Trh platebních karet v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Trh platebních karet v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce Autor: Michaela Ševrová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 16. dubna 2010 Michaela Ševrová 2

Poděkování: Ráda bych poděkovala své vedoucí práce Ing. Heleně Cetlové, za ujasnění směru a cíle práce, připomínky a doporučení. 3

Anotace práce: Tato bakalářská práce je zaměřena na trh platebních karet v České republice. Úvodní kapitola je věnována základní charakteristice a legislativě platebních karet. Druhá kapitola popisuje vývoj trhu platebních karet v České republice především po roce 1993. Třetí kapitola analyzuje současný trh platebních karet. Poslední kapitola odhaduje budoucí vývoj v oblasti platebních karet. Thesis annotation: This bachelor work is aimed on the payment cards market in the Czech Republic. An introductory chapter is attended to basic characteristics and payment cards legislature. The second chapter describes trends of payment cards market in the Czech Republic above all after a year 1993. The third chapter analyses the payment cards market. Last chapter estimates future development in payment cards area. 4

Obsah Úvod... 6 Metodologie práce... 6 1. Základní charakteristika platebních karet legislativní rámec platebních karet... 8 1.1. Náleţitosti platebních karet... 8 1.2. Druhy platebních karet... 9 1.2.1 Rozdělení karet dle způsobu zúčtování... 9 1.2.2 Rozdělení karet dle provedení... 10 1.2.3 Dle způsobu pouţití... 11 1.2.4 Dle vydávací asociace... 14 1.2.5 Dle technologie... 18 1.2.6 Typy karet podle územní platnosti... 20 1.3. Legislativní rámec platebních karet... 20 1.4. Výhody platebních karet... 21 1.5. Bezpečné pouţívání platební karty... 23 1.6. Doplňkové sluţby k platebním kartám... 24 2. Dosavadní vývoj na trhu platebních karet v ČR po roce 1993... 26 3. Analýza, porovnání a vyhodnocení trhu platebních karet v ČR roku 2008... 34 3.1. Nabídka platebních karet tří konkurenčních bank... 37 3.2. Nabídka platebních karet Komerční banky... 37 3.3. Nabídka platebních karet ČSOB... 41 3.4. Nabídka platebních karet České spořitelny... 44 3.5. Vyhodnocení nabídky platebních karet tři konkurenčních bank... 46 4. Trendy budoucího vývoje na trhu platebních karet... 48 Shrnutí poznatků... 49 Závěr... 50 Seznam pouţité literatury... 51 Seznam pouţitých zkratek... 53 Seznam obrázků... 53 Seznam grafů... 54 Seznam tabulek... 54 5

Úvod Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vývoje trhu platebních karet v České republice, porovnání a vyhodnocení nabídky tří konkurenčních bank a odhad budoucího vývoje na trhu platebních karet. V první kapitole je uvedena základní charakteristika a legislativní rámec platebních karet, ve kterém došlo v roce 2009 ke změně. Druhá kapitola charakterizuje dosavadní vývoj na trhu platebních karet v České republice po roce 1993. Ve třetí kapitole je analýza, porovnání a vyhodnocení trhu platebních karet v České republice roku 2008. Kapitola čtvrtá je věnována trendům budoucího vývoje platebních karet. Metodologie práce Bakalářská práce se zabývá trhem platebních karet v České republice. Odhad budoucího vývoje uvedený v této práci se týká trhu platebních karet v České republice jako celku. V bakalářské práci jsou uplatněny následující metody. Deskripce v kapitole 1. jsou popsány druhy platebních karet z hlediska jejich způsobu zúčtování, provedení a způsobu pouţití, dále jsou popsány pouţité technologie a vydávací asociace. V kapitole 2. je popsán vývoj trhu platebních karet v České republice po roce 1993. Analýza v kapitole 3. je analyzován trh platebních karet v České republice v roce 2008 z hlediska počtu vydaných karet, instalovaných bankomatů a počtu transakcí v bankomatech, dále je trh platebních karet analyzován z hlediska vydávacích asociací a pouţitého terminálu u obchodníků přijímajících platební karty. 6

Komparace v kapitole 3. je uvedena nabídka platebních karet Komerční banky, ČSOB a České spořitelny. Platební karty pro fyzické osoby jsou porovnávány z hlediska ročního poplatku za vydání platební karty, poplatku za výběr hotovosti z bankomatu příslušné banky, poplatku za výběr hotovosti cizí banky a poplatku za vlastní design karty. Prognóza kapitola 4. Syntéza shrnutí poznatků je obsahem kapitoly 5. 7

1. Základní charakteristika platebních karet legislativní rámec platebních karet Platební karty umoţňují svým drţitelům velice jednoduše a bezpečně platit za zboţí a sluţby, umoţňují jim také vybírání hotovosti nejen z bankomatů ale také u bankovních přepáţek. V dnešní době jsou platební karty nepostradatelné. Ve smyslu zákona 284/2009 Sb., o platebním styku je platební karta povaţována za elektronický platební prostředek. Dle mezinárodní normy ISO 3554 se vyrábějí z netoxického PVC o rozměrech 85,6 x 54 x 0,76 mm. Obrázek č. 1: Platební karta Zdroj: http://www.csob.cz/cz/lide/platebni-karty/stranky/mastercard-standard.aspx, online 6. 4. 2010. 1.1. Náleţitosti platebních karet Na lícové straně platební karty je uvedeno logo bankovní asociace, logo banky, číslo platební karty, platnost platební karty, BIN 1 a jméno drţitele platební karty. Na rubové straně platební karty je magnetický prouţek, místo pro podpis drţitele karty, hologram 2 a ověřovací číslo karty. Platební karty se vyrábí z odolných plastů. Mezi základní ochranné prvky patří její číslo, které je u kaţdé karty jedinečné. Mezi další ochranné prvky patří hologram. Nově vydávané platební mají čip, který umoţňuje nejen čtení jiţ vloţených dat, ale i zapisování nových dat. Tento 1 BIN- Bank Identification Number, čtyřmístné číslo přidělené karetní asociací dané bance. 2 Hologram bezpečnostní prvek karetní asociace měnící barvu a tvar pod úhlem dopadu sětla.. 8

ochranný prvek je mnohem bezpečnější neţ ohranný prvek typu magnetického prouţku od kterého se postupně ustupuje. Mezi další ochranné prvky patří embosovaný ochranný prvek, UV symbol 3, kód CVV 4 a CVC 5, BIN a podpisové pole. 1.2. Druhy platebních karet Platební karty můţeme rozdělit z mnoha hledisek. V následujících kapitolách je uvedeno rozdělení platebních karet dle způsobu zúčtování, provedení, pouţití, vydávací asociace, technologie a územní platnosti. 1.2.1 Rozdělení karet dle způsobu zúčtování Dle způsobu zúčtování se platební karty rozdělují na: debetní karty kreditní karty charge karty elektronické peněţenky Debetní platební karty Debetní karty jsou spojeny s běţným účtem majitele karty. Při platbách nebo výběrech z bankomatů čerpá majitel karty peníze do výše limitu účtu, neumoţní majiteli karty čerpání peněţních prostředků do mínusu. Transakce je zaúčtována ihned jakmile se o transakci dozví vydavatel. Pokud tedy majitel karty, nemá dostatek finančních prostředků na běţném účtu, transakce není povolena. Debetní karty jsou v České republice nejrozšířenějším typem. 3 UV symbol- ochranný prvek umístěn uprostřed lícové strany platební karty, který je viditelný pouze pod ultrafialovým světlem. 4 CVV- Card Validation Value jedná se o sériový kód asociace VISA, který je uveden na zadní straně platební karty u podpisového pole, nebo přímo na něm, během transakce se přenese k vydavateli karet, platební karta se tímto ověří, zda je oprávněna uskutečnit transakci. 5 CVC- Card Validation Value jedná se o sériový kód asociace MasterCard, který je uveden na zadní straně platební karty u podpisového pole, nebo přímo na něm, během transakce se přenese k vydavateli karet, platební karta se tímto ověří, zda je oprávněna uskutečnit transakci. 9

Kreditní platební karty Kreditní karty umoţňují čerpání peněţních prostředků formou revolvingového úvěru u banky, která platební kartu vydala. Na rozdíl od debetní platební karty, nemusíme mít ke kreditní kartě otevřený běţný účet. Pokud kreditní kartu pouţijeme k placení zboţí a sluţeb, můţeme vyuţít bezúročné období. Bezúročné období má kaţdá banka jinak dlouhé, zpravidla to bývá 45-60 dní. Pokud majitel karty v tomto bezúročném období nesplatí čerpané prostředky, je povinen zaplatit měsíčně minimální splátku, která je ve výši 5% aţ 10%. Z této čerpané nesplacené částky zaplatí majitel karty také úrok. Roční úrok je zpravidla ve výši 12% aţ 24%. Charge karty Charge karta je nejdéle pouţívanou platební kartou. V České republice, ale nejsou Charge karty příliš rozšířené. Tento typ karty je, nabízen spíše právnickým osobám. Charge karty jsou vydávány bankami velice bonitním klientům, na rozdíl od kreditních karet, nejsou klientovi účtovány úroky. Vyčerpané prostředky, musí klient uhradit jednorázově po obdrţení výpisu a to v celkové výši a do stanoveného data. Charge karta je nejprestiţnější vydávanou kartou. Elektronické peněţenky Elektronická peněţenka se pouţívá zejména k drobným bezhotovostním transakcím. Majitel karty musí předem elektronickou peněţenku nabít z běţného účtu a pouţívá ji k platbám za zboţí a sluţby. Kdyţ jsou peněţní prostředky na kartě vyčerpány, opět kartu nabije. 1.2.2 Rozdělení karet dle provedení Platební karty podle jejich provedení se dělí na : Embosované karty Elektronické karty Embosované karty Reliéfní písmo tzv. embossing je nejdéle vyuţívaný způsob zaznamenávání dat na plast platební karty. Jedná se o vyraţení identifikačních údajů tj. čísla platební karty, jména majitele, platnosti karty. Tyto karty se mohou pouţívat u obchodníků, kteří nemají elektronický terminál nebo v případě nefunkčního systému na přijímání platebních karet. Mohou se pouţít přes mechanický 10

snímač. Obchodník vloţí kartu do inprinteru na kartu vloţí účtenku a mechanicky přejede po kartě, tím získá otisk údajů, poté vyplní částku a klient se podepíše dle vzoru na kartě. Elektronické karty Elektronické karty jsou v České republice nejrozšířenějším typem. Tento typ karet nelze pouţít u obchodníků vybavených pouze mechanickým snímačem, protoţe písmo je do plastu karty vtlačené. Transakce elektronickou kartou lze provést pouze přes elektronické platební terminály, které jsou napojeny na banky. Tudíţ se on-line ověří přijetí této transakce. 1.2.3 Dle způsobu pouţití Mezi nejpouţívanější funkce platebních karet patří: Výběr hotovosti z bankomatu Platba u obchodníka Cash Advance Vklad hotovosti MO/TO transakce Platba prostřednictvím sítě internet Výběr hotovosti platební kartou z bankomatu V České republice je v současnosti vybudována velká síť bankomatů. Mezi jejich přednosti patří 24 hodinový přístup k hotovosti. Klient se identifikuje pomocí PIN kódu 6, po jeho ověření následuje ověření zůstatku bankovního účtu a limitu pro výběr hotovosti. Limit karty je zpravidla týdenní. Běţné při této operaci je zjištění disponibilního zůstatku účtu. 6 PIN kód- Personal Identification Number, osobní identifikační čtyřmístné číslo, pomocí kterého je moţné autorizovat platební karty. 11

Obrázek č. 2: Ukázka bankomatu Zdroj: http://www.strojtex-gbhp.cz/index.php/cs/vyliskyzplastu/ostatniplasty.html, online 6. 4. 2010. Platba u obchodníka Je, bezpodmínečně nutné aby obchodník, u kterého chceme platit za zboţí či sluţby, měl uzavřenou smlouvu o akceptaci platebních karet se zpracovatelskou bankou. Zpracovatelská banka má od asociace např. VISA, MasterCard, American Express licenční oprávnění. Pokud má obchodník mechanický platební terminál dá platební kartu do imprinteru na kartu vloţí účtenku, mechanicky přejede, tím se mu otisknou údaje z platební karty na účtenku, obchodník doplní částku a datum. Následně předloţí účtenku drţiteli platební karty k podpisu. V případě, ţe částka překročí autorizační limit, coţ je povolená částka stanovená ve smlouvě o akceptaci platebních karet, je obchodník povinen platbu autorizovat a na účtenku doplní ještě autorizační kód. Tento doklad obchodník doručí bance, která provede převod částky mezi drţitelem karty a obchodníkem. Obrázek č. 3: Mechanický platební terminál Zdroj: http://www.strojtex-gbhp.cz/index.php/cs/vyliskyzplastu/ostatniplasty.html, online 6. 4. 2010. 12

Pokud obchodník má k dispozici elektronický platební terminál tzv. POS terminál 7, protáhne platební kartu iprinterem, nebo platební kartu vloţí do čtecího zařízení, počká na připojení, zadá částku, předá klávesnici iprinteru drţiteli platební karty, který částku potvrdí, nakonec zadá PIN a potvrdí jej. Po autorizaci se vytiskne stvrzenka jak pro drţitele karty, tak pro obchodníka. Pokud je platební karta čipová jiţ není poţadován podpis drţitele karty. Obrázek č. 4: Elektronický platební terminál Zdroj: http://www.globit.cz/platebni-terminaly/, online 6. 4. 2010. Cash Advance Jedná se o doplňkovou sluţbu, při které drţitel karty po jejím předloţení obdrţí hotovost. Tuto sluţbu provádí banky, směnárny a například i hotely. Při této transakci je vyţadováno předloţení občanského průkazu či cestovního pasu. Tato transakce je vţdy autorizována. Vklad hotovosti Vklad v hotovosti pomocí bankomatu je poměrně mladou sluţbou. V České republice ji začala umoţňovat UniCredit Bank. U České spořitelny klient vsune platební kartu do bankomatu, zadá PIN a vloţí hotovost. Po zpracování vytiskne bankomat stvrzenku o vkladu s celkovou sumou. Takto umoţňuje Česká spořitelna vklady nejen na své účty, ale i vklady na účty vedených u jiných bank. Maximální 7 POS terminál- je elektronické zařízení, které umoţňuje provedení bezhotovostní transakce platební kartou. Terminály jsou opatřeny tiskárnou, aby bylo moţné vytisknout doklady o provedené transakci. 13

výše vkladu je 100 000,- Kč. Bankomat vrátí nerozpoznané bankovky, například cizích měn a zadrţí padělky a to i při pokusu o zrušení transakce. MO/TO transakce Jedná se o způsob platby kartou, který se často pouţívá při rezervaci ubytování, zásilkovém prodeji, platby za vstupenky do kin a divadel. Spočívá v uvedení údajů z platební karty tj. číslo karty a platnost karty do formuláře či telefonicky. Platby prostřednictvím sítě Internet Jedná se o velice technicky vyspělou a stále více pouţívanou metodu platby za zboţí či sluţby ve virtuálních obchodech pomocí platební karty. Po výběru zboţí drţitel karty vyplní formulář s údaji z platební karty tj. číslo karty, platnost karty, také je poţádán o vyplnění kódu CVV či CVC a formulář odešle. Výhodou je, ţe informace z platební karty jsou odeslány přímo do autorizačního střediska, obchodník tyto informace o platební kartě nemá. Obchodník dostane informaci o autorizaci platby. 1.2.4 Dle vydávací asociace Vydávací asociace jsou organizace, které řídí provoz a zúčtování transakcí platebními kartami pod svou značkou, např. MasterCard, VISA, Diners Club International, American Express, JCB. V České republice patří k nejznámějším karetní asociace MasterCard a Visa tyto dvě společnosti mají rozděleno více neţ 90% trhu. Platební karty dle vydávacích asociací se dělí na karty vydané společností: MasterCard VISA American Express Diners Club International Japan Credit Bureau UnionPay 14

MasterCard V roce 1966 byla ve Spojených státech zaloţena asociace Interbank Card Association. Roku 1969 koupila Interbank Card Association právo pouţívat název Master Charge a v roce 1979 byl název změněn na MasterCard Int. Polovina lícové strany karty byla dána k volnému pouţití členským institucím a druhou polovinu vyplňoval znak MasterCard s hologramem. MasterCard Int. byla první asociace, která hologram zavedla. Pro přizpůsobení se potřebám náročných klientů uvedla roku 1981 na trh Gold Card, dále pak v roce 1985 zavedla sluţební Business Card. Společnost MasterCard International spolupracuje s fotbalovou asociací UEFA. Je partnerem Mistrovství Evropy a Ligy mistrů UEFA. Partnerství trvá od roku 1992. Mezi její novější projekty patří MasterCard PayPass jedná se o bezkontaktní platební metodu. Jde o náhradu platby v hotovosti za transakce s hodnotou do 20 EUR. Metodu lze zabudovat do mobilního telefonu, hodinek či přívěšku na klíče a pouţívat je pak k placení. Obrázek č. 5: Logo asociace MasterCard Zdroj: http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/index.html, online 7. 4. 2010. VISA Společnost byla zaloţena v roce 1870. Jedná se o největší kartovou společnost, která má nejvíce vydaných karet ale i největší síť, více neţ 19 000 bank vydává její karty. Jejím předchůdcem byla úspěšná bankovní Charge a Credit Card Bank Americard. Mezi novinky společnosti patří Visa paywave coţ je moderní způsob platby drobných nákupů, a to během jediné vteřiny bezkontaktní. Není nutné vkládat kartu do terminálu, podepisovat se ani zadávat PIN. Kartu pouze přiblíţíte k terminálu. Společnost Visa je dlouholetý partner olympijských her, které podporuje jiţ od roku 1986. Dne 8. prosince 2009 vydala tiskovou zprávu o tom, ţe prodluţuje svoji sponzorskou dohodu s 15

Mezinárodním olympijským výborem. Zůstává tak i nadále exkluzivním platebním systémem olympijských her, a to aţ do roku 2020. Visa International bude prostřednictvím nové smlouvy připravovat speciální výhody, soutěţe a programy vztahující se na transakce prováděné v souvislosti s konáním olympijských her. Prostřednictvím nové smlouvy také umoţní členským bankám nabídnout svým zákazníkům unikátní programy. Obrázek č. 6: Logo asociace VISA Zdroj: https://www.visa.cz/default.aspx, online 7. 4. 2010. American Express American Express byla zaloţena v roce 1850 jako přepravní společnost. Je zaměřena především na cestovní ruch. V roce 1958 nabídla svým klientům American Express Card. O osm let později začala společnost American Express vydávat pro movitější klienty Gold Card a v roce 1984 výběrovou Platinium Card. V Praze zaloţila společnost v roce 1991 cestovní kancelář, kde umístila i bankomat pro své karty, které pod názvem Amex vydává v České republice Komerční banka, která také zprostředkovává jejich zpracování, zúčtování je prováděno v amerických dolarech. Obrázek č. 7: Logo asociace American Express Zdroj: http://www.americanexpress.com/czech/homepage.shtml, 7. 4. 2010. 16

Diners Club International Diners Club International byla zaloţena v roce 1950 ve Spojených státech jako společnost specializovaná na zprostředkování bezhotovostní úhrady zboţí a sluţeb mezi drţiteli jejích Identification Card a smluvními partnery. Jako první vydala kreditní kartu. V České republice má zastoupení od roku 1998. Tato společnost se orientuje na špičkovou klientelu. Dne 29. března 2009 podepsala Diners Club International dohodu s Global payments, která jistě přispěje k rozšíření akceptační sítě pro karty Diners Club, a to zejména ve Velké Británii, některých zemích západní Evropy, v Hong Kongu, Indii a na Tchaiwanu. Obrázek č. 8: Logo asociace Diners Club International Zdroj: http://www.dinersclub.cz/logo-dinersclub.asp, 7. 4. 2010. Japan Credit Bureau Japan Credit Bureau byla zaloţena v roce 1961 japonskou bankou Sanwa Bank. Protoţe všechny karty do té doby pocházely ze Spojených států, chtěla tato společnost nabídnout japonským zákazníkům alternativu. Prvních 20 let se společnost zaměřovala pouze na svůj domácí trh. Od 80. let se s rostoucím cestovním ruchem začala zaměřovat i na zahraničí klientelu. Japan Credit Bureau vydává své karty prostřednictvím více neţ 3 000 finančních institucí v Japonsku. Nabízí mimo jiné bezkontaktní karty a věrnostní programy. Spolupracuje například s Bank of America a Société Générale. Obrázek č. 9: Logo asociace Japan Credit Bureau Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/japan_credit_bureau, online 7. 4. 2010. 17

UnionPay UnionPay byla zaloţena roku 2002. Je to asociace pro podniky vyrábějící čínské bankovní karty. Provozuje také síť na účtování transakcí z platebních terminálů a síť za zúčtování transakcí z platebních terminálů. Číňané mohou vybírat peníze v českých bankomatech prostřednictvím platebních karet od asociace China UnionPay. Čínská asociace má podepsanou smlouvu se sdruţením finančních institucí Eufiserv 8. Smlouva umoţní vyuţívání karet nejen v České republice, ale celkem v 12 evropských zemích. Obrázek č. 10: Logo asociace China UnionPay Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/c/c4/chinauionpay.png, online 7. 4. 2010. 1.2.5 Dle technologie Platební karty se v současné době dělí dle technologie na karty: Platební karty s magnetickým prouţkem Platební karty s čipem Platební karty hybridní Magnetický prouţek Je umístěn na zadní straně karty o šířce 1,20 cm a slouţí jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Je sloţen ze tří magnetických stop, přičemţ u kaţdé z nich je přesně určená struktura dat a účel pouţití. První stopa můţe obsahovat maximálně 79 znaků, druhá stopa můţe obsahovat maximálně 40 znaků a třetí stopa můţe 8 EUFISERV společnost sídlící v Bruselu, zajišťuje mezibankovní převody transakcí typu platebních terminálů (POS) a bankomatů (ATM), včetně autorizace, clearingu a zúčtování. 18

obsahovat maximálně 107 znaků a neslouţí jen pro čtení dat jako dvě předchozí stopy, ale slouţí i k zápisu dat. Stopa 1: První stopa magnetického prouţku byla definována jiţ v roce 1969 Mezinárodní asociací leteckých dopravců IATA (International Air Transportation Association). Jejím úkolem bylo usnadnit automatické odbavení leteckých cestujících. Americké banky přijaly tuto normu v roce 1970. První stopa má 79 znaků, které obsahují číslo karty (aţ 18 číslic) a jméno klienta (aţ 26 alfanumerických znaků). Stopa 2: Druhou stopu vyvinula American Bankers Association (ABA) pro on-line finanční transakce. Tato stopa obsahuje 40 numerických znaků včetně čísla karty (aţ 19 číslic) a v bankovnictví se pouţívá nejvíce. Stopa 3: Tuto stopu vyvinuly banky pro finanční transakce. Na rozdíl od 1. a 2. stopy, které jsou určeny pouze pro čtení, můţe být záznam na 3. stopě přepisován. Třetí stopa se pouţívala u online bankomatů. Finanční limit klienta se sniţoval o vybírané částky a po uplynutí stanoveného času se opět navyšoval na původní úroveň. Na této stopě byl zaznamenán parametr, podle kterého bylo moţné ověřit správnost kódu PIN. K záznamu potřebných informací slouţilo aţ 107 numerických znaků (PIN, kód země, měnová jednotka, finanční limit a další). 9 Při pouţití karty vybavené pouze magnetickým prouţkem je nutné u obchodníka podepsat prodejní doklad. Magnetický prouţek lze snadno okopírovat tzv. skimming coţ je okopírování informací z platebních karet během transakce. Karty s pouţitím pouze magnetického prouţku jsou jiţ zastaralé jak technologií, tak bezpečností dat. Karta s čipem Obsahuje mikroprocesor, do něhoţ lze bezpečně uloţit informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. Je mnohem bezpečnější neţ platební karta s magnetickým prouţkem. První čipová karta v České republice objevila v prosinci roku 2002 u Komerční banky a v dubnu roku 2003 u ČSOB. Při pouţití karty s čipem budete u obchodníka vyzváni pouze k zadání PIN jako způsobu pro ověření drţitele při platbách kartou. Data uloţená v čipu jsou lépe chráněna a karty významně přispívají ke sníţení rizika podvodných transakcí. Čip nelze snadno okopírovat, bez znalosti přístupových klíčů není moţné zaznamenané údaje přečíst. 9 Zdroj: http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?r=fi_osobni&c=a051130_173803_fi_osobni_zal 19

Hybridní karta Obsahuje jak čip tak i magnetický prouţek. Tato karta tedy má výhody obou předchozích karet. Obrovskou výhodou je, ţe ji lze pouţívat u všech obchodníků a je bezpečnější. Budoucnost patří právě hybridní platební kartám. 1.2.6 Typy karet podle územní platnosti Dle územního členění dělíme platební karty na tuzemské a zahraniční. Zda se jedná o platební kartu tuzemskou nebo zahraniční je jednoduché. Na lícové straně plastu karty tuzemské je uvedeno Valid only in the Czech republic. S tímto označením můţeme kartou platit nebo vybírat finanční hotovost pouze na území České republiky. Ale protoţe si lidé jiţ zvykli platit platební kartou v zahraničí, vydává se tuzemská platební karta stále méně. 1.3. Legislativní rámec platebních karet S účinností od 1. listopadu 2009 byl dosavadní zákon o platebním styku (zákon č. 124/2002 Sb.) nahrazen zákonem o platebním styku č. 284/2009 Sb., u platebních karet zajistil změny např. zablokování platební karty při ztrátě nebo odcizení zdarma, odpovědnost majitele karty za škodu do 150,- EUR. Ve své první části zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb, 4 definuje 10 : (1) Elektronickými penězi je peněţní hodnota, která a) představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz, b) je uchovávaná elektronicky, c) je vydávaná proti přijetí peněţních prostředků v hodnotě ne niţší, neţ je hodnota vydávaných elektronických peněz, a d) je přijímána jako platební prostředek jinými osobami neţ vydavatelem elektronických peněz. (2) Přijaté peněţní prostředky nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank, jestliţe je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze. 10 Zdroj: Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku 20

Výše uvedený zákon nově upravil spoluúčast klienta za neautorizovanou platební transakci, 116 11 : (1) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena 1. pouţitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo 2. zneuţitím platebního prostředku v případě, ţe plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, ţe úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v 101. (2) Odstavec 1 se nepouţije, pokud plátce nejednal podvodně a a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneuţití platebního prostředku, nebo b) poskytovatel nezajistil, aby uţivateli byly k dispozici vhodné prostředky umoţňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneuţití nebo neautorizované pouţití platebního prostředku. (3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichţ povaha poskytovateli neumoţňuje zabránit jejich jakémukoli uţití.. 1.4. Výhody platebních karet Výhody platebních karet můţeme rozdělit na pohled drţitele karty, obchodního místa a z pohledu vydavatelské banky. Pro drţitele karty: jednoduché pouţití vyšší bezpečnost v porovnání s placením v hotovosti zúčtování transakcí provedených platební kartou probíhá aţ po obdrţení zboţí či sluţby, finanční prostředky jsou do té doby na účtu klienta a přinášejí tedy úrokový výnos 11 Zdroj: Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku 21

tuzemské nebo mezinárodní pouţití úspory směnárenských poplatků a další úspory vyplývající z obvykle příznivějšího kurzu neţ při nákupu hotovosti zahraničních měn vysoká osobní prestiţ široká škála doplňkových sluţeb nouzové sluţby při ztrátě karty aj. Pro obchodní místo přijímající karty: výrazné zvýšení obratu obchodu přijímajícího platební karty více zákazníků, získání nových klientů, včetně zahraničních turistů zvýšení prestiţe obchodníka jednoduché pouţití udrţení v konkurenčním boji vyšší bezpečnost méně hotovosti, niţší náklady na zpracování, uchování a odvody trţeb do banky při splnění předepsaných podmínek a dodrţování bezpečnostních pravidel jistota zaručené platby atd. Pro vydavatele karet: vyšší výnosy z poplatků za vydané platební karty, u kreditních karet z úroků vyšší výnosy za transakce platebními kartami, příp. za výpis platebních transakcí udrţení stávajících klientů, získání nových udrţení se v konkurenčním boji niţší náklady na zpracování, úschovu a převozy hotovostí rozšíření nabídky sluţeb tzv. produktové balíčky dle poţadavků jednotlivých segmentů se zakomponováním platební karty marketingové vyuţití platebních karet. 12 12 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. ELEKTRONICKÉ PLATEBNÍ PROSTŘEDKY. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005. ISBN 80-7265-073-4. 22

1.5. Bezpečné pouţívání platební karty Platební karta je povaţována za bezpečný platební prostředek, přesto bychom neměli zapomínat na doporučení jejího bezpečného pouţívání. I v dnešní době se ještě u bankomatu setkáváme s lidmi, kteří společně s platební kartou vytahují i kousek papíru na kterém mají poznamenaný PIN. Dnes jiţ není problém si za poplatek PIN změnit a tím si zvolit pro kaţdého z nás lépe zapamatovatelnou kombinaci. Desatero bezpečnosti doporučované společností MasterCard 13 1. Ochrana platební karty začíná jiţ jejím převzetím. 2. Kartu nikomu nepůjčujte. 3. Chraňte si svůj PIN, při jeho zadávání buďte opatrní, aby jej nemohl nikdo odpozorovat. Nikdo nemá právo vaši transakci přerušit, ani ochranka nebo jiný personál banky či obchodního centra nikdy nesmí zasahovat do transakcí klientů. 4. Buďte opatrní při pouţívání bankomatů, při zadávání PIN při výběru z bankomatu nebo kdekoliv jinde, buďte opatrní, aby jej nemohl nikdo odpozorovat. 5. Chraňte kartu před poškozením. 6. Při placení kartou buďte pozorní, personál prodejny či restaurace by neměl s vaší platební kartou nikam odcházet, máte právo poţadovat provedení transakce pod vaším dohledem. 7. Nákupy přes internet nebo po telefonu, při placení kartou přes internet nebo po telefonu buďte velmi opatrní. Pokud by někdo nepovolaný zjistil číslo vaší platební karty, jméno a dobu platnosti, nic mu nebrání v jejím zneuţití. 8. Ztrátu karty hlaste co nejrychleji. 9. Sledujte výpisy z účtu. 10. Ztráta nebo odcizení platební karty, v případě, ţe jste ztratili svou platební kartu nebo Vám byla odcizena, neprodleně tuto skutečnost ohlaste své vydavatelské bance. Ta vaši kartu ihned zablokuje a tím zamezí jejímu zneuţití. 13 Zdroj: http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/sluzby/desatero_bezpecnosti.html 23

1.6. Doplňkové sluţby k platebním kartám K platebním kartám poskytují banky různé doplňkové sluţby. Doplňkové sluţby zvyšují uţitnou hodnotu platebních karet. Česká spořitelna nabízí svým klientům k platebním kartám například tyto doplňkové sluţby: Cestovní pojištění k mezinárodním platebním kartám. Pojistné období začíná okamţikem přechodu hranice z České republiky, v případě letecké dopravy s přeletem hranice z České republiky okamţikem nastoupení na palubu letadla a končí překročením státní hranice do České republiky, v případě letecké dopravy s přeletem hranice do České republiky okamţikem vystoupení z letadla na území České republiky. Pojištění trvá nejdéle 90 dní aţ 120 dní dle typu pojištění. Samozřejmostí je také asistenční sluţba v případě vzniku pojistné události, kdy komunikace je v českém jazyku a je moţné volat na účet volaného. Pojištění osobních věcí, které se vztahuje na ztrátu nebo odcizení ke kterému došlo současně s odcizením či ztrátou platební karty a to například klíčů, osobních dokladů, mobilního telefonu, příručních zavazadel včetně peněţenky, dioptrických brýlí, multimediálního přehrávače. S limitem aţ do výše 30 000,- Kč. Bonus program, je věrnostní program. Své klienty odměňuje Česká spořitelna za platby u obchodníků v České republice i v zahraničí. Za kaţdých 20,- Kč zaplacených platební kartou získává klient 1 bod. Za tyto body můţe čerpat odměny s katalogu odměn. Program Partner, při platbě kartou s tímto programem získá klient slevy na zboţí u obchodních partnerů České spořitelny. Česká spořitelna spolupracuje například s firmou ASKO nábytek spol. s r.o., cestovní kanceláří ČEDOK a internetovým obchodem eproton.cz. Komerční banka nabízí svým klientům k platebním kartám například tyto doplňkové sluţby: Komplexní cestovní pojištění k zlatým a stříbrným kartám, které chrání i přímé rodinné příslušníky cestující s drţitelem karty. Pojištění vstupuje v platnost automaticky po překročení hranic České republiky. Zahrnuje také následující asistenční sluţby, léčebné výlohy v zahraničí včetně úhrady akutního zubního ošetření, náhradu výloh způsobených zpoţděním letu či zrušením cesty, odpovědnost za škodu na zdraví a majetku. 24

Asistenční sluţbu ÚAMK, zahrnující domácí a mezinárodní technickou pomoc a sluţby poskytované se slevou nebo za zvýhodněných podmínek (například půjčovny automobilů). Programu OK Plus Frequent Flyer společnosti ČSA, který členům nabízí bonusové letenky, přednostní registraci před odletem, vyšší kategorie sluţeb a volný přístup do salónků ČSA. ČSOB nabízí svým klientům k platebním kartám například tyto doplňkové sluţby: Pojištění pro cesty do zahraničí, které je platné po celou dobu platnosti karty. V délce trvání po dobu pobytu v zahraničí kdekoliv na světě, nejdéle 90 po sobě jdoucích dnů v rámci jedné cesty do zahraničí. Pojištění zahrnuje asistenční sluţbu, která je k dispozici v českém jazyce po celém světě 24 hodin denně, 365 dní v roce. Pojištění odpovědnosti za škody na zdraví do výše 300 000,- Kč a na majetku do výše 100 000,- Kč, lékařské ošetření do výše 1 000 000,- Kč včetně ošetření zubů pro utišení akutní bolesti. Pojištění právní ochrany pro řidiče motorových vozidel - D.A.S., které je určené drţitelům platebních karet, kteří jsou zároveň řidiči motorových vozidel. Platnost pojištění se vztahuje na pojistné události vzniklé na území ČR, ve státech evropských, středozemních ostrovních a sousedících se Středozemním mořem. Pojistné události musí podléhat pravomoci soudů v těchto oblastech. 25

2. Dosavadní vývoj na trhu platebních karet v ČR po roce 1993 V České republice jsou platební karty přijímány od roku 1969. Mezi první asociace, jejichţ karty bylo moţné přijímat, patří Diners Club a American Express. V roce 1990 jiţ bylo moţné přijímat karty i od asociací Eurocard/MasterCard, VISA a JCB. Do roku 1992 zajišťovala společnost Čedok autorizaci, zaúčtování plateb ale i školení personálu obchodních míst. První platební karta byla vydána Ţivnostenskou bankou v roce 1988, tato platební karta však slouţila pouze k výběru tuzexových poukázek a k platbám v prodejnách Tuzex. Ţivnostenská banka se stala průkopníkem ve vydávání karet, jako první tuzemská banka v roce 1991 vydala kartu VISA. Obrázek č. 11: Platební karta vydaná Ţivnobankou k tuzexovému účtu Zdroj: http://www.penize.cz/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plna-zajimavosti,online 6.4.2010 Roku 1990 se v České republice buduje společné provozní centrum platebních karet a to I.S.C. MUZO, a.s. V roce 2004 společnost I.S.C. MUZO převzala mezinárodní společnost Global Payments INC., tato společnost se roku 2006 spojila se společností Global Payments Europe, s.r.o. Společnost zajišťuje veškeré sluţby, spojené s platebními kartami Evropském trhu. 26

Roku 1993 dochází k rozdělení Československé federativní republiky, na to samozřejmě reaguje Mezibankovní sdruţení pro platební karty, mezi jehoţ zakladatele patřily ČSOB, Komerční banka, Agrobanka, Investiční banka Tatrabanka a Všeobecná úvěrová. Sdruţení se dělí na Sdruţení pro bankovní karty v České republice (dále jen SBK ) a Zdruţenie pro bankovné karty v Slovenské republice. Sdruţení má za cíl koordinaci a podporu rozvoje platebních karet v České republice, mimo jiné je pořadatelem jednání o bezpečnostních, marketingových a technických otázkách. Velice důleţitá je její účast při tvorbě legislativy týkajícím platebních karet. Řádným členem v SBK se můţe stát pouze peněţní ústav, ostatní subjekty mohou být pouze pozorovateli. Členy přijímá kolegium sdruţení, které se schází dvakrát ročně. Roku 1992 byl zahájen projekt BANKOMAT, tento projekt měl za cíl vytvořit síť bankomatů a platebních terminálů. Mezi další velice důleţité projekty patřil například Clearing tuzemských karet. V roce 1993 Česká státní spořitelna otevřela síť 7 ks bankomatů, následující rok zprovoznila své první terminály i Komerční banka. V roce 1994 vstupuje do SBK Česká spořitelna o rok později je v České republice vydána první VISA GOLD karta, byla vydána Ţivnostenskou bankou, ve stejném roce vstupuje do asociace VISA Komerční banka a ČSOB. Od roku 1998 má zastoupení v České republice společnost Diners Club. V roce 2000 vydala Ţivnostenská banka kartu VISA PLATINIUM. V lednu 2002 otevřelo SBK svou kancelář kde zajišťuje kontakty s mezinárodními platebními asociacemi a dalšími společnostmi spolupracujícími v oblasti platebních karet. SBK má v roce 2003 jiţ 18 řádných bankovních členů a 9 nebankovních pozorovatelů. V roce 2007 SBK sdruţuje 18 řádných bankovních členů a 10 nebankovních pozorovatelů. K dubnu roku 2010 má SBK 14 členů: Citibank Europe Česká spořitelna, a.s Deutsche bank ING Bank LBBW Bank CZ a.s. COMMERZBANK ČSOB GE Money Bank Komerční banka, a.s. J&T Banka a.s. 27

Raiffeisenbank, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Raiffeisenbank im Stiftland eg Volksbank CZ, a.s. 19 pozorovatelů: ABnote Czech s.r.o. Asseco Czech Republic, a.s. Beneficial Finance Česká společnost pro platební karty, a.s. Česká národní banka Akcenta, spořitelní a úvěrní druţstvo BELLPRO, s.r.o. CCS CETELEM ČR, a.s. Credium, a.s. Diners Club Czech, s.r.o. Euronet Services, spol. s. r. o. First Data International Home Credit a.s. Monet+,a.s. Gemalto, Global Payments Europe Logomotion,a.s. Printec WincorNixdorf s.r.o. Ve výkonném výboru jsou: Citibank a.s. Česká spořitelna, a.s. ČSOB GE Money Bank Komerční banka, a.s. Raiffeisenbank, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. V České republice docházelo k prudkému rozvoji vydávání platebních karet, k rozvoji akceptační sítě a sítě bankomatů od počátku devadesátých let minulého století. Tak jako ve většině postkomunistických zemí díky opoţděnému počátku vydávání a pouţívání platebních 28

karet v západní části Evropy a Severní Americe, se i v České republice prakticky přeskočilo období vyuţívání šeků. 14 Od roku 1993 dochází v České republice k nárůstu vydaných platebních karet. Ze začátku byly platební karty vyuţívány zejména pro výběr hotovosti. Rychlý růst je tedy nejen v počtu vydaných platebních karet, ale i v počtu instalovaných ATM 15. Zatímco v roce 1993 bylo vydáno 375 000 karet a počet instalovaných ATM 564, v roce 1997 to bylo jiţ 1 415 000 karet a 1 337 instalovaných ATM a v roce 2002 bylo vydáno dokonce 5 296 000 karet a instalováno 2 350 ATM. Vývoj v letech 1993 2002 v počtu vydaných karet a instalovaných ATM uvádím pro přehled tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Počet vydaných karet a instalovaných ATM od roku 1993-2002 rok počet vydaných karet počet instalovaných ATM 1993 375 000 564 1994 528 000 795 1995 839 000 979 1996 1 268 000 1 156 1997 1 415 000 1 337 1998 1 861 000 1 424 1999 2 539 000 1 502 2000 3 961 000 1 589 2001 4 659 000 1 909 2002 5 296 000 2 350 Zdroj: vlastní úprava; data převzata ze statistik SBK, online 12. 4. 2010. 14 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. ELEKTRONICKÉ PLATEBNÍ PROSTŘEDKY. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005. ISBN 80-7265-073-4. 15 ATM Automatic Teller Machine, bankomat - zařízení určené k výběru hotovosti prostřednictvím platební karty. 29

V roce 2003 bylo vydáno 6 373 591 karet, instalováno 2 669 bankomatů a v ATM bylo provedeno 116 582 220 transakcí. Roku 2008 bylo vydáno 8 931 872 karet, instalováno 3 534 bankomatů a v těchto bankomatech bylo provedeno 162 688 149 transakcí. Můţeme sledovat jasný rostoucí trend sledovaných parametrů. Přehledně i s objemem transakcí uvádím v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Počet vydaných karet, instalovaných ATM, počet transakcí v ATM a jejich objem, rok 2003-2008 rok počet vydaných počet instalovaných počet transakcí v objem transakcí karet ATM ATM v ATM (v tisících Kč) 2003 6 373 591 2 669 116 825 220 352 253 010 2004 6 867 733 2 850 126 969 428 407 273 734 2005 7 390 357 2 892 133 508 321 447 277 044 2006 7 865 227 3 096 145 681 337 508 918 549 2007 8 182 162 3 363 152 097 961 554 989 857 2008 8 931 872 3 534 162 688 149 609 466 254 Zdroj: vlastní úprava; data převzata ze statistik SBK, online 12. 4. 2010. Je velice zajímavé podívat se na vývoj platebních karet z pohledu typu vydaných platebních karet a to v rozdělení na tuzemské a mezinárodní platební karty. V roce 2003 bylo z celkového počtu 6 373 591 vydaných karet 1 044 501 tuzemských, mezinárodních karet bylo v témţe roce vydáno 5 327 756. V roce 2008 je tuzemských platebních karet vydáno uţ jen 421 102 a mezinárodních 8 510 770 z celkového počtu 8 931 872. Z tabulky č. 3 jasně vyplývá, ţe postupně se zvyšuje zájem klientů o platební karty mezinárodní. 30

Tabulka č. 3: Počet vydaných tuzemských a mezinárodních karet, rok 2003-2008 rok počet vydaných tuzemských karet počet vydaných mezinárodních karet 2003 1 044 501 5 327 756 2004 592 631 6 275 102 2005 374 473 7 010 171 2006 394 811 7 470 416 2007 440 962 8 182 162 2008 421 102 8 510 770 Zdroj: vlastní úprava; data převzata ze statistik SBK, online 12. 4. 2010. Můţeme se také přesněji podívat na vzrůstající zájem klientů o kreditní karty. Zatímco v roce 2003 bylo kreditních karet vydáno 203 274, v roce 2006 to bylo jiţ 885 266 kreditních karet a v roce 2008 jiţ 1 276 714. Přehledně v rozdělení debetní, kreditní a charge karty uvedeno v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Počet vydaných kreditních, debetních a charge, rok 2003-2008 rok počet vydaných počet vydaných počet vydaných debetních karet kreditních karet charge karet 2003 5 829 857 203 274 335 269 2004 5 873 728 372 933 372 933 2005 6 418 446 614 542 357 369 2006 6 603 621 885 266 376 340 2007 6 974 147 1 212 401 436 576 2008 7 220 667 1 276 714 434 491 Zdroj: vlastní úprava; data převzata ze statistik SBK, online 12. 4. 2010. Mnozí z nás chápou platební kartu jako naprostou samozřejmost. Stále více lidí dává přednost platbě platební kartou. Je to jistě z důvodu pohodlného, ale také bezpečného placení za zboţí a 31

sluţby. K dalším důvodům jistě patří, ţe více a častěji cestujeme do zahraničí, kde je naprostou samozřejmostí platit nejen zboţí, ale třeba i pronájem auta či ubytování v hotelu platební kartou. Velice oblíbené mezi klienty je mít kartu s vlastním designem. Coţ banky za poplatek umoţňují. V Evropě začínají být běţné tzv. bezkontaktní platby. Jedná se o placení, kdy kartu stačí jen přiblíţit k zařízení POI 16. Jiţ dnes se často s tímto způsobem platby setkáváme například při platbách v městské hromadné dopravě a platbách za parkování v parkovacích automatech. Na Slovensku společnost MasterCard propaguje tento druh placení pod názvem PayPass. Tento typ platby vstoupil na Slovenský trh v červenci roku 2008. MasterCard ve spolupráci s VOLKSBANK Slovensko uskutečnila první bezkontaktní platbu pomocí technologie MasterCard PayPass. Historická platba proběhla platební kartou EURO 26. Transakční terminály představují novou generaci bezhotovostního placení. A to díky rychlému vyřízení platby a také z hlediska bezpečnosti. Klient se před provedením transakce identifikuje platební kartou a zadáním PIN. Jde o samoobsluţná zařízení, která klientům umoţňují rychlé zadání příkazů k úhradě, protoţe toto zařízení umí naskenovat sloţenku nebo formulář platebního příkazu a dokáţe i načíst údaje přímo z čárového kódu dokladů. Díky tomu je zadání platebního příkazu velmi rychlé a pohodlné. Na začátku března tohoto roku vydala Česká spořitelna tiskovou zprávu, v níţ ohlásila instalaci samoobsluţných terminálů pro bezhotovostní platby do svých poboček. Terminály budou určeny pro všechny drţitele platebních karet České spořitelny. Transakční terminály budou nabízet mnoho funkcí. Vedle příkazů k úhradě také např. dobití kreditu mobilního telefonu, změnu PIN na kartě nebo zjištění zůstatku na účtu. Transakční terminály skenují údaje ze spořitelních formulářů příkazů k úhradě, poštovních poukázek typu A České pošty a také dokladů SIPO, které mají čárový kód. Klient přiloţí kód ke čtečce na terminálu a údaje se okamţitě samy načtou. Číslo účtu příkazce klient zadávat nemusí, protoţe se automaticky doplní číslo účtu vázané k platební kartě, kterou se klient v bankomatu identifikoval. 16 POI Point of Interaction - terminál 32

Obrázek č. 12: Transakční terminál Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_4974.xml, online10. 4. 2010. Novelou zákona o platebním styku vznikla obchodníkům moţnost, zpoplatnit transakce platební kartou. Zda tento poplatek zavede, zaleţí vţdy na konkrétním obchodníkovi, je to o dohodě mezi obchodníkem a jeho zákazníkem. Jiţ dnes se s tímto poplatkem můţeme setkat například u CCS České společnosti pro vydávání platebních karet, a to konkrétně 1,5 % z transakce. Také u platební sluţby PaySec zaplatíme jiţ dnes 2 % z transakce. 33

3. Analýza, porovnání a vyhodnocení trhu platebních karet v ČR roku 2008 Ze statistiky Sdruţení pro bankovní karty vyplývá, ţe se počet vydaných karet, transakcí a jejich objem kaţdým rokem zvyšuje. V roce 2008 bylo v České republice vydáno 8 931 872 platebních karet, z tohoto počtu bylo vydáno 8 510 770 mezinárodních karet a jen 421 102 domácích karet. Bylo uskutečněno 162 688 149 transakcí v ATM. Nejvíce se v roce 2008 vydalo karet debetních a to 7 220 667, kreditních karet se vydalo 1 224 814. Charge karet se v témţe roce vydalo 434 491. Srovnání podílu jednotlivých asociací, které vydávají na českém trhu platební karty, dokumentuje graf č. 1 a graf č. 2. Nejvíce vydávanou kartou byla v roce 2003 VISA Electron měla 39,7% podíl na trhu v roce 2008 to bylo jiţ 49,5% podíl na trhu. Naopak společnost American Express měla v roce 2003 0,5% podílu na trhu a v roce 2008 klesl její podíl na trhu na 0,2%. Graf č. 1: Vydané karty podle asociací v roce 2003 Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2003.xls, online 12. 4. 2010 34

Graf č. 2: Vydané karty podle asociací v roce 2008 Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2008.xls, online 12. 4. 2010. Další velice zajímavé srovnání je podíl obchodníků vybavených pouze mechanickým imprinterem a podíl obchodníků vybavených POS terminálem. Zatímco v roce 2003 mělo mechanický imprinter 35% obchodníků a POS terminál 65% obchodníků jak vidíme na grafu č. 3, v roce 2008 mělo mechanický imprinter uţ jen 13% a POS terminál mělo 87% obchodníků - graf č. 4. Graf č. 3: Počet provozoven v ČR rok 2003 Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2003.xls, online 12. 4. 2010. 35

Graf č. 4: Počet provozoven v ČR rok 2008 Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2008.xls, online 12. 4. 2010. Ze statistik SBK za rok 2008 dále vyplývá vysoký nárůst objemu transakcí u obchodníků. A také nárůst plateb kartou u internetových obchodů. Také se rok od roku zvyšuje průměrná částka transakce v síti bankomatů. Na tuto informaci bohuţel reagují banky a zvyšují poplatky za výběr hotovosti z bankomatů a to především pokud tuto transakci provádíme u jiné banky neţ u banky, která platební krtu vydala. Na trh platebních karet v roce 2008 se můţeme také podívat z hlediska způsobu zúčtování. Zatímco v roce 2003 bylo vydáno 203 274 kreditních karet, v roce 2008 to bylo jiţ 1 276 714 kreditních karet, vývojem z tohoto hlediska se přibliţujeme západní Evropě, kde kreditní karta patří mezi nejoblíbenější typ platebních karet. Počet charge karet se zvyšoval méně, v roce 2003 bylo vydáno 335 269 charge karet a v roce 2008 bylo vydáno 434 491 charge karet, coţ je způsobeno velice malým segmentem pro tento specifický druh platební karty. Karta typu debetní je v České republice stále velice oblíbená. V roce 2003 bylo vydáno 5 829 857 debetních karet a v roce 2008 se počet vydaných debetních karet zvýšil na 7 220 667. 36

3.1. Nabídka platebních karet tří konkurenčních bank Nabídka platebních karet tři velkých bankovních ústavů na našem trhu pro fyzické osoby, a to Komerční banky, České spořitelny a ČSOB. Srovnání poplatků a doplňkových sluţeb u vybraných platebních karet. 3.2. Nabídka platebních karet Komerční banky Od roku 2001 je Komerční banka součástí skupiny Société Générale. Skupina Société Générale je jednou z největších finančních skupin v eurozóně. Komerční banka je důleţitou součástí retailového bankovnictví skupiny Société Générale. Komerční banka nabízí pro retailové klienty tyto platební karty a sluţby s nimi spojené: Bankokarta Jde o elektronickou platební kartu VISA Electron nebo Maestro s inteligentním čipem, která zajišťuje plnou bezpečnost transakcí. Karta Inter Card MasterCard / VISA Je to embosovaná platební karta, kterou Komerční banka nabízí ve spolupráci se společností VISA nebo MasterCard. Tato karta má, velký počet doplňkových sluţeb. Mezi ně patří především cestovní pojištění s pojistným krytím aţ do výše 1 000 000,- Kč, moţnost změny PIN a také sluţba Cash back. UNIkarta UNIkarta je velice specifická karta určena studentům a zaměstnancům vysokých škol. Vysoké školy, které spolupracují s Komerční bankou, vydávají UNIkartu jako identifikační průkaz. K dubnu roku 2010 vydávají UNIkartu svým studentům a zaměstnancům následující vysoké školy: Vysoké učení technické v Brně (VUT) Univerzita Hradec Králové (UHK) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU) 37

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) Slezská univerzita v Opavě (SLU) UNIkarta je multifunkční karta, slouţící jako identifikační průkaz na vysoké škole a jako elektronická platební karta Maestro. Vyuţívání UNIkarty jako platební karty je volitelné a tuto funkci je třeba aktivovat. E-card Virtuální karta není plastiková platební karta, ale jedná se o 16místné číslo platební karty, které je určené výhradně k provádění transakcí v síti Internet. Virtuální karta není určená k provádění transakcí v obchodní síti včetně provádění rezervace letenek, hotelů, automobilů, apod., stejně tak ji není moţné pouţít k výběrům hotovosti a k provádění transakcí, u nichţ je nezbytné předloţení standardní plastikové karty. Osobní identifikační číslo PIN, které je v případě standardních platebních karet nezbytné pro uskutečnění některých typů transakcí, např. výběry hotovosti, k virtuální kartě není vydáváno. Hlavním důvodem pro zavedení karty e-card bylo zajištění bezpečnosti při nakupování po internetu. Platinum Jde o prémiovou embosovanou kreditní kartu společnosti MasterCard s automatickým splácením čerpaných prostředků s řadou atraktivních doplňkových sluţeb a dalších výhod, mezi které patří nadstandardní pojistný program pro platinové karty, který chrání i rodinné příslušníky cestující s drţitelem karty, úrazové pojištění, náhradu výloh způsobených zpoţděním nebo zrušením letu, náhradu výloh při ztrátě nebo zpoţdění zavazadel, pojištění právní pomoci, Priority Pass umoţňující vstup do více neţ 500 letištních salónků po celém světě a domácí havarijní asistenci a asistenční sluţbu pro motoristy. Dále tato karta umoţňuje vyuţít automatické splátky čerpané částky ze svého běţného účtu v Komerční bance, čerpat zdarma prostředky banky aţ po dobu 45 dní, moţnost splátky čerpané částky 5 % měsíčně. Zlatá karta MasterCard/VISA Prémiová embosovaná platební karta s širokou řadou atraktivních doplňkových výhod. Mezi které patří například komplexní Cestovní pojištění ke zlatým a stříbrným kartám, které chrání i přímé rodinné příslušníky cestující s drţitelem karty, léčebné výlohy v zahraničí, náhradu 38