graf 1 - Peněžní zásoba bitcoinu v čase (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 36)... 19 Graf 2 - Vývoj ceny bitcoinu (BTC) v amerických dolarech (USD) za období 2009-2010 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 41)... 31 Graf 3 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2011 (Zdroj: Stroukal, Skalický, s. 47)... 31 Graf 4 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2012 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 50)... 32 Graf 5 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2013(Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 55)... 32 Graf 6 - Pád ceny bitcoinu v roce 2014(Zdroj: Stroukal, Skalická, 2018, s. 59)... 33 Graf 7 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2015 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 62)... 33 Graf 8 - Vývoj ceny BTC v roce 2016-2017 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 65).. 34 Graf 9 -Vývoj ceny bitcoinu v roce 2018 (Zdroj: kurzy.cz, 2019)... 34 Graf 10 - Vývoj ceny bitcoinu na počátku roku 2019 (Zdroj: kurzy.cz, 2019... 35 Seznam obrázků Obrázek 1 - Decentralizovaná (peer-to-peer) síť versus centralizovaná síť (klient-server) (Zdroj: Kaliský, 2018, s. 29)... 14 Obrázek 2 - Legalita technologie Bitcoinu na světě (Zdroj: www.coin.dance.com, 2019)... 17 Obrázek 3 - Grafické zobrazení Bitcoinu (Zdroj: www.bitcomat.cz)... 21 Obrázek 4 - Řazení bloků v blockchainu (Zdroj: Nakamoto, 2008, s. 5)... 24 Obrázek 5 - Softwarová peněženka Electrum (Zdroj: vlastní zpracování)... 27 Obrázek 6 - Traansakce v blockchainu (Zdroj: Nakamoto, 2008, s. 4)... 29 Obrázek 7 - Základní informace o obchodování (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 36 Obrázek 8 - Prostředí demo účtu (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 37 Obrázek 9 - Obchodování na demo účtu (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 38 Obrázek 10 - Vytvoření nového obchodu (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 39 8
Obrázek 11 - Růst ceny bitcoinu (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 39 Obrázek 12 - Proces ověřování osobních dokumentů (Zdroj: coinbase.com, 2019)... 40 Obrázek 13 - Titulní strana vytvořeného účtu (Zdroj: coinbase.com, 2019)... 40 Obrázek 14 - Problém s vytvořeným účtem (Zdroj: coinbase.com, 2019)... 41 Obrázek 15: Reálný účet (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 41 Obrázek 16 - Podklad pro fundamentální analýzu (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 42 Obrázek 17: Průběh obchodování na reálném účtu (Zdroj: vlastní zpracování podle www.xstation5.xtb.com, 2019)... 43 Obrázek 18 - Výsledek obchodování (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019)... 43 Seznam tabulek Tabulka 1 - Jednotky bitcoinu (Zdroj: Fillner, 2017, s. 8)... 19 9
Seznam použitých zkratek BTC bitcoin ČNB Česká národní banka ECB ETF Evropská centrální banka veřejně obchodované fondy EUR euro USD americký dolar 10
Úvod Formy peněz se od počátku jejich vzniku stále vyvíjí, a to již od barterového obchodu, kdy se směnovalo zboží za zboží, přes komoditní peníze, které v různých zemích a letech představovaly rozmanité druhy zboží, jako byly látky, tabák, obilí, mušle, dobytek a podobně. Bylo však zapotřebí, aby prostředek směny byl lehce dělitelný a trvanlivý, proto se postupně přešlo na směnu prostřednictvím drahých kovů, a to zejména zlata a stříbra. Z těch se později začaly razit mince pro ještě jednodušší používání. Tento způsob fungoval velmi dlouho. Postupným vývojem ekonomiky začaly mince z drahých kovů nahrazovat mince z běžných kovů spolu s papírovými bankovkami, které byly kryty zlatem. Později přestaly mince a bankovky být kryty, těm se říká fiat peníze, jejichž hodnotu určuje národní banka. Poslední formou peněz se staly elektronické peníze, které představují skutečné peníze, a lze jimi platit prostřednictvím platebních karet. Zde však vývoj neskončil, což dokazuje vznik tzv. kryptoměn, které se staly fenoménem 21. století. Kryptoměny jsou formy elektronických peněz, které jsou vytvořeny bez regulací a vlivů centrálních bank či států. Teoretická část práce bude rozdělena na dvě kapitoly. V první z nich se zaměřím na definování a vysvětlení základních pojmů týkající se kryptoměn. Krátce shrnu, jaký byl vývoj kryptoměn, jaké jsou regulace kryptoměn ve světě a zmíním názory představitelů Evropské centrální banky a České národní banky na kryptoměny. V druhé kapitole se budu věnovat nejobchodovanější a nejznámější kryptoměně Bitcoinu. Popíšu jeho technologii od blockchainu po hashovací funkci. Dále shrnu výhody a nevýhody, zaměřím se na autora Satoshi Nakamota. Dále vysvětlím, jak je možno bitcoin získat a jak ho uchovávat. Praktická část bude rozdělena na tři kapitoly. V první z nich se budu věnovat analýze historie a vývoje bitcoinu s grafickým znázorněním. V další kapitole vytvořím testovací demo účet, kde se seznámím s prostředím burzy a zkusím cvičně investovat. V poslední kapitole založím reálný účet pro obchodování s kryptoměnami, investuji reálné peníze a budu sledovat vývoj. Postupně budu komentovat, jak se investice vyvíjely. 11
Motivace O Bitcoinu jsem se poprvé dozvěděla na jaře loňského roku při výuce předmětu Peníze, banky a finanční trhy. Tehdy mě toto téma tak zaujalo, že jsem si o něm následně vyhledala více informací, a natolik mě nadchlo, že jsem si jej vybrala jako téma mé bakalářské práce. Dalším důvodem výběru je jeho aktuálnost a stoupající zájem společnosti o tuto kryptoměnu. Cíl práce Cílem této práce je objasnit základní pojmy a fungování kryptoměny zvané Bitcoin, analýza historického vývoje a v závěru práce ukázka obchodování s touto kryptoměnou. Hlavním cílem této práce je uvedení do problematiky technologie Bitcoinu. Metodika Metodou práce bude nejprve analýza vývoje bitcoinu a poté metoda analogie, která spočívá v simulaci obchodování na demo verzi účtu, a na závěr bude použit reálný model obchodování. 12
TEORETICKÁ ČÁST 1 Kryptoměny Kryptoměny vycházejí z kryptografie, což je odvětví matematiky, které se zabývá převodem informací do podoby a z podoby, které lze číst pouze za pomocí příslušných šifrovacích klíčů. Bitcoin potom vychází konktrétně z oblasti asymetrické kryptografie a hashovací funkce. Asymetrická kryptografie nebo též digitální podpis používá tzv. veřejný klíč (public key) k šifrování a k dešifrování tzv. soukromý klíč (private key). (Oulehla, Jašek, 2017, str. 126). Hashovací funkce zajišťuje transformaci vstupních dat a jejich uspořádání do řetězců vždy stejné délky. Tato funkce se užívá pro efektivní kontrolu správnosti údajů. (Zorvan, 2019). Kryptografie zde plní zajišťovací funkci z hlediska nedělitelnosti operací a tím zamezuje neoprávněným transakcím. Kryptoměny jsou používány jako běžný platební prostředek při nákupu zboží a služeb, jehož prodávající tuto měnu akceptují. Mohou ale být platidlem v omezené skupině, jako jsou online hry nebo sociální sítě. 1.1 Definice kryptoměn Dle Evropské centrální banky je definice kryptoměny následující: Virtuální měna je digitální reprezentace hodnoty, kterou nevydává centrální banka, úvěrová instituce nebo instituce elektronických peněz, a která může být za určitých okolností použita jako alternativa k penězům. (www.ecb.europa.eu, 2015) Zákon č. 253/2008 Sb. definuje virtuální měnu takto: elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta. (www.mfcr.cz, 2016) Lánský (2018, str. 3) popisuje kryptoměny jako systém, který současně splňuje všechny následující podmínky: 1) Systém nepotřebuje centrální autoritu, distribuovaně dosahuje shody o svém stavu. 2) Systém uchovává přehled o jednotkách dané kryptoměny a jejich vlastnictví. 13
3) Vlastnictví jednotek kryptoměny se prokazuje výhradně kryptograficky. 4) Systém definuje, zda mohou vznikat nové jednotky kryptoměny. Pokud mohou vznikat nové jednotky kryptoměny, systém definuje okolnosti jejich vzniku a způsob určení vlastnictví těchto nových jednotek. 5) Systém umožnuje provádět transakce, ve kterých dochází k změně vlastnictví jednotek kryptoměny. Pokyn k provedení transakce může vydat pouze entita, která prokáže aktuální vlastnictví těchto jednotek. 6) Pokud jsou současně zadány dva rozdílné pokyny ke změně vlastnictví stejných jednotek kryptoměny, systém proveden nejvýše jeden z nich. 1.2 Základní pojmy Kryptoměna je virtuální měna založena na základě blockchainu, peer-to-peer sítě a decentralizace. Blockchain zajištuje zaznamenávání všech operací v síti, peer-to-peer síť zajištuje to, že si jsou všechny uzly a účastníci rovni, a také zajištuje přímou komunikaci mezi nimi bez potřeby centrálního uzlu. Decentralizace zajištuje dostupnost pro všechny, neomezenost přístupu, důvěryhodnost a lepší ochranu před napadením nemá centrum, které by bylo možné napadnout. Obrázek 1 - Decentralizovaná (peer-to-peer) síť versus centralizovaná síť (klient-server) (Zdroj: Kaliský, 2018, s. 29) 14
Z obrázku je patrno, že v decentralizované síti jsou si všechny uzly rovny, komunikují mezi sebou a žádný nemá dominantní pozici. Oproti tomu centralizovaná síť je taková, kde jednotliví klienti komunikují přímo se serverem, který má rozhodující, schvalovací a kontrolní pozici. 1.3 Vývoj kryptoměn První velkou digitální měnu vytvořil David Chaum, známý též jako otec digitálních měn. V roce 1989 vytvořil Digicash provozující měnu ecash, která umožnila svým uživatelům posílat zašifrované bankovní převody bez možnosti sledování třetích stran. ecash se dodnes považuje za základní kámen světa kryptoměn. Druhým pokusem byl Hashcash z roku 1998, který byl postaven na základech ecashu a bojoval proti emailovým spamům pomocí proof of work tzn. ověření vykonané práce. Dalším počinem v oblasti kryptoměn bylo B-money z roku 1998, které navrhovalo anonymní transakce bez možnosti kontroly třetích stran a zároveň vyžadovalo vklad počítačového výkonu. Zde byl položen základ pro blockchain neměnnou historii všech transakcí. Zásadním počinem bylo v roce 1998 vytvoření služby PayPal, která propojila kreditní karty a emailové účty a otevřela trh s elektronickými platbami pro poskytovatele alternativních peněz. (Kaliský, 2018, str. 7-11 Bitcoin byl vytvořen v roce 2009 jako nejúspěšnější kryptoměna do té doby. Postupně vznikalo mnoho dalších kryptoměn a k datu 23. 03 2019 existuje podle coinmarketcap.com 2 121 kryptoměn s celkovou tržní cenou 140,25 miliard dolarů (www.coinmarketcap.com, 2019) 1.4 Coin versus token Můžeme rozlišovat dvě skupiny kryptoměn: coiny a tokeny 1.4.1 Coiny Jsou to kryptoměny s vlastním blockchainem, můžeme je dělit na: a) Bitcoiny první kryptoměna svého druhu, která je měřítkem a inspirací k tvorbě ostatních kryptoměn 15
b) Altcoiny vznikly přetvořením kódu bitcoinu např. změnou hashovacího algoritmu, změnou rychlosti tvorby bloku, nastavení odlišné míry inflace. Těmito altcoiny jsou: Namecoin, Peercoin, Litecoin, atd. c) Altcoiny s originálním kódem (Ripple, Stellar, Bytecoin, Ethereum, NEO, Ntx, IOTA) d) Hardforky bitcoinu - navazující na historii blockchainu Bitcoinu (Bitcoin Cash, Bitcoin Gold, Bitcoin Diamond). (Kaliský, 2019, str. 67-69) 1.4.2 Tokeny Tokeny nemají vlastní blockchain, používají se pro snadnější vytváření decentralizovaných aplikací. Jsou uchovávány v peněženkách, lze jimi platit, ale není to jejich hlavní účel. Představují především zúčtovací aktivum obchodovatelného kryptoaktiva v určitém projektu, např. v herním odvětví. (Kaliský, 2019, str. 67) 1.5 Právní regulace Na Summitu G20, který se konal 30. 11. 1. 12. 2018 v Argentině byl sepsáno a podepsáno všemi jeho členy Prohlášení vedoucích představitelů G20 budování konsensu pro spravedlivý a udržitelný rozvoj kde se v oddílu 25 zavazují: Zintenzívníme úsilí, abychom zajistili, že potenciální přínosy technologií ve finančním sektoru budou realizovány, zatímco rizika budou zmírněna. V souladu s normami FATF budeme regulovat krypto-aktiva pro boj proti praní špinavých peněz a bojovat proti financování terorismu a v případě potřeby zvážíme další reakce. A v oddílu 26: Budeme i nadále spolupracovat na hledání východiska založeného na konsenzu, které by řešilo dopady digitalizace ekonomiky na mezinárodní daňový systém, aktualizací v roce 2019 a závěrečnou zprávou do roku 2020. (consilium.europa.eu, 2018, vlastní překlad) V České republice kryptoměny nejsou regulovány ani zakázány, pouze Finanční analytický úřad Ministerstva financí vydalo nařízení oznamovat transakce nad hodnotu 15 tisíc EUR. (Cícer, 2013) 16
Obrázek 2 - Legalita technologie Bitcoinu na světě (Zdroj: www.coin.dance.com, 2019) Bitcoin není regulován ve 112 z 251 zemí světa. Regulován je v Samoi, Číně, Ekvádoru, Egyptě, Indii, Indonésii, Maroku, Nepálu, Kataru a Zambii. Zcela zakázán je v Afghánistánu, Alžírsku, Bangladéši, Bolívii, Pákistánu, Makedonii, Saudské Arábii, Vanuatu a Vietnamu. 1.6 Názory představitelů Evropské centrální banky a České národní banky na bitcoin Prezident Evropské centrální banky (dále jen ECB ) Mario Draghi se vyjádřil ke bitcoinu tak, že je to zajímavá příležitost, která by mohla přinést zrychlení, ale zároveň upozorňuje na obrovské investiční riziko oproti euru, které je stabilní. Také se vyjádřil, že ECB nemá v kompetenci bitcoin zakazovat či regulovat. (Draghi, 2018) Guvernér České národní banky (dále jen ČNB ) Jiří Rusnok se vyjádřil, že měna je něco, co je mezinárodně akceptováno a někým garantováno, což pro něj bitcoin není a tudíž pro něj nepředstavuje ani měnu. (Zavadilová, 2016) Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v rozhovoru s Ondřejem Holzmanem řekl: Pro mě kryptoměny nenaplňují ani jednu ze základních definic peněz. Bitcoin proto raději označuji jako kryptokomoditu. Na kryptoměny se nedíváme jako na měny, a proto s nimi ani nepracujeme, Dále řekl, že Česká národní banka nemá potřebu kryptoměny 17
regulovat, avšak upozorňuje na vysoká rizika při vstupu do světa kryptoměn. Nakonec dodal: Volání po zavedení regulací mnohem více slyším od komerčních bank. Kryptoměnová komunita chtěla hlavně odstřižení od všech konvenčních metod, jak obchodujeme na kapitálových a dalších trzích, a s tím nejde regulace dohromady, (Holzman, 2018) 2 Technologie Bitcoinu Bitcoin je první decentralizovanou kryptoměnou, která byla vytvořena v roce 2009 neznámým autorem nebo skupinou zvanou jako Satoshi Nakamoto. Množství je dopředu dáno na 21 milionů bitcoinů. Těžba je čím dál náročnější, protože jsou bitcoiny uvolňovány postupně a poslední bitcoin bude vytěžen v roce 2140, většina jich bude ale vytěžena již v roce 2033. Je to systém založeny na peer-to-peer a open-source systému. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 24) Počet mincí je předem dán na 21 000 000 kusů, které budou uvolňovány následovně: - první 4 roky: 10 500 000 mincí - další 4 roky: 5 250 000 mincí - další 4 roky: 2 625 000 mincí - další 4 roky: 1 312 500 mincí (Nakamoto, 2008) Také odměna za vytěžení se pravidelně snižuje. Na počátku každý, kdo vytěžil blok, dostal odměnu 50 bitcoinů, o další 4 roky později (přesněji po každých 210 tisících vytěžených blocích) v listopadu 2012 se odměna snížila na 25 bitcoinů, v červenci 2016 se snížila na 12,5 bitcoinu. Toto opatření je zavedeno proto, aby bitcoin nebyl inflační jako fiat měna, ale postupným uvolňováním a předem přesně stanoveným množstvím měnové zásoby se stává deflační. (Kaliský, 2018, str. 17) 18
Graf 1 - Peněžní zásoba bitcoinu v čase (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 36) Základní jednotkou je jeden bitcoin, je ale dělitelný na menší jednotky. Centi-bitcoin je roven 0,01 bitcoinu, milibitcoin je roven 0,001 bitcoinu, mikro-bitcoin je roven 0,000001 bitcoinu, nejmenší jednotkou je jeden Satoshi, pojmenovaný po svém tvůrci, který má hodnotu 0,00000001 bitcoinu což znamená, že 100 000 000 Santoshi je rovno jednomu bitcoinu. Tabulka 1 - Jednotky bitcoinu (Zdroj: Fillner, 2017, s. 8) 19
2.1 Výhody na nevýhody Bitcoinu Jako každý platební prostředek i systém Bitcoinu skýtá několik výhod i nedostatků. Na základě odborné literatury, lze konstatovat, že používání bitcoinu má tyto výhody a nevýhody: 2.1.1 Výhody - decentralizovanost vznikl a funguje bez regulace státu, národní banky ani jiného centra, jeho cena se odvozuje na základě nabídky a poptávky - nepodléhá inflaci při vzniku bylo dopředu stanoveno přesné množství bitcoinů tudíž nelze dodatečně emitovat nové bitcoiny. Toto množství je do oběhu uvolňováno postupně a proto má deflační účinek - jednotná měna obchodovatelná napříč kontinenty - anonymita při transakcích s bitcoinem jsou skryty veškeré osobní údaje o příjemci i odesilateli, jejich veřejné adresy jsou však zaznamenávány do blockchainu a podle nich by se majitelé těchto adres daly zjistit - rychlé platby ověření platby probíhá v několika minutách oproti běžným bankovním převodům fiat peněz - nezfalšovatelnost a nemožnost dvojité platby díky systému proof-of-work, kterým se ověřují veškeré transakce je zamezeno zasílání stejných mincí na dvě adresy a možnost falšování 2.1.2 Nevýhody - nutná přítomnost internetu bez přítomnosti internetu nelze provádět žádné transakce ani obchodovat - možnost krádeže bitcoinů v případě špatného zabezpečení. V situaci, kdy se tak stane nemožnost dovolání se spravedlnosti v jurisdikci - vysoká volatilita náhlé výkyvy kurzu přinášejí vysoké investiční riziko - zneužití anonymity pro obchodování v šedé a černé ekonomice - nenávratnost při ztrátě peněženky, hesla nebo privátního klíče trvalá ztráta veškerých bitcoinů 20
Obrázek 3 - Grafické zobrazení Bitcoinu (Zdroj: www.bitcomat.cz) 2.2 Satoshi Nakamoto Dne 1. listopadu 2008 bylo uveřejněno v deníku The Cryptography Mailing List zpráva o novém systému elektronických peněz, u niž byl vložen dokument, později zvaný jako white paper. Autorem této zprávy byl jedinec nebo skupina osob podepsaná jako Satoshi Nakamoto. Nakamoto se svými příznivci komunikoval prostřednictvím e-mailu a poté na fóru Bitcointalk.org. V dubnu roku 2011 ukončil veškerou komunikaci a v posledním mailu napsal, že je vše v dobrých rukou, že se bude zabývat jinými věcmi. Jediné co o sobě na svém profilu prozradil, bylo to, že pochází z Japonska a že se narodil v roce 1975. (Tětěk, 2017). Dodnes nebylo zjištěno, kdo se za pseudonymem Satoshi Nakamoto skrývá, postupem času bylo navrženo několik kandidátů, kteří to ale popřeli, byli to: matematik Shinichi Mochizuki, student kryptografie Michael Clear, vývojáři Bitcoinu Hal Finney, Gavin Andersen, Jed McCaleb nebo bezpečnostní analytik Dustin T. Trammell. (Sktroukal, Skalický, 2018, str. 25). Jiná teorie tvrdí, že bitcoin vytvořila samotná Národní bezpečnostní agentura vlády Spojených států amerických, aby jeho pomocí manipulovala s lidmi. (Hosp, 2018, str. 121) Podle Matta Husseye (Hussey, 2019) by to mohl být společný projekt těchto firem: Samsungu a Toshiby = Satoshi Nakamichi a Motoroly = Nakamoto Tato teorie ale také nebyla nikdy potvrzena. V neposlední řadě se v roce 2014 stal hlavním podezřelým Dorian Satoshi Nakamoto, Japonec žijící v Kalifornii, který měl se skutečným zakladatelem bitcoinu společné pouze jméno a kariéru matematika a počítačového specialisty. (Tětek, 2017) 21
To potvrdil i skutečný Nakamoto, když na svém profilu po třech letech neaktivity napsal Nejsem Dorian Nakamoto (Nakamoto, 2014) 2.3 Blockchain Blockchain je kompletní a neměnná historie všech transakcí decentralizované komunity, s kterou souhlasí každý, kdo je součástí této komunity (Hosp, 2018, str. 38, vlastní překlad) Blockchain neboli řetěz bloků je decentralizovaná databáze, kde jsou do bloků chronologicky zaznamenávány všechny operace v síti, které jsou řazeny do skupin nazývajících se bloky. Bloky jsou pak v řetězci propojovány pomocí hashů. Tento řetězec je uchováván na jednotlivých uzlech, které jsou součástí sítě. Toto řazení umožnuje, že se historie nedá nijak změnit. Je to postaveno na principu účetní knihy. (Sobková, 2016) Blockchain je transparentní a veřejný, proto v něm lze zobrazit celou historii od tzv. Genesis Blocku až po všechny současně výtěžné bloky, veškeré transakce, adresy, ze kterých byly poslány a přijaty bitcoiny a jejich hodnoty, velikost poplatků apod. 2.4 Peer-to-peer síť Peer-to-peer síť je označení pro typ počítačové sítě, ve které mají všichni členové stejná práva a povinnosti. Neexistuje centrální koordinátor, jenž by měnil pravidla v síti. (Ammous, 2018, str. 192). Pokud by jeden uživatel - uzel nerespektoval pravidla, ostatní uzly by s ním přestaly komunikovat. Uzly sítě jsou jednotlivé počítače, které vykonávají tyto činnosti: - slouží jako peněženky - přijímají, ověřují a posílají transakce - těží samostatně nebo se sdružují do poolu, kde spojí svůj počítačový výkon a následně si odměnu za výtěžek rozdělí - potvrzují a zapisují nové bloky do blockchainu (Kaliský, 2018, str. 38) 22
2.5 Open source systém Je to softwarový systém založený na základě otevřeného zdrojového kódu, který je zapsaný jako program nebo blockchain. To znamená, že je veřejný a že ho kdokoli může získat a nahlížet do něj. Na základě tohoto systém mohou jednotliví uživatelé provádět zlepšovací návrhy a vyvíjet jej. (Hosp, 2018, str., 49) Tento systém je pro bitcoinovou technologii stěžejní, protože téměř od počátku vzniku tohoto systému Satoshi Nakamoto komunikoval s vývojáři, kteří se podíleli na jeho vývoji. Od dubna 2011 kdy Nakamoto ukončil svoji činnost, je bitcoinový systém v rukou komunity vývojářů. 2.6 Pseudo-anonymita Blockchain je jako účetní kniha - je transparentní a tudíž v ní lze dohledat všechny transakce, co kdy proběhly. Sice není známo, komu daná adresa patří, lze však zjistit kam dané bitcoiny putovaly a následně dohledat majitele. Skrýt svoji identitu by bylo možné při vytvoření nové adresy při každé transakci, to ale také nezaručuje plnou anonymitu proto se říká, že je systém bitcoinu pseudo-anonymní. Skutečnou anonymitu zprostředkovávají tzv. mixéry bitcoinů. Existují servery, kam uživatelé zasílají množství bitcoinů, které jsou následně zasílány zpět ve stejném množství do peněženek, původ je však zde jiný a tím se zajistí anonymita. Tato metoda se ale nedoporučuje, protože běžný uživatel by mohl dostat bitcoiny, které byly použity na nelegální činnost. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 108) 2.7 Důkaz o práci (Proof of work) Na tomto důkazu je postaven celý systém decentralizace bitcoinové technologie. Znamená to, že těžař dokazuje hodnotu své vynaložené práce. Těžař, který vykoná práci nejrychleji, má nárok na odměnu, kterou tvoří všechny poplatky za transakce v daném bloku. Potvrzené bloky se řadí postupně za sebe, čím jich je více za sebou, tím více je znemožňováno provádět nějaké úpravy v tomto řetězci, protože by případný útočník musel vyvinout mnohem větší výkon, aby změnil všechny bloky za sebou a to je nemožné. Tímto se zvyšuje efekt důkazu o práci. 23
Obrázek 4 - Řazení bloků v blockchainu (Zdroj: Nakamoto, 2008, s. 5) 2.8 Hashovací funkce Je vzorec, který převádí vstupní data různých délek do množiny, která má pravidelný formát hash. Jeho využití je především pro rychlé porovnávání dat. Hashovací rychlostí se měří výkonnost uzlů nebo celé bitcoinové sítě v sekundách. 2.9 Adresa Adresa slouží k určení příjemce transakce, pomocí adresy můžeme sledovat celou historii transakcí. Adresa je hashem veřejného klíče. Adresa Bitcoinu začíná buď číslem 1, kdy z této adresy lze posílat bitcoiny pouze za použití jednoho klíče, nebo číslem 3, kdy je k pro odeslání transakce třeba využít kombinaci klíčů. Adresa je složena z 34 číslic a písmen, její tvar je například: 1HFSx5TPYYzQTQmBXeJNcMhUDT6FNGF11q (Hosp, 2018) 2.10 Získávání bitcoinů Bitcoiny lze získat dvěma způsoby těžbou nebo nákupem. 2.10.1 Těžba bitcoinů (Minning) Těžaři se pomocí svého výkonného počítače snaží najít řešení matematického problému dřív než ostatní, pokud se jim to podaří, získají právo k potvrzení všech transakcí, které jsou zahrnuty do bloku. Za to mají právo na odměnu - na veškeré transakční poplatky, které v daném bloku jsou, a také na nastavenou odměnu. Na počátku to činilo 50 bitcoinů a po každých 210 000 blocích se odměna snižuje na polovinu (asi po čtyřech letech), v současnosti je to 12,5 bitcoinů. (Fillner, 2016, str. 10) 24
Těžit bitcoin může kdokoliv s dostatečně výkonným hardware. U bitcoinu je v současnosti těžba tak náročná a návratnost nejistá, proto se jednotlivý těžaři sdružují do tzv. poolů, kdy se výkon jejich počítačů sčítá a případná odměna je rozdělena jednotlivým členům poolu na základě vynaloženého výkonu. Také vznikají speciální továrny na těžbu bitcoinů. Útok 51 % Pokud by pool dosáhl 51% a více výkonu těžby, byla by ohrožena nemožnost dvojité útraty, blokace transakcí a zničení důvěry systému. K tomuto případu došlo v roce 2014, kdy pool Ghash.io dosáhl na 51% kapacity. Tuto situaci ale nevyužil a okamžitě zastavil přijímání nových těžařů. Někteří těžaři Ghash.io poolu samy odešli k jiným poolům. Dnes má největší pool BIT.com zhruba 18% kapacity. (Kaliský, 2018, str. 45) Při těžbě může dojít k tzv. forků, kdy je blockchain rozdělen. Může k tomu dojít náhodně, čemuž se říká tzv. soft fork, nebo úmyslně, což se nazývá hard fork. Soft fork Pokud je blok vytěžen, začínají těžaři těžit další, který bude navazovat na předchozí v celém řetězci. Pokud by se ale stalo, že bude vytěženo ve stejný okamžik více bloků, poté jsou všechny tyto bloky napojeny na předchozí blok. V dalším těžení budou navazovat těžaři na ten blok, který z daných bloků je delší, popř. ten, na jehož vytěžení bylo vynaloženo více výkonu. Druhý blok tzv. orphan blok zanikne. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 124) Hard fork Tento druh forků nevznikl náhodně. Dochází k němu tehdy, když se změní pravidla, která odsouhlasí bitcoinová komunita - těžaři, uživatelé peněženek, spekulanti. Nejznámějšími forky bitcoinu jsou Bitcoin Cash a Bitcoin Gold. 2.10.2 Nákup bitcoinů Pro nákup bitcoinů lze využít více možností: a) bitcoinové automaty též zvané jako bitcoinmaty. Jedná se o nejjednodušší nákup kryptoměn. Je to automatizovaná směnárna mezi digitální měnou a hotovostí, kde příslušná burza obchoduje se zákazníkem na dálku. 25
Nákup nebo prodej vzniká na základě vložení hotovosti a poté přiložení QR kódu uživatelovy peněženky. Pokud ji ještě nemá, automat vytiskne zákazníkovi papírovou peněženku. Při nákupu nad 25 000 Kč je dle zákona povinnost prokázat totožnost kupujícího. Podle serveru www.cz.bitstock.com je v současnosti v České republice 27 takovýchto bitcoinmatů. b) internetová fóra, sociální sítě, aukční servery sdružují potenciální prodejce a nakupující, kteří nabízejí a poptávají za různé ceny c) nákup tzv. face-to-face nejrizikovější možnost nákupu kryptoměny, ve velkých městech existují servery kde se individuální kupující a prodávající shromažďují a domlouvají se na obchodech. d) směnárny a burzy směnárny jsou nejrychlejším způsobem pro získání bitcoinu, není k tomu třeba zvláštních registrací, na e-mail přijde pokyn k platbě a poté je směna okamžitě provedena. Nevýhodou směnáren je vyšší kurz. Obchodování na specializovaných burzách je již poměrně složité. Zájemce o tento druh obchodování nejprve musí projít řadou ověřovacích kol, aby získal nejprve účet, a poté trvá delší dobu, než jsou peníze na burzu převedeny. 2.11 Uchovávání bitcoinů Před těžbou nebo nákupem bitcoinů je potřeba si vytvořit peněženku. Je to aplikace, do které se neukládají přímo bitcoiny ale jejich adresy. Na jejich základě se potom platí a obchoduje. Po vytvoření peněženky se automaticky získává adresa, kterých je možno mít libovolné množství. Při srovnání se standartním bankovnictvím je peněženka soukromá banka a adresa číslo účtu. Dalším krokem je vygenerování privátního klíče, jenž slouží k podpisu transakcí a potvrzování vlastnictví bitcoinů. Jeho ztráta nebo odcizení znamená pro majitele nenávratnou ztrátu. (Fillner, 2016, str. 16-20) 2.11.1 Peněženka (Wallet) a) paměťové peněženky fungují na stejném principu jako papírové, pouze místo zapsání na papír si je uživatel zapamatuje. Zde je ale nebezpečí selhání lidské paměti. b) papírové peněženky když se v roce 2009 spustil bitcoin, první privátní klíče se po vygenerování psaly na papír. V současné době existují také, protože je to jedna z nejbezpečnějších možností pro uchovávání klíče z toho důvodu, že jsou 26
bez přístupu internetu. Tato peněženka se používá především pro vyšší částku bitcoinů, které si člověk chce uložit dlouhodobě, protože používání papírové peněženky je zdlouhavé. c) softwarová peněženka na přelomu let 2010-2011 uživatelé naprogramovali softwarové peněženky, kde se privátní klíč s heslem uloží do počítače nebo aplikace. Zde je výhoda rychlého přijímání a posílání bitcoinů, nevýhoda v tom, že jsou propojeny přes internet a mohou být ukradeny v případě nedostatečného zabezpečení. Obrázek 5 - Softwarová peněženka Electrum (Zdroj: vlastní zpracování) d) hardwarové peněženky byla vytvořena proto, aby se našla vhodná kombinace pro offline bezpečnost s pohodlností a rychlostí online připojení. Hardwarové peněženky fungují podobně jako USB, s počítačem ale začnou komunikovat až po zadání hesla. Tento druh peněženky vytvořil český programátor Marek Platinus v roce 2015 jako reakci na pád burzy Mt.Gox. e) směnárny jsou nejpohodlnějším ale i nejriskantnějším řešením uložení privátního klíče, kdy uživatel vkládá důvěru ve společnost, která mu ho spravuje. (Hosp, 2018, str. 83-88) 2.11.2 Adresa (Adress) Adresa slouží k určení příjemce transakce, pomocí adresy můžeme sledovat celou historii transakcí. Adresa je hashem veřejného klíče. Adresa Bitcoinu začíná buď číslem 1, kdy z této adresy lze posílat bitcoiny pouze za použití jednoho klíče, nebo číslem 3, 27
kdy je k pro odeslání transakce třeba využít kombinaci klíčů. Adresa je složena z 34 číslic a písmen, její tvar je například: 1HFSx5TPYYzQTQmBXeJNcMhUDT6FNGF11q (Hosp, 2018) 2.11.3 Veřejný klíč (Public key) Veřejný klíč se využívá k šifrování zpráv pro majitele soukromého klíče nebo k ověřování podpisu transakcí. 2.11.4 Privátní klíč (Private key) V decentralizovaném systému nemůže existovat žádná databáze, která by porovnávala, zda byl daný účet už předtím někomu přidělený, proto se při registraci přidělí novému uživateli účet náhodným výběrem. U kryptoměn se toto číslo nazývá privátní klíč (Hosp, 2018, str. 44, vlastní překlad) Je to tajná kombinace písmen a čísel, která jeho vlastníkovi dešifruje zprávy nebo podepisování jeho zpráv. Tyto zprávy jsou především o změně majitele bitcoinu podpis nové transakce. U Bitcoinu existuje 2 256 možností tohoto klíče a je složen z kombinace 64 čísel a písmen, např.: E9873D79C6D87DC0FB6A5778633389F4453213303DA61F20BD67FC233AA3326 2 (Hosp, 2018, str. 44) 2.11.5 Seed Seed je 12 nebo 24 anglických slov náhodně vygenerovaných po vytvoření peněženky. Tato slova slouží k záloze peněženky v případě ztráty. Jsou to slova, ze kterých se generují adresy. 2.11.6 Transakce (Transaction) Transakce je podepsaná datová struktura, která vyjadřuje přenášenou hodnotu. Existují dva druhy transakce. Transakce na vstupu je taková, kdy na základě adresy jsou přijímány nové kryptoměny. Transakce na výstupu je prováděna na základě adresy příjemce a soukromého klíče, kdy vlastník odesílá kryptoměny. Tyto transakce jsou 28
poté přenášeny prostřednictvím sítě, sbírány těžaři a vkládány do bloků, které jsou pořádány do blockchainu. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 45) Pro vytvoření transakce musí majitel převáděné mince potvrdit hash z předchozí transakce, zadat adresu příjemce a celou transakci stvrdí svým podpisem. Nepotvrzená transakce poté putuje do sítě bloků, kde čeká na ověření těžaři. Těžař i se pomocí svého výpočetního výkonu snaží tento blok připojit k předchozím již potvrzeným blokům. Těžař, kterému se to podaří, získá odměnu za potvrzení transakce. Obrázek 6 - Traansakce v blockchainu (Zdroj: Nakamoto, 2008, s. 4) 2.11.7 Poplatek za transakci (Transaction fee) Pro uskutečnění transakce je zapotřebí vložit do sítě poplatek za zpracování dané transakce. Poplatek pak získá ten těžař, který zahrne danou transakci do těženého bloku. Velikost poplatku určuje odesilatel platby, výše poplatku určuje pravděpodobnost přijetí transakce do bloku. Tedy čím větší poplatek je, tím rychleji ověření proběhne. (Antonopoulos, 2014) 29
PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bude rozdělena na tři části. V první části pomocí grafu shrnu historii a vývoj ceny bitcoinu. V druhé části vyzkouším demo verzi pro obchodování a v třetí části zkusím obchodovat na reálné burze s bitcoinem. 3 Historie a vývoj Bitcoinu Počátek éry bitcoinu byl dne 31. 10. 2008 zasláním zprávy příjemcům The Cryptography Mailing List, kde osoba, která se představila jako Satoshi Nakamoto, zveřejnila zprávu: Pracuji na novém systému elektronických peněz, který je zcela založen na peer-to-peer modelu, bez potřeby důvěry třetí strany. (Nakamoto, 2008) Poté přiložil další zprávu s názvem: Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash Systém, kterému se později začalo říkat tzv. bitcoin whitepaper. Zde byl na osmi stranách popsán kompletní návrh na vytvoření celého systému Bitcoinu a blockchainu. (Tětek, 2017, a) První bitcoiny byly vytěženy samotným Nakamotem 3. ledna 2009 tomuto bloku se říká Genesis blok. První transakce byla uskutečněná už ve 170. bloku, a to vývojáři Halu Finneyovi. (Stroukal, Skalický, 2018 str. 39) Dalším důležitým datem je 12. 10. 2009, kdy proběhla první transakce za dolary, bylo to 5050 bitcoinů za 5,02 dolarů cena byla odvozena z ceny spotřebované elektrické energie za danou těžbu. (Popper, 2015, str. 41-45, vlastní překlad) V dubnu 2010 programátor Laszlo Hanecz přišel na to, že je rychlejší těžit bitcoiny pomocí grafických karet oproti procesoru, díky tomu vytěžil 70 000 bitcoinů. Hanecz se také zasloužil o první nákup věci za bitcoin, kdy na internetovém fóru bitcointalk.org nabídl 10 000 bitcoinů za dvě pizzy. Stalo se tak 22. května 2010. (Popper, 2015, str. 41-45, vlastní překlad) Po události s nákupem pizzy se zvýšila poptávka po bitcoinu a bylo již nemožné jej těžit pouze na osobním počítači. Dne 27. 11. 2010 vytvořil český programátor Marek Platinus první těžební pool. Ten pomohl spojit jednotlivým uživatelům výkonnost svých počítačů pro těžbu. Odměna se pak rozdělovala na základě vynaloženého výkonu počítače. (Lánský str. 8) Téhož roku byla založena bitcoinová burza Mt. Gox, kdy v prvním dni obchodování byl kurz 20 bitcoinů za dolar.(lánský, str. 8) 30
Graf 2 - Vývoj ceny bitcoinu (BTC) v amerických dolarech (USD) za období 2009-2010 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 41) Začátkem roku 2011 dosáhla hodnota bitcoinů jednoho amerického dolaru, a až do července toho roku cena bitcoinu vzrostla na 31 dolarů za bitcoin a poté zpět klesl na 2 dolary. To byla tzv. Velká bublina 2011. Díky tomuto propadu se o bitcoinu začalo více hovořit a vzrostla poptávka po něm, dokonce první e-shopy začaly nabízet platbu bitcoiny. (Kaliský, 2018, str. 16) Graf 3 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2011 (Zdroj: Stroukal, Skalický, s. 47) Do roku 2012 vstupoval bitcoin s cenou 5 dolarů. Na podzim tohoto roku nastalo první snížení odměny za těžbu tzv. halving. Po čtyřech letech, jak to sám Nakamoto navrhl, se snížila odměna za těžbu z 50 na 25 bitcoinů, to ale dopad na cenu nemělo. Přišlo další velké rozšíření obchodů, kde bylo možné platit bitcoinem. (Kaliský, 2018, str. 16) 31
Graf 4 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2012 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 50) V březnu 2013 nastal růst ceny na 87 dolarů za bitcoin. Tento růst korespondoval s problémy v eurozóně. Do konce roku cena vzrostla na 1 000 dolarů za bitcoin. V tu dobu začala mít největší kryptoměnová burza Mt. Gox problémy, protože skrze ni procházelo 70% obchodů s bitcoinem, a tak burza neměla dostatečné zabezpečení a narůstaly právní spory s klienty. (Kaliský, 2018, str. 17-18) Graf 5 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2013(Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 55) V březnu 2014 burza Mt. Gox oficiálně ukončila svoji činnost a tím nastal pád bitcoinu, který trval až do roku 2015. Na základě pádu Mt. Gox byla vytvořena hardwarová peněženka Trezor, která sloužila jako bezpečné uložiště pro bitcoiny. Tuto peněženku vyvinul český vývojář Marek Platinus. (Kaliský, 2018, str. 18) 32
Graf 6 - Pád ceny bitcoinu v roce 2014(Zdroj: Stroukal, Skalická, 2018, s. 59) Rok 2015 byl rokem stabilizace, vyvíjení nových funkcí v zabezpečování peněženek a pomalu se rozšiřovala místa, kde se dalo platit bitcoinem. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 60-61) Graf 7 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2015 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 62) V první polovině roku 2016 se cena pohybovala okolo 400 dolarů. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 63) V červenci nastal tzv. druhý halving, kdy se po čtyřech letech snížila cena odměny za těžení z 25 bitcoinů na 12,5. (Kaliský, 2018, str. 22) Tato situace růst ceny nijak neovlivnila, protože v druhé půlce roku cena vzrostla více než dvakrát. Rok 2017 znamenal největší zlom do té doby, cena bitcoinů vzrostla z 1000 dolarů na téměř 20 000 dolarů za bitcoin. (Stroukal, Skalický, 2018, str. 63-64) 33
Graf 8 - Vývoj ceny bitcoinu v roce 2016-2017 (Zdroj: Stroukal, Skalický, 2018, s. 65) Rok 2018 znamenal pro bitcoin propad až o 80%, kdy cena v prosinci spadla až na 3648 dolarů. (Kruzy.cz, 2019) Podle Dominika Stroukala šlo o přirozenou korekci kurzu (Krejčí, 2018) Graf 9 -Vývoj ceny bitcoinu v roce 2018 (Zdroj: kurzy.cz, 2019) Jak můžeme sledovat na Grafu 10 pokles ceny bitcoinu následoval i první měsíc roku 2019, v polovině únoru však nastal obrat, cena bitcoinu začala pomalu stoupat, počátek dubna zaznamenal rapidní růst až za hranici 5 400 dolarů, což je nejvíc od listopadu 2018. 34
Graf 10 - Vývoj ceny bitcoinu na počátku roku 2019 (Zdroj: kurzy.cz, 2019) 35
4 Demo verze obchodování Pro tuto část jsem si vytvořila demo účet pro obchodování, abych otestovala, jak funguje obchodování na burze. Tento účet jsem si vytvořila u společnosti X-Trade Brokers Dom Maklerski Spółka Akcyjna na www.xtb.com, konkrétně na platformě www.xstation5.xtb.com, která je jednou z nejstabilnějších společností zabezpečující obchodování s kryptoměnami v Evropě s možností testovacího demo účtu a českou podporou. Protože se jedná o zkušební verzi, přihlašovací proces vyžaduje pouze jméno, emailovou adresu a telefonní číslo. Následující obrázek č. 7 zobrazuje základní tabulku pro výběr položek pro obchodování a jejich cen.. Obrázek 7 - Základní informace o obchodování (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) (1) Přehled instrumentů, které broker nabízí k obchodování na této burze lze obchodovat forex, akciové indexy, komodity zemědělské, energie, průmyslové kovy, vzácné kovy a další, kryptoměny, akcie a ETF (veřejně obchodované fondy). Pro mé účely zvolím kryptoměny. (2) Vybrání konkrétní kryptoměny, na xtb.com lze obchodovat s 25 kryptoměnami, pro účely práce volím Bitcoin (BTC), 36
(3) Aktuální cena pro nákup. (4) Aktuální cena pro prodej. (5) Hodnota, za kterou chci prodat/koupit. Minimální částka je 0,1 lotu. Lot je standardizované množství aktiva, se kterým se na burze obchoduje. V tomto případě nominální hodnota jednoho lotu je jeden bitcoin. (6) Změna kurzu v procentech. Obrázek 8 - Prostředí demo účtu (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) (1) Tabulka se základními údaji. (2) Cenový vývoj - pro účely zkoumání vývoje ceny bitcoinu si mohu zvolit ze svíčkového, čárového, OHLC, HLC nebo Heikin ashi grafu. Jako nejlepší variantu volím graf svíčkový. Každá svíčka ukazuje časový interval ceny, který se nastavuje individuálně podle způsobu obchodování. Pro obchodníky, jež sledují vývoj ceny neustále, je vhodný minutový, pětiminutový či patnáctiminutový interval; naopak pro obchodníky, tzv. hodlery, kteří své bitcoiny drží a obchodují s nimi v dlouhodobém horizontu, stačí měsíční interval. (3) Realizovaný zisk. 37
Obrázek 9 - Obchodování na demo účtu (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) (1) Tabulka se základními údaji. (2) Uskutečněné transakce uživatele, vč. investovaného objemu, tržní ceny a zisku. Na obrázku lze pozorovat, že jsem vytvořila tři transakce s celkovou hodnotou 1,5 BTC se záporným ziskem 1 283,13 CZK. (3) Pro svíčkový graf jsem zvolila časový interval jednu hodinu. Každá svíčka je rozdělena na dvě části. První částí je tělo svíčky, které znázorňuje rozsah mezi otvírací a zavírací cenou. Zavírací cena je ta, při které se uzavírá daný časový interval, otvírací cena je počáteční cena daného časového úseku. Svíčky jsou zelené tehdy, když je zavírací cena vyšší než otvírací. To nastává tehdy, když byl v časovém úseku větší objem nákupních objednávek. Červená svíčka indikuje trh, kdy otvírací cena je vyšší než zavírací, neboli tehdy, kdy byl vyšší podíl prodejních objednávek. (4) Zůstatek je částka, která zohledňuje pouze uzavřené obchody. Majetek zahrnuje zisk a ztrátu z aktuálně otevřených pozic. Marže je kapitál blokovaný na otevřené obchody. Volná marže jsou prostředky, které lze využít pro otevření dalších obchodů. Výška marže vyjadřuje poměr majetku a blokované marže. Zisk vyjadřuje aktuální kladný nebo záporný výsledek obchodování. 38
Obrázek 10 - Vytvoření nového obchodu (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) Jelikož ceny měly tendenci klesat, nastal tzv. medvědí trh (1) a dosahovala jsem zisku 8 780,56 CZK (2), rozhodla jsem pro další dvě investice v celkové hodnotě 1 BTC (3). Obrázek 11 - Růst ceny bitcoinu (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) Předchozí predikce a investice se ukázala jako správná, protože klesající medvědí trh vystřídal tzv. býčí trh, kdy cena začala růst (1). Na základě tohoto růstu jsem na demo účtu dosáhla zisku 23 939,86 CZK (2). 5 Obchodování na reálném účtu Pro založení reálného účtu k obchodování s bitcoinem jsem chtěla vytvořit účet na největší a nejvíce rozšířené burze světa na Coinbase. Po zdlouhavém vytvoření účtu a přes veškeré ověřovací kroky se mi nakonec nepodařilo převést na tento účet peníze 39
z mého internetového bankovnictví. Po několika neúspěšných pokusech jsem se rozhodla zrušit tento účet. Obrázek 12 - Proces ověřování osobních dokumentů (Zdroj: coinbase.com, 2019) Na obrázku číslo 13 je zobrazen vytvořený účet. Účet je přehledně zpracován do záložek, které nabízejí aktuální pohyb různých kryptoměn, nákup a prodej kryptoměn, přehledy o účtu a provedených transakcích a podobně. Obrázek 13 - Titulní strana vytvořeného účtu (Zdroj: coinbase.com, 2019) 40
Obrázek 14 - Problém s vytvořeným účtem (Zdroj: coinbase.com, 2019) Na obrázku 14 je zobrazen poslední krok čekání na převod peněz z osobního účtu na burzovní účet Po několika neúspěšných pokusech jsem snahu o obchodování na této platformě vzdala. Z diskusních fór na internetu jsem se dozvěděla, že některé banky blokují převody na kryptoměnové burzy, z čehož usuzuji, že by mohl být můj případ. Jako alternativu pro obchodování jsem zvolila X-Trade Brokers Dom Maklerski Spółka Akcyjna na www.xtb.com, konkrétně na platformě www.xstation5.xtb.com, kterou jsem měla již ověřenou z předchozího obchodování v demo účtu, a také proto, že mají českou podporu, kam jsem se v případě problémů mohla obrátit. Prvním krokem je ověření identifikace uživatele prostřednictvím občanského průkazu, řidičského průkazu a také prokázání vlastnictví zvoleného bankovního účtu. Oproti burze Coinbase, která neměla českou podporu, bylo ověřování a samotné vytvoření účtu výrazně rychlejší. Obrázek 15: Reálný účet (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) 41
(1) Reálný účet nabízí stejné funkce jako demo účet. (2) Minimální obchodovatelná částka je 0,1 lot, což v převodu 0,1BTC. Na účet jsem vložila 490 EUR, abych měla dostatečné množství prostředků k investování. (3) Pro investování s reálnými penězi jsem zvolila pro svíčkový graf interval 1 minutu, abych si zajistila lepší přehled o změnách cen. V době, kdy měla klesající trend, jsem nakoupila 0,10 BTC. (4) Po vytvoření nákupu jsem měla ztrátu 6,06 EUR. Obrázek 16 - Podklad pro fundamentální analýzu (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) Pro moje obchodování jak na účtu demo, tak i reálném, jsem používala především technickou analýzu, kde jsem zkoumala grafy předchozího vývoje, a na základě toho jsem predikovala budoucí vývoj. Technická analýza však pro kryptoměny nemusí být vždy zcela ideální. Je vhodné ji tedy doplňovat fundamentální analýzou, která vychází z informací o hospodaření společnosti. Na platformě pro obchodování jsou přehledně zpracovány nejdůležitější ekonomické aspekty i s předpověďmi, které mohou ovlivňovat ceny obchodovaných položek. 42
Obrázek 17: Průběh obchodování na reálném účtu (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) V období, když jsem začala investovat do bitcoinu, byla jeho cena velmi volatilní, jak lze pozorovat z obrázku 17, kde byl interval pro svíčky nastaven na jednu minutu. Obrázek 18 - Výsledek obchodování (Zdroj: www.xstation5.xtb.com, 2019) Před odevzdáním mé práce dosahuji zisku 9,51 EUR, při prodejní ceně 5 753,74 USD a nákupní ceně 5 815,70 USD. Z dlouhodobého hlediska je trend rostoucí, proto předpokládám, že cena v následujících dnech mírně poroste. 43
Diskuze Z pohledu filosoficko-ekonomického můžeme říct, že Nakamoto se při tvorbě Bitcoinu inspiroval myšlenkou rakouské ekonomické školy, jejíž představitelé se řadí do liberálního směru, která zastává názor, že ke správnému fungování peněžního systému nejsou zásahy státu ani bank potřeba. Úkolem státu je podle liberalistů pouze zabezpečit ochranu a pořádek. Tyto myšlenky sdílí i anarchokapitalisté s tím, že odmítají jakýkoliv zásah státu. Česká republika je z hlediska kryptoměn velmi otevřená a jak jsem zmiňovala v teoretické části, investování do kryptoměn není v naši zemi regulováno ať již ze strany Ministerstva financí České republiky, tak ani ze strany České národní banky, jejíž představitelé nepokládají bitcoin za měnu a tudíž ji nepovažují za hrozbu ani za něco, co by měli regulovat. V České republice také vzniklo první místo na světě, kde se dalo platit pouze bitcoinem bylo to v Paralelním Polis v Praze, což je centrum pro příznivce kryptoměn. Tam působí také vývojář Marek Palatinus, který vytvořil první hardwarovou peněženku Trezor a také vytvořil první těžařský pool. Naopak prvním státem, kde bylo obchodování s bitcoinem prostřednictví bank zakázáno, byla Čína v roce 2013. Na závěr bych chtěla říct, že tržní hodnota a cena nejen Bitcoinu, ale i všech kryptoměn a jejich množství se neustále mění a celkově systém kryptoměn se neustále vyvíjí, proto některá data z mé práce se stanou již brzy neaktuálními. 44
Doporučení V rámci mé práce jsem vložila na reálnou burzu 490 EUR a za ně nakoupila 0,1 BTC. Na základě technické analýzy, a to především zkoumání vývoje kurzu a volatility, jsem zjistila, že tento druh investování je velmi zrádný a z kladných hodnot se mohou velmi brzy stát vysoká záporná čísla. Protože jsem opatrný investor, nebudu provádět další investice, ale protože mě investování v rámci této práce zaujalo, ponechám si vklad na burze a budu sledovat, zda se mi ještě více zhodnotí. Pokud se tak stane, část peněz si z účtu vyberu a zpět proměním ve fiat peníze a malou část si převedu na softwarovou peněženku. Hardwarová peněženka je sice bezpečnější, ale protože plánuji ponechat pouze malou část vkladu, tak mi tato ochrana bude stačit. Poté si bezpečně uschovám soukromý klíč a budu sledovat, jak se tato investice v dlouhém období bude vyvíjet. Mým hlavním doporučením pro potenciální investory je vložit jen takové množství peněz, které v případě ztráty unesou. Také je potřeba neustále sledovat vývoj ceny a sledovat, zda jsou příznivé podmínky pro nákup či prodej. Na závěr bych doporučila platformu www.xstation5.xtb.com, která poskytuje návody, doporučení a českou podporu jak pro začátečníky, tak i pro zkušenější uživatele. 45