Braniborská brána Berlín. Německo

Braniborská brána Berlín Německo

Šíření germánských kmenů Osídlení před 750 př. n.l. Nová území750 př. n. l. 1 n. l. Nová území v 1. stol. n. l. Nováúzemí po roce 100 n. l.

Kontakt s římskou říší Limes Romanus(Limes Germanicus) zhruba 1. 3. stol. n. l. Magnutaicum Mainz(Mohuč) Argentoratum- Strassbourg

Franská říše Vznik v 5. 6. století 843rozpad na 3 části z Východofranské říše se vyvinula Svatá říše římská národa německého

Svatá říše římská 962Ota I. se nechal korunovat římským císařem Nebyl to unitární stát v dnešním pojetí, ale svazek států s lenním postavením vůči císaři (později více méně formální)

Německý spolek 1806 zánik Svaté říše římské (porážka Napoleonem) 1815 Vídeňský kongres, zformován Německý spolek

Prusko vs. Rakousko Rostoucí vliv Pruska (braniborští Hohenzollernové): zisk území v Polsku celní unie (Zollverein) 1866 rakousko-pruská válka

Německé císařství 1871 sjednocen moderní německý stát (korunován císař Wilhelm I.) Mocenské a území ambice Prusů vedly k první světové válce a k porážce německé říše.

Německé císařství: Výmarská republika 1919 Přijetím ústavy ve Weimaruvytvořena parlamentní republika (formálně dále zvaná Deutsche Reich) Nástup fašismu (1933Třetí říše) vedl ke druhé světové válce.

Poválečné Německo Poražené Německo odevzdalo část svých území, zbytek rozdělen do čtyř okupačních zón (totéž i samotný Berlín).

Rozdělení Německa 12. 5. 1949 vyhlášena Spolková republika Německo (BRD) bez sovětské zóny (tu odmítli připojit) 7. 10. 1949 Vyhlášena Německá demokratická republika (DDR)

Dvě Německa (1949 1990) Západní Německo Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland, BRD, česky NSR) Východní Německo Německá demokratická republika (DeutscheDemokratischeRepublik, DDR, česky NDR) 248 577 km² 63 mil. obyv. (1990) Hlavní město Bonn 108 333 km² 16 mil. obyv. (1990) Hlavní město Berlín

Východní Německo Promoskevskýkomunistický režim, ekonomické zaostávání za Západním Německem.

Berlínská zeď Útěk východních Němců na Západ (přes 3 mil. do roku 1960) 1961 postavena Berlínská zeď Zeď překonalo v letech 1961 1989 jen asi 5 000 osob.

Die Wende Proces změny společensko-politických poměrů v NDR vedoucí ke znovusjednocení Německa: podzim 1989 pokojné demonstrace ( Mírová revoluce ), 9. 11. 1989 pád Berlínské zdi březen 1990 demokratické volby v NDR 3. 10. 1990 znovusjednocení Německa

Spolková republika Německo Bundesrepublik Deutschland (BDR, česky SRN) 357 112 km² 82 mil. obyvatel (2009) Hlavní město Berlín

Geologická stavba Hercynská střední Evropa (vrásnění cca 380 280 Ma) Jih alpinská orogeneze (od asi 100 Ma) Sever pleistocénní zalednění

Hornorýnský příkop Oberrheingraben příkopová propadlina (rift) vznik v důsledku alpské orogeneze ohraničen na západě Vogézami, na východě Schwarzwaldem

Pleistocén Glaciální modelace reliéfu Alp a nížin na severu (morény, nunataky, jezerní plošiny)

Impaktníkráter Ries Nördlinger Ries Kráter vzniklý před asi 14,5 mil. let dopadem tělesa o průměru asi 1,5 km (původní průměr kráteru asi 24 km, dnes erodován o úroveň asi 150 m), město Nördlingen 42 km od jeho centra je menší kráter Steinheimer Becken

Wattenmeer Wattové pobřeží Severního moře vývoj až v holocénu

Geomorfologické regiony A Severoněmecká nížina (Norddeutsches Tiefland) B Středoněmecké vysočiny (Mittelgebirgsschwelle) C Jihoněmecká stupňovina (Süddeutsches Stufenland) D Alpské předhůří (Alpenvorland) E Alpy (Alpen)

Průměrná roční teplota 1961 1990 > 10,0 [ C] 9,0 10,0 8,0 9,0 7,0 8,0 5,5 7,0 4,0 5,5 3,0 4,0 1,0 3,0 < 1,0 Pramen: Trockner et al. (2007) Geographie Deutschlands.

Průměrný roční úhrn srážek 1961 1990 > 300 [mm] > 500 > 700 > 900 > 1 100 > 1 300 > 1 500 > 1 700 > 1 900 Pramen: Trockner et al. (2007) Geographie Deutschlands.

Nejdelší řeky na území SRN Řeka Délka v SRN[km] celkem splavná Povodí v SRN [km²] Rhein 865 778 105 934 Elbe 700 700 98 046 Donau 647 387 78 178 Main ( Rhein) 524 384 27 208 Weser 440 440 41 094 Saale ( Elbe) 427 124 23 737 Spree ( Havel Elbe) 382 147 10 100 Ems 371 238 12 649 Pramen: Statistisches Jahrbuch 2009.

Největší jezera v SRN Jezero Plocha [km²] max. Hloubka [m] střední Výška hladiny [m n. m.] Bodensee 535,9 254 91 395 Müritz 109,2 30 7 62 Chiemsee 79,9 73 26 518 Schweriner See 61,5 52 11 38 Starnberger See 56,4 128 53 584 Pramen: Statistisches Jahrbuch 2009.

Počet obyvatel 82 002 tis. obyvatel k 31. 12. 2008 V německé statistice se v základním členění rozlišují: staré spolkové země (Früheres Bundesgebiet) nové spolkové země a východní Berlín * (Neue Länder und Berlin-Ost) *Od roku 2001 se sem započítává celý Berlín 65 541 tis. 16 461 tis. Data: Statistisches Jahrbuch 2009

Vývoj počtu obyvatel 1950 2008 90 80 70 mil. obyvatel 60 50 40 30 20 10 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Německo staré spolkové země nové spolkové země a (východní) Berlín

Projekce počtu obyvatel do roku 2060 Graf: Bevölkerung Deutschlandsbis 2060. (Statistisches Bundesamt, 2009)

Obyvatelstvo podle spolkových zemí spolková země rozloha [km²] obyvatelstvo [tis. k 31. 12. 2008] hustota zalidnění [obyv./km²] Nordrhein-Westfalen 34 086 17 933 528 Bayern 70 552 12 520 177 Baden-Württemberg 35 751 10 750 301 Niedersachsen 47 625 7 947 167 Hessen 21 115 6 065 288 Sachsen 18 418 4 193 229 Rheinland-Pfalz 19 853 4 028 204 Berlin 891 3 432 3 834

Obyvatelstvo podle spolkových zemí spolková země rozloha [km²] obyvatelstvo [tis. k 31. 12. 2008] hustota zalidnění [obyv./km²] Schleswig-Holstein 15 799 2 834 180 Brandenburg 29 480 2 522 86 Sachsen-Anhalt 20 447 2 382 118 Thüringen 16 172 2 268 142 Hamburg 755 1 772 2 344 Mecklenburg-Vorpommern 23 185 1 664 72 Saarland 2 569 1 030 404 Bremen 404 662 1 640

Vývoj obyvatelstva spolkových zemí (rok 1990 = 100) 120 115 110 105 100 95 90 85 80 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 Baden-Württemberg Bayern Berlin Brandenburg Bremen Hamburg Hessen Mecklenburg-Vorpommern Niedersachsen Nordrhein-Westfalen Rheinland-Pfalz Saarland Sachsen Sachsen-Anhalt Schleswig-Holstein Thüringen

Vývoj obyvatelstva starých spolkových zemí (rok 1990 = 100) 120 115 110 105 100 95 90 85 Baden-Württemberg Bayern Bremen Hamburg Hessen Niedersachsen Nordrhein-Westfalen Rheinland-Pfalz Saarland Schleswig-Holstein Deutschland 80 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006

Vývoj obyvatelstva nových spolkových zemí (rok 1990 = 100) 120 115 110 105 100 95 90 Berlin Brandenburg Mecklenburg-Vorpommern Sachsen Sachsen-Anhalt Thüringen Deutschland 85 80 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006

Hustota zalidnění Mapa: podle obcí, data za r. 2007 Pramen: Diercke Drei(2009) Údaj za celou SRN 230 obyv./km² Nejvíce městské státy Berlin, Hamburg, Bremen,z plošných Nordrhein-Westfalen(528); nejméně Mecklenburg- Vorpommern(72).

Složení obyvatelstva podle věku

Složení obyvatelstva podle věku

Živě narození a zemřelí (1950 2007) 18 16 na 1 000 obyv. 14 12 10 8 6 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Živě narození Zemřelí

Národnosti 19. století pangermanismus reakce na ideje francouzského nacionalismu snaha o spojení všech německy mluvících obyvatel Evropy (současně s tím rozvoj ideje společného státu) Philip Veit Germania (1848) freska pro Národní shromáždění v Paulskirche, Frankfurt a/m

Německý nacionalismus po 1. sv. válce po 1. světové válce poražené Německo politicky omezeno (určení hranic smlouvou s Versailles, válečné reparace, demilitarizace, zákaz sjednocení s Rakouskem atd.) asi 30 mil. německy mluvících obyvatel mimo hranice Německa růst nacionalismu politicky využila strana NSDAP(založena 1919, od 1921 vedená Adolfem Hitlerem) nacistická ideologie: volný kapitalismus, komunismus, ekonomický liberalismus a demokracie koncepčně selhaly; je třeba dbát na čistotu germánské rasy, zbavit Německo židovského vlivu; snaha vybudovat velkoněmeckou říši

Třetí říše 1933 Adolf Hitler kancléřem vláda jedné strany (NSDAP) 1935 Norimberské zákony Židé zbaveni občanství zakázány sňatky a zakládání smíšených rodin Židů s Árijci

HeiminsReich Auslandsdeutsche občané Německa žijící za jeho hranicemi Volksdeutsche občané jiných států, ale mající německý původ 1938HeiminsReich ( Domů do Říše ) politika přesvědčující Němce za hranicemi Říše, že mají usilovat o spojení s vlastí (podporovat připojení k Říši) ospravedlnění pro snahy o územní expanzi Říše a jeden z faktorů vedoucích k 2. světové válce později, během války, přesídlování Němců z odlehlých území zpět do Říše (zejména do zabraných území v Polsku)

Holokaust genocida asi 6 mil. z celkem 9 mil. evropských Židů systematickým vyvražďováním, které řídil německý stát za 2. světové války (hromadné popravy, síť koncentračních a vyhlazovacích táborů) spolu s Židy vyhlazováni také Romové, homosexuálové, postižení lidé, sovětští váleční zajatci, političtí odpůrci ad. (dalších asi 5 10 mil. osob)

Poválečné změny Postupimská konference (USA, SSSR, UK) mimo jiné určila: nové hranice Polska tolerované vysídlení Němců z území Polska, Československa a Maďarska humánním způsobem jako prevence příštích národnostních sporů a budoucích územních nároků Německa.

Poválečný odsun Němců Území Počet odsunutých Němců Polsko území v hranicích 1938 688000 Polsko území Východního Pruska (původně Německo) 2275200 Polsko nová západní území(původně Německo) 5 123200 Československo 3000400 Jugoslávie 297500 Maďarsko 253000 Rumunsko 213000 Sovětský svaz 169500

Autochtonní národnostní menšiny Dánové asi 50 tis. osob v Schleswig-Holstein Frísové oblasti při pobřeží Severního moře Romové asi 210 tis. osob Lužičtí Srbové západní Slované žijící v oblasti Braniborska a Saska hornolužičtí Srbové dolnolužičtí Srbové 40 tis. osob 20 tis. osob

Gastarbeiter NSR 50. léta:ekonomický vzestup (Z) Německa x nedostatek pracovní síly (ještě se zvýraznil se založením Berlínské zdi, 1961). Uzavřeny bilaterální dohody umožňující pracovní pozvání občanů jiných zemí do Německa: Itálie (1955), Řecko (1960), Turecko (1961), Maroko (1963), Portugalsko (1964), Tunisko (1965), Jugoslávie (1968). Nejvýraznější skupinou se brzy stali Turci, kteří se navíc spíše usazovali v Německu i s rodinami, než aby se vraceli domů.

Gastarbeiter NDR Ve Východním Německu také akutní nedostatek pracovní síly, pozváni pracovníci ze spřátelených zemí : země Východního bloku, Vietnam, Severní Korea, Čína, Angola, Mozambik a Kuba. Doba pobytu omezována na 3 roky, po sjednocení 3/4 těchto gastarbeiterů odešly pod tlakem narůstající xenofobie.

Statistiky přistěhovalců Sledují se cizinci(ausländer) a také lidé s migračním pozadím (Menschen mit Migrationshintergrund), což jsou: Všichni, kdo se přistěhovali na současné území SRN po roce 1949, společně s cizinci narozenými v Německu a se všemi Němci narozenými v SRN s alespoň jedním rodičem přistěhovalým nebo cizincem.

Podíl osob s migračním pozadím a cizinců (NUTS1)

Národnostní menšiny v SRN

Náboženství Východ Německa(nové spolkové země) převaha obyvatel bez vyznání Západ Německa(staré spolkové země) severní oblasti evangelické jižní oblasti římskokatolické (Porýní, B-W, Bavorsko) Evangelická i katolická církev shodně asi 25 mil. přívrženců Islám asi 3 mil. přívrženců

Sídla V SRN je 12227obcí (k 31. 12. 2008), z toho: 3 města o velikosti 1 mil. a více obyv. 11 měst o velikosti 500 až 999 tis. 24 měst o velikosti 200 až 499 tis. 42 měst o velikosti 100 až 199 tis. Ve městech o velikosti nad 100 tis. obyv. (celkem 80) žije dohromady 25 252,6 tis. obyv. (30,8 % populace SRN).

Pořadí stotisícových měst SRN podle velikosti 3 500 Berlin 3 000 2 500 2000 1500 1000 500 Hamburg München Köln Frankfurt am Main Duisburg Bochum 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80

Nejlidnatější města SRN město spolková země obyvatelstvo [tis. k 31. 12. 2007] 1. Berlin Berlin 3 416,3 2. Hamburg Hamburg 1 770,6 3. München Bayern 1 311,6 4. Köln Nordrhein-Westfalen 995,4 5. Frankfurt am Main Hessen 659,0 6. Stuttgart Baden-Württemberg 597,2 7. Dortmund Nordrhein-Westfalen 586,9 8. Essen Nordrhein-Westfalen 583,1

Výkon hospodářství podle HDP stát HDP (mld. USD, r. 2010) % světového HDP 1. Spojené státy americké 14624 23,6 2. Čína 5745 9,3 3. Japonsko 5391 8,7 4. Německo 3306 5,3 5. Francie 2555 4,1 6. Spojené království 2259 3,6 7. Itálie 2037 3,3 Data: IMF, World Economic Outlook Database, October 2010

6 5 4 3 2 1 0-1 -2-3 -4-5 Meziroční změna HDP ( %, ve stálých cenách) Německo Francie Itálie Japonsko UK USA 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

HDP na osobu v paritě kupní síly (% průměru EU 27) podle NUTS 2 rok 2007 Pramen: Eurostat Regional Yearbook 2010

HDP na osobu v paritě kupní síly (2008) stát HDP pc PPP (USD) 1. Lucembursko 84 713 2. Norsko 58 717 3. Spojené státy americké 47 186 (Švýcarsko, Irsko, Nizozemsko, Kanada, Austrálie, Rakousko, Island, Dánsko, Švédsko, Finsko) 15. Spojené království 35 631 16. Německo 35 432 17. Belgie 35 288 (Japonsko, Francie, Španělsko, Itálie, Řecko, Izrael, Slovinsko, Jižní Korea, Nový Zéland, Česko, Portugalsko, Slovensko, ) Data: OECD Factbook 2010: Economic, Environmental and Social Statistics

HDP podle regionů rok 2007 Pramen: StatistischesBundesamtDeutschlands, Pocketbook: Germany, 2009

Míra nezaměstnanosti (% EAO) podle NUTS 2 rok 2008 Pramen: Eurostat Regional Yearbook 2010

Míra nezaměstnanosti rok 2008 Pramen: StatistischesBundesamtDeutschlands, Pocketbook: Germany, 2009

Struktura HDP podle sektorů (2008) Pramen: Statistisches Bundesamt Deutschlands, Pocketbook: Germany, 2009

Bilance zahraničního obchodu Pramen: Statistisches Bundesamt Deutschlands, Pocketbook: Germany, 2009

Největší partneři v zahraničním obchodu Pramen: Statistisches Bundesamt Deutschlands, Pocketbook: Germany, 2009

Nejvýznamnější komodity zahraničního obchodu Pramen: Statistisches Bundesamt Deutschlands, Pocketbook: Germany, 2009

Výroba motorových vozidel (tis. ks) stát 2008 2009 2010 % 09 /08 % 10/09 1. Čína 9299 13790 18265 +48,3 +32,5 2. Japonsko 11576 7935 9626 31,5 +21,3 3. USA 8693 5712 7761 34,3 +35,9 4. Německo 6046 5210 5906 13,8 +13,4 5. Jižní Korea 3827 3513 4272 8,2 +21,6 6. Brazílie 3216 3183 3648 1,0 +14,6 7. Indie 2332 2633 3537 +12,9 +34,3 8. Španělsko 2542 2170 2388 14,6 +10,0 9. Francie 2569 2050 2228 20,2 +8,7 Data: OICA, World Production Statistics 2008, 2009, 2010

Výroba elektrické energie (2008) Typ výroby mld. kwh % jaderná 141,070 23,8 tepelná 358,618 60,6 vodní 19,941 3,4 větrná 38,380 6,5 solární 3,800 0,6 biomasa a odpad 29,809 5,0 geotermální 0,017 0,0 celkem 591,635 100,0 Data:US EIA

Solární a větrná energie

Jaderná energie v provozu 17 jaderných reaktorů 24 % výroby elektrické energie SRN dlouhodobě protesty veřejnosti

Jaderná energie Od 70. let protesty proti přepravě radioaktivního odpadu do úložiště v Gorlebenu(Dolní Sasko) Za GerhardaSchröderav roce 2002 rozhodnuto o uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022 2010 Angela Merkelová přijala 12letý odklad tohoto plánu 2011 po havárii Fukušimyodklad odvolán, 7 nejstarších (< rok 1981) ze 17 reaktorů odstaveno, ostatní se uzavřou do 2022

Plán změny energetického mixu V roce 2001 přijat plán na změnu struktury energetických zdrojů se zvýšením podílu obnovitelné energie na 80 % do roku 2050 Dnes 16 % energie z obnovitelných zdrojů Výrazně mají přispět větrné elektrárny v moři

Plán změny energetického mixu Zelená energie má pokrývat 60 % spotřeby Bude vyžadovat značné energetické úspory (snížení o 40 %), např. důkladným zateplením budov Silný boom fotovoltaiky, produkce panelů v Solarvalley Mitteldeutschland (Sasko, Durynsko, Sasko-Anhaltsko); tři desítky firem, přes 11 tis. Zaměstnanců, prognóza růstu

Ekonomická situace Slovo roku 2002: Teuro, slovo roku 2009: Abwrackprämie

Postavení v EU

Přistěhovalectví a multikulturalismus Postupim, říjen 2010. Angela Merkel prohlašuje: Německý multikulturalismus selhal.