1. ERGONOMIE Jednou z podmínek přijetí ČR do Evropské unie (EU) je zavedení souboru legislativních opatření EU do naší soustavy zákonů, předpisů a norem. To se týká i oblasti, kterou lze souhrnně označit jako ochranu života a zdraví zaměstnanců (Ve Směrnicích Rady EU je tato oblast uváděna pod shrnujícím názvem Industrial Health and Safety.). I když naše zákony, předpisy a technické normy týkající se bezpečnosti práce, hygieny práce a další oborů, které mají tento cíl, pokrývající vcelku dobře tuto problematiku, při bližším srovnání jsou určité rozdíly, které je nutno eliminovat a realizovat sjednocení cestou tzv. harmonizace. Legislativa EU má dva stupně: Směrnice Rady, které obsahují všeobecné zásady, např. týkající se práce se stroji, práce se zdraví škodlivými látkami, práce žen mladistvých, pracovní doby atd. a na ně navazující normy EN, které připravují jednotlivé komise složené z odborníků členských zemí. Normy jsou na rozdíl od Směrnic konkrétní, s uvedením limitů, parametrů např. pro hluk, vibrace, osvětlení, rozměry a uspořádání pracovních míst, síly na ovládačích, požadavky na sdělovače atd. Jak pro Směrnice, tak pro navazující EN je typická snaha pokrýt příslušnou oblast sjednocením všech aspektů sledujících nejen vytvoření podmínek bezpečnosti práce, zamezení vzniku nepřiměřené pracovní zátěže, jak v důsledku skladby a obsahu pracovní činnosti, tak negativního působení fyzikálně-chemických, biologických a dalších faktorů pracovního prostředí. Požadavek integrace soustavy poznatků oborů bezpečnosti práce, hygieny, fyziologie, psychologie práce, užité antropologie a dalších, k vytvoření optimálních pracovních podmínek a ke snížení rizika vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání či jiných negativních účinků na zdraví, je motivem vzniku mezioborové disciplíny ergonomie. Slovo ergonomie pochází z řečtiny (ergon = práce, nomoi = přírodní zákony). Definic ergonomie je několik. V jednom se však víceméně shodují: tj. v jejím cíli, který spočívá v nalezení souladu či rovnováhy mezi výkonovou kapacitou člověka (tj. energetickou, biomechanickou, senzorickou a mentální) na straně jedné a požadavky pracovního úkolu a podmínek, za nichž je vykonáván na straně druhé. Současné pojetí ergonomie vychází z toho, že základem je systém člověk stroj prostředí. Tyto tři komponenty fungují vždy ve vzájemné souvislosti a závislosti. Ergonomie v současné době zahrnuje snahy o integrovaný přístup k řešení ochrany a zdraví člověka, vytvoření pracovního komfortu a o jeho systémové pojetí. Lidé, stroje, technická zařízení, pracovní prostor, místa a faktory pracovního prostředí jsou označovány jako pracovní systémy. Ovlivňují více či méně výkonovou kapacitu člověka, jeho zdraví, bezpečnost, pracovní pohodu, spokojenost, osobní charakteristiky jako je spolehlivost, motivace, seberealizace, prodloužení produktivního věku atd. Výkonová kapacita člověka je podmíněna funkcí řady orgánů, jejichž aktivace a souhra je závislá na jeho individuálních vlastnostech a na typu pracovních činností a úkolů, jež má v systému plnit. Základní determinanty výkonové kapacity jsou: tělesné rozměry - jsou určeny anatomickou stavbou těla, tj. kostrou a vazy, motorika a svalová síla - je dána pohyblivostí kloubů hlavy, trupu, končetin a počtem zapojených svalových vláken a jejich skupin, kapacita senzorická - sluchu, zraku, hmatu a jejich limity z hlediska vnímání, rozlišitelnosti a reakcí na příslušné podněty; kapacita psychická - centrálního nervového systému (CSN), daná způsobilostí řešit úkoly mentálního typu, jako je myšlení, rozhodování, paměť, představivost, volní úsilí atd., zátěžová tolerance - odolnost proti negativnímu působení vlivu pracovních podmínek a prostředí na zdraví, stabilitu výkonu (tj. různých stresorů fyzikální či sociální povahy). Kritéria pro tvorbu, projektování, konstruování, případné inovace a hodnocení pracovních systémů přestavují soubor hledisek povahy: technické - přesnost, kvalita, spolehlivost, 1
ekonomické - náklady, užitná hodnota, opotřebitelnost, údržba a opravy, bezpečnostní - daná rizikovostí vzniku pracovních úrazů, zdravotní ve smyslu negativních účinků na člověka, k nimž patří nepřiměřená pracovní zátěž, negativní působení funkcí pracovního systému, včetně fyzikálněchemických faktorů prostředí, jež mohou v závislosti na povaze intenzitě a době působení vyvolat zhoršení až onemocnění některých orgánů člověka povahy somatické či psychické. Uplatnění kritérií týkajících se ochrany a života zdraví ve všech fázích tvorby a hodnocení pracovních systémů je předmětem a cílem několika oborů, jež lze shrnout pod označení vědy či nauky o práci. Z nichž nejdůležitější jsou: fyziologie práce, hygiena práce, psychologie práce, bezpečnost práce, statická a dynamická antropologie, pracovní lékařství, toxikologie atd. Každý z uvedených oborů má určitou poznatkovou základnu, používá různých postupů a metod ke zjišťování účinků pracovních prostředků a vlivů prostředí na člověka, jejichž výsledkem je stanovení limitů, pravidel a ustanovení ve formě doporučení až legislativních opatření, jako jsou normy, vyhlášky a předpisy. Ergonomie je příkladem interdisciplinárního oboru, který využívá poznatků věd o práci, usiluje o jejich vzájemné propojení a respektování všech vzájemně se podmiňujících vazeb mezi komponentami systému. Vzájemnou podmíněnost a působení všech technických složek a funkcí člověka je možno ilustrovat soustavou hlavních a dílčích kritérií, jež by měly být respektovány ve všech fázích projektové přípravy pracovního systému. 2. HLAVNÍ A DÍLČÍ ERGONOMICKÁ KRITÉRIA 1. TĚLESNÉ ROZMĚRY Plošné a prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo Výška pracovní roviny Bezpečnostní vzdálenosti Pracovní sedadla 2. PRACOVNÍ POLOHA Obslužné části stroje, jejich umístění Viditelnost zdrojů informací Umístění ovládačů 3. PRACOVNÍ POHYBY Dráhy, přesnost, rychlost Energetická náročnost Pohybové stereotypy Síly na ovládačích Souslednost pohybů 2
Vizuálně motorická koordinace Umístění ovládačů 4. PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Typy a umístění zrakových informací Zdroje a umístění přímých informačních zdrojů (sledování míst) Typy a vlastnosti zvukových informací Řečová komunikace Řízení a rozhodovací procesy 5. FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ A BIOLOGICKÉ VLASTNOSTI PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Hluk, ultrazvuk, vibrace Osvětlení Barevné řešení prostorů, strojů Prostory bez denního světla Záření Chemické látky v ovzduší Mikroklimatické podmínky Větrání, klimatizace 6. BEZPEČNOST PRÁCE Ochrana proti úrazům Osobní ochranné pracovní pomůcky 7. ORGANIZACE PRÁCE Režim práce a odpočinku Kooperace v pracovních skupinách Monotonie Rozdělení kompetence a odpovědnosti 3 ERGONOMIE A POČÍTAČOVÝ UŽIVATEL Ergonomie se zabývá tvarem předmětů tak, aby byly co nejvíce přizpůsobeny tvaru lidského těla a tak udržovaly jeho přirozené držení. Práce s počítačem je považována za sedavé zaměstnání a z toho logicky vyplývá, že nejčastější problémy bývají s páteří, především v oblasti krční páteře a zad. Naše zdravotní problémy mohou být ovlivněny jednak nesprávným uspořádáním pracoviště a jednak dobou strávenou u počítače. Odkud hrozí největší nebezpečí? 1. Monitory. CRT monitory by měly splňovat normy pro vyzařování škodlivých emisí TCO99 nebo MPRII. Je to běžná charakteristika monitorů. Obraz je na monitoru postupně vykreslován bod po bodu a jen díky setrvačnosti fluoreskující látky na stínítku monitoru a setrvačnosti oka ho vnímáme jako celek. Základní obnovovací frekvence je 60 Hz, tzn. že se celý obraz vykreslí 60 za sekundu. U takového obrazu ale vnímáme blikání. Za tzv. ergonomickou je považována frekvence 72 Hz, ale mnohem lepší je 85 Hz či dokonce 100 Hz. Obraz už se jeví naprosto statickým. Musí ale být optimálně nastaveny grafická karta a musíme mít monitor, který takto vysoké obnovovací frekvence podporují. 3
Obraz by měl být kvalitní, tj. zřetelný a ostrý. V opačném případě je pohled na monitor velkou zátěží na oči, což má za následek bolesti hlavy. U starých monitorů je vhodné používání filtrů, nejnovější monitory už splňují přísné normy elektromagnetického vyzařování. Další otázkou je nastavení optimálního rozlišení monitoru. Obraz na monitoru se skládá z jednotlivých bodů, které se skládají ze tří barevných luminoforů. Rozteč mezi jednotlivými body je 0,28 0,21 mm. Z toho plyne, že pro různě veliké úhlopříčky monitorů jsou vhodná různá rozlišení. Například: pro 14" monitor rozlišení 640 480 až 800 600, pro 15" monitor rozlišení 800 600 až 1024 768, pro 17" monitor rozlišení 1024 768 až 1280 1024. Umístění v učebnách. Monitory nemají být umístěny v řadě za sebou. Rozhodně nedopusťte, aby za zadní částí monitoru někdo seděl, nebo se o ni někdo opíral. Bohužel většina školních počítačových učeben je takto nevhodně navržena. Vedle monitoru nestavte kovovou lampičku, dochází tak k sekundárnímu vyzařování elektromagnetického pole. Stojan umístěte minimálně ve vzdálenosti 30 cm od boku monitoru. LCD monitory - ploché monitory, jsou ve všech parametrech mnohem lepší. obnovovací frekvencí si nemusíme lámat hlavu. Situace je opačná než u CRT monitorů. LCD displeje, které zobrazují všechny body najednou a mají vysokou setrvačnost i více než 35 ms. Při psaní textu a sledování statických obrazů nevnímáme žádné blikání, ale při sledování rychlých změn, např. při hraní her nebo sledování videosekvencí vidíme za rychle se pohybujícími objekty duchy. Naštěstí se technologie vyvíjejí rychle a nové LCD panely mají setrvačnost i pod 16 ms. U LCD monitorů nemusíme dodržovat zásady pro umístění monitorů, předmětů a osob v jejich blízkosti. Displeje neodrážejí tak dobře dopadající světlo jako monitory, jsou matnější, nezpůsobují odlesky. Displej by měl být umístěn kolmo na směr pohledu, neboť při pohledu z boku není obraz viditelný, nebo jsou velmi zkreslené barvy. 2. Osvětlení Při tvorbě počítačového pracoviště se musí dbát, aby na obrazovku monitoru nedopadalo přímé světlo jak z osvětlení místnost tak sluneční (orientace vůči oknu). Musí být také zajištěno, aby uživateli nedopadalo světlo přímo do očí. Při práci s počítačem nevadí, pokud světlo míří z boku nebo shora. 3. Jednostranné namáhání očí Při práci na počítači je vhodné občas "odtrhnout" pohled od monitoru. Tím že se chvilkově podíváme na okolí (z okna, na obraz, sympatického kolegu či kolegyni atd.) donutím čočku akomodovat a tím procvičit oko. 4. Krční páteř a zádové svaly Základem je správné sezení u počítače. Vhodná je nastavitelná židle (popřípadě podložka pod nohy) a umístění monitoru tak, aby náš pohled směřoval dolů maximálně rovně. Nikdy směrem nahoru. 4
5. Ramena a zápěstí Ruka by měla být položena volně podél těla. Zápěstí by mělo být na podložce před klávesnicí. Myš by měla ležet vedle klávesnice. Nikdy nedávejte myš do jiné výškové úrovně. Nesprávné dlouhodobé zatěžování může vést k bolestivému zánětu šlach. 5
6. Hluk Největším zdrojem hluku bývají u počítačů chladící ventilátory, pevný disk. Mnohdy tento hluk ani nevnímáme, přesto zvyšuje naši únavu. Řešením mohou být větší a pomaleji se otáčející ventilátory, teplotní čidla a speciální technologie. 7. Osobní hygiena Nesmíme zapomenout, že se např. v učebnách střídá mnoho uživatelů a že se dotykem může přenést mnoho chorob. Proto i umytí rukou, žádná konzumace potravin u počítačů je vhodné. 8. Psychologická a sociální rizika Počítačové hry mohou mít svá pozitiva, ale je důležité si uvědomit i negativní stránky. Mezi ně patří především příliš dlouhá doba strávená u počítače (nedostatečně kompenzována fyzickou zátěží a ztráta fyzické kondice), násilí ve hrách a ztráta kontaktu s realitou (ve hře je dovoleno mnoho, co v životě nelze). Tyto problémy často řešíme nejen v souvislosti s počítači, ale s médii obecně. Pornografie a její dostupnost na internetu je dalším problémem, který vede k vytváření nereálných a zjednodušených představ o intimním životě a omezuje partnerské soužití jen na uspokojování pohlavního pudu. Samostatnou kategorii tvoří počítače pro lidi s handicapem. Počítače jsou přizpůsobeny jak hardwarem tak softwarem. Mnohdy se stává počítač pro tyto lidi jediným kontaktem s okolím a prostředkem proti sociální izolaci. Jak by mělo vypadat pracoviště, ukazují následující obrázky. 6
Umístění počítače na pracovním stole. 7
(Zdroje: Roubal, P.: Informatika a výpočetní technika pro střední školy. Teoretická učebnice. Vydání první, CP Books, Brno 2005. ISBN 80-251-0761-2 http://technet.idnes.cz/hardware.asp?r=hardware&c=a051212_115512_hardware_psp, http://www.svethardware.cz/art_doc-b3271efacfdfe59dc125711e0065bdf1.html ) 8