Metodický pokyn k přípravě a realizaci. Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR)

Metodický pokyn k přípravě a realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR) Upravená verze pro přípravu a realizaci pilotního KIPR v programovacím období 2007-2013 Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem Datum: 8. 4. 2010 1

Obsah Obsah...2 Seznam zkratek...3 1. Úvod...4 2. Základní pravidla podpory KIPR...6 2.1 Vymezení území pro přípravu a realizaci KIPR...6 2.2 Definice předkladatele KIPR...7 2.3 Způsob podpory KIPR v rámci OP...8 3. Obsah KIPR...9 3.1 Úvod...9 3.2 Analýza území...9 3.3 Syntéza a definice problémů...11 3.4 Vize a strategie rozvoje území...11 3.5 Priority a opatření...11 3.6 Indikátory...13 3.7 Harmonogram a finanční plán...14 3.8 Řízení a monitoring KIPR, zapojení partnerů...15 3.9 Analýza rizik...16 3.10 Horizontální témata...19 3.11 Přílohy...20 4. Příprava a realizace KIPR...21 4.1. Ustavení řídících a organizačních struktur KIPR...21 4.2. Příprava dokumentu...25 4.3. Výběr a aktualizace projektů...26 4.4. Předložení, hodnocení a schválení KIPR...26 4.5. Předložení, hodnocení a schválení aktualizace projektů KIPR...30 4.6. Předložení, hodnocení a schválení projektových žádostí KIPR...31 4.7. Monitoring a evaluace KIPR...31 5. Harmonogram přípravy a realizace KIPR...32 Příloha 1: Návrh projektové fiše KIPR...33 2

Seznam zkratek ČR EU IOP IPRM KIPR MPS MŽP NSZM OP OP LZZ OP PI OP ŽP PS PUR PRV ROP ŘO ŘS SOB Česká republika Evropská unie Integrovaný operační program integrovaný plán rozvoje města krajinný integrovaný plán rozvoje meziresortní pracovní skupina Ministerstvo životního prostředí Národní síť zdravých měst operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Životní prostředí pracovní skupina politika územního rozvoje Program rozvoje venkova regionální operační program řídicí orgán řídící skupina specifická oblast 3

1. Úvod Metodika pro přípravu a realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (dále též KIPR) je určena jako výchozí metodický podklad pro zpracování pilotních projektů KIPR v programovém období 2007-2013. KIPR je nástroj, který umožní koncentraci finančních prostředků z různých zdrojů (soukromé zdroje, veřejné zdroje municipalit, prostředky státního rozpočtu, evropské zdroje). Smyslem KIPR je integrovaná podpora rozvoje území ve smyslu integrace ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek v plánování regionálního/lokálního rozvoje a dále prosazování a podpory relativně komplexních projektů s regionálními, příp. nadregionálními efekty a synergiemi. Pilotní KIPR v programovacím období 207-2013 bude sloužit rovněž jako nástroj integrace podpory z různých operačních programů. Tento metodický pokyn upravuje Metodiku přípravy a realizace KIPR z ledna 2009 s cílem zohlednit pokyny z Usnesení vlády ČR ze dne 21.12.2009 č 1569 týkající se vymezení území pro realizaci KIPR, bonifikace projektů a výběru pilotního území (SOB Šumava). Pro toto území bude dle tohoto metodického pokynu připraven pilotní dokument KIPR, přičemž během jeho přípravy a realizace jednak bude ověřen přínos a smysl KIPR, a jednak bude zpětně prověřen a případně upraven tento metodický pokyn. KIPR je zpracován jako rozvojový dokument pro určité území (homogenní region viz kapitola 2.1). Jeho smyslem a ambicí však není určovat a ovlivňovat funkční využití jednotlivých ploch, nýbrž navrhnout na základě identifikovaných problémů daného regionu provázaný soubor opatření a projektů, které umožní tyto problémy v regionu eliminovat. KIPR je tedy dokumentem poskytujícím rámec pro soustředěnou realizaci projektů v jednom území s využitím různých zdrojů (veřejných, soukromých i dotací z různých OP), přičemž cílem je územní a tematická koncentrace různorodých finančních prostředků a synergické efekty logicky a časově provázaného naplňování těchto projektů. KIPR představuje ve škále rozvojových dokumentů nikoli strategický, nýbrž realizační dokument. Součástí KIPR je sice obecněji formulovaná vize a strategie (vycházející z již zpracovaných strategických dokumentů daného území), ale na rozdíl od strategických plánů či programů KIPR následně neřeší celé spektrum možných problémů, strategických cílů a opatření. KIPR se zabývá těmi problémy, které je možné odstranit či eliminovat realizací projektů se zmíněnou koncentrací prostředků a synergií. KIPR je tematicky průřezovým dokumentem, těžiště jednotlivých opatření však vzhledem k charakteru území, pro něž je zpracováván, spočívá v oblastech životního prostředí, ochrany přírody a krajiny,rozvoje venkovských oblastí a cestovního ruchu. 4

Součástí přípravné fáze KIPR je příprava dokumentu KIPR včetně projektového zásobníku. Součástí realizační fáze KIPR je průběžná aktualizace projektového zásobníku a zejména pak naplnění dokumentu KIPR vč. realizace jeho jednotlivých projektů. KIPR jako realizační dokument zpracovaný pro určité území vychází z koncepčních dokumentů, které jsou pro toto území zpracované. Ze legislativně závazných dokumentů je nezbytný jeho soulad (resp. soulad jednotlivých projektů v rámci KIPR) s příslušnou územněplánovací dokumentací a pozemkovými úpravami. Z dalších závazných či nezávazných dokumentů je nutná vazba především na strategické plány dotčených měst, obcí a krajů, případně i na jejich dílčí sektorové strategie. 5

2. Základní pravidla podpory KIPR V této kapitole jsou vymezeny základní podmínky pro přípravu pilotního KIPR, které se týkají: vymezení území pro přípravu a realizaci KIPR; definice předkladatele KIPR; způsobu podpory KIPR v rámci OP ČR pro období 2007-2013; 2.1 Vymezení území pro přípravu a realizaci KIPR Nástroj KIPR je v pilotní fázi určen pro převážně venkovská/neurbanizovaná a zpravidla velkoplošně chráněná území zahrnují větší počet obcí. Vhodným typem území je fyzickogeografický region 1 vyššího řádu. Ve vymezeném regionu pro přípravu KIPR mají významné zastoupení témata, problémy či konflikty s vazbou na ochranu přírody a krajiny, složkovou ochranu životního prostředí, cestovní ruch a další návazná témata (např. šetrná doprava apod.). Území pro zpracování KIPR musí být součástí tzv. specifické oblasti (dále SOB) definované v Politice územního rozvoje ČR 2008. Účelem vymezení SOB v PÚR je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností vytvářely podmínky pro odstranění problémů (ochranu hodnot) s cílem umožnit udržitelný rozvoj území těchto oblastí. Jinými slovy: vymezením SOB v PÚR je deklarován zájem státu na uskutečnění změn v území, jejichž cílem je řešit specifické problémy (chránit specifické hodnoty) mezinárodního či republikového významu daného území (Podkladový materiál pro upřesnění vymezení specifických oblastí stanovených v Politice územního rozvoje ČR, ÚÚR). V PÚR jsou specifické oblasti vymezeny územními obvody obcí s rozšířenou působností, případně jejich částmi. Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování u jednotlivých specifických oblastí. Specifickými kritérii přijatelnosti regionu pro KIPR z hlediska vymezení území jsou: Region musí tvořit kompaktní celek (územně souvislý bez enkláv a exkláv); Region musí tvořit katastrální území minimálně 20 obcí; 1 Fyzicko-geografickým regionem se rozumí region, jehož vnitřní konzistentnost je založena na podobnosti fyzickogeografických charakteristik (tedy charakter reliéfu, biosféry apod.). Není jím region vztahový, tzn. region, jehož vnitřní konzistentnost tvoří funkční vztahy mezi centrem (jádrem) a obslužným zázemím. 6

Populační velikost regionu musí být minimálně 10000 obyvatel; Hustota zalidnění regionu musí být nižší než je průměr za ČR (tj než 133 obyvatel/km 2 ); Region musí vykazovat vnitřní integritu podle určitého fyzickogeografického kritéria (např. podobná nadmořská výška, charakter reliéfu, velkoplošná ochrana přírody a krajiny na většině území, území jako součást povodí, podobný charakter biosféry...). 2.2 Definice předkladatele KIPR Předkladatelem musí být organizace s právní subjektivitou, která KIPR připraví, předloží a po schválení jej realizuje a jeho realizaci monitoruje. S ohledem na různé podmínky v jednotlivých SOB týkající se územně-administrativní struktury a fungování organizací v území, může předkladatel s ohledem na místně specifické podmínky nabývat různých forem. Předkladatelem KIPR může být: obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších změn a předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a předpisů. svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších změn a předpisů, kraj, podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů a organizace zřizované nebo zakládané kraji, podle 23 a dalších zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, organizační složky státu a organizace zřizované či zakládané státem (např. správy CHKO nebo NP). Překladatelem KIPR je vždy subjekt, který může legitimně hájit zájmy místních/lokálních aktérů (bottom-up přístup, uplatňování principu subsidiarity). V případě, že je předkladatelem zájmové sdružení právnických osob nebo obecně prospěšná společnost, musí být podíl jeho členů, resp. zakladatelů z veřejného sektoru minimálně 50 %. Předkladatel musí pro přípravu a realizaci KIPR ustavit organizační strukturu, která zahrnuje zejména řídící skupinu, manažera zodpovědného za přípravu KIPR, případně i pracovní skupiny a zajistit fungování této řídicí struktury po celou dobu přípravy a realizace KIPR. V průběhu realizace KIPR musí být dále ustavena hodnotící komise pro výběr projektů (blíže viz kapitola 4.1 a 4.3). Při ustanovení organizační struktury pro přípravu a realizaci KIPR musí být důsledně uplatňován princip partnerství. 7

2.3 Způsob podpory KIPR v rámci OP Pilotní projekty KIPR budou v programovém období 2007-2013 podpořeny napříč vybranými/relevantními opráními programy. Jednotlivé projekty KIPR budou předkládány v rámci standardních výzev relevantních operačních programů a při splnění kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí budou v rámci hodnocení kvality bonifikovány určitým % zvýhodněním. Předkladatel tohoto metodického pokynu navrhuje 10% bodové zvýhodnění z celkového počtu bodů získaných při hodnocení kvality (stejné bodové zvýhodnění bylo uplatněno při relizaci projektů v rámci IPRM). Systém bonifikace projektů by měl umožnit podporu kritické masy projektů z KIPR. V níže uvedené tabulce jsou ve vztahu ke KIPR uvedeny relevantní operační programy a tematické oblasti: Tabulka 1: Vhodné programy a tematické oblasti pro podporu KIPR Operační program Vhodné podporované tematické oblasti OP ŽP Vodohospodářská infrastruktura, udržitelné využívání zdrojů energie, nakládání s odpady, zlepšování stavu přírody a krajiny, infrastruktura pro enviromentální vzdělávání, poradenství a osvětu ROP regionální a lokální silniční síť, infrastruktura a služby cestovního ruchu, revitalizace měst (regionálních center) IOP modernizace veřejné správy, kvalita a dostupnost veřejných služeb OP LZZ rozvoj smart administration, lidské zdroje v oblasti veřejné správy a lokálního a regionálního rozvoje, politika trhu práce, mezinárodní spolupráce OP PI drobné a malé podnikání, prostředí pro rozvoj podnikání a inovací OP přeshraniční spolupráce regionální a lokální silniční síť, veřejná doprava, infrastruktura měst a obcí, infrastruktura a marketing cestovního ruchu PRV Diverzifikace hospodářství venkova, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech 8

3. Obsah KIPR V této kapitole je popsána závazná struktura dokumentu KIPR. Rozsah dokumentu není předepsán, maximální délka dokumentu KIPR je 80 stran textu vč. případných obrázků, grafů, tabulek apod. Pro přípravu a následnou realizaci dokumentu KIPR bude předkladatel využívat různých podkladů, přičemž soustředí zejména dostupnou dokumentaci z na úrovni dotčených měst, obcí a krajů (územně-plánovací dokumentaci, komplexní pozemkové úpravy, strategie, komunitní plány, projekty apod.), kterou využije pro analytickou část KIPR a následně i pro část návrhovou. Jednotlivé výstupy KIPR budou zveřejňovány a komunikovány prostřednictvím speciálních webových stránek, které předkladatel KIPR za tímto účelem vytvoří. 3.1 Úvod V úvodu předkladatel uvede zejména: územní vymezení regionu, pro něž je KIPR připravován (tzn. v hranicích obcí v souladu s touto metodikou) a na základě jakých hledisek vykazuje území integritu, základní informace o předkladateli a jeho aktivitách v řešeném území, strukturu veřejné správy v území, tzn. pověřených obecních úřadů a obcí s rozšířenou působností, stav zapojení do metody kvality pro udržitelný rozvoj obcí a regionů (např. MA 21), výčet a zhodnocení koncepčních a plánovacích dokumentů rozvoje regionu nebo jeho částí, výčet a zhodnocení projektů s dopadem na dotčené území, které byly v posledních letech realizovány. 3.2 Analýza území Podrobné analýzy jsou ve většině regionů již zpracovány a obsaženy v dostupných studiích a strategických dokumentech území (územně analytické podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, územní plány, projekt pozemkových úprav, strategické plány obcí, mikroregionů, koncepce rozvoje cestovního ruchu, plány péče apod.). Analýza v rámci dokumentu KIPR by měla především využívat dat a informací z těchto dokumentů. Je možné využít mj. databázový systém strategických dokumentů a projektů NSZM 9

(www.dataplan.nszm.cz). Po žadateli tedy není vyžadováno sestavení původní analýzy ani zjišťování primárních analytických dat s výjimkou průzkumu názorů místní komunity (viz níže). Jiné rozsáhlejší průzkumy by v rámci analýzy neměly probíhat. Pouze v případě, kdy region žádnou relevantní a aktuální analýzou nedisponuje, je třeba zpracovat původní analýzu pro potřeby KIPR. Analýza by měla být stručná a problémově zaměřená. Doporučený obsah analýzy (vč. doporučeného rozsahu, který by celkově neměl přesáhnout 25 stran textu) přibližuje tabulka. Tabulka 2: Doporučený obsah a rozsah analýzy v rámci KIPR Kapitola Rozsah pro KIPR realizovaný z různých OP Obyvatelstvo a bydlení 10 % Ekonomika a trh práce 10 % Cestovní ruch 15 % Doprava a dopravní obslužnost 10 % Technická infrastruktura 15 % Sociální infrastruktura a služby 10 % Životní prostředí 20 % Vyhodnocení průzkumu názorů místní komunity 2 10 % Průzkum názorů místní komunity je standardní součástí plánování rozvoje území a jeho cílem je zjistit názory místní komunity na rozvojové problémy v území a jejich preference týkající se budoucího rozvoje území. Průzkum se bude skládat ze sady otevřených a uzavřených otázek a bude realizován na vzorku 100-200 respondentů (statistická spolehlivost se s rostoucím počtem respondentů v těchto řádech zvyšuje jen nepatrně). Podstatné je, aby vybraný vzorek respondentů byl reprezentativní podle různých charakteristik (zejména podle místa bydliště v rámci regionu, pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání). 2 Průzkum bude zpracován v rámci komunitního plánování přímo pro potřeby přípravy KIPR, případně lze využít již zrealizovaný průzkum, který není starší 3 let. 10

3.3 Syntéza a definice problémů Syntéza bude provedena za pomoci identifikace klíčových problémů, které vyplývají z předchozí analýzy. Problémy budou logicky uspořádané a budou se týkat oblastí, které se na základě analýzy jeví jako nejpodstatnější. Problémy budou identifikovány bez ohledu na to, zda je lze řešit v rámci KIPR, nebo zda bude nutné k jejich řešení využít jiných nástrojů a zdrojů. Bude identifikován omezený počet problémů, které budou hierarchicky uspořádané do stromu problémů skládajícího se z několika hlavních problémů, které jsou specifikované pomocí problémů dílčích (dvoustupňová hierarchie). 3.4 Vize a strategie rozvoje území Vize a strategie rozvoje území bude do jisté míry syntézou vizí a strategií v již existujících rozvojových dokumentech území, pokud takové dokumenty v území existují. Vize je pozitivní formulací žádoucího cílového stavu rozvoje regionu v horizontu cca 8-10 let. Strategie je pak hierarchií rozvojových cílů, jejichž dosažení vede k naplnění vize. Vize i strategie budou zpracovány komplexně, tedy bez ohledu na zaměření externích dotačních zdrojů (operačních programů). KIPR se pak v rámci priorit a opatření v něm navržených stane jedním z nástrojů, které přispějí k naplnění vize. Do formulace vize a strategie (případně následně i priorit a opatření) je nutné zapojit širší okruh subjektů a veřejnost, aby nad hlavním strategickým směřováním regionu panovala široká shoda. Předkladatel tedy při přípravě vize a strategie uplatní princip bottom-up blíže kap. 4.1. 3.5 Priority a opatření V rámci KIPR bude navržen omezený počet priorit (2-4). Priority se budou z opatření, jež budou naplňována jedním nebo více projektovými záměry. V tomto smyslu lze chápat opatření jako projekt komplexního typu, tedy soubor projektů s jasně definovanými základními parametry (cíle, aktivity, vstupy, výstupy). Priority a opatření musí reagovat na identifikované problémy regionu a mohou být zvoleny pomocí transformace problémové analýzy (úrovni hlavních problémů odpovídají priority, úrovni dílčích problémů opatření - viz následující schéma). 11

Obrázek 1: Transformace hierarchie problémů do hierarchie priorit a opatření Hlavní problém 1 Hlavní problém 2 Priorita 1 Priorita 2 Dílčí problém 1.1 Dílčí problém 2.1 Opatření 1.1 Opatření 2.1 Dílčí problém 1.2 Dílčí problém 2.2 Opatření 1.2 Opatření 2.2 strom problémů strom priorit a opatření Popis priorit bude mít následující strukturu: obsahový kontext priority cíl priority seznam opatření naplňujících prioritu Opatření musí vždy spadat jen pod jednu z priorit. Opatření mají komplexní/integrovaný charakter, tzn., že řeší komplexní problémy a při jejich řešení zohledňují základní pilíře udržitelného rozvoje území ekonomický, sociální a enviromentální. Opatření tvoří jeden nebo více projektů, které budou popsány ve formě projektové fiše (viz níže). Popis opatření bude strukturován takto: cíl opatření základní popis opatření (jeho obsahu) předkladatelé projektů finanční rámec seznam projektů 12

Seznam projektů (projektový zásobník) bude zpracován v dokumentu KIPR jako závazný seznam, tzn. k podpoře v rámci jednotlivých OP bude možné předložit pouze projekty, které budou do tohoto seznamu zařazeny. Součástí projektového zásobníku mohou být i projekty, na něž jejich předkladatelé nepředpokládají čerpání dotace prostřednictvím operačních programů, ale jejichž realizací dojde k posílení synergických efektů a integrovaného přístupu k rozvoji území. Po schválení KIPR bude možné seznam projektů aktualizovat v cca půlročním cyklu (blíže k předkládání a schvalování KIPR a projektů v kap. 4.3 4.6). Projekty, které budou zařazeny do seznamu, budou popsány ve formě projektové fiše. Návrh formátu projektové fiše je uveden v příloze 1. Pro zpracování projektového zásobníku lze volitelně využít databázového systému strategických dokumentů a projektů NSZM (www.dataplan.nszm.cz). V pilotním KIPR nebudou obsaženy priority či opatření zaměřené na technickou pomoc, protože v současném programovacím období není taková podpora z příslušných OP možná. Strukturu priorit a opatření KIPR dále předkladatel zpracuje do přehledné grafické podoby (schématu). Předkladatel dále doloží v přehledné grafické nebo tabulkové podobě provázání KIPR se strategickou a komunitní dokumentací v regionu. 3.6 Indikátory K ověření cílů jednotlivých opatření a naplnění vize KIPR zvolí předkladatel indikátory, jejichž naplňování bude sledovat. Indikátory budou zvoleny pro úrovně výstupu a výsledku a budou sledovat jednak strukturu priorit a opatření KIPR, zejména však indikátorovou soustavu operačních programů, z nichž budou projekty obsažené v KIPR podporovány. Ke každému indikátoru bude uvedena jeho kvantifikace (počáteční a cílová hodnota a plánované datum jejího dosažení), zdroje dat a způsob (metodika) měření. Pro každé opatření a pro každou prioritu musí být navržen alespoň 1 indikátor. Indikátory dopadu nebudou použity z důvodu jejich obecné formulace, která je vhodná spíše pro monitoring na úrovni operačních programů, případně jiných velkých programů či projektů. Zahrnutí uvedené indikátorové soustavy operačních programů do KIPR je povinné. Předkladatel může sledovat také plnění dalších indikátorů, například indikátory udržitelného rozvoje vytvořené v Centru pro otázky životního prostředí a prezentované na webových stránkách http://cozp.cuni.cz/cozp-37.html. Indikátorovou soustavu je však třeba konstruovat v první řadě s ohledem na jednoduchost řízení a monitoring KIPR. Vazbu indikátorů na vizi, strategii a cíle na úrovni priorit a opatření přibližuje následující schéma. 13

Obrázek 2: Vazba indikátorů na cíle vize a strategie KIPR indikátor(y) dopadu priority KIPR indikátory výsledku opatření KIPR indikátory výstupu 3.7 Harmonogram a finanční plán Předkladatel uvede celkové způsobilé výdaje na projekty v rámci KIPR v Kč. Dále předkladatel uvede v dokumentu KIPR předpokládaný harmonogram předkládání projektových žádostí do OP a finanční plán (v Kč): fyzické realizace projektů KIPR v členění podle opatření a let, proplácení dotací na projekty podle zdrojů financování a let. Finanční plán bude vycházet z předpokládaného předkládání a realizace jednotlivých dílčích projektů v rámci jednotlivých opatření. Finanční plán bude obsahovat minimálně údaje uvedené v následující vzorové tabulce. Tabulka 3: Vzor tabulky finančního plánu KIPR Fyzická realizace projektů (způsobilé výdaje; Kč) Rok XXXX XXXY XXXZ Celkem Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Celkem Proplácení dotací na projekty (souhrn dotací plynoucích žadatelům na projekty v rámci KIPR; Kč) XXXX XXXY XXXZ Celkem 14

OP 1, oblast intervence 2.4 OP 1, oblast intervence 3.1 OP 2, oblast intervence 1.3 OP 2, oblast intervence 2.2 Celkem Předkladatel KIPR dále uvede (např. opět formou tabulky) údaje o tom, ze kterých operačních programů a oblastí intervencí budou financována jednotlivá opatření (resp. jednotlivé projekty v rámci opatření) a v jaké procentuální výši bude poskytnuta dotace na jednotlivá opatření (souhrn všech dotací, o něž budou žádat jednotliví žadatelé). 3.8 Řízení a monitoring KIPR, zapojení partnerů Podle kapitoly 4.1 této metodiky předkladatel specifikuje řídicí struktury KIPR, zejména: složení řídicí skupiny (které osoby a za které subjekty jsou v ní zastoupené), kdo je manažerem KIPR, zda a jaké vytvořil během přípravy KIPR pracovní skupiny, jaké má pro přípravu KIPR partnery, jakými formami komunikace zapojil do přípravy KIPR veřejnost, jakým způsobem je připraveno zveřejnění a monitoring průběhu KIPR. Ke všem zmíněným bodům uvede případné rozdíly v různých fázích KIPR (příprava; realizace; monitoring a udržitelnost). Příprava, realizace a monitoring KIPR přirozeně závisí na právní formě předkladatele, charakteru/obsahu KIPR, případně i počtu a druhu předpokládaných projektů k realizaci. Realizace a monitoring KIPR bude součástí KIPR podle jeho charakteru s respektováním všech pravidel monitoringu příslušných operačních programů. Pro monitoring KIPR bude použit informační systém, který umožní databázově propojit opatření KIPR s indikativním seznamem projektů a indikátory. Zároveň zde bude přehledně zobrazena návaznost KIPR na strategickou a komunitní dokumentaci v regionu. Předkladatel popíše, jak bude informační systém využívat a jak bude s pomocí něj monitoring provádět. 15

Součástí této kapitoly bude rovněž popis výběru a aktualizace projektů v rámci KIPR včetně postupu při hodnocení a návrhu výběrových kritérií viz kap. 4.3. 3.9 Analýza rizik Součástí KIPR musí být i analýza rizik, kterou předkladatel prokáže systematický přístup k řízení rizik spojených s realizací KIPR, tj. s jejich identifikací, eliminací nebo zmírňováním. Riziko je chápáno jako událost, která může negativně ovlivnit schopnost předkladatele KIPR realizovat cíle. Každý projekt/plán má svá rizika a nositel, resp. předkladatel projektu/plánu prokáže dostatečnou míru připravenosti právě rozpracovaným systémem jejich řízení. Účelem systému řízení rizik je zvýšit pravděpodobnost na úspěšnou realizaci KIPR, a tedy na naplnění vytyčených cílů. Předkladatel KIPR provede analýzu rizik v těchto krocích: identifikace rizik, vyhodnocení rizik, způsob řízení rizik. Identifikace rizik Cílem identifikace rizik je zajištění přehledu hlavních rizik a jejich popis, které mohou ohrozit realizaci KIPR. Tato rizika budou podle tematické orientace klasifikována do skupin podle jejich charakteru a případně i podle fází plánu / projektů. Mezi hlavní kategorie lze uvést například: rizika zahrnující technické aspekty, rizika zahrnující institucionální aspekty, rizika zahrnující aspekty spojené s harmonogramem, rizika zahrnující finanční aspekty, rizika zahrnující aspekty spojené se zajištěním publicity, rizika zahrnující organizační aspekty, rizika zahrnující aspekty spojené se zajištěním partnerství či zajištěním spolupracujících subjektů, rizika zahrnující aspekty spojené se zajištěním udržitelnosti, rizika spojená s realizací projektů 16

rizika zahrnující aspekty spojené s vyšší mocí, atd. Vyhodnocení rizik Hodnocení rizik se zaměřuje na dva parametry, a to velikost dopadu daného rizika a pravděpodobnost jeho výskytu. Dopad rizik (D) Dopad rizika bude vyhodnocen dle pětistupňové škály, kde 1 představuje téměř neznatelný dopad a 5 nepřijatelný dopad: 1 velmi malý (téměř neznatelný) dopad 2 malý (drobný) dopad 3 střední (významný) dopad 4 vysoký (velmi významný) dopad 5 velmi vysoký (nepřijatelný) dopad Pravděpodobnost rizika (P) Pravděpodobnost rizika bude vyhodnocena rovněž na základě pětistupňové škály, kde hodnota 1 znamená téměř nemožnou pravděpodobnost výskytu rizika a hodnota 5 pravděpodobnost výskytu hraničící s jistotou: 1 velmi malá pravděpodobnost (téměř nemožné riziko) 2 malá pravděpodobnost (výjimečně možné riziko) 3 střední pravděpodobnost (běžně možné riziko) 4 vysoká pravděpodobnost (pravděpodobné riziko) 5 velmi vysoká pravděpodobnost (riziko hraničící s jistotou) Význam rizika (V) Význam rizika představuje kombinované vyhodnocení pravděpodobnosti a dopadu rizika a získá se součinem obou parametrů: Význam rizika (V) = dopad rizika (D) x pravděpodobnost rizika (P) Danému riziku je třeba věnovat pozornost zejména v případě, kdy je alespoň střední pravděpodobnost jeho výskytu a současně má alespoň střední dopad na výsledek projektu. 17

Způsob řízení rizik Dalším krokem je stanovení způsobu řízení rizik. Předkladatel navrhne způsob řízení rizik, resp. opatření pro snížení dopadu nebo pravděpodobnosti výskytu rizika. Mezi základní přístupy k vypořádání se s riziky lze zahrnout: vyvarování se riziku či eliminace rizika, tj. např. zákaz vybraných rizikových aktivit a procesů (např. zvolení prověřených technických řešení při realizaci stavby), redukce rizika, tj. snížení pravděpodobnosti nežádoucích událostí (např. zajištění důkladného technického dozoru investora při realizaci stavby), přesun rizika na jiný subjekt, který má lepší předpoklady snížit dopad rizika (např. pojištěním rizika). Kompletní analýza rizik bude prezentována v tabulce dle následujícího vzoru. Tabulka 4: Vzor tabulky popisu a řízení rizik Kategorie rizika Riziko a jeho popis P D V Přijatá opatření Riziko 1 Riziko 2 Mezi rizika, která by se měla v analýze rizik objevit (přirozeně však záleží na charakteru daného KIPR), patří zejména: nedodržení harmonogramu realizace KIPR, nezajištění spolufinancování a předfinancování projektů, slabá podpora projektu ze strany cílových skupin, nízká kvalita řízení KIPR, slabá podpora plánu partnery, slabá podpora plánu spolupracujícími subjekty, nízká udržitelnost po stránce finanční, provozní a institucionální. 18

3.10 Horizontální témata Předkladatel doloží vliv KIPR na horizontální témata. Bodově budou při hodnocení KIPR zvýhodněny ty, které mají pozitivní vliv na tato horizontální témata. Respektování horizontálních témat bude nejen hodnoceno při výběru těchto plánů, ale bude rovněž sledováno v průběhu realizace KIPR a v době udržitelnosti prostřednictvím monitorování a kontrol. Předkladatel popíše vliv KIPR na každé z horizontálních témat. Tento popis musí být dostatečně detailní, neměl by však přesáhnout 2 strany. Předkladatel uvede a doloží, zda KIPR má na dané horizontální téma: pozitivní vliv, přičemž oddělí: o situace, kdy je KIPR přímo zaměřen na posílení daného horizontálního tématu, o situace, kdy KIPR není na posílení daného horizontálního tématu přímo zaměřen, nicméně má na ně zprostředkovaný pozitivní vliv, neutrální vliv (tj. situace, kdy KIPR nemá žádný vliv dané horizontální téma), negativní vliv (tj. situace, kdy KIPR negativně ovlivňuje dané horizontální téma). Horizontální témata jsou definována Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a Strategickými obecnými zásadami Společenství. Konkrétně se jedná o: rovné příležitosti (rovné příležitosti mužů a žen a zákaz diskriminace); udržitelný rozvoj. Tato témata se promítají do celé strategie OP a musí být tedy zohledněna i na úrovni projektů. V rámci pilotních projektů nebudou podpořeny KIPR, jejichž aktivity by měly negativní vliv na některé z horizontálních témat, neboť takové plány by nesplnily jedno z kritérií přijatelnosti. Respektování horizontálních témat bude hodnoceno nejen při výběru projektu, ale bude sledováno rovněž v průběhu realizace KIPR a v době udržitelnosti prostřednictvím monitorování a kontrol. Podrobnější specifikace obou horizontálních témat je následující: Rovné příležitosti Horizontální téma rovné příležitosti musí být reflektováno při realizaci všech operačních programů včetně OP ŽP, ačkoli tento operační program není primárně zaměřen na tuto 19

oblast. Toto téma zahrnuje potírání diskriminace (znevýhodnění) na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Lze se zařadit i začleňování skupin ohrožených sociálním vyloučením do společnosti (např. imigranti a azylanti, etnické menšiny, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací či bez kvalifikace). Udržitelný rozvoj Horizontální téma udržitelný rozvoj je definováno jako zajištění rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Právě oblast životního prostředí představuje hlavní orientaci OP ŽP. Tato problematika je tedy bezprostředně integrována do celého nastavení OP ŽP. 3.11 Přílohy Předkladatel doloží následující povinné přílohy k dokumentu KIPR (některé položky mohou být obsaženy přímo v dokumentu KIPR a nemusí být tedy doloženy v podobě přílohy): mapa území KIPR (může být obsažena v analýze území) seznam projektových záměrů (lze předložit rozepsané u každého jednotlivého opatření; součástí bude i seznam projektů vybraných předkladatelem k realizaci i projektů, které výběrem předkladatele neprošly; pro přípravu projektového zásobníku je možné využít mj. databázový systém strategických dokumentů a projektů NSZM (www.dataplan.nszm.cz).) grafický přehled propojení KIPR se strategickou a komunitní dokumentací v regionu personální složení řídicí skupiny s uvedením, jaké subjekty dané osoby zastupují (může být obsaženo v kapitole věnované řízení a monitoringu KIPR) kopii vyjádření k SEA kopii dokladu o právní subjektivitě předkladatele kopie stanov u svazku obcí a zájmových sdružení právnických osob nebo zakládací listiny u obecně prospěšných společností čestné prohlášení o pravdivosti údajů Dále může předkladatel přiložit jako nepovinné přílohy například projektové listy (s uvedením garantů jednotlivých projektů, časového harmonogramu, rozpočtu apod.), zápisy z jednání řídicí skupiny apod. 20

4. Příprava a realizace KIPR Přípravu a realizaci KIPR lze v logice programového/projektového cyklu lze rozdělit do tří základních etap a celkem 7 procesů, které jsou uvedeny v níže uvedené tabulce. Tabulka 5: Fáze a procesy přípravy a realizace KIPR Fáze Proces A. Příprava 1. Ustanovení organizačních struktur (1) 2. Příprava dokumentu KIPR (1) 3. Výběr a aktualizace projektů (C) B. Hodnocení 4. Předložení, hodnocení a schválení KIPR (1) 5. Předložení, hodnocení a schválení aktualizace projektů (C) C. Realizace 6. Předložení, hodnocení a schválení projektových žádostí KIPR (K) 7. Monitoring a evaluace KIPR(C) 4.1. Ustavení řídících a organizačních struktur KIPR Pro přípravu, realizaci a monitoring KIPR ustaví předkladatel subjekty, mezi které budou rozdělené jednotlivé organizační, výkonné a schvalovací kompetence a odpovědnosti. Ty jsou spolu s požadavky na personální složení popsány níže. Subjekty řídící a organizační struktury KIPR mohou být rozděleny podle dvou klasifikačních hledisek: 1. Úroveň předkladatele vs úroveň poskytovatele dotace 2. Úroveň výkonná vs úroveň rozhodovací Přehled navržených subjektů a jejich základní klasifikaci ilustruje následující tabulka: 21

Tabulka 6: Řídicí a organizační struktury KIPR Lokální úroveň Centrální úroveň Výkonná úroveň Manažer projektu (Pracovní skupiny) Rozhodovací úroveň I Řídící skupina KIPR Meziresortní skupina Rozhodovací úroveň II Podle typu předkladatele Řídící orgán OPŽP Vysvětlivky: rozhodovací úroveň I subjekty organizační struktury nejsou na této úrovni zřízeny de iure a neprovádí finální rozhodnutí o schválení/neschválení KIPR; rozhodovací úroveň II subjekty organizační struktury zřízené de iure, které provádí finální rozhodnutí o schválení/neschválení KIPR. Na rozhodovací úrovni II na centrální úrovni může roli MŽP plnit například NOK nebo Vláda ČR. Řídicí skupina KIPR Pro přípravu, realizaci a monitoring KIPR ustaví předkladatel řídicí skupinu (dále ŘS), jmenuje její členy a stanoví statut a jednací řád ŘS. ŘS KIPR je hlavním subjektem v rámci organizační struktury a zahrnuje zástupce klíčových hráčů v území (veřejná správa, neziskový sektor, podnikatelský sektor). Členy ŘS mohou být vedle zástupců obcí a neziskových organizací například zástupci významných regionálních škol, výzkumných ústavů, hospodářských komor, podnikatelé z oboru zemědělství nebo jiných místních odvětví atd. Ze všech jednání ŘS při přípravě, realizaci a monitoringu KIPR jsou pořizovány zápisy, případně další výstupy, které jsou veřejně přístupné minimálně na internetu. Požadavky na složení ŘS: Více než 50 % členů ŘS musí být z veřejného sektoru (tedy zejména ze zástupců měst a obcí nacházejících se na území, pro něž je KIPR zpracováván, případně ze svazků obcí, z krajů, organizačních složek státu, organizací zřízených či založených obcemi, městy, kraji či státem apod.; nezbytné je, aby mezi členy ŘS byl alespoň 1 zástupce města či obce na území KIPR a alespoň 1 zástupce kraje, do jehož území KIPR zasahuje). Kromě veřejného sektoru musí být v ŘS dále zastoupeny sektor neziskový a podnikatelský (alespoň 20 % členů ŘS). Minimální počet členů ŘS je 5, optimální počet členů řídící skupiny je 8-12. V ŘS musí být zastoupeno nejméně 5 subjektů. Členy ŘS mohou být i zástupci subjektů stojících mimo organizaci předkladatele. 22

Hlavní kompetence ŘS spočívají v odpovědnosti za přípravu a realizaci KIPR a v projednávání a schvalování výstupů KIPR vč. výběru projektů, které budou nedílnou součástí dokumentu (zařazeny na seznam projektů). ŘS navrhuje další subjekty (personální složení, kompetence) ustavené pro přípravu, realizaci a monitoring KIPR (manažer, pracovní skupiny apod.). ŘS slouží rovněž jako komunikační platforma působící v daném území. Úkolem ŘS je tedy přenášet informace co nejširším skupinám v území a současně od nich získávat náměty/názory ohledně priorit rozvoje území, na základě nichž pak může předkladatel vydávat rozhodnutí, schvalovat výstupy a změny dokumentu KIPR apod. O závažných otázkách rozhoduje ŘS hlasováním, kdy každý ze zastoupených subjektů má maximálně jeden hlas (tzn. jsou-li členy řídicí skupiny například 3 zástupci 1 obce, disponují pouze jedním hlasem). Řídicí skupina je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů ŘS. Při hlasování musí předkladatel zajistit nezaujatost a zamezit střetu zájmů (např. hlasuje-li se o zahrnutí konkrétního projektu do KIPR, nesmí se hlasování účastnit jeho předkladatel). Rozhodnutí ŘS mají doporučující charakter pro subjekt předkladatele. Pracovní skupiny Pro řešení problémů ve vybraných tematických oblastech (doprava, ochrana vody, technická infrastruktura, cestovní ruch) a získání odborných stanovisek k těmto problémům je žádoucí, ale nikoli povinné zřídit pracovní skupiny (dále PS). PS zřizuje ŘS, která schválí jejich personální složení, kompetence a oborové vymezení. Jednání PS se však můžou na základě předem projevené iniciativy účastnit také další zájemci z řad místních subjektů nebo veřejnosti, kteří nejsou členy PS. Působení PS je omezené tematicky a může být omezené i časově (například lze ustavit PS pouze pro realizační fázi nebo pro přípravu určitého okruhu projektových záměrů apod.). Manažer KIPR Hlavní výkonnou roli při přípravě, realizaci a monitoringu KIPR má manažer KIPR. Manažera jmenuje předkladatel KIPR. Manažer je svou činností odpovědný ŘS, která manažerovi zadává úkoly. Manažer KIPR je výkonný pracovník ustavený po celou dobu přípravy, realizace a monitoringu KIPR. Odpovídá zejména za administraci, formální náležitosti a správnost postupu přípravy a realizace KIPR. Manažer KIPR je rovněž hlavní kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO OP, s dalšími subjekty i s veřejností. Ustavení pozice manažera KIPR je povinné. Pozice manažera KIPR je buď zřízena předkladatelem jako samostatné pracovní místo, nebo ji může vykonávat v rámci své činnosti pracovník zaměstnaný některým ze subjektů, které 23

jsou součástí organizace předkladatele. Manažerem KIPR může být jmenován také externí fyzická osoba nebo pracovník externí agentury (právnické osoby) najaté pro potřeby přípravy a realizace KIPR. Předkladatel musí v dokumentu KIPR popsat a prokázat udržitelnost této pracovní pozice po dobu realizace KIPR. V případě, že pozice manažera je zřízena jako samostatné pracovní místo pro potřeby KIPR, musí být na tuto pozici vypsáno standardní výběrové řízení. Komunikace KIPR a zapojení veřejnosti KIPR jako nástroj integrovaného rozvoje regionu je přirozeně založen na principu komunikace a partnerství mezi různorodými subjekty, které v daném území působí, včetně široké veřejnosti. Tato komunikace musí být obousměrná, tzn. partneři a veřejnost musí nejen získávat informace o postupu přípravy a realizace KIPR, ale musí mít také možnost se na KIPR aktivně podílet. Do přípravy KIPR mohou být zapojeny další relevantní aktéři s vazbou k dotčenému území, případně zájemci z řad veřejnosti zapojeni pasivně či aktivně prostřednictvím různých forem komunikace. Vhodné jsou tyto formy: jednání řídící skupiny (povinné); jednání pracovních skupin (zde je vhodné zapojení veřejnosti aktivních zájemců; nepovinné); internetová prezentace KIPR vč. průběžných výstupů KIPR i zápisů z jednání řídící skupiny (povinné); prezentace KIPR v médiích (regionální tisk, rozhlas apod.; nepovinné); prezentace na jednáních zastupitelstev dotčených obcí (nepovinné); veřejné projednání umožňující účast veřejnosti z celého území, pro něž je KIPR zpracováván (povinné); průzkum názorů obyvatel (místní komunity; povinné). S vybranými partnery může předkladatel uzavřít smlouvu či písemnou dohodu o spolupráci či partnerství. Ta musí obsahovat identifikační údaje předkladatele i partnera, specifikaci rozsahu jeho zapojení do přípravy a/nebo realizace KIPR, období platnosti dohody/smlouvy a prohlášení, že se partneři zavazují ke spolupráci v rámci KIPR. 24

Meziresortní pracovní skupina Pro potřeby koordinace přípravy, hodnocení a realizace pilotního KIPR ze strany jednotlivých ŘO bude ustavena meziresortní pracovní skupina (MPS). Jejími členy budou zástupci všech řídicích orgánů (resortů), v rámci nichž mohou být projekty předkládané jako integrální součást KIPR zvýhodněny bodovou bonifikací. Členy MPS budou zástupci ŘO všech relevantních OP viz tab. 1. Dále mohou být členy MPS zástupci jiných odborů či složek jednotlivých resortů. Úkolem meziresortní pracovní skupiny bude zejména: připomínkování a úpravy metodiky pro zpracování a realizaci pilotního KIPR, průběžné připomínkování vlastního dokumentu KIPR před jeho dokončením, hodnocení a schvalování (doporučení) dokumentu KIPR, hodnocení a schvalování projektů předkládaných v rámci KIPR 3, úprava metodiky KIPR po dokončení realizace pilotního KIPR, diskuse zjištěných závěrů pilotáže a příprava KIPR jako nástroje integrovaného rozvoje území pro příští programovací období. Řídící orgán OPŽP Řídící orgán OPŽP rozhoduje na základě doporučení meziresortní pracovní skupiny (schválení KIPR na rozhodovací úrovni I) o schválení/neschválení KIPR 4. 4.2. Příprava dokumentu Příprava KIPR probíhá v souladu s principy strategického a integrovaného plánování. Předkladatel KIPR řídí prostřednictvím manažera proces přípravy dokumentu s využitím vlastních kapacit nebo za podpory externího poradce. Do procesu přípravy jsou zapojeny všichni relevantní aktéři v území prostřednictvím jednotlivých subjektů řídící a organizační struktury (řídící skupina, pracovní skupiny). V průběhu zpracování KIPR konzultuje předkladatel prostřednictvím manažera svůj postup s kontaktními osobami ŘO OPŽP a s meziresortní pracovní skupinou. Po schválení finální verze dokumentu ze strany řídící 3 Seznam projektů je schvalován jako integrální součást KIPR. V průběhu realizace KIPR může být předložen ke schválení aktualizovaný seznam projektů viz kap. 4.3 4 Alternativně je možné, aby na rozhodovací úrovni II schvaloval KIPR NOK, Vláda ČR apod. V každém případě ale musí jít o orgán, který je právně zakotven. 25

skupiny je dokument předložen ke schválení rozhodovacím orgánům předkladatele. Předpokládaný čas na dobu přípravy pilotního KIPR je cca 6 měsíců 5. 4.3. Výběr a aktualizace projektů Předkladatelé KIPR v dokumentu KIPR detailně popíší, jak a s jakým časovým harmonogramem byly projekty v rámci KIPR vybírány, jaká byla použita hodnoticí kritéria a jak byla informace o možnostech předkládání projektových záměrů zveřejněna. Harmonogram KIPR musí být připraven v maximálním možném souladu s aktuálně známým plánem výzev jednotlivých OP. V KIPR předkladatel popíše, jakým způsobem bude z hlediska organizačního a procesního projekty vybírat a hodnotit a zejména uvede hodnoticí kritéria pro formální náležitosti, přijatelnost a kvalitu. Hodnoticí kritéria může předkladatel nastavit pro různá opatření nebo priority KIPR odlišně. Projekty nejprve vyhodnotí manažer KIPR z hlediska formálních náležitostí a přijatelnosti a následně bude ustavena hodnoticí komise pro hodnocení kvality projektů, kterou vybere a schválí předkladatel na základě doporučení řídicí skupiny. V hodnoticí komisi mohou být například někteří členové pracovních skupin. Členem komise hodnotící určitý projekt nesmí být zástupce žadatele, který tento projekt předkládá. Předkladatel musí obecně zajistit nezaujatost a zamezit střetu zájmů při výběru projektů a způsob, jakým toho docílí, popsat v dokumentu KIPR. Postup při hodnocení a hodnoticí kritéria navržená předkladatelem KIPR musí splňovat principy transparentnosti a rovnosti jednotlivých žadatelů. Povinností všech předkladatelů je zveřejnění informace o možnosti předkládání projektů do KIPR nejméně 2 měsíce před datem, do něhož musí být projektové záměry předkladateli KIPR odevzdány, a to alespoň na internetové stránce KIPR vytvořené předkladatelem KIPR. Předkladatel způsob zveřejnění výzvy k předkládání projektových záměrů do KIPR v rámci této kapitoly detailně popíše. Seznam projektů, uvedený u jednotlivých opatření, může předkladatel v cca půlročních cyklech aktualizovat (viz 4.5). Každý projekt evidovaný v seznamu musí naplňovat jedno nebo více (v případě komplexních projektů) opatření KIPR. 4.4. Předložení, hodnocení a schválení KIPR Předložení KIPR 5 Týká se pouze pilotní fáze standardní doba přípravy KIPR by s ohledem na nutnost přípravy projektových záměrů měla být delší (8-10 měsíců). 26

Finální dokument KIPR se po schválení na místní úrovni předkládá jako dokument nejprve MPS a následně na základě doporučení meziresortní pracovní skupiny je schvalován ze strany MŽP (příp. NOK, Vládě ČR apod.). Předpokládá se, že ze strany MPS bude dokument KIPR projednán a doporučen, případně vrácen k doplnění či přepracování do 2 měsíců od jeho předložení a ze strany MŽP pak bude schválen do 1 měsíce od doporučení ze strany MPS. Součástí projednání dokumentu KIPR ze strany MPS je také zpracování ex-ante evaluace. V případě, že bude dokument KIPR předkladateli meziresortní pracovní skupinou vrácen k přepracování, má předkladatel na jeho doplnění a přepracování lhůtu 2 týdnů. Hodnocení KIPR Předloženou žádost a dokument KIPR vyhodnotí meziresortní pracovní skupina na základě předem stanovených kritérií (pracovní návrh kritérií níže). Smyslem hodnocení je zejména ověřit vhodnost stanovených hodnoticích kritérií s ohledem na příští programovací období. V úvodní fázi bude provedeno hodnocení formálních náležitostí a hodnocení přijatelnosti. Každý předložený KIPR musí pro úspěšné schválení splnit všechna tato kritéria. Ve druhé fázi bude provedeno hodnocení kvality. V rámci hodnocení kvality budou jednotlivé KIPR hodnoceny bodovou škálou (za každé kritérium získají určitý počet bodů). Nejnižší bodová hodnota potřebná k tomu, aby byl KIPR schválen, je 50 bodů ze 100 možných. Pracovní návrh hodnotících kritérií: Kritéria formálních náležitostí Žádost/dokument KIPR je podána v předepsané podobě dle podmínek předepsaných výzvou. Žádost/dokument KIPR jsou podepsány statutárním zástupcem předkladatele. Jednotlivé kapitoly KIPR obsahují všechny náležitosti požadované v kapitole 3 této metodiky. Jsou doloženy všechny povinné přílohy. Hodnocením úspěšně projdou ty KIPR, které splní všechna požadovaná kritéria. Kritéria přijatelnosti V rámci hodnocení přijatelnosti budou použita tato kritéria: Všechny priority a opatření KIPR jsou v souladu s cíli relevantních strategických dokumentů a OP. Finanční plán a časový harmonogram odpovídají podmínkám relevantních OP, a časovému vymezení programovacího období. 27

KIPR nemá negativní vliv na žádné horizontální téma. KIPR je v souladu s legislativou ČR a EU. Vymezení území KIPR odpovídá požadavkům kapitoly 2.1 této metodiky. Vymezení priorit a opatření a finanční alokace na ně odpovídá požadavkům kapitol 3.5 a 3.7 této metodiky. Složení řídicí skupiny KIPR odpovídá požadavkům kapitoly 4.1 této metodiky. Pro přípravu KIPR byla zřízena řídicí skupina, manažer KIPR a internetová prezentace dle pokynů v kapitole 4.1 této metodiky. Během přípravy KIPR proběhlo veřejné projednání a průzkum názoru obyvatel místní komunity (viz kapitola 4.1 této metodiky). Zápisy z jednání řídicí skupiny jsou veřejně přístupné minimálně na internetové prezentaci KIPR. Priority a opatření KIPR obsahují aktivity (a projekty, které je naplňují) z nejméně 2 prioritních os OP ŽP. Navržený systém výběru projektů je transparentní a nediskriminační. Hodnocením úspěšně projdou ty KIPR, které splní všechna požadovaná kritéria. Kritéria kvality Pro hodnocení kvality KIPR budou využita následující kritéria a k nim příslušející počty bodů (viz tabulka) 6. Tabulka 7: Kritéria hodnocení kvality KIPR Kritérium Počet bodů max. min. 1. Předkladatel a region KIPR 15 0 a) V území vymezeném pro KIPR je zaváděna metoda kvality veřejné správy pro udržitelný rozvoj obcí, regionů a území místní Agenda 21 (MA21); 5 0 6 Jednotlivá kritéria mohou být ŘO OP upřesněna ve výzvě k předkládání KIPR. 28

Kritérium Počet bodů max. min. měřítkem je oficiálně dosažená úroveň MA21 dle celostátních kritérií. b) KIPR je připraven pro území hodnotná z hlediska životního prostředí, přírody nebo krajiny (např. pro území národního parku, chráněné krajinné oblasti, geologické oblasti, biosférické rezervace apod.), tzn. většina plochy území KIPR leží na tomto přírodně hodnotném území a současně většina plochy tohoto přírodně hodnotného území leží na území KIPR. 10 0 2. Obsahové zaměření KIPR 40 0 a) Priority a opatření KIPR jasně reagují na závěry analýzy a na identifikované problémy. b) KIPR zahrnuje aktivity z většího počtu operačních programů (maximum bodů při zahrnutí aktivit ze čtyř operačních programů, z nichž každý tvoří alespoň 5 % celkové alokace KIPR). 10 0 12 0 c) Analýza rizik obsahuje všechna relevantní rizika a způsob jejich řešení. 8 0 d) Indikátory KIPR jsou logicky uspořádané a jednoznačně navázané na priority a opatření KIPR a zahrnují obsahově související indikátory dotčených OP. e) Mezi indikátory KIPR jsou zahrnuty indikátory udržitelného rozvoje 7 (maximum bodů při zahrnutí 2 indikátorů). 6 0 4 0 3. Komunikace a zapojení partnerů 35 0 a) Do přípravy KIPR je zapojen alespoň 1 partner, s nímž má předkladatel uzavřenou dohodu o partnerství, smlouvu o sdružení apod. jasně dokládající způsob a rozsah zapojení partnera do přípravy a realizace KIPR. b) Již při přípravě KIPR byly ustaveny pracovní skupiny (maximum bodů při ustavení alespoň 2 pracovních skupin). 4 0 12 0 c) Při přípravě KIPR využity různorodé nepovinné komunikační nástroje 9 0 7 Indikátorovou soustavu udržitelného rozvoje upřesní ŘO OP před vyhlášením výzvy k předkládání KIPR. Mohou v ní být obsaženy např. indikátory vytvořené Centrem pro otázky životního prostředí nebo o.s. Timur, indikátory obsažené ve Strategii udržitelného rozvoje ČR apod. 29

Kritérium Počet bodů max. min. aktivně/pasivně zapojující do přípravy KIPR veřejnost (maximum bodů při využití všech 3 nepovinných komunikačních nástrojů uvedených v kapitole 4.1 této metodiky). d) Součástí zásobníku projektů KIPR jsou projektové záměry různých žadatelů (0 bodů při zapojení 1-2 žadatelů; za každého dalšího žadatele navíc 2 body, tzn. maximum bodů při zapojení alespoň 7 žadatelů). 10 0 4. Horizontální témata 10 0 a) Opatření a projekty KIPR mají pozitivní vliv na udržitelný rozvoj. 5 0 b) Opatření a projekty KIPR mají pozitivní vliv na rovné příležitosti. 5 0 Pozn.: Splnění každého kritéria lze hodnotit jakýmkoli počtem bodů (celé číslo) v intervalu mezi max. a min. hodnotou. Hodnocením KIPR úspěšně projde v případě, kdy dosáhne alespoň 50 % z maximálního možného celkového počtu bodů. Schvalování KIPR Ze strany meziresortní skupiny budou schváleny pilotní KIPR, které prošly formálním hodnocením a hodnocením přijatelnosti a obdržely minimální bodový zisk při hodnocení kvality. Výběr KIPR následně ve druhé fázi schvaluje řídicí výbor MŽP, příp. Vláda ČR, NOK apod. Na základě schválení KIPR uzavřena smlouva mezi MŽP a předkladatelem KIPR. V případě negativního stanoviska ŘO OP ke KIPR bude předkladateli zaslán dopis o zamítnutí KIPR. 4.5. Předložení, hodnocení a schválení aktualizace projektů KIPR V případě potřeby aktualizace seznamu projektů (některé projekty schválené společně s plánovacím dokumentem mohou být ze seznamu vyřazeny nebo modifikovány v důsledku změny výchozích podmínek) bude nově aktualizovaný seznam předložen meziresortní pracovní skupině, která ve zjednodušeném hodnocení posoudí soulad mezi strategií KIPR a navrženými projekty, tzn. zda naplňují cíle a plánované hodnoty indikátorů KIPR. V případě souhlasného stanoviska je aktualizovaný seznam projektů předložen k finálnímu schválení 30