Plán péče. o přírodní památku Černá Desná na období 2013 2022 (návrh na vyhlášení)

Plán péče o přírodní památku Černá Desná na období 2013 2022 (návrh na vyhlášení)

Plán péče o PP Černá Desná Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území...3 1.1 Základní identifikační údaje...3 1.2 Údaje o lokalizaci území...3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí...3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma...4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími...4 1.6 Kategorie IUCN...5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ...5 1.8 Cíl ochrany...5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany...6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti...11 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy...11 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch...12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup...14 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize...14 3. Plán zásahů a opatření...15 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ...15 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností...17 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu...17 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území...17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností...17 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území...18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území...18 4. Závěrečné údaje...18 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)...18 4.2 Použité podklady a zdroje informací...18 4.3 Seznam používaných zkratek...19 4.4 Plán péče zpracoval...19 Přílohy Strana 2

Plán péče o PP Černá Desná 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:... kategorie ochrany: přírodní památka název území: Černá Desná druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:... orgán, který předpis vydal:... číslo předpisu:... datum platnosti předpisu:... datum účinnosti předpisu:... 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Jablonec nad Nisou obec s rozšířenou působností: Tanvald obec s pověřeným obecním úřadem: Tanvald obec: Desná v Jizerských horách katastrální území: Desná III Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Navržená přírodní památka zaujímá části tří pozemkových parcel v k. ú. Desná III lesa a vodního toku. Bylo provedeno geometrické zaměření, které většinou respektuje stávající hranice parcel, nově byla stanovena jižní (dolní) a severní (horní) hranice chráněného území. Zde došlo i k dílčímu zpřesnění hranice parcely 1781/1 (koryto vodního toku). Dle současné katastrální mapy do území přírodní památky malou měrou zasahuje lesní parcela č. 1831/1 (celkově 129 m 2 ) v terénu se ale v současnosti jedná o koryto vodního toku. Zvláště chráněné území Tabulka 1: Parcelní vymezení PP Černá Desná k. ú. 625591 Desná III parcela druh pozemku způsob využití LV výměra celkem Výměra v ZCHÚ dle KN 1781/1 vodní plocha koryto vodního toku 1236 1 99 36 67 39 přirozené nebo upravené 1831/1 lesní pozemek 73 25 20 24 1 29 1832/1 lesní pozemek 73 5 75 09 1 54 62 Celkem 2 23 30 výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí a geometrického plánu Ochranné pásmo Ochranné pásmo nebude vyhlášené, bude jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ, o celkové rozloze cca 7,39 ha. Přehled dotčených pozemků je uveden v následující tabulce. Strana 3

Plán péče o PP Černá Desná Tabulka 2: Parcelní vymezení ochranného pásma PP Černá Desná k. ú. 625591 Desná III parcela druh pozemku způsob využití/stavba LV výměra celkem Výměra v OP dle KN 1781/1 vodní plocha koryto vodního toku 1236 1 99 36 cca 7 60 přirozené nebo upravené 1781/2 vodní plocha koryto vodního toku 1236 30 78 cca 2 50 přirozené nebo upravené 1781/3 zastavěná plocha a vodní dílo jez 1236 11 11 nádvoří 1781/4 zastavěná plocha a vodní dílo vodní el. 1236 45 45 nádvoří 1831/1 lesní pozemek 73 25 20 24 3 55 25 1831/2 zastavěná plocha a vodní dílo jez 73 5 5 nádvoří 1832/1 lesní pozemek 73 5 75 09 26 64 1832/2 zastavěná plocha a vodní dílo vodní el. 73 17 17 nádvoří 1833 ostatní plocha ostatní komunikace 73 68 38 22 68 1834 lesní pozemek 73 59 18 83 3 23 45 Celkem 7 38 90 výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí a geometrického plánu Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 1,56 7,05 vodní plochy 0,67 0,10 trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy 0,23 zast. plochy a nádvoří 0,01 plocha celkem 2,23 7,39 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha Tabulka 3 OP plocha v ha zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok 0,67 0,10 neplodná půda ost. způsoby využití 0,23 výměry pro ZCHÚ dle geodetického zaměření, pro ochranné pásmo stanoveno digitalizací katastrální mapy 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chráněného území: CHOPAV Jizerské hory Strana 4

Plán péče o PP Černá Desná Natura 2000 ptačí oblast: ne evropsky významná lokalita: ne Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Formulace navržená orgánem ochrany přírody: Údolí horského potoka se soustavou vodopádů, peřejí, skalních ploten a evorzních útvarů obřích hrnců až kotlů a na tok navazující balvanitý svahový les charakteru acidofilní bučiny s ohroženými bylinnými druhy. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Ekosystémy Tabulka 4 název ekosystému podíl plochy popis ekosystému (kód biotopu) v ZCHÚ acidofilní bučiny (L5.4) 70 % fragmenty smíšených smrko-bukových lesů při úpatí balvanitých svahů a na dně údolí, na deluviálně obohacených půdách (přechody ke květnatým bučinám), hospodářsky ovlivněné nestejnověké až etážovité porosty s horskými prvky v bylinném patře B. Útvary neživé přírody Tabulka 5 útvar geologická charakteristika popis útvaru vodopády, peřeje evorzní jevy pravé vodopády a peřeje založené většinou na odkryvech pevného žulového podloží erozně mladého údolního dna obří hrnce až kotle vázané na erozně obnažené žulové podloží v korytě Černé Desné Blíže jsou gemorfologické jevy charakterizovány v příloze S1. soustava čtyř pravých vodopádů, resp. kaskád na různě ukloněných žulových plotnách a stupních, největší soustředění těchto jevů v Jizerských horách dokonale vyvinuté evorzní tvary, zčásti výrazně asymetrické, výjimečná koncentrace těchto jevů i v rámci ČR 1.8 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování přirozeného potočního koryta s významnými a regionálně až celostátně ojedinělými geomorfologickými jevy a zachování nebo zlepšení přírodního charakteru údolního svahového lesa. Strana 5

Plán péče o PP Černá Desná 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK & MACKOVČIN 2006) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Bedřichovská vrchovina. Navržená přírodní památka zahrnuje střední část údolí Černé Desné mezi vodní nádrží Souš a zastavěným územím obce Desná. Na západní straně je ohraničena parcelou vodního toku (víceméně se kryje s pravým břehem vodoteče), na východní pak turistickou cestou, probíhající blízko úpatí západně orientovaného svahu. Zájmové území má délku přibližně 630 metrů, jeho šířka se pohybuje od 25 do 50 metrů. Údolí Černé Desné je ve sledovaném úseku výrazně zahloubené, symetrického průřezu, s příkrými svahy o relativní výšce (od dna údolí až k vrcholu přilehlých hřbetů) kolem 200 metrů. Dno údolí tvoří úzký terénní zářez protékaný Černou Desnou. Niva není výrazněji vyvinuta, stupňovitě se svažující dno je vyplněno víceméně zahliněnými balvanovými akumulacemi, v korytě toku jsou často odkryty žulové skalní plotny, stupně a bloky. Erozní reliéf údolí je zřejmě relativně mladý, což souvisí s předpokládaným říčním pirátstvím toku Černé Desné (viz posudek dr. Pilouse v příloze S1). Údolím původně protékal menší potok, který ale později převzal poměrně rozsáhlé povodí nad dnešní soušskou přehradou. Voda z tohoto povodí předtím odtékala do východněji ležící Černé říčky. Ve prospěch této hypotézy svědčí profil údolního dna Černé Desné, který je méně erozně opracovaný než je tomu v případě blízkých údolí Bílé Desné a Jedlové. Dno údolí zde má velký spád a je velmi sevřené, chybí výraznější akumulační polohy. V nebývalé míře je zde odkryto pevné žulové podloží, které dává vzniknout pravým vodopádům a peřejím. To je podstatný rozdíl oproti situaci na jiných vodních tocích Jizerských hor, kde se vodopády a peřeje zpravidla vyvíjejí na balvanových akumulacích a skalních blocích. Na nedlouhém úseku Černé Desné lze rozlišit celkem šest vodopádů, resp. peřejí, soustředěných do dvou skupin. Hlavní skupina vodopádů, čítající čtyři tyto útvary, se nachází na území navržené přírodní památky, zbylé dva (převážně charakteru peřejí) leží výše proti proudu. Nejvýše se v zájmovém území nachází Hrncový vodopád, cca 3 m vysoký, s výrazným a dosti hlubokým vývařištěm. Bezprostředně na něj navazuje Bukový vodopád vysoký 3,6 m, který je splývavého typu (stéká po skalním podloží se sklonem 40-50 ). Po delším úseku pravých i nepravých peřejí následuje největší Dlouhý vodopád. Je vysoký celkem 11 m a jeho horní, méně ukloněná část (okolo 20 ) má pouze peřejovitý až kaskádovitě peřejovitý charakter postrádající jednoznačnou horní hranu. Níže se sklon zvětšuje až na 50 a získává kaskádovitou podobu. Voda se rozlévá na ohlazených skalních plotnách do šířky až 10 m a za nižších stavů na nich tvoří několik ramen. Při úpatí vodopádu se nachází rozlehlé vývařiště o rozměrech 12 12 m a patrně značné hloubce. Dle některých kritérií lze tento vodopád dokonce považovat za druhý nejmohutnější v ČR, po Mumlavském vodopádu v Krkonoších. Nejníže se v zájmovém území nachází Plotnový vodopád. Je tvořen dvěma stupni o celkové výšce 4 m a sklonu 50. Vodopád je ukončen rovnou skalní plochou se zbytky aplitové žíly, vývařiště zde z tohoto důvodu chybí. Nad vodopádem se nachází 20 m velká exfoliační plotna, podle níž byl vodopád pojmenován. Ještě rozsáhlejší plotna (až 14 m široká) se nachází níže po proudu toku, již za hranicemi přírodní památky. V této části toku ale již nejsou vodopády vyvinuty, samotná plotna je ovlivněna odběrem vody pro níže stojící malou vodní elektrárnu. Strana 6

Plán péče o PP Černá Desná V korytu Černé Desné se nacházejí rovněž početné evorzní formy označované též jako obří hrnce a kotle. Tyto útvary se vyskytují na celkem pěti lokalitách (částečně již za hranicí navržené PP) a jsou většinou dokonale vyvinuté. Výjimečný je obří hrnec v Hrncovém vodopádu, který lze tvarem, rozměry i polohou řadit k nejdokonalejším solitérním formám v žulách rámci celé republiky. Tři menší skalní kotle ve skalních plotnách v horní části Dlouhého vodopádu se zase vyznačují extrémní tvarovou asymetrií, kterou lze také považovat za zcela výjimečný jev. Nadmořská výška sledovaného území se pohybuje mezi 585 a 685 metry (dle odečtu vrstevnic ze Základní mapy ČR měřítka 1:10 000). Horninovým podložím je dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list 03-14 Liberec výrazně porfyrická středně zrnitá biotitická žula karbonského stáří. Příloha S1: Geomorfologický posudek údolí Černé Desné 2.1.2 Půdní poměry Dle Půdní mapy ČR 1:50 000, list 03-14 Liberec (TOMÁŠEK 1995) je v zájmovém prostoru rozšířena hnědá půda nevyvinutá silně kyselá, maloplošně i surová půda; okrajové vyšší svahové polohy (spíše již v ochranném pásmu) zaujímá rezivá půda. Obecně je možné konstatovat, že půdy zájmového území obsahují vysoký podíl hrubého skeletu (převážně balvanů), který různou měrou vystupuje na povrch. Půdy jsou obohacené živinami splachovanými sem z výše ležících strmých a dlouhých svahů. Místy, zejména při horním okraji území, se vyskytují prameniště, která podmiňují lokální zamokření půdy (glejový proces). Souvisleji zamokřené jsou půdy v doprovodu vodního toku, které jsou za vyšších vodních stavů přeplavované. 2.1.3 Klimatologie Podnebí zájmového území je typicky horské, srážkově velmi bohaté, vzhledem k nižší nadmořské výšce ale relativně teplejší. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 5 C, průměrné roční srážkové úhrny přesahují 1200 mm. Výrazně svažitý terén umožňuje rychlý odtok chladného vzduchu, strmé zalesněné svahy nedovolují výraznější prohřívání, což zmírňuje teplotní extrémy. Ve starším klimatologickém členění (VESECKÝ et al. 1958) je území řazeno do chladné oblasti s mírně chladným okrskem, v novějším pojetí (QUITT 1971) do chladné oblasti s rajónem CH 7. 2.1.4 Hydrologie Osu zájmového území, resp. západní hranici přírodní památky tvoří tok Černé Desné. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších vodních toků v jižní části Jizerských hor, s plochou povodí 26,6 km 2 a délkou toku 10,2 km (VLČEK et al. 1984). Pramení západně od Černého vrchu, v nadmořské výšce cca 880 m a ústí zleva do toku Desné v městě Desná v Jizerských horách, ve výšce 484 m. Horní tok na náhorní plošině hor má malý spád, na jeho nižším úseku leží vodní nádrž Souš (postavena v r. 1915), která slouží k zásobování pitnou vodou. Střední část toku s velkým spádem prochází zaříznutým údolím, náleží sem i zájmové území PP. V této části tok přechází po skalních stupních a balvanových akumulacích, podmiňujících zde početné peřeje a vodopády. V nižším úseku pod územím PP nacházejí dvě malé vodní elektrárny. Dolní tok v zástavbě Desné v Jizerských horách má již mírnější spád a je výrazněji ovlivněn Strana 7

Plán péče o PP Černá Desná technickými úpravami. Černá Desná je tokem V. řádu, její vody se postupně vlévají do Desné, Kamenice, Jizery, Labe a Severního moře. 2.1.5 Botanické poměry Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 93. Krkonoše, podokresu a) Krkonoše lesní (SKALICKÝ 1988). Oproti jiným územním klasifikacím (geomorfologické, biogeografické a lesnické členění) tedy není tato část CHKO považována za součást Jizerských hor. Příbuznost s Krkonošskou květenou je vyjádřena častějším výskytem horských, resp. sudetských druhů jako je např. Cardaminopsis halleri, Cicerbita alpina, Gentiana asclepiadea, Lunaria rediviva, Phyteuma spicatum, Ranunculus platanifolius, Rumex alpinus, Silene dioica, Veratrum album subsp. lobelianum; možná podstatnějším důvodem posunu hranic Krkonoš směrem na západ je ale fenomén Bukovce, jehož květena se svým druhovým bohatstvím zřetelně vymyká průměru Jizerských hor. Floristické poměry vlastního zájmového území jsou popsány níže. Potenciální přirozená vegetace. Lokalita spadá do pásma horských acidofilních bučin se smrkem (as. Calamagrostio villosae-fagetum), v dolní části na přechodu do acidofilních bučin podhorského typu (as. Luzulo-Fagetum deschampsietosum flexuosae) cf. NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998). Ve starší, avšak podrobnější Geobotanické mapě (MIKYŠKA & NEUHÄUSLOVÁ 1969) je podél toku Černé Desné vyznačen pruh potočních luhů (jednotka AU), tento údaj je však zavádějící, neboť tok postrádá souvisleji vyvinutou zamokřenou nivu. Potenciální přirozenou vegetací území jsou tak smíšené porosty buku, smrku a historicky též jedle ve víceméně balvanitých a deluviálně obohacených svazích. Lokálně zvýšený (až dominantní) podíl smrku, případně jedle souvisí s exponovanými polohami balvanových akumulací. Syntaxonomicky se jedná o přechody mezi acidofilními bučinami výše uvedených typů (historicky až jedlinami) a horskými květnatými bučinami (cf. Dentario enneaphylli-fagetum); typické květnaté bučiny ovšem nejsou v území z ekologických důvodů vyvinuty. Květena území. Při aktuálním floristickém šetření v září a říjnu 2012 bylo autorem plánu péče ve sledovaném území zjištěno zhruba 100 druhů cévnatých rostlin. Vzhledem k nevelké rozloze území a floristické chudosti lesů Jizerských hor lze zaznamenanou květenu považovat za dosti bohatou a poměrně zajímavou. Významný je zejména početný výskyt horských druhů Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius a Streptopus amplexifolius. K dalším zajímavějším druhům náleží Blechnum spicant, Carex remota, Homogyne alpina, Huperzia selago, Melampyrum sylvaticum, Mimulus guttatus, Phyteuma spicatum, Pyrola minor, Rosa pendulina, Rumex arifolius, Selinum carvifolia, Solidago virgaurea, Trientalis europaea a Veratrum album subsp. lobelianum, spíše již za hranicemi území se vyskytují Abies alba, Angelica archangelica, Carex sylvatica, Cirsium heterophyllum, Gymnocarpium robertianum a Lonicera nigra. Úplný výčet zjištěných druhů je zařazen do přílohy S2. Tabulka 6: Ohrožené a zvláště chráněné druhy rostlin vědecké jméno české jméno 2005 2012 ČS2 ČS3 zchd Blechnum spicant žebrovice různolistá x 1 C4a C4a Cicerbita alpina mléčivec alpský x 2 C4a C4a Huperzia selago vranec jedlový. 1 C3 C3 3 Ranunculus platanifolius pryskyřník platanolistý x 2 C4a C4a Streptopus amplexifolius čípek objímavý x 2 C4a C2 Veratrum album subsp. lobelianum kýchavice bílá Lobelova. 1 C4a C4a Strana 8

Plán péče o PP Černá Desná 2005, 2012 zaznamenaný výskyt při botanických průzkumech v r. 2005 a 2012, v případě aktuálního průzkumu je uvedena orientační četnost výskytu v trojčlenné stupnici (1 druh vzácný, 2 druh roztroušený); ČS2, ČS3 kategorie červeného seznamu ve druhé a třetí verzi (PROCHÁZKA 2001, GRULICH 2012); C2 taxon silně ohrožený, C3 taxon ohrožený, C4a vzácnější taxon vyžadující pozornost; zchd zvláště chráněné druhy dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.; 3 druh ohrožený. Aktuální vegetaci navržené přírodní památky tvoří poněkud nesourodý lesní porost, který je shora ohraničen turisticky značenou cestou, zdola pak balvanitým až skalnatým korytem vodního toku Černé Desné. Nepatrnou měrou sem zasahují i porosty při pravém břehu potoka. Les je situován v balvanitých, místy příkřejších, jinde mírnějších svazích, v šířce od cca 20 do 40 metrů. Porost je místy dosti prosvětlený (důsledek obnovních těžeb v bezprostředním okolí), někde má charakter pouze úzké, jednořadé stromové kulisy. Na území přírodní památky sice bylo rozlišeno 5 dílčích ploch (parcela vodního toku a čtyři porostní skupiny), toto členění je ale spíše formální, neboť v terénu tyto dílčí plochy vizuálně splývají a v rámci jednotlivých dílčích ploch se vyskytují zřetelné heterogenity. Z tohoto důvodu je v tomto plánu péče výjimečně upuštěno(na rozdíl od jiných plánů péče autora) od podrobného popisu jednotlivých dílčích ploch a je zde podána souhrnná lesnicko-botanická charakteristika celého území přírodní památky. Dotčený lesní porost je nejčastěji vzrůstu mladší kmenoviny, ovšem zpravidla s přítomností dosti bohaté, různě odrostlé přirozené obnovy. Časté jsou i starší nadúrovňové stromy (výstavky). Porosty tedy mají víceméně etážovitou výstavbu, čímž se do značné míry liší od výše ležících částí příslušných porostních skupin, které jsou spíše stejnověké. Přesto jsou ale porostní skupiny víceméně rozlišené dle průměrného věku uváděného v LHP: v nižší části území jsou porosty v průměru starší (kolem 100 let), při horním okraji převažují v porostech stromy středního věku (kolem 50 let). Mladší porosty dosahují průměrné výšky kolem 20 metrů, starší porosty jsou i přes 30 metrů vysoké, jednotlivé smrky dosahují téměř 40 metrů. V druhovém složení převládá smrk, který je zřetelnou dominantou hlavní stromové úrovně. Nerovnoměrnou příměs tvoří buk, který je v dílčích partiích (méně exponované polohy) i dřevinou hlavní. Buk je častěji zastoupen ve zmlazení, roztroušeně se vyskytuje v podobě starších výstavků. Řídce vtroušený je i javor klen, který roste nejčastěji blízko vodního toku; jedná se obvykle o stromy spíše středního věku. Hojně zastoupenou dřevinou je též jeřáb ptačí, který roste v podúrovni, především ve výrazně balvanitých (skeletových) svazích. Z druhového složení a struktury stromového patra je zřejmé, že lesy na území přírodní památky jsou víceméně kulturního původu, pocházejí z holých sečí a pravděpodobně i umělé obnovy smrkem. Na jejich vývoji se ale do značné míry zřejmě uplatnila i přirozená obnova. Z ní je pravděpodobně veškerý dnes přítomný buk a snad i část smrku; obě tyto dřeviny se zde početně zmlazují i dnes. Vyšší podíl smrku do jisté míry odpovídá i ekotopu: v hrubě balvanitých svazích nenachází již buk výraznější uplatnění a smrk je zde přirozeně dominantní dřevinou, doprovázenou podúrovňovým jeřábem; historicky zde byla jistě hojně zastoupena i jedle. Bylinné patro je většinou dobře vyvinuto, jeho dominantou je zejména Vaccinium myrtillus a Dryopteris dilatata, s vyšší pokryvností se uplatňuje Athyrium filix-femina, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Rubus fruticosus agg., Rubus idaeus, z dalších druhů např. Carex pilulifera, Luzula luzuloides, L. pilosa, Phegopteris connectilis, Senecio ovatus, Solidago virgaurea. V blízkosti vodního toku roste mj. Carex remota, Cicerbita alpina, Deschampsia cespitosa, Epilobium montanum, Melampyrum sylvaticum, Myosotis nemorosa, Phyteuma spicatum, Ranunculus platanifolius, Sagina procumbens, Scrophularia nodosa, Stellaria alsine, S. nemorum, Streptopus amplexifolius, Viola palustris. Mechové patro nebylo předmětem podrobnějšího studia, k jeho nejčastějším druhům patří Polytrichastrum formosum, Dicranum scoparium, Cynodontium sp., Dicranodontium denuda- Strana 9

Plán péče o PP Černá Desná tum, Diplophyllum albicans, Hypnum cupressiforme, Mnium hornum, Pohlia nutans, na přeplavovaných skalách v toku Černé Desné jsou nápadné porosty Scapania undulata. Na popsané lesní porosty často navazují holiny či mladé porosty vzniklé převážně z přirozené obnovy na nedávných holých sečích. Rozsáhlé obnovní těžby probíhají v posledních letech zejména při pravém břehu Černé Desné, objevují se ale již i při východním okraji území. Za účelem vyklizení dřeva z okolních těžených porostů byl částečně prokácen i les ve vlastním území navrhované přírodní památky. V důsledku pomístného silného prosvětlení má vegetace na části území spíše pasekový charakter. V mapových přílohách založených na nejnovější dostupné ortofotomapě (M2, M3) nejsou ještě všechny tyto těžby zachyceny. Příloha S2: Floristický přehled 2.1.5 Zoologie V rámci biologického hodnocení záměru výstavby malé vodní elektrárny Souš Heleštejn (VIŠŇÁK 2005) byl zoologický průzkum omezen pouze na ichtyofaunu (zpracovatel RNDr. J. Křížek). Pomocí elektrického agregátu bylo v klidnější části toku pod přehradní nádrží Souš odloveno celkem 30 jedinců sivena amerického (Salvelinus fontinalis); jednalo se o tohoroční ryby, které zde byly vysazeny rybáři. Přestože je zde tento nepůvodní druh vysazován již od r. 1996, starší ryby zjištěny nabyly. Důvodem je zřejmě vypouštění pracích vod s vyšším ph z úpravny vody pod hrází přehrady. V níže ležící části toku s vodopády a peřejemi, tj. v prostoru navrhované přírodní památky, výskyt sivena prokázán nebyl. Autor zoologického průzkumu dále uvádí, že podél toku Černé Desné lze dále předpokládat výskyt čolka horského (Triturus alpestris), potvrzen je výskyt skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Žije zde i zmije obecná (Vipera berus). Na vodní tok jsou přímo vázány dva druhy ptáků skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horský (Motacilla cinerea). Ze savců je vedle běžných druhů rejsek obecný (Sorex araneus), norník rudý (Clethrionomys glareolus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myšice lesní (Apodemus flavicollis), pravděpodobný i výskyt rejska horského (Sorex alpinus). Některé tyto druhy mají ale vhodné podmínky spíše ve výše situovaném úseku toku s mírnějším spádem, tj. mimo vlastní ZCHÚ. 2.1.6 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostliny Tabulka 7 název druhu kategorie dle poznámka k rozšíření Vyhl. 395/92 vranec jedlový (Huperzia selago) ohrožený zatím jen jediná zjištěná rostlina ve skalní štěrbině při dolním (Plotnovém) vodopádu B) Živočichové Údaje o výskytu zvláště chráněných živočichů přímo ze zájmového území chybí, lze předpokládat výskyt některých zvláště chráněných obojživelníků a plazů, případně i ptáků viz kapitola 2.1.5. Strana 10

Plán péče o PP Černá Desná 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území přírodní památky bylo dosud chráněno v rámci II. zóny CHKO Jizerské hory. Záměr na zřízení přírodní památky je zde poměrně nový a opírá se především o nedávný geomorfologický průzkum dr. V. Pilouse, z něhož vyplynul unikátní charakter koryta Černé Desné. Zdejší vodopády byly jako turistická zajímavost známy již v minulosti. b) lesní hospodářství Území přírodní památky je součástí hospodářsky využívaných lesů. Způsob hospodaření je zde do jisté míry ovlivněn složitými terénními podmínkami, které znesnadňují vyklizování dřeva a částečně omezují i uplatnění umělé obnovy (výrazně balvanité terény). Díky tomu se i přes staletí trvající hospodářské zásahy udržel v porostech vyšší podíl buku. V klimaticky příznivé chráněné údolní poloze jsou porosty menší měrou vystaveny živelním škodám a nebyly významnější měrou zasaženy imisně ekologickou katastrofou v 70. a 80. letech minulého století. V současné době ovšem dochází k rozsáhlým obnovním těžbám starých smrkobukových lesů nad pravým břehem Černé Desné: tyto těžby bezprostředně zasahují až k hranici přírodní památky (a zejména do jejího ochranného pásma). Lesy zahrnuté do přírodní památky mají do značné míry kulturní charakter a jsou i v současné době hospodářsky ovlivňovány. c) myslivost Zájmové území není přímo využíváno k myslivosti. Nejsou zde patrné výraznější škody na porostech způsobované vysokými stavy spárkaté zvěře. d) rekreace a sport Po východním okraji území prochází červeně značená turistická cesta ze Souše do Desné. Tato cesta patří k průměrně vytíženým. Turistický provoz nemá větší negativní dopad na přírodní hodnoty území, jen v blízkosti vodopádů jsou v porostech vyšlapány spojovací stezky k potoku. Nižší návštěvnost zřejmě souvisí i s tím, že vodopády na Černé Desné nejsou mezi veřejností příliš známé. Cesta není vzhledem ke svému profilu a povrchu běžně využívána pro cyklistiku a lyžování. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67 dne 8. 12. 1967. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením vlády č. 40/1979. Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec nad Nisou, platnost 1. 1. 2003 31. 12. 2012. Nový LHP je (provizorně) platný od 1.1.2013, dosud neschválen. Zpracovatel Plánu péče jej neměl k dispozici. Zároveň došlo k rozdělení LHC Jablonec nad Nisou na dvě LHC a území PP se v době platnosti nového LHP bude nacházet na území LHC Tanvald. Územní plán města Desná v Jizerských horách. Územní plán je odsouhlasen Správou CHKO JH, která v něm uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK hranice CHKO Strana 11

Plán péče o PP Černá Desná včetně zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů atd. 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Tabulka 8 Přírodní lesní oblast 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Jablonec n. Nisou, od 1. 1. 2013 LHC Tanvald Výměra LHC v ZCHÚ 1,56 ha Období platnosti LHP 1. 1. 2003 31. 12. 2012; 1. 1. 2013 31. 12. 2022 Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s. p. Nižší organizační jednotka Lesní správa Jablonec nad Nisou Lesní půda tvoří 70 % zájmového území, zbylých 30 % připadá na vodní tok (koryto) Černé Desné. Do území přírodní památky zasahují čtyři porostní skupiny, ve všech případech se ale jedná o krátké úpatní partie, které představují jen menší, nereprezentativní část daných porostních skupin. V jižní části území jsou porosty místy redukovány až na jednořadou stromovou kulisu mezi cestou a potokem. Porosty jsou nehomogenního vzhledu a hranice mezi porostními skupinami jsou v terénu málo zřetelné. Jejich rozdílný formální věk (od 5. do 10. věkového stupně) je částečně zastřen různověkostí až zřetelnou etážovitostí porostů, v nichž jsou přítomny jak stromy středního až zralejšího věku, tak i různě odrostlá přirozená obnova a starší nadúrovňové stromy. Vzhledem ke zvyklostem zpracování plánů péče je zde zachováno členění na dílčí plochy dle porostních skupin, do budoucna by ale bylo vhodnější dotčené lesní porosty na území přírodní památky sloučit do jediné porostní skupiny a tuto pak pojímat i jako jednu dílčí plochu. Typologické hodnocení. Převažujícím lesním typem v území je 6A3 klenosmrková bučina kapradinová, která fakticky zasahuje i do katastrálně vymezeného koryta vodního toku. V exponovaných balvanitých svazích volně přechází do skeletové smrkové bučiny (6Y1), méně exponované partie odpovídají kamenité kyselé smrkové bučině (6N1). Rozlišení lesních typů v širším sledovaném území (včetně ochranného pásma) lze označit za realistické. Tabulka 9: Přehled výměr a zastoupení lesních typů Přírodní lesní oblast: 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba* Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 6Y1 skeletová smrková bučina borůvková BK 4, SM 4, JD 1, KL 1 0,62 39,7 6N1 kamenitá kyselá smrková bučina BK 3-4, SM 4, JD 1-2, KL 1 0,10 6,4 s kapradí osténkatou 6A3 klenosmrková bučina BK 3-4, SM 2, JD 2, KL 1-2, 0,84 53,8 kapradinová (s mléčivcem) JL +-1 Celkem 1,56 100,0 *) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací, hranice lesa v rámci ZCHÚ sjednoceny s katastrální mapou. Porovnání přirozené a současné skladby lesa V další tabulce je porovnána přirozená druhová skladba zastoupených lesních typů podle modelu ÚHÚL s aktuálním složením lesních porostů odvozeným z terénního šetření. Stanovení Strana 12

Plán péče o PP Černá Desná současného zastoupení dřevin je ovšem hrubě orientační vzhledem k heterogenitě porostů a jejich značné věkové různorodosti až etážovitosti. Hlavní dřevinou současné druhové skladby je smrk ztepilý, který zde patrně pochází převážně z umělé obnovy (často se ale objevuje i ve zmlazení). Oproti modelu přirozené skladby je jeho současné zastoupení výrazně vyšší. Potenciálně hojně přimíšená jedle ve stávající skladbě zcela chybí. Současné zastoupení buku je víceméně shodné jako zastoupení přirozené, odhadovaný podíl se ale z větší části týká mladších etáží, zatímco v hlavní úrovni výrazně dominuje smrk. Jen vtroušeně se dnes vyskytuje v porostech javor klen, jehož přirozené rozšíření by bylo patrně vyšší. Recentně dosti hojný jeřáb ptačí není v modelu přirozené skladby vůbec uvažován, v daných stanovištních podmínkách je ale jeho rozšíření zcela přirozené. Naopak přirozená skladba počítá i s určitým zastoupením jilmu horského, který v současných porostech zcela chybí zde je možné vyslovit názor, že v tomto typu prostředí již nenachází jilm příliš vhodné existenční podmínky. Tabulka 10: Přirozená a současná skladba v území Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnaté SM smrk ztepilý 0,85 53,1 0,46 29,2 JD jedle bělokorá 0,25 15,7 Listnaté BK buk lesní 0,61 38,2 0,62 39,7 KL javor klen + + 0,20 12,7 JLH jilm horský 0,04 2,7 JR jeřáb ptačí 0,10 6,2 Celkem 1,56 100,0 1,56 100,0 Stupně přirozenosti lesních porostů Hodnocení stupňů přirozenosti je v zájmovém území nejednoznačné. Zastoupené porosty jsou většinou jen fragmentárně vyvinuty a mají značně nehomogenní složení. Jejich hospodářské ovlivnění je značné, přičemž poslední těžební zásahy pocházejí z nedávné doby. Na druhou stranu se v porostech do značné míry uplatňuje přirozená obnova, z níž zřejmě pochází významná část současného stromového inventáře. Vzrostlý smrk, který tvoří hlavní složku současných porostů, je pravděpodobně z umělé obnovy, přičemž nelze bez historického průzkumu rozhodnout o genetickém původu smrku. Jedná se vesměs o porosty zakládané v první polovině 20. století, které mohou spíše pocházet z nákupů cizího osiva nevhodné provenience. Nelze ovšem vyloučit ani možnost, že k zalesnění bylo částečně použito i osiva z místních sběrů, v daných terénních podmínkách pak lze připustit i určitý podíl přirozené obnovy. V případě cizího původu většiny smrku by tyto porosty bylo nutné dle metodiky hodnotit jako les kulturní, v opačném případě jako les přírodě blízký. Ve prospěch lesa přírodě blízkého hovoří též vyšší podíl přirozené obnovy a různověkost porostů, která je výsledkem do značné míry přirozeného vývoje, jakož i nezanedbatelné zastoupení buku. Naopak kulturnímu lesu odpovídají obnovní těžby z posledních let, které se doposud odehrávaly zejména v okolních lesích (především při pravém břehu Černé Desné), částečně ale zasáhly i do zájmového území. Popsané nejednoznačnosti se týkají celého zájmového území, proto jsou všechny sem zasahující porostní skupiny hodnoceny shodně. Strana 13

Plán péče o PP Černá Desná Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6: Lesní porostní mapa 2.4.2 Základní údaje o objektech neživé přírody a nelesních pozemcích Západní část území přírodní památky tvoří parcela vodního toku, do níž jsou soustředěny hlavní předměty ochrany. Jedná se o přirozený vodní tok s výchozy žulového podloží v podobě obnažených skal a balvanových až blokových akumulacích, na nichž jsou založeny vodopády a peřeje. Vzhledem k charakteru a koncentraci těchto jevů představuje údolí Černé Desné v dotčeném úseku ojedinělou lokalitu v rámci Jizerských hor. Bližší popis geomorfologických jevů je podán v kapitole 2.1.1 a v příloze S1. Celá parcela vodního toku (1781/1) je pojata do jediné dílčí plochy s číslem 1. Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha S1: Geomorfologický posudek údolí Černé Desné 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území přírodní památky dosud nebylo objektem soustředěné ochranářské péče. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik kolizních situací při prosazování dílčích zájmů ochrany je málo pravděpodobný. V zájmovém území je prioritní ochrana geomorfologických fenoménů vázaných na tok Černé Desné. Vedlejším zájmem (ne však nepodstatným) je podpora přírodního vývoje zasahujících lesních porostů. Tyto dva zájmy se navzájem nevylučují. Strana 14

Plán péče o PP Černá Desná 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les zvláštního určení 6A, 6Y, 6N Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 6A BK 5, SM 3 KL 1-2, JD +-1 JR, JL 6Y BK 4-5, SM 4-5 JD+-1 JR +-2 6N BK 6-8 JD +-1, KL + SM 1-3, JR A porostní typ smrko-bukový, při úpatí balvanitých svahů a na dně údolí Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný jednotlivý až skupinový Obmýtí fyzický věk Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Obnovní doba nepřetržitá smíšený porost buku a smrku, podružně s jedlí, jilmem, klenem a jeřábem, výrazně diferencovaný, s plným uplatněním přirozené obnovy Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií jednotlivé i skupinové těžby malého rozsahu pro úpravu druhové skladby (snížení podílu kulturního smrku) a zvýšení prostorové diverzity, podpora přirozené obnovy, ponechání části stromového inventáře na dožití Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu převážně přirozená obnova BK, SM, KL, JR, s lokální podsadbou chybějících dřevin (JD, případně KL a JLH) Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií podsadby deficitně zastoupených dřevin (JD, KL, JLH) chránit individuálně pletivem; v dospívajících porostech jsou přípustné mírnější probírky Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií při kalamitním výskytu podkorního hmyzu napadené stromy smýtit a po odkornění nechat v porostu Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií kalamitní hmotu menšího objemu nezpracovávat a ponechat na místě, v případě rozsáhlejších škod část zpracovaného dřeva vyklidit Poznámka uplatňovat šetrnější obnovní postupy v okolních porostech (v ochranném pásmu), porosty nedotěžovat až k břehům vodního toku, vyklízení dřeva z okolních porostů provádět pokud možno mimo území přírodní památky Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů b) péče o útvary neživé přírody a o nelesní pozemky Geomorfologické jevy v korytě vodního toku je třeba chránit před jakýmkoliv poškozením lidskou činností (zemní práce a jiné terénní úpravy, pohyb těžké mechanizace v korytě vodní- Strana 15

Plán péče o PP Černá Desná ho toku atd.). Velmi důležité je zachování dostatečných průtoků v Černé Desné, neboť hlavní předmět ochrany vznikl dlouhodobým působením vody na horninové podloží a působením vody je dále rozvíjen a udržován. Průtoky v potoce jsou sice primárně závislé na klimatické situaci, resp. na výskytu dílčích meteorologických jevů (povodňové stavy), mohou však být negativně ovlivněny stálým odběrem většího množství vody, zejména pro provoz malých vodních elektráren. Není proto přípustné, aby docházelo k dalším odběrům vody z toku Černé Desné mezi přehradou Souš a územím přírodní památky. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Ačkoliv lesy nejsou hlavním předmětem ochrany této přírodní památky, měla by jim být věnována náležitá pozornost. Ekologicky jsou významné svojí polohou na dně hlubokého údolí a při úpatí výrazně balvanitých svahů, kde se nejen hromadí minerální a organický materiál, ale snáze zde probíhá i rozšiřování bioty. Lesy zde tvoří přirozený doplněk cenných geomorfologických fenoménů a jsou relativně zajímavé i z hlediska biologického (přinejmenším botanického). I když současné porosty v území nesou zřetelné stopy hospodářského ovlivnění, přesto jsou přírodě bližšího charakteru než navazující lesy nad cestou v levém břehu údolí. Lesy v pravém břehu údolí jsou většinou přirozenějšího složení (smíšené bučiny), v posledních letech v nich ale probíhají rozsáhlé obnovní těžby, které pravděpodobně budou pokračovat i v dalším období, následkem čehož zde zcela zanikne vzrostlý les. Z hlediska ochrany přírody je ideálním stavem existence přírodního lesa alespoň v blízkém doprovodu vodního toku, podobně jako toho bylo již částečně dosaženo v blízké PR Jedlový důl. To samozřejmě předpokládá odlišný způsob hospodaření než jaký probíhá v přilehlých svazích, kde je obnova realizována holými sečemi o šířce až dvou porostních výšek, vedenými kolmo po svahu (někdy i ve výrazně balvanitých terénech, kde by neměly být holoseče vůbec připouštěny). Výsledkem takových zásahů budou nevyhnutelně stejnověké porosty bez výraznější výškové diferenciace, v horším případě nebude vytvořen dostatečný časový úsek pro souvislejší bukové zmlazení a holiny budou uměle zalesněny převážně smrkem. Na území přírodní památky je třeba holé seče zcela vyloučit, což by vzhledem k víceméně liniovému charakteru lesa nemělo představovat zásadní problém. Je ovšem žádoucí postupně nahradit dnes převažující smrk nejasného původu bukem a smrkem místní provenience a tyto dvě hlavní dřeviny doplnit o klen, jeřáb (z přirozené obnovy) a jedli, případně jilm horský. Současně by budoucí porosty měly být věkově rozmanité, k čemuž jsou již dnes částečně vytvořeny předpoklady. Alespoň část stromů by měla být ponechána na dožití, padlé stromy by neměly být z porostu vyklízeny. V období platnosti tohoto plánu péče nejsou navrhována žádná konkrétní opatření. Výhledově lze doporučit šetrné obnovní těžby spíše formou jednotlivého výběru. Jejich účelem je snížení zastoupení smrku a prosvětlení porostů za účelem podpory přirozené obnovy a odrůstání nižších etáží. Na vhodných místech lze pak v menším množství vysadit jedli, klen a jilm horský s individuálními ochranami proti zvěři. Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Strana 16

Plán péče o PP Černá Desná 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je stanoveno ze zákona v šířce 50 m po celém obvodu přírodní památky a jeho výměra činí cca 7,39 ha. Je tedy podstatně větší než je výměra vlastní přírodní památky (2,23 ha), což je dáno úzce liniovým tvarem ZCHÚ. Hranice přírodní památky byly stanoveny tak, aby byly administrativně snadno uchopitelné (po téměř celém obvodu je tvoří existující hranice pozemkových parcel) a současně jsou v terénu i dostatečně zřetelné. V důsledku toho má přírodní památka asymetrické vymezení vůči údolnímu profilu: zahrnuje část levého svahu a koryto vodního toku, pravý svah ale již do území pojat není přestože není přírodovědně méně hodnotný než svah levý. Z faktického hlediska je pochopitelně žádoucí i ochrana pravého břehu (úpatní části svahu), což je formálně zajištěno právě prostřednictvím nevyhlášeného ochranného pásma. Současný stav pravobřežní části ochranného pásma není ovšem příliš uspokojivý. V důsledku nedávných obnovních těžeb zasahuje až k břehu Černé Desné několik pasek či různě zapojených a vzrostlých mlazin. Ty jsou v těchto exponovaných polohách převážně z přirozené obnovy, různou měrou se na nich podílí smrk, buk a bříza. Paseky se již začínají objevovat i ve východní části ochranného pásma, kde však nezasahují až k břehu potoka, ale jsou ukončeny u cesty tvořící hranici ZCHÚ. Lesy ve východní části ochranného pásma jsou (na rozdíl od lesů v pravém břehu údolí) převážně smrkové, buk se v příměsi objevuje až ve vyšších polohách. Porostní obnova zde zatím pokročila mnohem méně, neboť tyto porosty teprve dospívají do mýtného věku. Hospodaření v lesích ochranného pásma je třeba upravit tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování koryta vodního toku a jeho blízkého okolí. To se týká především pravého břehu Černé Desné, kde by v budoucnu již neměly těžby zasahovat bezprostředně k toku. V pásu cca 10 m širokém podél potoka jsou přípustné nejvýše prosvětlovací těžby, stromy ale nesmějí být káceny do koryta toku. Nežádoucí je rovněž přibližování dřeva z okolních porostů přes území přírodní památky. Ve východní části ochranného pásma není již výraznější omezení těžeb nutné, při vyklízení dřeva z porostů v západním svahu (tj. ve východní části OP) je však třeba dbát opatrnosti, aby nedošlo k poškození lesů na území přírodní památky. Obecně lze pro lesy ochranného pásma doporučit šetrnější obnovní postupy, které vytvoří dostatečný prostor pro přirozenou obnovu buku, nepovedou ke vzniku rozsáhlých stejnověkých porostů a nepoškodí přírodní hodnoty území. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území přírodní památky bylo již geometricky zaměřeno, dosud však není v terénu vyznačeno. Je tedy nutné provést pruhové značení hranic doplněné dvěma tabulemi se státním znakem. Hraniční tabule budou umístěny vedle turistické cesty při dolním a horním okraji ZCHÚ. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Provést úpravu parcelní situace dle geodetického zaměření, tj. dílčí posun společné hranice parcel č. 1831/1 a 1781/1. V novém LHP zvážit možnost sloučení lesních porostů na území přírodní památky do jedné porostní skupiny. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace návštěvnosti není nutná, území je částečně zpřístupněno turistickou cestou tvořící jeho východní hranici. Postačí běžná údržba cesty. Strana 17

Plán péče o PP Černá Desná 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě osadit jednu informační tabuli popisující předměty ochrany území a další místní zajímavosti. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučuji provedení orientačního zoologického průzkumu v širším zájmovém území. 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy vyznačení hranic ZCHÚ a jeho obnova 20 000, zpracování nového plánu péče 20 000, instalace a případná obnova informační tabule 20 000, nadstandardní lesnická opatření (dosadby JD, JLH) 20 000, zoologický průzkum 10 000, Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 90 000, Opakované zásahy (bez návrhu) 0, Opakované zásahy celkem (Kč) 0, N á k l a d y c e l k e m (Kč) 90 000, 4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. MŽP ČR, Praha. DEMEK J. & MACKOVČIN P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 580 pp. GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631-645. (vlastní seznam na www.preslia.cz) CHALOUPSKÝ J. [red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-14 Liberec. Ústř. Ústav Geol., Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha, 714 p. MIKYŠKA R. & NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-X Liberec. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. NĚMEČEK J. et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. 78 p., ČZU Praha a VÚMOP Praha. Strana 18

Plán péče o PP Černá Desná NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). Academia, Praha. PILOUS V. (2012): Geomorfologický posudek údolí Černé Desné. Ms., viz příloha S3 tohoto plánu péče. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: 1-166. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, 103-121. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. Český Geol. Ústav, Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. Praha. VIŠŇÁK R. (2005): Biologické hodnocení záměru výstavby MVE Souš-Heleštejn. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování evidenci a označování chráněných území. 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO chráněná krajinná oblast, CHN chráněné naleziště, EVL evropsky významná lokalita, IO individuální ochrana, LHC lesní hospodářský celek, LHP lesní hospodářský plán, LT lesní typ, LVS lesní vegetační stupeň, OP ochranné pásmo, PP přírodní památka, psk porostní skupina, SLT soubor lesních typů, ZCHÚ zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách: BK buk lesní (Fagus sylvatica) BR bříza bělokorá (Betula pendula) JD jedle bělokorá (Abies alba) JLH jilm horský (Ulmus glabra) JR jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) KL javor klen (Acer pseudoplatanus) MD modřín opadavý (Larix decidua) SM smrk ztepilý (Picea abies) 4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem listopad 2012 Strana 19

Plán péče o PP Černá Desná PŘÍLOHY Tabulky: Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.2 a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch Příloha M4 Lesnická mapa typologická Příloha M5 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 Lesní porostní mapa Příloha M7 Ortofotomapa z r. 1953 Ostatní: Příloha S1 Geomorfologický posudek údolí Černé Desné (V. Pilous) Příloha S2 Floristický přehled Strana 20

Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich JPRL dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 6 B 5 2 0,31 1A BK 6, SM 4, KL 20 C-D bez návrhu mladší porost v horní části území, celková výměra 4,07 ha; dle LHP věk 44 let 6 B 7/1p 3 0,25 1A BK 5, SM 4, JR 1 24 C-D podsadby JD, JLH celková výměra 4,92 ha; dle LHP věk 62 / 6 let 6 B 9/1 4 0,26 1A SM 7, BK 3, KL 28 C-D podsadby JD, JLH celková výměra 6,51 ha, dle LHP věk 81 / 6 let 6 C 10/1a 5 0,74 1A SM 6, BK 3, JR 1, KL 30 C-D podsadby JD, JLH sleduje tok v nejdelším úseku, porost víceméně mýtného věku, celková výměra 5,51 ha, dle LHP věk 99 / 8 let Vysvětlivky: JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plocha pořadové číslo dílčí plochy; výměra v ha výměra porostní skupiny v rámci ZCHÚ, stanovená digitalizací, hranice území podle katastrální mapy; celková výměra porostní skupiny dle LHP je uvedena v poznámce; RS/PT rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. stupeň přirozenosti dle metodiky (A les původní, B přírodní, C přírodě blízký, D kulturní, E nepůvodní); nal. naléhavost, zásah: 1 naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 vhodný, 3 možný, zbytný. Číslo 1 bylo použito pro dílčí plochu na nelesní půdě parcele vodního toku.

Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy název výměra v ha stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče (DCP) 1 Černá Desnnovými 0,69 přirozený tok Černé Desné s výchozy žulového podloží a balva- akumulacemi, vodopády a peřeje, okrajově sem zasahují přilehlé lesní porosty nestejnověké smíšené porosty smrku, buku, klenu a jeřábu; DCP: s vyloučením hospodářských zásahů, chránit před narušením, vyloučit přibližování dřeva nal. naléhavost, zásah: 1 naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 vhodný, 3 možný, zbytný. doporučený zásah nal. termín provedení interval provádění bez zásahů, šetřit

Pøíloha M1 Orientaèní mapa území na podkladu Základní mapy ÈR 1:10 000 1:20000 ÈÚZK 0 200 400 600 800 1000 Meters m Legenda: hranice pøírodní památky hranice ochranného pásma

Pøíloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1:4000 1832/1 1831/1 1834 1781/1 1833 k. ú. Desná III ÈÚZK 0 50 100 150 200 Meters m Legenda: hranice pøírodní památky hranice ochranného pásma

) Pøíloha M3 Mapa dílèích ploch 1:5000 2 3 4 1 5 Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù Brandýs nad Labem; ÈÚZK Hranice porostních skupin (dílèích ploch) byly pøizpùsobeny situaci v katastrální mapì. Legenda: 0 50 100 150 200 250 m Meters hranice pøírodní památky hranice ochranného pásma hranice dílèích ploch

Pøíloha M4 Lesnická mapa typologická 6N1 5N1 6K9 6N1 1:5000 6A3 6N1 6K4 6S4 5Y1 6Y1 6Y1 5N1 5N1 Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù Brandýs nad Labem; 0 50 100 150 200 250 Meters m 6A3 5K9 5K9 Hranice porostních skupin (dílèích ploch) byly pøizpùsobeny situaci v katastrální mapì. 6N1 Legenda: hranice pøírodní památky hranice ochranného pásma hranice lesního typu, popø. bezlesí 6Y1

Pøíloha M5 Mapa stupòù pøirozenosti lesních porostù 1:5000 2 3 4 1 5 Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù Brandýs nad Labem Hranice porostních skupin (dílèích ploch) byly pøizpùsobeny situaci v katastrální mapì. Všechny porosty v území lze variantnì hodnotit i ve stupni D - les kulturní. 0 50 100 150 200 250 Meters m Legenda: hranice pøírodní památky hranice ochranného ÈÚZK pásma stupnì pøirozenosti: A les pùvodní B les pøírodní C les pøírodì blízký D - les kulturní E - les nepùvodní

Pøíloha M6 Lesnická mapa porostní 1:5000 Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù Brandýs nad Labem; Hranice porostních skupin (dílèích ploch) byly pøizpùsobeny situaci v katastrální mapì. 0 50 100 150 200 250 Meters m Legenda: hranice pøírodní památky hranice ochranného pásma