Čína
Čína: postavení ve světě tradičně dominantní role ve východní Asii kolem řada menších království, která s ní bojovala o udržení vlastní identity (více/méně úspěšně), přitom převzala řadu čínských zvyků thajské, khmerské, vietnamské, korejské, japonské, mongolské jediné mongolské dokázalo ovládnout samotnou Čínu ale v posledních dvou staletích oslabena pronikání evropského vlivu občanské války (o vytvoření republiky) válka s Japonskem izolace pod komunistickým vedením současnost: rychlý hospodářský růst zdá se, že Čína obnoví svou roli v regionu i ve svět. hospodářském systému rozpor: vnější pohled na Čínu: budoucí supervelmoc pohled Číňanů: chudá země, snažící se překonat staletí cizí nadvlády
Čínština několik jazyků (dialektů?) - cca 7 nejrozšířenější: mandarinskáčínština další: kantonskáč., tchajwanskáč., šanghajskáč., wu, čínské znakové písmo vyvíjí se od 2. tis. př. Kr. znak = slabika (někdy i slovo) znak se skládá z fonetika (určuje výslovnost) a radikálu (určuje význam) výslovnost se v dialektech (jazycích) liší, význam zůstává stejný integrační význam znakového písma transkripce standardníčeská transkripce (z r. 1951): Chuang-che, Mao Ce-tung pinyin vytvořenáčínany pro přepis do latinky: Huang He, Mao Zedong
Místní názvy tung (dong) východ šan (shan) pohoří si (xi) západ che (he) řeka pej (bei) sever ťiang (jiang)řeka nan (nan) jih chu (hu) jezero čung(zhong)střední chaj (hai) moře Šan-tung východně od hor (=Tchaj-chang šan) Šan-si západně od hor Che-pej severně od řeky (=Chuang-che) Che-nan jižně od řeky
Historie
Dynastie Říše středu vláda z pověření nebes, dědičná přes 3700 let (dynastie Šang od r. 1766 B.C.) cca 17 dynastií = historických období rozpad dynastií často v důsledku přírodních kalamit přírodní katastrofy považovány za příznak neschopnosti vládce a signál pro vzpouru centralizovaná správa, byrokratický systém kniha Čou-li z dynastie Čou (1100 B.C. 256 B.C.) - cíl správy: sociální rovnost, řád a ceremonie za udržení harmonie vztahů lidí a kosmického řádu geografický model: v centru Syn nebes (= císař), kolem něj v koncentrických kruzích hlavní město, území s těsnější a volnější správou, poslední: vnější barbaři proto: vnitřní Mongolsko
Dynastie Chan (Han) (206 B.C. 220 A.D.) postupná expanze, zvl. za císaře Wu-ti Chana (140-87 B.C.) Tarimská pánev, Ferganská kotlina, Korea, Kanton, Jünan řízená migrace do nově obsazených území oáza Hami strategické místo při ústí koridoru Kansu (Gansu) hedvábná stezka obchod s Evropou (Řím) hlavní město: Čang-an (Chang an) - dnešní Si-an (Xian) později Luoyang přes 1 mil. obyvatel námořní obchod s Jávou a Indií římské mince v přístavu Funan
Dynastie Chan (Han) kolem r. 100 B.C.
Dynastie Tchang (Tang) (618 907) znovu územní rozmach (po předchozím oslabení) až po jezero Balchaš, Samarkand a Chorezm zastaveni koalicí Turků a Arabů na řece Talas hlavní město: Čang-an (Chang an) přes 2 mil. obyv. plánovitá výstavba, pravoúhlá síť ulic, ve směru svět. stran rozloha: 78 km 2 rozvoj literatury, malby, keramiky znalost knihtisku rozpad impéria v sérii povstání po velkém suchu
Dynastie Tchang (Tang) kolem r.742
Dynastie Sung (Song) (960 1279) Vietnam, Korea a další státy na okrajích říše uznaly vazalství, ale zůstaly samostané tlak Mongolů ze severu: hlavní město přesunuto z Kaifengu do Chang-čou (Hangzhou) období jižních Sungů hospodářský rozvoj síť kanálů od ústí Chuang-che po ústí Si-ťiangu rozšíření pěstování rýže nová odrůda z Čampy (dnešní Kambodža) počátek průmyslové revoluce v Číně využití vodní síly (tkalcovské stavy, mlýny) výroba oceli (více než v celé soudobé Evropě) hledání harmonie ve vztahu člověka a přírody taoismus, feng šuej, více pozornosti konfuciánské byrokracii a taoistické estetice než obraně poraženi Mongoly Čingiz chán r. 1215 dobyl Peking jižní Sungy zachránila jeho smrt do r. 1279 (Kublaj chán)
Dynastie Sung (Song) (960 1279)
Dynastie Jüan (Yuan) (1279-1368) dvůr mongolský, ale byrokracie čínská Kublaj chán 1279 ovládl celou Čínu, vč. jihu, Koreu, Vietnam 1281 neúspěšná invaze do Japonska po 53 dnech bojů přišel tajfun kamikadze období prosperity Pax Mongolica 1280-1300 návštěvy Evropanů (Marco Polo ) po Kublajově smrti neschopní vládci hladomor, zemětřesení povstání, vyhnání Mongolů
Dynastie Ming (1368-1644) Ču Jüan-čang (Zhu Yuanzhang), vůdce lidového povstání, se prohlásil císařem poslední etnicky čínská dynastie omezil moc byrokracie, zavedl absolutní monarchii hlavní město: Nanking (Nanjing), pak přesunuto do Pekingu rozvoj vědy a technologie porcelán, papír, stavba lodí, zdymadla, snaha znovu otevřít hedvábnou stezku (Mongolové) námořní cesty 1403 Malaka (hlavní obchodní přístav dálkového obchodu) sem r. 1509 Portugalci (1514 v Kantonu)
Dynastie Ming (1368-1644)
Dynastie Ming (1368-1644) populační růst 1400 70 mil. obyv. 1600 140 mil. obyv. zemědělská revoluce ne nové technologie, ale nové odrůdy rýže Čampa (2 sklizně do roka). rýže = 70% zem. plochy po r. 1550 americké odrůdy: brambory, kukuřice, podzemnice rozšiřování výměry zemědělské půdy eroze, častější povodně výživa: základ rýže a těstoviny bílkoviny:tofu (luštěniny), ryby, drůbež skot (buvoli) používáni na práci, potrava jen po přirozené smrti nedostatek paliva (odlesňování) energeticky úsporná příprava obchod s Portugalci (Macao 1557) výměna technologií s Evropany (střelné zbraně )
Dynastie Čching (Qing) (1644-1911) dynastie Ming válka s Japonskem o Koreu vítězstvíčíny 1593, ale mezitím útoky Mandžuú ze severu. dlouhé období neklidu invaze Mandžuú, rolnická povstání, vnitřní chaos rozpad dynastie Ming dynastie Čching (Qing) (=čistý) mandžuská málo početná skupina cizinců vládla říši Mandžuové etnicky blízcí Mongolům od Číňanů se liší vzhledem, oděvy, zvyky, písmem ale svým vystupováním víc čínští nežčíňané sami reformovali korumpovaný systém vlády zemědělství: šíření pěstování pšenice + tržních plodin bavlna, cukr. třtina, indigo mnoho vnějších problémů: cizí obchodní i vojenské lodě ohrožovaly suverenitu misionáři srážky s ruskými Kozáky dohoda z Nerčinska (1689)
Dálkový obchod Evropané: zájem o obchod Portugalci, Holanďané, Španělé, Dánové, Britové hlavní obchodní artikl: hedvábí, čaj, porcelán výměnou za stříbro ze španělské Ameriky Číňané neměli zájem o obchod s Evropany císařčching Lung v dopise britskému králi Jiřímu III: není nic, co bychom postrádali všechen obchod musel přes Kanton tam měli Evropané povoleno zřídit jen malé faktorie ( kong ) mnoho prostých Číňanů ale chtělo obchodovat odešli za hranice počátek čínské diaspory prvním centrem o. Luzon
Opiové války Britové začali dovážet opium z Bengálska tisíce Číňanů závislých císař zakázal dovoz Číňané se pokusili zastavit britské lodě (1839) Britové zaútočili, ohrožovali Nanking (Nanjing) dohoda z Nankingu (1942): Britové získali Hongkong a svolení k obchodu v pěti smluvních přístavech : Kanton, Xiamen, Fuzhou, Ningbo, Shanghai 2. válka 1856-58 Britové dobyli Peking dohoda z Pekingu: Číňané musí platit reparace Tianjin přidán k smluvním přístavům
Smluvní přístavy postup evropského pronikání
Misionáři koncem 18. století: 300 000 Číňanů křesťany Britové, Američané: ze smluvních přístavů do vnitrozemí Skoti, Irové: v Mandžusku Francouzi: Sičuan rýžoví křesťané Tien-tinský (Tianjin) masakr (1870) francouzské milosrdné sestry otevřely sirotčinec za děti nabízely peníze Číňané to považovali za únos, protestovali francouzští vojáci začali střílet do davu konec dobrých vztahů s Evropany
Strategie odporu Posilující hnutí Čína se musí učit od Západu, aby dokázala vyhnat barbary mladí studovat do Evropy vzorem Japonsko, industrializující se po vzoru Evropy odpor proti modernizaci 1875 začala stavba železnice z Šanghaje rolníci ničili koleje: železnice narušuje feng-šuej jiní ničili textilní továrny boxerské povstání hnutí Liga harmonických pěstí (=boxeři) zpočátku zaměřeno proti misionářům r. 1900 vtrhli do Pekingu a obklíčili císařský palác do Pekingu vnikla vojska 8 států, povstání potlačila vysoké reparace, další územní ztráty
Pád mandžuské dynastie (Čching) územní ztráty Vietnam, Barma čínsko-japonská válka (1894-95) po prohře Čína musela uznat nezávislost Koreje ztráta Tchaj-wanu Rusové přístav Dalian(Port Arthur) + přístup dr. Sunjatsen (Sun Yat-sen) křesťan, vzdělání na Havaji a v Hongkongu v exilu založil Společnost pro obrozeníčíny (Singčungchuej) cíle: nacionalismus, demokracie, pozemková reforma postavil se do čela povstání, které vypuklo v Sičuanu proti stavbě železnic dobyli Nanking, svrhli císařství (dynastie Čching) vyhlásili republiku, Sunjatsen zvolen prezidentem odstoupil ve prospěch generála, označeného dynastiíčching za nástupce
Mezi válkami 1. světová válka Japonsko anektovalo Koreu, obsadilo Šan-tung, posilovalo vliv v Mandžusku Čína straně Británie a Francie očekávala po porážce Japonska vrácení svých území Versailles: Japonsko si území smí ponechat Evropané si ponechali svá privilegia (podél pobřeží i Jangc-ťiangu) po válce: nespokojenost, vnitřní boje více generálů proti sobě studentské povstání (jeden z vůdců: Mao Ce-tung) 2 hlavní síly 1. Kuomintang po smrti Sunjatsena v čele Čankajšek 2. komunistická strana KS Číny založena 1921 v Šanghaji
Občanská válka Kuomintang s komunisty obsadili jižní polovinu Číny 1928 v Nankingu vyhlášena Čínská nacionalistická republika Čankajšek začal útočit na komunisty popravy komunistů v dobytých městech v čele komunistické Rudé armády Mao Ce-tung japonská invaze do Mandžuska (1931) Čankajšek dál bojoval proti Maovi, odmítl se spojit proti společnému nepříteli to umožnilo vznik státu Mandžukuo (pod japonskou kontrolou) Japonci postupovali obsadili Nanking vraždění v Nankingu 200 000 obětí hlavní město přestěhováno do Čchung-Čchingu (Chongqing) Dlouhý pochod Maovy oddíly pod stálým tlakem dlouhý pochod z provincie Ťiang-si (Jiangxi) do Ša-an-si (Shaanxi) 9 600 km symbol boje za ideál zvýšil Maovu popularitu i pozici ve straně
Dlouhý pochod
Mao Ce-tung (Mao Zedong)
Vznik Čínské lidové republiky 2. svět. válka: Japonsko zbrojilo v Mandžusku, postupovalo na Indočínu Kuomintang i Rudá armáda proti Japonsku, ale nepřátelé po válce: boj Kuomintangu s Rudou armádou znovu občanskou válkou (1946-49) USA přestaly podporovat Čankajška špatná hosp. situace, vysoká inflace miliony vojáků přešly k Maovi Čankajšek se zbytky oddílů uprchl na Tchaj-wan tam do své smrti r. 1975 Mao Ce-tung vyhlásil v Pekingu Čínskou lidovou republiku 1. října 1949
Zemědělská a průmyslová revoluce 1950: pozemková reforma půda vyvlastněna a rozdělena rolníkům 300 mil. rolníků vlastnilo 1 mu půdy (1/6 akru) 1953 kolektivizace konec soukromého vlastnictví 3 fáze týmy vzájemné pomoci výrobní družstva socialistická družstva sovětského typu 1957: 800 000 družstev, v každém průměrně 160 rodin těžký průmysl považován za základ hospodářství, preferován většina investic do průymslu budován se sovětskou asistencí značné úspěchy (z hlediska objemu výroby)
Velký skok vpřed (1958-61) snaha o hluboké změny v krátkém čase vytvořeny lidové komuny ranní slunce nad širokým horizontem východní Asie v každé asi 30 družstev (cca 25 000 lidí) pravomoci obcí (výběr daní, školství, ) kombinace zemědělské a průmyslové výroby komuny i ve městech: společný život společné jídelny, centra péče o děti vzestup průmyslové výroby ale nízká kvalita třetina vyrobené oceli nevhodná pro průmyslové zpracování stanoveny nerealisticky vysoké cíle (kvóty) roztržka se SSSR ideologické důvody i pohraniční spory 1959 odjely tisíce poradců i s technikou a dodávkami
Velký skok vpřed : důsledky přerušeny tržní vztahy nefunkční distribuční systém zemědělství investičně zanedbáno miliony lidí vykořeněny nucenou migrací do měst sucho, neúroda přerušení dodávek ze Sovětského svazu katastrofální hladomor, epidemie 14 až 26 miliónů přímých obětí
Kulturní revoluce (1966-76) po Velkém skoku částečné uvolnění rolníci museli plnit stanovené kvóty, zbytek produkce mohli prodat na místním trhu Mao 1966: Velká proletářská kulturní revoluce cíl: poskytnout mladým revoluční zkušenost milióny mladých poslány z měst na venkov do r. 1975 10 mil. mladých přesídleno vytvořili rudé gardy ničili vše staré tradice, zvyky, kláštery nakonec Mao povolal armádu k obnovení pořádku destrukce společenských struktur na všech úrovních perzekuce vzdělaných vrstev tlumení růstu měst kult osobnosti důsledek: opět zastavení hospodářského rozvoje
Kulturní revoluce (1966-76)
Reformy 1976: smrt Mao Ce-tunga ukončila kulturní revoluci nástupcem Tcheng Siao-pching (Teng Xiaopeng) změna programu: začátek tržních reforem 1978: program čtyři modernizace komuny nahrazeny systémem zodpovědnosti domácností (částečná možnost rozhodovat, co pěstovat) kolektivizace prakticky zrušena konec spoléhání se na vlastní zdroje politika otevřených dveří, volné ekonomické zóny plánování decentralizováno demokratizace ale ukončena 1989 Tchie-nan-men (Tienanmen)
SoučasnáČína hustota zalidnění
Administrativní struktura 22 provincií (šeng sheng) historické regiony, stabilní Čína považuje Tchaj-wan (Taiwan) za 23. provincii 5 autonomních oblastí (c'-č'-čchü zizhiqu) nízký stupeň autonomie oblasti s ne-chanskými menšinami Sin-Ťiang (Xinjiang) Ujgurové, Kazaši, Tádžikové Tibet (Xizang) - Tibeťané Kuang-si (Guangxi) Čuangové, Ji, Buji, Dong, Jiao Ning-sia (Ningxia) Hui (muslimové) Vnitřní Mongolsko (Nei Mongol) Mongolové, Evenkové 4 samosprávná města (š`- shi) Peking, Tchien-ťin (Tianjin), Šanghaj, Čchung-čching 2 zvláštní administrativní regiony (SAR) Hongkong, Macao
Administrativní struktura
Systém chu-kchou (hukou) systém registrace domácností každý občan je registrován jako obyvatel města nebo venkova nezemědělci jsou podporováni příděly potravin, bydlení chu-kchou určuje identitu a místo ve společnosti je velmi obtížné ho změnit váže lidi k místu narození, omezuje migraci sňatková migrace stupeň urbanizace 1978 2002 2002 chu-kchou chu-kchou census město 18% 27% 39% venkov 82% 73% 61%
Urbanizace do poloviny 20. století města jen správní a tržní střediska komunisté: střídavě podpora velkých měst a venkova 1949 1960: snaha podpořit industrializaci urbanizací industrializace správních center rozvoj nových měst např.pao-tchou (Baotou) rychlá urbanizace: 1949: ve městech 49 mil. obyv. (9%) 1960: ve městech 109 mil. obyv. (16%) velký skok vpřed další růst měst (šance na přežití) kulturní revoluce 20 mil. mladých posláno z měst na venkov dále politicky pochybení zapustit kořeny malé investice do městské infrastruktury investice do těžkého průmyslu zhoršení životních podmínek ve městech 1978: ve městech jen 18% obyvatel
Urbanizace uvolnění po r. 1978 umožnilo získat statut města i dalším sídlům 1978: 194 měst sídla s méně než 100 000 tisíci obyvatel nebyla městy 1990: 467 měst přibyla malá a střední města preference rozvoje malých a středních měst systém zodpovědnosti domácností uvolnil velké množství pracovníků ze zemědělství putující populace stěhují se z místa na místo podle pracovních příležitostí ve stavebnictví a průmyslu cca 120 mil. osob
Urbanizované oblasti 1. Liao-ning 2. oblast Peking - Tchien-ťin - Tchang-šan 3. Šan-tung 4. delta Jang-c-ťiang 5. pobřežní Fu-tchien 6. delta Perlovéřeky (Si-ťiang)
Populační politika snaha o ekonomický růst: není možný při vysokém populačním přírůstku průměrný roční přírůstek: úhrnná plodnost 1960 1980 2,0% 1981 1990 1,4% 1965 6,4 1991-1,2% striktní populační politika 70. léta: 2 děti ve městě, 3 na venkově zpřísnění: 2 děti kdekoliv 1993 1,9 80. léta: jen 1 dítě kojenecká úmrtnost 90. léta: částečné uvolnění Komise pro plánování rodiny 1960 150 velké pravomoci (i nucená sterilizace) nevyrovnaná věková struktura velký skok vpřed: ohromné populační ztráty po hladomoru baby boom stárnutí populace 1993 27
Porodnost, úmrtnost
Hospodářství 1949 1978: centrálně plánované hospodářství většina investic do průmyslu, zvláště těžkého od r. 1978 přechod ke smíšené ekonomice zvýšil se vliv místních manažerů na úkor stranických plánovačů umožněno malé podnikání v průmyslu otevření ekonomiky zahraniční obchod, investice uvolnění cen otevření ekonomiky zvláštní ekonomické zóny otevřené pobřežní zóny 4 původní (1979): Shenzhen, Zhuhai, Shantozu, Xiamen 1988: o. Hainan 1990: Pudong (u Šanghaje) otevřená města 14 měst (od r. 1984) na pobřeží a podél Jang-c-ťiang 1988: otevřené ekonomické zóny snaha o difúzi výhod zvl. ekonomických zón do širšího okolí 1. delta Jang-c-ťiang (Šanghaj a okolí) 2. delta Perlovéřeky (Kanton a okolí) 3. delta řeky Minnan (Xiamen a okolí)
Průmysl tvoří 52% HDP (2002) (vč. stavebnictví) největší prům. odvětví: 1. textilní 2. strojírenský 3. hutnický 4. chemický většina domácího průmyslu stále státní často zastaralé technologie vysoký podíl vojensko-průmyslového komplexu více než 600 továren vyrábí zbraně velkáčást růstu založena na zahraničních investicích nejvíce investic ze zemí s významnou čínskou menšinou nadnárodníčínská ekonomika
rýže Zemědělství pšenice bavlna
Zemědělství živí 21% světové populace na 7% orné půdy zůstává hlavním zaměstnavatelem (60% EA) systém zodpovědnosti domácností rodiny mohou rozhodovat, které plodiny pěstovat malé skupiny uzavírají krátkodobé kontrakty, aby splnily kvóty stanovené vládou přebytky mohou prodat na trhu úspěšné, ale: tendence pěstovat tržní plodiny spotřeba potravin se zvyšuje nejen díky nárůstu populace, ale i životní úrovně roste spotřeba masa 20% obilovin na krmení dobytka (1978: jen 7%) od pol. 90. let se zvyšuje import potravin do té doby Čína soběstačná snižuje se výměra zem. půdy urbanizace, doprava, dezertifikace, eroze
Výživa kcal na osobu maso rýže pšenice spotřeba potravin se zvyšuje nárůst populace nárůst životní úrovně roste spotřeba masa 20% obilovin na krmení dobytka (1978: jen 7%) od pol. 90. let roste import potravin do té doby Čína soběstačná snižuje se výměra zem. půdy urbanizace doprava dezertifikace eroze
Regionální politika + regionální rozdíly centrálně plánovaná ekonomika hlavní průmyslovou oblastí Mandžusko snaha o rovnoměrné rozložení výroby přesun zbrojní výroby od pobřeží do regionů třetí vlny Sečuan, Kan-su, Kuej-čou vznik nových prům. regionů založených na místní těžbě pomalý rozvoj jihu (špatná infrastruktura) po r. 1978: efektivita > rovnost otevřená ekonomika > soběstačnost hlavní rozvojová oblast: jižní pobřeží sunbelt od Kantonu po Šan-tung zvyšují se reg. rozdíly hlavně sunbelt vs. ostatní Čína sunbelt hlavní cílovou oblastí migrace prohlubují se rozdíly mezi městem a venkovem příjem na venkově jen 1/3 příjmu ve městech
Ekonomické oblasti 1. Severovýchod Mandžusko rustbelt těžký průmysl, staré státní podniky 2. Pobřeží 4. Západní region: 71,4% území 28,8% obyvatel 16,8% HDP sunbelt sem 88% PZI 3. Centrální region hlavní zem. oblast