Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 1 OBSAH OBSAH...1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY...8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO...9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko...9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko...9 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO- CHRASTAVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ...11 PILÍŘ A EKONOMIKA...11 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ...11 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví...11 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...11 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců...12 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields...12 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů...12 3.1.6 Vývojové trendy...12 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly...13 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA...14 3.2.1 Daňové příjmy v Kč...14 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč...15 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč...15 3.2.4 Přijaté dotace v Kč...16 3.2.5 Běžné výdaje v Kč...17 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč...18 3.2.7 Financování v Kč...19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč...20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč...20 3.2.10 Zhodnocení a závěr...21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY...23 3.3.1 Železniční doprava...23 3.3.2 Silniční doprava...23 3.3.3 Nehodové úseky...25 3.3.4 Doprava letecká...25 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava...25 3.3.6 Vertikální doprava...26 3.3.7 Hraniční přechody...26 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob...27 3.3.9 Závěry a doporučení...28 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...30 3.4.1 Vodovod a kanalizace...30 3.4.2 Energetika...33 3.4.2.1 Elektrická energie...33 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje...33 3.4.3 Komunikační systémy...35 3.4.4 Závěry...36 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH...37 3.5.1 Popis současného stavu...37

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 2 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Hrádecko Chrastavsko...37 3.5.2.1 Ubytovací zařízení...37 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií...38 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu...38 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu...38 3.5.2.5 Turistická informační centra...38 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář...38 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové akce starostů obcí...39 PILÍŘ B - SPOLEČNOST...41 3.6 B.1 OBYVATELSTVO...41 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ...44 3.7.1 Základní charakteristika HSO z pohledu školství a vzdělávání...44 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání...44 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení...45 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení...45 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání...45 3.7.3 Závěr...46 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ...48 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení...48 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení...48 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení...48 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení...49 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Hrádecko-Chrastavsko...50 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení...50 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici...51 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST...53 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE...54 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu...54 3.10.2 Kulturní zařízení...54 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce...56 3.10.4 Památkové rezervace...57 3.10.5 Památkové zóny...57 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA...58 3.11.1 Sportovní zařízení...58 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce...59 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND...61 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST...65 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví...65 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)...65 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce...65 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo65 3.13.5 Míra nezaměstnanosti...65 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti...66 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost...66 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích...66 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ...67 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ...67 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko...67

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 3 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko...67 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko...68 3.15 C.2 OVZDUŠÍ...69 3.16 C.3 VODA...69 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...70 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA...71 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody...71 3.18.2 Obecná ochrana přírody...74 3.18.2.1 Krajinářské aspekty...74 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability...75 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle 3 ze zákona i registrované dle 6)...76 3.18.2.4 Ochrana dřevin...76 3.18.3 Závěry a doporučení...76 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY...78 3.19.1 Ložiska nerostných surovin...78 3.19.2 Závěr k problematice surovin...80 3.19.3 Produkce komunálního odpadu...80 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu...80 3.19.5 Skládky komunálního odpadu...83 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA...84 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO...84 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO...85 3.20.3 Střediska EVVO...86 3.20.4 Závěr...86 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ...87 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství...87 3.21.2 Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání...88 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)...88 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky...89 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny...91 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura...93 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely...93 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství...94 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství...94 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost...97 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost...98 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti...98 3.21.5 Rybářství, rybníkářství...99 3.21.6 Závěry a doporučení...100 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...102 PILÍŘ D SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH...103 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...103 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...103 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ...103 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21...104 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY...104 3.27.1 Nadřazená ÚPD...104 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí...104 3.27.3 Rozvojové programy...106

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 4 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků...106 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...107 3.27.4 Závěry a doporučení...107 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY...108 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad...108 3.28.2 Příslušný finanční úřad...108 3.28.3 Příslušná matrika...108 3.28.4 Příslušný pracovní úřad...108 3.28.5 Příslušný stavební úřad...109 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR...109 3.28.7 Působnost hasičů...109 3.28.8 Působnost záchranné služby...110 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE...111 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy...111 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti...112 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru...113 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA...114 4.1 Silné stránky...114 4.2 Slabé stránky...114 4.3 Příležitosti...115 4.4 Hrozby...115 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO- CHRASTAVSKO...117 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO- CHRASTAVSKO...119 6.1 Vzdělanostní struktura...119 6.2 Doprava...119 6.3 Technická infrastruktura...119 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO...120 7.1 Místní ekonomika...120 7.2 Brownfields...120 7.3 Životní prostředí a staré ekologické zátěže...120 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY...122 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA...129 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...132 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY...137

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 5 Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD b.j. BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bytová jednotka Bez tržní produkce mléka Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) Less favoured areas = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 6 MČOV MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR Prac.příl. PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP RTN SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Pracovní příležitost Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN lesní pozemky ) Rodinný dům Regulační plán Regiotram Nisa Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 7 SZP Společná zemědělská politika TIC Turistické informační centrum TJ Tělovýchovná jednota TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj US Urbanistická studie ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VŠ Vysoká škola VVN Velmi vysoké napětí VVP Vojenský výcvikový prostor ZCHÚ Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) ZO Zastupitelstvo obce ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola ZUŠ Základní umělecká škola ZZS Zdravotní záchranná služba ŽP Životní prostředí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 8 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz je kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, ).

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko Hospodářsky slabá oblast Hrádecko-Chrastavsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Hrádecko-Chrastavsko je tvořena 7 obcemi: Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava. Takto vymezený region se celý nachází v okrese Liberec a ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko zasahují celkem 3 obvody pověřených obecních úřadů (Český Dub, Hrádek nad Nisou a Chrastava). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Hrádecko- Chrastavsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Hrádecko- Chrastavsko Obec HSO Hrádecko- Správní obvod obce Okres Chrastavsko s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Bílý Kostel nad Nisou Liberec Liberec Chrastava Hrádek nad Nisou Liberec Liberec Hrádek nad Nisou Chrastava Liberec Liberec Chrastava Křižany Liberec Liberec Český Dub Nová Ves Liberec Liberec Chrastava Rynoltice Liberec Liberec Hrádek nad Nisou Zdislava Liberec Liberec Český Dub 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Hrádecko- Chrastavsko Ukazatel HSO Hrádecko- Liberecký kraj Chrastavsko Rozloha (km 2 ) 170,1 3 162,9 Počet obyvatel (k 31.12.2004) 16622 427 563 Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) 98 135 Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 17,0 15,7 Obyvatelstvo ve věku 15-59 66,8 67,2 Obyvatelstvo ve věku 60+ 16,2 17,1 Index stáří k 31.12.2004 0,95 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 3,7 7,04 (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém 52,2 48,8 počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) 8,8 8,5

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 10 Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 54,6 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,142 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,096 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,480 0,513 Domy úhrnem (k 1.3.2001) 3 436 84 883 Byty úhrnem (k 1.3.2001) 6 541 189 241 Území hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko má celkovou rozlohu 170,1 km 2, což představuje asi 5,4 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Hrádecko- Chrastavsko 16 622 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Hrádecko-Chrastavsko 3,9 %. Hustota zalidnění v HSO Hrádecko-Chrastavsko je tedy asi o čtvrtinu nižší než v celém Libereckém kraji, což odpovídá skutečnosti, že oblast má převážně venkovský charakter. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Hrádecko-Chrastavsko poněkud příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je nepatrně vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku. Tento stav sice vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1, mezi jednotlivými obcemi ale existují ve věkové struktuře značné rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Hrádecko-Chrastavsko téměř o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti zvýrazněným pohraniční polohou, která až donedávna byla pro oblast handicapem. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele zde není dostatek pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Hrádecko- Chrastavsko o 3,4 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko 8,8 %, což je pouze o 0,3 procentního bodu více než v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 7,7 % v Hrádku nad Nisou do 13,3 % v Nové Vsi. Pouze ve dvou obcích ze sedmi byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10 %, jinak odpovídá krajskému průměru. Pro srovnání lze uvést, že v samotném Liberci byla v té době míra nezaměstnanosti 7,4 %. Výrazně vyšší je podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Hrádecko-Chrastavsko v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. To je způsobeno především poměrně nízkým podílem lesů v celé oblasti (kromě území obcí Bílý Kostel nad Nisou a Zdislava). Hustota silniční sítě je srovnatelná s celým Libereckým krajem. Hustota silnic I. tříd je vyšší než průměr kraje i ČR, což je způsobeno vedením silnic I/35 (Liberec- Zittau) a I/13 (Liberec- Děčín) přes oblast, u silnic II. tříd je situace opačná. Hustota dopravní sítě silnic III. tříd je téměř totožná s průměrem za Liberecký kraj. V HSO Hrádecko-Chrastavsko existuje asi 4 % domů a 3,5 % bytů z Libereckého kraje. Podíl počtu domů tedy odpovídá podílu počtu obyvatel v oblasti. Nižší podíl bytů je způsoben větší průměrnou velikostí domácnosti.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 11 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů online) www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: -existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětvími dle OKEČ, -vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a -jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Hrádek nad Nisou a Chrastava, u nich byla tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č. 6. U všech obcí Hrádecko-Chrastavska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech HSO Hrádecko-Chrastavska podílí cca 45 %. Na základě Paretovy analýzy bylo pak zjištěno, že nejvýznamnějšími odvětvími v těchto obcích jsou dle četnosti výskytu: G - obchod, F - stavebnictví, K - služby, A - zemědělství, N ostatní služby obyvatelstvu, H pohostinství. V celé zkoumané oblasti Hrádecko-Chrastavska je jejich podíl na četnosti všech odvětví 77 %, v jednotlivých obcích pak v rozmezí 74-86 %, viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.1.2. 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č. 6. Dle očekávání zcela převažují drobné podniky do 10 zaměstnanců, v Hrádku nad Nisou a Chrastavě existuje vždy jeden podnik s více než 250 zaměstnanci. V oblasti funguje celkem 3 771 podniků, nejvíce se jich nachází v Hrádku nad Nisou- 1 642.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 a na obr. A.1.1 v příloze č.6. Výsledek bezprostředně vychází z předchozího indikátoru v kapitole 3.1.2. Lze proto konstatovat, že v regionu Hrádecko-Chrastavsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v platném znění. 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Hrádecko-Chrastavska se nachází z hlediska počtu cca 5 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Hrádecko-Chrastavska lze předpokládat, že by si s problematikou brownfields měl poradit trh sám, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze 6 tabulce č. Ta-A.1.5. Nejrozsáhlejší lokality typu brownfields se nacházejí v Hrádku nad Nisou, jedná se o areál staré cihelny. Předpokládaná revitalizace těchto objektů je plánovaná na rok 2007. Hrádek nad Nisou dostane na likvidaci a revitalizaci areálu z fondu PHARE 9 mil. Kč (čtvrtinu zaplatí obec Hrádek nad Nisou). Záměrem je z bývalé cihelny, která je v centru obce, vytvořit residenční a obchodní oblast. Lze konstatovat příkladný přístup obce Hrádek nad Nisou k revitalizaci brownfields, kdy na základě urbanistické studie bylo rozhodnuto o výstavbě nové průmyslové zóny v pohraničním území trojzemí (vedle již existujících firem jako KSM Castings CZ s.r.o.- bývalá Thyssen Ferex a Trelleborg Fluid Solutions Czech Republic s.r.o. - dříve Metzeler). Současně již probíhá soutěž EUROPEAN URBANITY architektů z celé Evropy pro nový vzhled areálu cihelny. Do této architektonické soutěže jsou zapojena i města Zittau (areál bývalého výrobce aut Robur) a Bogatynia (bývalá textilní továrna). V důsledku jsou větším problémem, i když menší rozlohy, brownfields v malých obcích jako Bílý Kostel nad Nisou, Nová Ves a Rynoltice. Pro malé objekty, navíc někdy i ve vzdálenějších obcích, se hůře hledá nové využití, protože případná investice se finančně nevyplatí a pro některé účely (např. mezisklady) tyto malé areály nejsou vhodné. Evropská unie pak finančně podporuje přeměnu brownfields až od určité minimální rozlohy areálu. Informace o brownfields v Libereckém kraji lze získat např. v katalogu Lokality typu brownfields (Rydvalová, P., Rydvalová R. 2005). 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Hrádecko-Chrastavsko se z celkového počtu 3771 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha, 2004) nachází 15 firem se zahraniční účastí, přičemž se většinou jedná o 100 % nebo alespoň většinové obchodní podíly. Všechny firmy se zahraniční účastí se nachází v Hrádku nad Nisou nebo Chrastavě. Tyto dvě obce mají velký potenciál rozvoje. 3.1.6 Vývojové trendy Pro stanovení vývojových trendů oblasti Hrádecko-Chrastavska je vhodné danou oblast rozdělit na dvě, a to na průmyslově se rozvíjející obce Hrádek nad Nisou a Chrastavu a ostatní menší obce. Potenciál sociálního a ekonomického rozvoje menších obcí, tedy Bílého Kostela nad Nisou, Křižan, Nové Vsi, Rynoltic a Zdislavy, lze vidět kromě možnosti dojížďky občanů za prací do spádových oblastí Hrádku nad Nisou a Chrastavy především v turistice, agroturistice až ekoagroturistice. Dané obce mají pro tento typ podnikání dobré podmínky. Obce leží mezi chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor a Žitavskými,

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 13 Lužickými horami a Ještědským hřbetem. Severní část HSO je ohraničena státní hranicí se SRN a Polskem. Pozitivním faktorem je existující síť cyklostezek v Hrádku nad Nisou a možnost koupání na Kristýně. Některé farmy již využily příležitosti a podnikají v oblasti výroby bioproduktů, např. BIOFARMA, s.r.o. v Nové Vsi, nebo Statek v Žibřidicích Valsové Zuzany u Křižan. V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z dalších priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č.6, tabulce č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z HSO do klastrových iniciativ. 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Hrádecko-Chrastavsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v Rydvalová, P., Jáč, I. 2003 v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Hrádecko-Chrastavsko ukázala, že oblast lze rozdělit z hlediska hospodářské výkonnosti na dva celky relativně hospodářsky silnější oblast tvořená obcemi Hrádek nad Nisou a Chrastava a hospodářsky slabé obce Bílý Kostel nad Nisou, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava. Na základě sledování vývojových trendů lze konstatovat, že prvé dvě zmíněné obce vykazují silný potenciál rozvoje a je zde předpoklad, že by se v brzké době mohly vymanit z kategorie hospodářsky slabé oblasti. V obou obcích existují významní strategičtí investoři. V Hrádku nad Nisou se buduje nová průmyslová zóna. Rozvoj podnikání lze dále podpořit zapojením místních firem do existujících či připravovaných klastrových iniciativ Libereckého kraje (textilní průmysl, strojírenství, plastikářství) či rozvíjením podnikatelských vazeb v přirozených klastrech (automobilový průmysl). Určitou hrozbou je silná závislost na automobilovém průmyslu (firmy KSM Castings, CleverGlass, Trelleborg), která při možné recesi celého odvětví může mít výrazný dopad na zaměstnanost v oblasti. Ve zbylých obcích naopak převažují drobní podnikatelé a občané jsou nuceni vyjíždět za zaměstnáním do Hrádku nad Nisou, Chrastavy, případně do Liberce. Potenciál rozvoje zde lze spatřovat zejména v turistickém ruchu (s orientací na agro- a ekoturistiku) a ekologickém zemědělství (bioprodukty).

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z tohoto důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejných financí. 3.2.1 Daňové příjmy v Kč Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 3 620 3 921 4 155 4 793 Hrádek nad Nisou 39 888 44 998 51 060 53 243 Chrastava 30 245 35 711 39 003 43 453 Křižany 3 425 3 861 4 165 5 105 Nová Ves 2 976 3 496 3 814 4 288 Rynoltice 3 620 4 112 4 740 4 934 Zdislava 1 087 1 280 1 396 1 523 Celkem 84 861 97 379 108 333 117 339 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o téměř 40 % vyšší než v roce 2001. V absolutních částkách nejvyšších daňových příjmů dosahují logicky dvě nejlidnatější obce- Hrádek nad Nisou a Chrastava. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004 (uvedená v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16) činila v HSO Hrádecko-Chrastavsko 7 213 Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykázaly ve stejném roce Křižany (7 830 Kč), daňové příjmy na obyvatele jsou si u jednotlivých obcí velmi podobné. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 15 o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben nárůstem právě tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Hrádecko-Chrastavsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní municipální poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 932 871 987 980 Hrádek nad Nisou 12 923 16 889 11 810 11 518 Chrastava 12 889 10 645 10 472 11 258 Křižany 727 649 595 579 Nová Ves 934 691 670 1 102 Rynoltice 1 484 1 845 996 917 Zdislava 88 73 66 184 Celkem 29 977 31 663 25 596 26 538 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z výše uvedené tabulky č. Ta-A.2.2 je zřejmé, že v letech 2001-4 byly tyto příjmy za celou HSO poměrně stabilní a v jednotlivých letech došlo pouze k nepatrným výkyvům. Pouze obec Hrádek nad Nisou zaznamenala významný nárůst nedaňových příjmů v roce 2002. Největší část nedaňových příjmů v jednotlivých obcích tvoří příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmů. Celkový přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Hrádecko-Chrastavsko 1 631 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16). Nejvyšší nedaňové příjmy (více než průměr za celou oblast) vykazují Chrastava a Nová Ves. Nejnižší nedaňové příjmy měla obec Zdislava (751 Kč). 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů).

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 16 Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 803 245 510 298 Hrádek nad Nisou 11 352 7 445 5 681 4 516 Chrastava 3 163 6 211 9 162 10 894 Křižany 236 349 2 847 1 132 Nová Ves 529 143 1 077 968 Rynoltice 97 182 431 493 Zdislava 10 5 36 73 Celkem 16 190 14 580 19 744 18 374 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled kapitálových příjmů je uveden výše v tabulce č. Ta-A.2.3. Velmi rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech u obcí lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které z největší části představuje prodej obecního majetku. Rozhodne-li se obec prodávat svůj majetek, v krátkodobém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v horizontu dlouhodobém se bude muset bez tohoto typu příjmů obejít, protože tak logicky ztrácí možnost příjmů i z pronájmů. Je zřejmé, že nejmenší obec Zdislava má kapitálové příjmy zcela minimální, neboť zřejmě nedisponuje téměř žádným obecním majetkem, který by mohla prodat. Nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykázaly logicky obce Hrádek nad Nisou a Chrastava. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Hrádecko-Chrastavsko v roce 2004 činil 1 130 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16), jeho vypovídací schopnost je však z důvodu výše řečeného poněkud snížená. Nejvyšších kapitálových příjmů na jednoho obyvatele dosáhly ke stejnému datu Chrastava, Křižany a Nová Ves. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích. 3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají, jsou peněžní transfery dotace. Tyto dotace jsou: kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; dotace ze stáních fondů jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 1 184 1 964 2 620 2 469 Hrádek nad Nisou 150 601 161 021 184 602 214 426 Chrastava 151 518 153 217 210 783 259 849 Křižany 9 624 663 5 771 6 317 Nová Ves 4 403 1 070 2 818 7 080 Rynoltice 3 888 1 018 4 567 4 519 Zdislava 793 304 381 476 Celkem 322 011 319 257 411 542 495 136 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 17 Přehled o výši dotací uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy v čase i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují neinvestiční dotace. Nejvyšší dotace získaly v uplynulých letech nejlidnatější obce Chrastava a Hrádek nad Nisou, kde jejich výše po celé sledované období pravidelně rostla. V celé HSO Hrádecko-Chrastavsko činily v roce 2004 dotace na jednoho obyvatele 30 438 Kč, z jednotlivých obcí nejvíce v Chrastavě (43 716 Kč) a Hrádku nad Nisou (29 466 Kč), nejméně v Zdislavě (1 943 Kč). Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16. Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Hrádecko-Chrastavsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 84 861 97 379 108 333 117 339 Nedaňové příjmy 29 977 31 663 25 596 26 538 Přijaté dotace 322 011 319 257 411 542 495 136 Běžné příjmy 436 849 448 299 545 471 639 013 Kapitálové příjmy 16 190 14 580 19 744 18 374 Příjmy celkem 453 039 462 879 565 215 657 387 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Hrádecko-Chrastavsko Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 18,7 21,0 19,2 17,8 Nedaňové příjmy 6,6 6,8 4,5 4,1 Přijaté dotace 71,1 69,0 72,8 75,3 Běžné příjmy 96,4 96,8 96,5 97,2 Kapitálové příjmy 3,6 3,2 3,5 2,8 Příjmy celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné i celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 stále a dynamicky rostly (nárůst činil asi 45 %). Tento trend byl klíčovým způsobem ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a navíc jejich podíl stoupá- v roce 2004 již tvořily tři čtvrtiny rozpočtu. To je však způsobeno výší dotací v Hrádku nad Nisou a Chrastavě (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.15), kde v roce 2004 tvořily 75 resp. 80 % příjmů. V ostatních obcích jejich podíl na příjmech nepřesahuje 53 %. Daňové příjmy tvoří celkově jen asi pětinu celkových příjmů, ale ve Zdislavě to byly v roce 2004 asi dvě třetiny a v Bílém Kostele nad Nisou více než polovina příjmů (viz tabulka č. Ta-A.2.15 v příloze č.6). Kapitálové příjmy tvoří doplňkovou část rozpočtu. 3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 18 Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 3 452 5 803 7 175 6 729 Hrádek nad Nisou 192 223 214 056 241 068 251 874 Chrastava 173 571 172 923 244 708 278 073 Křižany 15 418 6 115 10 235 11 817 Nová Ves 4 624 4 050 6 055 7 371 Rynoltice 5 092 5 526 9 788 9 709 Zdislava 1 655 1 009 1 489 1 588 Celkem 396 035 409 482 520 518 567 161 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 zaznamenávaly růst po celé sledované období. Z údajů, které byly k dispozici lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech vzestupný trend, který je pravděpodobně zapříčiněn růstem cen (především růstem cen energií, které se také promítají do růstu cen materiálu a služeb). Nejvyšší běžné výdaje vykazují logicky populačně největší obce Hrádek nad Nisou a Chrastava, nejnižší pak analogicky nejméně lidnatá Zdislava. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko za rok 2004 činily 34 866 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší výdaje na jednoho obyvatele vykázaly opět Chrastava (46 782 Kč) a Hrádek nad Nisou (34 612 Kč), nejméně pak opět Zdislava (6 482 Kč). 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8. Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 2 662 979 1 885 1 549 Hrádek nad Nisou 25 726 20 666 9 238 38 778 Chrastava 52 634 43 530 30 845 56 634 Křižany 89 309 516 1 064 Nová Ves 4 595 1 165 1 299 6 432 Rynoltice 5 410 1 518 283 1 105 Zdislava 503 260 561 333 Celkem 91 619 68 427 44 627 105 895 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 19 Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Je zřejmé, že ve sledovaných letech docházelo k velkým výkyvům v objemu kapitálových výdajů. Mezi jednotlivými obcemi existují velmi výrazné rozdíly v objemu těchto výdajů i vývoje jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje v roce 2004 vykázaly největší obce Hrádek nad Nisou a Chrastava, nejmenší pak opět obec Zdislava. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Hrádecko-Chrastavsko činil 6 510 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Nejvyšší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 vykázaly obce Nová Ves a Chrastava, nejnižší pak Křižany, Rynoltice a Zdislava. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů. Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Hrádecko-Chrastavsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 Běžné výdaje 396 035 409 482 520 518 567 161 Kapitálové výdaje 91 619 68 427 44 627 105 895 Výdaje celkem 487 654 477 909 565 145 673 056 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Hrádecko-Chrastavsko Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 Běžné výdaje 81,2 85,7 92,1 84,3 Kapitálové výdaje 18,8 14,3 7,9 15,7 Výdaje celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že celkové výdaje v HSO Hrádecko- Chrastavsko v letech 2001 až 2004 po celé období dynamicky rostly (nárůst činil asi 38 %). Klíčový vliv měl vývoj běžných výdajů, které rostly ještě rychleji (asi o 43 % za stejné období) a tvořily stále více než čtyři pětiny rozpočtu. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů, která je uvolňována na jednotlivé akce dle možností obecních rozpočtů. 3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou tedy příjmy vyšší než výdaje- obec vykazuje přebytkový rozpočetje rozdíl uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11. Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou - 425-219 788-262 Hrádek nad Nisou 3 186 4 368-2 848 6 948 Chrastava 28 390 10 669 6 134 9 253

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 20 Křižany 1 495 903-2 626-251 Nová Ves 377-185 - 1 026 365 Rynoltice 1 413-113 - 663-50 Zdislava 179-393 171-334 Celkem 34 615 15 030-70 15 669 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky je zřejmé, že celkově HSO Hrádecko-Chrastavsko vykázalo v letech 2001, 2002 a 2004 schodkový rozpočet, v roce 2003 byl rozpočet téměř vyrovnaný. Celkové financování HSO v jednotlivých letech je klíčovým způsobem ovlivněno bilancí rozpočtů v Hrádku nad Nisou a Chrastavě, které byly stále schodkové (s výjimkou Hrádku nad Nisou v roce 2003). 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem. Úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta- A.2.12. Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 37 529 38 956 41 236 34 729 Hrádek nad Nisou 652 675 680 353 707 745 745 485 Chrastava 499 745 548 181 516 206 576 428 Křižany 53 896 52 747 54 790 55 302 Nová Ves 68 730 70 838 72 355 68 960 Rynoltice 34 968 36 495 30 762 32 746 Zdislava 7 114 7 863 8 249 9 053 Celkem 1 354 657 1 435 433 1 431 343 1 522 703 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Je zřejmé, že všechny obce zaznamenávají postupný nárůst objemu aktiv a pasiv. Rovněž je patrná poměrně těsná závislost objemu aktiv a pasiv na populační velikosti obce. Největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. V Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Zdislavě dochází k postupnému nárůstu úhrnu aktiv a pasiv, v ostatních obcích je jejich hodnota poměrně stabilní. 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 21 Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Tabulka č. Ta-A.2.13: Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bílý Kostel nad Nisou 5 389 5 491 8 228 7 681 Hrádek nad Nisou 60 315 65 338 85 770 105 083 Chrastava 81 792 71 007 102 011 133 303 Křižany 6 475 6 053 10 471 12 455 Nová Ves 7 689 4 510 6 609 8 942 Rynoltice 9 613 6 394 9 083 10 151 Zdislava 1 505 929 1 268 1 406 Celkem 172 778 159 722 223 440 279 021 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Velikost těchto výdajů závisí na počtu obyvatel jednotlivých obcí, na tom zda se v obci nachází mateřská škola nebo základní škola, jak obce přispívají na autobusovou dopravu apod. Obligatorní výdaje zaznamenaly nejdynamičtější růst ze všech typů výdajů, neboť jejich objem se v HSO Hrádecko- Chrastavsko ve sledovaném období zvýšil o více než 60 %. Většina obcí zaznamenala pokles obligatorních výdajů v roce 2002, který byl však následován vysokým nárůstem v následujících dvou letech. Opět je zřejmá logická závislost mezi objemem obligatorních výdajů a populační velikostí obcí. 3.2.10 Zhodnocení a závěr U jednotlivých příjmových a výdajových položek je zřejmá elementární a logická závislost na populační velikosti obce. Z tohoto důvodu byly provedeny propočty daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, dotací, běžných výdajů a kapitálových výdajů na jednoho obyvatele. Větší meziroční rozdíly lze nalézt u přijatých dotací a kapitálových výdajů, které jsou spojeny s jednotlivými investičními akcemi, podobně jako u kapitálových příjmů, tvořených z prodeje obecního majetku. Velikost daňových příjmů je závislá na počtu obyvatel a na rozpočtovém určení výnosů. Sledovanou HSO lze rozdělit do dvou oblastí a to oblast ekonomicky silnější, kam patří Hrádek nad Nisou a Chrastava a oblast ekonomicky slabší kam lze zařadit ostatní obce. Hrádek nad Nisou má předpoklad i do budoucna vyššího ekonomického potenciálu, jelikož se zde buduje průmyslová zóna. Ekonomicky slabší oblast, která je představována obcemi Bílý Kostel nad Nisou, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava má spíše drobné podnikatele. Ekonomický rozvoj každé obce je dále závislý na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, jejich ochotě dojíždět za prací, míře nezaměstnanosti a na počtu podnikatelských subjektů, které mají domicil na území dané obce či HSO. Pro dokreslení zhodnocení úrovně hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko je použito srovnání vybraných ukazatelů na jednoho obyvatele s průměrem za Českou republiku (údaje za Liberecký kraj nejsou k dispozici).