ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PTENÍ ODŮVODNĚNÍ Profesní část: ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PTENÍ TEXTOVÁ ČÁST Projektant: Autorizoval: 2 arch s.r.o., Česká 824/31, 796 01 Prostějov Ing. arch. František Fröml Červenec 2013
A. TEXTOVÁ ČÁST Zhotovitel: 2 arch s.r.o. Adresa: Česká 31, Prostějov, 796 01 Zodpovědný projektant, číslo autorizace: Ing. arch František Fröml, ČKA 02 148 Autorský kolektiv: Ing. arch. Martin Fröml Ing. arch. Ivo Lorenčík Dušan Sypěna 2
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: 1. Postup při pořízení územního plánu 6 2. Výsledek přezkoumání územního plánu 6 2.1. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 6 2.2. Soulad s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky nezastavěného území 7 2.3. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 9 2.4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 9 3. Náležitosti vyplývající z 53 odst. 5 a) až f) stavebního zákona 9 3.1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53 ods.4 9 3.2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení na životní prostředí. 9 3.3. Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona 10 3.4. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. 10 3.5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 10 3.5.1. Urbanistické řešení 10 3.5.2. Koncepce uspořádání krajiny 11 3.5.3. Územní systém ekologické stability 11 3.5.4. Koncepce bydlení 12 3.5.5. Koncepce výroby 12 3.5.6. Koncepce rekreace 13 3.5.7. Koncepce občanské vybavenosti 14 3.5.8. Koncepce dopravní infrastruktury 14 3.5.9. Koncepce vodního hospodářství 15 3.5.10. Koncepce energetických zařízení 20 3.5.11. Spoje a zařízení spojů 23 3.5.12. Nakládání s odpady 23 3.5.13. Zvláštní zájmy 23 3
3.5.14. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření 26 3.5.15. Stanovení pořadí změn v území 28 3.6. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 28 4. Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II, odst. 1a) až 1d) 29 4.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 29 4.2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání 30 4.2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 30 4.2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů 31 4.2.3. Požadavky na rozvoj území obce 32 4.2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) 34 4.2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 35 4.2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 37 4.2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace 37 4.2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) 38 4.2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 38 4.2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose 39 4.2.11. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií 39 4.2.12. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem 40 4.2.13. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 40 4.2.14. Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant 40 4.2.15. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení 40 4
4.3. Výčet záležitostí nemístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR 40 4.4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa 40 4.4.1. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a o jejich předpokládaném porušení 40 4.4.2. Údaje o areálech zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech a jejich předpokládaném porušení 40 4.4.3. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území a opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny 41 4.4.4. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy, náležející do zemědělského půdního fondu a do pozemků určených k plnění funkcí lesa 42 5. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 42 6. Vyhodnocení připomínek 43 7. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 43 5
1. Postup při pořízení územního plánu Pořízení nového územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce Ptení v souladu s 44 písm a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů dne 11.1.2012 usnesením č. 9/2012. Současně zvolilo Zastupitelstvo obce Ptení p. Jiřího Porteše jako zástupce při pořízení územního plánu. Pořizovatel územního plánu je stavební úřad Magistrátu města Prostějova, oddělení územního plánování. Návrh zadání územního plánu v zájmovém území obce Ptení bylo provedeno na základě veřejnoprávního projednání podle 47 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s 11 odst. 2 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Projednání zadání územního plánu bylo provedeno veřejnou vyhláškou dne 11.9.2012 pod číslem jednacím PVMU 108580/2012 61 (spis. značka SÚ/1017/2012-Žá). Návrh zadání byl vystaven ode dne 16.11.2012 do dne 18.12.2012 na stavebním úřadu Magistrátu města Prostějova, oddělení územního plánování, dále na obecním úřadu Ptení a na internetových stránkách obce Ptení (www. pteni.cz). Po řádném projednání bylo zadání územního plánu upraveno dle uplatněných oprávněných požadavků a podnětů orgánů a stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování a předložen ke schválení Zastupitelstvu obce. Zadání územního plánu bylo schváleno zastupitelstvem obce Ptení dne 19.12.2012. 2. Výsledek přezkoumání územního plánu 2.1. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Požadavky dané zadáním ÚP: Z dokumentace Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády ČR ze dne 20.7.2009 pro řešení ÚP vyplývá, že se obec nachází mimo rozvojové oblasti a osy. Žádné konkrétní požadavky pro řešené území v PÚR nejsou obsaženy. Je ale nutno respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění rozvoje území (viz. níže) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Požadavky dané zadáním ÚP: Ze zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (dále jen ZÚR OK ), vydaných usnesením UZ/21/32/2008 dne 22.2.2008 Zastupitelstvem Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy pod č. j. KÚOK/8832/2008/OSR- 1/274, které nabylo účinnosti dne 28.3.2008 a z aktualizace ZÚR OK č. 1 vydané Zastupitelstvem Olomouckého kraje opatřením obecné povahy dne 22.4.2011, vyplývají pro ÚP tyto požadavky: 1. Respektovat veřejně prospěšnou stavbu E17 a osu koridoru VVTL plynovod 2. Respektovat a zapracovat do ÚP nadregionálního ÚSES nadregionální biokoridor K132 3. Respektovat zásady optimálního rozvoje na území RKC Konicko a rozvojové záměry obsažené ve studii Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje 6
Odůvodnění: 1. Veřejně prospěšnou stavbou E17 je VVTL plynovod Horní Štěpánov Mostkovice Kojetín vedoucí přes zájmové území. Trasa plynovodu se na zájmové území napojuje v jihovýchodním cípu katastru (v prostorách ZD Vícov), kde svým ochranným pásmem zasahuje do zastavěných ploch tohoto ZD. Dále trasa pokračuje přes katastrální území Vícov a jižně od Holubic je opět vedena částečně po zájmovém území katastru Ptení (v těchto částech bezpečnostní pásmo zasahuje do pozemků zemědělských). Jižně od Holubic trasa pokračuje přes katastr obce Stínava a na zájmové území se napojuje u lokality Pohodlí. Zde dochází ke střetu trasy VVTL plynovodu (jejího ochranného i bezpečnostního pásma) a stávajících zastavěných ploch této lokality. Při realizaci staveb v ochranném a bezpečnostním pásmu VVTL je nutno respektovat požadavky dané provozovatelem tohoto zařízení. 2. Nadregionální biokoridor K132 je součástí grafické i textové části územního plánu. Trasa biokoridoru je vedena směrem jih-sever přes celé zájmové území. 3. Z dokumentu vydaného krajem vyplývá následující: Rekreační oblast Konicko je významnou rekreační oblastí s atraktivními podmínkami pro rozvoj zejména pobytové rodinné rekreace a poznávacího cestovního ruchu. Rekreační únosnost území není překročena a umožňuje nárůst ubytovacích kapacit. Rozvoj cestovního ruchu a rekreace v tomto území je velmi žádoucí, zejména s ohledem na posílení nabídky pracovních míst a rozvoj možnosti cestování. V rámci tohoto je v oblasti navrženo několik nových lokalit pro individuální rekreaci. Zastavitelné plochy pro tyto rekreační objekty je navržena ve stávající chatové oblasti Paseky a dále ve Ptenském Dvorku. Nové zastavitelné plochy pro individuální rekreaci jsou navrženy na ploše 58.946 m2 (celkově je uvažováno s výstavbou cca 48 objektů pro individuální rekreaci). V obci Ptení je dále vymezena plocha pro stavby specifické formy rekreace. Plocha je určena pro výstavbu rekreačních objektů spojených s hipoturistikou včetně objektů pro provoz tohoto zařízení. V rámci regulativů ploch jsou vymezeny limity pro tyto stavby. Vymezení ploch pro tento druh turistiky se v rámci návrhu územního plánu jeví jako velmi vhodný zejména z důvodu stávajícího rozložení ploch v území, návaznosti na stávající areáy v území a z důvodu stávající koncepce uspořádání krajiny - zde je myšlen zejména přirozený přechod v území mezi plochami lesními a plochami pro zemědělské využití (na okraji těchto území využívaných spíše jako pastviny a louky). 2.2. Soulad s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky nezastavěného území. Územní plán obce Ptení se zpracovává pro potřeby řešení aktuálních problémů obce a potřeby stanovení koncepce jejího dalšího rozvoje. V obci jsou zaznamenány požadavky na individuální bytovou výstavbu. Práce na ÚPD byly zahájeny v červnu 2012. Hlavním důvodem pro pořízení nového územního plánu je obnovit a aktualizovat dle stávajících předpisů současnou územně plánovací dokumentaci pro koncepční rozvoj v řešeném území. Výchozí požadavky a cíle byly formulovány na jednání se zástupci obce. Zástupci obce na konzultaci se zpracovatelem sestavili osnovu postupu prací a hrubou koncepci práce na ÚPD. Územní plán komplexně řeší funkční využití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Hlavním úkolem územně plánovací dokumentace ve 7
zdejším území je sladit zájmy pro uchování příznivého přírodního a krajinného rázu pro potřeby zemědělské a lesnické výroby s požadavky na územní rozvoj. územní plán tak má zejména sloužit k: - k regulaci využití území - k vymezení zastavitelných ploch - ke koncepčnímu řešení dopravní a technické infrastruktury - k zajištění ochrany přírodních a kulturních hodnot a koordinaci různých požadavků v řešeném prostoru - k vymezení prvků ochrany krajiny a územního systému ekologické stability - k navržení veřejně prospěšných staveb - k vymezení požadavků na převod pozemků z Pozemkového fondu ČR - k zamezení nežádoucích aktivit - k zajištění možností vyvlastnění ve veřejném zájmu - k zajištění předkupního práva ve veřejném zájmu - k získání dotací z podpůrných rozvojových programů - jako podklad strategie dalšího rozvoje a zhodnocování území a veřejných investic. Územní plán vyplývá ze zadání a znění stavebního zákona č. 183/2006 Sb., tj. zákona o územním plánování a stavebním řádu, včetně dalších změn a prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Územní plán obce : a) stanovuje limity využití území v hlavním výkresu b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území v hlavním výkresu a v kapitole Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití c) určuje asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jejich využití ve výkresu a v kapitole Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanací d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, ochranných pásem dle hlavního výkresu a kapitoly Koncepce uspořádání krajiny a navazujících kapitol. e) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci v hlavním výkresu a v dalších kapitolách. V současné době platnou územně plánovací dokumentací je Územní plán obce Ptení, Ptenský Dvorek a Holubice 11/1995. Zpracovatelem územního plánu byl atelier B, vedoucí projektant ing. arch. T. Bergmannová. V platnosti jsou dále tři změny územního plánu - Územní plán obce Ptení změna č. 1 (ing. arch. T. Bergmannová, 03/2000), Územní plán SÚ Ptení změna č. 2 (ing. arch. T. Bergmannová, 10/2006) a Změna č.3 územního plánu sídelního útvaru (ing. arch. Petr Malý a kol., 02/2008). 8
2.3. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 350/2012 Sb.) a v souladu s 11 odst. 2 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech a v souladu s příslušnými prováděcími předpisy. 2.4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Soulad s výše uvedenými požadavky a stanovisky bude zpracován pořizovatelem územního plánu. 3. Náležitosti vyplývající z 53 odst. 5 a) až f) stavebního zákona 3.1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53 ods.4 Přezkoumání návrhu územního plánu dle 53 odstavce 4 provede pořizovatel územního plánu. 3.2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení na životní prostředí. Na základě zjišťovacího řízení bylo provedeno stanovisko pro návrh zadání územního plánu podle zákona č. 100/2001 Sb., O posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Olomouckého kraje. Pro návrh územního plánu z tohoto stanoviska (ze dne 18.12.2012, ČJ. KUOK 106626/2012) vyplývá následující: Ochrana přírody: Koncepce (návrh zadání ÚP) nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Na území obce Ptení se nenachází žádné lokality soustavy Natura 2000. Nejblíže ležící evropsky významné lokality jsou asi 2,7-5 km vzdálené EVL CZ0712225 Za hrnčířkou s předmětem ochrany koniklec velkokvětý, EVL CZ0713383 Ohrozim Horka s předmětem ochrany čolek velký a EVL CZ0713388 Protivanov s předmětem ochrany modrásek bahenní. Po seznámení se s předloženými doklady orgán přírody došel k závěru, že žádný předmět ochrany těchto EVL nelze považovat za potenciálně dotčený vzhledem k charakteru záměru a jeho vzdálenosti od míst jejich výskytu, který je omezen na území EVL. Rovněž tak vzhledem k umístění záměru nemůže být dotčena jejich celistvost. Zájmy ochrany přírody, jejichž ochrana je v kompetenci Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, nejsou předmětným záměrem negativně dotčeny. Posuzování vlivu na životní prostředí: Z posouzení obsahu návrhu zadání provedl krajský úřad posouzení vlivů na životní prostředí s následujícím závěrem: návrh územního plánu obce Ptení není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí.. Předmětem pořízení územního plánu jsou funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti, sportu a rekreace, veřejných prostranství atd. Požadavky v územním plánu jsou navrženy v rozsahu, který nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu uvedeného zákona (zák. č.100/2001 Sb.). Krajský úřad také přihlédl ke skutečnosti, že posuzovaný územní plán nebude mít významný vliv na příznivý stav 9
předmětů ochrany a nebo celistvost evropsky významným lokalit ani ptačí oblasti, jak vyplývá ze stanoviska orgánu ochrany přírody. S ohledem na obecnost ˇUPD (jen obecný popis záměrů v něm řešených bez konkrétních parametrů) současně krajský úřad upozorňuje, že tímto stanoviskem není dotčena povinnost investora oznamovatele záměru postupovat ve smyslu ustanovení 6 a následujících tohoto zákona, upravujících posuzování vlivů na životní prostředí, pokud budou tyto záměry naplňovat ustanovení 4 zákona. Posouzení vlivů záměru na životní prostředí je pak jedním z podkladů v následujících řízeních dle zvláštních právních předpisů. Ochrana zemědělského půdního fondu: Řešení bude v dalším stupni zpracování posuzováno a hodnoceno orgánem ochrany ZPF. Lesní hospodářství: KÚOK dále upozorňuje na ustanovení 13 lesního zákona, kde je uvedeno, že veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa (dále jen PUPFL) musí být účelně obhospodařovány, jejich využití k jiným účelům je zakázáno. V souladu s ustanovením 14 lesního zákona jsou pořizovatelé územně plánovací dokumentace povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanovením tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější. Pokud dojde k dotčení PUPFL je nutné respektovat požadavky lesního zákona a vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa. Pokud nedojde k dotčení PUPFL je nutné tuto skutečnost uvést v textu územně plánovací dokumentace. Ochrana ovzduší: Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší uvedené v programu ke zlepšování ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj. K návrhu zadání nemáme připomínky. 3.3. Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona Vzhledem k tomu, že nebyl vznesen požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP Ptení na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko ve smyslu 50 odst. 5 stavebního zákona. 3.4. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. Nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu 50 odst. 5 stavebního zákona. 3.5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.5.1. Urbanistické řešení Urbanistické řešení návrhu územního plánu klade důraz především na stávající způsob zástavby v jednotlivých obcích a v rámci návrhu je snaha o doplnění této zástavby ve volných plochách a v přímé návaznosti na zastavěné území při respektování ochranných pásem technické a dopravní infrastruktury. Vzhledem k typu lokality užívané z velké části jako lokalita rekreační, jsou vymezeny i nové plochy pro objekty rekreační. Zde je opět snaha o doplnění stávajících chatových oblastí a zamezení roztroušené zástavby. 10
3.5.2. Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny se snaží respektovat její současný stav. Navrhované zastavěné plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území obcí. Koncepce krajiny se návrhem územního plánu zásadně nemění. V rámci stávající krajiny jde zejména o zachování stávajícího charakteru. V území zabírá největší plochu plocha lesa, východní část území je užívány k zemědělským účelům. Vymezeny jsou závazné plochy biokoridorů a biocenter lokálního, regionálního i nadregionálního charakteru, které je nutno v rámci změn v krajině respektovat. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném zněni, mají zvláštní postaveni významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, udolní nivy a dále jiné časti krajiny, které příslušný organ ochrany přírody zaregistruje podle 6 tohoto zákona. I když v rámci zájmového území není žádný významný krajinný prvek registrovaný, nacházejí se zde významné krajinné prvky ze zákona, lesy, vodní toky, vodní plochy. V návrhu územního plánu se žádný významný krajinný prvek k registraci nenavrhuje. V rámci návrhu územního plánu jsou vymezeny nové plochy změn v krajině, které navrhují změnu stávajícího využití zemědělské půdy (při zachování minimální zastavěnosti na těchto plochách). Plochy změn v krajině jsou v grafické části ÚP značeny jako K1-K4. První plochou (K1) je okolí stávajících bytových domů v Ptenském Dvorku, kde je navržena změna ze stávající orné půdy na zeleň soukromou a vyhrazenou (ZS) zde vymezené plochy budou sloužit pro ozelenění ploch v okolí stávajících bytových domů (stávající využití těchto ploch jako orná půda není z důvodu blízkosti zastavěného území vhodná). Druhá plocha (K2) se nachází severovýchodně od obce Holubice v místech nevyužívaného objektu. Vymezena je zde plocha pro výsadbu zeleně ochranné a izolační (ZO). Třetí plocha (K3) bude tvořit přirozenou přírodní ochranu mezi koncem zastavěného území obce Ptení na západní straně a nově vymezenou plochou pro specifickou rekreaci západně od Ptení. Plocha změn je zde řešena pro zeleň ochrannou a izolační (ZO). Plocha K4 je vymezena západně od obce Ptení v lokalitě Nivy (západně od nově vymezených ploch pro specifickou rekreaci zaměřenou na hipoturistiku). Vzhledem k vymezení nových ploch a vzhledem ke stávajícímu využívání ploch se nejeví stávající využití ploch jako orná půda příliš vhodné. Terén v místě stavby je pro tuto formu hospodaření příliš svažitý (v současnosti není ani pro tyto účely využíván) a návaznost na lesní pozemky a na zastavěné území inklinuje k využívání pro jiné formy hospodaření v této části území. Z tohoto důvodu je celá tato část nově vymezena jako NSp Plocha smíšená nezastavěného území přírodní. V rámci takto navržených ploch je počítáno pouze s minimální zastavěností (uvažováno je zejména s doplněním území o účelové komunikace a případně výstavbu drobných objektů v rámci regulativů území). 3.5.3. Územní systém ekologické stability Uzemni system ekologické stability (dále jen ÚSES ) byl vymezen na základě podkladu, kterým je Místní územní systém ekologické stability na k. ú. : Bílovice - Lutotín, Lešany, Vícov, Zdětín, Ptení a Intel. obcí, zpracovanou v 11/1994 f. Forest - servis. Místní ÚSES je dále doplněn o nadregionální biokoridor K132, který prochází přes řešené území. 11
Nadregionální a regionální prvky ÚSES Katastrem Ptení (přibližně středem katastru směrem jih sever) prochází teplomilná doubravní a mezofilní hájová osa nadregionálního biokoridoru K 132. Vymezené plochy v této oblasti jsou zařazeny do jeho ochranné zóny. Znamená to, že všechny plochy o stupni ekologické stability 3 a více v této ochranné zóně jsou součástí nadregionálního biokoridoru. Lokální (místní) prvky ÚSES Na katastru obce Ptení je vymezeno celkem 13 lokálních (místních) biocenter a 16 biokoridorů (převážně lokálních, částečně i regionálních). Značení je převzato z výše uvedené dokumentace a navazuje na platný územní plán obce. Popisy biocenter a biokoridorů i navrhovaná opatření jsou převzata z výše uvedené dokumentace. 3.5.4. Koncepce bydlení Koncepce bydlení vychází částečně z požadavků zadání územního plánu. Zadání územního plánu povětšinou respektuje požadavky občanů pro doplnění individuální výstavby. V obcích jsou dále doplněny zastavitelné plochy v místech nevyužívaných proluk mezi jednotlivými domy (zejména v částech, kde je zástavba příliš roztroušená. Celkově jsou vymezeny zastavitelné plochy pro cca 36 RD (počet se může lišit dle velikosti parcel). Z tohoto počtu připadá 19 RD na Ptenský Dvorek a 17 RD na Ptení (v Holubicích nejsou navrhovány). Celková zastavitelná plocha je 38.551 m2 (z toho 21.181 m2 ve Ptenském Dvorku a 17.370 m2 ve Ptení). Další plochy jsou vymezeny v rámci územních rezerv jedná se o celkovou plochu 73.637 m2 navrženou ve třech lokalitách u Ptení. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny především v návaznosti na zastavěné území obcí, aby nebyl ráz krajiny zatěžován rozptýlenou zástavbou. Tím se zlepšuji možnosti jejich dopravního napojení i napojení na technickou infrastrukturu. Návrhové plochy navazuji na stávající zástavbu nejen funkčně, ale i prostorovým uspořádáním. Vzhledem k tomu, že pouze minimální část vymezených zastavitelných ploch pro bydlení je ve vlastnictví obce, bude se další rozvoj odehrávat především na soukromých parcelách, což omezuje jejich využitelnost externími investory. Předpokládá se, že obytná zástavba bude realizovaná výstavbou převážně izolovaných rodinných domů, pokud možno venkovského charakteru, na pozemcích o velikosti cca 1000-1500 m2. 3.5.5. Koncepce výroby Zemědělská výroba Kromě soukromých vlastníků půdy hospodaří v řešeném území zejména ZD Ptení. Plochy určené jako zastavitelné se většině případů nachází na pozemcích soukromých vlastníků. Vzhledem k uspořádání území, kdy většinu plochy (cca 59%) tvoří plochy lesní, není zemědělská činnost v zájmovém území činností dominantní. Plochy zemědělství jsou povětšinou stabilizované, v části jsou stávající zemědělské pozemky vymezeny jako plochy zastavitelné. Lesnictví Lesnictví, resp. dřevozpracující výroba je dominantním výrobním prvkem zájmového území. Plochy lesa zabírají větší část katastru. Plochy lesa jsou v současné době stabilizované, nové plochy lesa nejsou vymezovány. Na 12
stávajících lesních pozemcích jsou vymezeny nové zastavitelné plochy pro rekreační objekty jedná se o lokalitu Paseky, kde se v současné době nachází uprostřed chatové oblasti několik menších lesních ploch. V těchto místech les nemůže vzhledem ke svému umístění zcela plnit svou funkci. Výroba a výrobní služby Největším podnikem v rámci katastru je společnost pila Javořice a.s. Areál firmy se nachází na východním okraji Ptenského Dvorku. Výměra areálu je cca 25 ha (počet pracovníků cca 350). Další firmou podnikající na řešeném katastru je f. Agrop Nova (na jižní straně navazuje na areál f. Javořice firma zabývající se výrobou podlah) a další menší podnikající subjekty. Plochy výroby jsou v současné době stabilizované a žádné nové nejsou vymezovány. 3.5.6. Koncepce rekreace Řešená lokalita katastrálního území Ptení (tzn. obce Ptení, Ptenský Dvorek, Holubice + jejich okolí) jsou v rámci regionu zajímavou rekreační lokalitou. Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (UUR Brno, 2001) je lokalita zařazena jako Rekreační a turistická krajina typu II Lokalita katastrální území Ptení náleží do oblasti cestovního ruchu s převahou individuální, zejména letní a víkendové rekreace. V zalesněných částech katastru (zejména v zalesněných částech okolí vodních toků Ptenka a Brodecký potok a v lokalitě na pomezí lesa) se nachází několik poměrně rozlehlých chatových lokalit a přímo v obcích se některé obytné objekty využívají jako rekreační chalupy, které nejsou v mnoha případech vyčleněny z bytového fondu. Rekreační chaty v převážné míře nenarušující z dálkových pohledů vzhled krajiny, přesto je v některých případech jejich situování nevhodné. Z tohoto pohledu se její nevhodné umístění chatek podél Brodeckého potoka a Ptenky, kde jsou některé z chat umístěny příliš blízko vodních toků a neumožňují tak jejich údržbu. Jejich případné odstranění by bylo vhodné zvážit zejména v případech, kdy jsou tyto vodní toky lokálními biokoridory (z tohoto pohledu se jedná zejména o chaty umístěné v biokoridoru podél Brodeckého potoka). V rámci návrhu územního plánu jsou vymezeny plochy individuální rekreace ve dvou hlavních lokalitách. Celková zastavitelná plocha pro individuální rekreaci (RI) je 58.946 m2. První z lokalit o rozloze 7872 a 691 m2 jsou dvě plochy nacházející se přímo v obci Ptenský Dvorek a navazující na stávající lokality pro rekreaci. Druhou je lokalita Paseky mezi Ptením a Ptenským Dvorkem, kde je navržena zástavba uvnitř stávající chatové oblasti v několika prolukách, vymezených jako plocha lesa, popř. orná půda (celková rozloha je 50.383 m2). V rámci obce Ptení (navazující západně na zastavitelné plochy bydlení) je navržena plocha pro specifickou rekreaci a přiměřené infrastruktury sloužící pro hipoturistiku o celkové výměře 57.384 m2. V rámci regulativů ploch jsou vymezeny limity pro stavby umístěné v tomto území. Vymezení ploch pro tento druh turistiky se v rámci návrhu územního plánu jeví jako velmi vhodný zejména z důvodu stávajícího rozložení ploch a návaznosti na stávající areály. V blízkosti obce Ptení se nachází množství využitelných ploch a lesních cest pro účely jezdectví a v obci (popř. v blízkosti) není vymezen žádný ucelený areál (popř. plocha) pro tento typ staveb. Objekty vystavěné v rámci tohoto areálu (jízdárny + objekt pro ustájení koní) by obci měly přinést zvýšený zájem o celý region a v návaznosti na to budou i ekonomickým přínosem pro obec. Současně ale není jezdectví natolik hromadným sportem, aby došlo k nepřiměřené hlukové či ekologické zátěži pro daný region. Nově navrhované plochy rekreační budou od zastavěného území obce Ptení odděleny nově vymezeným pruhem (cca 50m širokým) izolační a ochranné zeleně, který bude zajišťovat dostatečné odclonění celého areálu od ploch určených 13
pro bydlení. Na západní straně na tento areál nově navazují plochy NSp Plocha smíšená nezastavěného území přírodní. tyto plochy budou tvořit přirozený přechod mezi nově navrhovaným rekreačním areálem a stávajícími plochami leskni a zemědělskými. 3.5.7. Koncepce občanské vybavenosti Občanská vybavenost v obcích je v současné době v podstatně stabilizovaná a vzhledem k velikosti jednotlivých sídel i dostatečná. V rámci návrhu jsou navrženy nové plochy pouze pro výstavbu hřiště jižně od Holubic, kde tento typ občanské vybavenosti chybí a byl zde vznesen požadavek pro její doplnění. Další nové plochy občasné vybavenosti nejsou navrhovány. 3.5.8. Koncepce dopravní infrastruktury Pozemní komunikace Obce uvnitř řešeného katastrálního území Ptení jsou napojeny na hlavní silniční síť, tvořenou v současné době silnicemi třetích tříd. V rámci návrhu ÚP je řešena částečná změna koncepce vycházející z požadavků zadání. Zde je požadavek na zapracování přeložky silnice II. třídy č. 150 procházející Vícovem severně (komunikace tak povede částečně zájmovým územím). Trasa přeložky byla převzata z již provedené dokumentace pro územní řízení. Realizace přeložky závisí na ekonomických možnostech investora, realizace se dá předpokládat spíše ve střednědobém horizontu. Druhou změnou je návrh odklonění dopravy vedoucí přes zastavěné území obce Ptení. Nežádoucí je především nákladní doprava z areálu pily ve Ptenském Dvorku umístěné v severní části katastru na komunikaci II. třídy č. 150 umístěnou jižně od zájmového území. Tato doprava v současné době neúměrně zatěžuje obec Ptení. Trasa komunikace byla převzata z již provedené dokumentace pro územní řízení. Realizace této části nemá takovou prioritu jako výše jmenovaná přeložka silnice II/150. Realizaci stavby tak lze očekávat spíše v dlouhodobém horizontu. Obě stavby jsou vedeny jako stavby veřejně prospěšné a trasy obou komunikací jsou v územním plánu vedeny jako veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury. Trasy jsou vedeny převážně po stávajících zemědělských plochách (orná půda), plochy komunikací jsou zařazeny v rámci ploch rozdílného využití jako DS dopravní infrastruktura, silniční plochy změn. V rámci návrhu jsou trasy obou komunikací vymezeny koridorem. Přesně vedení obou tras komunikací v rámci tohoto koridoru bude řešeno v navazujících projektových dokumentacích. Místní komunikace jsou v rámci zájmového území stabilizované, rovněž tak účelové a lesní cesty v rámci celého území. V místech, kde je třeba propojit stávající komunikace a v místech navržených obytných ploch, které je nutné dopravně napojit na silniční síť, byly navrženy další úseky účelových komunikaci o celkové ploše 3120 m2 (celkem je řešeno 5 lokalit, 3 v obci Ptení a 2 východně od Ptení pro stavbu ČOV). Obsluha území hromadnou dopravou osob Železniční doprava je zajištěna pouze v obci Ptenský Dvorek, ležící na železniční trati č. 271 Prostějov Chornice. V místě železničního nádraží v Ptenském Dvorku je provedena železniční vlečka, sloužící rpo provoz f. Javořice (pila Ptení). V průběhu pracovního dne je zajištěno celkem 12 spojů ve směru Ptenský Dvorek Prostějov první 4:36, poslední 20:29. 14
Železniční trať prochází v severovýchodní části řešeného území. Ochranné pásmo u typu dráhy (regionální dráha) je 60m od osy krajní koleje, pro železniční vlečku platí ochranné pásmo 30m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo se pro vlečku v uzavřené části provozovny se ochranné pásmo neurčuje. Autobusová doprava - Obce jsou napojeny na Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje. Autobusové spojení s Prostějovem je výhradně zajišťováno společností FTL First Transport Lines, a.s. Prostějov. Hlavní komunikační trasou je směr Prostějov Ptení (převážně se zastávkami v obou nebo alespoň v jedné z dalších řešených obcí). Ve směru Ptení - Prostějov je v průběhu dne k dispozici 27 spojů, první 4:55, poslední 21:00 (Holubice 11 spojů, Ptenský Dvorek 17 spojů za den směr Prostějov). Z hlediska autobusové a vlakové dopravy je možné považovat stav z hlediska územního plánování za stabilizovaný. Počet jednotlivých spojů určí provozovatel trati v závislosti na jejím vytížení a ostatních faktorech. Doprava v klidu Pro odstavování vozidel jsou využívány stavající garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů a zemědělských usedlosti. Zejména v blízkosti patřeni komunikace se nacházejí pozemky garáží. Větší parkovací plochy se nacházejí pouze u výrobních areálů a na plochách veřejných prostranství. Nové plochy pro odstavování vozidel nejsou navrhovány, parkování bude řešeno v rámci návrhových i stávajících ploch, stávající plochy pro dopravu v klidu jsou ve stabilizované poloze a jsou respektovány. Pěší doprava Pěší doprava v obci je vedena především v přidruženém dopravním prostoru místních komunikaci, procházejících zastavěnou časti obce. Konkrétní návrhové prostory a koridory pro vedeni chodníků nebyly vymezeny, jelikož se jedna o území, kde se nevyskytuje významnější Pěší doprava podél silnic. Tento stav zůstává v rámci návrhu územního plánu zachován. Výstavba nových chodníků a komunikací pro pěší je umožněna v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury. Zájmové území je protkáno sítí turistických tras (oficiálního i neoficiálního charakteru). Výstavba nových tras není předmětem územního plánu, nicméně jejich stavba je při dodržení regulativů možná v rámci stávajících účelových a místních komunikací. Cyklistická doprava V zájmovém území se nachází síť cyklotras (značených i neznačených). V rámci návrhu územního plánu je v zájmovém území navržena cyklostezky Romže. Jedná se o trasu vycházející ze stávající projektové dokumentace, řešící tuto cyklotrasu v její celé délce (z Kostelce na Hané do Konice). Trasa je v rámci zájmového území vedena po stávajících účelových komunikacích. Vymezení samostatných ploch cyklostezky není nutno řešit, takovéto plochy je možné vymezit i v rámci ostatních ploch za podmínky splnění jejich regulativů. 3.5.9. Koncepce vodního hospodářství Vodní režim Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. Nemá velké toky, jedná se o pramennou oblast tvořící rozvodí řeky Moravy a Svratky. Katastr obce Ptení se nachází v povodí řeky Moravy. Řešené povodí je plošně nejrozsáhlejší v rámci okresu Prostějov. Severní částí katastru protéká řeka Romže, která je z vodohospodářského hlediska vedena jako řeka významná. Zastavěné části obcí (Ptení, Ptenský 15
Dvorek) se rozprostírají podél pravostranných přítoků říčky Romže a to podél dolního úseku Brodeckého potoka obec Ptenský Dvorek, podél potoku Ptenka obec Ptení. Vodní toky jsou ve správě Lesů ČR. V řešeném území se nachází i meliorační odpad. Tyto odpady jsou při průtoku zastavěným územím částečně zatrubněny. Čistota vodních toků by měla být výrazně zlepšena po realizaci kanalizační sítě a čistírenských zařízení pro zaúsťování a úpravou a ozelenění břehů. Ve výhledovém období se bude třeba zabývat problematickou rekreační zástavbou podél Brodeckého potoka a Ptenky. Rekreační chaty stojí v některých místech těsně podél vodních toků a znemožňují tak jejich běžnou údržbu. Převážná část katastru je ovlivňována PHO 2b vodních zdrojů Smržice. V jihozápadní části katastru se nachází vodní zdroje Pohodlí (PHO 2a), které slouží pro zásobování pitnou vodou obcí Plumlov, Vícov (v rámci řešeného regionu není voda z těchto zdrojů nijak využívána). Ochranné pásmo vodních toků je mimo zastavěné území obcí 20m. Při průtoku vodních toků zastavěným územím budou zachovány volné, oboustranné manipulační pruhy ve vzdálenosti 6m. Ptení: Zastavěnou částí protéká potok Ptenka, který se cca 2km východně pod obcí vlévá do Romže. Koryto toku je výškově i směrově stabilizováno, téměř celý průtok zastaveným územím obce je veden potrubím DN1200. Potok je recipientem dešťových vod z území obce Ptení a je částečně znečišťován i vodami splaškovými, které jsou neoprávněně vypouštěny do tohoto toku. Na jihozápadním okraji obce je situována víceúčelová vodní nádrž. Odtok z nádrže je řešen do Ptenky otevřený příkop, v několika místech zatrubněn. Území obce Ptení je protékáno i melioračními odpady. Ptenský Dvorek: V severovýchodní části obce protéká říčka Romže (převážně pro okraji řešeného katastrálního území). Říčka je recipientem všech vodních toků v řešeném území. Obcí Ptenský Dvorek protéká Brodecký potok (je i recipientem dešťových kanalizací v této části). Otevřené meliorační odpady jsou situovány jižně pod zastavěnou částí obce. Retenční přehrázky Brodeckého potoka jsou v současné době zanesené a je nutné jejich vyčištění. Holubice: Zastavěnou částí obce neprotéká žádný vodní tok. Pod obcí je situován otevřený meliorační odpad zaústěný do potoku Ptenka. Svažitá území s kulturou orné půdy často trpí vodní erozí. Nejvíce je postiženo území mezi zastavěnými částmi obcí Ptení a Holubice, zejména v období prudkých dešťů (je to dáno vlivem výškového rozdílu obou obcí cca 100m při vzdálenosti menší než 1,5km). Území, která jsou zasahována lokální povodní, jsou vyznačeny v grafické části projektu. Lokální záplavové oblasti se nachází východně od obce Ptení (lokalita Újezd) a dále v okolí vodních toků Ptenka (na hranici zastavěného území obce Ptení v jeho severozápadní lokalitě, v místech, kde je vodní tok sveden pod úroveň terénu), u rybníka ve Ptení (opět v místě zatrubnění vodního toku) a v okolí Brodeckého potoka (v Ptenském Dvorku v zahradách rodinných domů na severní výrobního areálu Javořice před vtokem Brodeckého potoka do Romže) a dále v okolí říčky Romže v chatové oblasti Jasenka (východně od Bernovského mlýna). Na území katastru se nachází několik vodních ploch. Jedná se o vodní plochu v lokalitě Bílidla, vodní plocha na jižním okraji obce Ptení, vodní plocha na jižně od obce Ptenský Dvorek v lokalitě Bernovský Mlýn a další vodní plocha na jižním okraji obce Ptenský Dvorek v areálu firmy Javořice (pila Ptení) a vodní plocha na severní straně obce Ptenský Dvorek (zde je větší část vodní plochy na katastru obce Stražisko). Řešení zásobování pitnou vodou Řešené obce (Ptení, Ptenský Dvorek, Holubice) jsou v současné době napojeny na vodovodní síť. Napojení je řešeno hlavním zásobovacím řadem VDJ Zdětín VDJ Ptení PVC DN160 (napojený na systém skupinového 16
vodovodu Pomoraví z východní strany od obce Zdětín). Na katastru obce je zásobovací řad ukončen ve vodojemu umístěném jižně od obce Ptení (Vodojem Ptení, kapacita 2x150m3). Do vodojemu je voda dopravována gravitačním potrubím z věžového vodojemu VDJ Zdětín. Z tohoto vodojemu jsou provedeny dvě hlavní větve. Severní větev pro zásobování obcí Ptení a Ptenský Dvorek je řešena jako potrubí gravitační. Pro jižní větev zásobující Holubice je ve vodojemu Ptení umístěna čerpací stanice a výtlačným potrubím je voda přiváděna do věžového vodojemu Holubice (kap. 50m3). Na vodovod je napojeno téměř 100 % trvale bydlících obyvatel (nejedná se o chaty, které nejsou trvale obydlené). Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. V chatových oblastech náležících do zájmového území je zásobování vodou řešeno samozásobením. Tento stav je zachován i v návrhovém územním plánu. Zásobení převážné většiny chatových oblastí je vzhledem k délkám přívodního potrubí a k technickým problémům daným výškovým převýšením technicky velmi těžko řešitelné V textové a výkresové části návrhu územního plánu jsou uvedeny stavby a opatření doporučené pro: - zásobování nové výstavby vodou v rozvojových lokalitách - nouzové zásobování vodou. Návrh zachovává současný systém zásobování pitnou vodou. Z hlediska distribuce vody je celá oblast v současnosti dostatečně zabezpečena jak z pohledu kapacity a jakosti zdrojů, tak i velikosti akumulace ve vodojemech, s dostatečnou rezervou pro nově uvažované odběry. Tlakové poměry v síti vyhovují. Zásobování vodou pro rozvojové lokality navržené Územním plánem si vyžádá rozšíření stávající sítě o nové vodovodní řady, v řadě případů však bude možné napojení přímo na stávající vedení. Nové řady budou provedeny z polyetylénového potrubí o průměru D 90 mm a D 110 mm. Dimenze vodovodního potrubí budou navrženy v souladu s požadavky požárního zabezpečení (ustanovení 29 odst. 1 písm. k) zákona č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů v množství stanoveném ČSN 73 08 73), na řadech budou v potřebných místech osazeny nadzemní či podzemní požární hydranty. Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními přípojkami z navržených či stávajících vodovodních řadů, vedených převážně v přilehlých ulicích, měření odběru bude zajištěno fakturačními vodoměry. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou vody cisternami v množství max. 15 l/os/d cisternami, a bude doplňováno balenou vodou. Pro nouzové zásobování užitkovou vodou bude sloužit odběr z veřejného vodovodu. Navrhované řešení zásobování pitnou vodou je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací. Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma vodovodů dle zákona č. 274/2001 Sb.. Nárůst potřeby vody: Předpokládaný nárůst potřeby pitné vody je stanoven pro výhledový počet trvale bydlících osob, včetně občanské vybavenosti. Maximální nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu (při uvažování výhledu maximálního zastavění nově navržených zastavitelných ploch bydlení, tak jak je uveden v tomto územním plánu) se předpokládá ve výši 144 osob (pro 36 RD). Dále je do výpočtu zahrnuta i rekreační lokalita ve Ptenském Dvorku (36 osob, uvažováno pouze se sezónním provozem cca ½ roku), kde je napojení na veřejný rozvod vody technicky možný a napojení zde bude řešeno individuálně dle požadavků jednotlivých investorů. Výpočet nárůstu potřeby vody je proveden dle přílohy č. 12, vyhlášky 428/2001 Sb. Specifická denní potřeba: 17
bydlení: 144 obyvatel x 150 l/os,d = 21,60 m3/d, rekreace: 36 obyvatel x 75 l/os/den = 2,70 m3/den vybavenost: (144 x 70l/os/den) + (36 x 35l/os/den) = 11,34 m3/den nárůst celkem: 36,64 m3/den Maximální denní potřeba: Maximální hodinová potřeba: Roční potřeba: 35,64 m3/d x 1,25 = 44,55 m3/d, (44 55 m3/d x 1,8) : 24 hod = 3,34 m3/hod = 0,93 l/s, 365 dní x 44,55 m3/d = 16261 m3/rok Zvýšení potřeby vody oproti současnosti pokryjí původní zdroje, které mají potřebnou rezervu. Rovněž stávající distribuční síť, příslušně rozšířená o nové řady, zajistí s rezervou zvýšené požadavky na dodávku pitné vody pro uvažované lokality. Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma vodovodů dle. zákona č. 274/2001 Sb.. Tato ochranná pásma nesmí být zastavěna ani osázena stromy. Ochranné pásmo vodovodu je 1,5 m na každou stranu od okraje jeho vedení. Řešení odvádění a čištění odpadních vod (splašková a dešťová kanalizace) Ptení: V rámci zastavěného území obce Ptení je provedena síť kanalizačních stok, které jsou ve správě obecního úřadu Ptení. Tyto stoky odvádějí vody dešťové i odpadní vody splaškové společně převážně bez dalšího čištění. Tyto kanalizační stoky jsou vyústěné do recipientu Ptenského potoka nebo do místních rigolů svodnic. Jednotlivé stoky byly budovány převážně svépomocí bez vypracované PD jako zatrubnění původních příkopů. Vyústění těchto kanalizací způsobují hygienické a estetické závady na recipientech. Ptenský Dvorek: V obci není vybudována kanalizační síť. Řešení odvodu dešťových a splaškových vod je odbobné jako v případě obce Ptení. Průmyslové podniky nacházející se v obci Ptenský dvorek mají v rámci svých areálů vybudovány vlastní ČOV. Vyústění těchto ČOV je do hlavního recipientu obce říčky Romže. Holubice: Obec nemá vybudovanou vlastní kanalizační síť. Odvod dešťových a splaškových vod je řešen zatrubněnými odvodňovacími příkopy. V současné době bylo vydáno územní řízení na výstavbu oddílné kanalizace v rozsahu obcí Ptení a Ptenský Dvorek. Dešťové vody budou v jednotlivých obcích svedeny do záchytných příkopů a dále do jednotlivých recipientů (Brodecký potok, Ptenka). Pro splaškové vody budou provedeny samostatné větvě kanalizace svedeny do nově navržené ČOV umístěné východně od obce Ptení. Očištěné splaškové vody budou svedeny do Ptenky. Hlavní přívodní potrubí do ČOV a hlavní kanalizační stoky jsou navrženy z PVC DN250. Trasa mezi obcemi Ptení a Ptenský Dvorek bude řešena potrubím tlakovým PE90. V rámci obcí Ptení a Ptenský Dvorek bude kanalizace řešena gravitačním potrubím. Odvod dešťových vod zůstane zachován v původním stavu (po odklonění všech přípojek splaškové kanalizace zaústěny tak budou svedeny do místních recipientů jako doposud). Stávající ČOV umístěné v průmyslových areálech zůstanou zachovány v původním řešení. Obec Holubice není vzhledem k rozsahu a své poloze na tuto ČOV napojena (zde je ponechán koncept místní kanalizace a pravidelného vyvážení do ČOV ve Ptení). 18
Odvod dešťových vod: Dešťové vody v řešeném území budou dle možností zasakovány či svedeny přes retenci do místních recipientů, s využitím příkopů, struh či propustků. Nepředpokládá se ve větším rozsahu realizace oddílné dešťové kanalizace, neboť není účelné odvádět dešťové vody přímo do recipientu a ve stávající zástavbě nejsou vhodné plochy pro významnější retenční nádrže. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zásak, apod.). V případě potřeby bude možné i zřízení lokálních menších retenčních nádrží pro snížení okamžitého průtočného množství dešťových vod. U individuální výstavby rodinných domů se doporučuje jímat dešťovou vodu na pozemcích pro potřebu zálivky či domovního rozvodu užitkové vody. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. Retence je vhodná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. Doporučená opatření pro odvod dešťových vod: - Dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě, čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku - vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky. - Dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky. - Dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky. - V případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku (řádově v litrech za vteřinu) do recipientu. U stávající kanalizace a objektů bude prováděna pravidelná údržba, čištění, proplachování a odvzdušňování s cílem zabezpečit řádnou funkci kanalizačního systému. Konkrétní dimenze tlakového potrubí budou navrženy dle hydrotechnických výpočtů ve vyšších stupních dokumentace, bude rovněž nutné posoudit dimenze stávajícího vedení, i když se nepředpokládá zvětšení dotčených průměrů původního potrubí. Navrhované řešení odkanalizování je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací. Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb.. Množství odpadních vod: Hydrotechnický výpočet není součástí územního plánu. Množství odváděných dešťových vod z uvažovaných lokalit bude dáno požadavkem na odvodnění komunikací. Vzhledem k tomu, že v souladu s ustanovením 10 stavebního zákona územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území a hranice současně zastavěného území obce, je z uvedeného zřejmé, že odvod srážkových vod nemůže být řešen výpočtem, neboť v rámci územního plánu se rozloha odvodňovaných ploch nestanoví. Tato množství bude možné určit až po zpracování hydrotechnické situace v dalších stupních územně plánovací dokumentace (regulační plány), na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. Hospodaření s dešťovými vodami u nově využívaných ploch bude striktně stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opatření. 19
Pro návrh dešťové kanalizace bude uvažováno s náhradním deštěm intenzity 144 l/s,ha, s dobou trvání 15 minut a periodicitou výskytu 1 (tj. 1 za rok). Nárůst množství splaškových odpadních vod odváděných do kanalizace (obyvatelstvo a vybavenost) bude odpovídat potřebě vody uvedené v části Zásobování vodou, která je stanovena na cca 45 m3/d. Předpokládané navýšení přítoku odpadních vod na budoucí ČOV Ptení nezpůsobí přetížení čistírny, neboť její kapacita má dostatečnou rezervu i pro nově navrhované loklity. Ochranná pásma: Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo kanalizace je 1,5 m na každou stranu pro profil do DN 500, nad DN 500 je pak OP 2,5 m. 3.5.10. Koncepce energetických zařízení Zásobování plynem V současné době je provedena plynofikace všech tří řešených obcí. Zásobování plynem je řešeno z VTL DN500, PN 40 Květnov Lobodice, z RS 2000 m3/hod., situované severně od farmy Vícov (tzn. napojení je provedeno na jižní straně řešeného katastru). Rozvodné sítě jsou řešeny jako STL DN50-150, tlak0,3mpa a napojení je řešeno do obcí Ptení, Holubice a Ptenský Dvorek. Na jižní straně přechází přes zájmové území (katastr Ptení) trasa VVTL plynovodu. V rámci všech staveb je nutno respektovat ochranná a bezpečnostní pásma tohoto vedení. Trasa (resp. bezpečnostní pásmo) v lokalitě Pohodlí zasahuje do stávajícího zastavěného území. Ochranná pásma činí: - u plynovodů a přípojek: - nad průměr 500 mm - 12 m - od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m - do průměru 200 mm včetně - 4 m - nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m - středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m - u technologických objektů - 4 m - u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Orientační bilance nárůstu nároků na spotřebu zemního plynu: Předpokládaný nárůst potřeby zemního plynuje stanoven pro výhledový počet trvale bydlících osob, včetně občanské vybavenosti. Maximální nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu (při uvažování výhledu maximálního zastavění nově navržených zastavitelných ploch bydlení, tak jak je uveden v tomto územním plánu) se předpokládá ve výši 144 osob. O napojení žádné z rekreačních lokalit individuální rekreace se v rámci výpočtu rovněž neuvažuje, do výpočtu je vložena odhadovaná potřeba pro rekreační areál specifické rekreace západně od Ptení. 20