Nové přístupy k výuce přírodovědných předmětů s využitím ICT pomůcek na ZŠ Přírodopis



Podobné dokumenty
VY_52_INOVACE_ / Ptáci stavba těla, chování Ptáci opeření vládci vzduchu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

I. Sekaniny1804 Přírodopis

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

PŘÍRODOPIS ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

VY_52_INOVACE_ / Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah

VY_32_INOVACE_ / Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

Přírodopis 6. třída. Základní škola Volyně. (Nebuněčné a jednobuněčné organismy. Mnohobuněčné organismy bezobratlí, nižší rostliny a houby)

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Biologická olympiáda, 47. ročník, školní rok , okresní kolo kategorie C. a)... b)..

Učební osnovy předmětu Biologie

.5. Př írodověda charakteristika vyučovacího předmětu začlenění průřezových témat zaměření na klíčové kompetence

Pří _213_PTÁCI.notebook. November 07, 2014

Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a příroda

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

chemie Chemické směsi Akademie věd ČR hledá mladé vědce

FOTOSYNTÉZA CÍL EXPERIMENTU MODULY A SENZORY PŘÍSLUŠENSTVÍ POMŮCKY. Experiment B-10

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOVĚDA. 5. ročník 1+1disponibilní hodina týdně

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s ) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

pracovní listy ČLOVĚK a JEHO SVĚT zpracovala Mgr. Lenka Lídlová Mgr. Eva Korbelová Jaroslava Kačírová Veronika Bulíková Lucie Turková

INFORMATIKA. Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

Obratlovci. Mgr. Martina Březinová

Učební osnova předmětu stavba a provoz strojů

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Doplňující vzdělávací obory 2 Vzdělávací obor: Fyzikální praktika 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence

Otázky pro opakování. 6. ročník

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Anatomie a fyziologie člověka

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

5. 17 Člověk, podpora a ochrana zdraví

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

VY_32_INOVACE_PRV3_16_18. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY

Název: Hmoto, jsi živá? I

FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Plán EVVO Název školy: Základní škola Nový svět, Opava, příspěvková organizace Adresa školy: Jméno a příjmení ředitele: Telefon do školy:

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Variace. Kostra :54:28 Powered by EduBase

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby

Rybí pásma - zákonitosti

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Přírodovědné křížovky

Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

P L Á N P R Á C E Š K O L Y V E Š K O L N Í M R O C E /

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK RADIM ČÁP 9.B

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Mobilní dotyková zařízení jako didaktická pomůcka





5.7. P rvouka Charakteristika vyučovacího předmětu Začlenění průřezových témat Zaměření na klíčové kompetence


3 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE UČEBNÍ OSNOVY


Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)

Nové přístupy k výuce přírodovědných předmětů s využitím ICT pomůcek na ZŠ Obecná část

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.


Název: Projevy živé hmoty

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Výuka v blocích ve 4. ročníku

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1

ZÁVISLOST OSVĚTLENÍ NA VZDÁLENOSTI OD SVĚTELNÉHO ZDROJE

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. zná státní symboly a chápe jejich význam

Biologie nižší gymnázium

Biologická olympiáda

VY_32_INOVACE_ / Ploštěnci, hlísti Ploštěnci živočichové s plochým tělem

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

MATEMATIK A. U ž i v a t e l s k á p ř í r u č k a p r o DOMÁCÍ VERZI

Školní vzdělávací program pro školní družinu

VY_32_INOVACE_ / Kroužkovci Kroužkovci článkovaní červi

Do vyučovacího předmětu Seminář z matematiky a fyziky jsou začleněna tato průřezová témata:

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. A/ Charakteristika předmětu. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 2. STUPEŇ Ročník: devátý.

Transkript:

Název: Nové přístupy k výuce přírodovědných předmětů s využitím ICT pomůcek na ZŠ Přírodopis Autor: Mgr. Miroslav Rosík Vydání: 1. vydání, 2010 Počet stran: 87 Určeno pro projekt: Nové přístupy k využití ICT ve výuce přírodovědných předmětů na základních školách Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0047 Vydavatel: Ostravská univerzita v Ostravě Tisk: REPRONIS s.r.o. Mgr. Miroslav Rosík Ostravská univerzita v Ostravě

OBSAH: Úvod... 7 Klíčové kompetence... 8 1 Fotosyntéza rostlin... 11 1.1 Metodický pokyn... 11 1.2 Realizace úlohy... 12 2 Houby... 15 2.1 Metodický pokyn... 15 2.2 Realizace úlohy... 15 3 Ryby... 20 3.1 Metodický pokyn... 20 3.2 Realizace úlohy... 20 4 Ptáci... 25 4.1 Metodický pokyn... 25 4.2 Realizace úlohy... 25 5 Soustava opěrná a pohybová... 30 5.1 Metodický pokyn... 30 5.2 Realizace úlohy... 30 6 Tělesná teplota... 35 6.1 Metodický pokyn... 35 6.2 Realizace úlohy... 35 7 Dýchací soustava... 39 7.1 Metodický pokyn... 39 7.2 Realizace úlohy... 39 8 Krev... 42 8.1 Metodický pokyn... 42 8.2 Realizace úlohy... 42

9 Sluch... 46 9.1 Metodický pokyn... 46 9.2 Realizace úlohy... 46 10 Minerály... 50 10.1 Metodický pokyn... 50 10.2 Realizace úlohy... 50 Přílohy... 54 Pracovní listy pro žáka... 54 1 Fotosyntéza... 55 1.1 Teoretický základ úlohy... 55 1.2 Pomůcky... 55 1.3 Úkoly... 55 1.4 Závěry a celkové zhodnocení práce... 57 1.5 Citovaná a doporučená literatura... 57 2 Houby... 58 2.1 Teoretický základ úlohy... 58 2.2 Pomůcky... 58 2.3 Úkoly... 58 2.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 60 2.5 Citovaná a doporučená literatura... 61 3 Ryby... 62 3.1 Teoretický základ úlohy... 62 3.2 Pomůcky... 62 3.3 Úkoly... 62 3.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 64 3.5 Citovaná a doporučená literatura... 64 4 Ptáci... 65 4.1 Teoretický základ úlohy... 65 4.2 Pomůcky... 65 4.3 Úkoly... 65

4.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 67 4.5 Citovaná a doporučená literatura... 67 5 Člověk soustava opěrná a pohybová... 68 5.1 Teoretický základ úlohy... 68 5.2 Pomůcky... 68 5.3 Úkoly... 68 5.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 70 5.5 Citovaná a doporučená literatura... 71 6 Člověk tělesná teplota... 72 6.1 Teoretický základ úlohy... 72 6.2 Pomůcky... 72 6.3 Úkoly... 72 6.4 Závěry a celkové zhodnocení práce... 74 6.5 Citovaná a doporučená literatura... 74 7 Člověk dýchací soustava... 75 7.1 Teoretický základ úlohy... 75 7.2 Pomůcky... 75 7.3 Úkoly... 75 7.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 77 7.5 Citovaná a doporučená literatura... 77 8 Člověk krev... 78 8.1 Teoretický základ úlohy... 78 8.2 Pomůcky... 78 8.3 Úkoly... 78 8.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 80 8.5 Citovaná a doporučená literatura... 80 9 Člověk sluch... 81 9.1 Teoretický základ úlohy... 81 9.2 Pomůcky... 81 9.3 Úkoly... 81 9.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 83

9.5 Citovaná a doporučená literatura... 84 10 Mineralogie... 85 10.1 Teoretický základ úlohy... 85 10.2 Pomůcky... 85 10.3 Úkoly... 85 10.4 Závěry a celkové hodnocení práce... 87 10.5 Citovaná a doporučená literatura... 87

Úvod Dnešní doba si žádá počítač v každé učebně či třídě a spolu s ním prezentační techniku dataprojektor. Už nestačí mít ve škole pouze počítačové učebny. Pomalu se stává samozřejmostí i umístění aktivních tabulí do odborných učeben, které učiteli umožňují řadu funkcí. Ani aktivní tabule není vrcholem možností současné doby. V dnešní škole lze provádět podporované experimenty také počítačem prostřednictvím měřících systémů senzorů. Moderní doba plná nových možností a technologií tak klade na učitele řadu požadavků. Jedním z mnohých je zavádění inovativních metod a forem práce, které u žáků povedou k rozvoji a podpoře klíčových kompetencí. Vhodným prostředkem pro splnění tohoto požadavku mohou být informační technologie ve spojitosti s měřícími systémy. Cílem této studijní opory je seznámit pedagogy s možnostmi využití počítačové techniky ve spojitosti s měřícími systémy v rámci vyučování přírodopisu základní školy a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Ve studijní opoře jsou zařazeny nejen měřící úlohy, ale i netradiční úlohy rozvíjející schopnosti žáka. V deseti kapitolách jsou popsány počítačem podporované experimenty zahrnující různé tematické celky učiva přírodopisu. Každá kapitola je členěna na část metodickou a pracovní list pro žáka. V metodické části je popsána realizace a řešení zvolených úloh. Doporučené úlohy si může každý pedagog upravit dle svých potřeb s ohledem na možnosti a vybavení školy či třídy, v které bude výuka probíhat. S výsledky úloh a měření lze dále pracovat v rámci mezipředmětových vztahů např. matematika matematická statistika, informatika excel (tabulky a grafy) či powerpoint. Po prostudování textu budete znát možnosti využití těchto senzorů: čidlo kyslíkové, čidlo oxidu uhličitého, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, čidlo kalnosti, hlukoměr, čidlo síly stisku ruky (ruční siloměr), infrateploměr, teploměr, spirometr, tlakoměr.

Klíčové kompetence Klíčové kompetence jsou v evropském rámci pojímány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu a jsou definovány jako kompetence, které všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život. Během počátečního vzdělávání a odborné přípravy by si měli mladí lidé osvojit klíčové schopnosti na takové úrovni, aby byli připraveni na dospělost, a tyto schopnosti by si měli dále rozvíjet, zachovávat a aktualizovat v rámci celoživotního vzdělávání. Evropský rámec zahrnuje osm oblastí klíčových kompetencí: Komunikace v mateřském jazyce. Komunikace v cizím jazyce. Matematické kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií. Kompetence v oblasti digitálních technologií. Kompetence učit se učit. Sociální a občanské kompetence. Smysl pro iniciativu a podnikatelské myšlení. Kulturní povědomí a vyjádření. Mít kompetenci znamená, že člověk (žák) je vybaven celým složitým souborem vědomostí, dovedností a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, že díky tomu člověk může úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci, v osobním životě. Mít určitou kompetenci znamená, že se dokážeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj. Rámcový vzdělávací program pro ZŠ vymezuje 6 klíčových kompetencí: 1. Kompetence k učení. 2. Kompetence k řešení problémů. 3. Kompetence komunikativní. 4. Kompetence sociální a personální. 5. Kompetence občanská. 6. Kompetence pracovní. V předložené studijní opoře jsou klíčové kompetence pro jednoduchost označeny pouze čísly v souladu s uvedeným seznamem. 1. Kompetence k učení 1. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 1.1 vyhledávat, třídit a propojovat informace, 1.2 využívat a ověřovat různé zdroje informací prameny učebnice, atlasy, klíče, encyklopedie, internet, 1.3 experimentovat a využívat učební pomůcky a materiály, 1.4 používat odbornou terminologii odpovídající věku a znalostem, 1.5 využívat informace v praktickém životě, 1.6 pozorovat a porovnávat získané informace, rozlišovat detaily. Jak toho dosáhneme? Např.: 1. vytváříme prostor a prostředí pro experimenty, podporujeme činnostní učení žáků (pozorování, pokusy, laboratorní práce), podporujeme vzájemné porovnávání a hodnocení výsledků žáků, umožňujeme používat výsledky pro další učení,

2. vedeme žáky k práci s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, knižních, mediálních, včetně internetu (informace vyhledá, třídí a vhodným způsobem používá, dává do souvislosti), 3. umožňujeme žákům vlastním způsobem vysvětlovat pozorované jevy, navzájem si klást otázky, hledat na ně odpovědi, spolupracovat a kooperovat. 2. Kompetence k řešení problémů 2. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 2.1 rozpoznávat problémy během vzdělávání při využití všech metod a prostředků, které mají v daném okamžiku k dispozici (dostupné metody pozorování, měření, experimentování, matematické prostředky, grafické prostředky apod.), 2.2 jednoznačně vyjádřit či formulovat problém, 2.3 hledat, navrhovat či používat různé další metody, informace nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému, 2.4 posuzovat řešení problému z hlediska jeho správnosti, jednoznačnosti či efektivnosti, 2.5 korigovat chybná řešení problému, 2.6 aplikovat osvědčené postupy při řešení problémových situací a osvojené metody řešení problémů využívat i v jiných oblastech vzdělávání, pokud jsou dané metody v těchto oblastech aplikovatelné, 2.7 ověřovat prakticky správnost řešení problému. Jak toho dosáhneme? Např.: 1. vedeme výuku tak, aby vznikaly problémové situace, které by žáci rozpoznali, pochopili problematiku a nalezli vlastní řešení (necháme žáky samostatně experimentovat, připravit si různé materiály a jednoduché pomůcky k přírodovědným pokusům, vyhledat a ověřit potřebné informace nutné pro řešení problému z různých zdrojů), 2. vytváříme žákům prostor pro definování a pojmenování problému, na který při učení narazili, necháme žáky vyjadřovat a obhajovat své závěry i rozhodnutí, 3. směřujeme žáky tak, aby při řešení problému využívali dosavadních znalostí a dovedností, byli samostatní a zodpovědní. 3. Kompetence komunikativní 3. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 3.1 samostatné, logické a přesné formulování myšlenek ústní i písemný projev, 3.2 rozvoj schopnosti obhajování a argumentace vlastního názoru a zároveň se učí respektování a naslouchání názorům jiných, 3.3 vhodně komunikovat mezi sebou i s učitelem a výstižně formulovat otázky, 3.4 používání a porozumění různým typům textů, záznamů a obrazových materiálů, 3.5 zhodnocení výsledků vlastní práce sebekritika a přijímání kritiky. Jak toho dosáhneme? Např.: 1. vedeme žáky k jasnému vyjadřování, používání odborné terminologie, která odpovídá znalostem a věku žáků, 2. směřujeme žáky k vyjadřování vlastních názorů na konkrétní témata s využíváním dostupných informačních a komunikačních prostředků, 3. vedeme žáky k vzájemnému srovnávání svých výsledků a k obhajobě závěrů,

4. vedeme žáky k popisu situace při experimentování, dotazování se na vzniklé nejasnosti, k diskusi se spolužáky i učitelem. 4. Kompetence sociální a personální 4. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 4.1 využívání týmové spolupráce při řešení úloh, problémů a experimentů, 4.2 respektování pravidel práce v týmu a přijímání různých rolí ve skupině, 4.3 vzájemnou pomoc při učení, 4.4 posílení sebedůvěry a pocitu zodpovědnosti. Jak toho dosáhneme? Např.: 1. vytváříme vhodné situace pro práci ve skupině, 2. vedeme žáky ke spolupráci při skupinové práci, k odpovědnému přístupu ke své práci i k práci druhých, k zodpovědnosti za výsledky své činnosti, k přijímání názorů druhých, 3. vedeme žáky k práci v různých rolích ve skupině (např. zapisovatel, experimentátor, časoměřič, mluvčí apod.). 5. Kompetence občanské 5. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 5.1 respektování veškerých práv a povinností, 5.2 přijímání zodpovědnosti za svou práci, 5.3 vytváření pozitivního vztahu ke kulturním hodnotám předchozích generací i k současnosti, 5.4 dodržování pravidel slušného a bezpečného chování, 5.5 pochopení základních ekologických a environmentálních problémů, 5.6 zapojení do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí, 5.7 zodpovědné chování v krizových situacích. Jak toho dosáhneme? Např.: 1. vedeme žáky k utváření dovednosti vhodného chování při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí, 2. vyžadujeme dodržování stanovených pravidel, respektování práv a povinností svých i druhých, přejímání zodpovědnosti za svou práci, 3. podporujeme tvořivost a kreativitu žáků. 6. Kompetence pracovní 6. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 6.1 praktické seznámení s různými pomůckami, materiály a nástroji, které mohou využívat v praxi, 6.2 objektivní sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci, 6.3 organizaci vlastní práce, navržení pracovního postupu, mít zodpovědnost za odvedenou práci pro skupinu i společnost, 6.4 dodržování řádu a bezpečnostních pravidel při manipulaci s pomůckami, nástroji, přístroji a materiály,

6.5 využívat získané poznatky v dalším vzdělávání a aplikovat je v praxi. Jak toho dosáhneme? Např.: 1. vedeme žáky k dodržování bezpečnostních pravidel při práci, 2. vedeme žáky ke správnému zacházení s pomůckami, přístroji, materiály apod., 3. vytváříme podmínky pro samostatnou přípravu některých pomůcek a materiálů, 4. provádíme s žáky rozbor pracovní činnosti se zaměřením na praxi či profesní orientaci.

Fotosyntéza rostlin 11 1 Fotosyntéza rostlin V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek koncentraci kyslíku a oxidu uhličitého při fotosyntéze rostlin. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: fotosyntéza, chloroplast, chlorofyl, respirace, objasnit průběh fotosyntézy, uvést podmínky fotosyntézy, vysvětlit význam fotosyntézy pro ostatní organismy, pomocí ICT pomůcek určit koncentraci kyslíku a oxidu uhličitého při fotosyntéze rostlin, odečítat z grafu a porovnávat naměřené hodnoty koncentrací. 1.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 6. ročník Projevy života Fotosyntéza Pomocí ICT pomůcek určit a porovnat ve stanoveném časovém úseku koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého během fotosyntézy Skupinová práce ve třídě laboratorní cvičení Reproduktivní 1.1, 1.2, 1.3, 1.6, 3.1, 3.3, 3.5, 4.1, 6.1, 6.4 Chemie, fyzika, informatika 45 min.

12 Fotosyntéza rostlin 1.2 Realizace úlohy 1.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď, který plyn je nutný k dýchání. Kde se tento plyn tvoří? Uveď příklad. Znáš příklady dalších plynů? Uveď je. Jak se odborně označuje plynný obal Země? Najdi na internetu názvy plynů, které mají chemickou značku: Xe - xenon He - helium.. Rn - radon Ne - neon.. Zapište označení této skupiny plynů: vzácné plyny. 1.2.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, kyslíkové čidlo, čidlo oxidu uhličitého, teploměr, vzorky rostlin. 1.2.3 Úkoly 1.2.3.1 Úkol č. 1 JAK PROBÍHÁ FOTOSYNTÉZA 1. Doplňte správné údaje PODMÍNKY VZNIKÁ SVĚTLO KYSLÍK ZELENÉ LISTOVÉ BARVIVO CUKR GLUKÓZA TEPLO VODA VODA OXID UHLIČITÝ 2. Doplňte chemickou rovnici, která vyjadřuje průběh fotosyntézy 6 CO 2 + 12 H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 + 6 H 2 O 1.2.3.2 Úkol č. 2 CO PROBÍHÁ ZA TMY 6 5 7 4 2 6 1 3 5 R E S P I R A C E DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK VLAK PSOVITÁ ŠELMA VLK A 1 VÝSTAVNÝ DŮM VILA HRÁZ VAL I 2 SLADIDLO CUKR SLEPICE ODBORNĚ KUR C 3 TANEČNÍ ZÁBAVA PLES STROMOVÝ POROST MLÁDĚ KRÁVY TELE POHYB VZDUCHEM LES P 4 LET E 5

Fotosyntéza rostlin 13 ZTROSKOTANÁ LOĎ OBYVATEL SEVERNÍ ANGLIE VRAK KLOKANÍ KAPSA VAK R 6 SKOT ŘEKA TOK S 7 1.2.3.3 Úkol č. 3 MĚŘENÍ PRŮBĚHU FOTOSYTÉZY 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojená čidla. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat, takto postupně přidej všechna čidla. 6. Po přidání čidel zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidla připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano. 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat, přepni na y(t):2 a opakuj postup pro další čidlo. Tímto způsobem přidáš všechna čidla a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy koncentrací a teploty. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulky naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ VZOREK 1 KONCENTRACE KYSLÍKU KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO NAMĚŘENÁ HODNOTA MAX. MIN. JEDNOTKA

14 Fotosyntéza rostlin TEPLOTA OBJEKT MĚŘENÍ VZOREK 2 KONCENTRACE KYSLÍKU KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO TEPLOTA NAMĚŘENÁ HODNOTA MAX. MIN. JEDNOTKA Jak vysvětlíš proces fotosyntézy? Fotosyntéza je složitý chemický proces, který probíhá v rostlinném těle. Rostliny vytvářejí z vody a oxidu uhličitého cukr glukózu. Proces probíhá v chloroplastech buněk listů a jiných zelených částí rostlinného těla. Zdrojem potřebné energie je sluneční záření. V chloroplastech uložené zelené barvivo chlorofyl pohlcuje světlo, jehož energie je využita v sledu chemických reakcí, při nichž se slučuje voda s oxidem uhličitým za vzniku glukózy a uvolnění kyslíku. Glukóza je zdrojem energie pro další procesy v těle rostliny. 1.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce V zelených částech rostlin probíhá fotosyntéza. Podmínkou procesu jsou světlo, teplo, voda, zelené barvivo chlorofyl, oxid uhličitý. Složitou chemickou proměnou vzniká kyslík, cukr glukóza a voda. Respirace je děj, který probíhá za tmy a vzniká při něm plyn oxid uhličitý. Rychlost průběhu fotosyntézy ovlivňuje teplota prostředí. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš složení vzduchu. 2. Jaký je význam fotosyntézy? 3. Jaký proces probíhá v rostlinném těle za tmy? 4. Co jsou plíce planety Země? 5. Vysvětli termín producent. 6. Co ovlivňuje rychlost fotosyntézy?

Houby 15 2 Houby V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek množství rozpuštěného kyslíku. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: symbióza, výtrus, pučení, reducent, rozlišit části těla vyšších hub, zhotovit mikroskopický preparát, odečítat z grafu naměřené hodnoty, pomocí ICT pomůcek určit množství rozpuštěného kyslíku. 2.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 7. ročník Houby Tělo hub Pomocí ICT pomůcek stanovit množství rozpuštěného kyslíku Skupinová práce ve třídě laboratorní cvičení Reproduktivní 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.3, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.3, 4.4, 5.1, 5.2, 5.5, 5.6, 6.1, 6.3, 6.4, 6.5 Fyzika, informatika 45 min. 2.2 Realizace úlohy 2.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď příklady hub, které lze konzumovat. Jak lze využít kvasinku pivní? Co jsou to biotechnologie?

16 Houby Najdi na internetu, kdo a kdy objevil penicilin: britský vědec Alexander Fleming v roce 1928. Zjisti, která houba je nejjedovatější na světě? Muchomůrka zelená. Zjisti, která jedlá houba je největší? Vatovec obrovský. Najdi na internetu české názvy hub: Leccinum scabrum Kozák březový. Suillus luteus Klouzek obecný. Boletus erythropus Hřib kovář. Amanita muscaria Muchomůrka červená. Macrolepiota procera Bedla vysoká. 2.2.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, mikroskop, podložní sklíčko, kapátko, PC, řídicí jednotka, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, kádinka, 100 ml vody, kostka cukru, 10 g droždí. 2.2.3 Úkoly 2.2.3.1 Úkol č. 1 STAVBA TĚLA VYŠŠÍCH HUB Označ jednotlivé části těla vyšších hub KLOBOUK ROUŠKO S LUPENY ČI ROURKAMI PLODNICE T Ř E Ň PRSTENEC POCHVA PODHOUBÍ Obrázek č. 1-1 Houby

Houby 17 2.2.3.2 Úkol č. 2 ROZMNOŽOVÁNÍ KVASINEK Do kádinky odměř 100 ml vody, přidej kostku cukru a 10 g droždí. Umísti do tepla. Zahaj měření z následujícího úkolu. Po 10 minutách odeber kapátkem vzorek suspenze na podložní sklíčko a připrav preparát. Zakresli množící se kvasinky. Zvětšení:

18 Houby Nákres: Doplň: Rozmnožování kvasinek se označuje pojmem: pučení. 2.2.3.3 Úkol č. 3 MĚŘENÍ ROZPUŠTĚNÉHO KYSLÍKU 1. K měření využij roztok z úkolu č. 2. 2. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj čidlo pro měření ve vodě rozpuštěného kyslíku. 3. Spusť program eprolab. 4. Klikni na HiScope. 5. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 6. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat. 7. Po přidání čidla zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 8. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 9. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano. 10. Pomocí ikony otevři grafy(t). 11. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 12. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 13. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 14. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 15. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 16. Pomocí ikony spusť nahrávání. 17. Na obrazovce PC se zobrazuje graf rozpuštěného O 2.

Houby 19 18. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 19. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 20. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ ROZTOK KVASINEK NAMĚŘENÝ OBJEM O 2 V [ mg/l ] PO ČASE 0 MIN. 5 MIN. 10 MIN. 15 MIN. Jak vysvětlíš symbiózu? Symbióza je oboustranně výhodné soužití dvou či více organismů různých druhů. Například klouzek modřínový a modřín opadavý, kozák březový a bříza bělokorá, lišejníky houbová vlákna, sinice a řasy. 2.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Plíseň hlavičkovou zařazujeme mezi nižší houby. Hřib dubový je příkladem vyšších hub, které mají složitější stavbu těla. Z podhoubí ve vhodných podmínkách vyrůstají plodnice, které mají dvě části klobouk a třeň. Spodní strana klobouku nese lupeny či rourky, v kterých se tvoří výtrusy. Jsou nutné pro rozmnožování hub. O zdravé a jedlé plodnice mají zájem houbaři. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš zásady správného houbaření. 2. Proč mají některé houby druhová jména podle stromů? Uveď příklady. 3. Vysvětli, jaký význam mají v přírodě reducenti. 4. Které choroby se léčí antibiotiky? 5. Co je to dřevomorka? 6. Jak postupovat v případě otravy houbami? 7. Vysvětli význam hub v přírodě.

20 Ryby 3 Ryby V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a její kalnost. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: postranní čára, ploutev, plankton, rozlišit vybrané druhy ryb, popsat stavbu těla ryb, odečítat z grafu naměřené hodnoty, pomocí ICT pomůcek změřit množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a její kalnost. 3.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 7. ročník, 8. ročník Ryby Tělo ryb Pomocí ICT pomůcek změřit množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a kalnost vody Skupinová práce ve třídě Reproduktivní 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.3, 3.1, 3.4, 3.5, 4.1, 4.3, 4.4, 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4 Informatika, fyzika, chemie, zeměpis 45 min. 3.2 Realizace úlohy 3.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď, které naše ryby poznáš, a co o nich víš. Jak je tělo ryb přizpůsobeno životu ve vodě?

Ryby 21 Co je to postranní čára a k čemu slouží? Najdi na internetu, čím je nebezpečný odranec smrtící: jedem vylučovaným žlázami u základů třinácti hřbetních trnů. Zjisti, kolik žaberních otvorů má mihule potoční? Sedm párů. Najdi na internetu české názvy uvedených zástupců: Cyprinus carpio kapr obecný. Esox lucius štika obecná. Salmo trutta pstruh obecný. Anguilla anguilla úhoř říční. 3.2.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, různé vzorky vody, PC, řídicí jednotka, měřič kalnosti, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, kádinky, pravítko. 3.2.3 Úkoly 3.2.3.1 Úkol č. 1 ZÁSTUPCI RYB R Ú M D H A O D Ř I O D K N A L N P Ý R O C V E M S J K N A J Í E S E Ř T E M R J P I E A R K M V A M S Ř E O O N L K A R M B S N U Í E K L Í Ř Ž S U A M P E C Ň Š V T D I K Í A E A L R Í V V Š N A A P E I N S K B O R Ř R O A K P O A U N H V KAŽDÉM ŘÁDKU JE UKRYTO JEDNO HLAVNÍ MĚSTO A JEDEN ZÁSTUPCE RYB. VYŠKRTEJTE PÍSMENA TVOŘÍCÍ NÁZEV HLAVNÍHO MĚSTA A ZJISTĚTE TAK 12 ZÁSTUPCŮ RYB. ŠVÝCARSKO, POLSKO, RAKOUSKO, ČESKO, BELGIE, NORSKO, UKRAJINA, FRANCIE, ITÁLIE, RUSKO, ŠPANĚLSKO, ANGLIE

22 Ryby 3.2.3.2 Úkol č. 2 STAVBA TĚLA RYB Obrázek č. 1-2 Stavba těla ryb 3.2.3.3 Úkol č. 3 MĚŘENÍ VLASTNOSTÍ VODY 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojená čidla. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat, takto postupně přidej všechna čidla. 6. Po přidání čidel zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano. 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat, přepni na y(t):2 a opakuj postup pro další čidlo. Tímto způsobem přidáš všechna čidla a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění.

Ryby 23 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy kalnosti a rozpuštěného O 2. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ NAMĚŘENÉ HODNOTY KALNOST [ NTU ] ROZPUŠTĚNÝ O 2 [ mg/l ] VZOREK 1 - VZOREK 2 - VZOREK 3 - VZOREK 4 - VZOREK 5 - Jak vysvětlíš dýchání ryb? Dýchání rybám umožňují žábry, které leží v dutinách na každé straně těla těsně za ústy. Jsou chráněny skřelemi. Voda přichází k žábrám ryb ústy a vychází žaberními otvory. Při průtoku žábrami prochází kyslík ve vodě rozpuštěný tenkou vnější membránou krevních kapilár a vstupuje do krevního řečiště. Současně je z kapilár vytlačován oxid uhličitý. 3.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Tělo ryb je rozlišeno na hlavu, trup a ploutve. Pokryto je kůží se šupinami. Ryby dýchají žábrami. Rozmnožují se v době tření. Samice vypouštějí do vody vajíčka (jikry), která samci oplozují spermiemi (mlíčím). Jedná se o vnější oplození. Ryby tekoucích vod mají různé nároky na kvalitu vody. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš, co je plankton. 2. Které ploutve ryb jsou párové a které nepárové? 3. Vysvětli, k čemu slouží sádky. 4. Proč je rybí maso zdravé?

24 Ryby 5. Čemu říkají rybáři pstruhové pásmo? 6. Uveď příklady tažných ryb. 7. Vysvětli, z čeho se vyvíjí a k čemu slouží plynový měchýř ryb. 8. Co to jsou skřele?

Ptáci 25 4 Ptáci V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek intenzitu hlasových projevů ptáků. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: pelichání, syrinx, vratiprst, migrace, rozlišit vybrané řády ptáků, popsat stavbu pera ptáků, odečítat z grafu naměřené hodnoty, pomocí ICT pomůcek změřit hlasové projevy ptáků. 4.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 7. ročník, 8. ročník Ptáci Hlasy ptáků Pomocí ICT pomůcek změřit intenzitu hlasových projevů ptáků Skupinová práce ve třídě Reproduktivní 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.6, 2.1, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.4, 5.2, 5.5, 6.1, 6.3 Informatika, fyzika, 45 min. 4.2 Realizace úlohy 4.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď příklady ptáků žijících ve tvém okolí. Jak se tělo ptáků přizpůsobilo létání? Co je to pelichání ptáků? Kdy a proč k němu dochází? Najdi na internetu, co se označuje pojmem syrinx: hlasivková membrána v průdušnici, která průchodem vzduchu vibruje a vytváří zvuk. Zjisti, v jakém úhlu mohou otáčet hlavou a krkem sovy? Větším než 270. Ověř velikost snůšky sýkory koňadry: 5 11 bílých vajec s načervenalými skvrnami.

26 Ptáci Najdi na internetu české názvy uvedených zástupců: Passer domesticus vrabec domácí. Turdus merula kos černý. Hirundo rustica vlaštovka obecná. Bubo bubo výr velký. Phasianus colchicus bažant obecný. 4.2.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, zvukový záznam hlasů ptáků, PC, řídicí jednotka, hlukoměr, pravítko. 4.2.3 Úkoly 4.2.3.1 Úkol č. 1 ZÁSTUPCI PTÁKŮ ZÁSTUPCE TŘÍDY PTÁKŮ ŘÁD O V D R Z D DROZD PĚVCI V R K O L O S SOKOL DRAVCI R S A E Ý Č K SÝČEK DRAVCI A T C R K A E RACEK DLOUHOKŘÍDLÍ T U O I B H L HOLUB MĚKKOZOBÍ I A P U T N K TUKAN ŠPLHAVCI P A O R S J K SOJKA PĚVCI R E D T L S A DATEL ŠPLHAVCI S Á N V R T A VRÁNA PĚVCI T TAJENKA TAJENKA: VRATIPRST.. VYSVĚTLENÍ: ČTVRTÝ PRST UMOŽŇUJÍCÍ ŠPLHÁNÍ ČI UCHYCENÍ ŠPLHAVCI, SOVY.

Ptáci 27 4.2.3.2 Úkol č. 2 STAVBA PERA PTÁKŮ Obrázek č. 1-3 Stavba ptačího pera 4.2.3.3 Úkol č. 3 MĚŘENÍ HLASOVÝCH PROJEVŮ PTÁKŮ 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj hlukoměr. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat. 6. Po přidání čidla zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano. 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání.

28 Ptáci 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf intenzity hlasového projevu ptáků. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ RODOVÉ A DRUHOVÉ JMÉNO ZÁSTUPCE 1. NAMĚŘENÁ INTENZITA HLUKU /db / MIN. MAX. 2. 3. 4. 5 6. Jak vysvětlíš migraci ptáků? Migrace ptáků je typická pro tzv. tažné ptáky, kteří se stěhují na svá zimoviště, protože během zimy by v našich zeměpisných šířkách nenašli dostatek potravy. Tah ptáků probíhá na jaře na sever a na podzim na jih. Migrační cesty se pro jednotlivé druhy liší, stejně jako cílová místa. Ptáci se orientují pomocí výkonných vnitřních hodin, které jim umožňují poměřovat změny délky dne, pozici Slunce a v noci pozici Měsíce a hvězd. Většina ptáků rozpoznává i změny magnetického pole Země, které používají jako kompas. 4.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Tělo ptáků je pokryto peřím, které napomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu. Tvarem a stavbou těla jsou přizpůsobeni létání. Zadní končetiny jsou kráčivé a přední se změnily v křídla. Duté kosti a vzdušné vaky nadlehčují tělo ptáků. Samičky po oplození kladou vajíčka ve vápenaté skořápce. Podle místa pobytu dělíme ptáky na tažné, stálé a přelétavé. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš stavbu těla ptáků. 2. Jaké druhy peří znáš? 3. Vysvětli pohlavní dvojtvárnost na příkladě ptáků. 4. Proč mají vrubozobí kostrční mazovou žlázu? 5. Čím se zabývá etologie? 6. Kteří ptáci přinášejí lidem užitek? Jaký? 7. Uveď příklady ptáků krmivých a nekrmivých.

Ptáci 29 8. Vysvětli, co je biologická rovnováha. 9. Co to jsou instinkty? 10. Vyjmenuj příklady domestikovaných ptáků.

30 Soustava opěrná a pohybová 5 Soustava opěrná a pohybová V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek svalovou únavu. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: okostice, ozubice, osifikace, rozlišit typy spojení kostí, zjistit dominantní ruku podle jejího výkonu, odečítat z grafu naměřené hodnoty, pomocí ICT pomůcek určit svalovou únavu. 5.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 8. ročník, 9. ročník Člověk Opěrná a pohybová soustava Pomocí ICT pomůcek určit svalovou únavu Skupinová práce ve třídě Reproduktivní 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 4.1, 4.4, 5.6, 6.1, 6.4, 6.5 Informatika, matematika 45 min. 5.2 Realizace úlohy 5.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď, jak se označuje postupné kostnatění chrupavek. Jaké druhy svalové tkáně znáš? Stručně je charakterizuj. Proč se sportovci před zápasem či závodem rozcvičují? Najdi na internetu latinské názvy vybraných kostí: kost pažní humerus, kost loketní ulna, kost vřetenní radius, kost stehenní femur,

Soustava opěrná a pohybová 31 kost holenní tibia, kost lýtková fibula. Zjisti, které typy kostní tkáně rozlišujeme. Houbovitá a hutná. Najdi na internetu vysvětlení termínů: ozubice tuhé vazivo upevňující kořen zubu, distorse přetržení vazů držících kloub pohromadě, osteoporóza ztráta bílkovinné složky kostí, zvýšená lámavost. 5.2.2 Pomůcky Tužky, pastelky, učebnice, stopky, PC, řídicí jednotka, ruční siloměr. 5.2.3 Úkoly 5.2.3.1 Úkol č. 1 TEST NERVOSVALOVÉ KOORDINACE BRUSTMANŮV TEČKOVACÍ TEST Provede se nejdříve dominantní rukou a poté druhou rukou. Test probíhá během jedné minuty. Úkolem je tužkou na papír udělat v daném poli za 10 s co nejvíce teček. Po každých 10 sekundách začínáte tečkovat v novém poli příslušného sloupce. Po přepočtu teček za levou a pravou ruku se vypočítá index. Jeho hodnota určuje úroveň spolupráce nervů a svalů. LEVÁ RUKA PRAVÁ RUKA CELKEM: CELKEM: I = CELKEM _ PRAVÁ = = CELKEM _ LEVÁ

32 Soustava opěrná a pohybová 5.2.3.2 Úkol č. 2 KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA P O O V I Z A V O Ř U A K T A P O L R E R O K Š V Y O V B Z CH B U O L K L E E Á Ý R CH O S Č E N Ž K N A O Š P I Č Á K Y Č T S T O L I P R L É L M E J O P C E A L E K O S T R A V V M Č E L I S T I E S ŘEZÁKY ŠPIČÁKY STOLIČKY MLÉČNÝ CHRUP VAZIVO KLOUB ČELISTI OBRATLE ŽEBRO PÁNEV KOSTRA SVALY ČELO KREV SPOJ UCHO POJEM ŠVY LOPATKA TAJENKA: OKOSTICE VYSVĚTLENÍ: TVOŘÍ POVRCH KOSTI OCHRANNÝ OBAL. 5.2.3.3 Úkol č. 3 MĚŘENÍ SVALOVÉ ÚNAVY 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj ruční siloměr. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat. 6. Po přidání čidla zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano.

Soustava opěrná a pohybová 33 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf svalové únavy. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ LEVÁ RUKA MAXIMUM NAMĚŘENÁ SÍLA / N / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3 PRŮMĚR LEVÁ RUKA MINIMUM PRAVÁ RUKA MAXIMUM LEVÁ RUKA MINIMUM Graf č. 1-1 Svalová únava pravá ruka

34 Soustava opěrná a pohybová Graf č. 1-2 Svalová únava levá ruka Jak vysvětlíš svalovou činnost? Činnosti svalů (svalové práci) říkáme tělesná práce. Rozlišujeme dva typy tělesné práce. Dynamická práce je taková, kdy se střídá stah a ochabnutí svalů. Příkladem může být chůze, rytí, sport. Statická (udržovací) práce je taková, kdy svaly vynakládají sílu na udržení polohy. Tělo se nepohybuje, ale smrštěné či částečně napnuté svaly pracují. Příkladem může být vzpřímený postoj, sezení na židli, držení novin při jejich čtení. 5.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Lidská kostra se skládá z lebky, kostry trupu a kostry končetin. Okostice kost chrání, vyživuje a umožňuje její růst do šířky. Pohyblivým spojením dvou či více kostí je kloub. Prohlubně obou čelistí vyplňují zuby. Rozlišujeme chrup mléčný a trvalý. Před zubním kazem je zub chráněn sklovinou. Ke kostře se upínají svaly. Podle stavby rozlišujeme svalovou tkáň hladkou, příčně pruhovanou a srdeční svalovinu. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš rozdíl mezi vnitřní a vnější kostrou živočichů. Uveď příklady. 2. Vysvětlíš rozdíl mezi pravým a nepravým žebrem? 3. Co se označuje pojmem fraktura? 4. Jaké typy zlomenin rozlišujeme a jaká je první pomoc? 5. Dovedeš vysvětlit, co je křeč? 6. Vyjmenuj příklady spojení kostí. 7. Prospívá tělu aerobik? Vysvětli. 8. Proč jsou důležité pravidelné návštěvy zubního lékaře?

Tělesná teplota 35 6 Tělesná teplota V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek teplotu prostředí a částí těla člověka. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: tělesná teplota, úžeh, úpal, podchlazení, rozlišit endotermní a exotermní živočichy, zaznamenat do grafu naměřené hodnoty, pomocí ICT pomůcek určit teplotu prostředí a částí těla člověka. 6.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 8. ročník, 9. ročník Člověk Tělesná teplota Pomocí ICT pomůcek určit teplotu prostředí a částí těla člověka Skupinová práce ve třídě Reproduktivní.1, 1.3, 1.6, 2.1, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 5.2, 6.1, 6.4 Matematika, informatika, fyzika 45 min. 6.2 Realizace úlohy 6.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď, co si představíš, když se řekne teplota. Čím lze teplotu měřit? Uveď příklad. Jaké jednotky lze při měření teploty využít? Uveď je. Najdi na internetu tělesnou teplotu ptáků a zapiš ji: 39 C až 40 C Zapiš nejnižší teoreticky možnou teplotu, tzv. absolutní nulu: 273,15 C. Zapiš teplotu tání včelího vosku: 62 C až 64 C.

36 Tělesná teplota 6.2.2 Pomůcky Pastelky, učebnice, encyklopedie, internet, PC, řídicí jednotka, zelený teploměr, infrateploměr, pravítko. 6.2.3 Úkoly 6.2.3.1 Úkol č. 1 TEPLOTA ŽIVOČICHŮ 1 8 2 9 3 1 4 12 8 5 E N D O T E R M N Í 13 11 7 9 6 11 14 9 7 10 Ž I V O Č I CH O V É 3 2 + 3 = 12 M É D = 8 N 0,2 * 5 = 1 E 3 2 = 9 O 6 +13 = 7 V 8,2 3,1 1,1 = 4 R V + 6 = 13 Ž 5 2 2 * É = 5 Í 5 : 2,5 = 2 D 112 : N = 14 CH E + D = 3 T 3 : 5 * 10 = 6 Č (0,5 * 8) + (0,4 * 15) = 10 É É +E = 11 I TAJENKA: ENDOTERMNÍ ŽIVOČICHOVÉ. VYSVĚTLENÍ: ŽIVOČICHOVÉ UDRŽUJÍCÍ SI SVOU TĚLESNOU TEPLOTU NA URČITÉ VÝŠI NEZÁVISLE NA ZMĚNÁCH VNĚJŠÍ TEPLOTY TEPLOKREVNÍ ŽIVOČICHOVÉ / PTÁCI 39 C 40 C; SAVCI 36 C 37 C /... 6.2.3.2 Úkol č. 2 TEPLOTA A ZDRAVÍ Vysvětlete pojmy: Úžeh:.vzniká při pobytu v horkém a vlhkém prostředí. Úpal:.vzniká přehřátím buněk pod vlivem slunečního záření. Podchlazení: vzniká při dlouhodobém pobytu ve velmi chladném prostředí, pokles teploty až na 30 C. 6.2.3.3 Úkol č. 3 TEPLOTA KOLEM NÁS 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojená čidla. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat, takto postupně přidej všechna čidla. 6. Po přidání čidel zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidla připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano.

Tělesná teplota 37 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat, přepni na y(t):2 a opakuj postup pro další čidlo. Tímto způsobem přidáš všechna čidla a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy teploty. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Zaznamenej do grafu naměřené hodnoty, barevně odliš měření žáků (červená a modrá barva). 20. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ UČEBNA MÍSTNOST UČEBNA STROP UČEBNA PODLAHA DLAŇ CHODIDLO LALŮČKY UŠÍ ČELO NAMĚŘENÁ TEPLOTA / C / ŽÁK 1 ŽÁK 2

38 Tělesná teplota [ C] Jak vysvětlíš proces pocení lidského těla a co může signalizovat? Proces pocení lidského těla je přirozený děj, kterým se organismus ochlazuje a potem vyměšuje i řadu škodlivých látek. Pocení reguluje tělesnou teplotu a chrání tělo před přehřátím. Nadměrné pocení může být příznakem některých zdravotních komplikací: obezity, zvýšené funkce štítné žlázy, chronických infekcí, menopauzy, stresu, narušené hladiny hormonů apod. 6.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Člověk patří mezi endotermní živočichy, kteří si udržují stálou tělesnou teplotu. Živočichové s tělesnou teplotou, která kolísá podle teploty prostředí, patří mezi exotermní živočichy. Při dlouhodobém působení sluneční energie a tepla na lidský organismus může vzniknout úžeh nebo úpal. Naopak při delším pobytu v chladném a mrazivém prostředí může dojít k podchlazení. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš nejteplejší orgány lidského těla. 2. Jak se mění teplota s ohledem na zdraví či nemoc člověka? 3. Proč se liší teplota některých částí lidského těla? Uveď příklady a zdůvodni. 4. Uveď příklady chorob, které se projeví zvýšenou tělesnou teplotou. 5. Jak lze snížit zvýšenou tělesnou teplotu? 6. Co se děje s tělesnou teplotou po příjmu potravy?

Dýchací soustava 39 7 Dýchací soustava V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek vitální kapacitu plic. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: dýchací svaly, vitální kapacita plic, kapénková infekce, rozlišit části dýchací soustavy, změřit dechovou frekvenci, odečítat z grafu naměřené hodnoty, pomocí ICT pomůcek určit vitální kapacitu plic. 7.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 8. ročník, 9. ročník Člověk Dýchací soustava Pomocí ICT pomůcek určit vitální kapacitu plic Skupinová práce ve třídě Reproduktivní 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.6, 2.7, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 5.2, 5.6, 6.1, 6.4, 6.5 Informatika, fyzika 45 min. 7.2 Realizace úlohy 7.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď příklady dýchacích orgánů živočichů. Jak se mění dýchání při tělesné námaze? Co je kapénková infekce a jak se jí bráníme? Najdi na internetu, co objevil Robert Koch v roce 1882: bakterii Mycobacterium tuberculosis, která je původcem tuberkulózy. Zjisti, které svaly se označují jako dýchací. Mezižeberní svaly a bránice. Ověř, jaká je normální dechová frekvence: 16 vdechů za minutu. Najdi na internetu vysvětlení termínu fonace: vznik tónu vlivem vydechovaného vzduchu, který rozvibruje hlasivky.

40 Dýchací soustava 7.2.2 Pomůcky Pastelky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, spirometr. 7.2.3 Úkoly 7.2.3.1 Úkol č. 1 STAVBA DÝCHACÍ SOUSTAVY Barevně označ pojmy související s dýchací soustavou START ÚPAL ŽLOUTENKA TUKY JÁTRA KLADÍVKO HLTAN HRTAN OKO NEURON ASTMA MOČOVOD HRUDNÍK ALVEOLY ČÉŠKA NOSOHLTAN MÍCHA VÝDECH PRŮDUŠNICE JÍCEN HORMONY KYSLÍK MOZEČEK PRŮDUŠKY HLASIVKY LEDVINA ZUBY PRŮDUŠINKY ŽALUDEK POPLICNICE MOZEK PLÍCE NÁDECH INZULÍN BRZLÍK CÍL 7.2.3.2 Úkol č. 2 DECHOVÁ FREKVENCE VYSVĚTLENÍ: POČET NÁDECHŮ ZA MINUTU.. DECHOVÁ FREKVENCE ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3 KLIDOVÁ NÁMAHOVÁ 7.2.3.3 Úkol č. 3 MĚŘENÍ VITÁLNÍ KAPACITY PLIC 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj spirometr. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat. 6. Po přidání čidla zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano. 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění.

Dýchací soustava 41 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf, z něhož určíme vitální kapacitu plic. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ NAMĚŘENÝ OBJEM / L /s / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3 MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI STÁNÍ Jak vysvětlíš jednotlivé fáze dýchání? Dýchání je sled dějů, které umožňují výměnu plynů mezi buňkami těla a vnějším prostředím. Plíce se naplňují vzduchem koordinovanou činností bránice a mezižeberních svalů. Během vdechu se dýchací svaly stahují. Tento stah rozšiřuje hrudní koš a zvětšuje objem plic. Tlakový rozdíl čerpá vzduch dovnitř prostřednictvím průdušnice. Výdech je pasivní jev, který je vyvolán uvolněním dýchacích svalů a elasticitou hrudního koše. 7.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Dýchací soustavu tvoří dýchací cesty a plíce. Výměna plynů mezi plícemi a krví probíhá v plicních sklípcích. V případě selhání činnosti dýchací soustavy je nutné zahájit umělé dýchání. Zvýšenému riziku rakoviny plic se vystavují kuřáci. Tabákový kouř obsahuje řadu nebezpečných látek např. nikotin, oxid uhelnatý, dehty. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice. 1. Popiš části horních a dolních cest dýchacích. 2. Znáš ještě jiné funkce dýchací soustavy než dýchání? 3. Vysvětli, jakým nebezpečím je vystaven kuřák. 4. Kdy vzniká pneumotorax a jaká je první pomoc při jeho vzniku? 5. Co jsou alveoly? 6. Jedno z vyšetření plic se nazývá bronchoskopie. K čemu slouží? 7. Vysvětli pojem silikóza.

42 Krev 8 Krev V této kapitole se dozvíte: Jak změřit pomocí ICT pomůcek krevní tlak. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit pojmy: transfuze, autotransfuze, hemoglobin, krvinky, rozlišit krevní skupiny, vyjmenovat příklady chorob krve, odečítat z grafu naměřené hodnoty krevního tlaku, pomocí ICT pomůcek určit krevní tlak. 8.1 Metodický pokyn Cílová skupina Název tematického celku Název úlohy Cíle Forma práce: Metoda práce: Rozvíjené kompetence: Mezipředmětové vztahy: Časové rozvržení realizace úlohy: 8. ročník, 9. ročník Člověk Krev Pomocí ICT pomůcek určit hodnotu krevního tlaku v klidu i po zátěži Skupinová práce ve třídě Reproduktivní 1.1, 1.2, 1.4, 1.5, 2.1, 3.1, 3.2, 3.4, 3.5, 4.1, 4.2, 4.3, 5.6, 6.1, 6.3, 6.4, 6.5 Matematika, informatika, fyzika 45 min. 8.2 Realizace úlohy 8.2.1 Teoretický základ úlohy Uveď příklady živočichů s uzavřenou cévní soustavou. Jaké funkce plní krev v lidském těle? Které cévy rozvádějí krev? Co označují písmena AIDS? Najdi na internetu označení pro podíl objemu červených krvinek k celkovému objemu krve: hematokrit. Zjisti životnost červených krvinek: kolem 120 dní. Ověř, kolikrát v roce může člověk darovat krev: muž 4x, žena 3x.

Krev 43 8.2.2 Pomůcky Pastelky, učebnice, encyklopedie, internet, PC, řídicí jednotka, tlakoměr, pravítko. 8.2.3 Úkoly 8.2.3.1 Úkol č. 1 SLOŽENÍ KRVE. ČERVENÉ KRVINKY ZAJISTÍ ROZVOD KYSLÍKU, NEBOŤ OBSAHUJÍ KREVNÍ BARVIVO HEMOGLOBIN... LATINSKÉ OZNAČENÍ LEUKOCYTY JE PRO BÍLÉ KRVINKY..., KTERÉ ZAJIŠŤUJÍ IMUNITU. O ZÁSTAVU KRVÁCENÍ SE POSTARAJÍ KREVNÍ DESTIČKY. KREVNÍ BUŇKY PLAVOU VE VODNÉM PROSTŘEDÍ ZVANÉM KREVNÍ PLAZMA... 8.2.3.2 Úkol č. 2 CHOROBY KRVE Vysvětlete: Ateroskleróza zužování průsvitu tepen ukládáním tuku, které zpomaluje či zcela zastaví krevní průtok Hemofilie.dědičná nedostatečná krevní srážlivost Hypertenze zvýšený krevní tlak Trombóza tvorba krevní sraženiny uvnitř cév, která blokuje přístup krve k orgánům 8.2.3.3 Úkol č. 3 KREVNÍ SKUPINY Vybarvi čísla dělitelná třemi a jim příslušející písmena 22 63 72 101 81 7 15 70 69 42 19 36 100 231 54 S J A E N V J R Á N U S C K Ý 8.2.3.4 Úkol č. 4 DÁRCOVSTVÍ KRVE 1 P R O 8 K E P 9 K 13 N Á P Y 2 N O S I T E L 12 S K U 16 P O V Á L A O R A 14 L 15 O L 3 I N Y O 6 J 10 E U N I V E B E V 7 C E B U D B O V R 4 Z Á L N Í 11 D Á R C E A 5 K R K E Č E L A E L 1. Obilnina 2. Právě vyrobená 3. Chemická značka india 4. Pruhovaný kopytník 5. Manželky býků 6. Bratr ztracené Mařenky 7. Chemická značka chloru 8. Jednotka hmotnosti 9. Rak je má k uchopování 10. Měnová jednotka EU

44 Krev 11. Listnatý strom se žaludy 12. Letní obuv 13. Opak prodeje 14. Anglická měnová jednotka 15. Zdroj vitamínů 16. Nežádoucí rostlina na záhoně 8.2.3.5 ZJISTĚTE POMOCÍ TLAKOMĚRU TLAK KRVE 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj tlakoměr. 2. Spusť program eprolab. 3. Klikni na HiScope. 4. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 5. Ve sloupci Dostupná čidla označ čidlo kurzorem a klikni na pole Přidat. 6. Po přidání čidla zvol vedle pole Vin, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2 ). 7. Vše potvrď kliknutím na pole Ano. 8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole Vybrat vše a potvrď kliknutím na pole Ano. 9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením y(t):1 Hlavní osa klikni na pole Přidat tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole Ano. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky Zobrazit hodnoty, Spojit čára a Symboly. 12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle Vzorkovací čas ve sloupci Vzorkovací perioda a ve sloupci Počet vzorků nastav vhodné hodnoty pro daný experiment. 14. V oddíle Spouštění zaškrtni Jednotlivý a vše potvrď kliknutím na pole Ano. 15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf tlaku krve. 17. Výsledek měření ulož pomocí ikony. 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď. OBJEKT MĚŘENÍ MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI STÁNÍ MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ LEVÁ RUKA MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ PRAVÁ RUKA MĚŘENÍ PO 15 DŘEPECH NAMĚŘENÝ TLAK / mm Hg / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3 Jak vysvětlíš princip transfuze a autotransfuze?