4. Prioritní oblast: INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST

4. Prioritní oblast: INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST Zvýšit konkurenceschopnost firem v regionu Jihovýchod, která bude založena na větším podílu inovací ve výrobě a službách, na vyšším využívání výsledků výzkumu a vývoje firmami, a která povede k růstu exportu a ke zlepšení struktury produkce směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Zlepšování inovační výkonnosti firem v regionu bude v budoucnosti nejdůležitějším způsobem růstu produktivity a tedy i růstu konkurenceschopnosti, neboť čistě nákladově založená konkurenceschopnost přestává být hlavním faktorem díky rostoucím mzdám v ČR a díky postupnému ekonomickému přibližování vyspělejším zemím EU. Inovačně založená konkurenceschopnost by měla růst jak lepším využíváním výsledků výzkumu a vývoje v podnicích regionu (transfer technologií), tak rostoucím podílem národních i mezinárodních investic s vysokou přidanou hodnotou, ale také větším využíváním inovací v běžném provozu firem, v odvětvích chápaných jako tradičně málo inovačních, a to nejen ve velkých městech, ale i na venkově. Smyslem intervencí v této prioritní oblasti je zvýšení počtu a podílu inovačních podniků v ekonomice a také rostoucí využívání inovací v podnicích, které dosud konkurovaly převážně nízkými náklady. Významným důvodem podpory inovací je také zvyšování vývozu firem v regionu na trhy mimo Českou republiku. 1. Problém, který je třeba intervencemi aktivitami, opatřeními, operacemi vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít. Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje tedy proč je problémem. Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká. V regionu Jihovýchod existují velké rozdíly v ekonomické vyspělosti obou krajů, ve struktuře jejich ekonomiky i v dynamice hospodářství. Jihomoravský kraj patří mezi 3 nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, kde se v minulých letech dařilo úspěšně realizovat mnohé programy rozvíjející silný potenciál znalostní ekonomiky. Kraj Vysočina, přes slíbný vývoj po r. 2000 v posledních letech na ostatní kraje ČR ztrácí a jeho pozice se zhoršuje, přes zprvu vysoký zájem zahraničních investorů kraj v současnosti není příliš atraktivní, jeho potenciál pro rozvoj znalostní ekonomiky je výrazně nižší, inovační podnikání má velice malý rozsah a inovační firmy jsou izolované. Oba kraje mají velice rozdílnou výchozí pozici pro další rozvoj, z pohledu potenciálu pro rozvoj konkurenceschopnosti založené na znalostech je tento rozdíl ještě významnější. Na druhou stranu, přes tuto rozdílnost, existuje velké množství bariér rozvoje znalostní ekonomiky, které jsou oběma krajům společné, jen v nich mají rozdílnou intenzitu. Hlavní společné bariéry rozvoje inovačního podnikání obou krajů jsou především: Nízká míra inovačního zaměření firem v regionu, málo firem, které využívají výsledky VaV jako významný zdroj konkurenční výhody, často malá velikost na inovace zaměřených firem; Nestrategické uvažování většiny zralých firem, které byly dlouhodobě zvyklé subdodávat FDI a po krizi se musí vyrovnat s novou situací; Nízké zastoupení lidí s vlastnostmi podporujícími podnikatelské ambice/slabý podnikatelský duch; Slabá absorpční kapacita firem pro nové znalosti / slabá inovační poptávka po nových znalostech, resp. nesoulad mezi poptávkou po nových znalostech a nabídkou ze strany výzkumných organizací; Nedostatečně rozvinuté služby v inovační infrastruktuře, jejich malé využití pro firmy mimo tuto infrastrukturu; Nedostatečný přístup firem k výsledkům VaV, nedostatečné kontakty mezi firmami a pracovišti VaV, nedostatečně funkční systém přenosu VaV do firemní praxe; 1

Nízký zájem absolventů SŠ o technické a přírodovědné obory v kontextu demografického vývoje, v jehož důsledku v dohledné době dojde k silnému snížení kritického množství talentů pro obnovu (natož rozvoj) lidských zdrojů ve vědě a výzkumu; Nízká atraktivita regionu pro zahraniční vědce/firmy/studenty (zahrnuje kvalitu života ve smyslu kulturního, sportovního vyžití, estetickou kvalitu místa, všudypřítomnou jazykovou bariéru, administrativní problémy při přistěhování). Mezi nejdůležitější bariéry rozvoje znalostní ekonomiky, které jsou významné především pro Jihomoravský kraj, patří: Relativně nízká kvalita výzkumu (v rámci evropského prostoru), nerelevantní zaměření ve vztahu ke struktuře ekonomiky, slabá mezinárodní napojenost / mez. spolupráce; Nedostatečná dostupnost Brna/JMK z globálních center, která neumožňuje organizovat jednodenní jednání vyšších představitelů organizací v Brně; Nedostatečná připravenost vnitřních procedur a asistenčních nástrojů vztahujících se k podpoře transferu technologií ve výzkumných organizacích, silný nedostatek zkušených odborníků pro řízení a implementaci podpůrných aktivit v oblasti TT; Nedostatečně lákavé možnosti akademické kariéry mezi mladými lidmi: mnozí talentovaní odcházejí do obchodní sféry nebo hned po studiu do průmyslových podniků a nevracejí se; Chybějící image kraje jako centra inovačního podnikání a kvalitního výzkumu a vývoje. Potenciál Kraje Vysočina pro rozvoj znalostní ekonomiky je ve srovnání s Jihomoravským krajem výrazně menší, nicméně i zde se v posledních letech situace zlepšovala. Na druhou stranu přetrvávají významné bariéry, z nichž mezi hlavní patří: Nedostatečné lidské zdroje v oblasti inovací a VaV; to platí ve veřejných výzkumných institucích, ve soukromém výzkumu i ve firmách, které usilují o inovace; Odchod mladých lidí do center s možností VŠ vzdělání, které není nabízeno v Kraji Vysočina; po ukončení studia se na Vysočinu nevrací; Nedostatečný počet a kvalita absolventů SŠ v technických oborech; Nedostatečná nabídka kvalitních SŠ i VŠ pracovních sil pro inovační či potenciálně inovační obory; Nevyužitý potenciál inovační infrastruktury, nedostatek inovačních firem, případně malý zájem firem o využívání inovační infrastruktury; Venkovský image kraje. Oba kraje mají také významný rozvojový potenciál, i když Jihomoravský kraj má v tomto ohledu mnohem lepší výchozí pozici. Ta je charakterizována především: Realizací center velké výzkumné infrastruktury (ze zdrojů převážně OP VaVpI), která se podařilo vybrat s cílem maximalizace jejich potenciálu z pohledu socioekonomického rozvoje kraje; Nejrozvinutější systém podpory výzkumu, vývoje a inovací na krajské úrovni v ČR včetně finančního, personálního a politického zabezpečení, a kvalitní a robustní institucionální infrastrukturu podpory inovací (v podmínkách ČR); 2

Latentní poptávka zralých firem po službách na podporu zvýšení jejich konkurenceschopnosti. V Kraji Vysočina je hlavním potenciálem především: Firmy s tradicí, které disponují rozvinutou výrobou s potenciálem pro VaV; Firmy s vynikajícím technickým know-how a na něm vyvíjenými výrobky, které umějí úspěšně uplatnit na trhu, i když množství těchto firem není velké; Centrum excelence v Telči; Mladá vysoká škola Vysoká škola polytechnická Jihlava - která má značný potenciál k rozvoji i ve spolupráci s podnikatelským sektorem a usiluje o rozvíjení výzkumných a vývojových aktivit; Podpora institucí VaV přicházejících do kraje, ze strany samosprávy. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně: Číselné údaje Trendy Místo, dotčené subjekty Konkrétní kvalitativní charakteristiky Rozdílné tempo i trendy růstu HDP v obou krajích regionu; Řádově rozdílné výdaje na VaV v kraji Jihomoravském a v Kraji Vysočina; Přes rozvíjení domácího sektoru ekonomiky stále převažuje závislost ekonomiky regionu Jihovýchod na zahraničních investorech; Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami; Převažující postavení firem na nižších místech v globálních hodnotových řetězcích; Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody; Nízký počet generovaných start up firem ročně; Nízký počet licencí uplatňovaných na trhu, zejména universit, ale také soukromých firem; Relativně nízké příjmy výzkumných organizací ze spolupráce s aplikační sférou, malý objem smluvního výzkumu a téměř žádné příjmy z prodeje licencí, nízké příjmy univerzit z mezinárodních výzkumných programů (FP7), velké rozdíly mezi oběma kraji v těchto indikátorech; Malý podíl skutečně inovačních firem usídlených v inovační infrastruktuře v Kraji Vysočina, naopak vysoký podíl v zařízeních Jihomoravského kraje; Zklamání zahraničních vědců či navrátivších se českých vědců z důvodu administrativního zahlcení, nedostatečného servisu, specifické organizační kultury; Nedostatečná nabídka kvalitní VŠ vzdělané pracovní síly především v technických oborech, rostoucí poptávka ze strany firem a vědeckých institucí. 3

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území? Zpomalení růstu HDP a ztráta pozice v ČR i ve střední Evropě (v případě Kraje Vysočina se již děje); Zvětšující se zaostávání Kraje Vysočina, růst vnitřních rozdílů mezi oběma kraji regionu, zhoršování konkurenčního postavení Kraje Vysočina vůči Jihomoravskému kraji; Pomalý růst segmentu znalostní ekonomiky, přetrvávání převažující pozice regionu jako dodavatele na nižších úrovních hodnotového řetězce, se snižováním cenově založené konkurenceschopnosti riziko odlivu nízkonákladových firem a ztráty ekonomické dynamiky (v Kraji Vysočina se již projevuje); Nízká atraktivita pro zahraniční firmy s vysokou přidanou hodnotou, nízká atraktivita pro zahájení vývojových, případně výzkumných aktivit zahraničních i domácích firem, riziko odlivu takových aktivit do jiných regionů (Praha, Vídeň, záp. Evropa, USA); Nízká atraktivita regionu pro nové investory všeho druhu či pro expanzi místních firem v důsledku nízké a zhoršující se kvality pracovních sil; Nízká atraktivita pro zahraniční výzkumné partnery, a to jak institucionální tak pro jednotlivé vědce; Setrvávající nízký podnikatelský duch; Neudržitelná infrastruktura (nenávratná investice) - velká výzkumná a vývojová centra (realizovaná z OP VaVpI). 2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej; Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a 1. Jaké řešení, tedy rozšiřovat je; jaké intervence, navrhujete? Realizovat Moravian Science Learning Centre; Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina; Rozvíjet systém podpory expatů; Popište intervenci Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou s uvedením, jak řeší doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia; problém popsaný výše, Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS nebo jak využívá studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům potenciálu popsaného dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je; výše. Pomocí cílených a vzájemně provázaných marketingových aktivit zlepšit image JMK jako nově rostoucího centra VaV a znalostní ekonomiky ve střední Evropě; Jinými slovy, popište, co Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto budete dělat, aby byl infrastrukturu; problém vyřešen? Realizovat projekt Young researchers start up grant ; Realizovat kurzy managementu vědy; Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení Využijte již optimálních vnitřních procedur pro TT; rozpracovaných Realizovat proof of concept fond (zajistit financování a vybudovat aktivit krajů a měst. implementační strukturu); Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních 4

služeb a finančních nástrojů; Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu; Realizovat mez. střední školu; Realizovat dětské university. 2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se v přímém důsledku intervencí stane? Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně hrubým odhadem. Zvýšení počtu pracovních míst vytvořených FDI v oborech s vysokou přidanou hodnotou, zejména ve vývojových, konstrukčních a výzkumných činnostech; Zvýšení zaměstnanosti v podpořených hi-tech oborech/firmách, zvýšení počtu a velikosti hi-tech firem, které byly podpořeny, růst jejich exportu či průnik na nové trhy; Zvýšený zájem SŠ o technické obory, více žadatelů o přijetí a zlepšení výsledků absolventů VŠ; Zvýšení úspěšnosti a růst start-ups; Zvýšení počtu transferů technologií které povedou ke zvýšení obchodního úspěchu firem; Zvýšení příjmů z komercialiazce výzkumu v zařízeních VaV; Zvýšení výkonnosti výzkumu (zlepšení kvality, měřitelných výsledků), vč. zvýšení objemu mezinár. grantů; Zlepšení kvality a růst firem usídlených v inovační infrastructure; Zvýšení objemu služeb, poskytovaných firmám v inovační infrastruktuře i mimo ni, vedoucích k růstu firem a ke zlepšování jejich pozice na trhu; Zvýšení počtu zahraničních studentů a vědců v zařízeních VaV. 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné bude mít vyřešení problému pro: konkurenceschopnost regionu a ČR? pro soudržnost společnosti? pro územní soudržnost? Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu a zlepšení struktury exportu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou; Zvýšení počtu a velikosti firem, které je možné považovat za inovační, resp. jejichž konkurenceschopnost je především založena na využívání znalostí nebo na inovacích; Zvýšení zaměstnanosti v hi-tech odvětvích/zvýšení úspěšnosti start up firem; Lepší provázání mezi výzkumnou a vývojovou sférou a podnikatelským sektorem; Posílení výzkumné a vývojové základny v regionu a zlepšení jejího postavení v evropském měřítku. 5

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy? Podmínky efektivní realizace navržených intervencí: Reforma financování českého vysokého školství a VaV; Zlepšení organizace a řízení výzkumu a vývoje v ČR: regulatorní rámec vertikální vztahy mezi vládní úrovní, VaV organizacemi a podniky vnitřní organizace a řízení VaV institucí Možnost alespoň částečně ovlivnit národní tématické operační programy kohezní politiky z regionální úrovně; Dostatek odborných personálních kapacit nejen pro realizaci intervencí, ale i pro běh projektů, které vznikají v současnosti aby pro ně měly další intervence smysl a které budou vznikat v důsledku intervencí samotných; Zlepšení vybraných aspektů prostředí velkých měst (Brno, Jihlava) pro zahraniční pracovníky, studenty a mladé vědce a pro a navracevší se vědce; Zlepšení kvality základního a zejména středního školství, zlepšení dovedností a znalostí absolventů; Zvýšení kvality vzdělávání na VŠ, vč. PGS, zlepšení dovedností, znalostí a odborných výsledků absolventů a mladých vědců; Zlepšení dostupnosti Brna a Jihlavy pro vysoce kvalifikované odborníky; Ochota firem a výzkumných institucí překonávat překážky často administrativního charakteru. 6

Cílové skupiny a poptávka Intervence v oblasti INOVACE z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny odhad Územní pokrytí cílové skupiny odhad Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej Realizovat projekt Young researchers start up grant Realizovat kurzy managementu vědy Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT Realizovat proof of concept fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu) Intervence je zaměřena na špičková výzkumná pracoviště a vysoké školy v Brně (výzkumné centrum v Telči Centrum excelence), které provádějí kvalitní výzkum a které současně usilují o jeho využití v aplikacích, především v komerčních. Hlavní prospěch budou mít týmy, které provádějí výzkum, jejž bude možné komercializovat. V případě úspěšné komercializace pak budou mít užitek vysoké školy a výzkumná pracoviště, na nichž bude v praxi aplikovatelný výzkum probíhat. Přímými příjemci pomoci lidmi, kteří se budou aktivit účastnit bude i management universit, zaměstnanci center transferu technologií a dalších součástí vysokých škol a výzkumných pracovišť, do jejichž povinností spadá problematika komercializace výzkumu. Řádově stovky osob vědců (SoMoPro, Young researchers start-up grant) a úředníků zodpovědných za transfer technologií na universitách a výzkumných zařízeních se špičkovým výzkumem. Převážně Brno a nejbližší okolí Brna podle sídla výzkumných pracovišť, v Kraji Vysočina zatím Telč. Poptávka cílové skupiny: Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit? Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly? Poptávka po shora uvedených aktivitách existuje do té míry, že existuje obecná podpora těmto aktivitám jak ve vedení vysokých škol a výzkumných pracovišť, tak mezi lokální politickou representací. Existují i struktury schopné a připravené tyto aktivity realizovat. Program SoMoPro již běží a je pravděpodobně úspěšný. Konkrétní poptávka jednotlivých vědeckých týmů po podpoře komercializace výsledků jejich práce je dosud omezená a pro rozsáhlejší uplatnění shora uvedených aktivit nedostatečná. V Kraji Vysočina zatím poptávka není známa, ani připravenost institucí tyto aktivity realizovat. 7

Klíčová aktivita či aktivity č. 2 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny odhad Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je Intervence bude mít přínosy pro vybrané školy a studenty, kteří se budou účastnit programů zaměřených na zvýšení kvality výuky a na její lepší provázání s praxí v celém regionu NUTS 2 Jihovýchod. Důraz bude kladen na technické a přírodovědně zaměřené školy, ale nebude na ně omezen. Programy, jejichž cílem je podpořit lepší provázání studia s praxí, budou podporovat především takové obory, které v regionu připravují pracovní síly pro rostoucí či potenciálně růstová odvětví, pro odvětví navazující na výzkumné aktivity v regionu a na obory, které přispívají významně k ekonomickému růstu a trpí nedostatkem kvalitně připravených pracovních sil. Zpočátku stovky, později jednotky tisíc studentů ročně. Územní pokrytí cílové skupiny odhad Podpora studentů VŠ bude soustředěna do Brna a Jihlavy. Podpora studentů středních škol bude pokrývat oba kraje. Poptávka cílové skupiny: Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit? Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly? Skutečná poptávka studentů, škol a podniků není známa do té míry, že by bylo možné navrhnout rozsah a zaměření intervencí např. podle oborů škol a studijních programů či jejich odvětví. V obecné rovině existuje zájem ze strany škol i podniků, protože některé shora uvedené aktivity již úspěšně probíhají. Klíčová aktivita či aktivity č. 3 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Realizovat Moravian Science Learning Centre Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina 8

Cílová skupina: Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Nutno získat další podrobnější informace. Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny odhad Nutno získat další podrobnější informace. Územní pokrytí cílové skupiny odhad Poptávka cílové skupiny: Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit? Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly? Nutno získat další podrobnější informace. Klíčová aktivita či aktivity č. 4 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu Firmy usídlené v zařízeních inovační infrastruktury a firmy, které se do inovační infrastruktury budou dostávat. Inovační firmy, které nebudou usídleny v inovační infrastruktuře, ale které potřebují podporu při svém dalším rozvoji a mají silný zájem na dalším růstu. Bude se jednat převážně o firmy z technických oborů a oborů využívajících poznatků přírodních věd (vč. medicíny). Firmy získají za zvýhodněných podmínek poradenství nebo finanční prostředky potřebné k dalšímu růstu, k proniknutí na zahraniční trhy, ke strategickému řízení rozvoje firmy apod. 9

Velikost cílové skupiny odhad Územní pokrytí cílové skupiny odhad Lze předpokládat, že inovační infrastrukturou projdou v průběhu programovacího období několik set firem, jejich počet může při úspěšném poskytování služeb překročit 1000 firem. V současnosti je v zařízeních inovační infrastruktury umístěno cca 200-250 firem. Množství firem mimo inovační infrastrukturu, které budou získávat podporu formou poradenství nebo zvýhodněného financování by mělo být v jednotkách tisíc za celé programovací období. Poptávka cílové skupiny: Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit? Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly? Podpora bude poskytována především v Brně a Jihlavě, kde je umístěna inovační infrastruktura, ale přístup k poradenství a zvýhodněnému financování budou mít firmy z obou krajů. Poptávka po umístění do zařízení inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji se zdá být dostatečná, nutno ji pro další období ověřit. Informace o poptávce v Kraji Vysočina nejsou dostatečně podrobné, i když i zde lze podle minulých údajů předpokládat, že poptávka existuje např. poptávka ze strany studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Poptávka po zvýhodněném financování pravděpodobně existuje, neboť národní programy tohoto druhu financované OPPI jsou jedny z nejžádanějších. Poptávka po poradenských službách není jistá, je nutné ji ověřit, zejména s ohledem na chystané druhy služeb. V současnosti ji nelze předvídat. 10

Připravenost intervencí Intervence v oblasti INOVACE (červeně připomínky Kraje Vysočina) z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či skupina aktivit Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej Realizovat projekt Young researchers start up grant Realizovat kurzy managementu vědy Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT Realizovat proof of concept fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu) Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů. Nositel intervence: Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci. V kraji JHM bude nositelem JIC a JCMM, kde se některé activity již realizují. V Kraji Vysočina není vytvořena struktura pdobná JIC/JCMM, program by mohly být Ví nositel intervence, že je nositelem? Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? V případě JIC i JCMM je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity sám realizuje. již Centrum excelence Telč již některé aktivity samo realizuje. Je intervence jejím nositelem připravena či připravována? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována? Ano, JIC i JCMM již některé aktivity realizují. Příprava dalších je v obecné rovině součástí RIS. Zdali začala příprava konkrétních programů není známo. Centrum excelence Telč již některé aktivity samo Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici. Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit? V případě již běžících programů (např. SoMoPro) jsou mechanismy známy. V případě dosud nepřipravenýc h programů to není zcela jisté. Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle 11

Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů. Vazba na kartu Vzdělávání. realizovány např. Centrem excellence Telč, VŠPJ. V kraji JHM bude nositelem JCMM, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám. V případě JIC i JCMM je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje. realizuje, v obecné rovině bude součástí RIS Kraje Vysočina. Ano, JCMM již některé aktivity realizuje. Příprava dalších je v obecné rovině součástí RIS. Zdali začala příprava konkrétních programů není známo. Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici. V případě již běžících programů (např. podpora talentované mládeže) jsou mechanismy známy. V případě dosud nepřipravenýc h programů to není zcela jisté. stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina. Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina. 12

Realizovat Moravian Science Learning Centre Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů. Vazba na kartu Vzdělávání. Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů. V kraji JHM bude nositelem JIC, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám. V kraji JHM bude nositelem JIC, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám. Není známo. Není známo. Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V případě JIC je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje. Není známo. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici. Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici. Není známo. Není známo. Není známo. Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje 13

Vysočina. 14

PODNIKÁNÍ MIMO METROPOLITNÍ OBLAST BRNA A JIHLAVY 1. Problém, který je třeba intervencemi aktivitami, opatřeními, operacemi vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít. Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje tedy proč je problémem. Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká. Jihomoravský kraj patří mezi tři nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, naproti tomu Vysočina patří ke krajům, jejichž hospodářské postavení se zhoršuje. Avšak také uvnitř obou krajů jsou velké rozdíly v hospodářské výkonnosti a tím situaci na trhu práce mezi metropolitní oblastí 1 a ostatním územím kraje. Zejména situace v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav a v Kraji Vysočina zejména v jeho jižní části v řadě charakteristik podstatně zaostává za vývojem celé ČR. Nejde přitom pouze o vyšší nezaměstnanost, ale také o trendy, které omezují vyhlídky na budoucí prosperitu (např. odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, nezájem zahraničních investorů ad.). Jinými slovy Brno je hospodářsky úspěšné a vysoce atraktivní místo pro podnikání i život vysoce kvalifikovaných lidí, Jihlava sice nemůže Brnu v mnoha ohledech konkurovat, ale její hospodářská situace není špatná, ale efekt Brna na další území obou krajů i a tím spíš efekt Jihlavy v Kraji Vysočina se snižuje s rostoucí vzdáleností, přičemž závisí také na struktuře lokální ekonomiky (viz Blansko) a poloze na dálnici mezi velkými centry (viz Vyškov). Zájem o metropolitní území krajů mají také zahraniční investoři, v Brně opět výrazně větší než v Jihlavě. Vedle nich vzniká mnoho nových firem, často v technologicky náročných oborech. Naproti tomu jih a východ kraje Jihomoravského a valná část Kraje Vysočina mimo zázemí krajského města vykazuje známky periferiality v rámci celé ČR. Jihomoravský kraj tak patří ke krajům s nejvyšší vnitřní polaritou v ČR, na území Kraje Vysočina zase leží dlouhodobě upadající, venkovská a periferní území, významná v celonárodním srovnání. Z meziokresního srovnání vyplývá, že podnikatelská aktivita v nemetropolitních oblastech je výrazně slabší, a to jak v průmyslových oborech, tak v komerčních službách, odlišná je i strutkura podnikatelských subjektů podle velikosti, druhu podnikání apod. Poněkud překvapující je skutečnost, že i v malých obcích do 1 a do 2 tisíc obyvatel se nachází desítky firem zaměstnávajících více než 20 zaměstnanců. Varující je skutečnost, že odroku 2008 a zejména v roce 2010 výrazně poklesl počet nově vznikajících firem podnikatelská aktivita v souvislosti s ekonomickou krizí se zpomaluje. Hosodářské zaostávání, nízká podnikatelská aktivita a nízká ekonomická úspěšnost nemetropolitních oblastí má několik skupin příčin: Hůře dostupné finanční zdroje o jak pro zahájené podnikání o tak pro rozvoj existujících podniků a pro financování nových nápadů o slabá role institucí financujících rozvoj podnikání ČMZRB, JASMINE Menší podnikavost/podnikatelství o méně lidí, i relativně, kteří chtějí podnikat, menší motivace k podnikání, o menší podnikatelská zkušenost, není dostatek příkladů dobré praxe a úspěšných podnikatelů, nedostatečná 1 Za metropolitní území, v němž se velmi silně projevuje ekonomický efekt Brna, považujeme oblast vymezenou obcemi Velká Bíteš Hustopeče Vyškov Blansko, v případě Kraje Vysočina pak jen nejbližší okolí krajského města. 15

znalost trhů a menší dovednosti tuto znalost získat o nedostatečně rozšířené podnikatelské schopnosti, dovednosti, částečně v důsledku nedostatečného či chybějícího podnikatelského vzdělání, přípravy na podnikání o horší podmínky pro podnikání (infrastruktura, dostupnost, malý trh, pracovní síla, ) vedou k odchodu živnostníků a podnikatelů do měst a do velkých center o úpadek řemesel, zvláště na venkově či tradičních řemesel v jejich původních oblastech Horší přístup k podnikatelskému vzdělávání a službám o k oborovému a specializačnímu vzdělávání podnikatelů ke znalostem a novým požadavkům daného oboru podnikání, k možnostrem využívání výsledků VaV apod. o k obecně podnikatelskému vzdělávání a školení např. nové předpisy, normy, požadavky, ale i řízení rozvoje firmy, strategické řízení a obchodní plánování apod. o k poradenství pro zahájení podnikání, pro rozvoj podnikání Slabý systém poradenství o nedostatečný přístup k informacím o trzích a k poradenství zaměřenému na hledání a využívání příležitostí na trzích i mimo kraj o neexistence systému provazujícího vzdělávání, poradenství a financování a poskytujícího systematické služby vytvořené na míru konkrétním firmám a podnikatelům o nejistá kvalita poradenství na venkově, jeho roztříštěnost a horší dostupnost o dostupnost obecného poradenství ze strany HK převážně jen v okresních městech, neexistují podpůrné oborové struktury o horší přístup k základním technickým a oborovým informacím a k informacím o jejich změnách Horší dostupnost a nižší kvalita pracovní síly o klesající odborná úroveň pracovní síly, nedostatečné dovednosti a znalosti absolventů o nízká flexibilita pracovní síly (viz i celoživotní vzdělávání dále) Rozdrobenost systému odborných středních škol a učilišť o horší vazby mezi školami a firmami obtížnost zajistit kvalitní odborné praxe o horší odborná kvalita a horší dostupnost pro studující a učně Slabý a nedostatečně funkční systém celoživotního učení o nedostatečná a oborové struktuře málo vyhovující nabídka o nízká kvalita celoživotního vzdělávání o málo lidí účastnících se celoživotního vzdělávání Malý zájem veřejné správy v nemetropolitních a zvláště ve venkovských oblastech o podnikatele, o firmy a jejich rozvoj zaměření na kontrolu podnikatelů 16

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně: Číselné údaje Trendy Místo, dotčené subjekty Konkrétní kvalitativní charakteristiky Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV; rostoucí míra nezaměstnanosti ve většině okresů Kraje Vysočina, zvláště v reakci na ekonomickou krizi; Nízká tvorba nových pracovních míst; Malé množství podnikatelských subjektů mimo město Brno, v přepočtu na počet obyvatel cca poloviční; Převaha mikropodniků, málo firem nad 100 zaměstnanců; Malé množství nově vzniklých firem po r. 2008 a zejména v r. 2010; Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami; Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody; Výrazně podprůměrné přímé zahraniční investice na ekonomicky aktivní obyvatele; Výrazně nadprůměrný podíl zemědělství na zaměstnanosti a HPH; Průměrná mzda pod průměrem ČR. 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území? Přes dynamický rozvoj brněnské metropole a přes v podstatě stabilní situaci v Jihlavě a blízkém okolí nelze opomíjet nabídku práce v nemetropolitních oblastech. V samotných krajských metropolích nikdy nebude dostatek práce pro celý kraj. Navíc příliš vysoká pracovní dojížďka do metropolí vyvolává nemalé problémy v oblasti infrastruktury a životního prostředí. V Kraji Vysočina je kvůli rozptýlené sídelní struktuře vyjížďka výrazně komplikovanější než v kraji Jihomoravském. Překotnému rozvoji v Brně (zahlcení a tím snížení kvality života) a nadbytečné vnitrokrajské mobilitě lze předcházet trvalou péčí o hospodářský rozvoj mimo metropolitní území. Opomíjení hospodářské stability v odlehlých částech kraje může vést k vytvoření lokálních zdrojů sociálních problémů, jejichž případná eskalace svými důsledky přesahuje hranice kraje (např. kriminalita, vztahy s menšinami, politický extremismus ad.). Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV a v některých okresech Kraje Vysočina brání efektivnímu využití existujících zdrojů místní ekonomiky a snižuje tak celkovou prosperitu místní společnosti. 17

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst. Dominance Brna v rámci regionu je důsledkem přirozených procesů a jeho prosperita je zásadní i pro prosperitu v ostatních okresech kraje a má značný přesah i do Kraje Vysočina. Přesto je třeba vedle globální konkurenceschopnosti Brna věnovat speciální pozornost ekonomickému rozvoji nemetropolitních území celého regionu Jihovýchod. Péče o rozvoj nemetropolitních území by měla být vnímána jako součást aktivit podporujících mezinárodní pozici Brna. V žádném případě by problematika rozvoje nemetropolitních území regionu neměla být vnímána jako úsilí o snížení vnitroregionálních rozdílů v ekonomické výkonnosti. Zásadním cílem rozvoje nemetropolitních území je zajistit hospodářskou stabilitu a tím předcházet vzniku lokálních kapes sociálních problémů. Klíčové proto je: Zajištění dostupnosti kvalitních veřejných služeb včetně konektivity s metropolí (viz intervenční karty Zemědělství a venkov, Mobilita a dostupnost ). Zlepšit dostupnost a kvalitu pracovní síly, zlepšit kvalitu vzdělávání na ZŠ i SŠ a zvýšit propojenost škol s firmami zajistit praxe a odbornou kvalitu vzdělávání podle požadavků trhu práce (intervenční karty Počáteční vzdělávání ). Hledat a podporovat možnosti, jak mohou lokální ekonomiky participovat na úspěchu a atraktivitě Brna a jeho zázemí a pokud jsou k tomu příležitosti, pak také na atraktivitě Jihlavy v Kraji Vysočina. Hledat příležitosti pro lokální silná odvětví či firemní uskupení, přičemž je nutné mít na paměti, že jak příležitosti, tak nástroje podpory se mohou výrazně lišit od forem podpory globální konkurenceschopnosti metropole celého regionu. V případě Jihomoravského kraje hraje významnou roli jeho regionální inovační strategie (RIS JMK). Přes koncentraci výzkumné sféry a technologických firem do Brna není RIS JMK nástrojem sloužícím pouze Brnu. Z nástrojů RIS těží celý kraj. Například: Kvalitnější brněnský výzkum a lepší připravenost tamních VaV institucí na spolupráci s firmami přispívají nejen brněnským firmám, ale i inovativním firmám mimo Brno (Bioveta, Fosfa, Pegas, Apos ad.). Do inkubačního programu se mohou hlásit firmy z celého kraje; možnost fyzického umístění v inkubátoru není nejdůležitější, inkubační služby lze poskytovat po celém kraji zajistí-li se vhodné formy distribuce služeb. Kvalitativní rozvoj VŠ vzdělávání v Brně ovlivňuje nabídku na trhu práce v celém kraji (a mimo kraj). Rozvoj podnikání (resp. ekonomiky) v nemetropolitním území JM kraje je tedy třeba stavět v návaznosti na rozvoj metropole a současně hledat specifické lokální potřeby a příležitosti. Kraj Vysočina svoji regionální inovační strategii vytvořil v r. 2012 a lze doufat, že její působení bude pro kraj podobně významné, jako RIS JMK pro kraj Jihomoravský. Obě inovační strategie bude vhodné ve fázi implementace propojit a zpřístupnit nástroje, osvědčené v JMK, pro firmy z kraje Vysočina pod hlavičkou (a financováním) kraje RIS Kraje Vysočina. 18

Hlavní nástroje intervencí (postupně budou doplňovány v návaznosti na zkušenosti získané při realizaci): Identifikovat zdroje konkurenční výhody (dílčí produktové oblasti či skupiny firem), případně nové příležitosti, pro vybrané odlehlé mikroregiony JMK a pro Kraj Vysočina. Např. : o o o Diverzifikace produktového portfolia vinařů prostřednictvím maximalizace komerčního využití odpadů z procesu výroby vína Produkce chytrých potravin a další zpracování zemědělských produktů. Obnova či zvýšení konkurenceschopnosti tradičních řemesel pomocí center tradičních řemesel, zaměřených na podporu růstu produktivity Přínos výzkumných kapacit v Brně pro inovace v odlehlých částech kraje z velké části závisí na lokální inovační poptávce (ambicích firem inovacemi se zabývat). Vzdálenost v tomto nehraje roli, neboť spolupráce ve VaV nevyžaduje každodenní osobní komunikaci; Podpořit internacionalizaci firem, jejich vstup na další (i české) trhy a navazování spolupráce se zahraničními investory v JMK/KV i v ČR o Pomoci získávat či zprostředkovat podnikatelům získání informací o trzích (teritoriální i komoditní, národní, regionální) o Pomoci firmám navazovat kontakty s jinými firmami (B2B) nebo tyto kontakty zprostředkovávat (obchodní mise, podnikatelská setkání, marketing apod.) a podporovat jejich rozvoj (vč. after-care aktivit) o Zprostředkovávat informace z úrovně Evropské komise a o pilotních projektech EU; Iniciovat vznik a rozvoj lokálních partnerství veřejného sektoru (a podniků) o zaměřených na vytvoření místní dohody o společné akci zaměřené na zajištění budoucí prosperity o zapojit tato partnerství a jejich aktivity do rozvíjející se sítě partnerství RIS JMK a RIS Vysočina o poskytovat poradenství, školení a koučing začínajícím i existujícím firmám s využitím lokálních partnerství a o využít partnerství pro zprostředkování služeb inovační infrastruktury z krajských měst; Při realizaci RIS JMK a Vysočina o zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území a hledat cesty, jak přínosy jednotlivých nástrojů pro nemetropolitní území zvyšovat. o doplnit a rozvíjet o nástroje zaměřené na podporu inovací v low-tech oborech, kde výzkum a technický vývoj jsou jiného druhu; Rozvíjet systém podpory expatů a využít jejich kontakty pro účely regionálního marketingu s cílem zvyšování povědomí a atraktivity v očích zahraničních investorů; Rozvíjet služby after-care pro stávající zahraniční investory s cílem pomoci místním manažerům systematicky zlepšovat pozici místních závodů v koncernové hierarchii; Zavést nástroje horizontální mobility VŠ podnik i SŠ podnik a jejich prostřednictvím propojovat sféru vzdělávání s podnikovým prostředím a eliminovat přetrvávající rezistenci systému vůči reformám; 19

Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je. 2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se v přímém důsledku intervencí stane? Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně hrubým odhadem. Růst stávajících firem růst jejich produktivity, obratu, vstup na nové trhy, navázání nových obchodních kontaktů vč. firem podnikajících ve vybraných tradičních oborech (např. keramika, nábytek a dřevovýroba, a další); Růst počtu firem, vč. začínajících firem, větší množství mladých lidí zahajujících podnikání; Růst počtu firem, využívajících výsledků VaV nebo pro něž jsou inovace důležitou složkou konkurenceschopnosti; Nové služby podnikatelům, resp. zlepšení kvality a výsledků stávajících služeb; Nové nástroje podpory inovací ve významných low-tech oborech (zemědělství, potravinářský průmysl apod.) kraje; Nově vzniklá lokální partnerství veřejného a podnikového sektoru koordinující své kroky zaměřené na zajištění místní prosperity; Rozšíření partnerství realizujících RIS o partnery z nemetropolitních oblastí a větší participace místní samosprávy na implementaci nástrojů RIS; Nové sítě spolupráce mezi podniky a školami, nové případy horizontální mobility; Nové služby a zlepšení stávajících služeb (včetně rychlosti a hladkosti průběhu procedur) veřejného sektoru pro stávající investory a místní manažery jejich závodů na území kraje. 3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky konkrétní, měřitelné, doložitelné bude mít vyřešení problému pro: konkurenceschopnost regionu a ČR? pro soudržnost společnosti? pro územní soudržnost? Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu a zlepšení struktury exportu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou; Zvýšení počtu a velikosti firem, které je možné považovat za inovační, resp. jejichž konkurenceschopnost je především založena na využívání znalostí nebo na inovacích; Zvýšení kvality a stability pracovních míst, snížení nezaměstnanosti (v horizontu 5+ let); Zlepšení kvality absolventů ZŠ a SŠ, včetně zlepšení připravenosti mladých lidí na seberealizaci v rychle se měnící situace na trhu práce; Zlepšování či stabilizace pozice místních závodů NNS v rámci mateřských koncernů, v některých případech vedoucí k rozšíření stávajících investic či funkčnímu upgrading. 20

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy? Podmínky efektivní realizace navržených intervencí: Reforma národního systému vzdělávání. Pokud k ní nedojde, nemělo by to vést k rezignaci na krajskou reformu, byť dosažitelné přínosy budou menší než v případě realizace národní reformy; Zlepšující se národní institucionální rámec podporující investiční atraktivitu Česka jako celku; Možnost alespoň částečně ovlivnit národní tematické operační programy kohezní politiky z regionální úrovně; Dostatek odborných personálních kapacit nejen pro realizaci intervencí, ale i pro běh projektů, které vznikají v současnosti aby pro ně měly další intervence smysl a které budou vznikat v důsledku intervencí samotných; Politické ambice a osobní odvaha politiků a úředníků v manažerských pozicích úřadů prosazovat aktivity vedoucí k překonání překážek často administrativního charakteru. 21

Cílové skupiny a poptávka Intervence v oblasti Podnikání mimo metropolitních oblastí Brna a Jihlavy z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? V rámci realizace RIS JMK a RIS Kraje Vysočina zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území. U jednotlivých nástrojů hledat cesty, jak přínosy pro nemetropolitní území zvyšovat. V rámci aktualizace RIS JMK a RIS Kraje Vysočina doplnit linii nástrojů věnovanou tzv. science-based inovacím o linii zaměřenou na podporu inovací v low-tech oborech, v nichž výzkum a technický vývoj jsou jinak zaměřené a mají podstatně menší význam v celém inovačním procesu. Identifikovat zdroje konkurenční výhody (dílčí produktové oblasti či skupiny firem), případně nové příležitosti, pro vybrané odlehlé mikroregiony JMK a pro kraj Vysočina. Příkladem může být diverzifikace produktového portfolia vinařů prostřednictvím maximalizace komerčního využití odpadů z procesu výroby vína nebo produkce chytrých potravin a dalšího zpracování zemědělských produktů. Přínos výzkumných kapacit v Brně pro inovace v odlehlých částech kraje z velké části závisí na lokální inovační poptávce (ambicích firem inovacemi se zabývat). Vzdálenost v tomto nehraje roli, neboť spolupráce ve VaV nevyžaduje každodenní osobní komunikaci. Na základě předchozího bodu iniciovat vznik a rozvoj lokálních partnerství podniků a veřejného sektoru zaměřených na (i) vytvoření místní dohody o společné akci zaměřené na zajištění budoucí prosperity. V rámci možností zapojit tato partnerství a jejich aktivity do rozvíjející se sítě partnerství RIS JMK a RIS Vysočina. Najít způsoby distribuce služeb brněnské inovační infrastruktury pro začínající firmy v odlehlých částech kraje využívat zkušeností z RIS JMK pro přenos nástrojů a osvědčených postupů do kraje Vysočina Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis 22

Velikost cílové skupiny odhad Územní pokrytí cílové skupiny - odhad Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Poptávka cílové skupiny: Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit? Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly? Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Klíčová aktivita či aktivity č. 2 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Rozvíjet systém podpory expatů a využít jejich kontakty pro účely regionálního marketingu s cílem zvyšování povědomí a atraktivity v očích zahraničních investorů. Rozvoj kvalitních služeb after-care pro stávající zahraniční investory s cílem pomoci místním manažerům systematicky zlepšovat pozici místních závodů v koncernové hierarchii. Právě tato pozice místních závodů v koncernové hierarchii rozhoduje o umístění nových koncernových investic či v případě problémů koncernu o (ne)uzavření existujících závodů. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory investic v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny odhad Územní pokrytí cílové skupiny - odhad Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory investic v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. 23