PŘÍLOHY 1. Hodnocení z hlediska krajinného rázu (RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc., EIA servis, spol. s r.o., srpen 2008), 2. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů srovnání výkupních cen elektrické energie, 3. Anketa mezi obyvateli obce Tchořovice o způsobu využití letiště Tchořovice, 4. Anketa mezi obyvateli obce Kadov o způsobu využití letiště Tchořovice, 5. Fotodokumentace (Ing. arch. Milan Hrádek, Ing. arch. Radek Boček, RNDr. Vojtěch Vyhnálek).
HODNOCENÍ Z HLEDISKA KRAJINNÉHO RÁZU RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc., EIA servis, spol. s r.o., srpen 2008 1 ÚVOD Cílem předkládaného krajinného hodnocení je posoudit možnosti dalšího využití území bývalého vojenského letiště v Tchořovicích. Řešené území letiště bylo vymezeno objednatelem Krajským úřadem Jihočeského kraje. Nachází se v severozápadním cípu Jihočeského kraje ve správním území obcí Tchořovice a Kadov u Blatné (bývalý okres Strakonice, dnes správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná). Do severozápadní části řešeného území zasahuje malý výběžek Plzeňského kraje patřící pod správní území obce Hradiště (Příloha č. 4). Plocha letiště dříve sloužila jako záložní letiště, na dráze přistávaly stíhačky Československé lidové armády. V současné době je letiště využíváno především k pořádání občasných sportovních, rekreačních a společenských akcí inline bruslení, motocyklové soutěže, tuning srazy, rekreační paragling, rockové koncerty atd. Letiště je dopravně přístupné po silnicích 2. a 3. třídy. Severně od letiště se v obci Lnáře odpojuje od silnice I/20 České Budějovice Nová Hospoda Plzeň silnice II/174. Tato silnice prochází jižním směrem, kříží letiště Tchořovice v jeho západní části, dále prochází obcemi Pole, Kadov, Lnářský Málkov, Svéradice a Velký Bor. V obci Velký Bor se silnice II/174 napojuje na silnici II/188, která pokračuje jižním směrem do města Horažďovice, kde se napojuje na silnici I/22 Vodňany Strakonice Klatovy Domažlice Draženov. Silnice III/02017 se odpojuje severně od letiště od silnice I/20 České Budějovice Nová Hospoda Plzeň v obci Tchořovice. Silnice III/02017 prochází podél severní hranice řešeného území, kříží výše zmiňovanou silnici II/174 Lnáře Velký Bor a pokračuje dále do obce Hradiště. Od silnice III/02017 se v Tchořovicích odpojuje místní komunikace, která je vedena jižním směrem, kříží letiště v jeho východní části a pokračuje kolem rybníků Starý, Smyslov a Velký Pálenec do obce Vrbno. Dopravní situaci v širším zájmovém území je patrná z Přílohy č. 1. Objednatel předložil tři uvažované varianty využití letiště: 1. Letiště a. Podvarianta letiště univerzální b. Podvarianta letiště pro vzducholodě a balóny 2. Parkoviště pro kamiony 3. Fotovoltaická elektrárna 2 POPIS A VYHODNOCENÍ PRVKŮ KRAJINY 2.1 Krajina, chráněná území, EVL, ptačí oblasti, ÚSES, VKP Řešeným územím je letištní plocha a její okolí, rozkládající se jižně a jihozápadně od obce Tchořovice. Řešené území je zhruba oválného tvaru, 2 km dlouhé a 1 km široké. V jeho centru se nacházejí dvě zpevněné dráhy letiště (Přílohy č. 4, 5 a 6). Řešené území leží v povodí řeky Lomnice a zasahuje do tří dílčích povodí: Lomnice pod Hradišťským potokem (č.h.p. 1-08-04-006), Lomnice nad Páleneckým potokem (č.h.p 1-08-04-007) a Lomnice pod Páleneckým potokem (č.h.p. 1-08-04-008) (Příloha č. 3). Zájmové území spadá do mírně teplých klimatických oblastí MT7 a MT11 (dle Quitta). Řešené území se nachází uvnitř krajiny Blatenska, která je pozoruhodná zejména značným zastoupením vodních a mokřadních ploch a rozptýlené zeleně. Se severní hranicí řešeného území bezprostředně sousedí soustava zvláště chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (Příloha č. 5). Je to přírodní památka Nový rybník, která byla zřízena jako hnízdiště vodního ptactva, a rozsáhlá přírodní rezervace Hořejší rybník, chránící vodní a mokřadní biotopy a bohatství fauny, zejména avifauny, na tyto biotopy vázané. Zhruba 1 km východně navazuje další zvláště chráněné území, a to přírodní památka Dolejší rybník chránící zbytky rašelinoslatinné vegetace. Východní cíp řešeného území přímo zasahuje do navrženého přírodního parku Pálenec jehož hranice je prakticky totožná s jižní hranicí řešeného území. Jedná se o území se soustavou velkých i menších rybníků propojených drobnými lesíky a mokřady. Nejsevernější z rybníků, a to Starý rybník, přímo navazuje na jihovýchodní hranici řešeného území. Zhruba 1 km jižně se rozkládá přírodní památka Smyslovské louky, chránící komplex suchých balvanitých pastvin a mokrých luk (typická Blatenská draha ). Mokřad na jižním břehu Dolejšího rybníka u silnice Blatná - Lnáře je evropsky významnou lokalitou podle směrnice Rady Evropských společenství č. 92/43/EHS o stanovištích a zahrnuje slatinné až přechodové rašeliniště s porosty mokřadních vrbin (Příloha č. 5). V bezprostředním okolí řešeného území nejsou navrženy žádné ptačí oblasti dle směrnice Rady Evropských společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Nejbližší takovou lokalitou je ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy, jejíž nejbližší hranice je cca 15 km vzdušnou čarou východně od posuzované lokality Řešené území je ze severu, východu a jihu obklopeno severní částí nadregionálního biocentra Velká Kuš (Příloha č. 5). Jižní část řešeného území do tohoto nadregionálního biocentra zasahuje. Z biocentra jsou vedeny severním a severozápadním směrem dva regionální biokoridory Velká Kuš - Metelské rybníky a Velká Kuš Široký rybník. Lesy, rybníky a vodní toky včetně svých niv jsou zákonem č. 114/1992 Sb. klasifikovány jako významné krajinné prvky. Řada takových VKP se nachází v bezprostřední blízkosti řešeného území, přímo v řešeném území při jeho západní hranici se nacházejí tři malé lesíky, které lze klasifikovat jako VKP. Samotná plocha letiště představuje ostrůvek degradované plochy uvnitř území naopak velice hodnotného. Ze širšího hlediska je celá oblast cenná značným zastoupením vodních a mokřadních ploch a rozptýlené zeleně a výskytem druhů, vázaných na tyto lokality. Soustavy rybníků s navazujícími porosty jsou významné především jako hnízdiště vodního ptactva. 2.2 Flóra 2.2.1 Rekonstrukční a fytogeografická charakteristika Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, ve fytogeografickém okrese Horažďovická pahorkatina, podokrese Blatensko. Pro tento fytogeografický podokres je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina) s jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén spíše plochý než svažitý, granodioritový substrát a mozaika lesnaté, rybničnaté a zemědělsky využívané krajiny.
Rekonstrukční vegetace celého širšího území je poměrně chudá. Vyšší polohy paroviny (tedy přímo plocha letiště a celého řešeného území) jsou rekonstruovány jako kyselé doubravy třídy Quercetea robori - petraea. Nivní polohy (v širším území) jsou rekonstruovány jako luhy a olšiny tříd Salicetea purpureae, Alnetea glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae). Jako potenciální vegetace (tj. taková, která by se zde vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk) je v celé širší oblasti mapována buková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae - Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum). 2.2.2 Vegetační charakteristika Jádrem řešeného území je samotná letištní plocha. Tvoří ji dvě souběžné rozjezdové dráhy dlouhé zhruba 2 km orientované ve směru východ západ. Linie jsou na východním i západním konci propojeny. Dráhy jsou zpevněny betonem. Kolem rozjezdových ploch a mezi nimi je pruh o šířce několik desítek metrů kosené travobylinné vegetace. Zastoupeny jsou jednak prvky lučních porostů, jednak ruderální prvky. Z trav se uplatňuje pýr plazivý, srha říznačka, lipnice obecná, ovsík vyvýšený a kostřava červená (Elytrigium repens, Dactylis glomerata, Poa trivialit, Arrhenatherum elatius, Festuca rubra). Z bylin se nejvíce uplatňuje vratič a řebříček (Tanacetum vulgare, Achillea millefolium), dále lopuchy (Arctium tomentosum, A. lappa), jitrocel, knotovka, pelyněk černobýl, pcháč oset (Plantago lanceolata, Melandrium album, Artemisia vulgaris, Cirsium arvense). Ojediněle byly zaznamenány zajímavější luční druhy jako chrpa luční nebo hvozdík kropenatý (Centaurea jacea, Dianthus deltoides). Na obnažených místech rostou i jednoleté plevele, např. merlíky (Chenopodium album). Většinu plochy řešeného území kolem popsaného tělesa letiště zaujímají pole. V roce 2008 na nich byly pěstovány obiloviny, brambory a kukuřice. V západní části řešeného území se nacházejí tři malé lesíky. Nejbližší z lesíků je tvořen smrkem a borovicí (Picea abies, Pinus sylvestris), příměsí je modřín a dub letní (Larix decidua, Quercus robur). V lesním lemu se uchytil černý bez a trnka (Sambucus nigra, Prunus spinosa), v podrostu dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). Nejvzdálenější z lesíků je smrkový (Picea abies). V lemu se uplatnil dub, jeřáb, trnka a bez černý (Quercus robur, Sorbus aucuparia, Prunus spinosa, Sambucus nigra). Lesík je řídký a jeho travobylinný podrost, v němž dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), je hustě zapojený. Jižní lesík je listnatý, stromové patro tvoří dub a osika (Quercus robur, Populus tremula). Podrost připomíná podrost kyselé doubravy, dominuje v něm lipnice hájní (Poa nemoralis), lem tvoří kopřiva (Urtica dioica). V menší míře se v řešeném území vyskytují také nekosené vysloveně ruderální plochy, zejména v západní části území. Dominuje zde třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), dále se uplatňuje zejména vratič, pelyněk černobýl, knotovka (Tanacetum vulgare, Artemisia vulgaris, Melandrium album) aj., přežívá janovec metlatý (Sarothamnus scoparius). Nastupují mladé náletové dřeviny, zejména vrba jíva, bříza, borovice, bez černý (Salix caprea, Betula pendula, Pinus sylvestris, Sambucus nigra). Místy jsou vyhozené odpadky, hlavně pneumatiky. 2.2.3 Zvláště chráněné druhy rostlin Během terénního průzkumu řešeného území v srpnu 2008 nebyl zaznamenán výskyt žádného zvláště chráněného druhu rostlin dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. I když byl průzkum proveden pouze jednou v uvedeném termínu, je možné vzhledem k charakteru území předpokládat, že výskyt zvláště chráněných druhů rostlin je velmi nepravděpodobný. 2.3 Fauna 2.3.1 Zoogeografická charakteristika Řešené území se nachází v bioregionu 1.29 Blatenský bioregion dle Culka a kol. 1996. V bioregionu se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Významným prvkem krajiny jsou rybníky a jejich okolí se svojí charakteristickou faunou. Větší potoky a říčky díky malému spádu a slabě proudící vodě náležejí už do pásma lipanového až parmového. Mezi významné druhy bioregionu patří: ježek západní (Erinaceus concolor), husa velká (Anser anser), břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus), rybák obecný (Sterna hirundo), břehule říční (Riparia riparia), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). 2.3.2 Zoologický průzkum - obratlovci Řešené území zahrnuje zpevněné betonové plochy rozjezdových drah, kolem nichž a mezi nimi je pruh o šířce několik desítek metrů kosené travobylinné vegetace. Většinu plochy řešeného území kolem popsaného tělesa letiště zaujímají pole na nichž byly pěstovány obiloviny, brambory a kukuřice. V západní části řešeného území se nacházejí tři malé lesíky, oba severní jsou jehličnaté (borovice, smrk), v lesním lemu se uplatňují bez černý, trnka, dub a jeřáb. Jižní lesík je listnatý, stromové patro tvoří dub letní a topol osika. Terénní průzkum řešeného území byl proveden v srpnu 2008. Druhy byly zjišťovány a determinovány na základě přímého pozorování pomocí dalekohledu, nebo na základě zvukových projevů. Kromě přímého pozorování byly také využívány čerstvé pobytové známky jako jsou stopy, okus nebo trus. Do výčtu druhů byly zahrnuty i údaje publikované na internetových stránkách České společnosti ornitologické 1 a Jihočeského ornitologického klubu. 2 Průzkum byl zaměřen zejména na zjištění přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů. V řešeném území zaznamenány následující druhy ptáků: tabulka 1: Zaznamenané druhy ptáků v řešeném území český název latinský název ochrana 3 pozorovatele, zdroj 4 volavka bílá Egretta alba kachna divoká Anas platyrhynchos luňák červený Milvus milvus KO Pavlík Petr (JOK) moták pochop Circus aeruginosus O moták pilich Circus cyaneus SO Pavlík Petr (ČSO) moták lužní Circus pygargus SO Pavlík Petr (JOK) káně lesní Buteo buteo poštolka obecná Falco tinnunculus bažant obecný Phasianus colchicus racek chechtavý Larus ridibundus 1 Adresa webové stránky: http://www.birdlife.cz/ sekce vaše pozorování. 2 Adresa webové stránky: http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/index.html sekce faunistické listy. 3 Kde zkratky znamenají: KO - kriticky ohrožený druh, SO - silně ohrožený druh, O - ohrožený druh. 4 Kde zkratky znamenají: ČSO - internetové stránky České společnosti ornitologické www.cso.cz a JOK - internetové stránky Jihočeského internetového klubu http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/
holub hřivnáč Columba palumbus hrdlička zahradní Streptopelia decaocto strakapoud velký Dendrocopos major chocholouš obecný Galerida cristata O Pavlík Petr (ČSO), J. Pešek (JOK) skřivan polní Alauda arvensis vlaštovka obecná Hirundo rustica O jiřička obecná Delichon urbica konipas bílý Motacilla alba červenka obecná Erithacus rubecula rehek domácí Phoenicurus ochruros kos černý Turdus merula drozd kvíčala Turdus pilaris drozd zpěvný Turdus philomelos pěnice pokřovní Sylvia curruca pěnice hnědokřídlá Sylvia communis pěnice černohlavá Sylvia atricapilla budníček menší Phylloscopus collybita budníček větší Phylloscopus trochilus sýkora uhelníček Parus ater sýkora modřinka Parus caeruleus sýkora koňadra Parus major brhlík lesní Sitta europaea ťuhýk obecný Lanius collurio O sojka obecná Garrulus glandarius špaček obecný Sturnus vulgaris vrabec domácí Passer domesticus vrabec polní Passer montanus pěnkava obecná Fringilla coelebs zvonek zelený Carduelis chloris stehlík obecný Carduelis carduelis konopka obecná Carduelis cannabina strnad obecný Emberiza citrinella V řešeném území zaznamenány následující druhy savců: tabulka 2: Zaznamenané druhy savců v řešeném území český název latinský název ochrana pozorovatele, zdroj hraboš polní Microtus arvalis srnec obecný Capreolus capreolus zajíc polní Lepus europaeus V řešeném území bylo zjištěno celkem 45 druhů obratlovců, jedná se o druhy, které na lokalitě hnízdí (např. skřivan polní, pěnice hnědokřídlá, strnad obecný), druhy, které na lokalitě sbírají potravu (vlaštovka obecná, moták pochop) i druhy, které nad lokalitou pouze proletují (kachna divoká, volavka bílá). Řešené území se nachází uprostřed rybničnaté krajiny, jednotliví ptáci, ale i celá hejna přeletují mezi rybníky a to často právě přes plochu bývalého vojenského letiště. Při hodnocení vlastního řešeného území letiště je třeba zmínit okolní lokality, které jsou z biologického hlediska velmi cenné a které jsou obývány celou řadou dalších zvláště chráněných druhů. V souvislosti s budoucím využitím letiště je třeba zmínit především ptáky, u kterých lze předpokládat pravidelné přelety nad plochou letiště. Jedná se např. o orla mořského, chřástala vodního, bekasinu otavní, rybáka obecného, luňáka hnědého, včelojeda lesního atd. 2.3.3 Zvláště chráněné druhy obratlovců Ze 45 druhů obratlovců zjištěných v řešeném území patří jeden do kategorie kriticky ohrožených živočichů, dva do kategorie silně ohrožených živočichů a čtyři do kategorie ohrožených živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o následující druhy: druhy kriticky ohrožené: druhy silně ohrožené: druhy ohrožené: luňák červený (Milvus milvus) moták pilich (Circus cyaneus) moták lužní (Circus pygargus) moták pochop (Circus aeruginosus) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) chocholouš obecný (Galerida cristata) ťuhýk obecný (Lanius collurio) Výskyt těchto druhů většinou nemusí přímo souviset s plochou řešeného území, jedná se o přelety nebo o potravní chování (luňák červený, moták pilich, moták pochop, vlaštovka obecná). Tyto druhy pravděpodobně hnízdí v blízkém okolí letiště. Dle nepotvrzených údajů došlo v roce 2007 k vyhnízdění jednoho páru motáka lužního (silně ohrožený druh) přímo v areálu letiště nebo v jeho bezprostředním okolí. Chocholouš obecný je druhem, který obývá otevřené, suché plochy s řídkým rostlinným porostem, jsou to různá stanoviště zarůstající ruderální vegetací (rumiště, staveniště, vojenská cvičiště, železniční náspy atd.). Vzhledem k pozorování druhu na lokalitě v hnízdní sezóně (červen 2007), lze předpokládat, že druh na lokalitě hnízdí. Ťuhýk obecný hnízdí v keřových porostech v západní části zájmového území. 2.3.4 Zoologický průzkum - bezobratlí Průzkum bezobratlých zájmové lokality byl proveden v srpnu 2008 metodou smýkání vegetace, prosevu půdních vzorků, zemních pastí a sběru vodní sítí (vodní bezobratlí v okolních rybnících). V hodnocení byly dále zohledněny výsledky inventarizačního průzkumu bezobratlých který byl proveden v roce 2006 v rámci zpracování plánů péče pro přírodní rezervaci Velká kuš a přírodní památku Smyslov. V řešeném území se vyskytují především dva typy biotopů s odpovídajícími společenstvy bezobratlých zruderalizovaná plochy vlastního letiště a agroekosystémy v zájmové oblasti a v její bezprostřední blízkosti. Zanedbatelně jsou v západní části na hranici letištní plochy zastoupeny remízky. 2.3.4.1 Společenstva bezobratlých V řešeném území se vyskytují běžné druhy kulturní krajiny silně ovlivněné člověkem (vlastní plocha letiště) a společenstva druhů běžných agrocenoz (pole a louky v zájmovém území). Poměrně málo jsou zastoupeny remízky (západní okraj zájmového území). Mnohem cennější jsou okolní biotopy, zejména rybníky a jejich lemy (viz další popis). 2.3.4.2 Zruderalizovaná plocha vlastního letiště Byly zjištěny ubikvistní druhy bezobratlých živočichů žijících na ruderálech, polních kulturách, v urbánním prostředí, atd. Charakteristickými jsou střevlíci Poecilus cupreus, Pterostichus melanarius, Bembidion lampros, Amara ovata, drabčíci Omalium caesum, Omalium rivulare, a Oxytelus rugosus. Z ostatních druhů bezobratlých se vyskytují různé druhy půdní fauny: dominují pavouci čeledi Lycosidae, sekáči, mravenci (rody Lasius, Myrmica, Leptothorax, atd.), blanokřídlí (Ichneumonidae, Vespidae), dvoukřídlí (smutnice Sciaridae, pestřenky - Syrphidae, Nematocera fam. spp.), ploštice (Lygaeidae, Coreidae, Nabidae, rody Acanthosoma a Stenosoma),
stejnokřídlí (Cicadellidae) atd. Z denních motýlů byly zjištěny jen pozorovány druhy kulturní krajiny např. Pieris brassicae, P. rapae, Anthocharis cardamines, Nymphalis urticae. 2.3.4.3 Agroekosystémy (pole, louky) v řešeném území a v jeho bezprostřední blízkosti Fauna bezobratlých je reprezentována ubikvistními druhy (střevlíci Carabus violaceus, Carabus granulatus, Amara aenea, A. familiaris, Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, drabčíci Omalium rivulare, Oxytelus sculpturatus, Tachinus laticollis, Atheta fungi, Philonthus varius, Lathrobium fulvipennne, Omalium caesum, Drusilla canaliculata, Amischa analis, Dinaraea angustula, brouci čeledí Latridiidae a Cryptophagidae, páteříček Cantharis fusca, slunéčko Coccinela septempunctata, nosatci Sitona hispidula, Otiorhynchus raucus). Z jiných bezobratlých byly zjištěny běžné druhy much z čeledí Culicidae, Chironomidae, Muscidae, Syrphidae a Tabanidae. Společenstva luk jsou tvořena eurytopními druhy (druhy skupiny E podle reliktnosti výskytu) kulturní krajiny (druhy kulturních luk, polí a mezí). Mezi brouky dominují eurytopní střevlíci Carabus violaceus, Carabus granulatus, Amara aenea, A. familiaris, Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, drabčíci Omalium rivulare, Oxytelus sculpturatus, Tachinus laticollis, Atheta fungi, Philonthus varius, Lathrobium fulvipennne, Omalium caesum, Drusilla canaliculata, Amischa analis, Dinaraea angustula, brouci čeledí Latridiidae a Cryptophagidae, páteříček Cantharis fusca, slunéčka Coccinela septempunctata, nosatci Apion affine, Sitona hispidula, Otiorhynchus raucus, Hypera arator). Z jiných bezobratlých byly zjištěny běžné druhy much z čeledí Sepsidae, Micropezidae, Tipulidae, Syrphidae a Tabanidae. 2.3.4.4 Porosty dřevin (lesíky a rozptýlené zeleň) Společenstva bezobratlých remízků a lemů jsou tvořena převážně běžnými ubiktvistními druhy brouků (90 %), slabé je zastoupení náročnějších druhů kategorie RII (10 %). Dominantními druhy jsou střevlíci Carabus granulatus granulatus, Leistus ferrugineus, Nebria brevicollis, Notiophilus biguttatus, Bembidion lampros, Poecilus cupreus, Pterostichus oblongopunctatus, Pterostichus melanarius, Calathus fuscipes, Calathus melanocephalus, Anchomenus dorsalis, Amara aenea, Amara communis, Pseudophonus pubescens, hrobaříci Nicrophorus vespilloides, Catops chrysomeloides, drabčíci Omalium caesum, Omalium rivulare, Stenus boops, Paederus littoralis, Lathrobium fulvipenne, Xantholinus linearis, Philonthus cognatus, Tachyporus chrysomeloides, Tachinus signatus, Amischa analis, Dinaraea aequata, Atheta fungi, Atheta crassicornis, Drusilla canaliculata, Zyras limbatus, chrobák Geotrupes stercorarius, slunéčka Coccinella septempunctata, Adalia bipunctata, dřepčíci Phyllotreta nemorum, Psylliodes affinis, Longitarsus sp., nosatci Otiorhynchus raucus, Sitona lineata, Hypera meles, Hypera rumicis. Z ostatních skupin bezobratlých se hojně na všech biotopech vyskytovali pavouci čeledi Lycosidae a sekáči, škvor obecný (Forficula auricularia), vroubenka Coreus marginatus, kněžice Graphosoma lineatum,, běžné ploštice čeledi Lygaeidae, např. ploštice Stenodema laevigatum, zlatoočka Chrysopa perla, z motýlů osenice Agrotis segetum, kovolesklec Diachrysia chrysitis, babočka paví oko (Inachis io), babočka kopřivová (Aglais urticae), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). Všechny tyto druhy patří mezi běžné druhy kulturní krajiny. 2.3.4.5 Plochy sousedící s řešeným územím V bezprostředním okolí na hranici řešeného území se nachází jedno zvláště chráněné území (PR Dolejší rybník u Tchořovic). Dále se zde nacházejí rybníky s cennými lemy litorálních biotopů, mokrých luk, vrbin a olšin. Popis společenstev bezobratlých následuje. PR Dolejší rybník u Tchořovic Vykytuje se zde řada hygrofilních druhů bezobratlých, např. brouků (střevlíci Bembidion lampros, Carabus granulatus, Clivina fossor, Clivina fossor, Platynus assimilis, Pterostichus brunneus, Pterostichus diligens, Pterostichus vernalis, Oodes helopoides, drabčíci Anthobium atrocephalum, Arpedium quadrum, Atheta elongatula, Habrocerus capillaricornis, Olophrum assimile, Paederus riparius, Philonthus fumarius, Quedius fuliginosus, Stenus incrassatus, mandelinka Chrysolina staphylea staphylea, nosatci Apion spencei, A. trifolii. Staré duby na hrázích rybníku a v jeho výtopě hostí řadu vzácných a chráněných druhů bezobratlých. Byly zjištěny larvy chráněného druhu roháče obecného (Lucanus cervus). V dutinách dubů se vyskytují vzácné druhy brouků např. z čeledí Cryptophagidae, Erotylidae, Mycetophagidae a další) z nichž některé patří mezi vzácné a reliktní druhy patřící mezi tak zvané červené druhy (Farkač, Král, Škorpík, 2005). Vodní druhy hmyzu jsou reprezentovány bohatou faunou vážek (např. Anax imperator, Aeschna mixta, A. cyanea, Libellula depressa, Sympetrum vulgatum a další), šidélek (např. Sympecma fusca, Erythromma viridulum, Ischnura elegans), motýlic (např. Calopteryx virgo) vodních ploštic (druhy čeledí Corixidae, Hydrometridae a Gerridae), vodních brouků (druhy čeledí Hydraenidae, Hydrochidae, Hydrophilidae). Rybníky Nový, Hořejší, Starý, Paseka a Radov Vyskytuje se zde řada hygrofilních druhů bezobratlých, např. brouků (střevlíci Bembidion lampros, Carabus granulatus, Clivina fossor, Clivina fossor, Platynus assimilis, Pterostichus brunneus, Pterostichus diligens, Pterostichus vernalis, Oodes helopoides, drabčíci Anthobium atrocephalum, Arpedium quadrum, Atheta elongatula, Habrocerus capillaricornis, Olophrum assimile, Paederus riparius, Philonthus fumarius, Quedius fuliginosus, Stenus incrassatus, mandelinka Chrysolina staphylea staphylea, nosatci Apion spencei, A. trifolii. PR Velká Kuš a PP Smyslov Podrobný inventarizační průzkum bezobratlých provedený v PR Velká Kuš a v PP Smyslov prokázal výskyt některých stenotopních mokřadních druhů brouků (např. mandelinka Phyllobrotica quadrimaculata) a dvoukřídlých (např. výkalnice Cordilura ciliata a vrtalka Cerodontha angulata) (PR Velká Kuš) a stenotopních vlhkomilných brouků a vlhkomilné ploštice síťnatky Agramma intermedia (PP Smyslov). 2.3.5 Zvláště chráněné druhy bezobratlých Přímo v řešeném území nebyly zjištěny žádné chráněné druhy bezobratlých dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3 VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Další využití řešeného území je uvažováno ve třech variantách: 1. Letiště a. Podvarianta letiště univerzální b. Podvarianta letiště pro vzducholodě a balóny 2. Parkoviště pro kamiony 3. Fotovoltaická elektrárna Všechny tři varianty uvažovaného využití řešeného území budou mít negativní vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny. Velikost a významnost těchto vlivů bude záviset na rozsahu a intenzitě provozovaných aktivit. Tyto parametry však v současné době neznáme, pro to je možné vliv jednotlivých variant vyhodnotit pouze v obecné rovině.
3.1 Varianta 1 Letiště 3.1.1 Podvarianta letiště univerzální Tato podvarianta předpokládá zachování původní funkce letiště. Místo vojenských stíhacích letadel však bude využíváno především malými sportovními letadly, případně malými dopravními letadly. Ve srovnání s minulým vojenským využitím (občasný provoz) lze očekávat vyšší frekvenci užívání letiště. Nezbytné by zřejmě bylo vybudování potřebné infrastruktury pro provoz letiště (objekt řízení letového provozu, technické zázemí, sklad pohonných hmot atd.). Výstavba potřebné infrastruktury by pravděpodobně nebyla problematická. Alespoň zčásti by bylo možné využít stávající zpevněné plochy. Problém z hlediska přírody a krajiny je vlastní provoz letiště, především vzlety a přistání letadel a přelety nad okolními, z krajinářského a biologického hlediska cennými lokalitami. Hlavním negativním faktorem leteckého provozu je hluk, i samotný pohyb letadel však může na živočichy působit negativně. Hlukové emise, jež výrazně překročí obvyklou hranici hluku, mohou způsobit změny v chování zvířat (například ztráta schopnosti hledání potravy, neadekvátní reakce na hrozící nebezpečí). Pohyby letadel nebo padáků ve vzduchu mohou rušit zvěř a rovněž změnit jejich etologii (narušit páření, hnízdění i péči o potomstvo). Letadla mohou mít rušivý vliv na některé druhy živočichů pokud není mezi nimi a letadlem dodržena odpovídající vzdálenost. To nastává především při startu a přistávání, kdy letadla letí příliš nízko nad živočichy, kteří žijí v blízkosti letiště. Letadla mohou částečně nebo úplně narušit životní potřeby zvířat ať už jde o reprodukci nebo o jejich schopnost zajistit potravu. Už relativně malý počet letových hodin může mít negativní vliv (například krátkodobé opuštění hnízda, které stačí k tomu, aby vejce vychladla). Mnoho obratlovců je potencionální potravou pro predátory a jsou naprogramovaní k tomu, jak před nimi utéci. Instinkt, který navozuje útěk před létajícím predátorem je aktivován tehdy, pokud létající objekt (predátor) se pohybuje stanovenou rychlostí nad zemí a je v určité vzdálenosti od živočicha. Tento startovací mechanismus, který je geneticky zakódován, může být narušen přítomností jiných létajících objektů (letadel, padáků). Neschopnost rozlišit létající objekty pak vede ke stresu a narušení etologie těchto zvířat. Významnost vlivů bude záviset na hustotě leteckého provozu, lze předpokládat, že provoz letiště (přílety a odlety) nebudou probíhat každý den. Nezanedbatelným rizikem je možnost střetu ptáka s letadlem, což může kromě usmrcení samotného ptáka znamenat velké nebezpečí pro letadlo a také pro jeho posádku. Vzhledem k lokalizaci letiště Tchořovice v blízkosti významných ptačích lokalit a k poměrně velké frekvenci přeletů ptáků (jedinců i celých hejn) přes plochu letiště je toto riziko poměrně vysoké. Dalším zdrojem potenciálních negativních vlivů je pohyb většího počtu lidí na ploše letiště a především v jeho okolí. Lidé, kteří se podílejí na aktivitách spojených s létáním (diváci, technický personál, lidé přijíždějící a odjíždějící motorovými vozidly) mohou působit rušivě na okolní cenné biotopy. Dalším potenciálním rizikem je únik nebezpečných látek, především pohonných hmot, do prostředí. Ten může nastat při běžném provozu formou úkapů z letadel, při havárii během čerpání pohonných nebo masivním únikem při havárii letadla. Velmi negativní následky by měla především havárie letadla s únikem pohonných hmot v některém zvláště chráněném území (PR Hořejší rybník, PP Nový rybník), případně dalších cenných biotopech v nadregionálním biocentru Velká Kuš. U větších letišť s celoročním provozem se v zimním období provádí údržba (odmrazování) drah močovinou, k odmrazování letadel se používá většinou glykol. Je otázka, zda používání těchto chemických přípravků přichází v úvahu i v případě letiště Tchořovice, nicméně jako potenciální riziko je třeba tuto skutečnost vzít v úvahu. Letecký provoz je považován za liniový zdroj znečišťování ovzduší. Na znečišťování ovzduší se letecká doprava podílí především emisemi oxidů dusíku a těkavých organických látek. Významnost vlivů na ovzduší bude záviset na hustotě leteckého provozu. Vlastní plocha letiště a řešeného území by byla v této variantě dotčena minimálně z hlediska botanického a bezobratlých. Negativní ovlivnění obratlovcům, především ptáků, by záviselo na intenzitě užívání letiště. Závěrem je možné konstatovat, že případné využití areálu letiště Tchořovice pro letecký provoz (sportovní a dopravní letadla) i v budoucnosti bude nepochybně narážet na konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se především o konflikty s ochrannými podmínkami sousedních zvláště chráněných území a s ochrannými podmínkami zvláště chráněných druhů ptáků. Tyto konflikty budou zřejmě obtížně řešitelné a pokud ano, tak pouze za cenu omezování leteckého provozu. Rozsah vynucených omezení může být významný. Z těchto důvodů proto nedoporučujeme tuto podvariantu k další přípravě. 3.1.2 Podvarianta letiště pro vzducholodě a balóny Tato podvarianta předpokládá využití plochy letiště pro lety balónů a vzducholodí. Na rozdíl od letiště univerzálního (pro sportovní a dopravní letadla) odpadá (v případě balónů) nebo je významně minimalizováno (v případě vzducholodí) negativní působení hluku na živočichy a znečišťování ovzduší. Rovněž přímé negativní působení letícího balónu nebo vzducholodě na živočichy je s velkou pravděpodobností nesrovnatelně menší než v případě letadla. Riziko střetu s letícím ptákem je rovněž výrazně nižší. Otázkou je druh pohonu pro vzducholodě (spalovací motor?), nezbytnost tankování na ploše letiště a možnost úniku pohonných hmot do prostředí. Lze však očekávat, že potřeba pohonných hmot je výrazně nižší než v případě letadel a proto i riziko havárie se znečištěním prostředí je nižší. Používání odmrazovacích chemikálií (močovina, glykol) lze v případě balónů a vzducholodí zřejmě vyloučit. Dalším zdrojem potenciálních negativních vlivů je, stejně jako v případě letiště pro provoz letadel, pohyb většího počtu lidí na ploše letiště a především v jeho okolí. Lidé, kteří se podílejí na aktivitách spojených s létáním (diváci, technický personál, lidé přijíždějící a odjíždějící motorovými vozidly) mohou působit rušivě na okolní cenné biotopy. Vzhledem k situaci v České republice a v okolních státech Evropy však lze očekávat, že lety balónů a vzducholodí by byly pouze občasnou turistickou atrakcí, nikoliv pravidelně využívaným způsobem dopravy. Závěrem je možné konstatovat, že případné využití areálu letiště Tchořovice pro lety balónů a vzducholodí bude vykazovat občasné, s největší pravděpodobností akceptovatelné vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny. Z tohoto hlediska lze tuto podvariantu doporučit k další přípravě. 3.2 Varianta 2 Parkoviště kamionů Tato varianta předpokládá využití plochy letiště jako odstavné plochy pro parkování kamionů. Potřeba navazující technické infrastruktury přímo na ploše letiště je zřejmě minimální (objekt pro obsluhu) a může být realizována na zpevněné ploše letiště. Při hodnocení této varianty je nezbytné vzít v úvahu i příjezd a odjezd kamionů na a z parkoviště. V úvahu přichází především dopravní napojení ze silnice I/20 z obce Lnáře po silnici II/174, případně ze silnice I/22 z města Horažďovice po silnicích II/188 a II/174. Příjezd kamionů po silnici III/02017 z Tchořovic je zřejmě nereálný. Je otázka, nakolik jsou silnice II/154 II/158 schopné převést kamionovou dopravu do areálu letiště. Zřejmě by bylo nezbytné zkapacitnění těchto silnic a odstranění místních závad. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je problematická trasa silnice II/174 mezi obcí Lnáře a areálem letiště. Silnice je zde vedena po hrázi Nového rybníka mezi dvěmi zvláště chráněnými územími a to přírodní památkou Nový rybník a přírodní rezervací Hořejší rybník. Silnice je v tomto úseku relativně úzká, po jedné straně je vodní plocha rybníka Nový, po druhé prudký sráz do nivy rybníka Hořejší. Rozšiřování silnice v tomto úseku by bylo zřejmě komplikované, střety se zájmy ochrany přírody a krajiny by byly zřejmě významné. Dále upozorňujeme na problematický průtah
silnice II/174 obcemi Pole, Kadov, Lnářský Málkov, Svéradice a Velký Bor směrem na Horažďovice. Dopravní situace v těchto obcích je většinou složitá (nevyhovující směrové vedení silnice, malá šířka silnice, blízkost obytné zástavby), což by mohlo vyvolat nezbytnost realizace obchvatů těchto obcí. Hlavními negativními vlivy provozu parkoviště budou nepochybně hluk a emise znečišťujících látek do ovzduší na ploše parkoviště a na příjezdových komunikacích. Jedná se podobné negativní vlivy jako v případě varianty 1 letiště s tím rozdílem, že zdroje hluku a emisí jsou lokalizovány na zemském povrchu a pouze na vymezených plochách (parkoviště) a koridorech (komunikace). Na rozdíl od letiště by hluk z kamionové dopravy působil každodenně. Významnost ovlivnění okolních cenných biotopů bude záviset na kapacitě parkoviště a jeho využívání. Dalším potenciálním rizikem je, stejně jako v případě varianty 1 letiště, únik nebezpečných látek, především pohonných hmot, do prostředí. Ten může nastat při běžném provozu formou úkapů z kamionů nebo masivním únikem při havárii kamionu na parkovišti nebo na příjezdové komunikaci. Na rozdíl od letiště nebude na ploše probíhat čerpání pohonných hmot a riziko havárie kamionu hrozí pouze tam, kde se budou kamiony pohybovat. Z cenných biotopů je tak riziko kontaminace především v úseku silnice II/174 mezi obcí Lnáře a areálem letiště, na průjezdu mezi přírodní památkou Nový rybník a přírodní rezervací Hořejší rybník. Vlastní plocha letiště a řešeného území by byla v této variantě dotčena minimálně z hlediska botanického a bezobratlých. Negativní ovlivnění obratlovcům, především ptáků, by záviselo na intenzitě užívání parkoviště. Závěrem je možné konstatovat, že případné využití areálu letiště Tchořovice pro parkoviště pro kamiony bude pravděpodobně narážet na konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny. Tyto konflikty nastanou s velkou pravděpodobností na příjezdových komunikacích k areálu letiště (významnější budou konflikty s ochranou veřejného zdraví), konflikty nelze vyloučit ani na vlastní ploše parkoviště. Jedná se především o konflikty s ochrannými podmínkami sousedních zvláště chráněných území. Tyto konflikty budou zřejmě řešitelné, je ovšem otázka za jakou cenu. Nelze vyloučit, že jednou z podmínek realizace varianty 2 bude významné omezení maximální kapacity parkoviště. Z těchto důvodů klasifikujeme tuto variantu jako možnou, ovšem pouze za dodržení podmínek pro ochranu přírody a krajiny (a veřejného zdraví), které mohou být velmi omezující. Celkové vyhodnocení variant je následující: 4.1 Varianta 1 Letiště 4.1.1 Podvarianta letiště univerzální Variantu 1 Letiště v podvariantě letiště univerzální nedoporučujeme k další přípravě. Předpokládáme, že konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny budou obtížně řešitelné a pokud ano, tak pouze za cenu významného omezování leteckého provozu. 4.1.2 Podvarianta letiště pro vzducholodě a balóny Variantu 1 Letiště v podvariantě letiště pro vzducholodě a balóny lze doporučit z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny k další přípravě. Tato podvarianta vykazuje občasné, s největší pravděpodobností akceptovatelné vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny. 4.2 Varianta 2 Parkoviště pro kamiony Variantu 2 Parkoviště pro kamiony klasifikujeme jako možnou, ovšem pouze za dodržení podmínek pro ochranu přírody a krajiny (a veřejného zdraví), které mohou být velmi omezující. 4.3 Varianta 3 Fotovoltaická elektrárna Variantu 3 Fotovoltaická elektrárna doporučujeme k další přípravě. Tato varianta vykazuje minimální, reálně řešitelné konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny. V Českých Budějovicích, 2. září 2008, EIA SERVIS s.r.o., RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. 3.3 Varianta 3 Fotovoltaická elektrárna Tato varianta předpokládá instalaci fotovoltaických článků na zpevněných plochách letiště. Dále bude nezbytné vybudovat přípojku ke stávající rozvodné síti a případně objekt obsluhy. Provoz elektrárny bude mít minimální nároky na dopravu. Vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny budou minimální nebo nulové. Při hledání trasy přípojky ke stávající rozvodné síti bude nezbytné minimalizovat vlivy na cenné biotopy. Vzhledem k četným přeletům ptáků lze očekávat požadavek na zemní vedení této přípojky. Vlastní plocha letiště a řešeného území by byla v této variantě dotčena minimálně z hlediska botanického, bezobratlých i obratlovců. Variantu 3 Fotovoltaická elektrárna považujeme z hlediska vlivů na přírodu a krajinu za nejvhodnější a doporučujeme ji k další přípravě. 4 D. ZÁVĚR Na základě vyhodnocení řešeného území letiště Tchořovice a širšího zájmového území a na základě vyhodnocení potenciálních vlivů na životní prostředí uvažovaných variant jsme dospěli k závěru, že rozhodující pro další postup jsou vlivy na cenné biotopy a zvláště chráněné druhy ptáků (a veřejné zdraví) v širším zájmovém území. Plocha vlastního letiště a vymezené řešené území cenná z botanického hlediska ani z hlediska bezobratlých. Určitou hodnotu má pro obratlovce, konkrétně pro ptáky. Některé druhy ji využívají k hnízdění, jiné zde hledají potravu, další přes ní pouze přelétávají.
SROVNÁNÍ VÝKUPNÍCH CEN EL. ENERGIE Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla: a zelené bonusy pro malé vodní elektrárny: Datum uvedení do provozu elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách po 1. 2700 1260 lednu 2008 včetně Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. 2540 1100 ledna 2006 do 31. prosince 2007 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 včetně a 2300 860 rekonstruovaná malá vodní elektrárna Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005 1790 350 pro špičkové nebo pološpičkové malé vodní elektrárny: Datum uvedení do provozu elektřiny v pásmu VT v Kč/MWh elektřiny v pásmu NT v Kč/MWh Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách po 1. 3800 2150 lednu 2008 včetně Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. 3800 1910 ledna 2006 do 31. prosince 2007 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 a 3470 1715 rekonstruovaná malá vodní elektrárna Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005 2700 1335 nebo Datum uvedení do provozu v pásmu VT v Kč/MWh v pásmu NT v Kč/MWh Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách po 1. 1700 890 lednu 2008 včetně Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. 1700 650 ledna 2006 do 31. prosince 2007 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 a 1370 455 rekonstruovaná malá vodní elektrárna Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005 600 75 a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy: Datum uvedení do provozu Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích po 1. lednu 2008 včetně Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích po 1. lednu 2008 včetně Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích po 1. lednu 2008 včetně Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 před 1. lednem 2008 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 před 1. lednem 2008 Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 před 1. lednem 2008 Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S1 a fosilních paliv Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S2 a fosilních paliv Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S3 a fosilních paliv Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P1 a fosilních paliv Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P2 a fosilních paliv Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P3 a fosilních paliv elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh 4490 2950 3460 1920 2570 1030 3820 2280 3130 1590 2480 940-1350 - 690-40 - 1620-960 - 310 v Kč/MWh a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z uzavřených dolů: Druh obnovitelného zdroje elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF1 4120 2580 Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF2 3550 2010 Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV po 1. lednu 2006 2420 880 Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV od 1. ledna 2004 do 2730 1190 31. prosince 2005 Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV před 1. lednem 2004 2840 Spalování důlního plynu z uzavřených dolů 2420 880
a zelené bonusy pro větrné elektrárny: Druh obnovitelného zdroje elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh Větrné elektrárny uvedené do provozu po 1. lednu 2009 včetně 2340 1630 Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2550 1840 2008 Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2620 1910 2007 Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2670 1960 2006 Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2930 2220 2005 Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince 3070 2360 2004 Větrná elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2004 3410 2700 a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím geotermální energie Druh obnovitelného zdroje elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh Výroba elektřiny využitím geotermální energie 4500 3140 a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření: Druh obnovitelného zdroje Využití slunečního záření po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem do 30 kw včetně Využití slunečního záření po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem nad 30 kw Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006 elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh 12890 11910 12790 11810 13730 12750 14080 13100 6710 5730
VÝSLEDKY ANKETY KADOV Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic připravuje ve spolupráci s obcemi Kadov a Tchořovice pořízení územní studie Letiště Tchořovice. V rámci přípravných prací proběhla s občany Kadova anketa za účelem zjištění názoru na budoucí využití tohoto bývalého vojenského letiště. Anketní lísky byly doručeny do každé domácnosti jako příloha místního zpravodaje. Nazpět bylo doručeno celkem 17 vyplněných anketních lístků, kdy v několika případech bylo navrženo více alternativ budoucího využití. Jako budoucí využití bývalého vojenského letiště Tchořovice, části týkající se správního území obce Kadov, bylo navrženo: fotovoltaická (sluneční) elektrárna celkem 5 návrhů, logistické centrum (překládka a skladování zboží, parkování kamionů) celkem 2 návrhy, plochy pro sport a rekreaci (např. cvičné a kondiční jízdy, dopravní výchova, motokáry) celkem 9 návrhů, zachování provozu letiště (civilní provoz menších letadel) celkem 6 návrhů, jiné využití 1x pro turistiku (např. základna vzducholodí), 1x dětské sportovní hřiště a 1 x úplné zrušení, plochy letiště, výstavba 1 2 rybníků s napojením na stávající rybniční soustavu prostřednictvím potoku, výsadba zeleně (zlepšení mikroklima v daném území). Zásadně proti: fotovoltaická elektrárna celkem 2x, logistické centrum 1x. Závěr: Místo Záměr Návrhy, souhlasy, nesouhlasy Počet bodů Míra podpory 5 v % 1. plochy pro sport a 9 návrhů, žádný zásadní nesouhlas 9 bodů 40,91 % rekreaci 2. zachování provozu letiště 6 návrhů, žádný zásadní nesouhlas 6 bodů 27,27 % 3. fotovoltaická elektrárna 5 návrhů, 1 zásadní nesouhlas 4 body 18,18 % 4. 6. plocha pro turistiku 1 návrh pro 1 bod 4,54 % 4. 6. dětské sportovní hřiště 1 návrh pro 1 bod 4,54 % 4. 6. výstavba rybníků s 1 návrh pro 1 bod 4,54 % obnovou zeleně 7. logistické centrum ( truckcentrum ) 2 návrhy, 2 zásadní nesouhlasy 0 bodů 0,00 % VÝSLEDKY ANKETY TCHOŘOVICE Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic připravuje ve spolupráci s obcemi Kadov a Tchořovice pořízení územní studie Letiště Tchořovice. V rámci přípravných prací proběhla s občany Tchořovic anketa za účelem zjištění názoru na budoucí využití tohoto bývalého vojenského letiště. Anketa proběhla v rámci veřejné schůze s občany a své návrhy odevzdalo 89 občanů. Jako budoucí využití bývalého vojenského letiště Tchořovice, části týkající se správního území obce Tchořovice, bylo navrženo: logistické (sluneční) elektrárna celkem 66 návrhů, logistické centrum (překládka a skladování zboží, parkování kamionů) celkem 3 návrhy, plochy pro sport a rekreaci (různé formy volnočasových aktivit) celkem 11 návrhů, zachování provozu letiště (civilní provoz menších letadel) celkem 9 návrhů. Zásadně proti: hlasy nebyly uplatněny. Závěr: Místo Záměr Návrhy, souhlasy, nesouhlasy Počet bodů Míra podpory v % 1. fotovoltaická 66 návrhů 66 body 74,15 % elektrárna 2. plochy pro sport a 11 návrhů 11 bodů 12,36 % rekreaci 3. zachování provozu 9 návrhů 9 bodů 10,11 % letiště 4. logistické centrum ( truckcentrum ) 3 návrh pro 3 bod 3,37 % Závěry ankety ve Tchořovicích mají nepopiratelně větší vypovídací schopnost a relevanci. Zatímco v obci Kadov se ankety účastnilo 22 obyvatel, ve Tchořovicích to bylo 98 občanů. 5 Míra podpory je velmi přibližný ukazatel sestavený podle vzorce: [(počet hlasů PRO návrh počet hlasů PROTI návrhu) / celkový počet hlasujících] x 100. Vzhledem k tomu, že hlasující se mohl vyslovit jak pro některý z návrhů tak uplatnit hlas proti již jinému definovanému návrhu, míra podporu je v součtu vždy menší než sto a vyjadřuje i míru možného konsensu na některém řešení (tj. znevýhodňuje konfliktní řešení).
FOTODOKUMENTACE ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
GRAFICKÁ ČÁST 5 ANALYTICKÁ ČÁST I.2.1. Výkres zjištění a vyhodnocení stavu vývoje území (1:5000) I.2.2. Výkres záměrů na provedení změn v území a problémový výkres (1:5000) I.2.3. Soutisk hlavních výkresů územních plánů obcí Tchořovice a Kadov (1:5000) 6 SYNTETICKÁ ČÁST: II.2.1. Hlavní výkres (1:5000) II.2.2. Výkres širších vztahů I (1:20000) II.2.3. Výkres širších vztahů II (1:100000) II.2.4. Výkres záboru ZPF (1:10000) II.2.5. Perspektiva varianty fotovoltaické elektrárny a sportovního letiště II.2.6. Zákres návrhu do ortofotomapy (1:5000)